Byly tedy konány nové porady o těchto záložnách a konečně vydán zákon ze dne 22. března 1882, č. 26. z. z., kterým bylo ustanoveno zásadně, že všechny hospodářské záložny v obvodu samosprávného obvodu mají býti sloučeny v jedinou okresní záložnu hospodářskou.
Zákonem tímto vznikly peněžní ústavy s dosti značným kmenovým jměním, které mohly již poskytovati zemědělskému obyvatelstvu potřebný úvěr. Dle zákona toho bylo dovoleno okresním záložnám hospodářským přijímati vklady od podílníků i od nečlenů a poskytovati zápůjčky na úvěr hypotekární. Vklady mohly býti přijímány pouze do dvojnásobné výše kmenového jmění záložen.
Avšak ani tato ustanovení zákonná nevyhovovala potřebám okresních záložen hospodářských, z nichž mnohé značně se vzmáhaly a dosavadní zákonná omezení stávala se pro ně velmi obtížnými. Roku 1896 došlo tudíž k novele zákona o okresních záložnách hospodářských (zemský zákon ze dne 30. června 1896, č. 56 z. z.) na návrh Zemského výboru českého. Novela dovolila záložnám přijímati vklady prozatím do desateronásobné výše závodního jmění a pouze Zemský výbor byl zmocněn, aby po dohodě s místodržitelstvím povoloval záložnám přijímati vklady i přes tuto výši. Dále bylo stanoveno, že záložny mohou poskytovati též zápůjčky na směnky a dluhopisy.
Než i tento zákon opět nevyhovoval a byly tudíž vydávány dodatky a to ze dne 26. dubna 1900, č. 32 a 33 z. z., a ze dne 13. března 1903, č. 61. z. z., jimiž dosavadní ustanovení o přijímání vkladů bylo rozšířeno na 15teronásobnou výši závodního jmění záložen a přes tuto výši pouze se svolením Zemského výboru po dohodě s místodržitelstvím. Zároveň dány pod dozor Zemského výboru, kterému mají platiti ročně za vykonávání tohoto dozoru 1% z čistého zisku.
Než i tyto všechny dosavadní zákony o okresních záložnách hospodářských nevyhovují opětně potřebám těchto záložen a brzdí jejich rozvoj v jednotlivých oborech působnosti. Znění zákona dosud platného u okresních záložen hospodářských jest téměř totožné s textem, který platil pro záložny zřízené v roce 1864 sloučením fondů peněžních s obilními fondy peněžními a pozdějšími zákony jen nepatrně se pozměnil. Ustanovení dosavadního zákona jsou tudíž zastaralá a vztahují se spíše na peněžní ústavy lokálního významu okresního, které měly vykonávati funkci nejvýše nějakých podpůrných fondů. Proto se záložny ty nemohly z počátku nikterak rozvinovati, a byly by se též nerozvíjely tak, jak tomu skutečně bylo, kdyby se řídily přesně zákonnými předpisy. Okresní záložny hospodářské, aby se vyrovnaly spořitelnám a občanským záložnám, musely neustále korigovati svoje jednací řády, pokud to bylo možno, a když tak možno nebylo, provozovaly svoji činnost dokonce proti anebo alespoň vedle ustanovení zákonných.
Potřeby změniti dosud platné zákony, a ve skutečnosti vlastně pouhá sankce stavu nynějšího, byl si vědom Zemský výbor král. Českého, který vypracoval již pro první výroční zasedání sněmu král. Českého roku 1908 osnovu nového zákona pod číslem 353 sněm., k jejímuž uzákonění však nedošlo následkem zastavení činnosti zemského sněmu.
Svaz okresních záložen hospodářských v Praze projednal ve svých schůzích osnovu vypracovanou Zemským výborem a na základě jejím po slyšení všech okresních záložen hospodářských a v dohodě se Svazem německých okresních záložen hospodářských v Žatci předložil ministerstvu vnitra návrh osnovy, který toto ministerstvo upravilo a předložilo senátu N. S., osnovu nového zákona o okresních záložnách hospodářských. Osnova ta béře zřetel k nynějším poměrům, kdy okresní záložny hospodářské vyrostly již v peněžní ústavy, sice okresní, ale prvotřídní, které nemohou býti zbytečně omezovány ve své peněžní působnosti. V celku svém nepřináší osnova podstatně nic nového a dává se pouze sankce tomu, co zde již dávno jest a čeho vlastně požívají též jiné lidové peněžní ústavy, jako spořitelny a občanské záložny.
