Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Začátek schůze v 1 hod. 35 min. odpol.

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, dr. Gažík.

207 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Hodža, Srba, Stříbrný, Šrámek; za ministerstvo zemědělství odb. přednosta dr. Horák a min. rada dr. Strakatý, za ministerstvo věcí zahraničních odb. rada dr. Ziegler, za ministerstvo obchodu min. místotaj. dr. Horáček.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 355. schůzi poslanecké sněmovny.

Udělil jsem dovolenou na dobu od 8. do 12. července t. r. posl. Brožíkovi pro naléhavý odjezd.

Nemocí omluvil se dodatečně za dobu od 25. června do 1. července posl. Ant. Novák.

Došly některé spisy: dotaz a odpověď.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotaz posl. dr. Lehnerta ministrovi financí o tiskopisech potřebných k provádění zákona č. 236/1924 Sb. z. a nař.

Odpověď ministra spravedlnosti na dotaz posl. dr. Patejdla o neprovádění zákona o úsporných opatřeních ve státní správě u sedriální věznice v Berehově.

Předseda (zvoní): Přejdeme k pořadu schůze, a to k prvému jeho odstavci, jímž je:

Zpravodajem obou výborů, zemědělského i rozpočtového, je pan posl. inž. Černý, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. inž. Černý: Slavná sněmovno! Vláda republiky Československé předložila senátu vládní návrh zákona, kterým se zvyšuje roční příspěvek k státnímu fondu melioračnímu. Státní meliorační fond byl dotován podle článku II zákona ze dne 19. prosince 1919, čís. 21 Sb. z. a n., ročním obnosem 15 milionů Kč. Nyní druhý paragraf vládního návrhu stanoví, že "státnímu melioračnímu fondu bude věnována v rozpočtu ministerstva zemědělství ze státních peněz počínajíc rokem 1926 každoročně částka 30 milionů Kč". Odstavec 2 tohoto §u 2 stanoví: "Peníz, jehož by nebylo užito v některém správním roce, bude fondu zachován a budiž zatím na úrok uložen; úroky a splátky půjček z fondu poskytnutých plynou zpět do fondu." Odstavec třetí stanoví, že "ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí spravuje státní meliorační fond. O stavu fondu a o tom, jak se s ním hospodaří, předložena buď Národnímu shromáždění každého roku závěrka účtů ke schválení". To se též děje.

Dovoluji si konstatovati, jakým způsobem bylo používáno příslušného fondu podle zákona z r. 1919 v předešlé periodě v dobách popřevratových. Meliorační podnikání samozřejmě bylo do určité míry brzděno, a to tím, že naše nízká valuta neumožňovala příslušné provádění melioračních prací. To je viděti také z toho, že v roce 1919 byl na státním příspěvku z melioračního fondu vyplacen obnos 2,034.588·09 Kč, r. 1920 2,551.895·88 Kč, r. 1921 5,203.546·20 Kč, r. 1922 19,663.350·38 Kč, r. 1923 26,792.900·70 Kč a do 30. listopadu 1924 obnos 20,342.994·94 Kč.

Z těchto cifer jest jasně viděti, že v letech 1919, 1920 a 1921 následkem velice nízké ceny koruny nebylo vůbec možno prováděti meliorační práce ani z příslušných podpor státních a že i při tom meliorační práce byly velice brzděny. Avšak již roku 1922, kdy nastala stabilisace naší československé koruny, vidíme, že rozvoj meliorační velice se rozšířil a že průměrně je možno počítati, že byl vydáván na příspěvku státním z melioračního fondu obnos okrouhle 20 až 27 milionů Kč ročně.

Roku 1924, kdy bylo využito přes 20 milionů do 30. listopadu, bylo započato s opatřováním příspěvků melioračního fondu s dlouholetým úvěrem, čímž byla dotace v tomto roce poměrně snížena, ale příslušný efekt je o mnoho vyšší a dá se očekávati, že příslušný rozvoj melioračního podnikání půjde dále tempem mnohem ještě silnějším.

Do 30. listopadu byl od převratu na podporách z melioračního fondu vydán obnos 76,589.276 Kč 19 h. Mimo toto vydání však je závazek státního melioračního fondu z bývalých rozhodnutí vlády rakouské a uherské a mimo to nově povolenými podporami z melioračního fondu, že ke dni 30. listopadu je zatížení toto obnosem 104 milionů Kč. Aktiva účtu státního melioračního fondu ke dni 30. listopadu 1924 však vykazují obnos okrouhle jen 33 miliony Kč.

Vezmeme-li v úvahu ještě příslušnou 1/12 za prosinec 1924 a počítáme-li dotace pro léta 1925 až 1928, do kteréžto doby je 15 milionová roční dotace melioračnímu fondu příslušným zákonem z r. 1919 zajištěna, jest očekávati do konce r. 1928, že bude k disposici částka 94 miliony Kč, takže na úhradu příslušných závazků ministerstvem zemědělství schválených nedostává se již část 10 milionů korun čsl.

A je vidno z toho, že by ministerstvo zemědělství nemohlo do konce r. 1928 povolovati vůbec žádné podpory z melioračního fondu, kdyby nebyla příslušná státní dotace melioračnímu fondu zvýšena.

Nedostatečnost dotace 15milionové ukazuje se ještě také z toho, že je třeba, aby byly ještě uhrazeny příslušné závazky z melioračního fondu, které převzalo na sebe ministerstvo zemědělství podle dohody, kterou sjednalo roku 1923 s ministerstvem veř. prací o rozdělení agendy, o rozdělení působnosti obou ministerstev ve věcech vodohospodářských.

Při tomto rozdělení bylo do rozhodování ministerstva zemědělství přiřazeno ještě rozhodování o příslušných vodstvech, která mají ráz výlučně zemědělský. Jsou to úpravy některých toků, které v Čechách vyžadují pravděpodobného nákladu v částce 42,000.000 Kč, na Moravě na toky, které vyžadují pravděpodobného nákladu ve výši 58 milionů Kč, ve Slezsku nákladu 11 milionů Kč, na Slovensku 32 milionů Kč.

Pravděpodobný náklad všech těchto úprav činí 143 miliony Kč. Na Podkarpatské Rusi také jsou projektovány příslušné regulační práce. Pokud však jeví se potřebným provedení těchto prací na tocích, spadajících do působnosti ministerstva zemědělství, nezahrnují se tyto do programu dotovaného melioračním fondem, protože příspěvky tyto se povolují prozatím ze zvláštního úvěru zvláštním rozpočtem ministerstva zemědělství pro Podkarpatskou Rus preliminovaného.

Když k nákladu, který je zde, 143 miliony Kč, připočteme ještě příslušný pravděpodobný náklad na uvedené čtyřletí do r. 1928 na hrazení bystřin obnosem 45 milionů Kč, dále pravděpodobný náklad melioračních a melioračně-regulačních podniků většího rozsahu, jichž náklad převyšuje jednotlivě 1 milion Kč a jichž realisace dá se očekávati v tomto čtyřletí částkou 300 mil. Kč, které jsou již výslovně stipulovány a jsou již známé, je viděti, že k příslušné úhradě na všech melioračních, regulačních a zahrazovacích podnicích většího rozsahu, které jsou mimo Podkarpatskou Rus na území Československé republiky k provedení do konce roku 1928 projektovány, bude potřeba 488 mil. Kč. Státní příspěvek k melioračnímu fondu na provedení těchto podniků by činil pouze 204 mil. Kč. Má-li býti příslušná dotace tak opatřena, aby bylo možno ty práce, které z melioračních fondů mají býti příslušně dotovány, také vykonati, je potřeba, aby meliorační fondy byly dotovány částkou okrouhle 33 až 35 mil. ročně. To se má státi příslušnou předlohou, kterou schválil senát a kterou právě předkládá zemědělský a rozpočtový výbor slavné sněmovně k rozhodnutí.

Chci poukázati několika slovy, jak vypadá po této stránce příslušná činnost meliorační v Československé republice po stránce národohospodářské. Statistika půdy, která potřebuje meliorace v naší Československé republice, činí úhrnem 2,245.600 ha, z toho 1,481.000 ha orné půdy, 514.300 ha luk a 230.100 ha pastvin. Z této sumy 2,245.600 ha je meliorováno do dneška pouze 295.600 ha, takže je třeba meliorovati ještě 1,940.000 ha. Naproti tomu statistika dovozu a vývozu našich předních zemědělských produktů vykazuje, že v roce 1923 dovezli jsme do Československé republiky za 870,270.000 Kč obilí, luštěnin a mouky. Roku 1924 dovoz těchto artiklů byl vyšší, za 2.355,000.000 Kč.

Ve výrobcích živočišných bylo dovezeno více než vyvezeno: r. 1922 za 1.242,000.000 Kč, r. 1923 za 1.485,000.000 Kč, r. 1924 za 1.876,000.000 Kč. Tyto cifry ukazují velice jasně, že národohospodářskou povinností vlád Československé republiky jest, aby studovaly tuto otázku a hleděly, aby ten vícedovoz, který za peníze k nám se děje, aby obyvatelstvo našeho státu bylo správně zásobováno, zmizel a abychom my po stránce výrobní pro zemědělské produkty stali se soběstačnými.

Počítáme-li, že by bylo skutečně zmeliorováno ono množství pozemků, které ještě čeká na melioraci, totiž oněch 1,940.000 ha půdy, je možno kalkulovati, že by znamenalo provedení této meliorace zvýšení produkce naší ročně v zrnu 6,049.400 q, v slámě 10,918.400 q, v bramborách 10,495.100 q, v řepě cukrovce 10,588.400 q a v píci 3,635.400 q, v sušině, v seně 12,575.000 q. Pakliže tuto možnou výši výroby zemědělské převedeme na naši československou valutu, vidíme, že by z těchto 6,000.000 q zrna bylo možno ušetřiti v naší republice 900,000.000 Kč, které dnes musíme zaplatiti cizině za příslušné produkty zemědělské, které nutno dovážeti. Sláma, která by byla získána příslušným provedením meliorací, by znamenala o 300,000.000 Kč více tržby, brambory také 300,000.000 Kč, řepa cukrovka 150,000.000 Kč, píce a seno 445 mil. Kč. Úhrnem by bylo možno zvýšiti naši zemědělskou produkci o 2.095,000.000 Kč. To znamená, že by produkce zemědělská mohla býti zvýšena o 1000 Kč na každém ha, který ještě dnes čeká na provedení meliorace. Počítáme-li, že by náklad na provedení meliorace činil 2 až 3, někde maximálně snad 6 až 7000 Kč na jednom ha, průměrně 4000 Kč, vidíme při tom, když stát přispěje 30%, že by to znamenalo pro stát roční zatížení 1200 Kč na jeden ha, při čemž by jednou pro vždy příslušné průměrné zatížení sklizně znamenalo na jeden ha ročně trvale celý tisíc Kč.

Tedy s hlediska zemědělského jest jistě nutno konstatovati, že příslušná národohospodářská tržba majitelů pozemků ve státě by byla tím velmi zvýšena a že národohospodářská situace státu jako takového s hlediska soběstačnosti ve výrobcích zemědělských by tím byla velice podpořena.

Pokud se týče podpor, které se udělují ze státního melioračního fondu příslušným rozhodnutím zúčastněných ministerstev zvláštními dohodami, je nutno ještě také dohodnouti se s příslušnými zemskými výbory v zemích, kde ještě zemská autonomie je a řeší se to tím způsobem, že iniciativní návrhy chodí od zemských výborů, podle jichž příspěvků řídí se také příspěvek státního melioračního fondu. Konstatuji, že od převratu bylo uveřejněno příslušných dohod o dotování příslušných melioračních podniků 258, z nichž je 20%, to je 49, německých.

Ze státního melioračního fondu podporují se podle zákona jen vodní družstva obcí, okresů, zemí nebo žup, ale nikdy jednotlivci. Podporují se také pouze větší podniky meliorační, regulace s převahou zemědělského rázu, hrazení bystřin. Při těchto podnicích chráněním pozemků a nemovitostí, cest, silnic atd. před povodními škodami vystupuje také velkou měrou nejen zájem majitelů příslušných pozemků, které jsou meliorovány, ale i zájmy veřejné, které právě na komunikacích event. na hrazení bystřin, event. na regulaci mají svůj nejpřednější zájem. Spousty povodní, katastrofy, které máme příležitost občas čísti v našem veřejném tisku, budou odstraněny, když příslušná meliorace toků bude zde provedena.

Při projednávání ve výborech, zemědělském i rozpočtovém, bylo do určité míry poukazováno na to, že by bylo správné, aby se více hledělo k interesům drobných zemědělců. Je také nutno ještě konstatovati, že zde nerozlišuje se vůbec zájem drobného a většího zemědělce, poněvadž by se nějakým omezením na drobné zemědělské podniky vůbec nedal řešiti a nedal by se provésti, poněvadž nejsou pozemky drobných zemědělců závislé od velkých, nýbrž jsou mezi sebou úplně pravidelně a průměrně rozděleny. Mimo dotování z tohoto melioračního fondu jest ještě v melioraci činnost další, totiž udílejí se t. zv. podpory ze společného fondu melioračního, drobného, malého fondu, jak říkáme. Ministerstvo zemědělství a zemský správní výbor totiž zřídily pro Čechy fond dotovaný každoročně stanovenými částkami z prostředků státních a zemských za tím účelem, aby z něho byly podporovány menší meliorační práce, v prvé řadě objekty vzorkové, dále místní ochranné pobřežní stavby, dílčí úpravy potoků, zřízení ochranných hrází, úprava hospodářských nádrží, jakož i zařízení za účelem zásobování vodou a kultivací. Příslušné podmínky pro udílení podpory ze společného fondu tohoto stanoví, že v přední řadě mají býti podporovány jmenované podniky v okresech hospodářsky slabých a v okresech, kde podnikání zemědělsko-technické není dosud náležitě vyvinuto. Jde tu v plném slova smyslu o podniky vzorkové. Podporování těchto drobných meliorací, provádí-li je jen jednotlivec, nesmí se vztahovati na plochu větší než 5 ha, provádí-li je sdružení dvou jednotlivých zájemníků, nikoliv vodní družstvo, na plochu ne větší 10 ha. Subvenci jednotlivým zájemníkům lze uděliti jen v tom případě, není-li založení vodního družstva se zaujetím pozemků žadatelových možno a jestliže pozemkový majetek žadatelů nepřesahuje výměru 30 ha půdy orné a luční.

V obcích, kde jest již proveden podnik družstevní, může ze společného fondu býti udělena subvence na melioraci jen v případě výjimečném, nikdy však, dokáže-li se, že tuto melioraci bylo možno provésti v souvislosti s podnikem družstevním.

Práce rekultivační, dotované z tohoto společného fondu, nesmějí se vztahovati na plochu větší než 5 ha. Výslovně poukazuji na tyto podniky z toho důvodu, že bylo ve výborech na to poukazováno, že by zde zájmy drobných zemědělců měly býti co možná nejvíce chráněny. Nelze také poukazovati na to, že by podpora tato byla přímo podporou zemědělství. Poukázal jsem ze statistiky vývozu a ze statistiky, kterou by znamenalo zvýšení výroby pro státní soběstačnost, že je to jistě zájem eminentně státní, aby příslušné provádění meliorací bylo státem dotováno. Tím, že budou se ty příslušné určité meliorační stavby prováděti, nepodporuje se jen zemědělství samo, nýbrž dostane se také podpory z tohoto fondu příslušným dotováním těchto prací do rukou dělníků. 80% poskytnutých podpor na provádění meliorací přijde do rukou dělníků, neboť většina nákladů na provádění melioračních podniků je za práci manuelní, a jenom asi 20% je na jiné režie technické, event. potažní neb na nákup určitého materiálu. Zde je tedy jasno, že příslušným dotováním melioračního fondu i tyto ostatní kategorie občanstva Československé republiky dostávají své příslušné podpory.

Následkem toho zemědělský výbor s velkou radostí doporučuje slavné sněmovně, aby příslušnou předlohu tak, jak ji podle vládního návrhu schválil senát, také schválila.

Po projednání předlohy této ve výboru zemědělském byla předložena výboru rozpočtovému. Rozpočtový výbor osnovu tuto projednával s toho hlediska, že bude znamenati vyšší zatížení státního rozpočtu o obnos 15 mil. Kč ročně.

To je zatížení jistě značné, ale přes to rozpočtový výbor uznal, že se stanoviska národohospodářského znamená to takové posílení potence státní, že usnesl se na tom, aby rozpočtový výbor doporučil slavné sněmovně její schválení.

Provedení meliorací na té velké ploše skoro 2 mil. ha půdy bude znamenati, že bude možno na řadě plochy pěstovati dále ještě to naše bílé zlato, cukr nebo-li řepu cukrovku. Povážíme-li, že dnes značné příjmy plynou na dani do pokladny státní z této cukrovky, povážíme-li, že na dani z obratu zemědělec za více-tržbu na svých pozemcích zaplatí také státu do jeho pokladny příslušný obnos, že z daně z lihu z více vypěstěných brambor bude stát míti příslušný příjem, vidíme, že i po této stránce jest investice na dotování státního melioračního fondu vyšší o obnos 15 milionů investicí finančně produktivní a že s tohoto hlediska může také rozpočtový výbor s dobrým svědomím poslanecké sněmovně příslušné schválení vládního návrhu tak, jak je schválen senátem, doporučiti.

Proto jako zpravodaj obou výborů předkládám s touto zprávou usnesení to slavné sněmovně a prosím, aby tato neodepřela jí příslušného schválení.

Předseda (zvoní): K jednání o tomto odstavci pořadu dostavili se za ministerstvo zemědělství odb. přednosta dr. Horák a min. rada dr. Strakatý.

Zahajuji rozpravu. Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pan posl. Mikulíček, na straně "pro" pan posl. Schuster.

Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu 20minutovou. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není, návrh můj je přijat.

Dávám slovo prvnímu řečníku zapsanému proti, panu posl. Mikulíčkovi.

Posl. Mikulíček: Paní a pánové! Předložená osnova zákona, dle níž se má na příště vypláceti ze státní pokladny na agrární meliorace obnos o 100% vyšší než dosud tím, že se státní příspěvek na meliorace zvyšuje z 15 milionů na 30 milionů Kč ročně, jasně prokazuje, že bohatí agrárníci bezohledně plundrují státní pokladnu ku prospěchu svých nenasytných příslušníků, ačkoliv státní pokladna trpí úbytěmi tak silně, že jednatelé státu jsou nuceni s největší rychlostí sháněti záchranu pro naše finance až za oceánem a to, jak již ukázala půjčka anglická, za podmínek pro Československo krajně nepříznivých.

Zpráva výboru rozpočtového velmi růžově líčí finanční výsledky zvýšené sklizně na meliorované půdě. Tak na př. u obilního zrna se prý zvýší sklizeň o 6·5 milionů q, což při průměrné ceně obilí 150 až 180 Kč za 1 q, kterou si naši velkoagrárníci zavedením obilních cel zajistili, činí zvýšení jejich příjmu o celou 1 miliardu ročně; u brambor se prý zvýší sklizeň o 10·49 milionů q ročně; při průměrné ceně 50 Kč za 1 q činí zvýšení příjmů 550 mil. Kč ročně; u řepy se zvýší sklizeň o 10.59 mil. q, což činí při dnešní ceně zvýšení příjmů o 200 milionů Kč a při pícninách a sušinách se prý podle zprávy rozpočtového výboru zvýší výnos o 16 milionů q, což v dnešní ceně representuje nejméně obnos 560 milionů Kč.

Úhrnná hodnota plodin, o které se podle zprávy rozpočtového výboru má polní sklizeň zvýšiti, činí asi 2 miliardy 285 milionů Kč ročně, které ovšem nepoplynou do pokladny státní, nýbrž které shrábnou do svých bezedných kapes bohatí a nenasytní zemani a agrární keťasové.

Zpráva rozpočtového výboru namlouvá pánům zákonodárcům, že částka, kterou vydá státní pokladna na meliorace, bude jí vrácena ve zvýšené spotřební dani z lihu a cukru. Toto tvrzení je opravdu švindl na kvadrát. (Veselost.) Vždyť každý laik - nemusí býti ani poslancem - ví, že už i při dnešní výrobě cukru vyvážíme ho ze dvou třetin za hranice republiky a že z tohoto cukru nejen že státní pokladna nedostane ani haléře na dani spotřební, ale že různými výhodami rafineriím cukru se tento vývoz podporuje, ovšem na úkor státní pokladny a hlavně na úkor československých konsumentů. Tak 7. června tohoto roku na táboru lidu v Domaníně prozradil předseda syndikátu hodonínských cukrovarů, bývalý poslanec Viktor Stoupal, že náš cukr prodávají za hranice československého státu za 160 Kč jeden q. (Slyšte!) Je třeba s tohoto místa poukázati na lupičství - a pánové, není to žádný hrubý výraz - zřejmé lupičství, které se v hospodářství cukrovarnickém s našimi konsumenty provádí pod záštitou koaliční vlády. Náš domkář, malorolník, jakož i zemědělský a cukrovarnický dělník, který se při výrobě cukrovky od časného jara do pozdního podzimu lopotí, jednou přímo v úpalu slunečním, při sklizni zase mnohdy v dešti, v blátě, ba i ve sněhu, musí platiti za 1 kg cukru z jeho vlastního potu a dřiny vyrobený 5·20 Kč až 5·30 Kč za kostkový, a poněvadž tento peníz mnohdy ani nemá, pije se svou rodinou kávu hořkou, nedostatečně slazenou, zatím co cukr, který on svou prací vyrobil, se prodává za hranicemi za 1·60 Kč a to proto, aby na bídě našeho konsumenta mohli cukerní lichváři hojiti své eventuelní ztráty zahraničního obchodu. Státní pokladna ze zvýšené výroby cukrovky na spotřební dani nedostane naprosto ničeho a proto tvrzení důvodové zprávy žádné úhrady nezajišťuje.

Ještě větším švindlem, než je tvrzení o zvýšení příjmů při spotřební dani z cukru, je poukaz důvodové zprávy na zvýšený příjem ze spotřební daně z lihu. Již několikráte jsem zde poukázal na defraudanty a zloděje státních daní při výrobě lihu, kteří okrádají stát o těžké stamiliony. Korupce vlivných činitelů, prováděná za špiritusové peníze, zlomila dokonce i politický vaz předsedovi senátu. Korupce lihová byla tak rozšířena, že se do jejího řešení musili vložiti i nejvyšší činitelé a funkcionáři státu. Za to, že jsem korupci lihovou v listopadu 1923 odhalil, vrhla se tehdy na mne celá žurnalistika a to nejen koaliční, ale i ostatní, která, ať již z jakýchkoliv důvodů, tomuto režimu přisluhuje a udělala ze mne takového zločince, že každý občan, jenž tyto hanopisy četl, s jistotou očekával, že budu v nejkratší době odsouzen k několikaletému těžkému žaláři a samozřejmě ke ztrátě všech občanských práv. Dnes, pánové, od té doby uplynulo 1 1/2 roku a je prokázáno, že všechna tato hanobení, která na mě chrlila počestná vládní žurnalistika "Právem Lidu" počínajíc a agrárním "Večerem" končíc, byla prasprostou lží, kterou dnes musí jednotlivé plátky vládní zkroušeně před soudy odvolávati, jak již se několikráte stalo. Ale ostatní žurnalistika nemá tolik slušnosti, když se zde, prosím, na člena tohoto zákonodárného sboru tolik sprostoty a lži jeden čas vykydalo, aby to alespoň zaznamenala.

Pánové se pamatují, co se dálo před 1 1/2 rokem, a toto korupční špiritusové hospodářství má býti podle tvrzení rozpočtového výboru úhradou pro milionová vydání, která za přispění sociálních patriotů vyždímají ze státní pokladny bohatí agrárníci. Při sebevětší výrobě lihu nedostane státní pokladna na spotřebních daních ani o haléř více, neboť už při výrobě dnešní se převážné procento lihu vyváží za hranice a to zase za cenu směšně nízkou, kolem 6·- Kč za 1 litr, zatím co domácí konsument, který se buď jako malý zemědělec dře při pěstování brambor nebo jako dělník v lihovaru, musí platiti 32 Kč až 36 Kč za 1 litr. Takový ohromný obnos musí platiti.

