Předseda (zvoní): Žádám, aby byly nyní přečteny návrhy podané k osnově zákona o učitelských požitcích na Slovensku (tisk 4733).
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
4. Pozměňovací návrh posl. Boboka a soudr. k §u 3:
Celý text tohoto paragrafu zameňuje sa týmto:
"Jednorázová výpomoc tato je splatná v rokoch 1924, 1925 a 1926, každý rok v tej miere, aby dosavádne penzijne pôžitky tejto učiteľskej kategórie doplnené boly do tej výšky, v akej ích práve bývalí štátni učitelia na Slovensku na odpočinku požívajú."
5. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
Vláda se vybízí, aby učinila příslušná opatření, aby služba učitelů na veřejných školách při propočítání předchozí služební doby železničních úředníků byla plně započtena.
6. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
Vláda se vybízí, aby podle svých stonásobných slibů konečně jednou učinila přiměřená opatření, aby napříště přestalo soustavné překládání německých železničářů do českého území a aby němečtí úředníci a zaměstnanci přeložení od založení republiky byli přeloženi zpět do svých dřívějších služebních míst.
Důvody: Ježto vládní úřady stále znovu popírají, že by úředníci byli takto překládáni, budiž jen zjištěno, že pouze z Trutnova do 31. prosince 1923 byli přeloženi tito úředníci, zřízenci a dělníci:
Arnošt Hikl, úředník, Adolf Riemer, úředník, Josef Goldmann, průvodčí, Ignác Weber, průvodčí, Arnošt Blaschke, průvodčí, Emanuel Michel, průvodčí, Emil Haase, pojízdný dělník, Erben Polz, pojízdný dělník, Rudolf Morche, úředník (dočasně na odpočinku), Alfred Daubek, úředník (dočasně na odpočinku), Jan Pfanner, rada státních drah, Arnold Wanka, posunovač, Josef Stierand, průvodčí, Robert Watzke, úředník, Václav Rech, úředník, Ervín Falge, úřednický asistent, Václav Krebs, telegrafista, Jindřich Schrutek, úředník, Josef Maca, úřednický asistent, Hubert Feichtinger (nastoupil vojenskou službu a nebyl již přijat), Josef Wenzel, pojízdný dělník, Max Zölfel, výhybkář, Bernard Hoffmann, dělník, František Mann, průvodčí, Rudolf Ströbinger, úředník, Vilém Tilsch, popisovač vozů, Markéta Benischová, písařka, Emil Schulz, posunovačský dělník, Antonín Seidl, vrchní průvodčí, Bedřich Wenzel, průvodčí, Richard Hübner, výpomocný průvodčí, Josef Mark, pojízdný dělník, Josef Zelfel, pojízdný dělník, Alois Roller, pojízdný dělník, Emil Haase, průvodčí, Anna Neuhäuserová, oficiantka, Emil Ludwig, průvodčí, Martin Stirba, úředník v jízdní službě, Jindřich Scholz, dopravní mistr (nyní ještě v Trutnově), Rudolf Kamnitz, průvodčí, Karel Hernych, průvodčí, Alois Kamitz, pojízdný dělník, Josef Scholz, pojízdný dělník, Bedřich Drescher, úředník v jízdní službě, Elfrieda Rindtová, oficiálka, a Karel Krones, povozný.
7. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
Vláda se vybízí, aby ještě během tohoto roku předložila stejný návrh zákona pro pensisty a jejich pozůstalé, kteří působili na konfesijních školách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a postarala se aspoň stejně, jak jest to ustanoveno v předloženém návrhu zákona, aby se těmto nešťastným obětem poválečných poměrů zabezpečilo aspoň živobytí důstojné člověka.
8. Rezolúcia posl. Boboka a spol.:
Vláda sa vyzýva, aby zákon zo dňa 23. mája 1919, č. 274 Sb. z. a n., ešte pred započatím školského roku 1924-1925 rozšírila aj na neštatné učiteľstvo na Slovensku.
Předseda (zvoní): Všecky tyto návrhy mají dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.