Objevilo se, že jest zejména zapotřebí, aby
1. byla dána zákonem možnost kmenové jmění okresních záložen hospodářských vydatněji rozmnožovati a tím uvésti vlastní jmění ve zdravý poměr ku jmění svěřenému.
2. působnost okresních záložen hospodářských v zákoně starém úzce vymezená, byla rozšířena,
3. zákonem byla poskytnuta záložnám těm možnost individuelního rozvoje,
4. ze zákona odstraněna byla rozvoji záložen překážející ustanovení, pokud se týče toho, aby do zákona pojata byla ustanovení, kterými by se rozvoji jejich napomáhalo,
5. byla dána možnost zřizovati okresní záložny hospodářské také v okresech, ve kterých dosud nejsou zřízeny a aby byla učiněna zákonná opatření o těch záložnách, které dosud nevykazují dostatečného rozvoje,
6. aby do zákona pojata byla nová ustanovení o úřednících záložny a o Svazu.
Okresní záložny hospodářské těší se značné důvěře obyvatelstva a následkem toho zaznamenávají neustálý vzrůst své činnosti. Vklady u těchto záložen činily roku 1894 58,192.292·66 K, koncem r. 1922 vzrostly pak téměř na 1.750,000.000- Kč, čili vzrostly 30krát.
Tomuto neobyčejnému vzrůstu jmění svěřeného neodpovídá však také vzrůst kmenového jmění, které spolu s reservními fondy r. 1894 činilo K 18,232.260·54, r. 1922 dosáhly as Kč 33,000.000-, čili vlastní jmění nevzrostlo ani dvakráte.
Jest sice také jisto, že ani jiné peněžní ústavy nevykazují příznivějšího poměru mezi vlastními a cizími prostředky, nicméně však ústavy ty mají možnost svoje vlastní jmění libovolně rozmnožovati a nejsou vázány jak co do přijímání vkladů, tak co do zvyšování jmění zákonem, jako okresní záložny hospodářské.
Jest potřebí poskytnouti záložnám možnost větší měrou rozšiřovati svoje vlastní jmění a proto se navrhuje v osnově nového zákona vedle dobrovolného rozmnožování kmenového jmění zavésti též rozmnožování obligatorní u všech těch záložen, které přijímají vklady. Dále navrhuje se povinné rozmnožování kmenového jmění z čistého výtěžku záložen vklady přijímajících, aniž by byl brán zřetel na rozdíl mezi záložnami menšími a většími.
Další nucené zvýšení kmenového jmění záložen těch nastane tím, že budou jim přikázány všechny kontribučenské peněžní fondy, usnesením podílníků do té doby nevěnované některému obecně prospěšnému účelu a všechny fondy praestanční dosud obci neodevzdané, jakož i případné jiné podobné fondy.
Též dosavadní působnost okresních záložen hospodářských během praxe objevila se jako velmi úzká. Podle osnovy nového zákona má býti zejména rozšířen okruh obchodů aktivních tím způsobem, že se záložnám povolí, aby poskytovaly nové způsoby úvěru, na příklad eskont směnek a úvěr na účtu běžném, jednak má býti odstraněna některá dosavadní zákonná ustanovení, zejména pokud se týká poskytování úvěru hypotekárního a na cenné papíry a rozšíření okruhu dlužníků na všechny vrstvy obyvatelstva.
Aby se záložny nestaly imobilními přílišným poskytováním úvěru hrazeného kaucí hypotekárně zajištěnou, navrhuje se, aby zápůjčky takové byly co do své výše omezeny, tak že nemají přesahovati úhrn vlastního jmění záložny a dvou třetin všech vkladů.
