5. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 5210), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé "Dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách z 18. června 1924", podepsaný v Praze dne 14. května 1925 (tisk 5228).
Zpravodajem výboru ústavně-právního je pan posl. dr. Matoušek, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. dr. Hnídek, výboru rozpočtového p. posl. dr. Matoušek.
Dávám slovo zpravodaji výboru ústavněprávního a rozpočtového p. posl. dr. Matouškovi.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Slavná sněmovno! Předmětem mého referátu je vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou, kterou jsme právě schválili. Původně nebylo potřeba jednati o valorisaci, poněvadž tenkráte naši zástupci při projednávání smlouvy se ptali zástupců rakouských, zdali pomýšlejí přikročiti k valorisaci. Poněvadž tehdy zástupci řekli: "ne", nebylo potřebí zvláštní klausule pro případ valorisace v Rakouské republice.
K této úmluvě, kterou jsme schválili, bylo potřebí zvláštního dodatku v té chvíli, když v tisku proskakovaly zprávy, že může dojíti v Rakousku k valorisaci, a proto bylo třeba provésti tu smlouvu druhou, dodatečnou, v níž naši zástupci zabezpečili si své nároky pro ten případ, že by k valorisaci došlo.
Ústavně-právní a rozpočtový výbor zkoumaly tuto předlohu a uznaly, že naši vyjednavači dbali všech opatrností a že můžeme míti své nároky zabezpečeny, jak bylo v původní smlouvě stanoveno.
Proto nemohu jinak, než za výbor ústavněprávní a za výbor rozpočtový doporučiti sněmovně, aby i tuto dodatečnou smlouvu k původně schválené smlouvě schválila. (Výborně!)
Předseda: Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, p. posl. dr. Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Zahraniční výbor pojednal o tomto vládním návrhu a z důvodů, které právě přednesl p. zpravodaj výboru rozpočtového, doporučuje slavné sněmovně tento vládní návrh ku schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Ježto schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec a pozměňovacích návrhů není, dám hlasovati o celém najednou.
Námitek není? (Námitky nebyly.)
Není jich. Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění navrženém pp. zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.
Vyřízen jest odst. 5 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 6, jímž jest:
6. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního a rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk. 5084) zákona o provedení úmluv mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách a ze dne 12. července 1924 o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění (tisk 5227).
Zpravodajem výboru ústavně-právního a rozpočtového je p. posl. dr. Matoušek, výboru zahraničního p. posl. dr. Hnídek.
Dávám slovo zpravodaji p. posl. dr. Matouškovi.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Slavná sněmovno! Předložený vládní návrh, o němž referuji, je vlastně důsledkem předchozích, námi již schválených smluv. Jsou možny s ústavně-právního hlediska různé teorie. Někteří tvrdí, že není potřebí, aby pro vnitřní právní řád byly ty úmluvy a ta pravidla, která se dotýkají právního řádu ve vnitrozemí, zvláště prohlašována za zákony, že mají moc práva, moc zákonů. Vláda naše však z opatrnosti přidržuje se druhé teorie, která žádá, aby to, co bylo mezinárodně smluveno, a pokud to, co bylo smluveno, dotýká se právního řádu vnitrozemí, bylo výslovně prohlášeno za zákon.
Proto předkládá vláda tento vládní návrh, který vlastně v podstatě jest zhuštěn v §u 1, kde prohlašuje se, že všechna právní pravidla, obsažená v uvedených úmluvách, které jsme schválili, mají moc zákona. Tento vládní návrh jest pouze důsledkem přijatých dvou smluv a důsledkem právního názoru, že je třeba, aby to, co bylo mezinárodně smluveno, bylo prohlášeno za zákon ve vnitrozemí. Nemohu jinak, než v zastoupení výborů ústavněprávního a rozpočtového doporučiti slavné sněmovně, aby dala ústavní schválení i tomuto vládnímu návrhu. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. dr. Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Zahraniční výbor rovněž doporučuje přijetí tohoto vládního návrhu zákona o provedení úmluv mezi Československou republikou a republikou Rakouskou.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Osnova zákona tohoto má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrhy nebyly podány. Míním tedy dáti hlasovati o celé osnově zákona najednou. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomuto způsobu hlasování není; budeme tedy hlasovati, jak jsem právě řekl.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, t. j. s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Čtení druhé navrhnu na pořad příští schůze.