Přistoupíme nyní k pokračování v jednání o
zprávě výborů kulturního, soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4599) o výplatě požitků nestátním učitelům a opatrovatelkám na Podkarpatské Rusi (tisk 4734).
Dávám slovo k doslovu prvnímu zpravodaji - za výbor kulturní - panu posl. Jašovi.
Zpravodaj posl. Jaša: Slavná sněmovno! Chmurné poměry, které zde byly vylíčeny pány řečníky, vyslanými do parlamentu za Podkarpatskou Rus, ukazují, že poměry učitelů-pensistů církevních škol na Podkarpatské Rusi i na Slovensku jsou neudržitelné.
Nechceme nikterak popírati, že je povinností státu, aby se vhodnou úpravou postaral o zabezpečení existence těchto lidí. Ale chceme-li býti objektivní, musíme říci, že tuto povinnost měly také stejnou měrou vykonati církve, které byly zaměstnavateli těchto lidí. Postavíme-li se na toto stanovisko, že také zaměstnavatel má přispěti k zabezpečení existence svého zaměstnance, musíme dedukovati zejména z řeči mého předřečníka pana kol. Boboka, že je v zájmu školství a zejména v zájmu učitelstva v celém státě, v zemích historických, na Slovensku i na Podkarpatské Rusi, aby veškeré školství u nás bylo zveřejněno, resp. pokud bude nutno, postátněno, a aby hmotné poměry veškerého učitelstva byly upraveny v celém státě jednotně, aby dosaženo bylo parity mezi učitelstvem a státními zaměstnanci vůbec. Není úmyslem vládní majority, zejména už ne kulturního výboru, aby nějakým způsobem bránil uskutečnění jejich spravedlivých požadavků.
Slavná sněmovno! Pokud se týče jazykových poměrů na Podkarpatské Rusi, není mým úkolem, abych se jich dotýkal. Slyšeli jsme tu pana kol. dr. Gagatko, slyšeli jsme tu také pana kol. Kurťaka, slyšeli jsme krásný a melodický jazyk velkoruský, slyšeli jsme krásný a melodický jazyk našeho podkarpatoruského obyvatelstva. Domnívám se, že není vůbec v intencích československého národa, aby vnucoval obyvatelstvu na Podkarpatské Rusi ten či onen jazyk, nýbrž jsem názoru, že tuto věc musí si vyřešiti karpatoruský lid sám. Je záhodno, aby ti, kdož chodí k nám do Prahy, objektivně informovali o otázce jazykové, aby mohla býti náležitým způsobem upravena, aby nám nebyl vytýkán pražský centralismus, jehož jsme daleci, poněvadž československý národ chová stejně vřelé sympatie jak k velkoruskému národu, tak i k ukrajinskému národu. (Tak jest!)
Vážená sněmovno! Jestliže kulturní výbor přijal návrh, že tato výpomoc má býti vyplácena roku 1924, 1925 a 1926, neučinil tak proto, že by příští léta nechtěl jí poskytnouti nebo chtěl by ji zmenšiti, nýbrž proto, že toto ustanovení pokládá za přechodné, nikoliv za definitivní, a přeje si, aby otázka staropensistů a učitelů církevních škol na Podkarpatské Rusi byla upravena definitivně zároveň s úpravou poměrů staropensistů vůbec.
Pozměňovací návrhy, které došly k osnově zákona tisk 4734 a jež podali pp. kol. Simm a soudr., týkají se především §u 1, odst. 5, dále §u 2, odst. 1 a konečně §u 5. K těmto pozměňovacím návrhům chci říci toto: V pozměňovacích návrzích k §u 1, odst. 5 a k §u 2 žádá se, aby výpomoci byly poskytnuty i těm učitelům, kteří již eventuelně dopustili se nějakého přečinu proti Československé republice. Slavná sněmovno! Je nemožné žádati, jestliže stát koná určitou blahovůli - dává-li třebas málo, ale přece jen nad míru svých zákonných povinností - aby vyplácel podpory i těm, kdož by eventuelně vystupovali nelegálně proti státu. Pokud se týká pozměňovacího návrhu k §u 5, který žádá, aby veškeré obnosy, které berní správy těmto pensistům přeplatily, byly prostě prominuty, konstatuji, že návrh ten odporuje všem předpisům platebním, zejména též služební pragmatice všech státních zaměstnanců u nás. Proto navrhuji, aby tyto návrhy byly zamítnuty a aby osnova byla přijata ve znění kulturním výborem přijatém. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, panu posl. Malíkovi.
