Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

2. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 5315), kterým se předkládá Národnímu shromáždění druhá dodatková úmluva ze dne 27. července 1925 mezi republikou Československou a republikou Rakouskou k obchodní dohodě ze dne 4. května 1921 (tisk 5330).

Zpravodajem výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností je p. posl. Netolický, zpravodajem výboru zahraničního je p. posl. dr. Hnídek.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, panu posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno! Mezi republikou Československou a republikou Rakouskou byla uzavřena obchodní dohoda dne 4. května 1921, ke které ujednána byla První dodatková úmluva ze dne 27. listopadu 1924, při jejímž ukončení bylo vzájemně dohodnuto, že nastanou-li změny v poměrech hospodářských nebo celních, ihned obě smluvní strany přistoupí k eventuelnímu jednání dalšímu. Výsledkem podobného jednání je Druhá dodatková smlouva, kterou slavná sněmovna má dnes schváliti.

K tomuto druhému jednání došlo hlavně proto, poněvadž republika Rakouská zvýšila svůj celní tarif, kterým naše vývozní průmyslové a obchodní firmy byly dotčeny a poškozeny; a z toho důvodu, aby jakési následky tohoto zvýšeného celního tarifu byly napraveny, byla sjednána Druhá dodatková úmluva, která obsahuje dvě části.

V prvém celně tarifním dílu poskytují si obě smluvní strany vzájemně celní koncese pro druhy zboží, které jsou v této úmluvě vyjmenovány. Při dovozu do Rakouska byly z československé strany uplatňovány zřetele ku přáním projeveným z hospodářských kruhů za trvání prvé dodatkové úmluvy. Celní slevy poskytnuté při dovozu do Československa pohybují se v rámci našeho obchodně politického programu. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)

Druhá část úmluvy shrnutá v závěrečném protokole podává výklad k některým ustanovením úmluvy ze dne 27. listopadu 1924. Vysvětlení tato stala se nutnými proto, že podkladem smluvního jednání s Rakouskem byl nový celní tarif rakouský, který vykazuje některé úchylky od bývalého společného celního sazebníku.

Vzhledem k důležitosti a výhodě, kterou tato Druhá dodatková úmluva má přinésti našemu zahraničnímu vývozu, usnesl se výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností doporučiti slavné sněmovně, aby této Druhé dodatkové úmluvě dostalo se ústavního schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. dr. Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Původní úmluva obchodně-politická mezi naší republikou a republikou Rakouskou byla uzavřena na základě starého rakouského celního tarifu, modifikovaného určitými koeficienty. Tyto koeficienty starého celního tarifu byly - jak u nás, tak také i v Rakousku - dosti vysoké, hlavně pak v Rakousku, a to proto, poněvadž koruna rakouská poklesla více než koruna naše. V důsledku toho, že bylo nutno tyto koeficienty měniti, bylo také nutno měniti úmluvu, která byla původně uzavřena mezi naší republikou a republikou Rakouskou r. 1921. To stalo se zvláštní úmluvou r. 1924.

Ale i při této dodatečné úmluvě bylo pamatováno na změněné hospodářské poměry jak v Rakousku, tak také i u nás. I v této změně úmluvy bylo pamatováno na tuto eventualitu, a proto přikročeno bylo letošního roku k nové úpravě celně-tarifní mezi námi a republikou Rakouskou.

Co se týče dovozu k nám z Rakouska, jsou tyto tarify v důsledku našeho obchodně-politického programu sníženy asi na polovičku. Na př. u železného zboží, u náprav atd. jsou cla ze 168 snížena na 84 Kč, při zboží železném, jako motykách, lopatách atd. ze 352 na 140, při řetězech ze 396 na 198 atd.

Tento značně snížený celní tarif bude míti jistě blahodárný vliv na obapolné styky. Proto zahraniční výbor doporučuje slavné sněmovně přijetí tohoto schvalovacího usnesení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K jednání o tomto odstavci pořadu schůze, o této obchodní úmluvě, jakož i o dvou následujících odstavcích, dostavil se z ministerstva zahraničních věcí p. odb. rada dr. Friedmann.

Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Schvalovací usnesení má pouze jeden odstavec a budeme tedy hlasovati o něm najednou.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením ve znění, doporučeném pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.

Vyřízen jest odstavec druhý pořadu.

Přejdeme ke třetímu odstavci.

Tím je:

Zpravodajem výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností je p. posl. Al. Kříž, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. Hrušovský.

Uděluji slovo prvému zpravodaji, panu posl. Al. Křížovi.

Zpravodaj posl. Al. Kříž: Slavná sněmovno! Jednání o obchodně politickou úpravu hospodářských styků se sousedícím s námi státem slovanským, republikou Polskou, byla skončena v dubnu t. r. ve Varšavě sjednáním Obchodní úmluvy, která vedle doložky o nejvyšších výhodách pro vzájemný dovoz a vývoz obsahuje celně-tarifní část přiznávající pro zvlášť důležité druhy zboží ve vzájemném styku specielní tarifní slevy. Tato Obchodní úmluva upravuje ovšem i ostatní otázky, které normálními obchodními smlouvami se regulují.

Platnost obchodní úmluvy jest podmíněna ústavním schválením a bude proto učiněná úmluva v obou republikách předložena zákonodárným sborům. V účinnost může obchodní smlouva vstoupiti teprve po výměně ratifikačních listin. Aby až do provedení ratifikace nepokračoval dosavadní, vzájemně škodlivý bezesmluvní stav mezi oběma státy, byla sjednána Prozatímní úprava obchodních styků mezi Československem a Polskem, která na podkladě vzájemnosti aplikuje v obapolném styku pro dovoz i vývoz zboží zacházení podle zásady o nejvyšších výhodách ode dne podpisu úmluvy.

Toto datum, původně stanovené na den 13. května t. r. bylo z důvodů technických dodatečně stanoveno v souhlasu obou vlád na den 16. května 1925.

Význam tohoto opatření, žádaného interesovanými hospodářskými kruhy, osvětluje nejlépe skutečnost, že Československo nemajíc za dosavadního bezesmluvního stavu nárok na smluvní sazby poskytnuté Polskem státům, s nimiž toto svůj obchodně politický poměr již upravilo, bylo čím dále tím více vytlačováno z polského odbytiště, takže na příklad v roce 1923 participovalo na celkovém dovozu do Polska necelými 5%, kdežto Rakousko 9%.

Současně s úpravou dovozu a vývozu podle zásady nejvyšších výhod sjednává tato Prozatímní úmluva administrativní provedení slev transitních železničních tarifů, sjednaných mezi oběma vládami pro zboží v obou státech v průvozu důležité.

Po sjednání smlouvy zvýšilo však Polsko znovu své celní sazby, čímž celá smlouva byla ohrožena. Zahájeno bylo proto mezi oběma státy nové jednání, jehož výsledek jest ten, že všechny výhody původní smlouvy jsou pro nás zachovány.

Jak již zpředu uvedeno, vstupuje tato Prozatímní úmluva provisorně v platnost na základě příslušných zákonných předpisů dne 16. května s výhradou ústavního schválení a zůstává v účinnosti do té doby, než nabude účinnosti definitivní obchodní úmluva za modalit, které jsou v článku IV. Prozatímní úpravy stanoveny.

Výbor pro obchod, průmysl a živnosti přezkoumal návrh vlády (tisk 5158) a navrhuje poslanecké sněmovně přijetí následujícího schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, sjednanou ve Varšavě dne 7. dubna 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 16. dubna 1925, č. 81 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, panu posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Môj kolega, referent výboru pre obchod, živnosti a priemysel uviedol všetky tie dôvody, ktoré maly k tomu výbor, aby odporúčal poslaneckej snemovni ratifikovanie tejto smluvy so stanoviska hospodárskeho. Ja si dovolím ako referent výboru zahraničného pripojiť niekoľko slov k referátu jeho, na koľko sa týče význam tejto smluvy po stránke zahranično-politickej.

Musíme so zadosťučinením dívať sa na vyjednavanie, ktoré bolo vedené vo Varšave za cieľom zjednania tejto smluvy, že sa našla pri dobrej vôli vhodná básis k prekonániu všetkých tých prekážok, ktoré stály v ceste uzavretiu prezatýmnej úpravy obchodných stykov medzi nami a medzi Poľskom.

Vieme, že v minulosti dávnej ako i v minulosti nedávnej bolo veľmi mnoho styčných bodov medzi národom československým a medzi národom poľským. V historii opakovala sa na jeden raz nutnosť spoločného postupu medzi štátom českým a štátom poľským. Historia bitvy grunewaldské, dejiny husitské, dejiny českých exulantov ukazujú nám, že našlo sa často i v Poľsku dosť porozumenia pre vzájomnosť slovanskú a menovite pre vzájemnosť československo-poľskú.

Dnes sa vynorila otázka východných hraníc Nemecka. I tu vidíme, že jedna fronta je postavená proti Poľsku i proti Československu so strany Nemecka; aspoň jednakou mierou je posudzované stanovisko Nemecka voči nedotknuteľnosti mierových smlúv, nakoľko sa týče východných hraníc Nemecka. A je potešiteľné, že uzavretím tejto smluvy sa len stvrdzuje táto politika, ktorá na konferencii v Janove viedla Poľsko k spoločné u postupu s Malou Dohodou. V tomto smere, budeme-li cieľuvedome pracovať u nás i v Poľsku, môžeme očakávať zabezpečenie nielen existencie drobných malých národov, drobných štátov stredoevropských, ale tým i konsolidovanie strednej Europy a europského mieru.

Zahraničný výbor doporučuje poslaneckej snemovni ratifikáciu tejto obchodnej úmluvy s Poľskom. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 15ti minutovou.

Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)

Námitky není, návrh můj jest přijat.

Dávám slovo řečníku zapsanému, jímž jest p. posl. Onderčo.

Posl. Onderčo: Slávna snemovňa! Máme sa zabývať s vládnym návrhom, ktorým tomuto Národnému shromaždeniu predkladá sa k schváleniu smluva, uzavretá 7. apríla 1925 vo Varšave medzi republikou Poľskou a našou.

Keby sa jednalo len o jednoduché schválenie smluvy medzi dvoma súsednými bratskými a na seba navzájom odkázanými štáty, bola by vec ľahká, nad ktorou nebolo by treba sa zamysleť a vážne uvažovať, že aké príčiny vyvolaly uzavretie takejto smluvy.

Smluva poľsko-československá znamená však pre jej kontrahentov niečo dôležitejšieho a významnejšieho, ako zvykly byť obyčajné obchodné smluvy. Avšak okolnosti, medzi ktorými sa táto smluva zrodila, sú príliš vážné a boly politickou nutnosťou jednak pre nás ako aj pre Poľsko. Ale váhu táto smluva má nie pre jej príčiny, ani nie pre jej obsah, ale pre ďalekosiahle následky, ktoré z nej pre jej uzavierateľov plynúť majú. To, čo sa malo už hodne prv stať, stalo sa teprve teraz, čo zdôrazňujeme v plnom vedomí všetkých príčin, ktoré obťažujú zodpovedných činiteľov - pripúšťam - aj z jednej, aj z druhej strany.

Strana, v mene ktorej mám česť hovoriť, nielen s hospodárskeho stanoviska pozerá na predloženú smluvu, a preto dovolím si učiniť pár poznámok, ktoré precizírujú naše stanovisko v prvom rade ohľadom našej vnútorno-politickej, ako aj medzinárodnej situácie, vyvolavšej potrebu uzavretia viac než obchodnej smluvy medzi republikou Poľskou a republikou Československou.

Slávna snemovňa! Nikdy nám nenapadlo, aby sme nášmu zahraničnému ministrovi dr. Benešovi zazlievali, že prevezmúc riadenie osudu tohoto štátu čo zahraničný minister, bol optimistom. Optimistom byť je povolaním každého činiteľa, ktorý sedí na vládnej lavici, aby vládnul takému mladému štátu ako je náš. V prvých dobách poprevratových panoval u nás až príliš veľký optimizmus, čo sa týkalo našich zahraničných vzťahov. Myslelo sa, že víťazná Štvordohoda nášmu mladému štátu dá do vena okrem samostatnosti aj rôzné hospodárske výhody, zvlášte podporu finančnú, ktorej sme potrebovali, ale ktorej - žiaľ bohu - až hazardne bolo našimi vládami využité, takže na koniec stali sme sa finančne podozrelými, nechcem povedať, až nespoľahlivými. Myslelo sa, že bude dosť, keď náš stály zahraničný minister bez oddychu bude na cestách po Europe, ktorému vždy a veľkopansky dostane sa všade podpory zahraničnej. Myslelo sa, že dostačí, keď naša zahraničná propaganda bude stáť až príliš v osobných službách jednotlivca alebo jednotlivcov, že keď budeme obsypávaní domácimi a zahraničnými zprávami, kedy a kto pochválil jedného alebo druhého nášho zahraničného činiteľa, tým je všetko učinené, aby naša samostatnosť bola upevnená a zaistená. A ešte väčšia chyba bola tá, že naša zahraničná politika oneskoreno zbadala, že Anglia hneď po versailleskej smluve za príkladom Severnej Ameriky začala sa svojho francúzskeho spojenca nápadne vzďalovať, majúc na zreteli svoju starú diplomatickú líniu: v Europe držať spolu nie s víťaznou, ale premoženou mocnosťou. Ináč nevieme si vysvetliť, ako mohly doterajšie vlády tohoto štátu bagatelizovať naše vnútorno-politické otázky, v prvom rade otázku slovenskú, ktorá je viazaná k osobnej česti reprezentantov tohoto štátu. My len ťažko vieme pochopiť, že i dnes v siedmom roku jestvovania nášho štátu cudzina lepšie pozná náš vnútorný problém, ako tí, ktorých povinnosťou bolo učiniť mladý náš štát vnútorne silným, a to preto, lebo len vnútorne silné a dobre konsolidované štáty môžu ľahko si najsť spojenca. My sme začali byť opovážlivými vykonávateľmi vôle cudzieho štátu, čo hneď aj nám priateľského a nehľadali sme v prvom rade samých seba. Ba ďalej sme išli a nechceli sme pochopiť, že zvlášť zahraničná politika vždy sa riadila dľa zásady: "do ut des" a zaslepení egoizmom stali ste sa príliš netaktní a rozťahovali ste sa i vo vnútri doma i na vonok za hraniciami cestou zahraničného ministra Beneša. Tak ste sa stali málo sympatickými i doma i v diplomatickom koncerte europskom.

Slávna snemovňa! Môže niekto nadhodiť, že dosť skoro sa pamätovalo na založenie Malej Dohody. Je to pravda, že spolok ten bol potrebný, aby my, Jugoslávia a Rumunsko silu svojho slova a svojej moci, keď je treba i vojensky hodili na váhu. Lenže nezabúdajme, že Malú Dohodu utvorila a potom spoludržala jediná obava pred Maďarskom. Odhliadajúc od nebezpečia so strany Maďarska, nemala iného veľkého významu Malá Dohoda pre nás, ani pre Jugosláviu, ani pre Rumunsko. Preto sa ani neosvedčila, natoľko, že Jugoslávia samostatne bez nás jednala za oného času s Itáliou, taktiež i Rumunsko samostatne bez nás jednalo za onoho času s Poľskom. Ja nejdem rekriminovať príčiny, len konštatujem, že bez dnešného Poľska nie je mysliteľné niečo trvale vytvoriť v strednej Europe. Tedy i Malá Dohoda bez Poľska nemohla zainteresovaným štátom, v prvom rade nám, zabezpečiť ochrany a garancie vôči väčšiemu nebezpečiu ako je maďarské, to je vôči vzdorujúcemu Nemecku. A tu sa stala tiež jedna veľká chyba, ktorú treba pripočítať na účet zodpovedného, rezortného ministra. Voči Nemecku mimo problematického protokolu ženevského, ktorý od tých čias úplne pod stôl padol, dr. Beneš iné nič nemal prichystané na ochranu a zabezpečenie nášho štátu. Nás v prvom rade netýkala sa otázka nemeckých reparácií, na ktorej dr. Beneš čulú účasť bral a ktorá potom predsa bola riešená bez jeho prítomnosti na londýnskej konferencii prijatím Dawesovho plánu. Nás najviac zaujímala otázka bezpečnosti všetkých nových štátov, utvorených na základe mieru versailleského. A tu sme boli prekvapení, lenže nielen my, ale aj súsedný bratský štát, republika Poľská.

Slávna snemovňa! Vzpomínam otázku bezpečnosti, ktorá sa týka nás a Poľska. Nech mi je dovolené zdôrazniť to, k čomu náš zahraničný minister nebol úplne prichystaný; totižto, keď Nemecko v poslednej dobe prehlásilo, že po Elsasku nebaží, že hraníc Francie sa nedotkne, vyslovilo svoju žiadosť, a to ako podmienku vstúpenia do Spoločnosti Národov, že nástojí na tom, aby na východe boly mu hranice určené ako pred svetovou vojnou. Tým sa stalo nutným sblíženie naše k Poľsku a navzájom stala sa existencia Poľska závislou na existencii nášho štátu.

Ja by som milerád s vďakou chcel kvitovať, že známa návšteva dr. Beneša vo Varšave vyplývala z osobných sympatií ministra a snáď i z tradícií československej vlády voči Poľsku. Lenže pri pojednávaní tejto smluvy poľsko-československej upovedomujem si, že podobnú smluvu náš parlament už raz pojednával, ktorá bola 20. októbra 1921 vo Varšave medzi republikou našou a Poľskou sjednaná. My sme vtedy ústami predsedu nášho klubu, Andreja Hlinku, vyslovili ochotnosť ratifikovania tejto smluvy s našej strany, čo sa týmto parlamentom aj stalo, ale k podobnému schváleniu so strany poľského zákonodarného sboru predsa nedošlo.

Slávna snemovňa! Zo všetkých námietok, ktoré pri tejto smluve za oného času boly činené so strany poľskej voči smluve Skyrmunt-Benešovej a aj teraz sú stále opakované istými politickými kruhy v Poľsku voči smluve Skrzynski-Benešovej, aspoň nás Slovákov najväčšmi znepokojuje, že Poľsko si preto sťažuje, že v tej ťažkej dobe, keď ono viedlo boj na život a na smrť, keď ruská rudá armáda stála pred Varšavou, tu u nás v republike bol zadržaný transport válečného materiálu, určeného na sebaochranu poľského národa a jeho štátnej samostatnosti a že vtedajšou vládou tunajšou mlčky boly trpené prípravy istých tunajších politických činiteľov, aby tiež prispeli ku chystanej katastrófe strednej a západnej Europy.

Okrem iných toto malo byť najväčšou príčinou, prečo v politickej verejnosti poľskej panovala veľká nedôvera v prvom rade voči vám, bratia Česi, a ktorá ani dnes úplne nepřestala. My Slováci, ktorí proti vôli teraz panujúceho čechoslovakizmu priznávame sa k svojej národnej osobitnosti, snáď môžme si stať medzi vás Čechov a našich príbuzných poľských bratov, aby ste nám pri tejto smluve priznali aspoň toľko osobitného práva a uznania, koľko i ten najkrutejší brat dopraje svojmu mladšiemu a slabšiemu bratovi a zároveň prajeme tejto poľsko-československej smluve, aby vernejšie a čestnejšie bola zachovaná so strany predstaviteľov panujúceho národa českého, ako sa zachováva naša slovenská smluva, Pittsbourgská dohoda, uzavretá medzi reprezetantmi českého národa a slovenského národa. A to tým väčšmi zdôrazňujem, lebo nepovažujem za príliš šťastný a taktický ten diplomatický krok, ktorý najnovšie dr. Beneš bez vedomia poľskej vlády, a snáď nemýlim sa, i bez vedomia francúzskej vlády, na svoju vlastnú odpovednosť učinil o arbitrážnej smluve v Nemecku, ktorý čin sotva bude so strany Poľska považovaný za loyálny a gavaliersky a tým menej prispeje k tomu, aby nášmu ratifikovaniu smluvy Skrzynski-Benešovej príliš veľká váha a uprímnosť bola priznaná vo Varšave. Každé priateľstvo má svoje výhody, ale má aj svoje povinnosti, a to platí aj pri diplomatickom jednaní - v tomto prípade pri smluve práve teraz pojednávanej. Priateľ v potrebe sa poznáva. A pánovia a dámy, neželáme si, aby tejto našej poznámke blízka budúcnosť za pravdu dala.

Čo sa týka ale bratského národa poľského, na jeho adresu máme tiež vrúcnu žiadosť a prosbu, aby čo sa týka tých naších občanov, naších slovenských spolubratov, ktorí - nejdeme vykladať, pre aké príčiny - boly odtrhnutí v Orave a v Spiši a dnes trpia želaním a túžbou vrátiť sa nazpät ku svojim rodným bratom do nášho štátu, do našej republiky, boli nám nazpät vrátení. Poľsko s nami chce nažívať v pokoji a bratstve. Preto nech nezapomenie, že odtrhnutých našich bratov Slovákov, na ktorých Poliaci nemajú potrebu, rozhodne si žiadame a po nich túžime a želáme si, aby nám ich poľský národ, ako to bude možné, vrátil. Toto bude spravodlivé a bude znamenať dovršenie nášho priateľstva s našimi slavianskými bratmi v poľskom národe. (Potlesk slovenských ľudových poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata je skončena.

Dávám závěrečné slovo prvnímu zpravodaji, panu posl. Al. Křížovi.

Zpravodaj posl. Al. Kříž: Vážená sněmovno! Pan posl. Onderčo využil projednávání obchodní smlouvy s Polskem k tomu, aby kritisoval naši zahraniční politiku. Se stanoviska obchodně-průmyslového výboru nemám jistě povinnosti, abych naši zahraniční politiku nějakým způsobem hájil. Ale tolik mohu konstatovati, že jistě všechny uzavřené obchodní smlouvy, pokud uzavírali jsme je v letech naší samostatnosti, až do dnešního dne, jsou takového rázu, že hospodářskému životu našeho státu slouží jen k dobru, a nepochybuji také, jak o tom nepochybuje ani p. posl. Onderčo, že také obchodní smlouva s Polskem v tomto směru vykoná svůj úkol. To jsem chtěl k vývodům p. kolegy Onderčo podotknouti.

Předseda (zvoní): K doslovu se přihlásil dále p. zpravodaj posl. Hrušovský.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! K reči p. kol. Onderča by som mal niekoľko poznámok. Kvitujem, že uznáva nutnosť dobrých priateľských stykov s Polskom. Jestli ale pri tejto veci vytýka vedeniu našej zahraničnej politiky, že prišla naša zahraničná politika príliš neskoro k tomu, aby podobné úmluvy sa staly medzi námi a Poľskom, že sa vyskytly nejaké prekážky, musím ho upozorniť na to, že práve z radov jeho stúpencov tu v parlamente bol hodený prvý kameň prekážkam týmto tým, že oni vlastne uvádzali do verejného politického života otázku Javoriny. Nevyriešenie javorinskej otázky bolo podstatnou príčinou našich nie práve priateľských stykov s republikou Poľskou v minulých rokoch. Jestli sa ministerstvu zahraničia vytýka niečo, čo nezasahuje do jeho pôsobnosti, ako vnútorná politika tohoto státu, to znamená toľko, ako keby sme vytýkali dr. Benešovi, jestliže snáď stane sa na území tohoto štátu nejaké zemetrasenie. Má byť za to dr. Beneš zodpovedný?

