Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 4994) zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k provádění zákona o požitcích válečných poškozenců (tisk 5015).

Zpravodaji jsou: za výbor soc. politický pan posl. Konečný a za výbor rozpočtový pan posl. Svoboda.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji p. posl. Konečnému. (Hluk. Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Projednávaným vládním návrhem zákona tisk 4994, jímž se povoluje dodatečný úvěr k provádění zákona o požitcích válečných poškozenců, dáno bylo v původní osnově zmocnění ministru financí, aby opatřil úvěrními operacemi peníz nad onen ve státním rozpočtu na rok 1924 uvedený v částce 375,930.000 Kč. Z částky této má býti použito 373,500.000 Kč ke hrazení zákonných důchodů válečných poškozenců, které vznikly prováděním zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., a z jeho novely ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.

Soc.-politický výbor jednaje o této vládní předloze usnesl se schváliti ji beze změny tak, jak byla vládou původně navrhována. Výbor rozpočtový, jednaje též o této vládní předloze, usnesl se na změně §u 2, a to v tom smyslu, aby zmocnění k opatření částky obsažené v §u 1 tohoto zákona dáno bylo místo ministru financí celé vládě a místo úvěrními operacemi má býti peníz tento opatřen vhodnými operacemi podle usnesení výboru rozpočtového. Jelikož ke změně §u 2 tohoto zákona došlo po dohodě s vládou, usnesl se výbor soc.-politický dodatečně dáti souhlas ke změně §u 2 tohoto zákona ve shodě s usnesením výboru rozpočtového.

Potřebu tohoto zákona není nutno zvláště odůvodňovati, poněvadž vyplynul jako přirozený a samozřejmý důsledek zákonů čís. 142 z r. 1920 a čís. 39 z roku 1922. Doporučuji tudíž, aby poslanecká sněmovna dala souhlas k ústavnímu schválení tohoto vládního návrhu zákona ve smyslu dodatečného usnesení výboru soc.-politického, shodného s usnesením výboru rozpočtového. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dále má slovo zpravodaj výboru rozpočtového pan posl. Svoboda.

Zpravodaj posl. Svoboda: Slavná sněmovno! Projednávaná předloha vztahuje se na povolení dodatečného úvěru k provádění zákona o požitcích válečných poškozenců. Je to ve své podstatě dodatečné povolení dotací pro péči o válečné poškozence v obnose 375,930.000 Kč.

V §u 1 se připomíná, že se má použíti z tohoto obnosu ke hrazení zákonných důchodů válečných poškozenců obnosu 373,500.000 Kč a zbytku že má býti použito ke hrazení nákladů spojených s prováděním zákonů citovaných v §u 1. Je důležité a zajímavé znáti příčiny nutnosti dodatečné dotace nebo úvěru. Je to v jisté souvislosti s vyhotovením velikého počtu nevyřízených a novelou zákona o válečných poškozencích vzniklých nároků.

Zemské úřady pro válečné poškozence měly celou řadu nevyřízených žádostí, souvisejících s novelou zákona o podpoře válečných poškozenců. Aby váleční poškozenci mohli hlavní, zákonitě zaručené nároky uplatniti, bylo žádoucno, aby administrativní práce s tím spojené byly urychleny. Proto všechny zemské úřady pro válečné poškozence byly vyzvány, aby přibraly výpomocné síly, aby se všude pracovalo přes čas a aby pokud možno vyřizování záležitostí tohoto druhu bylo urychleno. Ve všech zemských úřadech pro válečné poškozence také ve smyslu tohoto nařízení bylo pracováno. V poslední době jsou téměř všechny záležitosti toho druhu administrativně vyřízeny, a poněvadž k vyřízení všech těchto věcí je třeba většího nákladu a větších obnosů, nežli jaké byly v rozpočtu ministerstva soc. péče preliminovány, je žádoucno, aby těmto zákonitě opodstatněným a na základě zákona nabytým nárokům bylo vyhověno a aby pro to byly zjednány příslušné disposice.

