V debatě o sociálním pojištění zaměstnanců byla s naší strany ostře kritisována podvodná hra, již hraje vládní koalice se sociálním pojištěním. Události tato naše slova potvrdily. Čeští socialisté a sociální demokraté zatím co obracejí celou pozornost dělnictva na otázku sociálního pojištění, odhlasovali, jak jsme předvídali, bankovnímu kapitálu zachránění lombardních úvěrů na válečné půjčky, stamilionové fondy na zkrachované banky a zaplacení válečných dodávek starému Rakousku. V několika hodinách byly darovány stamiliony ze státních peněz velkokapitalistům a příslušné zákony nabyly rychle platnosti, takže kapitalisté se už podělují dary, jež jim štědrá republika poskytla, kdežto dělníci ještě dnes čekají na uskutečnění i tohoto žebráckého dárečku, který si z větší části musí sami zaplatiti. O tom, jak vláda uskutečnění zákona o sociálním pojištění protahuje, svědčí i skutečnost, že nebyl ještě ani ustaven zákonem předepsaný přípravný výbor; že vládní koalice chce i s uskutečněním zákona o sociálním pojištění samostatných politicky manévrovati, o tom svědčí ustanovení, že den, kdy tento zákon nabude účinnosti, bude stanoven vládním nařízením. Proč není tato lhůta stanovena přímo zákonem?
Junctim mezi sociálním pojištěním zaměstnanců a touto předlohou byl konečně vyřešen, ovšem za cenu dalšího odkladu uskutečnění sociálního pojištění zaměstnanců o půl roku, máme-li věřiti nejpovolanějším autoritám sociálně-demokratickým i sociálně-demokratickému tisku, který ještě před krátkou dobou prohlašoval, že sociální pojištění zaměstnanců vejde 1. ledna 1926 v platnost. Avšak mezi těmito dvěma dny, mezi 1. lednem a 1. červencem 1926, mají býti podle ústavy volby do poslanecké sněmovny. Bojí se vládní socialisté, že dělníci už v prvních měsících platnosti zákona budou tak důkladně poučeni o pravé podstatě tohoto díla zrady a podvodu, že by toto zklamání stálo sociální patrioty až příliš mnoho hlasů ve volbách do parlamentu? Ostatně ono junctim mohlo býti zrušeno, poněvadž vykonalo službu, na kterou jsme již v září minulého roku poukázali.
Měšťácké strany junctimem vydíraly na vládně socialistických stranách uskutečnění dalších svých požadavků, mezi nimiž vynikal požadavek agrárníků po zavedení obilních cel. A tak si nejen bankovní kapitál, nýbrž i velkoagrárníci vymohli před uskutečněním sociálního pojištění stamilionové dary z kapes pracujícího lidu, a zaměstnanci, stejně jako malorolníci, domkáři a maloživnostníci, musí si tento skrovný dáreček sociálního pojištění již předem velice draze zaplatiti, ba mnohokráte přeplatiti.
