Pokud jde o výši pachtovného, nebylo stanoveno pevnou směrnicí, nýbrž bylo ponecháno soudům, aby v případě sporu stanovily výši pachtovného, zdálo-li se dosavadní pachtovné stranám nepoměrně vysoké nebo nízké.
Z iniciativy poslanecké sněmovny vzešel zákon ze dne 13. července 1922, čís. 213 Sb. z. a n., který prodloužil drobné pachty, pokud vypršely v r. 1922 a 1923, do r. 1924. Zároveň poskytl propachtovatelům širší možnost vzíti pozemek do vlastní správy a upravil pachtovné podle průměru cen žita na Pražské plodinové burse ze srpna, září a října toho kterého roku, při čemž přiznal soudům právo zvýšiti nebo snížiti až o 20% pachtovné nad padajícího na tu kterou výrobní oblast. V této nebo pod výměru nejvyššího pachtovného, při souvislosti budiž mi dovoleno podotknouti, že průměrná cena 1 q žita za shora zmíněné 3 měsíce činila r. 1922 Kč 127·45, r. 1923 Kč 109·88. Toto stanovení pachtovného bylo zmíněným zákonem rozšířeno i na pachty, které byly obnoveny v r. 1921. Drobné zemědělské pachty, obnovené podle zákona čís. 312/1921 a čís. 213/1922, vyprší letos.
Hospodářské poměry nejsou u nás ještě tak ustáleny, aby byla ochrana drobných zemědělských pachtů úplně zrušena; částečné zúžení této ochrany jest však již odůvodněno, poněvadž od poslední úpravy nastal přece další vývoj k normálnějším poměrům hospodářským, nehledíc ani k tomu, že pozemkovou reformou dostalo se anebo se v nejbližší době dostane celé řadě drobných lidí, dosud na pacht odkázaných, přídělu půdy do vlastnictví.
Vycházejíc z těchto úvah, předložila vláda senátu návrh zákona o obnově drobných zemědělských pachtů, jehož jádrem jest, že drobní pachtýři, kteří v letech 1921, 1922 nebo 1923 dosáhli na základě zákonů shora zmíněných obnovy pachtovního poměru do r. 1924, mohou dosíci obnovy na další 3 léta, to jest do r. 1927.
Podle znění osnovy ze senátu zúžuje se ochrana drobných pachtů proti dosavadnímu stavu v těchto směrech:
a) má býti chráněn jen drobný pachtýř do 6 ha, kdežto dříve to bylo 8 ha,
b) z titulu malé výměry může odporovati obnově propachtovatel, nemající více než 20 ha - dosud 15 ha - vlastní půdy,
c) právnické osoby nevýdělečné neb majetkové podstaty nevýdělečné mohou své dosud propachtované pozemky vzíti do vlastní správy. Další pronájem je však i u nich omezen v zájmu dosavadního pachtýře jako u osob fysických.
Zemědělský výbor posl. sněmovny jednal o usnesení senátu v dnešní schůzi. Poněvadž hospodářské poměry nejsou ještě tak ustáleny, abychom se mohli obejíti úplně bez ochrany drobných zemědělských pachtýřů, uznal výbor za nutné platnost zákona prodloužiti, a to o 2 léta.
Po názoru zemědělského výboru nebylo však možno schváliti návrh zákona, jak byl usnesen v senátě. Potíže vyplývající z různého nazírání na tuto otázku vynutily si průtah v této sněmovně, takže nutno změniti propadlou lhůtu - 30. září 1924, - do kdy drobný pachtýř má uplatniti nárok na obnovu. Dále vloudila se nedopatřením do usnesení senátu, pokud jde o čl. II, na dvou místech záměna slov "v pozemkové knize" místo správného "v deskách zemských", čímž porušen je smysl a význam celého článku II. Znění článku II může zavdati ještě v jednom směru pochybnost a podnět k různým výkladům. V začátku vylučuje se totiž z práva odporovati obnově obec nebo jiná právnická osoba, kdežto v závěrečné větě téhož článku, kde se právo odporovati obnově poskytuje i právnickým osobám nevýdělečným anebo jiným nevýdělečným podstatám majetkovým, mluví se všeobecně o "právnických osobách nevýdělečných a jiných nevýdělečných podstatách majetkových", a mohlo by býti v praksi sporno, zda i obec, kterou zákonodárce v témže článku vytyčuje zvláště vedle jiných právnických osob, požívá jako pronajímatelka výhody vzíti posud pachtovaný pozemek do vlastní režie. Aby byly v té příčině rozptýleny všechny pochybnosti a aby se předešlo soudním sporům, pokládá se za vhodné přestylisovati celé znění článku II. Tyto změny čl. I a II jsou rázu více méně formálního. Stejně doporučuje se škrtnutí slov "i proti vôli prepachtovateľa" ve článku I jako nadbytečných.