Ministerstvo soc. péče již při předložení rozpočtu bylo si vědomo, že preliminovaný obnos na péči o válečné poškozence nebude dostačitelný, a také jsem již ve svém referátě v rozpočtovém výboru připomněl, že v tomto směru ministerstvo soc. péče bude donuceno žádati o dodatečný úvěr. Přichází s požadavkem tohoto úvěru nyní vzhledem k tomu, aby s výplatou poukázaných obnosů mohlo býti co nejdříve započato.

Chci upozorniti, že tento dodatečně povolovaný úvěr není žádným zvláštním novým úvěrem, což se může poznati z velmi obsáhlé a motivované předlohy, která je doplněna zvláštními přílohami statistickými, z nichž je vidno, že preliminované a vyplácené částky pro válečné poškozence v předešlém období vykazují zajímavé číslice.

Tak je možno zjistiti, že podle přiloženého výkazu výsledků nákladu na péči o válečné poškozence s porovnáním na rozpočet se může konstatovati, že ve státních rozpočtech od r. 1919 až do 30. června t. r. bylo preliminováno na válečné poškozence 2.821,371.045 Kč a podle předchozích výpočtů, které jsou v příloze uvedeny, bylo z těchto všeobecných výdajů na péči o válečné poškozence vyplaceno 1.992,665.748 Kč, tedy proti preliminované částce bylo vyplaceno méně o 828,705.297 Kč.

Z toho je vidno, že v předchozích letech bylo na péči o válečné poškozence preliminováno přibližně správně a že překročení úvěru v letech 1922, 1923 a 1924 není ve skutečnosti žádným překročením, nýbrž prostě důkazem toho, že fysicky nebylo možno zpracovati tak obsáhlou látku a agendu, jaká s tím byla spojena. V tomto vysvětlení, abych tak řekl, je motivace celé této předlohy.

Rozpočtový výbor na návrh p. posl. dr. Matouška pozměnil § 2 tak, jak je vám předložen. Původní znění tohoto paragrafu bylo toto: "Ministr financí se zmocňuje, aby částku v §u 1. uvedenou opatřil úvěrními operacemi."

Bylo zde v tomto případě pomýšleno na to, aby zmíněný obnos se zjednal úvěrní operací. Návrh sám, který změřoval ke změně tohoto paragrafu, vyzněl v tom smyslu, že nyní máme před sebou znění pozměněné tohoto obsahu:

"Vláda se zmocňuje" - tedy ne ministr financí - "aby částky v § 1 uvedené opatřila vhodnými operacemi."

To znamená, že vláda si nemá zjednávati tyto obnosy úvěrní operací, nýbrž že je má opatřiti vhodnými operacemi v rámci rozpočtovém. Při tom dlužno zdůrazniti, že je žádoucno, aby zjednávání těchto obnosů, když nebyly rozpočtově preliminovány, nebylo prováděno nějakým bolestným zásahem do jiných oborů státní správy.

Naskytuje se otázka, zdali pro podpory válečných poškozenců jsou přípustné úvěrové operace, nebo mají-li býti podpory pro válečné poškozence hrazeny z běžných ročních příjmů. Já jsem již svého času označil podpory pro válečné poškozence za jistý druh poválečné kontribuce. Náklady, které takto neseme, vznikly z příčin a následků války. Předpokládám, že je přípustno, břemena nákladů této povahy a tento druh poválečné kontribuce rozvrhnouti na delší dobu, snad nejsprávněji by bylo rozvrhnouti celkový náklad na dobu 30 let a nezatěžovati generace bezprostředně jen po válce a že je tudíž přípustno náklady na válečné poškozence krýti úvěrovými operacemi.