Vyřízen jest odst. 6. pořadu.
Přejdeme k 7. odstavci, jímž jest:
7. Zpráva výboru imunitného o žiadosti sedrie v Trenčíne za vydanie posl. dr. Kubiša k trest. stíhaniu pre prečin pomluvy a utrhania na cti dľa §§ 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 5000).
Zpravodajem je p. posl. Hvizdák. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Hvizdák: Slávna snemovňa! Sedria v Trenčíne žiada za vydanie posl. dr. Kubiša k trest. stíhaniu pre prečin pomluvy a utrhania na cti dľa §§ 1 a 2 zák. čl. XLI z roku 1914.
Uvedeného prečinu dopustil sa obžalovaný tlačou v dvoch článkoch uverejnených v čsp. "Hlas slovenských železničiarov" v čísle 13 zo dňa 30. júna 1924 pod názvom "Posviacka prápora ústredia" a "ktorí to zastupujú tých slovenských železničiarov?"
Vo smysle usnesení imunitného výboru navrhujem, aby posl. dr. Kubiš v tomto prípade k súdnemu stíhaniu vydaný nebol.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení imunitního výboru navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání p. posl. dr. Kubiše.
Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr. Kubiše a vyřízen je odst. 7 pořadu.
Přejdeme k odst. 8, jímž je:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trest. stíhání posl. dr. Kubiše pro přečin urážky na cti dle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 4737).
Zpravodajem je p. posl. dr. Mazanec. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Mazanec: Vážené národní shromáždění! Dr. Jan Brežný, veřejný notář v Žilině, podal žalobu pro urážku na cti proti posl. dr. Kubišovi, který jemu v kterémsi hostinci v Žilině 12. července 1923 řekl do očí: "Vy jste nic, vy jste nikdo, dám Vás vyhodit."
Tato slova řekl posl. dr. Kubiš potom, když byl se strany dr. Brežného vyprovokován tím, že, ačkoli společností dr. Brežného byl vyzván, aby přisedl k jejich stolu, vyhověl a účastníkům i dr. Brežnému ruku na pozdrav podával, od jmenovaného byl odmítnut.
Imunitní výbor v tomto případě se usnesl ze zásadních důvodů na vydání posl. dr. Kubiše, ačkoli celá episoda se odehrála v úzkém přátelském kruhu - třeba ve veřejné místnosti - kdy společnost byla již v náladě hodně animované, a ačkoli urážka sama je již promlčena.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání p. posl. dr. Kubiše.
Kdo s návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání p. posl. dr. Kubiše.
Vyřízen jest odst. 8 pořadu.
Přejdeme k odst. 9, jímž je:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Mondoka pro přestupek podle §§ 46 a 42 zák. čl. XL z r. 1879, přečin urážky na cti podle §u 2, §u 3, bod 1 a 2, §u 4 zák. čl. XLI z r. 1914 a pro přečin podle §u 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky (tisk 5109).
Zpravodajem je p. posl. Mach. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství v Košicích přípisem ze dne 6. února 1925, č. 1690/25 žádá za souhlas k trest. stíhání posl. Mondoka:
1. Pro přestupek podle §§ 46, 42 zák. čl. XL z roku 1879, jehož dopustil se dne 19. října 1924 v obci Brodu na schůzi komunistické strany; když jej hlavní slúžný Dušek upozornil, aby dále nemluvil, zvolal na něho: "kuš", výzvy neuposlechl a v řeči pokračoval a tak dotkl se urážlivým výrokem úředníka vrchnosti při úředním jeho konání a v době veřejného shluknutí neuposlechl opatření vydaných vrchností ku zachování pořádku.
