Předseda: Tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena.
Dávám závěrečné slovo zpravodaji panu posl. dr. Noskovi.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! V doslovu považuji za povinnost, pokusiti se o obhájení svého původního stanoviska, abych tím způsobem také obhájil stanovisko ústavně-právního výboru posl. sněmovny.
Já jsem vycházel ve svém odůvodňování z fakta, že v nynější struktuře volební soud není už vázán zásadními usneseními výboru inkompatibilitního. První z pánů řečníků uváděl konkrétní případy, ve kterých by aspoň zdánlivě mohlo dojíti ke skutečné divergenci následkem různých usnesení sněmovny poslanecké a senátu, poněvadž by se mohlo jednati o případ zdánlivě týž. Tedy prosím: Při původní struktuře osnovy vládní, při původním usnesení ústavně-právního výboru a plena posl. sněmovny, je nesporno, že když volební soud měl býti vázán zásadním usnesením výboru inkompatibilitního, skutečně by rozhodoval i volební soud i výbor o neslučitelnosti v téže věci, že by to skutečně bylo opravdové "idem", poněvadž by už volební soud neměl možnosti vykonstruovati něco jiného, odlišného, poněvadž by byl prostě vázán a rozhodoval by jen o tom, co by mu bylo dáno.
Tedy předmětem uvažování jak výboru inkompatibilitního, tak také volebního soudu by bylo opravdové "idem". Tam by to úplně splývalo. Kdyby potom měl býti odkázán volební soud na rozhodování jedenkráte sněmovny poslanecké a potom senátu, mohlo by dojíti při té vázanosti k tomu, že by se dostal do divergence při posuzování téhož případu, který by byl zde pro obě tyto korporace v tom směru volné "idem". Račte uvážiti, že v tomto případě, kde vázanosti není a kde on si přezkoumává samostatně - i v případech, kde ani před tím nemusí míti usnesení výboru inkompatibilitního, jak je to také v § 14, odst. 2 tohoto zákona ustanoveno - pak nemůžeme opravdu říci, že by to vůbec někdy bylo možno, aby případ, o kterém by se usnášela posl. sněmovna a senát, byl týž, aby to bylo skutečně "idem".
Abych mohl říci o něčem, že je to totéž, musí to míti touž "materii" a touž "species". Aby ta "species" činila "materii" toutéž, musí míti i podstatné i vedlejší znaky stejné, tedy znaky "esenciální" i znaky "akcidentální".
Já se domnívám, že při posuzování konkrétního případu neslučitelnosti - i v tom konkrétním případě, který p. prof. dr. Kafka zde uváděl - že by totiž ve správní radě téhož podniku zasedal senátor a poslanec - při struktuře našeho zákona, kde se mnoho klade na subjektivní vědomí správného nebo nesprávného vykonávání mandátu, mohu namítnouti, že poslanec věděl o důvodech, které způsobují neslučitelnost, kdežto senátor o tom věděti nemusel. Já bych specifikoval ještě dále a řekl bych, že jest nemožno, aby v tom případě, který tu byl uveden, opravdové "idem" bylo vykonstruováno, poněvadž vždy tu bude něco jiného. Jednou půjde třeba o senátora, podruhé o poslance, o dvě různé osoby, při nichž objektivní i subjektivní postup nebude "idem". A i kdyby na krásně došlo k tomu, že by ve zdánlivě stejném případě bylo rozhodnuto posl. sněmovnou jinak než senátem, pak je vždy možno říci, že je to rozhodnutí dvou samostatných, třeba o málo jen nuancovaných, ale přece rozličných případů, ale nikdy to nemůže býti rozhodování o jedné a téže věci. Vždy to bude míti svou zvláštní "species" a nemůže to býti "idem".