Národohospodářská věda učí, že příští generace a budoucí rozpočty nemají býti zatěžovány výdaji neproduktivními. Náklady na podpory na válečné poškozence můžeme sice označiti jako výdaj neproduktivní, ale ony ve své podstatě, jak jsem naznačil, vznikly z příčin a následků války, kterých my jsme nezavinili, a i když nemají povahy produktivní, přece je možno je rozvrhnouti na delší dobu, neboť není ani národohospodářsky zdrávo, aby generace bezprostředně po válce byla břemeny vzešlými z války a z následků války přespříliš zatěžována. Proto jsme v rozpočtovém výboru zaujali stanovisko, že by nebylo nijakým finančním nebo národohospodářským hříchem, kdyby původní znění §u 2 bylo ponecháno. Ale jestliže pan ministr financí přišel s prohlášením, že mu bude možno vhodnými operacemi v rámci celkového rozpočtu opatřiti tento obnos, připojil jsem se také k návrhu p. kol. dr. Matouška a doporučil jsem jej ku přijetí.

Připomínám a zdůrazňuji opětně, že předpokládám s plnou určitostí, že zjednávání tohoto obnosu z běžných disposic rozpočtových příštího roku nebude opatřováno způsobem, který by se nějak bolestně dotýkal jiných oborů státní správy, a že jmenovitě nebude učiněno opatření toho druhu, aby se dotýkalo jiných položek sociální péče.

V politických kruzích při projednávání této předlohy vznikl názor, že by měla býti ustavena nějaká zvláštní kontrolní komise, která by kontrolovala celou administrativu a zkrátka všechna opatření, jmenovitě finančního rázu, která se v oboru péče o válečné poškozence provádí. Připomínám, že dosavadní zákony jsou dostatečnými k tomu, abychom mohli věřiti a důvěřovati, že ministerstvo sociální péče postupuje zcela korektně, a nemůže býti pro ně výtkou, jestliže přihlíží k neobyčejně velkému počtu stížností a žádostí, které jsou se strany válečných poškozenců podávány. Tyto stížnosti a žádosti pocházejí z kruhů, které jinak mnoho trpěly a dosud velice trpí, a je pochopitelno, že má býti, pokud je to jen možno, přihlíženo, aby se věnovala péče a náležitá pozornost všem těm jejich vysloveným potřebám a přáním, a i když jim není možno vyhověti v plném dosahu a rozsahu, přece jen zkoumati trpící duši toho velkého počtu rodin válečných poškozenců.

Poukazuji na přiloženou zprávu, z níž vidíme velký rozsah neštěstí, jaké válkou bylo přivoděno. Vidíme, že důchodců, s nimiž dlužno v zemském úřadě pro válečné poškozence počítati a které vede v evidenci ministerstvo sociální péče, máme dohromady 568 tisíc, daleko přes 1/2 milionu. Mezi to je počítáno invalidů 155.588, sirotků 218.156, vdov 121.215. Je to celá legie nešťastných lidí a stát je morálně povinen, aby utrpení těchto lidí bylo zmenšováno, aby zkrátka náležitým opatřením a zákonitými podporami jejich bída a utrpení byly mírněny.

Jménem rozpočtového výboru doporučuji, aby předloha byla schválena i se změnou §u 2 tak, jak je vám předložena. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Poněvadž není žádný řečník přihlášen, budeme hlasovati.

Konstatuji, že sněmovna jest způsobilá se usnášeti.

Osnova má tři paragrafy, úvodní formuli a nadpis.

Nebyly podány žádné pozměňovací ani doplňovací návrhy, proto dám hlasovati o celé osnově najednou. (Námitek nebylo.).

Námitek není. Zůstane tedy při tom, jak jsem prohlásil.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest se všemi třemi paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Čtení druhé provedeme ještě dnes, jestliže osnově bude podle §u 55 jedn. řádu přiznáno zkrácené projednávání.