Jako zástupci dělníků a drobných zemědělců budeme hlasovati proti tomuto zákonu, poněvadž drobným zemědělcům nepřinese žádného užitku a bohatí zemani, kteří zisk z tohoto zákona uchvátí pro sebe stejně jako tomu bylo při clech a při všech ostatních presentech, které vlastenečtí a státotvorní velkoagrární politikové ze státní pokladny pumpují, mohou si svoje podniky zaplatiti sami, a to tím spíše, když už zpráva rozpočtového výboru jim jasně dokazuje, že při zmeliorované půdě rozmnoží se už dnes přímo lichvářský zisk o dalších 2.285 milionů Kč ročně.

Máme smutné zkušenosti, že zákony, i kdyby vůbec za něco stály, se zvrhnou v neprospěch malého zemědělce, mají-li na jejich provádění výhradný vliv nenasytní egoističtí velkoagrárníci. Přes 6 let maže se malorolníkům med kolem úst pozemkovou reformou a výsledek je pro domkáře a malorolníky opravdu smutný. Kde jaké protekční dítě se obdaruje - pravím v pravém slova smyslu obdaruje, neboť cena nabývací je směšně nízká - krásným zbytkovým statkem, na němž majitel sám zase nic nedělá, nýbrž jenom vykořisťuje své zaměstnance. Tvoří se nová šlechta oproti staré o to horší, že je žravější a dravější, ale chudí domkáři a malorolníci za poměrně vysokou cenu jsou podíleni almužnou na kopcích nebo písčinách od obce několik kilometrů vzdálených a pro jejich slabý potah přímo nedostupných. A nejvíce jest při této pozemkové reformě okrádáno námezdné zemědělské dělnictvo. Jedni dostanou několik stovek odbytného, které, když jsou vyhozeni z práce, za několik měsíců spotřebují, a pak jsou vydáni na pospas bídě a zoufalství. Druzí dostanou "stálou" práci u novopečeného majitele zbytkového statku, ale za 3 neb 4 měsíce jsou propuštěni, poněvadž nový pán nemá pro ně práci. Pánové, zapamatujte si to! Práva se nedovolají. Již přes rok se dovolávám práva pro několik takových nešťastných dělníků, kteří po 35 až 40 let se dřeli na velkostatku, byli uchvatitelem zbytkového statku, na jehož poli pracovali, vyhozeni na dlažbu, ale všechny mé stížnosti jsou marny, ač jsem byl zde v Křižovnickém klášteře již aspoň pětkráte u pana ministerského rady Veitha.

Sociální oddělení Státního pozemkového úřadu nemůže anebo snad spíše nechce tuto životní otázku pro tyto nešťastníky vyříditi. Vy všichni, státotvorní obhájci tohoto režimu, jděte a dokazujte těmto chudákům požehnání pozemkové reformy, kterou sice provádějí agrárníci s p. Viškovským v čele, ale za kterou je odpovědna celá vládní koalice. Tam, kde jste pozemkovou reformu již provedli, je v hlavách malorolníků a domkářů jasno, tam říkají na schůzích otevřeně, že v tomto pendrekářském režimu nemají co dobrého k očekávání a že jim nezbývá než připravovati druhou revoluci, která k nim na poli hospodářském bude spravedlivější nežli ta vaše říjnová. Tam, kde jste pozemkovou reformu ještě neprovedli, teprve se rozčarování dostaví. V mé obci má se provésti švindl pozemkové reformy letošního roku. Ze 3500 měřic půdy, která byla drobnými uchazeči dvojnásobně přepsána, nedostanou malorolníci ani polovinu, neboť jsou tam projektovány 4 zbytkové statky, které uchvátí protekční děti, ač obce, v jejichž katastru leží dvory, žádají hospodářské budovy pro sebe a také jich pro sebe potřebují, jednak k potírání bytové krise, jednak k účelům školským. Ale rozhodující činitelé nechtějí přiznat obcím ani velmi potřebné pozemky ke stavbám při hotových komunikacích a odkazují je, jako na příklad obec Malenovice, na pozemky, na nichž bude stát domek a komunikace dvojnásobný náklad.

A proto, pánové z vládní koalice, kteří jste za tento šlendrian odpovědni, dělejte co umíte. Pracující lid od vás už nic dobrého nečeká. Pracující lid venkova i měst jest přesvědčen, že chce-li uhájit své holé živobytí, musí svrhnouti tuto koaliční, buržoasní, sociálně-patriotickou vládu a nastolit vládu pracujících dělníků a pracujících zemědělců. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále p. posl. Schuster.