Plenu slavné poslanecké sněmovny doporučuji, aby v osnově zákona, jak byla usnesena senátem, byly provedeny ještě další věcné změny, a to:
1. aby ochrana drobných pachtů byla časově omezena na 2 roky, kdežto podle usnesení senátu jsou to 3 roky;
2. aby výhod tohoto zákona byli účastni nejen drobní pachtýři, jichž pacht byl obnoven podle shora zmíněných zákonů č. 313/1921 a 213/1922 Sb. z. a n., nýbrž, jsou-li arci splněny i ostatní podmínky, vůbec drobní pachtýři, jichž pacht končí v r. 1924 a 1925;
3. aby proti obnově pachtů byl chráněn propachtovatel až do 25 ha, v Podkarpatské Rusi do 15 ha, kdežto podle osnovy senátem schválené až do 20 ha na celém státním území;
4. aby i nevýdělečným právnickým osobám a nevýdělečným podstatám majetkovým byla dána možnost odporovati obnově z titulu malé výměry za stejných podmínek jako osobám fysickým, kdežto usnesení senátu zjednalo paritu pouze pro případ vzetí pozemku do vlastní správy;
5. aby nevýdělečné právnické osoby a nevýdělečné majetkové podstaty, které nemají více než 25, resp. v Podkarpatské Rusi 15 ha, nepřevezmou-li dosud pachtovaný pozemek do vlastní správy, byly povinny na dobu platnosti tohoto zákona pozemky dosud propachtované propachtovati dobrovolnou veřejnou dražbou.
Na odůvodnění těchto změn podotýkám:
Pokud jde o dobu, na kterou mají býti pachty prodlouženy, připomínám, že zrychlené tempo, s jakým se provádí pozemková reforma a vývoj, který se stal v posledních letech směrem k pravidelnějším poměrům hospodářským, odůvodňuje návrh, aby byla obnova zkrácena na 2 roky. Co do okruhu účastníků výhod tohoto zákona připomínám, že omezení okruhu na pachty, které byly obnoveny podle zákona č. 313/1921 a 213/1922, mělo by za následek, že by výhod nového zákona nebyli zvláště účastni drobní pachtýři, kteří pachtovali na obvyklé období šestileté v roce 1918, ač nebyli dosud účastni ochrany drobných pachtů, která začala v roce 1919. Změna co do propustné výměry jest již odůvodněna tím, co jsem řekl o účincích pozemkové reformy a stabilisace hospodářských poměrů. Pokud jde o Podkarpatskou Rus, byl vzat zřetel ke zcela zvláštním poměrům tamní držby pozemkové. Co do právnických osob uznalo již usnesení senátu plnou paritu mezi osobami fysickými s jedné a nevýdělečnými právnickými osobami a nevýdělečnými podstatami majetkovými s druhé strany, aby za stejných podmínek mohly vzíti pozemek do vlastní správy. Jest tudíž spravedlivo, aby i obě skupiny právě zmíněné byly účastny stejnou měrou také výhody odporovati obnově pachtu z titulu malé výměry. Ježto nevýdělečným právnickým osobám a nevýdělečným podstatám majetkovým poskytnuta byla parita co do možnosti odporovati obnově i z titulu malé výměry, shledává se potřebným opatření, že tyto skupiny jsou povinny, nevezmou-li dosud pachtovaný pozemek do vlastní správy, propachtovati jej dobrovolnou veřejnou dražbou na dobu platnosti tohoto zákona.
V těchto intencích zemědělský výbor přepracoval usnesení senátu a doporučuje, aby se tomuto návrhu dostalo ústavního schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Zapsáni jsou na straně "proti" p. posl. Leibl; na straně "pro" pp. posl. Zierhut a Mikulíček.