Nyní budeme jednati o odst. 5 pořadu. Tím je:

Podle § 55 jedn. řádu uvádím na odůvodnění návrhu zkráceného projednávání toto:

Přijetím zkráceného jednání má se umožniti i u těchto tří osnov, aby jako u předchozích nemusela se dodržeti 24hodinná lhůta mezi prvním a druhým čtením osnovy, nýbrž aby se ke druhému čtení těchto osnov mohlo přikročiti ihned a aby tedy nebylo potřebí konati samostatnou schůzi jen pro tato druhá čtení po 24 hodinách.

Nebude-li námitek, dám hlasovati najednou o zkráceném projednávání všech tří předloh. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí, aby jmenované osnovy zákonů:

a) o užití dílčích dluhopisů, jež vydá město Brno v úhrnné jmenovité hodnotě 50,000.000 Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 5017),

b) o zmocnění vlády k prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou (tisk 5014),

c) o povolení dodatečného úvěru k provádění zákona o požitcích válečných poškozenců (tisk 5015)

byly projednány řízením zkráceným, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna osnovám těmto přiznala zkrácené projednávání podle §u 55 jedn. řádu.

Budeme tedy ihned hlasovati o nich ve čtení druhém.

Zpravodajem výboru ústavně-právního je p. posl. Rýpar, zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl. Svoboda.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Rýpar: Nikoli.

Zpravodaj posl. Svoboda: Rovněž ne.

Místopředseda dr. Hruban: Tedy budeme hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zpravodajem výboru pro průmysl, obchod a živnosti je p. posl. Netolický, zpravodajem výboru zahraničního je p. posl. Hrušovský.

Mají páni zpravodajové nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Netolický: Nemám.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Taktiež nie.

Místopředseda dr. Hruban: Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zpravodajem výboru soc.-politického je p. posl. Konečný, zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl. Svoboda.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Konečný: Ne.

Zpravodaj posl. Svoboda: Rovněž ne.

Místopředseda dr. Hruban: Není změn ani návrhů, budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

A nyní budeme jednati o dalším předmětu pořadu, jímž je:

Zpravodajem je p. posl. Maxian. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Maxian: Slávna snemovňa! Mám referovat o žiadosti hlavného štátneho zastupiteľstva v Košiciach za svolenie k trestnému stíhaniu posl. dr. Korlátha pre prečin dľa § 16, č. 1 zákona zo dňa 19. marca 1923, č. 50 Sb. z. a n.

Sedria v Užhorode rozsudkom zo dňa 20. února 1924 odsúdila posl. dr. Korlátha do väzenia na 8 (osem) dní pre prečin dľa § 16 cit. zákona, ktorého činu sa menovaný dopustil dňa 4. septembra 1923 v Užhorode tým, že s viacerými osobami vítali pred budovou súdnej väznice učiteľku Kendeovu, ktorá práve opušťala väznicu po odpykaní trestu 14dňového, uloženého jej rozsudkom Najvyššieho súdu v Brne, gratulovali jej s podaním kytice a s volaním "Eljen", tým jej pripravovali slávnostné prijatie a verejne ju oslavovali ako páchateľku trestného činu, čím s jej činom súhlas prejavil.

Odsúdený sa proti tomuto rozsudku však odvolal čo do viny i trestu.

Súdna tabula v Košiciach ako súd odvolací v odvolaní dosiaľ nerozhodla preto, lebo odsúdený bol pri voľbách do Národného shromaždenie dňa 16. marca 1924 na Podkarpatskej Rusi konanými zvolený za poslanca.

Imunitný výbor preskúmal trestné spisy a preto, že sa jedná o čin spáchaný v dobe, keď ešte dotyčný dr. Korláth poslancom nebol, navrhuje, aby posl. dr. Korláth k trestnému stihaniu vydaný bol.