Pokud se týká další věci, se kterou se pan prof. dr. Kafka na mne osobně obrátil, že bych se jako referent nemohl připojiti k případnému návrhu většiny, kdyby navrhla rekonstrukci odst. 2, §u 12, mohu konstatovati, že povinnost referentovu jsem se snažil splniti tím, že jsem referoval o škrtnutí tohoto odstavce a navrhl v plenu schválení tohoto škrtnutí. Na druhé straně nelze popírati, že výbor je "pars" a sněmovna je "totum" a že "pars in toto continetur", a že tedy přirozeně, když je viděti, že mínění presumptivní většiny, která je notorická, je jiné, než mínění té části, musím předpokládati, že ta část v té většině své mínění mění. Jako člen menšiny - totiž člen té jisté části, výboru, která je obsažena v celku - mohu ovšem připojiti se k případnému návrhu většiny, která by zase chtěla rekonstruovati odst. 2 v §u 12. (Posl. dr. Kafka: Jen hlasovati, ne však navrhovati!) Tedy hlasovati bych mohl.
Pokud se týká podaného návrhu na vsunutí 2. odstavce do § 12, to je věc, která byla provedena příslušnými stranami samými a já jsem tento návrh na vsunutí odst. 2 do §u 12 také neučinil jako zpravodaj výboru ústavněprávního, nýbrž jako navrhovatel z plena.
Jednotliví pánové učinili zde některé pozměňovací návrhy:
První z nich týká se §u 10 a navrhuje se v něm škrtnutí zásady, na které spočívá celá struktura této zákonné osnovy, tedy, že inkompatibilitní výbor měl by rozhodovati jen o konkrétních otázkách v těch případech, kdy by byl přímo požádán o vyjádření příslušnou institucí k tomu povolanou - tedy podle celé struktury této zákonné osnovy předsednictvem té které sněmovny. Je to věc, která sama o sobě má své odůvodnění. Je však nesporno, že by potom celá struktura zákona musela býti jiným způsobem uspořádána. Dosud uznáváme za správné, že má se podle intence, která je tu zamýšlena, nejprve po případě i abstraktním, neosobním usnesením výboru dáti všeobecné monitum členům zákonodárných sborů, kteří by se snad zapomněli nad svými povinnostmi, ale ne do té míry, aby to činilo nemožným další jejich setrvání v zákonodárném sboru, anebo, když není potřeba osobně do jisté míry difamovati toho kterého člena zákonodárného sboru, že jest možno bez aplikace na konkrétní případ upozorniti všeobecně, bez zvláštních individuelních podnětů, všechny členy zákonodárných sborů, ať senátu nebo poslanecké sněmovny, aby se měli na pozoru a v zájmu vlastní osobní cti, v zájmu cti sněmoven, jichž jsou členy, a v zájmu státního celku nechali dosavadní své neslučitelné, nepřípustné činnosti. Pak zajisté musíme trvati na zásadě, že výboru inkompatibilitnímu nemůžeme přikázati rozhodování pouze o konkrétních případech - aby rozhodoval podobně jako výbor imunitní o tom kterém případě a potom aby se před plenem sněmovny o tom vyjádřil - nýbrž vzhledem k celé intenci zákona, jak je zamýšlen. kdy chceme postupovati tak, aby nikdo spravedlivě nemohl si naříkati, že se mu stalo proti právu, domnívám se, že struktura celé osnovy podle tohoto nazírání je úplně správná, a nemohl bych se připojiti k navrženému škrtnutí odst. 1, §u 10.
Z týchž důvodů nutno se pak ovšem také postaviti proti druhému návrhu, jenž navrhuje v témže §u 10 vyškrtnutí vedlejší věty "Zavdal-li k usnesení předsednictva podnět případ určitého člena sněmovny" v odst. 2. Tento návrh je jen důsledkem návrhu na škrtnutí prvního odstavce §u 10.
Návrh na novou stylisaci §u 14, že totiž "Volební soud rozhoduje k návrhu podanému předsedou příslušné sněmovny na základě usnesení plné schůze příslušné sněmovny", vyplývá zase z nazírání, které se projevilo návrhem na škrtnutí prvního odstavce §u 10, a tudíž ani důsledně k tomuto návrhu nelze se připojiti.