Než udělím slovo řečníkům zapsaným, navrhuji podle usnesení presidiálního lhůtu řečnickou 20minutovou. (Námitka nebyla.)
Námitka proti tomu není. Návrh můj je přijat.
Dávám slovo prvnímu řečníkovi zapsanému, jímž je p. posl. Leibl.
Posl. Leibl (německy): Dámy a pánové! Pokud jde o užívání a výklad jednacího řádu, dožili jsme se v této sněmovně již tak mnohého, na příklad podvrhování návrhů, jednostranného nakládání, znásilňování a tak dále. Co se však dělalo s tímto zákonem o ochraně drobných pachtýřů, přesahuje všechny meze. Tři týdny má tento zákon podle denního pořadu býti projednáván. Ale poněvadž se agrární "pětka" nedohodla, nemohl býti projednáván tento zákon tak důležitý pro drobné pachtýře. Předseda zemědělského výboru pravil doslovně, že tento zákon nebyl v zemědělském výboru projednáván jen proto, poněvadž se agrární "pětka" koalice nedohodla. To jest něco neslýchaného a nestane se v žádném parlamentě. Tímto způsobem lze vyloučiti vůbec veškerou činnost výborů parlamentu, ať z ledabylosti, zlého úmyslu nebo sabotáže. Domníváte-li se snad, že můžete vyloučiti oposiční strany, můžete jen dodržeti tento postup. Proti takovému postupu rozhodně protestujeme. Těmito manipulacemi jest prokázáno, že nebyl vůbec úmysl zákon o drobných pachtýřích předložiti zemědělskému výboru. Kdybych mohl předpokládati, že většina má ještě svědomí, byť jen špatné, pravil bych, že špatné svědomí nedopustilo, aby tento zákon byl předložen zemědělskému výboru. Tento postup však jest právě zcela nesvědomitý. V poslední hodině se přichází s novým návrhem, neboť toto není zákon podle usnesení senátu, jak jest na denním pořadu této sněmovny, nýbrž nový zákon. Jest faktem, že nám nebyla poskytnuta příležitost, abychom se k tomuto zákonu vyslovili. Teprve na náš protest byla sice svolána schůze zemědělského výboru, ale i tato schůze byla předem umluvena. Ač bylo málo času, namáhali jsme se a podávali jsme zlepšovací návrhy, ale jako na rozkaz byly tyto návrhy zamítnuty. Na čem se "pětka" mezi sebou usnesla, bylo přijato beze změny. Takový postup jest nenormální a parlamentu nehodný. S výkladem jednacího řádu se prostě hanebně zachází.
Tento zákon není však ani podle svého obsahu zákonem na ochranu drobných pachtýřů, neboť nejprimitivnější práva z předcházejícího zákona byla znovu omezena. Vypadá to tak, jakoby si z drobných pachtýřů chtěli přímo tropiti posměšky, neboť co se jim v jednom článku dává, v druhém se jim zase odebírá. Je-li však ještě jiskřička práva v tomto zákoně, byla i ona pozdním předložením většinou zničena. Tento zákon o prodloužení pachtů měl býti usnesen nejméně již před 6 měsíci; opožděným obnovením pachtů v posledním okamžiku byla drobným pachtýřům způsobena veliká škoda, neboť každý zemědělec musí aspoň na rok předem věděti, jakou plodinu bude na přesrok na onom poli pěstovati. Tímto neodpovědným protahováním byl poškozen nejen jednotlivý drobný pachtýř, nýbrž celé národní hospodářství, poněvadž v nejistotě, bude-li pacht obnoven či nikoli, nemohlo býti pole ke zdělávání vhodně připraveno a pohnojeno. Jest neodpovědné působiti takovou škodu nejchudší vrstvě národa. S druhé strany využili propachtovatelé tohoto stavu a od drobných pachtýřů vydírali vysoké pachtovné.