Místopředseda dr. Hruban: Poněvadž není k slovu nikdo přihlášen, odpadá rozprava a budeme proto hlasovati. Prosím, aby se páni a dámy posadili. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby poslanecká sněmovna ve smyslu usnesení výboru imunitního svolila k trestnímu stíhání posl. dr. Korlátha, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání p. posl. dr. Korlátha.

Nyní budeme jednati o odst. 7 pořadu.

Za nepřítomného a omluveného zpravodaje p. posl. Modráčka ustanovuji zpravodajem místopředsedu výboru imunitního p. posl. Konečného a dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Krajský soud v Hradci Král. žádá za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky.

Žádost tato vztahuje se na řeč, kterou zmíněný poslanec promluvil dne 3. března 1923 v Broumově a ve které prohlásil, že republika není demokratickým útvarem, nýbrž státem moci, jenž jest násilím držen pohromadě.

Ačkoliv tento projev posl. dr. Brunara zasluhuje s hlediska státního rozhodného odsouzení, nespatřuje v něm nicméně imunitní výbor takové provinění, aby odůvodňovalo zrušení poslanecké imunity, pročež navrhuje, aby žádosti za vydání posl. dr. Brunara pro výše uvedený přečin vyhověno nebylo.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Odpadá rozprava. Budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby poslanecká sněmovna podle usnesení výboru imunitního nesvolila k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara.

Nyní budeme jednati o odst. 8 pořadu.

Zpravodajem je pan posl. dr. Černý. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Černý: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství v Bratislavě žádá za udělení souhlasu k trestnímu stíhání posl. Daruly pro zločin výzvy k trestným činům podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a § 159 a násl. voj. tr. zákona, kterýchž se prý dotyčný poslanec dopustil na veřejné schůzi komunistické strany, konané dne 4. listopadu 1923, výzvou k československým dělníkům, kteří mají pro případ války s Německem upotřebiti svoje zbraně jenom k tomu, aby svým německým bratřím-proletářům napomáhali.

Imunitní výbor považuje výrok posl. Daruly za pouhou mnohokráte při podobných příležitostech opakovanou antimilitaristickou frázi a neshledal ve výroku tom skutkové podstaty žalovaného zločinu.

Imunitní výbor navrhuje proto, aby posl. Darula vydán nebyl.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby poslanecká sněmovna podle usnesení výboru imunitního nesvolila k trestnímu stíhání posl. Daruly, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Daruly.

Budeme jednati o dalším odstavci pořadu, jímž je:

Zpravodajem je p. posl. Dyk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Dyk: Vážená poslanecká sněmovno! Trenčanská sedrie žádá za vydání posl. dr. Kubiše pro přečin podle § 4, odstavec II zák. čl. XL z r. 1914 a pro přestupek podle §u 46 prest. zákona.

Budiž mi dovoleno, abych při této příležitosti pronesl několik slov o podstatě poslanecké imunity, jak dlužno ji chápati. Poslanecká imunita má účel jediný: chrániti výkon poslaneckého mandátu, umožniti poslanci volný projev a neobmezenou kritiku politickou tak, že této činnosti jeho, této kritice nesmí býti bráněno za kterékoli politické konstelace, aby poslanec jakožto plnomocník svých voličů měl možnost podrobovati neomezené a volné kritice činnost této vlády a propagovati názory politické strany, jejímž je příslušníkem.

Poslanecká imunita takto chápaná káže, aby se sněmovnou chránil poslanec proti šikanám, které mohou postihovati v přítomné chvíli snad jednu stranu, ale za změněné politické situace mohou svým ostřím zasáhnouti také stranu jinou. Nesmí býti tudíž tento pojem poslanecké imunity vztahován přes tyto politické meze.