Z těchto důvodů doporučuji znovu, aby posl. sněmovna připojila se k usnesení senátu tak, jak je výbor ústavně-právní osnovou touto navrhl. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Při hlasování míním postupovati takto:
Nejprve bychom hlasovali najednou o §§ 1 až 5 podle zprávy, pak jednotlivě o §u 6 a o §u 7 podle zprávy výborové. Tím vyhovuji přání vyslovenému panem posl. dr. Haasem na oddělené hlasování o některých paragrafech.
O §§ 8 a 9, k nimž není návrhů pozměňovacích, hlasovati budeme najednou ve znění zprávy výborové, jež je shodné s původním usnesením posl. sněmovny i s pozdějším usnesením senátu.
Pak by se hlasovalo o §u 10 v úpravě tří návrhů posl. dr. Haase a spol., a to na škrt odst. 1, změny v odst. 2 a v odst. 3; nebude-li přijata, hlasovali bychom o § 10 podle zprávy výborové.
Pak bychom hlasovali o §u 11 ve znění zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Pak o §u 12, a to nejprve ve znění zprávy výboru posl. sněmovny - to jest ten jeden odstavec - pak o doplňovacím návrhu posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr. na vsunutí druhého odstavce, jenž svým zněním restituuje usnesení senátu, sněmovním výborem vypuštěné.
Pak o §u 13 bychom hlasovali podle zprávy výborové, ježto není pozměňovacích návrhů.
O §u 14 budeme hlasovati nejprve podle úpravy, navržené posl. Hackenbergem a soudr.; bude-li zamítnuta, budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Pak bychom hlasovali o §u 15 podle zprávy výborové.
O §§ 16 a 17 budeme hlasovati najednou, rovněž podle zprávy výborové.
O §u 18 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O § 19, o nadpisu a úvodní formuli zákona hlasovali bychom najednou podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Námitek není, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Tedy nejprve budeme hlasovati o §§ 1 až 5 podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 1 až 5 incl. jsou schváleny podle zprávy výborové.
O § 6 budeme hlasovati rovněž podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 6 je schválen podle zprávy výborové.
O § 7 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 7 je schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o §§ 8 a 9 najednou podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 8 a 9 jsou schváleny podle zprávy výborové.
K §u 10 máme tři návrhy, jež podali pp. posl. dr. Haas a druzi. Žádám, aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrhy posl. dr. Haase a druhů k § 10:
Odst. 1 budiž škrtnut.
Ve druhém odstavci druhá věta nechť zní:
"Onomu členu sněmovny budiž napřed poskytnuta možnost, aby se o věci vyslovil."
Ve 3. odstavci škrtnuta buďtež slova "podle odst. 1".
Předseda: Kdo souhlasí s § 10 v úpravě, jakou mu dávají přečtené tři návrhy, jež podali pp. posl. dr. Haas a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrhy pp. posl. dr. Haase a soudr. jsou zamítnuty.
Kdo souhlasí s § 10 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 10 je schválen podle zprávy výborové.
O §u 11 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 11 je schválen podle zprávy výborové.
O § 12 budeme hlasovati nejprve ve znění zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 12 je schválen podle zprávy výborové.
Zbývá nám rozhodnouti ještě o doplňovacím návrhu, jejž podali pp. posl. J. Marek, Staněk, Slavíček, dr. Nosek a dr. Lukavský.
Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
2. Doplňovací návrh posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů k § 12:
Jako druhý odstavec budiž vložen tento doplněk:
"Členové výboru jsou vázáni k úplné mlčelivosti o jednáních, jež prohlášena byla za důvěrná (§ 27, odst. 3 jedn. řádů). Pro porušení této povinnosti může předsednictvo sněmovny k návrhu výboru zbaviti člena členství ve výboru."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem pp. posl. Jar. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr., na vsunutí 2. odstavce do §u 12, jak byl právě přečten, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh pp. posl. Jar. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr. je přijat a tím sněmovna restituovala usnesení senátní o tomto paragrafu.