P. posl. Onderčo podceňuje význam Malej Dohody a hovorí, že Malá Dohoda je vlastne zbytočným útvarom, nakoľko sa vzťahuje len na maďarské nebezpečie. Vzpomína príkladu politiky, akú prevádza Jugoslávia alebo Rumunsko. Myslím, že jestli p. posl. Onderčo podceňuje význam Malej Dohody, tedy podceňuje tým maďarské nebezpečie. Veľmi sa divím práve p. posl. Onderčovi, . . . (Posl. Onderčo: Ja som nepovedal, že podceňujem!) - no, význam celej vašej reči sa niesol tým smerom, že je to úplne zbytečná práca. Nakoľko sa vytýka zahraničnej našej politike, že sa účastnila riešenia nemeckých otázok reparačných, myslím, že to bolo nutná a podstatná vec práve preto, poneváč celý komplex reparačných otázok nedá sa deliť na otázky nemecké a rakúsko-uhorské, ktoré nás najviac interesujú. Vieme dobre, že je tu súvislosť medzi plánom Dawesovým a medzi otázkou riešenia našich reparačných povinností ako succesorného štátu bývalého Rakúsko-Uhorska. Jestli sa vytýká diplomatický krok našej zahraničnej politiky vo veci arbitrážnej smluvy, rešp. vlastného návrhu na arbitrážné riešenie naších sporov s Nemeckom, myslím, že to nie je korektné v neprítomnosti ministra zahraničia dnes mu vytýkať toto zakročenie jedine na základe časopiseckých zpráv. Práve je kompetentné pre člena zákonodarného sboru, aby v takých veciach, v otázke zahraničnej politiky, čerpal svoje útoky a svoje obvinenia jedine na základe časopiseckých zpráv takých časopisov, ktoré sú namierené proti tomuto štátu? Myslím, že také pokračovanie nie je korektné a dôstojné.

Pán posl. Onderčo dotknul sa tiež otázky pittsbourgskej smluvy. Myslím, že táto vec nie je v žiadnej súvislosti s prejednávaním obchodnej smluvy našej s Poľskom a dokiaľ trvá tento parlament, nie je predsa dosť dobre možné, aby páni poslanci ľudovej strany cítili sa oprávnenými hovoriť výlučne menom slovenského národa preto, poneváč väčšina tohoto zastúpenia, ktoré Slovensko vyslalo do Národného shromaždenia, vyhlásila, že nepovažuje pittsbourgskú dohodu za smluvu medzi reprezentantmi českého národa a reprezentantmi slovenského národa, ale výlučne za smerodajnú jedine ústavnú listinu republiky Československej. Toľko chcel som poznamenať k vývodom pána posl. Onderča. (Souhlas.)

Předseda: Budeme hlasovati. Žádám pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Také toto schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec a míním dáti hlasovati o celém najednou. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením ve znění doporučeném pp. zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Poněvadž z důvodů formálních bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi, přerušuji projednávání pořadu této schůze žádaje, aby paní a páni poslanci ze zasedací síně neodcházeli, neboť hned na počátku nové schůze bude hlasování.

Prve než přikročím k ukončení schůze, učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolené udělil jsem na dnešní schůzi posl. Johanisovi pro nemoc v rodině; na dnešní, případně zítřejší schůzi posl. Zavřelovi a Čuříkovi pro neodkladné zaměstnání; na týden posl. Pittingerovi pro nemoc v rodině.

Mezi schůzí byla tiskem rozdána usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

5339. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2123 a 2172), kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze.

5342. Usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 2162 a 2199) o poplatcích za úřední úkony československých zastupitelských úřadů.

Předseda: Mezi schůzí byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

5303. Interpelace:

I. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky, Stenzla a druhů min. školství a nár. osvěty o výnosu ministerstva školství ze dne 20. června 1925, čís. 76.669/25, vydaném středním školám,

II. posl. dr. Spiny a druhů min. vnitra a spravedlnosti o zabavení časopisu "Scholle", č. 26 ze dne 27. června 1925, orgánu Svazu zemědělců,

III. posl. Hellera a druhů min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy o zrušení dvou zdravotních obvodů v okrese Bor u Č. Lípy,

IV. posl. Schweichharta, Schillera a druhů min. železnic, aby bylo naléhavě vybudováno několik stanic,

V. posl. dr. Kafky, Kostky a druhů min. vnitra a spravedlnosti o konfiskační praxi varnsdorfského censurního úřadu.

VI. posl. Onderču a spol. na min. vnútra o nezákonnom jednaní četníctva na Slovensku,

VII. posl. Schuberta a druhů min. financí, aby byla prodloužena lhůta k odevzdání válečných půjček bez náhrady a připojení přílohy A,

VIII. posl. Windirsche a druhů min. zemědělství, aby zákon proti nekalé soutěži vztahoval se také na pokusy uvésti zemědělce v omyl,