Důvody, které pro to stručně mohu naznačiti, jsou tyto: Je nutno, aby se hájila důstojnost sněmovny, která až příliš často stává se předmětem útoků veřejných, majících za účel diskreditovati v poslancích sám princip parlamentarismu. My vidíme, že těchto útoků proti sněmovně se děje dosti mnoho. Dějí se při příležitostech vážných i nevážných. Jednou z příležitostí opravdu vážných by bylo, kdyby sněmovna tato dávala svým příslušníkům v této demokratické době zvláštní privilegia aristokratická, aby se tímto způsobem chránili před důsledky svých činů, které by každého jiného postihovaly. Tedy každá ochrana poslancova, která jde nad mez výkonu politického mandátu, je velmi nebezpečná a celému principu parlamentarismu velmi škodlivá.

Z toho důvodu je nutno v zájmu důstojnosti parlamentarismu, aby se přesně odlišovalo, do jakých mezí smí tato ochrana jíti. V tomto případě, o který běží, je jasno, že není možno vztahovati ochranu imunity poslanecké na ten případ, že poslanec zřízence státního udeří do prsou proto, že je nespokojen s tím, jakým způsobem on, jako zástupce státu a jeho zájmů, koná svou povinnost. Je zajisté právem poslancovým, aby v tom případě, kdy se mu zdá, že tento státní zaměstnanec koná svou povinnost způsobem nepříslušným, přičinil se, aby byl zaveden pořádek. Naproti tomu však není naprosto příslušno, aby sám poslanec, protože se snad cítí dotčen tímto postupem zaměstnance státního, tohoto zaměstnance takovým způsobem před tváří veřejnosti uváděl v nevážnost, poněvadž tento státní zaměstnanec má právo na ochranu, jestliže zastupuje ve své činnosti služební stát. Kdyby se státnímu zaměstnanci ochrany této nedostalo, kdyby poslanec osvojoval si právo vystupovati neurvalým způsobem proti někomu, kdo jest služební povinností vázán býti k pasažéru vlaku snad poněkud přísným zastáncem určitých pravidel a předpisů, jistě by to vyvolalo ve veřejnosti a zvláště v kruzích zaměstnanců odezvu, která by nebyla lichotivá ani poslancům ani našemu parlamentarismu.

Jestliže chceme, aby důstojnost sněmovny ne pouze se udržovala, nýbrž aby také rostla, musíme se se své strany vyhnouti všemu, co by dávalo podnět ke kritice, která má příliš často, jak jsem již řekl, tendenci nespravedlivou i vůči poslancům i k parlamentarismu. Pracovali bychom tudíž do rukou činitelů protistátních, kteří se snaží o rozvrácení demokratických principů tohoto státu, kdybychom nechránili státních zaměstnanců, politických orgánů, četnictva a jiných činitelů státních, kdybychom jim nedávali možnosti, aby tento případ byl vyšetřen a také eventuelně stíhán. Zde je nutno podotknouti, že imunitní výbor nemá té povinnosti, aby zkoumal, jestliže čin tvrzený se tak stal. Je docela možno, že v konkrétním případě obvinění proti určitému poslanci vznesené objektivně je bezdůvodné, je zcela možno, že vyšetřováním soudním se prokáže, že skutečně zde nebylo nějakého podnětu, ale imunitní výbor nemůže nahrazovati soudce, jeho úkolem je jen vésti čáru demarkační mezi činem politickým a činem nepolitickým. Zdá se, že je zde nesporno, že běželo v případě pana posl. dr. Kubiše o čin naprosto nepolitický, poněvadž udeřiti do prsou průvodčího vlaku není projev nějakého politického mínění. Zdá se mi tudíž, že v tomto případě imunitní výbor může se nadíti plným právem, že sněmovna v zájmu parlamentarismu dá výraz tomuto přesvědčení, že poslanec smí býti chráněn jen tam, kde vystupuje jako poslanec, ale že nesmí býti chráněn tam, kde je silné podezření - neříkám - prokázané, že vystupuje jako činitel naprosto, zde se obávám užíti toho výrazu, který by tento čin zasluhoval . . . (Hlas: Násilný!), . . . řekněme násilný. Mohu jako zpravodaj imunitního výboru ve snaze, aby byla uchována a rozmnožena důstojnost parlamentu, pouze navrhnouti, aby pro čin jemu za vinu kladený pan posl. dr. Kubiš k trestnímu stíhání vydán byl.