O § 13 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 13 je schválen podle zprávy výborové.
K §u 14 je návrh pp. posl. Hackenberga a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
3. Pozměňovací návrh posl. Hackenberga a druhů:
§ 14 nechť zní:
"Volební soud rozhoduje k návrhu podanému předsedou příslušné sněmovny na základě usnesení plné schůze příslušné sněmovny."
Předseda: Kdo souhlasí s § 14 v této úpravě, jak ji navrhují pp. posl. Hackenberg a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Hackenberga a soudr. je zamítnut.
Teď budeme o § 14 hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 14 je schválen podle zprávy výborové.
O § 15 budeme hlasovati rovněž podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 15 je schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati společně o §§ 16 a 17 podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 16 a 17 jsou schváleny podle zprávy výborové.
Teď je nám rozhodnouti o § 18 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 18 je schválen podle zprávy výborové.
Konečně budeme hlasovati o § 19, o nadpisu zákona a úvodní jeho formuli podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 19, nadpis zákona a úvodní jeho formule jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím posl. sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém, odchylném od původního usnesení posl. sněmovny, ale shodném s potomním usnesením senátním.
Druhé čtení této osnovy navrhnu na denní pořad některé schůze příští.
Tím vyřízen jest odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 2, jímž jest:
2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, čís. 482 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, čís. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných (tisk 4671).
Zpravodaji jsou za výbor soc.-politický pan posl. Johanis, za výbor rozpočtový p. posl. R. Chalupa.
Mají pp. zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Johanis: Nikoliv.
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen jest odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke 3. odstavci, jímž jest:
3. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 4672).
Zpravodajem za výbor soc.-politický je místo nepřítomného a omluveného p. posl. Čuříka p. posl. Brožík, za výbor rozpočtový p. posl. Trnobranský.
Mají páni zpravodajové nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Brožík: Nikoliv.
Zpravodaj posl. Trnobranský: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a vyřízen jest odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Čtvrtým odstavcem pořadu je:
4. Druhé čtení osnovy zákona o částečném zákazu námezdného kojení (tisk 4647).
Zpravodajem výboru zdravotního jest pí. . posl. Sychravová.
Je snad nějaká korektura?
Zpravodaj posl. Sychravová: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak, budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen jest odst. 4 pořadu.
Přejdeme k 5. odstavci, jímž jest:
5. Druhé čtení osnovy zákona o zcizení státních nemovitostí v obvodu zrušené pevnosti Josefovské (tisk 4674).
Zpravodajem výboru rozpočtového jest p. posl. R. Chalupa.
Má p. zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak, budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Vyřízen jest odst. 5. Přejdeme k odst. 6, jímž je:
6. Druhé čtení osnovy zákona o zcizení státních nemovitostí v Lánech a ve Východné (tisk 4675).
Zpravodajem výboru rozpočtového jest p. posl. dr. Nosek.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Navrhuji schválení osnovy s tiskovou opravou, kterou vytčenou odevzdávám v jednom exempláři zprávy výborové sněmovní kanceláři.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, s korekturou, kterou uvedl pan zpravodaj a která je souhlasná se sdělením, jež v té věci nám zaslal senát, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátním.
Vyřízen jest odst. 6 dnešního pořadu.
Přejdeme k odst. 7, jímž jest:
7. Druhé čtení usnesení, kterým se schvaluje "Úmluva" mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, sjednaná podle čl. 198 smlouvy Trianonské o vzájemném nakládání se soukromými pojišťovnami a o finanční úpravě starých pojišťovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uherských a rakouských, jakož i závěrečný zápis podepsané v Praze dne 13. července 1923 (tisk 4673).