Tento zákon, ačkoliv jest pátým doplňkem k zákonu o drobných pachtýřích, jest znovu slátaninou. Mnoho desítek tisíců drobných pachtýřů čekalo s úzkostí na tento zákon a jsou nyní hrozně zklamány. Zvláště mnoho drobných pachtýřů ztratí své pozemky, které pachtovali od velkých sedláků. Neboť každý propachtovatel, jenž má méně než 25 ha půdy, může podle tohoto návrhu odníti drobnému pachtýři kus propachtovaného pole. Jest příznačné, že v tomto směru bylo vyhověno členům německého svazu zemědělců. Nejtíže však postihuje drobné pachtýře onen článek tohoto zákona, v němž se stanoví, že každý držitel, chce-li propachtované pozemky sám zdělávati, může je odebrati. Tisíce existencí drobných pachtýřů bude tímto nařízením ohroženo.
V tomto návrhu zákona postrádáme nové úpravy pachtovného. Pachtovné dlužno stále ještě platiti podle oblastí, a to podle oblasti řepařské, obilnářské I, obilnářské II, bramborářské a pícnářské. Nyní jsou v oblasti pícnářské pozemky 1. a 7. bonity a v oblasti řepařské pozemky také 1. a 7. bonity. Drobnému pachtýři byl zpravidla propachtován nejhorší pozemek, ale musí platiti tolik, jakoby tento pozemek byl 1. bonity. Stran toho podávali jsme návrhy a naši agrárníci a klerikálové, vůbec občanské strany, mohou nyní dokázati své přátelství k drobným zemědělcům. Bohužel projevují činně svou lásku k drobným sedlákům jen na svých schůzích a snad v časopisech. Zde však, kde jde o to, aby se vytvořilo něco životně důležitého pro drobné rolníky, jsou jejich nejzarytějšími nepřáteli.
Agrárníci, jakož i všechny občanské strany bez rozdílu národnosti, jsou protivníky každého zákona na ochranu pachtýřů. Proč? Nikoli pro kousek špatné půdy, který propachtovali a chtějí jej nyní míti zpět, nikoli, nýbrž oni chtějí pozemek propachtovati svobodně těm, kdož se jim hospodářsky a také politicky podrobí. Čtrnáct až šestnáct hodin denně musí často takový drobný pachtýř robotiti za mizerný kousek propachtovaného pozemku. Avšak i voliti musí tak, jak tomu chce velký sedlák, neboť se mu jinak nic nepropachtuje. Proto si nepřejí žádné ochrany pachtýřů. Obecní pozemek, jenž měl patřiti všem a měl býti propachtován drobným, přivlastnili si nezákonitě v obcích velcí sedláci. Drobný pachtýř jest dnes ještě jen robotem agrárníka, nezná osmihodinné doby pracovní a pro něj není také demokratických práv. My němečtí sociální demokraté jsme několikráte navrhovali, aby chudým drobným pachtýřům kousek propachtovaného pozemku bylo koupí odevzdáno do vlastnictví. Tyto návrhy narazily na urputný odpor kapitalistických stran, které pravily, že tyto návrhy jsou atentátem na soukromé vlastnictví.
Co se má nyní státi z těch drobných pachtýřů, jimž mohou býti jejich pachtované pozemky podle tohoto návrhu zákona odebrány? Budou musiti prodati svůj nepatrný počet dobytka a rozmnoží zástup nezaměstnaných. A to jest to, co jest agrárníkům vhod. Neboť zástup nezaměstnaných snižuje mzdu a činí zákonitou pracovní dobu ilusorní. U velkých sedláků je zavedena dvanáctihodinná až třináctihodinná denní pracovní doba, v létě často čtrnáctihodinná až šestnáctihodinná. Mzda čeledi stačí právě na nejnutnější potřeby. Stížnost do nedostatku zemědělských dělníků není vůbec oprávněna, neboť každý jen zpola lidský zemědělec, jenž dělníkům slušně platí a s nimi slušně nakládá, nemá nikdy nouze o pracovní síly přes špatné pracovní podmínky.
Nejtíže budou postiženi němečtí drobní pachtýři v pohraničním území. Dříve nacházeli výdělek v blízkých sousedních zemích, dnes i to již minulo. Pozemkové reformy se užívá jednostranně, mají býti poděleni jen národně spolehliví a loyální státní občané. Zvláště zde se nakládá macešsky s německými drobnými pachtýři. Zásada držitelů moci v tomto státě: "Němce hospodářsky zeslabiti a český národ hospodářsky posilniti" jest zde plně uplatňována.