Zpravodaj posl. Malík: Vážená sněmovno! Pan dr. Schollich nemůže neuznati, že předlohy, které jsou předmětem jednání, znamenají značné zlepšení proti zákonu z 21. prosince 1922, čís. 410 Sb. z. a n., přesto však předlohy tyto odsuzuje. Nečiní tak z důvodů věcných, nýbrž jen proto, že jde o návrhy nynější koaliční majority, kterou p. dr. Schollich samozřejmě pochváliti nemůže a také pochváliti nechce. Nečiní to ovšem způsobem právě vhodným (Výkřiky německých poslanců.) a důstojným, když té bídy staropensistů a pensistů na Slovensku a Podkarpatské Rusi zneužívá k útokům proti nynější koaliční vládě k dosažení určitých agitačních efektů. (Výkřiky německých poslanců.) Nám bída těchto osob je dobře známa, my máme nejlepší vůli jim pomoci a také skutečně pomůžeme. Že se tak dosud nestalo, na tom značnou vinu nesou právě páni z oposice, kteří nemají vždy dobré vůle k positivní spolupráci a svojí negativní činností brzdí práci tohoto parlamentu. Pak ovšem není divu, že leckterá - nanejvýše ožehavá otázka - nemůže býti vyřešena tak, jak bychom si přáli my a ti, o něž právě jde. (Výkřiky německých poslanců.)
Tolik jsem uznal za dobré, vážení pánové, poznamenati k řeči p. posl. dr. Schollicha.
Doporučuji, aby obě předlohy byly přijaty tak, jak jsou vytištěny ve zprávách příslušných tří výborů: kulturního, soc.-politického a rozpočtového. Co se týče pozměňovacích návrhů, navrhuji, aby byly zamítnuty. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám závěrečné slovo zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Bendovi.
Zpravodaj posl. Benda: Vážená snemovňa! Páni rečníci za Podkarpatskú Rus nesťažovali si do nedostatkov zákona, len poukazovali na pomery, ktoré na Podkarpatskej Rusi sú. Dovolávaju sa tiež autonomie. Je tu možnosť, aby táto autonomia bola podľa vôle ruského ľudu ustanovená, a bude to v rukách pánov, ktorí myslia, že touto autonomiou bude tiež finančne napomožené a že bude potom možno učiteľstvo lepšie odmeňovať. Dúfam, že slávna snemovňa už týmto zákonom chuďasom na Podkarpatskej Rusi pomôže. Rieka sa, že je to málo, ale je to pomoc dosti rychlá. Keby sme snád pripúšťali zmeny na tomto vládnom návrhu, nedostali by sme zákon pod strechu a tí chuďasi by nám velice špatne poďakovali.
Pripojujem sa k vývodom pánov predrečníkov a doporučujem, aby osnova tisk 4734 prijatá bola v znení navrženom výbormi. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování o prvním odstavci pořadu, totiž o osnově, týkající se učitelských požitků na Podkarpatské Rusi (tisk 4734).
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Zákon má 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Míním o něm dáti hlasovati takto:
Při §u 1 budeme hlasovati o jeho prvém až čtvrtém odstavci, k nimž není pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové.
O odstavci pátém hlasovali bychom nejprve podle úpravy návrhu posl. Simma a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §u 2 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu posl. Simma a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §§ 3 a 4 hlasovali bychom podle zprávy výborové.
O §u 5 bychom hlasovali nejprve v úpravě návrhu posl. Simma a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §§ 6 a 7, jakož i o nadpisu a úvodní formuli zákona hlasovali bychom podle zprávy výborové.
Jsou snad námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy hlasovati jak jsem právě uvedl.
O §u 1, odst. 1 až 4 inkl. budeme hlasovati podle zprávy výborové, poněvadž k nim není pozměňovacích návrhu.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odst. 1 až 4 §u 1 jsou schváleny podle zprávy výborové.