Zpravodajem za výbor zahraniční je pan posl. Hrušovský, za výbor rozpočtový p. posl. Buříval.
Mají pp. zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Hrušovský: Korektúr niet.
Zpravodaj posl. Buříval: Rovněž ne.
Předseda: Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo poslaneckou sněmovnou přijato ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala schvalovací usnesení toto také ve čtení druhém a vyřízen jest odst. 7 pořadu.
Přejdeme k odst. 8, jímž jest:
8. Zpráva výboru zemědělského o usnesení senátu (tisk 4111) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1555 a 1598) o plemenitbě hospodářských zvířat a to koní, skotu, vepřů, ovcí a koz (tisk 4691).
Zpravodajem jest p. posl. Vahala, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Vahala: Slavná sněmovno! Vláda předložila nám usnesení senátu, které však bylo potřebí po dlouhém jednání podrobiti některým změnám. Trvalo to přes rok, než dosaženo bylo dohody, takže o tomto předmětu můžeme teprve dnes jednati.
Vláda chtěla míti ve všech zemích, které tvoří nyní Československou republiku, unifikovány předpisy o chovu zvířectva a proto přišla s onou osnovou. Je velice důležité, aby náš chov dobytka měl pevné směrnice, podle kterých se má ubírati hlavně dnes v době intensivního hospodaření, kdy se nehledí na chov dobytka jako dříve, kdy hospodář potřeboval dobytek hlavně jen k obhnojení svých polí. Tak jako průmyslník dbá na to, aby jeho továrna co nejmoderněji byla vypravena stroji, aby s co nejmenším počtem lidí mohla fungovati a jemu nésti řádný užitek, tak je to s chovem dobytka: hospodář musí dbáti, aby ustálil si plemeno takové, které nejlépe zužitkuje píci a dá největší výnos. Aby toho dosáhl, má k ruce dnes již rozvětvenou chlevní kontrolu a plemenné knihy. K tomu účelu bylo také potřebí zavésti předpisy, jakým způsobem se má v celé říši toto zvelebování díti.
Vážení pánové a dámy! U nás v historických zemích bylo to upraveno v Čechách zákonem z r. 1887, ve Slezsku z r. 1901, na Moravě z r. 1909; na Slovensku z r. 1894. Zákon český a slezský budoval na podkladě soukromého podnikání, soukromého zvelebování, kdežto poslední dva zákony, slovenský a moravský, stavěly za důležitou chovatelskou organisaci obec, které připadlo starati se o zvelebení chovu dobytka. Že skutečně chov dobytka na Moravě je na vysokém stupni, máme v prvé řadě děkovati vzorným chovatelům, kteří měli pro to pochopení, a v druhé řadě i tomuto jistě dobrému zákonu, který nařídil obcím, aby se samy staraly o řádná plemena, tak jako zase ve Slezsku a v Čechách bylo ponecháno starati se o zvelebení chovu dobytka jednotlivcům. Tito jedinci dbali často jenom toho, aby co možná nejvíce tomu plemeníkovi přibylo na váze, a zapomínali na důležité vlastnosti u plemeníka, že teprve po třetím roce vrhá nejzdatnější potomstvo. U takového jednotlivce, který dbal osobních zájmů, byl tento plemeník po druhém roce často prodán řezníkovi. Naproti tomu podle moravského zákona, který je vzat za podklad tomuto celoříšskému zákonu, je chovatelkou obec a obce dbaly, aby se udrželo v obci od řádného plemeníka co možná nejvíce dobrého potomstva. Proto vidíme na Moravě často i 7 až 10leté plemeníky konati službu. Jednotlivec, kterému bylo dříve ponecháno právo starati se o chov dobytka, neposlechl hlasů chovatelů v obci, když mu oznámili, že ten nebo onen plemeník má špatné potomstvo. Byl-li však plemeník majetkem obce, starali se občané sami, aby takový plemeník byl z plemenitby odstraněn. To je tedy veliké plus.