Jedním z nejpřednějších úkolů státu by měla býti ochrana hospodářsky slabých. Stát předkládaje tento zákon, činí opak. Ale máme se snad diviti? Československý stát dostal mnoho tisíc hektarů půdy, jest držitelem velkostatků a zaměstnavatelem a nezachovává ani zákonů platných v tomto státě. V horských krajinách, na př. v krajině železnorudské, ve výši 900 až 1000 m žádá nezákonitě vysokého pachtovného až 264 Kč za hektar. Tato půda jest z části pastvinou a neplodnou půdou. Stát by měl býti rád, že se najdou ještě lidé, kteří tuto půdu vzdělávají.
Stát však učinil ještě něco dalšího. Těmto chudým lidem dal nezákonitě výpověď přes zákon o ochraně drobných pachtýřů. Stát chce však také dlouholeté pachtýře, kteří mají zákonitý nárok na vlastnictví pachtovaného pozemku, připraviti o jejich právo. Také dlouholetým pachtýřům byla dána výpověď. Jest to snad náhoda, že ti, jimž byla dána výpověď, jsou veskrze němečtí drobní pachtýři. Tak vyhlíží péče státu o hospodářsky slabé.
Podali jsme k tomuto zákonu několik pozměňovacích návrhů, abychom chránili zájmů drobných pachtýřů. Nevede nás žádná myšlenka než ta, aby drobní pachtýři byli chráněni ve své beztoho těžké existenci. Drobný pachtýř je vyloučen od podpory v nezaměstnanosti, často také od nouzových prací, právě proto, poněvadž zdělává kousek pole. Nyní se mu chce ještě vzíti tento kousek pachtovaného pole. Má-li koalice ještě lidský cit, musí hlasovati pro naše návrhy. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Zierhut.
Posl. Zierhut (německy): Dámy a pánové! Také já musím slavnostně a ostře protestovati proti způsobu, jak se parlamentárně projednává tento nanejvýš důležitý hospodářský a sociální návrh. Senát předložil své usnesení dne 4. července poslanecké sněmovně, po tři týdny jest tento návrh na denním pořadu sněmovny a v posledním okamžiku dnešní schůze, jež má býti zároveň poslední schůzí zasedání, předkládá se nám kompromis, shnilý kompromis koalice, a to způsobem, jenž se zřetelem na dosah zákonných ustanovení znemožňuje, abychom věcně zaujali k tomu stanovisko. Tento postup odporuje podle mého mínění ustanovením jednacího řádu. Předsednictvo poslanecké sněmovny a sněmovna sama svým usnesením dala lhůtu zemědělskému výboru, během které tento výbor měl sněmovně podati zprávu. Výbor nebyl v této stanovené lhůtě svolán a neměl tedy možnosti, aby k tomuto návrhu zaujal stanovisko, ač mezitím uplynulo několik dní, aniž by zemědělský výbor byl svolán a mohl předložiti požadovanou zprávu. Teprve v poslední chvíli cítilo předsednictvo této sněmovny povinnost, poněvadž dle mého mínění to předpisuje jednací řád, aby svolalo výbor, poněvadž rozhodně musí míti možnost, aby se o návrhu poradil. Jen když výbor ve stanovené lhůtě, ač se o tom radil, nepředloží žádné zprávy, nastává podle mého mínění případ jednacího řádu, kdy předsednictvo sněmovny ex offo ustanoví zpravodaje a samo podá návrh sněmovnímu plenu. Proti tomuto postupu, příčícímu se jednacímu řádu a neudržitelnému, dlužno co nejostřeji protestovati, poněvadž tento postup jest nevážností vůči sněmovně. Jak se toho dožíváme každodenně při každém návrhu, jest to prostě komedií. Když zástupce národně socialistické strany v zemědělském výboru četl výhradu, jest toto platonické vyhražení pouze k uklidnění této strany, neboť jest nepochopitelné, jak právě socialistická strana mohla podati tak rozbředlý návrh zákona, takové zhoršení zákona usneseného senátem. Tu bylo by přece bývalo lépe, kdybyste byli se zmohli na odvahu zanechati vůbec ochrany drobného pachtýře, než poskytnouti mu v jednom paragrafu skutečně neúplnou ochranu a v následujícím paragrafu tuto tak problematickou ochranu znovu zrušiti. Vina na tom záleží v soustavě v tomto státě, v nepřirozené koaliční soustavě, která se omezuje na zcela obyčejný čachr, na zcela obyčejné smlouvání a která vylučuje vůbec vážné parlamentární projednání.