2. Přečinu podle §§ 2, 3, bod 1 a 2 a § 4 zák. čl. XLI z r. 1914 prý se dopustil, že při téže příležitosti řekl na schůzi přítomným osobám, ukázav rukou na přítomného hlavního slúžného Duška: "Váš krvopijce, který vás kárá" a několikráte hlavního slúžného Duška poprskal a tak použil veřejně proti němu výrazu zneuctívajícího a zahanbujícího a provedl skutek takové povahy, kterým uražen byl veřejný úředník a urážka vztahuje se na výkon jeho povolání.
3. Že v témže případě na schůzi komunistické strany pronesl výrok: "Československá republika žádá, aby byla uznána sovětovou republikou v Rusku, tam je všecko a zde není ničeho, položení lidu jest den co den horší," který podle žádosti je kvalifikován jako přečin podle § 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky.
Imunitní výbor vzal zevrubně v úvahu výše uvedené výroky a uznal, aby posl. Mondok pro výroky učiněné v odst. 1 a 2 kvalif. jako přestupek podle §§ 46, 42 zák. čl. XL z r. 1879 a pro přečin podle §§ 2, 3 a § 4 zák. čl. XLI z r. 1914 k trestnímu stíhání vydán byl, pro výrok v odst. 3 uvedený nesouhlasí s trestním stíháním.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru navrhuje, aby sněmovna jednak nesvolila k stíhání, pokud jde o přečin podle §u 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky, jednak svolila, pokud jde o stíhání pro ostatní činy.
Kdo souhlasí s návrhem páně zpravodajovým, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh páně zpravodajův jest přijat.
Tím sněmovna v jedné části nesvolila, ve druhé svolila k vydání pana posl. Mondoka. Vyřízen jest odst. 9 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k 10. odstavci, jímž jest:
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu ve Znojmě ze dne 12. listopadu 1924 za vydání posl. Merty k trest. stíhání pro přečin §u 18, č. 1 a 3, §u 11, č. 2, zločin podle §u 15, č. 5 zákona na ochranu republiky, přečin podle čl. 4 a 5 zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863 a pro přestupek podle §u 488 resp. §u 491 tr. z. (tisk 4987).
Zpravodajem jest pan posl. Modráček. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Modráček: Slavná sněmovno! Zmíněných deliktů prý se posl. Merta dopustil řečí, přednesenou na táboru strany komunistické ve Znojmě.
Imunitní výbor neshledal však v této řeči dostatečný důvod ke zrušení poslanecké imunity a navrhuje, aby posl. Merta vydán nebyl.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Merty, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Merty a vyřízen je odst. 10 pořadu.
Přejdeme k odst. 11, jímž je:
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání posl. Skotka k trest. stíhání pro tiskový přestupek (tisk 5004).
Zpravodajem je posl. Konečný. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Proti posl. Skotkovi bylo podáno trestní oznámení, že jako odpovědný zástupce fy. "Slovenská tlačiaren Josef Skotek a spol." v Ružomberku předložil číslo 12. časopisu "Slovenský baník" z 25. června 1924 v "Slovenskej tlačiarne" tištěný, státnímu zastupitelství k censuře teprve dne 27. června 1924, kdežto prý uvedené číslo bylo již dne 25. června 1924 rozšířeno. Jelikož jde o zanedbání pranepatrného pořádkového pravidla, k jehož zachovávání obviněný poslanec dohlížeti nemůže, a poněvadž není nijak osvědčeno, že skutečně bylo započato s rozšířením časopisu "Slovenský baník" o 2 dny dříve, nežli byl dodán státnímu zastupitelství, navrhuje imunitní výbor, aby poslanecká sněmovna neudělila souhlasu k trest. stíhání posl. Skotka.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj ve smyslu usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání p. posl. Skotka.
Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Skotka.
Vyřízen je odst. 11 pořadu.
Přejdeme k odst. 12 pořadu; tím je:
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trest. stíhání posl. dr. Földessyho pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 kontra dr. Karicsonyi (tisk 4946).