Možnost individuelního rozvoje poskytnuta jest záložnám osnovou tím, že bližší podmínky pro jednotlivá odvětví úvěru jsou ponechány, též ustanovení jednacího řádu a dále, že také ředitelstva budou míti možnost usnášeti se případně i o jiných způsobech úvěru, než které jsou v osnově uvedeny.
Mezi zákonnými omezeními, která rozvoj okresních záložen hospodářských mohla by zdržovati, možno uvésti dosavadní ustanovení o přijímání vkladů, které nemají přesahovati 15násobnou sumu kmenového jmění, nečítajíc v to fond reservní. Avšak, bylo-li záložně již dáno povolení ku přijímání vkladů, pak nelze jí odepříti ani přijímání vkladů dalších přes hranici zákonem stanovenou, neboť zákaz dalších vkladů přijímati, otřásl by důvěrou obyvatelstva v ústav a mohl by ohroziti celý jeho rozvoj.
Nehledě k tomu, že jiné peněžní ústavy, jako záložny občanské a spořitelní a záložní spolky, nejsou v tomto směru nikterak vázány, jest přece jen v osnově nového zákona uvedeno, že vklady okresních záložen hospodářských musí býti zajištěny alespoň do 10%. Pro případ, že by vlastní jmění záložny 10% vkladů nezajišťovalo, zavádí se ručení okresu. Z ručení tohoto nemůže vzejíti okresu nijaká škoda, poněvadž ručení to jest spíše formální a ve všech případech bude poměrně velmi nepatrné. Sám Svaz českých okresů, projednávaje tuto záležitost, projevil souhlas s navrhovaným ručením okresů.
Ostatně okresy jsou si vědomy důležitosti těchto záložen pro rozvoj hospodářských poměrů na okrese, v kterémžto směru okresní záložny hospodářské vykonaly opravdu již velmi mnoho. Rozvoj okresních záložen hospodářských v jednotlivých okresích jest zrcadlem hospodářských poměrů na okrese. Že okresy jsou si vědomy důležitosti okresních záložen hospodářských, svědčí to, že do dnešní doby 84 okresů nerozpakovalo se dobrovolně převzíti omezené ručení za své okresní záložny hospodářské.
Novým zákonem poskytnuta jest též možnost zřizovati v okresech, kde dosud okresních záložen hospodářských není, tyto záložny. K tomu účelu může býti zejména použito kontribučenských peněžních fondů, praestančních a podobných fondů, bude-li toto jmění, zvětšené případně novými podíly, k tomu dostatečným.
Pro případ, že by ani po vydání nového zákona některé záložny nevyvinovaly větší činnosti, bude dána možnost spojiti tyto záložny s některou ze záložen sousedních, případně též přikročiti k úplnému zrušení záložny.
Do nového zákona vložena nová ustanovení o úřednictvu a stanoveno zejména, že záložny mají přijímati úřednictvo odborně vzdělané, tak aby bylo zárukou pro rozkvět okresních záložen hospodářských. Dále stanoveno, že i menší záložny musí míti úředníky, jakmile dostoupí výše jejich vkladů určité hranice.
Po způsobu Svazu spořitelen zřizuje se dále na ochranu zájmů okres. záložen hospodářských pro české i německé záložny společný Svaz okresních záložen hospodářských, který bude pro záložny obligatorní. Se zřízením společného svazu pro české i německé okresní záložny hospodářské vyslovily souhlas oba stávající svazy českých i německých záložen. Svaz bude vedle Zemského správního výboru působiti na podporu zájmů okresních záložen hospodářských a se svolením zemského výboru bude plniti i úkoly revisní podle zásad platných pro zemské revise okresních záložen hospodářských.
Jest jisto, že bude-li nový zákon o okresních záložnách hospodářských přijat v tom znění, jak jest předložen k projednání Národnímu shromáždění, budou se okresní záložny hospodářské nadále rozvíjeti ku prospěchu nejen snad svému vlastnímu, nýbrž i ku prospěchu celého našeho národního hospodářství. Dosavadní rozvoj a nynější rozmach těchto záložen svědčí o oblibě, které se okresní záložny hospodářské u veškerého obyvatelstva těší.