Jednotlivými ustanoveními této předlohy bude se zabývati další řečník našeho klubu; odůvodní naše pozměňovací návrhy, jimiž chceme přiměti opět vládní strany k jasné odpovědi na otázku, přejí-li si opravdového, pořádného sociálního pojištění čili nic. Zde budiž jenom zdůrazněno, jak tato předloha nikterak nebéře zřetele na poměr mezi malými a velkými v řadách samostatně hospodařících. Zákon se má vztahovati na veškeré samostatně hospodařící, jak na domkáře a maloživnostníky, tak i na továrníky a statkáře. Pro bohatého podnikatele je 22 Kč příspěvek směšnou maličkostí, takový podnikatel by mohl platiti daleko více, kdežto po domkáře, zejména v chudých krajích, znamená 22 Kč měsíčně velmi mnoho. Venkovská chudina na Podkarpatské Rusi nebude ani s to, aby zaplatila snížený příspěvek 12 Kč měsíčně, a tak se tu první následky projeví ještě početnějšími exekucemi, než jich bylo dosud. Proč jste se neodvážili odstupňovati příspěvky podle výdělků? Takový bohatší živnostník, kupec, nebo sedlák a konečně továrník anebo statkář, který by mohl daleko více platiti na sociální pojištění, proč by neměl svým vyšším příspěvkem přispívati na pojištění chudých zemědělců a maloživnostníků? Nejsou to právě statkáři a zemani, kteří hospodářsky potlačují drobné majitele půdy, a nejsou to velcí obchodníci a továrníci, kteří ničí a proletarisují maloživnostníky? Zde se naskytla vhodná příležitost přinutiti velké, aby aspoň částečně zmírnili zlo, které působili a působí malým. Tím by mohli drobní zemědělci a živnostníci dostati opravdové sociální pojištění pro sebe i pro svou rodinu. A právě rodiny pojištěnců jsou v této předloze velmi zkráceny. Je bezprávím, že žena a děti, pracující v živnosti nebo v hospodářství manžela či otce, nebudou povinně pojištěny, kdežto kdyby byly zaměstnány u cizího zaměstnavatele, by pojištění - ovšem podle zákona o pojištění zaměstnanců - podléhaly. Jak často se stává, že syn nebo dcera malého rolníka musí později hledati zaměstnání jinde, a pak léta, po která pracovali u otce, jsou pro pojištění ztracena. A co znamená pro vdovu malého rolníka, domkáře nebo malého živnostníka, že těch několik korun důchodu dostane, jenom když bude výdělku neschopna, to víme přece až příliš dobře ze zkušenosti, jak to dopadá s válečnými vdovami!
A což ti, kteří jsou již takového věku, že nebudou vůbec do pojištění pojati nebo nedosáhnou ani minimálního nároku na starobní důchod? Ještě nám vláda ani v nejmenším neprozradila, co hodlá učiniti pro tyto ubožáky jak v řadách zaměstnanců, tak v řadách drobných samostatně hospodařících. To bude teprve žebrácký dar!
Samozřejmě jest už slyšeti chvalozpěvy vládních žurnalistů na tento zákon. V "Právu lidu" jsme nedávno četli článek, ve kterém nějaký šmok pěl, že teď už nebude chudých a žebroty. Taková slova jsme slyšeli po ukončení války o válečných poškozencích. Říkalo se, že to nyní nebude, jako to bývalo po dřívějších válkách, že nebude kolovrátkářů ani jiných žebráků-invalidů, že v republice se dostane těmto ubožákům docela jiného zaopatření, než jak tomu bylo v monarchii. A hle - kolik žebrajících invalidů je ještě sociální ozdobou našich ulic! A nezavinila hanebná ustanovení zhoršeného zákona, jakož i sociálně nerozumná byrokratická správa příslušných úřadů, že cesta invalidy za vymáháním zákonného nároku se podobá často žebrotě?
Tak tomu bude i v sociálním pojištění zaměstnanců i samostatných. Nejen že stanovené důchody jsou nedostatečné, ani zde nebude pravé samosprávy pojištěnců, nýbrž ohromný vliv byrokracie, sociálně necitelné. Hlavní osobou bude známý typický "ouřada" a bude to trapná cesta pro každého chudého člověka od úřadu k úřadu, od byrokrata k byrokratovi za skrovnou nepatrnou podporou. Kdo ze zkušenosti zná hrůzy Zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Karlíně hrůzy, které tkví nikoli v jednotlivých osobách, nýbrž v byrokratickém systému - ten si představí, jak bude vypadati správa sociálního pojištění.
Až dodnes nebyly učiněny vážné kroky k provádění sociálního pojištění zaměstnanců. Jediné, na čem se vážně pracuje, je rozdělování dobře placených míst sociálně-pojišťovacích institucí. Za kulisami se odehrávají pravé dostihy za koryty, jichž se účastní především sociální patrioté bez ohledu na národnost a náboženství. Při tom jde především o dobré zaopatření vládně-socialistických poslanců, kteří se po nových volbách nevrátí do této slavné sněmovny.