Zpravodajem je p. posl. Mach, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě předkládá žádost okr. soudu v Nových Zámcích za vydání posl. dr. Földessyho k trest. stíhání pro přečin urážky na cti podle § 2 zák. čl. XLI z r. 1914.
Dne 2. června 1924 v Nových Zámcích užil jmenovaný poslanec proti p. dr. Karicsonyimu urážlivých výroků "neslušný člověk", "zbůjník" a "falešný hráč".
Imunitní výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby posl. dr. Földessy k trest. stíhání vydán byl, poněvadž obvinění toto nesouvisí s vykonáváním poslaneckých jeho povinností.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání p. posl. dr. Földessyho.
Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. dr. Földessyho.
Vyřízen je odst. 12 pořadu.
Přejdeme ke 13. odstavci; tím je:
13. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas k trest. stíhání posl. Borovszkého pro přečin pomluvy podle §u 1 a §u 3, odst. II, č. 1 a §u 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 5106).
Zpravodajem místo nepřítomného a omluveného p. posl. Roučka stanovím p. posl. Konečného. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě žádá za souhlas k trest. stíhání posl. Borovszkého pro přečin podle § 1, § 3, odst. II, čís. 1 a § 6 zák. čl. XLI z r. 1914. Tohoto přečinu prý se posl. Borovszky dopustil článkem v časopisu "Munkásujság", v němž kritisoval činnost časopisu "Hiradó".
Poněvadž v tomto případě jde výslovně o kritiku politickou, k níž každý poslanec jest oprávněn, doporučuje imunitní výbor poslanecké sněmovně, aby posl. Borovszky k trest. stíhání vydán nebyl.
Předseda: K slovu není nikdo přihlášen, debata tedy odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání p. posl. Borovszkého.
Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Borovszkého.
Vyřízen je odst. 13 pořadu.
Přejdeme ke 14. odstavci, tím je:
14. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas k trest. stíhání posl. Kurťaka pro přečin podle §u 14, č. 3, §u 14, č. 5, §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky a §u 46 zák. čl. XL z r. 1879 (tisk 5023).
Zpravodajem je p. posl. Votruba. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Dne 18. května 1924 byla v obci Záluží, politický okres Mukačevo, konána veřejná schůze lidu, na níž mluvil posl. Kurťak. Ten ve své řeči hned s počátku útočil proti české národnosti a vyjádřil se podle úřední relace o Češích, že jsou kurvy a že čím více se proti nim bojuje, tím hlouběji zapouštějí kořeny své libovolné akce na Podkarpatské Rusi. Dále pravil: "Češi sú jak ta kurva, na kterou plivají a ona káže, že na ni padá déšť." Dále popuzoval přítomné občany, aby od Čechů, kteří tu chtějí zavésti český panslavism, nepřijímali přípisy, předvolání a rozhodnutí psané řečí českou od úřadů, neb tu máme samé bilangy a lingáry, kteří na nás chodí s revolvery.
Schůzi přítomen byl jako zástupce vládního komisaře podnotář Leopold Ejem, na kterého míře, posl. Kurťak pravil: "Takové pančuky jako je tuten, když vám něco bude rozkazovat, plakáty nám trhat nebo s revolverem na vás půjde, zabijte!"
Dále popouzel proti české národnosti následujícími slovy: "Češi jsou velcí mudrci, přišli tu mudrovat, lehko jich inteligenciím u plného stola, ale přijde ten čas, kdy jich odženeme, ale to jim bude horko, bude po nich. Tu přijde ze zahraničí cizí člověk, bezbožník, nevěrec a toho musíme poslouchati." Dále se vyslovil: "Kdyby celý rusínský národ byl jednoho smýšlení, musili by do 24 hodin Češi z Podkarpatské Rusi uprchnout."
Výroky tyto jsou takového rázu, že imunitní výbor jest nucen navrhnouti posl. sněmovně, aby posl. Kurťak byl vydán.