Při odst. 5 jest návrh pp. posl. Simma a soudr. Žádám za přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Simma a druhů:
§ 1, odst. 5, nechť zní:
"Jednorázová výpomoc se vyplatí toliko těm osobám, které prokáží, že jsou státními občany československými a bydlí na území Československé republiky."
Předseda: Kdo souhlasí s odst. 5 §u 1 v tomto znění, jež mu dává návrh pp. posl. Simma a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Simma a soudr. jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati o tomto odstavci 5 § 1 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec 5 § 1 jest schválen podle zprávy výborové.
Při §u 2 je návrh pp. posl. Simma a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
2. Pozměňovací návrh posl. Simma a druhů:
§ 2 nechť zní takto:
"Pensionovaným učitelům a opatrovatelkám dětských opatroven, kteří působili na nestátních školách obecných nebo občanských mimo území Podkarpatské Rusi na území bývalého uherského státu, jakož i jejich pozůstalým se poskytne podle §§ 1 a 3 tohoto zákona určitá jednorázová výpomoc, dokáží-li, že jsou československými státními občany a bydlí na území Československé republiky."
Předseda: Kdo souhlasí s § 2 v této úpravě, jak ji navrhují pp. posl. Simm a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Simma a soudr. jest zamítnut.
Kdo souhlasí s § 2 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 2 je podle zprávy výborové schválen.
Při §§ 3 a 4 není pozměňovacích návrhů. Budeme o nich hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 3 a 4 schváleny jsou podle zprávy výborové.
Při §u 5 je návrh pp. posl. Simma a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
3. Pozměňovací návrh posl. Simma a druhů:
§ 5 nechť zní takto:
"Zjistí-li se u jednotlivých pensistů, vdov a sirotků přeplatek zvýšení pense z doby po 28. říjnu 1918, které nebylo přiznáno úřady nebo orgány oprávněnými k tomu podle platných československých předpisů, budiž tento přeplatek pensistům prominut a převzat státní pokladnou."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto zněním §u 5, jak je navrhují pp. posl. Simm a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Simma a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 5 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 5 je schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o §§ 6 a 7, jakož i o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 6 a 7, jakož i nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze zítřejší.
Tím jest vyřízen odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Budeme nyní pokračovati v jednání o odst. 2 pořadu, totiž o
zprávě výborů kulturního, soc. politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4598) o výplatě požitků nestátním učitelům a opatrovatelkám na Slovensku (tisk 4733).
Dávám slovo k doslovu prvnímu zpravodaji - za výbor kulturní - panu posl. Oríškovi.
Zpravodaj posl. Oríšek: Slávna snemovňa! Z prednesených rečí v debate o predloženom vládnom návrhu je jasné, že penzisti, neštátni učitelia na Slovensku, nachádzajú sa ozaj vo veľkej biede hmotnej a nebyť straníckosti nenašlo by sa v tomto sneme nikoho, kto by pozdvihnúl ruku proti tomuto návrhu.
Všetci rečníci uznávali potrebu pomôcť, no niektorí videli v tomto návrhu zákona, ako vôbec v celej manipulácii otázky penzistov, neštátnych učiteľov robenie akéhosi nátlaku na udržovateľov cirkevných škôl, aby sa tohoto práva udržovania škôl vzdali, aby sa takým spôsobom čo najskôr mohlo prikročiť k zoštátneniu škôl v celej Československej republike. A div divúci, slávna snemovňa, že snaha vlády sjednotiť celé školstvo v republike, sjednotiť výchovu, zverejniť celé školstvo, zazlieva sa a vytýka sa jej táto snaha, ako nejaký zločin. Vážení! Dovoľte, abysom práve pri tejto príležitosti poukázal na to, že od doby, keď v bývalom Rakúsko-Uhorsku po prvé boly zákonom upravené učiteľské platy, až dodnes celým zákonodárstvom jako červená niť tiahne sa snaha po zverejnení a zoštátnení škôl. V zák. čl. XXXVIII. z r. 1868 v §u 26 sa spomína, ovšem len tak jemne, že v obciach, v ktorých sa nachodí viac cirkevných škôl, keď udržovatelia prijdu k tomu vedomiu, že pomocou tých peňazí, ktoré vynakladajú na rôzne typy škôl - môžu si vydržiavať jednotnú školu lepšiu, môže štát, resp. vláda im toto sjednotenie dovoliť sriadením obecnej školy, ktorá má potom nárok na štátnu subvenciu.