Tak je v republice všechno v pořádku: Kapitalisté zvyšují zisky, hromadí ročně stamiliony nového kapitálu a přídavkem berou ještě stamilionové dary ze státních peněz. Pomahači kapitalismu z řad vysoké byrokracie a vládních politiků jsou korumpováni přímo či nepřímo úplatky anebo dobře placenými místy u vládního nebo jiného žlabu; bohatí zemané a statkáři to dostávají pozemkovou reformou a obilními cly. Dělníkům a zaměstnancům jsou však snižovány mzdy a zvyšovány ceny a drobný lid venkovský i městský je proletarisován. A aby tento chudý pracující živel neprojevil příliš svou nespokojenost, užívá se podle staré osvědčené methody všech vládních systémů majetných tříd, prostředku cukrlátek nebo biče. Jedna část pracující třídy je rozkládána švindlem rafinovaných podvodných sociálních reforem a druhá část, která švindlu nevěří a rebeluje, je umlčována palbami četnických pušek. Nutno uznati, že právě při používání tohoto druhého prostředku je vláda této demokratické republiky nejštědřejší. Dvacetčtyřikráte bylo už za republiky stříleno do dělníků. Je to rekord necelých sedmi let presidentství humanisty, kterého Franc Josef nedocílil ani skoro za 70 let panování. Přehlídka fronty všech četníky, strážníky a vojáky zastřelených a zmrzačených chudých občanů této mladé republiky byla by namáhavější procházkou než přehlídka koupajících se občanů na břehu Vltavy od Zbraslavě až do Chuchle. Není divu, že v takové republice je nejsvětější a nejnedotknutelnější osobou stávkokaz, jehož ohrožení se trestá okamžitým zastřelením na místě, bez vyšetřování a bez soudu.
Pravou tvář tohoto vládnoucího systému nepodaří se vám zakrýti před očima pracující třídy ani podvodnou hrou sociálního pojištění. Dříve než zaměstnanci a samostatně hospodařící dostanou první haléř z pojištění, přijdete ještě s novými břemeny, vydřete z nich ještě mnoho set milionů na daních i jiným způsobem ve prospěch majetných. A kolik dělníků, malých zemědělců a drobných živnostníků bude předtím ještě četníky povražděno, soudy odsouzeno a bídou vehnáno do zoufalství a vyhnáno z "drahé" vlasti?
Agrární cla, daňová tak zvaná "reforma" jsou již na cestě. Známe vás příliš dobře, abychom nevěděli už předem, že i ta daňová reforma bude ve prospěch majetných a proti chudým. A co ještě chystáte? Kolik darů pro majetné třídy a kolik těžkých hospodářských a politických ran pro chudé? Kolikráte ještě budou nuceni předem zaplatiti a přeplatiti zaměstnanci a drobní samostatně hospodařící tento pochybný dar sociálního pojištění? Nemůžete nám dnes dáti odpověď na tuto otázku, poněvadž buď ještě nevíte anebo nechcete ještě prozraditi, jakou odpověď vám kapitalisté nadiktují. (Posl. Johanis: Pane Hakene, jste pojištěn vy pro pensi?)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nevyrušujte, prosím, řečníka.
Posl. Haken (pokračuje): Ale nadiktují vám ji brzy, neboť jediným účelem tohoto vašeho parlamentarismu . . . (Hluk. Různé výkřiky. - Posl. Johanis: Jste pojištěn, pane Skaláku?)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím, nevyrušujte v jednání. Pane kol. Johanisi, prosím o klid. Prosím pana řečníka, aby pokračoval.
Posl. Haken (pokračuje): Pane kol. Johanisi, uděláte dobře, když se svým máslem na hlavě zůstanete ve stínu. Vy jste se dovedl dobře pojistiti, to je pravda! (Posl. Johanis: Tak ne, jako vy, a také nevyčítám dělníkům, že budou pojištěni!) Já jsem v celé své řeči nikde nemluvil osobně. (Různé výkřiky.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Neračte vyrušovati!
Posl. Haken (pokračuje): Ale nadiktují vám ji brzy, neboť jediným účelem tohoto vašeho parlamentarismu je poslouchati diktátu kapitalistů. My můžeme klidně čekati na vaši odpověď kapitalisty diktovanou. Připravujeme zatím jasnou a pro vás konečně zničující odpověď všech vrstev pracujícího a chudého lidu. (Různé výkřiky. - Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Petrovický.
Posl. Petrovický: Slavná sněmovno! Otázka sociálního pojištění, jak zde bylo řečeno, není u nás v našem československém státě nového původu. Jak bylo zde řečeno, je otázka sociálního pojištění dělnického stará 50 roků, ježto již před 50 roky dělnictvo volalo po svém sociálním pojištění. Není o mnoho mladší volání se strany malého živnostnictva i zemědělců, aby pro invaliditu a zejména stáří byli pojištěni a tak uchráněni ve svém stáří opravdu těch nejkrutějších hospodářských chvil.
Pokud se týče vládních návrhů ze starého Rakouska, byli jsme jich svědky již za vlády Körbrovy roku 1904, kdy byl podán vládní návrh, tehdy pouze na sociální pojištění dělnické. Teprve za vlády Beckovy r. 1908 a později také r. 1911 opakovaly se návrhy na sociální pojištění, ovšem tu již nejen pro sociální pojištění dělnické, nýbrž také pro sociální pojištění maloživnostníků a malozemědělců. Velmi dobře bylo zde řečeno, že tehdejší návrhy byly činěny pouze z důvodů politických, a poněvadž tehdy rozhodovaly politické vlivy na toto sociální pojištění, nebylo za starého Rakouska přistoupeno k vážnému řešení této významné a hluboké otázky sociálně hospodářského rázu.
Po převratu u nás r. 1919 podaly některé strany politické výzvu k vládě, tehdejšímu revolučnímu Národnímu shromáždění, aby byla řešena otázka sociálního pojištění. Byla to nejdříve strana sociálně-demokratická, která dožadovala se sociálního pojištění dělnického a vedle ní současně strana národní demokracie, která rovněž žádala řešení otázky sociálního pojištění jak dělnického, tak malých živnostníků a malozemědělců pod jednou administrativou. Volby jaksi odložily tuto otázku a po provedených volbách do obou našich zákonodárných sborů, kdy právě v tehdejším programu druhé vlády Tusarovy bylo akcentováno sociální pojištění dělnické, strana národně-demokratická podala opětně, vlastně opakovala svůj návrh na sociální pojištění maloživnostníků a malozemědělců pod jednou administrativou se sociálním pojištěním dělnickým.
Potom následovaly jednotlivé iniciativní návrhy politických stran, které již byly paragrafovány. Strana národně-demokratická podala tehdy nejširší návrh, a to návrh na sociální pojištění samostatně i nesamostatně výdělečně činných, kterýmžto návrhem přibližovala se k pojištění téměř všenárodnímu. Ovšem vláda nepoužila ve hlavních částech a ani snad ne v jednotlivých částech těchto návrhů a vypracovala samostatné návrhy. Prvý návrh byl určen pro dělnictvo, tedy pro nesamostatně výdělečně činné a byl loňského roku přijat oběma zákonodárnými sbory. Po uzákonění tohoto sociálního pojištění dělnického vloni bylo přistoupeno k návrhu vládnímu pro samostatně hospodařící. Zpočátku byl projednáván tento návrh ve zvláštní k tomu zvolené komisi pod patronancí ministerstva soc. péče a později v širším výboru, kde jednotlivé strany měly své zástupce a z něhož potom bylo zvoleno subkomité, v němž byla tato otázka sociálního pojištění samostatně hospodařících projednávána. Již po podání návrhů se strany jednotlivých politických stran tehdy v soc.-politickém výboru bylo jednáno o jednotlivých zásadách sociálního pojištění jak dělnického, tak samostatně výdělečně činných a tehdy právě se strany národně-demokratické bylo dokázáno, že sociální pojištění pro samostatně výdělečně činné musí býti obligatorní a nikoliv fakultativní, jak tehdy s některé strany bylo dokazováno, a to z důvodů těch, že prý jenom dělník má právo na invalidní a starobní pojištění z důvodů veřejných, ježto pracuje pro veřejné zájmy. Naproti tomu byla přisuzována fakultativnost sociálnímu pojištění samostatně výdělečně činných, ačkoliv se podařilo později našim zástupcům v soc.-politickém výboru dokázati, že jak živnostník, tak také zemědělec má právo na invalidní a starobní pojištění z téhož titulu, a to z titulu, že nejenom pracuje stejně pro zájmy veřejné, nýbrž jakmile nastoupí samostatně svoji živnost anebo se uváže v zemědělství, z té své práce také podporuje vlastně zájmy veřejné. Od té doby datovala se obligatornost sociálního pojištění pro samostatně výdělečně činné.
Když bylo projednáváno v širším výboru a pak také v užším výboru sociální pojištění samostatně výdělečně činných, tu se strany národně-demokratické byly uplatňovány některé zásady. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového předložila nám návrh o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří, ale jsou tam některé paragrafy, zejména pokud se týče okruhu pojištěnců a pak zejména §u 4, kdo má býti vyloučen z pojištění, které byly a jsou v rozporu s názory zástupců strany sociálně demokratické.
Pokud se týče okruhu pojištěnců, je v příslušném paragrafu stanoveno, že samostatně hospodařící jsou ti, kteří samostatně výdělečně jsou činnými, ať již ve své živnosti nebo ve svém zemědělství. Ale tento okruh je rozšířen, a to o samostatně hospodařící, ke kterým podle vládního návrhu patří také veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti; dále do sociálního pojištění samostatně hospodařících mají býti také zahrnuti veřejní společníci těchto obchodních společností a u společností s ručením obmezeným obchodní jednatelé. V ustanovení těchto dvou paragrafů možno důvodně spatřovati nejenom vnitřní rozpory, nýbrž i jistou právní vadnost, poněvadž jestliže byla vyslovena zásada, že pojistná povinnost se vztahuje toliko na osoby provozující výdělečnou činnost na vlastní účet, nemůže býti řečeno, že na vlastní účet provozuje někdo živnost, kdo jest osobně ručícím činitelem ve společnosti komanditní anebo jednatelem u společností s ručením obmezeným.
§ 4 mluví o těch, kteří mají býti vyloučeni ze sociálního pojištění samostatně hospodařících. Jsou to na prvním místě ti, kteří nedosáhli ještě 18. roku svého života, a potom ti, kteří překročili 60. rok svého věku. Avšak v tomto případě, mohu říci, bylo spácháno určité bezpráví, poněvadž sem proti vůli byli zařazeni také t. zv. duševní pracovníci. Tito byli sice vyslechnuti jednou ve schůzi širšího výboru, který projednával tuto otázku sociálního pojištění samostatně hospodařících; ale bohužel že tenkráte schůze tato byla přerušena a bylo prohlášeno, že v krátké době bude pokračováno v projednávání tehdy připraveného již vládního návrhu, ke kteréžto schůzi však již nedošlo, čímž byla vzata příležitost právě těm zástupcům duševně pracujících, aby prokázali, že vládní osnova sociálního pojištění samostatně hospodařících nemůže zejména po stránce hospodářské, účelové, těmto duševním pracovníkům tak vyhovovati, jako těm, na které původně tímto sociálním pojištěním samostatně hospodařících bylo myšleno, živnostníkům a zemědělcům.
Dožadovali a dožadují se duševní pracovníci, aby byli vyloučeni z oněch osob, které jsou označovány v §u 4 tohoto vládního návrhu a aby jim bylo přiznáno jaksi právo na pensijní pojištění.
Jestliže uvážíme, že do pensijního pojištění t. zv. soukromých úředníků na př. je zahrnut poklasný, šafář, jestliže k nim je přidělen vrchní číšník, kredencká v kavárně nebo hotelu, nebo hotelní portýr, ptám se, proč nemohlo býti vyhověno právě těmto duševním pracovníkům, jako na př. notářům, lékařům, zvěrolékařům, inženýrům a pod., kteří jistě mají větší právo býti přiděleni pensijnímu pojištění soukromých úředníků, nežli právě vyjmenované kategorie.
Doufám, že při novelisaci zákona, o které již právě v projednávání v soc.-politickém výboru s několika stran byla učiněna zmínka a kde bylo poukazováno, že přiznávají se určité a také případně snad zásadní vady v tomto vládním návrhu, bude vzat zřetel na duševní pracovníky, že z tohoto sociálního pojištění budou jistě vyjmutí a zařazeni tam, kam po právu patří, totiž do pensijního pojištění.
Pokud se týče složení administrativy, tu naše strana poukazovala k tomu, že složení výboru pojišťovny má býti jinak rozvrstveno, nežli je ve vládním návrhu. Výbor hlavní pojišťovny má se skládati ze 40 členů a to podle vládního návrhu ze 24 členů volených se strany zemědělců a živnostníků a 16 členů jmenovaných vládou. Dožadovali jsme se původně při tomto sociálním pojištění samostatně pracujících, aby počet t. zv. odborníků jmenovaných vládou byl menší, poněvadž nepřijdou k řešení tak příliš diferenciální otázky, jako snad při sociálním pojištění dělnickém, a že by jistě stačilo, kdyby vláda resp. příslušná ministerstva jmenovala po jednom svém zástupci do tohoto 40členného výboru a zbytek v tomto případě byl ponechán kruhům zemědělským a živnostenským. Bohužel, že ani dalšímu návrhu nebylo vyhověno, kde jsme se dožadovali zvětšeného počtu pro zástupce zemědělců a živnostnictva, totiž z 24 na 30 a pro odborníky na 10, a že zůstalo při tom, jak původní vládní osnova naznačovala, totiž 24 členů ve výboru se strany zemědělců a živnostníků a 16 členů t. zv. odborníků jmenovaných vládou.
§ 58, slavná sněmovno, mluví zejména v odst. 3 o výši premií, které bude samostatně hospodařící povinen platiti na svoje invalidní a starobní pojištění. A tu právě částka prémie 22 koruny, původně jednotně stanovená, nemohla vyhovovati živnostenským a zemědělským kruhům. Byla to právě strana národně-demokratická, která dožadovala se, aby analogicky podle sociálního pojištění dělnického také prémiové třídy pro sociální pojištění samostatně hospodařících byly rozděleny, a byla to právě strana národně-demokratická, která si přála toto rozdělení analogicky podle sociálního pojištění dělnického na čtyři třídy, aby právě ten hospodářsky nejsilnější platil také tyto prémie nejvyšší a tím přispěl, abych tak řekl, tomu sociálně slabšímu pojištěnci, kde jistě potom by bylo možno pro ty hospodářsky nejslabší zjednati tu nejnižší prémii, kterou tehdy navrhovali zástupci strany národně-demokratické, případně nejnižší prémii 8 Kč na 1 měsíc.
Toto jednání vedlo k úvaze právě u těch činitelů, kteří vlastně propočítávali tyto prémie, a přišlo se jaksi k názoru, že opravdu ten hospodářsky nejslabší nebude moci platiti tuto jednotnou premii 22 Kč. Proto jest pamatováno v příslušném §u 85, odst. 3, aby tam, kde obchodní a živnostenské komory nebo zemědělské rady požádají za některé odvětví, aby bylo zařaděno do nižší sazby prémiové, vláda mohla zařaditi příslušné odvětví do prémie 12 Kč, tedy do druhé prémie, čímž právě bude vyhověno těm hospodářsky nejslabším.
Pokud se týče celého zatížení sociálního jak samostatně hospodařících, tak i nesamostatně výdělečně činných, bude zejména zaměstnavatel nucen platiti podle obou zákonů na obě sociální pojištění. V tom případě, kde na př. živnostník zaměstnával by jednoho dělníka, bude jednak platiti na své sociální pojištění - kdyby platil nejvyšší prémii 22 Kč měsíčně, ročně 264 Kč - jednak za jednoho dělníka, který by patřil do třetí třídy sazební, 184 Kč 60 h, což bude nové zatížení pro samostatně výdělečně hospodařícího živnostníka celkem v konkrétním případě 448 Kč 60 hal. Ovšem toto zatížení po této stránce není snad jen jedno, nýbrž druží se k tomu, jak známo, také úrazové pojištění, a tu jistě přijde doba, že úrazové pojištění bude unifikováno se sociálním pojištěním, že bude shrnuto do jedné administrativy a pod jeden zákon, aby tímto způsobem bylo opravdu vyhověno těm hospodářsky nejslabším.
Pokud se týče sociálního pojištění samostatně hospodařících a zejména jeho aktivity, bylo do vládního návrhu vsunuto, že vejde v platnost vládním nařízením. Toto usnesení stalo se z těch důvodů, že současně má býti projednávána reforma daňová a v důsledku této reformy daňové, až zde bude učiněna určitá úleva, zejména našemu poplatnictvu živnostenskému a zemědělskému, bude právě vhodná doba, aby této úlevy mohlo toto poplatnictvo, vlastně živnostnictvo a zemědělci, použíti právě na své vlastní sociální pojištění. Tedy spojuji reformu daňovou se sociálním pojištěním a zejména s jeho pravidelným chodem, poněvadž jenom reforma daňová v budoucnosti sjedná mnoho ve prospěch sociálního pojištění pro samostatně-hospodařící, kteří dnes přímými daněmi a hlavně autonomními přirážkami jsou hospodářsky příliš zatěžováni.
Posl. Haken, když mluvil o sociálním pojištění, podrobil právě toto sociální pojištění samostatně hospodařících kritice, ovšem kritice příliš stranické. Jeho tvrzení bylo by věrohodným tenkráte, kdyby zde býval také prohlásil, co bylo vykonáno v sovětském Rusku zejména na poli sociálně-hospodářském pro ty nejslabší, o něž projevil tak velkou starostlivost, a kdyby býval mohl konkrétním příkladem prokázati, že tam, odkud naši komunisté, a zejména p. posl. Haken, béřou si příklad, bylo aspoň to nejmenší právě pro ty hospodářsky nejslabší vykonáno. Ale my velmi dobře víme, že v sovětském Rusku právě ti hospodářsky nejslabší jak živnostníci, tak zemědělci byli zbaveni možnosti, aby mohli ze svých živností a z obdělávání své půdy býti živi. A také nedokázal pan posl. Haken, že by toto sociální pojištění v budoucnosti nebylo požehnáním nejen pro dělnictvo, ale i pro samostatně výdělečně činné. Tedy příkladem z Ruska měl to dokázati a potom jistě jeho tvrzení by bylo snad věrohodným. Ale naopak viděli jsme, že tuto hlubokou otázku sociálního pojištění hleděl zesměšniti a že si snad spíše přál, aby toto sociální pojištění jak dělnické, tak samostatně hospodařících bylo oddáleno.
Zmínil se také o tom, že prý v našem státě již několikráte bylo stříleno do bezbranných lidí, ale zapomněl, resp. nepřiznal se k tomu, že tito nevinní lidé byli do toho vehnáni agitací nesvědomitých agitátorů, charakteru pana posl. Hakena, kteří byli příčinou, že tekla krev nevinných, a to jen proto, že si nepřejí, aby v našem státě byl klid, ve kterém je možna jen práce taková, která byla projevena pro sociální pojištění obou směrů.
Proto naše strana, která navrhla jisté cenné změny, kterým bylo ve vládním návrhu vyhověno, ačkoli nemohla docíliti, pokud se týče §u 4, vyloučení duševně pracujících ze sociálního pojištění, bude jednomyslně hlasovati pro tento návrh, v té naději, že skutečně v dozírné době bude toto sociální pojištění všeobecně uznáno a také těmi kruhy, pro které bude uzákoněno, jednou vděčně přijato. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Přerušuji rozpravu a projednávání pořadu dnešní schůze vůbec.
Před jejím ukončením měli bychom hlasovati podle §u 69 jedn. řádu o naléhavých interpelacích, rozdaných ve 342. schůzi sněmovny dne 22. května 1925.
Jelikož však není dostatečné presence a sněmovna není schopna se usnášeti, budeme hlasovati o nich ve schůzi příští.
Nemocí omluvil se na dnešní a zítřejší schůzi posl. Mikuláš.
Lékařské vysvědčení předložil posl. dr. Lelley.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5162. Interpelace:
I. posl. Hellera a druhů min. pošt a telegrafů o poměrech u poštovního úřadu v Levíně,
II. posl. Hellera a druhů min. školství a nár. osvěty o poměrech na trojtřídní obecné škole v Zubrnicích,
III. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o neslýchaném jednání karlovarské státní policie při příjezdu bývalého poslance dr. Aloise Baerana do Karlových Varů,
IV. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů vládě, že němečtí profesoři na středních školách nebyli povýšeni do vyšších hodnostních tříd,
V. posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů min. pošt a telegrafů, že bylo zakázáno dopravovati blahopřejné telegramy nově zvolenému presidentovi německé říše,
VI. posl. Windirsche a druhů min. železnic, že staniční úřad v Kadani-Prunéřově nedbá ustanovení jazykového zákona,
VII. posl. Tausika a soudr. ministrům vnitra a školství a nár. osvěty o nepřístojnostech státních úřadů v Košicích při příležitosti neoficielní návštěvy ministra zahraničních záležitostí dr. Beneše,
VIII. posl. dr. Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o článku urážejícím německý národ v české čítance,
IX. posl. K. Svetlika a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci letáku vydaného pro dělnictvo, zejména zemědělské na Slovensku.
Místopředseda dr. Hruban: Mezi schůzí byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu tento návrh:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5175. Návrh posl. Windirsche a druhů o škodách způsobených krupobitím a průtrží mračen v obcích Hodkovice, Pelíkovice, Záskalí (politický okres liberecký) a Pulečném a Rychnově-Košovech (v politickém okrese Jablonec n. N.).
Místopředseda dr. Hruban: Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 4. června 1925 o 12. hodině polední s
pořadem:
1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 5163) zákona o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří (tisk 5174).
2. Návrh, aby řízením zkráceným podle § 55 jedn. ř. byla vyřízena osnova zákona o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří (tisk 5174).
3. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby v územích pohraničních prováděla změny obvodů (tisk 5135).
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas k trest. stíhání posl. Tománka pro přečin pomluvy tiskem (tisk 4628).
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Jičíně za souhlas k trest. stíhání posl. Knirsche pro zločin podle § 15, č. 3 (§§ 1, 2) zákona na ochranu republiky (tisk 4968).
Jsou nějaké námitky proti navrženému pořadu? (Nebyly.)
Námitek není. Zůstává při tom, jak jsem prohlásil.
Prohlašuji schůzi za skončenou.
(Konec schůze ve 4 hod. 25 min. odpol.).