Jak již výše uvedeno, dosavadní zákon o okresních záložnách hospodářských z roku 1896 jest v četných bodech zastaralý a působí značné obtíže v jejich dalším vývoji. Ostatně nežádají se tímto zákonem nijaké nové zvláštní výhody, které by platily specielně pro okresní záložny hospodářské, nýbrž zákonem tím mají býti upraveny poměry okresních záložen hospodářských tak, aby byly postaveny na roveň zejména spořitelnám a občanským záložnám a aby se mohly bez jakýchkoliv často zbytečných překážek úspěšně rozvíjeti.
Základy mají okresní záložny hospodářské dobré, což svědčí o tom, jak tyto záložny se do nynější doby rozvinuly. V dnešní době záložny tyto spravují as 13/4 miliardy korun svěřených prostředků, kterážto okolnost jest zajisté nejlepším svědectvím o plné důvěře veškerého obyvatelstva v okresní záložny hospodářské, které jsou takto velmi cennou složkou našeho národního hospodářství.
Přes 40 roků již působí okresní záložny hospodářské a během té doby dokázaly, že jsou zbudovány na zdravých základech, které opravňují, že budou se vyvíjeti i nadále co nejúspěšněji. Schválením nového zákona bude činnost okresních záložen hospodářských podpořena a záložny ty budou moci zcela splniti úkoly, pro které byly založeny a působiti na povznesení našeho národního hospodářství.
Zemědělský výbor, jak v důvodové zprávě jest uvedeno, ve snaze, aby volným výkladem tohoto zákona nebyla svedena činnost okresních záložen hospodářských na cesty nezdravého a riskantního podnikání, zdůrazňuje pravé poslání okresních záložen hospodářských jako ústavů, v nichž soustřeďovati se mají úspory venkovského lidu a které mají býti bezpečným místem nejen pro vklady, ale i pohotovým místem pro nutný úvěr, jejž zemědělské a družstevní podnikání potřebuje. V důsledku toho vyslovil přání, aby do prováděcích nařízení a jednacích řádů záložen vloženo bylo ustanovení, že § 7, odst. 5, 6 a 7 dlužno vykládati tak, že okresní záložny hospodářské na podnikáních v odstavcích oněch uvedených, smí se zúčastňovati jen jako činitel úvěrový a potřebný kapitál zprostředkující, nikoliv však jako podnikatel samostatný. Jen tak docíleno bude toho, že okresní záložny hospodářské získají si potřebnou důvěru a vyvarují se možných ztrát a otřesů.
Dále bylo poukázáno i na nutnou součinnost a spolupráci všech vrstev venkovského obyvatelstva a žádáno bylo, aby při volbách delegátů a ředitelstva přihlíženo bylo k zájmovému i jinakému rozvrstvení obyvatelstva, by tak spolupráce pro zdárný rozvoj okresních záložen hospodářských byla zajištěna.
Aby rozvoj a plné uplatnění se okresních záložen hospodářských bylo zajištěno, jest zapotřebí také, aby úřednictvo stálo na výši doby a pro zodpovědnou svoji činnost bylo řádně kvalifikováno.
Proto zemědělský výbor vyslovil souhlas s resolucí senátem Národního shromáždění přijatou. Vyslovil však přání, aby nedělo se tak na úkor práv již nabytých u úředníků, před účinností tohoto zákona v definitivním služebním poměru se nalézajících.
Zemědělský výbor navrhuje, aby slavná sněmovna přijala tento návrh zákona v nezměněném znění tak, jak usnesl se senát Národního shromáždění a jak doporučil též ústavněprávní výbor. (Výborně!)
Předseda (zvoní): K projednávání tohoto odstavce pořadu dostavil se za ministerstvo vnitra p. sekční šéf dr. Bobek.
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Měli bychom hlasovati, hlasování však odkládám po vyřízení odst. 6 pořadu dnešní schůze. (Námitky nebyly.) Námitek není.
Přejdeme k odstavci dalšímu, jímž jest: