2. Zpráva výboru zemedelského a rozpočtového o vládnom návrhu (tisk 3981) zákona, o uprave pomerov vzniklých z usídlenia osadníkov na základe pomeru námezdného alebo pomerov podobných na nemovitom štátnom majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tisk 5262).
Zpravodajem za výbor zemědělský je pan posl. Jan Bečko, za výbor rozpočtový pan posl. dr. Medvecký.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. J. Bečkovi.
Posl. J. Bečko: Ctená snemovňa! Zpráva výboru zemedelského, ktorá je práve predmetom jednania (tisk 5262), patrí medzi skupinu hospodárskych a sociálnych predlôh, ktoré sa prejednávaly v našom revolučnom Národnom shromaždení, lebo osadnícke pomery, ktoré sa uzákonením tejto osnovy upravujú, sú takého rázu, že osadníci obydlení v týchto osadách sa už pred niekoľko desaťročiami pred prevratom domáhali úpravy tak na Slovensku, ako aj v Podkarpatskej Rusi. Ich volanie po náprave bolo však marné. Čím viac sa domáhali úpravy týchto pomerov, tým viac boli utlačovaní a o ich práva, ktoré plynú z osadníckych pomerov, boli stále viac a viac ukracovaní, povinností však zbavovaní neboli.
Bolo len samozrejmou vecou, jestliže hneď po prevrate bolo počuť zo Slovenska a Podkarpatskej Rusi volanie osadníkov po zlikvidovaní osadníckych pomerov. Zdôrazňujem, že týmto zákonom sa upravujú osadnícke pomery len na štátnom majetku pozemkovom a tie isté osadnícke pomery ostávaju ešte na pozemkoch súkromných aj naďalej neupravené. Títo osadníci sa už dnes domáhajú, aby podľa tohoto zákona, ktorý upravuje osadnícke pomery na štátnom majetku, boly upravené aj ich pomery.
Je nespornou vecou, že zastaralosť a složitosť osadníckych pomerov bude vyžadovať náležitého a podrobného skúmania do základov pri vyrovnávaní ich vzájomných práv a povinností, ktoré z osadníckych pomerov plynú, jednak osadníkom na strane jednej a na druhej strane štátu ako takému.
Prevádzaním tohoto zákona nadobudne sa určitých praktických zkúšeností a tým bude lepšie a snadnejšie možno upraviť osadnícke pomery na pozemkoch súkromných, ktoré sú v mnohých prípadoch ešte složitejšie a snáď aj zastaralejšie ako osadnícke pomery na pozemkoch štátnych.
Dovolil by som si uviesť však do pozornosti tú okolnosť, že ministerstvo zemedelstva by malo venovať väčšiu pozornosť otázkam týmto a zvlášte veci tieto by maly byť prejednávané trochu rýchlejším spôsobom. Bolo by potrebné rýchle odstraňovať pomery tieto, lebo práve odstránením a zlikvidovaním týchto zbytkov, povedal by som, v pravom slova smysle ako pozostatku z doby feudalizmu, bolo by umožnené konsolidovanie hospodárskych pomerov na Slovensku. Jestliže stalo sa tak, že na Slovensku, menovite v hornatých krajoch, kde priemyslu niet, a kde bol, tam zanikol, je nutné umožniť obyvateľom týchto krajov, aby mohli iným spôsobom nahradiť svoje dosavádné zamestnanie, nemôže to byť iným spôsobom, ako prípadným usnadnením pestovania dobytkárstva, to však znamená, že je nutné venovať náležitú pozornosť čo do zušlachťovania pasienkových plôch, ktorým sa doteraz v lesnatých krajoch venovalo veľmi málo pozornosti.
Držím za potrebné poukázať tiež na okolnosť, že ministerstvom zemedelstva bolo nám sľubené už pred 3 rokmi, že bude zavedená verejná doprava na úzkokoľajnej železnici Hronec-Dobroč (v doline Čierneho Hrona), taktiež bolo sľubené predĺženie úzkokoľajnej železnice Neresnica-Dubovo a ďalej na Podkarpatskej Rusi, od tých čias nestalo sa však do dnešného dňa nič. Ostalo len pri sľube.
Taktiež nám bolo sľubované v tejže dobe, že bude predložený vládny návrh zákona, ktorým by bol zavedený dlhodobý pacht na štátnom majetku pozemkovom. Aj v tomto prípade ostalo len pri sľube. Zaiste, že pomery takéto nemôžu nás uspokojiť. Je nutné poukázať na to, že štátné lesy dnes sú súčiastkou podnikového hospodárenia štátnych závodov, a tu je potrebné, jestli tomu je tak, aby v štátnych lesoch hospodárilo sa intenzívnejšie. Jestli má generálné riaditeľstvo štátnych lesov a statkov tejto podmienke vyhovieť, je potrebné, aby mu neboly viazané prezpríliš ruky ministerstvom financií, čo znamená, že je nutné, aby ministerstvo financií pri uvoľňovaní už či určitého úveru, ktorý podľa príslušných zákonov má možnosť si ako podnik obstarávať sám za určitých podmienok. Je zvlášte potrebné zdôrazniť, aby ministerstvo financií so zreteľom na neutešené hospodárske pomery na Slovensku snadnejšie a rýchlejšie uvolňovalo peňažné obnosy zaradené do rozpočtu na investíčné účele menovite pre investície v štátnych lesoch, v ktorých je potrebné zvýšiť ťažbu a zamedziť vyvážanie guľatiny prebytočné množstvo do cudziny. To však znamená budovanie priemyslových podnikov na prepracovanie dreva. (Výborně!) Jestli sa máme touto cestou uberať a tak odstraňovať hospodárske a sociálné nedostatky na Slovensku, potrebné je, aby železný klobúk ministra financií stal sa povoľnejším, aby v prvom rade boly uvoľnené finančné prestriedky, ktoré sú zaradené do štátneho rozpočtu. Boli sme ale svedkami toho, že položky, ktoré keď sa aj rok od roka do rozpočtu zaradia, nie sú využité len z 50%, čo sa stáva preto, že ich ministerstvo financií neuvoľní, to znamená, že nádeje, ktoré sa rok od roka v štátny rozpočet skladajú, sú nielen márne, ale i bezvýsledné.
Je potrebné po tejto stránke dať možnosť, aby sme mohli prikročiť k intenzívnemu hospodáreniu a zväčšiť ťažbu dreva z lesov, čím by sa odstránila nezamestnanosť v krajoch, kde zanikol priemyseľ a takto by sa vybudovaly podniky nové.
Pokiaľ ide o samú predlohu, ktorú prejednávame, dovoľujem si ju menom zemedelského výboru doporučiť ctenej snemovni ku schváleniu tak, ako ju schválil výbor zemedelský.
Rezolúcie, ktoré zemedelský výbor prijal a schválil, z ktorých sa prvá dotýka pomerov osadníckych na pozemkoch súkromných a druhá, kde sa ukladá vláde, aby súdy, ktoré sú poverené prevedením zákona o osadníckych pomeroch na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, riadne vystrojila dostatočným počtom zamestnancov, po prípade jestli by to nebolo možné, aby zamestnancom justičným, ktorí budú pracovať na prevedení tohoto zákona prez čas, boly poskytnuté zvláštné honoráre, rezolúcie menom zemedelského výboru doporučujem ctenej snemovni ku schváleniu. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu posl. dr. Medveckému.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Rozpočtový výbor vo všeobecnosti uznal za časové a nutné usporiadanie osadníckej otázky na Slovensku tak z hospodárskych, ako aj zo sociálnych ohľadov. Po ustálení nutnosti tejto predlohy skúmal rozpočtový výbor špeciálne isté finančné otázky, súvisiace s týmto zákonom, a to ustálil, že vedúcou myšlienkou tohoto zákona je, že, trebárs týmto bude nútený pomer medzi robotníkmi, osadníkmi rozviazaný a ponechaný slobodnému ujednávaniu, toto rozviazanie a určenie slobodného pomeru sa má tak stať, aby to neviedlo k značnej ujme hospodárenia v štátnych lesoch. Toto je potrebné vo všeobecnosti vyzdvihnúť, lebo pre štát z ohľadov finančných a pre rozpočtový výbor s tohoto hľadiska je dôležité, aby jeden hlavný predmet štátneho majetku tvoriaci, štátne lesy, nebol týmto zákonom ohrožený.
Čo sa týka výkupu jednotlivých práv a povinností, prípadne odhadnutia ceny za pozemky, ktoré týmto spôsobom osadníci dostanú do vlastníctva, tento zákon ustanovuje, že pri výmene práv a povinností má byť za základ výpočtu vzatý 20násobný obnos hodnoty ročne vykonávaných práv, poťažne povinností. Ohľadom ceny nemovitostí, ktoré sa dostanú do vlastníctva osadníkov, je v zákone tomto prijatá zásada, že sa táto cena má určiť analogicky, ako je to stanovené v náhradovom zákone zo dňa 8. apríla 1920, č. 329 Sb. z. a n., a z 13. júla 1922, č. 220 Sb. z. a n. Avšak s ohľadom na tú okolnosť, že tým ľuďom, ktorí ako osadníci budú prinútení patričné pozemky odkúpiť, na ktorých dlhé roky, ba stáletia pracovali, sa má poskytnúť istá srážka, a to minimálne 20%, ktorá však vo výnimečných prípadoch zvlášte uváženia hodných môže byť povýšená o 30%, takže dohromady táto srážka môže obnášať asi 50% ustálenej ceny. Keď uvážim, že cena podľa náhradového zákona takto ustálená pre zlú jakosť tej pôdy bude i tak veľmi nízka, poskytnutím tejto srážky, ktorá je týmto spôsobom na 50% umožnená, bude ten obnos, ktorý osadníci budú povinní platiť, zrovna minimálna.
Čo sa týka platenia týchto obnosov, je podľa zákona stanovené, že obnos platený za náhradu práv a povinností je splatný do 6 týždňov. Len výnimkou je však možno splácať výkupnú cenu v 10 ročných rovnakých splátkach. Toto je tiež taká úľava poskytnutá osadníkom, že i tí najchudobnejší - musíme uznať, že sú to všetci ľudia, náležiaci k tomu najchudobnejšiemu a najbiednejšiemu stavu slovenského ľudu - budú môcť ľahkým spôsobom týmto povinostiam svojim zadosť učiniť.
Ohľadom prevodu vlastníckeho práva určuje zákon, že prepíše sa toto pri zaplatení dvoch čiastok ročných, avšak pri súčasnom vtelení záložného práva v prospech štátu. Toto zavtelenie pohľadávky takým spôsobom vypočítané je odôvodnené tým, že zabezpečenie takého práva je potrebné. Avšak 4% zúročenie stanovené je tak minimálne, že pri dnešných vysokých úrokoch tí ľudia s ohľadom na tú okolnosť, že obnosy sú nepatrné, toto zúročenie nepocítia.
Ďalšie finančné otázky, týkajúce sa tohoto zákona, sú, že všetky jednania, všetky podania sú kolku i poplatku prosté. To je zase sľava poskytnutá štátom na čo najsnadnejšie prevedenie tohoto zákona, aby osadníci nemali nejaké trovy s týmto spojené.
Tento vládny návrh zákona, ako je dnes predložený, odchýlne od pôvodne predloženého vládneho návrhu, veľmi šťastne riešil otázku spoluvlastníctva na takých nemovitostiach, ktoré všetkým osadníkom oprávneným budú prideľované. Ohľadne toho zo začiatku bolo sporné, či majú byť pasienky, lesné pôdy prideľované obciam, urbariálnym obciam alebo zvláštnym družstvám. Zásada, ktorá je v tomto zákone stanovená, dáva možnosť, žeby takéto pasienky a lesné plochy boly prideľované buďto obciam alebo všetkým oprávneným osadníkom ako spoluvlastníctvo podľa toho, ako to tamojšie pomery vyžadujú. V prípadoch, v ktorých bude spor o riešenie tejto otázky, podľa tohoto zákona, župný úrad podá svoju mienku a podľa nej rozhodne o tejto otázke súd. Proti tomuto rozhodnutiu zákon poskytuje možnosť odvolania na ministerstvo zemedelstva, ktoré definitívne v tejto veci rozhodne.