Chov koní byl monopolem státním. Také chov koní bude podle tohoto zákona, který se nyní předkládá Národnímu shromáždění ke schválení, úplně jinak regulován nežli chov hovězího dobytka, vepřů a beranů, a ustanovena bude k tomuto účelu komise po slyšení Zemědělské rady, ustanovená na Moravě dosud stávajícím zemským výborem, v Čechách a ve Slezsku správním výborem, na Slovensku pak župními úřady.
Když již mluvíme o těch dvou kategoriích - o chovu hovězího dobytka a chovu koní - dlužno si také všimnouti vepřového dobytka, jemuž také věnuje vláda pozornost. Je nutno také hleděti k tomu, abychom měli podle plemenitby zajištěno, z jakého původu ta nebo ona machna pochází, můžeme-li s největší pravděpodobností očekávati veliký vrh selat, a hlavně, aby to nebylo z krevní plemenitby, která je zvláště velmi nebezpečna při chovu vepřového dobytka. Podobně je tomu i u ovcí, kde vyžadujeme masa, mléka anebo dostatečné zásoby brinzy.
Vážení pánové, to jsou asi zásady tohoto zákona, který nám vláda předkládá. Dříve, dokud v jednotlivých zemích to bylo ponecháno jednotlivcům, platily se poplatky, tak zvané "skočné", kdežto podle nynější předlohy zákona placení "skočného" přestává a budou vydržováni obecní veřejní plemeníci na útraty chovatelů dobytka. Každého roku v měsíci lednu provede obecní úřad soupis veškerého dobytka, a to krav a do roku starých jalovic, které podléhají povinnosti placení na veřejného býka.
Tento zákon přinese do jisté míry zdražení skočného, ale na druhé straně bude míti jistě veliké výhody v tom, že se docílí zvelebení chovu. Nebude se jistě platiti 5 až 10 Kč skočného, jako dosud v mnohých obcích se platilo, nýbrž bude to často činiti 50 Kč i více. Platiti se bude na obecním úřadě, takže chovatel takového býka nebude s tím míti co dělati. Zásadou je, že býk je chován obcí samotnou nebo jest umístěn u řádného chovatele na smlouvu. Kolikaletá smlouva bude připuštěna, o tom rozhodne teprve vládní nařízení. Zajisté bude dbáno, aby byla smlouva aspoň tříletá. Má to veliký význam, aby takový plemeník si zvykl na svého ošetřovatele, poněvadž, když se převádí, rozzuří se a musí býti z chovu vyloučen.
V zákoně samém byly provedeny některé změny, a to již v nadpisu vypouští zákon starost o chov kozlů, poněvadž v důsledku rozšíření pozemkové reformy budou malí lidé ponejvíce už chovati krávy. Zemědělský výbor měl obavu, že by právě nejchudší byli nejvíce zatíženi, kdyby se musil pro několik málo koz v obci vydržovati kozel. Proto starost o kozly byla vypuštěna.
V § 2 byl vložen odstavec 2, kde se výslovně praví, že komise má býti tříčlenná s třemi náhradníky. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
§ 3 doznal největší změny. Tam se střetly v mnohých případech zájmy jednotlivců se zájmy veřejnými. Bylo potřebí učiniti jisté ústupky. Bylo namítáno s některých stran, že to bude velikým břemenem pro horské obce, když budou musiti samy opatřovati a vydržovati plemenného býka, který má býti zakoupen a na smlouvu vydržován. Zájmy velkostatkářské přišly také jaksi v úvahu. Poukazovalo se, že mnozí velkostatkáři chovají velmi pěkný dobytek, často jsou vzorem v dotyčné obci, zatím co malí lidé mají méněcenný dobytek, a že by se mělo umožniti velkostatkářům, aby si mohli chovati vlastní býky. Věc byla regulována v odstavci 6. Nechtěli jsme připustiti, aby v některé obci, kde může býti nejen zemanských, nýbrž i jiných větších statků více, mohly tyto statky tvořiti více než dvě třetiny, čímž by nejmenší lidé byli vydržováním obecního plemeníka velice zatíženi, a proto se řeklo, že výjimky tohoto ustanovení připouštějí se jen tehdy, když obec, komise a zemědělská rada s tím souhlasí, a pak ministerstvo zemědělství udělí tak zvanou dispens.