Předseda: Zahajuji rozpravu.
Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 15minutovou. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není, návrh můj jest přijat.
Dávám slovo p. posl. Kurťakovi.
Posl. Kurťak (malorusky): Vážené dámy a pánové! Imunitní výbor na lživé obvinění vydal mě soudu, a to na přání státního zastupitelství v Košicích. Dosud jsem neužil ani jedné příležitosti k obraně, beze vší obrany jsem uznával rozhodnutí imunitního výboru, avšak v této chvíli jsem nucen ve všeobecném zájmu informovati váženou sněmovnu a vládu o těchto faktech a pravdách: Leopold Ejem, jenž mne obviňuje a jenž nebyl na tak zvané schůzi, Leopold Ejem, nevyučený truhlář, jenž jest na Podkarpatské Rusi podnotářem, jenž neumí rusky, nezná těsnopisu a jenž jednoho poslance považuje za svého protivníka, tento Leopold Ejem bude nucen přísahati před soudem a soudce hned bude musiti tohoto poslance odsouditi.
Smutné jest postavení oposičního poslance na Podkarpatské Rusi, jenž nesmí říci ani toho, co píší jak české, tak slovenské, tak také maďarské a ruské časopisy. Bývalý guvernér Žatkovič, jenž přišel zajistiti ruskému lidu dobrý a šťastný osud, dokázal svým jménem zřejmě před příslušnými vládními vedoucími činiteli, že čeští úředníci jsou poctiví jen v deseti procentech, že jsou mezi nimi korupčníci, a bohužel, je skutečně těchto korupčníků na Podkarpatské Rusi devět desetin. Neříkám toho sám, říkají to koaliční činovníci, kteří přicházejí na komise do Podkarpatské Rusi, jak to učinil pan senátor Klofáč, jenž prohlásil, že vyšší úředníci jako županové pak hlavní služní a státní policejní komisaři jsou hlavní zloději. To prohlásili koaliční poslanci a senátoři jak před plénem sněmovny, tak i před plénem senátu, a potom časopisy roztrubovaly do celého světa, že Podkarpatská Rus jest kolonií, kde pouze podkarpatský Rusín má trpký život a nesmí užívati tam svého jazyka. Avšak v dějinách není ani jednoho národa, jenž by byl nucen ztratiti svůj jazyk. Nezapomene svého jazyka ani náš lid, ačkoliv nás přepadli cizinci a rozviřují jazykovou otázku, kterou také ubíjejí duši našich dětí.
Dokud není pozdě, předkládám důkazy a vážená sněmovna nechť prozkoumá mé informace, neboť jestliže jeden úředník, jenž mne obvinil, přisáhne, ten soudce, jenž může býti spravedlivý, musí mne odsouditi. Navrhuji, aby zde, před plnou sněmovnou, komise se přesvědčila o těch nespravedlivých věcech, o těch negramotných a nekulturních komisařích, kteří neznají našeho ruského jazyka, a potom aby jako negramotní mohli svoji pomluvu ospravedlniti, házejí tomu poslanci na krk nespravedlivé lži. A zde imunitní výbor postaven před nepravdu, odsuzuje a vydává tohoto poslance soudu.
Nyní jest na Podkarpatí takový život, že jen sami úředníci vyvolali nedůvěru k českému národu. Dnes, když jsme nuceni žíti v otroctví, připomínám, že když Češi přicházeli na Podkarpatskou Rus, vítali jsme je květy a slavnostmi. Dne mne, jejž jako českého špeha rumunská vláda zadržela a jehož život byl v nebezpečí, dnes tito Češi mne a jiné vrhají do žaláře.
Dokáži svoje návrhy a prosím dnešní vládu, aby se přesvědčila, co tam dělají vyšší úředníci a co dělají takové nižší vrstvy úředníků, jako tito Leopoldové. My jen vidíme, že Rusín hyne, ztrácí život, a Češi, kteří zabíjejí Rusína, jsou překládáni s jednoho místa na druhé, jak ten finančník ve Vyškově, tak druhý finančník ve Svaljavě. Stebelskij, cizinec, ještě dnes je v Berehově. Je to příklad, jakého není v dějinách, neboť pro tohoto Stebelského jedna žena ztratila svůj život.