Z ohľadu rozpočtového v §e 25 je stanovené, že z ohľadu na tú okolnosť, že dľa finančných zákonov je bez vynesenia zvláštneho zákona možno zcudzenie nemovitosti len po hodnotu 100.000 Kč, od tohoto obmedzenia je v tomto prípade upuštené. Všetky zcudzenia, trebárs prevyšujú obnos 100.000 Kč, podľa tohoto prípadu sú možné. Všetky tieto okolnosti, ktoré som skúmal len s ohľadom rozpočtového, sú pre tých osadníkov z každého ohľadu výhodné. I na ten prípad, jestliže by riešením tých práv a povinností štát priniesol v prospech osadníkov nejaké obeti, tieto obeti si osadníci plne zaslúžia a iste tá okolnosť, že oni budú dnes vlastníkmi svojich dosiaľ len užívaných, ale im vo skutočnosti nepatriacich nemovitostí, ich iste uspokojí a táto okolnosť, slobodné užívanie nemovitostí, sa iste vyrovná tým obetiam, ktoré štát týmto prinesie.
Keď tento pomer, ktorý medzi osadníkmi a štátom bol dosiaľ nútene prevádzaný, sa uvoľní, je isté, že hospodárske pomery obe strany, jak štát, tak osadníkov i naďalej k ich stálemu spolužitiu a k spolupráci odkážu, následkom čoho i prevádzanie štátných lesných podnikov bude o veľa účelnejšie a snadnejšie.
Menom rozpočtového výboru doporučujem slávnej snemovni, aby tento vládny návrh zákona bol prijatý, ako je snemovni predložený spolu s rezolúciami, ktoré sú k tomuto návrhu priložené a ktoré usnadnia rýchlejšie a snadnejšie prevádzanie tohoto komplikovaného zákona. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu je přihlášen p. kol. Wittich.
Než mu udělím slovo, navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena na dobu 20 minut. (Námitek nebylo.)
Není námitek, zůstává při tom, co jsem prohlásil.
Dávám slovo p. posl. Wittichovi.
Posl. Wittich (německy): Dámy a pánové! Vládní návrh předložený k poradám dotýká se velice důležité otázky dělnického práva na Slovensku, a právě poněvadž jde o tak důležitou otázku, musíme se my, němečtí sociální demokraté, co nejrozhodněji ohraditi proti tomu, jak se parlamentně projednává tato nanejvýš důležitá věc, na jejímž správném vyřízení závisí zlepšení osudu asi 20.000 dělníků. Zaslouží, vážená sněmovno, aby bylo přibito na pranýř, že ačkoliv tato předloha byla vytištěna již v lednu 1923 a proto se ustavil podvýbor, jenž se měl zahloubati do této látky, mnoho set let staré a podati vhodné návrhy, že tento podvýbor byl úplně vyloučen od práce. Ano, právě jako na posměch byl podvýbor a jeho předseda svolán telegraficky a když komise a předseda byli přítomni, nebyli přes to přibráni k poradám, nýbrž v ministerstvu byl vypracován návrh a ten pak byl předložen výboru, aby jej přijal.
I když sněmovna dodělává, mělo by se přece čekati, že jí bude učiněn důstojnější konec.