Odstavec 2 v témže paragrafu ustanovuje, že malé obce, které by byly příliš zatíženy, mohou se sloučiti v jednu chovatelskou obec. Řekněme, že v některé maličké obci by se chovalo 30 až 40 plemenic. Podle moravského zákona teprve na 80-100 kusů připadá vydržování jednoho plemenného býka. Tento nový odstavec však připouští sloučení dvou malých obcí v jednu chovatelskou obec, chovají-li obě dobytek téhož druhu.
Odstavec 5 praví, že povinnost obci uložená může býti splněna také tím, že veřejné plemeníky opatří a chová jednotlivý chovatel nebo chovatelská organisace na základě smlouvy s obcí uzavřené a komisí pro chov hospodářských zvířat schválené.
V odstavci 7 se praví, že ministerstvo zemědělství může svoji rozhodující moc přenésti na politický úřad druhé stolice, čili, když nastoupí župy, na župní úřady.
§ 4 zůstává nezměněn.
V §u 5 byla provedena změna stran příspěvků a stran rekursní doby. Na Slovensku totiž je rekursní doba 15denní, u nás 14denní. Proto to bylo unifikováno na dobu 15 dní.
§ 7 je změněn pouze ve čtyřech řádcích, ostatní část §u 7 zůstává nezměněna. Ustanovení trestní a Ustanovení přechodná se přesunula, takže Ustanovení trestní dostala označení II místo III, a provedeny byly další změny, pokud se týká pokut a trestů. Dříve byla stanovena peněžitá pokuta od 20 Kč do 1000 Kč, v nynějším znění minimální sazba se vynechává a stanoví se toliko nejvyšší míra pokut. Podobně je tomu při trestu vězením.
Zajímavé při tomto zákoně je, že poplatky, které plynou z chovu hovězího a vepřového dobytka a ovcí, plynou do pokladny obecní a může jich býti použito k zakoupení plemeníků, kdežto při chovu koní pokuty plynou do pokladny státní.
§ 10 byl rovněž změněn. Dříve totiž zákon měl nabýti účinnosti dnem vyhlášení. Poněvadž však z technických důvodů nebude to možno, stanoveno, aby tento zákon nabyl účinnosti dnem, který bude určen vládním nařízením, nejdéle však za jeden rok od doby vyhlášení.
Vážená sněmovno! Dovolil jsem si upozorniti na jednotlivé změny v tomto zákoně a doporučuji slavné sněmovně přijetí této osnovy tak, jak ji zemědělský výbor přijal.
Zároveň doporučuji k přijetí resoluci, která zní:
"Vládě se ukládá, aby při řešení pozemkové reformy dbala toho, by pokud možno na zabraných objektech založena byla kmenová stáda rázovitého dobytka, odkud by chov u jednotlivců zušlechťovati se mohl. Zároveň budiž pamatováno na to, by obce, které chovají nejméně 20 plemenných klisen, byly povinny poříditi výběhy pro dorost, což budiž z veřejných prostředků podporováno."
Požadavky obou resolucí přijatých senátem - a to resoluce I stran ulehčení, aby se umožnil chov jednotlivým chovatelům, i resoluce II, aby se umožnilo sloučení několika malých obcí v jednu chovatelskou obec - byly vyřešeny naším zemědělským výborem přímo v osnově samé, a to v jejím §u 3 v odst. 6 a v odstavci 6.
Doporučuji slavné sněmovně přijetí osnovy podle usnesení zemědělského výboru, které vykazuje některé změny proti usnesení senátu. (Výborně!)