O jednotlivých ustanoveních tohoto zákona bylo by lze zajisté mnoho říci, avšak to přece nepomáhá. Jsou zde ustanovení, která jsou zřejmě nespravedlivá a nehodná zákonodárného shromáždění. Jsou zde zákonná ustanovení, která beze vší pochybnosti povedou ke sporům, nespokojenosti jednak drobných pachtýřů, jednak propachtovatelů, neboť i tito nebudou tímto zákonem nikterak uspokojeni. Takovými nerozumnými zákony se poruší znovu v našich venkovských obcích hospodářský mír, v posledních letech tak na polo obnovený. Přihlížejíce k tomu, musíme návrh odmítnouti a budeme tedy hlasovati proti němu.
Považuji za zbytečné podávati pozměňovací návrhy, poněvadž podle zkušeností většina tyto návrhy zamítne a poněvadž již rozprava o tomto návrhu ve výboru a nakládání s našimi pozměňovacími návrhy prokázala, že většinové strany nemají vůbec ochoty, byť jen disputovati o nejlépe míněných návrzích. Musíme tedy tento návrh jako celek odmítnouti a odpovědnost ponechati těm, kdož mají odvahu usnésti se na tomto zákonu.
V souvislosti s tímto zákonem poukázal bych však také na nespravedlnost, která jest páchána právě na těchto drobných pachtýřích a zvláště na tak zvaných vnucených pachtýřích podle § 62 přídělového zákona při provádění pozemkové reformy. Prostě se nedbá těchto osob, které přece především mají nárok na příděl půdy, dává se jim výpověď z pachtů a oprávněné nároky těchto drobných pachtýřů na příděl jejich pachtovaných pozemků mají býti vůbec zmařeny. Právě případ železnorudský, jejž zde uvedl kol. Leibl, jest vzorným příkladem, jak šlapete nohami práva drobných pachtýřů. Těmto železnorudským drobným pachtýřům přísluší podle zákona o drobných pachtýřích soudní nárok na příděl těchto pozemků, které mají v drobném pachtu. Tento soudní nárok na příděl byl již všeobecně stanoven soudcovským rozhodnutím, ba dokonce rozhodnutím nejvyššího soudu. Avšak právě machinací proslaveného pozemkového úřadu byl soudní příděl zmařen tím, že pozemkový úřad oznámil soudu, že sám přejímá ono panství, a proto musilo býti soudní přídělové řízení zastaveno. Bylo by nyní povinností pozemkového úřadu pokračovati v této přídělové akci a provésti příděl podle rozhodnutí nejvyššího soudu. Ač bylo zakročeno, neučinil pozemkový úřad ani toho nejnepatrnějšího, naopak až do dneška bylo těmto dlouholetým drobným pachtýřům zadržováno jejich zákoně zajištěné právo, a to úřadem, jenž jest přímo povolán k tomu, aby hájil práv drobných pachtýřů a těmto drobným pachtýřům dopomohl k pozemkům. Avšak nejen že se jim zdržuje příděl těchto drobných pachtovaných pozemků, usiluje se také, dřevařské kolonie po staletí usazené v těchto horských krajinách prostřednictvím lesní správy zbaviti práce, když se prohlašuje, že v tom neb onom revíru v příštích letech nebude žádné práce, čímž se tito lidé donucují, aby se ohlédli po jiném zaměstnání; jsou přímo nuceni opustiti svůj domov, jejž po staletí drželi, jehož půdu vzdělali a učinili výnosnou, a to pod státní lesní správou. Po této stránce měl by právě pozemkový úřad nebo ministerstvo zemědělství konečně jednou dopomoci těmto lidem k jejich právu, když by se na ně vzal zřetel při přídělu drobných pachtovaných pozemků - nejde zde jen o lesní dělníky a dřevaře, nýbrž také o dlouholeté zemědělské drobné pachtýře v Železné Rudě.