Jak praví důvodová zpráva k tomuto návrhu, jde zde o úpravu právních poměrů, které vznikly v roce 1500 nebo 1700. Jde zde o úpravu poměrů, které tehdy povstaly mezi dělníky a státem jako zaměstnavatelem. Podle nich povolal stát do země cizí dělníky, aby vydobyli na povrch země poklady, jež skrývaly úrodné oblasti země, aby se jich využilo. Těmto dělníkům přidělil stát pozemky, aby se mohli usídliti. Mimochodem budiž poznamenáno, že se stát v oné době vůbec netázal těchto dělníků, jsou-li příslušníky. Důležité bylo, že byli schopni pracovati a splniti, čeho tehdejší panovníci očekávali od pracovních sil a od zhodnocení jejich výrobků.
Právní poměr, jenž osídlením těchto dělníků povstal mezi nimi a státem, byl podle povahy věci nanejvýš primitivní a zůstal ve staré formě až do dnešního dne. Tento poměr byl částečně takový, že stát dával dělníku za jeho výkony naturální mzdu, s druhé strany že dělníci vykonávali robotu a konečně že stát přidělil dělníku, jak již řečeno, pozemky k užívání.
Tímto návrhem zákona mají zastaralé poměry ustoupiti nyní modernímu právu. Potud byla by tato věc v pořádku. Námitka, kterou máme my, sociální demokraté, proti tomuto návrhu, zakládá se na tom, že mezi podmínkami, s nimiž stát spojuje knihovní převod objektů, které dělník má již nyní jako uživatel, jest také zaplacení určitého výkupního poplatku. Při posuzování této otázky dlužno rozhodně přihlížeti k velice významné okolnosti, že rodiny nynějších uživatelů držely tyto pozemky nebo pastviny nebo kousek lesa již po mnoho pokolení, že na nich pracovali již jejich předkové, že jistě zaplatili značné částky na daních obecní a státní pokladně. Bylo by tedy činem spravedlnosti, kdyby stát přenechal tyto pozemky dosavadním uživatelům bezplatně. Takový čin velkodušnosti státu byl by tím naléhavější ve chvíli, kdy tato sněmovna zamýšlí povoliti mnoho milionů, které budou na prospěch jedině zámožným statkářům v tomto státě.
Další námitku máme také proti znění §u 4 vládní předlohy, jak se na něm usnesl výbor. Podle tohoto znění jest možno, že objekty, které se mají rozděliti, budou přiděleny jak obci jako právnické osobě, tak také jednotlivým členům ke společnému užívání. Toto znění přihlíží zajisté k založení družstev a k přidělení dotčených objektů ke společnému užívání členům obce, v mezích výrobního družstva. Avšak právě pro toto nejasné znění musím říci, že družstvo vůbec založeno nebude a že v obci bydlící zámožné, tedy vlivnější osoby najdou již prostředky a cestičky, aby znemožnily založení družstva a aby dosáhly přídělu těchto pozemků do soukromého vlastnictví.
Návrh jedná také o úpravě pracovních poměrů nebo pracovní mzdy. A zde dlužno ujistiti, že velká část oněch státních lesů a státních dolů, o nichž se v návrhu mluví, není ve státní správě, nýbrž byla smluvně přenechána soukromému kapitálu, aby ji vykořistil. Mzdové poměry dělníků v pronajatých státních podnicích jsou mnohem horší než poměry v jiných soukromokapitalistických podnicích. Při této příležitosti žádám vládu, aby při propachtování státních lesů a dolů přihlížela také k oprávněným zájmům dělníků. Člověk by se musil domnívati, že se to již stalo, a že to vlastně mělo býti samozřejmou věcí. Poněvadž se to však dosud nestalo a vidíme rozkladné účinky okolností, že práva dělníků nebyla chráněna, vybízíme vládu, aby až příště bude uzavírati smlouvy, dbala také tohoto hlediska.
Slavná sněmovno! I když nejsme nadšeni tímto návrhem, musíme přece ujistiti, že sněmovna zamýšlí zrušiti právo pocházející z doby naprostého absolutismu. Ale okolnosti, které před skorem 500 lety byly základem poměrů nyní stále ještě trvajících, mají také obdobu. Obdoba záleží v tom, že tehdejší panovníci povolávali do země nejen dělníky, nýbrž také duchovní, aby také duchovenstvo přispělo ke zúrodnění a zužitkování půdy, aby ji přivedlo k nové hospodářské kultuře. Jenom že tehdy panující třídy byly k duchovenstvu značně štědřejší než k dělníkům. Desítky a desítky tisíců katastrálních jiter nejlepších polí jsou ještě dnes v držení duchovenstva. Myslím, že sněmovna také po této stránce musí změniti staré právo, na němž se toto držení zakládá, tím spíše, že tisíce a tisíce dělníků čeká na to, aby dostali kousek půdy, již by mohli zdělávati a z níž by mohli žíti jako lidé. Duchovenstvo v tomto státě zabránilo, aby byl na to vzat zřetel. Vzdoruje všem zákonům, které obsahují byť i jen sociální zdání. Demokracie tohoto státu měla by se vzchopiti a zákonem zase odebrati duchovenstvu držení, jež mu před několika sty lety odevzdal stát v užívání a odevzdati těm, kdož toho větším právem mohou požadovati.
Ač máme pochybnosti o tomto návrhu, ač nejsme srozuměni s jeho parlamentním projednáním, přece prohlašujeme, že v něm nacházíme lehký náběh k pokroku a proto budeme pro něj hlasovati. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není již ke slovu přihlášen, rozprava je skončena.
Páni zpravodajové nežádají si doslovu.
Hlasování o tomto odstavci pořadu odkládám na dobu pozdější. (Námitek nebylo).
Nyní budeme jednati o návrzích výboru imunitního, které jsou na pořadu této schůze.
8. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Bratislave za súhlas s trest. stíháním posl. dr. Labaja pre priestupok podľa §u 4 zákona zo dna 12. augusta 1921, č. 309 Sb. z. a n. (tisk 5123).
Zpravodajem jest p. posl. dr. Kubiš. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kubiš: Hlavný štátny zástupiteľ v Bratislave žiada prípisom zo dňa 29. decembra 1924 pod číslom 15954/24, aby imunita posl. dr. Labaja zrušená bola z tej príčiny, poneváč tento dňa 21. septembra 1924 pri shromáždení soc. demokratov v Ružomberku, ktorého rečníkom bol dr. Dérer, výkrikmi a poznamkami rušil, ba udajne znemožnil.
Imunitný výbor v tomto prípade nevidí príčiny zrušiť imunitu menovaného poslanca, poneváč takéto rozhodnutie ľahko by nieslo náter politickej vexacie.
Místopředseda dr. Hruban: Nikdo není ke slovu přihlášen, rozprava odpadá.
Hlasování odkládám na dobu pozdější. (Námitek nebylo.)
Budeme dále jednati o odst. 9 pořadu, jímž je:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro zločin podle §u 15, č. 3, pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky a pro několikanásobný přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 4880).
Zpravodajem je p. posl. Moudrý. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Naznačených trestních činů prý se dopustil posl. Tausik na veřejné schůzi komunistické strany, pořádané dne 28. října 1923 v Malackách.
Imunitní výbor prozkoumal jednotlivé body žaloby a rozhodl, aby posl. Tausik byl vydán pro tyto, jemu za vinu kladené činy:
1. O bývalém županovi tekovské župy dr. Mičurovi tvrdil, "že je zlodejom, že vyraboval zámok v Malých Topolčanoch".
2. O bývalém šéfovi presidia S. P. Ú. Rudolfu Fiedlerovi, "že obdržal pri zariadování obvodovej úradovne S. P. Ú. v Trenčíne od dodávateľa nábytku proviziu 2000 Kč".
3. O četnickom nadporučíkovi Františku Kroupovi, "že je lump a gauner, že zavinil krvavé události v Krompachoch".
4. "O okresnom náčelníkovi Dvořáčkovi, o notároch a stráži bezpečnosti, že pôjdú vždy za vládou a budú ju hájiť, aby mohli kradnúť, drancovať a lúpiť."