Nyní, za této republiky, kde by měla býti pravda, láska a demokracie, dnes je tam hrozný život. Dnes v Podkarpatské Rusi našeho Rusína vodí k úřadům, do kanceláří a bijí ho tam přes hubu, když se odváží promluviti za sebe, za ten ovesný chléb, jehož není u každého ani dosti. Toho nechtějí věděti ti všichni Leopoldové a všichni úředníci, neboť těžko lze v nich probuditi bratrskou lásku, spravedlnost, když dnes pracují na Podkarpatské Rusi pouze nezralí, nekvalifikovaní lidé. Tak známý Šroněk nyní propustil hlavního služného a několik notářů, neboť úřadovali rusky. Jednoho notáře na příklad propustil proto, že nespravedlivě zastupoval lid, že se dopustil padělku. Soud pak notáře zprostil, avšak vrchnost jej propustila ze služby.
Takové nespravedlnosti vidíme na Podkarpatské Rusi. Ve vězení jsme byli i budeme, neboť naše svoboda se probudí jen vězením a krví. Dokud vláda, která nás nechce vyslechnouti, bude hluchým uchem a tvrdým srdcem přijímati naše žaloby, dotud nechť neočekává, že lid na Podkarpatské Rusi bude jí důvěřovati. Kdyby se českému národu tak vládlo, jako vládnou na Podkarpatské Rusi ti úředníci, kteří přišli na Slovensko a ze Slovenska na Podkarpatskou Rus, vzbouřil by se český lid a ukázal by takovým úředníkům, jak si mají počínati. Avšak u nás, když nějaký Leopold Ejem, jenž nebyl přítomný na schůzi, jenž neumí rusky, prohlásí, že vše, co on mluví, je pravda, pak je možno nás pověsiti. Jen nás věšte! Zde jsme! Avšak dnešní vládě nebudeme nikdy důvěřovati. (Souhlas ľudových poslanců slovenských. - Různé výkřiky.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena.
Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji posl. Votrubovi.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! K polemice s vývody kol. Kurťaka, pokud líčil poměry v Podkarpatské Rusi, se nedostanu a nechci dostati. Předně proto, že mně to jako referentu výboru imunitního nepřísluší, za druhé proto, že poměry tam neznám a nemohu také říci, že bych plně věřil všem vývodům, které kol. Kurťak zde řekl, ale na druhé straně také nemohu říci, že by nemluvil pravdu. (Výkřiky.)
Já jako referent imunitního výboru zde mám závěrečné slovo. (Výkřiky. - Předseda zvoní.)
Imunitní výbor může se ovšem zabývati jenom materiálem, jejž dostane za účelem posouzení, zda poslanec činem, za nějž vydání je žádáno, překročil meze imunitního oprávnění, meze své imunity, a nemůže ovšem dále pátrati, je-li toto udání správné čili nic. Ale když přijde úřední udání s takovými výroky, které jsem opakoval, s takovými urážkami české národnosti, s takovým popuzováním k zabíjení lidí . . . (Hluk. - Různé výkřiky.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Zpravodaj posl. Votruba (pokračuje): . . . pak nemůže imunitní výbor jinak, než říci, že takhle si tu imunitu nepředstavujeme, a páni, nebudou-li chtíti býti vydáváni, budou se museti prostě naučiti na schůzích mluviti jinak a ne takovýmto způsobem. (Hluk. - Výkřiky.) Pánové, vy se to naučíte, jen několik vás vydati! (Hluk.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid. (Výkřiky posl. dr. Jurigy. - Různé výkřiky. - Hluk.)
Zpravodaj posl. Votruba (pokračuje): Čím jest Leopold Ejem, byl-li na té schůzi přítomen čili nic, to je mi jako referentu imunitního výboru naprosto lhostejno. (Hluk. - Výkřiky posl. Kurťaka.)