Při této příležitosti budiž mi dovolena ještě jedna poznámka. Nezdá se mi, že by bylo ke cti parlamentu, jestliže v imunitních věcech jsou odklady příliš dlouhé. Budiž mi dovoleno poukázati na některá data. Čin, o který jde, se stal 13. května 1923. Referent, který dlouho nereferoval a byl posléze zbaven referátu, ustoupil místo jinému zpravodaji. Tištěná zpráva, kterou máte v ruce, je datována 26. června 1924. Je tomu již 6 měsíců, tedy opět půl roku. Poslanecká sněmovna projednává tedy tento čin takřka po dvou letech.

Bohudíky, stala se aspoň přítrž tomuto svévolnému protahování případů až do jejich právního promlčení. Nyní takový případ nemůže býti promlčen. Přesto se mi zdá, opakuji, že vzhledem k důstojnosti parlamentu do budoucnosti je žádoucno, aby takový případ nebyl zbytečně protahován, poněvadž to vyvolává zbytečnou trpkost u všech činitelů, kteří vidí tento odklad a jsou sváděni jistě k podezřívání, že ruka ruku myje a obě zůstávají špinavé. Těmto domněnkám musíme se v zájmu parlamentarismu vystříci a prosím tudíž slavnou poslaneckou sněmovnu, aby dala souhlas k návrhu doporučenému imunitním výborem. (Výborně!)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby poslanecká sněmovna svolila ve smyslu usnesení imunitního výboru k trestnímu stíhání p. posl. dr. Kubiše, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla svoliti k trestnímu stíhání p. posl. dr. Kubiše.

Nyní budeme jednati o další zprávě výboru imunitního.

Za nepřítomného a omluveného zpravodaje p. posl. Modráčka jmenuji místopředsedu imunitního výboru p. posl. Konečného zpravodajem. Dávám mu slovo;

Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Presidium policejního ředitelství v Bratislavě žádá za vydání k trestnímu stíhání posl. Tománka pro přestupky podle §§ 43 a 46 zák. čl. XI z roku 1879.

Domnělého přestupku prý se posl. Tománek dopustil při výkonu pasové a kontrolní služby ve vlaku tím, že na strážníka jej revidujícího vykřikl: "Já ti dám bassam ti tvoju dušu, na slovenskej zemi mňa revidovať."

Ježto domnělý výrok posl. Tománka, ačkoli nelze jej nazvati přiměřeným chování poslance, není dostatečným důvodem k zrušení poslanecké imunity, navrhuje imunitní výbor, aby posl. Tománek vydán nebyl.

Místopředseda dr. Hruban: Poněvadž není nikdo ke slovu přihlášen, odpadá rozprava. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby poslanecká sněmovna podle usnesení imunitního výboru nesvolila k trestnímu stíhání posl. Tománka, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Tománka.

Nyní budeme jednati o 11. odstavci pořadu.

Zpravodajem jest p. posl. Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Naznačených trestných činů prý se dopustil jmenovaný poslanec, když intervenoval při exekučním vyklizení bytu v Lučenci dne 25. října 1923.

Imunitní výbor se rozhodl nevydati posl. Bartáka, neboť nabyl přesvědčení, že jednání posl. Bartáka souviselo se souběžnou akcí parlamentní, v této věci podniknutou.

Proto navrhuje imunitní výbor, aby posl. Barták nebyl vydán.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby poslanecká sněmovna ve smyslu usnesení imunitního výboru nesvolila k trestnímu stíhání posl. Bartáka, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Bartáka.

Dále budeme jednati o 12. odstavci pořadu.