Nechci se dnes zabývati prováděním pozemkové reformy, neboť to, co si dovoluje pozemkový úřad, prováděje pozemkovou reformu v německém území, vymyká se každému popisu. Provádění pozemkové reformy v německém území nelze označiti jako pozemkovou reformu, nýbrž jest přímo pokoutním obchodem s pozemky, není-li snad slovo lichva lépe na místě. Uchazeči o půdu podle přídělového zákona jsou vyloučeni. Za to tvoří se tak zvané zbytkové statky, ačkoliv zbytkový statek může povstati jen tehdy, když se na onom velkostatku provedla pozemková reforma, t. j. uchazeči o půdu dosáhli přídělu půdy; teprve když jsou tito uspokojeni, lze přikročiti k utvoření zbytkového statku. Tyto zbytkové statky chtějí odevzdati spolehlivým a státu věrným živlům, při tom ovšem nerozhoduje, zdali tento uchazeč patří k českému národu nebo je-li židem; jen když plní národnostní podmínky, které jsou mu postaveny, přidělí se zbytkový statek i tomuto, kdežto obyvatelstvo, jež má v prvé řadě na to nárok, jest od přídělu vůbec vyloučeno. Provádíte-li pozemkovou reformu v německém území tímto způsobem, pocítíte ovoce této práce na vlastním těle, obyvatelstva tím nejen neuspokojíte, nýbrž způsobíte v obyvatelstvu takovou bouři a odpor, jenž jistě nebude míti nejlepších následků pro váš stát. Musím tedy se zřetelem na své vývody prohlásiti, že tento zákon ve znění, jak nám byl předložen, odmítáme. (Souhlas na levici.)
Předseda (zvoní): Žádám o přečtení podaných návrhů.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Leibla, Schweichharta a druhů:
Ve čl. I, odst. 2 budiž za číslicí 1924 vloženo "1925, 1926 a 1927".
V témže odstavci budiž číslice 2 nahrazena číslicí 4 a slova "končí-li v průběhu roku 1925" buďtež škrtnuta.
2. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka a soudr.:
Ve čl. I, odst. 2 slova "na další 2 pachtovní roky" buďte nahrazena slovy "na další 4 pachtovní roky" a místo "na další pachtovní rok" stůjž "na 3 pachtovní roky".
3. Pozměňovací návrh posl. Leibla, Schweicharta a druhů:
Ve čl. I, odst. 2, al. 1 buďte slova "6 ha" nahrazena slovy "8 ha".
4. Pozměňovací návrh posl. Leibla, Schweichharta a druhů ke čl. II:
V odst. 2, lit. a) budiž číslice 25 nahrazena číslicí 15.
Buďtež škrtnuty lit. b) a další odstavce.
5. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka a soudr. ke čl. II:
V lit. a) buďtež škrtnuta slova "více než 25 ha" a nahrazena slovy "více než 15 ha".
Odstavce následující za odstavcem lit. b) buďtež škrtnuty.
6. Doplňovací návrh posl. Leibla, Schweichharta a druhů:
Jako nový článek III a) budiž vložen čl. IV zákona ze dne 13. července 1922, č. 213 Sb. z. a n., a nechť zní:
"Co do pachtovného platí pro obnovený pacht tyto podmínky:
Nejvyšší pachtovné z 1 ha zemědělské půdy činí tolik, kolik činí průměrná cena žita vypočítaná z průměru cen žita na pražské plodinové burse ze srpna, září a října běžného roku, a to:
v oblasti 1. a 2. bonity 280 kg žita,
v oblasti 3. a 4. bonity 200 kg žita,
v oblasti 5. a 6. bonity 150 kg žita,
v oblasti přes 6. bonitu 100 kg žita.
7. Pozměňovací návrh posl. Leibla, Schweichharta a druhů:
Bude-li přijat návrh na zařadění nového čl. III a):
Čl. IV nechť zní:
"Ostatně platí pro obnovu pachtu podle čl. I tohoto zákona ustanovení čl. VII zákona ze dne 13. července 1922, č. 213 Sb. z. a n."
8. Resoluční návrh posl. Koudelky, Dubického, Mikuláše, Šamalíka, R. Bergmana a druhů:
Vláda se vybízí, aby připravila osnovu zákona o pronájmu pozemků obecních a fondových, při čemž budiž přihlíženo zvláště k zájmům malých zemědělců.