IX. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra o úředních opatřeních, která byla učiněna při slavnosti založení zpěváckého spolku "Konkordia" v Hoře Sv. Šebestiána,

X. posl. dr. Lodgmana a druhů min. obchodu o vyhlašování rozsudků nejvyššího správního soudu,

XI. posl. Hellera a druhů min. vnitra, že litoměřická okr. politická správa a pražská zemská politická správa po léta trýzní obchodní podnik,

XII. posl. Böllmanna a druhů min. financí, min. vnitra a min. zemědělství o živelných škodách způsobených osudným suchem v okresích doupovském, kadaňském, podbořanském a žateckém.

Předseda: Mezi schůzí byly tiskem rozdány odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

5302. Odpovědi:

I. min. vnitra na interp. posl. dr. Lelleyho a druhů o poukazování požitků pensistům župy komárenské (tisk 4990/XII),

II. min. spravedlnosti na interp. posl. Tausika a soudr. o zabavení přílohy časopisu "Matice Svobody", určené pro Slovensko (tisk 5177/VIII),

III. vlády na interp. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o násilí spáchaném na německé soukromé škole v České Třebové (tisk 3579),

IV. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Palkovicha a súdr. o odstránení protizákonných pomerov, zavládnuvších v štátnej ľudovej škole v Šale n. Váhom (tisk 5066/XV),

V. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů, že ministerstvo školství a nár. osvěty přestalo vydávati německé vydání svého Věstníku (tisk 5050-IV), a interp. posl. Hoffmanna, Schäfera, Schillera a druhů v téže věci (tisk 5050/V),

VI. min. nár. obrany na interpelaci posl. dr. Brunara a druhů o jazykové praxi vojenských orgánů (tisk 4892/IV),

VII. vlády na interp. posl. Grünznera a druhů o stavovské a hospodářské organisaci četnictva (tisk 5116),

VIII. vlády na interpelaci posl. dr. Luschky, dr. W. Feierfeila, Schälzkyho a druhů, aby byly státním zaměstnancům vyplaceny remunerace povolené zákonem (tisk 5089-IV),

IX. min. obchodu, průmyslu a živností na interpelaci posl. Schäfera, Schustera, Johna a druhů, že se nerozepisují volby do hromad pomocnických u živnostenských společenstev (tisk 5133/II),

X. min. financí na interpelaci posl. Windirsche a druhů o neoprávněném započítávání exekučních poplatků v okrese libereckém (tisk 5133/III),

XI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Knirsche, Simma a druhů o spisku pro mládež pojednávajícím o životě presidenta republiky a základech českého státu (tisk 5148/IV),

XII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Hellera a druhů o poměrech na trojtřídní obecné škole v Zubrnicích (tisk 5162/II),

XIII. vlády na interp. posl. dr. Hanreicha a druhů, že při rozdělování půdy nebéře se zřetel k německým drobným pachtýřům (tisk 5215),

XIV. min. financí na interp. posl. Jokla, Heegera, dr. Haase a druhů, že strážník finanční stráže zastřelil 16letého mladíka na hranicích u Škrochovic (tisk 5177/IV),

XV. min. věcí zahraničních na interp. posl. Knirsche, inž. Junga a druhů o nenávistném a vyzývavém chování českého tisku a českých spolků k Německé říši a k německému národu (tisk 5177/I),

XVI. min. železnic na interp. posl. dr. Holitschera a druhů o nesnesitelných poměrech na hořejším nádraží v Karlových Varech (tisk 5201/IX),

XVII. min. vnitra na interp. posl. Hlinky a spol. ve věci rozpuštění obecního zastupitelstva ve Spišské Nové Vsi (tisk 5143),

XVIII. min. vnitra na interp. posl. K. Svetlika a soudr. o konfiskaci letáku vydaného pro dělnictvo, zejména zemědělské, na Slovensku (tisk 5162/IX).

Předseda: Končím schůzi a podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, to jest v 7 hod. 54 min. večer s

Nevyřízené odstavce pořadu 365. schůze.

Je snad proti mému návrhu nějaká námitka? (Nebyla.)

Není jí. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.