O 25 rokov pozdejšie v zákone z r. 1893 nachodíme už ďaleko prísnejšie opatrenie. § 12. zák. čl. XXVI. z r. 1893 zplnomocňuje vládu, aby v takej obci, kde neštátne školy požívajú štátnu podporu, ak toho štátne záujmy vyžadujú, zastavila štátnu podporu a zriadila tam školu štátnu. A netreba vzpomínať, vážení, zákonov Apponyiovských, akým spôsobom postupovaly, ako jazyk a kultúru slovenskú ničily a maďarskú štátnu ideu, maďarský štát nadovšetko stavaly. Myslím, že veľmi mnohých, ktorí pracujú na zoštátnení škôl, vedie snaha, aby budúce generácie, Češi a Slováci, boli vychovaní jednotne, aby sa cítili členmi jedného národa.
Konečne, vážení, stačí poukázať na ten známy zjav, že každý sa tiahne tam, kde mu je lepšie. Učiteľstvo na Slovensku v 99% si žiada byť štátnym učiteľstvom, lebo vidí, že štát sa o nich lepšie stará, ako cirkev. (Výborně!) Vzpomeňme si jedno. Zákon z r. 1868 určuje plat učiteľa tak, že počíta do neho i požitky, ktoré dostáva ako kántor. To potvrďuje i zákon z r. 1893 a ešte aj Apponyiovský zák. čl. XXVII. z r. 1907, ktorý praví, že za učiteľský plat sa pokladá nie len plat učiteľský, ale aj plat kántorský. Až zákon z r. 1913 tieto dva platy rozdeľuje. Pri prevádzaní zákona z r. 1913 však sa ukázalo, že mnohí kántori nemajú kántorského platu, poneváč celý plat ako učiteľský, tak kántorský sa musel vziať za plat učiteľský, ak mala byť dosiahnutá výška platu čiste učiteľského, zákonom predpísaného.
Vážení, vtedy cirkve prišly do situácie, že musely vlastne kántorské platy ešte len stanoviť a v akej výške ich vtedy ustálily, tak ich dávajú dodnes kántorom. Myslím, že neublížim cirkvi, poviem-li, že macošsky sa stará o svoje učiteľstvo, o svojich kántorov.
Mám na mysli ešte jeden zákon a to č. 2 z r. 1919, ktorým sa splnomocňuje vláda (článkom X), aby rozšířila všetky výhody paritného zákona i na učiteľov na území slovenskom. Vláda vládnym nariadením č. 181 z r. 1920 svoju povinnosť vykonala. Na neštátnych učiteľov však rozprestrieť to, čo sa na nich nevzťahuje, nemôže. Článok XII. tohože zákona hovorí, že sa iným zákonom upraví, či a do akej miery majú byť výhody tohoto zákona účastní zamestnanci, o ktorých prevzatí štátom československým dosiaľ nebolo rozhodnuté. Aby sme teda mohli na nich rozšíriť zákon, to sa môže stať len vtedy, keď týchto učiteľov zoštátnime. Táto tendencia zoštátniť učiteľstvo je celkom správna a ja sa primlúvam menom kultúrneho výboru za návrh vládny a žiadam slávnu snemovňu, aby ho v pôvodnom znení prijala. Návrhy pozmeňovacie, ktoré boly podané, navrhujem zamietnuť. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj posl. Malík se vzdává slova, pan zpravodaj posl. Benda rovněž.
Přistoupíme ke hlasování o druhém odstavci pořadu, totiž o osnově, týkající se učitelských požitků na Slovensku (tisk 4733).