Posl. Schuster (německy): Slavná sněmovno! Projednávaný návrh týká se zvýšení melioračního fondu z 15 milionů Kč na 30 milionů Kč od 1. ledna 1926. Tento fond se zvyšuje, aby se povznesla zemědělská výroba, aby stouply výtěžky sklizně a aby se zlepšily zdravotní poměry na venkově. Jako strana usilující o posílení přirozených sil zemědělství a o jejich využití, jsme pro rozsáhlé meliorace a litujeme, že se dosud po této stránce stalo příliš málo. Proto vítáme soustavnou meliorační práci, zvláště pokud jde o zásobování pitnou vodou na venkově, kde přivádění vody jest v nejsmutnějším stavu, jaký lze si jen mysliti. Vládní kruhy se spoléhají, že zamýšlenými melioracemi budou využity velké plochy půdy a že výnos žní stoupne o sta milionů Kč. V Československu musí býti meliorováno ještě 2,042.200 ha zemědělské půdy. Výtěžek se má po úplné melioraci zvětšiti o 6 milionů q obilí, 11 milionů q slámy, 10 milionů q bramborů, 10 milionů q řepy, 3·6 milionů q krmiva a 10 milionů q sena. Tedy zcela značné množství potravin a píce a mimořádného významu pro výživu veškerého obyvatelstva státu. Nezůstanou-li tyto číslice hudbou budoucnosti, nejsou-li potěmkinovskými vesnicemi, zvýší se ovšem produkce velice značně.

Do jaké míry se tyto naděje splní, bude v podstatě záviseti na způsobu provedení a jest velice pochybno, nebude-li znovu zákona, věnovaného hospodářským potřebám, užito k účelům počešťovacím. Bylo by třeba zdůrazniti, že právě v německém území jest naléhavě nutno provésti meliorace. Rozvodnění bystřin omezuje zemědělský rozvoj velice těžce a ve většině německých okresů není téměř naprosto vhodných zavodňovacích nebo dešťových zařízení. Sucho letos místy velice snížilo vyhlídky na žeň, úbytek sklizně mohl býti velice zmírněn vhodným umělým zavodňováním.

Dále musíme žádati, aby se z peněz, které jsou po ruce, pamatovalo především na slabší vrstvy zemědělců, tedy především na drobné zemědělce. Význam drobného zemědělství stoupá provedením pozemkové reformy. Drobné zemědělství mělo by v národohospodářském životě ještě mnohem významnější úlohu, kdyby je stát řádně podporoval. A mohl by je podporovati, kdyby se pozemková reforma tak prováděla, jak se to shoduje se zákonem o pozemkové reformě. Ovšem pozemková reforma se dnes stala předmětem kupčení a jejím obsahem jest dělení kořisti mezi koaliční strany. Zcela zřejmé a nestydaté obohacování při rozdílení zbytkových statků jest neslýchanou ostudou, která přes veškerou opačnou propagandu jest známa také v cizině. Budiž zde jen poukázáno na nejnovější publikace dr. Bauera z Vídně, jenž se nejostřeji obrací proti nesociální praxi pražského pozemkového úřadu. Protestujeme zde znovu proti zneužitím páchaným při pozemkové reformě a důtklivě varujeme před zhoubnými následky dnešní praxe.

Bez ustání budeme dále bojovati za spravedlivou pozemkovou reformu a vynasnažíme se všemi silami, abychom podporovali národohospodářské požadavky drobného zemědělství, v jehož zájmu budeme pro návrh hlasovati. Zároveň žádám, aby resoluce, kterou jsme podali, byla přijata. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Byl podán návrh. Žádám o jeho přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Resoluční návrh posl. Schustera, Schweichharta a soudr.:

Vláda se vybízí, aby meliorační příspěvky rozdělovala toliko s hledisek věcných bez ohledu na zřetele politické a aby především přihlížela k zemědělskému obyvatelstvu hospodářsky nejslabšímu, k majitelům půdy pod 5 ha.

Co nejšíře buďte podporovány pokusy opatřiti praktická zařízení pro umělé zavodňování (zadešťování).

Dále se vláda vybízí, aby každým rokem podala parlamentu zprávu o použití peněžních prostředků s přesným výkazem.