5. Konečně pro výrok o četnictvu, že sú pacholci, pakáž a ochránci buržoasie, na ktorých chudý ľud platí, ďalej, že četníci pôjdú za vládou a budú ju hájiť, aby mohli kradnúť, drancovať a lúpiť".
Když imunitní výbor rozhodl se pro vydání, vycházel z názoru, že imunita nemá chrániti poslance při urážkách jednotlivých osob nebo stavů.
Pro ostatní část žaloby imunitní výbor navrhuje p. posl. Tausika nevydati.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, debata odpadá.
Hlasování odkládám na dobu pozdější. (Námitek nebylo.)
Budeme jednati nyní o odst. 10 pořadu.
10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti práv. zástupcu župného zastupitelstva župy Košickej v smysle úpravy štát. zastupitelstva v Košiciach za súhlas s trest. stíháním posl. Tausika pre priestupok proti §u 29 zák. čl. XIV z r. 1914, spáchaný rozširováním zakázaných letákov (tisk 5001).
Zpravodajem je p. posl. Hvizdák, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Hvizdák: Ctený snem! Dľa policajného zistenia vyvesil posl. Tausik volebný úradne zakázany leták vo "Všeobecnom potravnom spolku" v Košiciach, čím sa mal dopustiť výš uvedeného deliktu. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Imunitní výbor navrhuje, aby poslanecká sněmovna v tomto případě posl. Tausika nevydala k trest. stíhání.
Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Odkládám hlasování pro nedostatečnou presenci na dobu pozdější. (Námitek nebylo.)
Přistoupíme k odst. 11 pořadu, jímž jest:
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Táboře za souhlas s trest. stíháním posl. Skaláka pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 5073).
Zpravodajem je p. posl. Mach, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Krajský soud v Táboře předkládá žádost ze dne 19. listopadu 1924, č. Tk. 816/24-1, za souhlas k trest. stíhání posl. Skaláka pro přečin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky pro výroky, jichž užil ve své řeči na veřejné schůzi lidu, konané dne 27. července 1924 v Táboře.
Z obsahu trestního oznámení vychází na jevo, že uvedený poslanec učinil výrok velmi příkrý na politické schůzi, který však nebyl přímou výzvou ke konkrétním činům nebo k akci státu nebezpečné.
Imunitní výbor proto navrhuje, aby posl. Skalák vydán nebyl.
Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Hlasovati budeme z důvodu, jejž jsem uvedl při odst. 10 pořadu, v pozdější době. (Námitek nebylo.)
Poněvadž z důvodů formálních bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi, přerušuji projednávání pořadu této schůze, žádaje, aby paní a páni poslanci ze zasedací síně neodcházeli, neboť hned na počátku nové schůze bude hlasování.
Prve než ukončím schůzi, učiním ještě některá presidiální sdělení.
Žádám za sdělení došlých spisů.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Naléhavá interpelace posl. Böhra, Bobka, Budiga, dr. W. Feierfeila, dr. Luschky, dr. Petersilky, Schälzkyho, Scharnagla a druhů předsedovi vlády jako odpovědnému zástupci celé vlády o Husových slavnostech.
Místopředseda Buříval: Mezi schůzí byly tiskem rozdány zpráva a vládní návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5262. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 3981) zákona o úprave pomerov vzniklých z usídlenia na základe pomeru námezdného alebo pomerov podobných na nemovitom štátnom majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
5254. Vládní návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby jako rukojmí a plátce převzala státní záruku za úvěr poskytnutý Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze.
5255. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 2. července 1924, č. 169 Sb. z. a n., o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcí.
5258. Vládní návrh zákona o finanční podpoře elektrisace venkova.
Místopředseda Buříval: Ukončím schůzi a podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 15 minut, to jest v 5 hod. 40 min. odpol. s
pořadem:
Nevyřízené odstavce pořadu 355. schůze.
Jsou proti tomuto návrhu námitky? (Nebyly.)
Není jich. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 5 hod. 25 min. odpol.)