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Hlasovati míním dáti tímto způsobem:
Nejprve bychom hlasovali o §§ 1 a 2 podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Na to bychom hlasovali o §u 3 v úpravě, jak ji navrhují pp. posl. Bobok a soudr.; nebude-li přijat návrh jejich, hlasovali bychom o §u 3 podle zprávy výborové.
Pak bychom hlasovali o §§ 4 až 8, nadpisu a úvodní formuli zákona, k nimž není pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové.
Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Není jí, budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
O §§ 1 a 2, k nimž není pozměňovacích návrhů, budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 1 a 2 jsou schváleny podle zprávy výborové.
Při § 3 je návrh, jejž podali pp. posl. Bobok a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
4. Pozměňovací návrh posl. Boboka a soudr. k §u 3:
Celý text tohoto paragrafu zameňuje sa týmto:
"Jednorázová výpomoc tato je splatná v rokoch 1924, 1925 a 1926, každy rok v tej miere, aby dosavádne penzijne pôžitky tejto učiteľskej kategórie doplnené boly do tej výšky, v akej ích práve bývalí štátni učiteľia na Slovensku na odpočinku požívajú".
Předseda: Kdo souhlasí s § 3 v tomto znění, které mu dává návrh pp. posl. Boboka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Boboka a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 3 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 3 je schválen podle zprávy výborové.
K §§ 4 až 8, nadpisu a úvodní formuli zákona není podán pozměňovací návrh.
Budeme o těchto paragrafech 4 až 8, o nadpisu a úvodní formuli zákona hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 4 až 8, nadpis zákona, jakož i úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto v prvém čtení.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.
Teď je nám rozhodnouti ještě o podaných resolucích.
Je zde nejprve první resoluční návrh pp. posl. inž. Kalliny a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
Vláda se vybízí, aby učinila příslušná opatření, aby služba učitelů na veřejných školách při propočítání předchozí služební doby železničních úředníků byla plně započtena.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem resolučním, jejž podali pp. posl. inž. Kallina a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Je zde druhý resoluční návrh, jejž podali tíž páni poslanci. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
6. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
Vláda se vybízí, aby podle svých stonásobných slibů konečně jednou učinila přiměřená opatření, aby napříště přestalo soustavné překládání německých železničářů do českého území a aby němečtí úředníci a zaměstnanci přeložení od založení republiky byli přeloženi zpět do svých dřívějších služebních míst.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto druhým resolučním návrhem právě teď přečteným, jejž podali pp. posl. inž. Kallina a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. inž. Kalliny a soudr. je zamítnut.
Dále je zde třetí resoluční návrh týchž pánů poslanců. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
7. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
Vláda se vybízí, aby ještě během tohoto roku předložila stejný návrh zákona pro pensisty a jejich pozůstalé, kteří působili na konfesijních školách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a postarala se aspoň stejně, jak jest to ustanoveno v předloženém návrhu zákona, aby se těmto nešťastným obětem poválečných poměrů zabezpečilo aspoň živobytí důstojné člověka.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. inž. Kallina a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento je zamítnut.
Konečně je zde resoluční návrh, jejž podali pp. posl. Bobok a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
8. Rezolúcia posl. Boboka a spol.:
Vláda sa vyzýva, aby zákon zo dňa 23. mája 1919, č. 274 Sb. z. a n., ešte pred započatím školského roku 1924-1925 rozšírila aj na neštatné učiteľstvo na Slovensku.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Bobok a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento je zamítnut.
Tím vyřízen je odstavec druhý pořadu dnešní schůze.
Vyřídíme ještě odstavec třetí, jímž jest:
3. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4735), kterým se prodlužuje působnost zákona ze dne 4. července 1923, č. 151 Sb. z. a n., o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících, společností s ručením obmezeným a společností komanditních, dále při přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové (tisk 4758).
Zpravodajem za výbor rozpočtový jest pan posl. Jan Černý ze strany republikánské. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Slavná sněmovno! Loňského roku dne 4. července schválila tato sněmovna zákon, kterým byly přiznány poplatkové a daňové úlevy při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících, společností s ručením obmezeným a společností komanditních, dále při přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové - tedy výhody společnostem akciovým nebo společnostem s ručením obmezeným, které spojují se za tím účelem, aby vyhověly lépe situaci, která vznikla osamostatněním našeho státu.