Předseda (zvoní): Žádám pana posl. Kurťaka, aby zachoval klid.
Zpravodaj posl. Votruba (pokračuje): Imunitní výbor není žádným soudem, on dospěl jen k přesvědčení, že kol. Kurťak překročil imunitu, a proto navrhuje jeho vydání. Jak to s ním dopadne před soudem, do toho imunitnímu výboru naprosto nic není. (Hluk.)
Žádám slavnou sněmovnu, aby návrh imunitního výboru schválila. (Různé výkřiky.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se. - Posl. dr. Juriga: Nemajú čo robiť Česi na Podkarpatskej Rusi! - Předseda zvoní.)
Volám pana posl. dr. Jurigu za tento výrok k pořádku.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Kurťaka.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Kurťaka a vyřízen je odst. 14 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 15; tím je:
15. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chebu za souhlas k trest. stíhání posl. Jos. Fischera pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (tisk 5078).
Zpravodajem jest pan posl. Votruba, jemuž dávám slovo. (Hluk.)
Žádám o klid.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Dne 5. října 1924 byla slavnost odhalení pomníku Hanuše Kudlicha ve Žluticích, na které mluvili zástupci německého rolnictva. Na odpolední schůzi mluvil posl. Jos. Fischer, při čemž v řeči své podle relace vrch. okres. komisaře Frant. Schmidta za Žlutic užil mezi jiným těchto výroků: "Český národ odstraněním pomníků vystavil si ve světových dějinách pomník hanby. - Nyní opět vypukla perioda otroctví a roboty pro německy národ a husitský duch pomsty snaží se zničiti vše, co je německé. - Stojíme před okamžikem, že ztratíme německou vlast následkem pozemkové reformy a počešťováním jmen našich rodných míst, jsme obklopeni špicly - stát, který používá takových nemorálních prostředků, nemusí mít právě morálku tu nejlepší." Ve výrocích těch spatřuje krajský soud v Chebu přečin podle § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a žádá sněmovnu za vydání posl. J. Fischera k trest. stíhání.
Imunitní výbor, projednav tuto záležitost, dospěl k přesvědčení, že výroky citovanými nebyla překročena mez imunity poslanecké a navrhuje proto slavné sněmovně, aby svolení k trest. stíhání posl. Jos. Fischera dáno nebylo.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Jos. Fischera.
Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Jos. Fischera a vyřízen je odst. 15 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 16, jímž je:
16. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za souhlas k trest. stíhání posl. inž. Junga pro přečin urážky na cti podle §u 488 a §u 491 tr. z. k žalobě Richarda Kubíka v Sandhýblu (tisk 5184).
Zpravodajem je pan posl. Votruba, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! V časopisu "Neue Zeit" ze dne 3. prosince 1924, vycházejícím a tištěném v Opavě, uveřejněn byl článek, v němž nacházejí se místa, kterými cítí se soukromý žalobce Richard Kubík, tovární úředník v Sandhýblu, na cti uražen, neboť se o něm tvrdí, že dopustil se nečestného a nemravného jednání, a některými místy onoho článku vydává se ve veřejný posměch.
Soukromý žalobce žádal za soudní stíhání dr. Karla Bindera jako odpovědného redaktora zmíněného časopisu, jakož i neznámého původce zmíněného článku. Obviněný dr. Binder pojmenoval jako původce tohoto článku posl. inž. Junga, pročež soukromý žalobce navrhl, aby bylo trestní řízení pro přestupek podle § 488 a § 491 tr. zák. zavedeno též proti posl. inž. Jungovi a aby bylo za jeho vydání požádáno.
Jelikož běží zde o urážku na cti proti soukromé osobě a jelikož dále smírné jednání provedené s obviněným dr. Karlem Bindrem bylo bezvýsledné, navrhuje imunitní výbor, aby posl. inž. Jung k trestnímu stíhání pro přečin urážky na cti podle §§ 488 a 491 tr. zák. byl vydán.