Původní činnost našich společností nesla se rázem více hospodářství teritoriálního. Osamostatněním naším objevila se situace, že hospodaření těchto společností musí nabýti více rázu světového a že musí také příslušná činnost jejich odpovídati právě tomuto vyššímu hledisku. To předpokládalo nutnost, aby ty společnosti do určité míry mezi sebou se spojovaly, aby, jsouce zesíleny, mohly vyhověti úkolům, které nová doba a nová situace jim přinesla.
Zákon tento byl v platnosti po dobu jednoho roku a, jak můžeme sledovati z činnosti, kterou bylo zahrnuto ministerstvo vnitra, skutečně se osvědčil dobrým. Ale na druhé straně se ukázalo, že lhůta, která byla jeho platnosti přiznána, je tak krátká, že nebylo možno příslušný materiál, který byl ministerstvu předložen, v plné míře zpracovati, a nebyla by tedy působnost zákona plně splněna, kdyby dnem, kterým má se platnost jeho ukončiti, totiž 23. červencem t. r., skutečně jeho platnost skončila. Objevilo se totiž stanovisko, že - aby skutečně zákona tohoto mohlo býti použito při spojení společností - musí býti k disposici skutečně platná společenská smlouva. K této platnosti je podle výslovných předpisů obchodního zákona potřebí, aby byla smlouva společenská schválena státní správou. Materiálu tak rozsáhlého, kterého se těmito žádostmi o schválení ministerstvu vnitra dostalo, nebylo možno zpracovati. Společností, které žádají o schválení nových stanov, je značná řada. Žádosti jejich nejsou dosud vyřízeny a ani by do příslušné doby vyřízeny nebyly a proto vláda předkládá tuto osnovu zákona, kterou se prodlužuje zákon původní až do roku 1925, a při tom žádá, aby do určité míry zákon byl opraven. Oprava se nese tím směrem, že sloučení komanditních společností s přeměnou jejich na společnosti akciové jest již novým návrhem zákona poruše o, a to z toho důvodu, poněvadž zde do určité míry vzniklo nesprávné počínání, které tendence tohoto zákona vylučovala, poněvadž ho bylo v mnohých případech značně zneužíváno. Vládní osnova předpokládala také při eventuelních fusích akciových společností možnost předávati akcie jedním podnikem podniku druhému použitím nostra, t. j. akcií, jež některé banky nebo peněžní ústavy měly ve svých pokladnách, aby v tom případě bylo možno příslušné fuse prováděti jednoduchým způsobem. Nová osnova zákona, jak byla vládou předložena, měla vyloučiti toto stanovisko a tuto možnost, ale rozpočtový výbor stanovisko, které vládní návrh předpokládal, nezaujal a zůstal v této věci věren původnímu znění zákona.
Další změna je v §u 6, kde jde však pouze o úpravu stylistickou, která precisněji vyjadřuje to, co bylo stanoveno v §u 6 zákona ze 4. července 1923, č. 151.
Rozpočtový výbor projednal ve včerejší schůzi tuto předloženou vládní osnovu zákona a doporučuje slavné sněmovně, aby zákon ten byl schválen tak, jak zní ve zprávě rozpočtového výboru. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K projednávání tohoto odstavce pořadu dostavili se za ministerstvo financí min. rada Chochole a min. taj. Rozvoda.
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Osnova tohoto zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrhy nebyly podány. Budeme tedy hlasovati o celé osnově najednou.
Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Přerušuji projednávání pořadu dnešní schůze a míním ukončiti schůzi. Učiním ještě některá presidiální sdělení.
Dovolenou na dnešní a zítřejší schůze udělil jsem posl. Mondokovi a posl. Šafránkovi pro neodkladné zaměstnání.
Na včerejší schůzi dodatečně udílím dovolenou posl. Kleinovi pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí omluvil se posl. Houser.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Klub poslanců republ. strany zemědělského a malorolnického lidu vyslal do výboru zemědělského posl. Chlebounovou za posl. Vahalu.
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru imunitního posl. Hackenberga za posl. Beutela.