Začátek schůze ve 2 hod. 30 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech.
Zapisovatelé: J. Marek, Roudnický.
187 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr. Dolanský, Malypetr, dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 377. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolené udělil jsem: na dnešní schůzi p. posl. Laubemu pro nutné záležitosti; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Tomikovi pro nemoc v rodině; na dnešní, zítřejší a případně i páteční schůzi posl. Brožíkovi; dodatečně na včerejší schůze p. posl. dr. inž. Bottovi; dodatečně na schůzi pondělní a úterní p. posl. Netolickému - vesměs pro neodkladné zaměstnání.
Došly některé spisy od vlády.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 12. října 1925, č. j. 21.016/25 m. r., vládní nařízení ze dne 2. října 1925 o nejvyšších cenách piva.
Předseda: Přikázal jsem výboru zásobovacímu a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností.
Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu tento návrh:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5382. Návrh posl. Blažka, Hakena a soudr. na novelisaci zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tyto žádosti:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Žádosti:
zem. trest. soudu v Praze ze dne 7. října 1925, č. Tl XIV 552/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Beutela pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný článkem v časopise "Volksrecht" ze dne 11. července 1925 (č. 714 im.),
kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 9. října 1925, č. Tk 2142/25, za souhlas s trest. stínáním posl. Knirsche pro zločin podle § u 15, č. 3, přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a pro přečin podle §u 279 tr. z., které spáchal výroky na schůzi dne 6. září 1925 v Teplicích, Šanově (č. 715 im.).
Předseda (zvoní): Přejdeme k pořadu schůze, k prvému odstavci, jímž je:
1. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5316) o vládním návrhu (tisk sen. 2094 a 2167) zákona, jímž se provádí § 105 úst. listiny (zákona ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n.) (tisk 5363).
Zpravodajem je p. posl. dr. Patejdl. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Poslanecká sněmovna schválila ve 330. schůzi dne 16. března 1925 návrh zákona, jímž se provádí § 105 úst. listiny. Podnětem k usnesení posl. sněmovny sloužil vládní návrh z 10. března 1921, který byl průběhem jednání v subkomitétu poslanecké sněmovny za účasti znalců doplněn a nově formulován.
Subkomitét, který jednal o této osnově zákona, konal dvě schůze, ve kterých vyslechl experty, a výsledek těchto schůzí vedl k částečně novému formulování předlohy zákona. Subkomitét věnoval této osnově velikou péči a pozornost.
Senát Národního shromáždění, jemuž bylo usnesení posl. sněmovny předloženo, uznal při jednání o osnově, že jejímu vypracování věnována byla sněmovnou vzhledem k obtížné právní materii značná péče, ale právě pro obtížnost tu a protože se vyskytly nové sporné otázky, vyžádal si při projednání ve výboru slyšení znalců. Znalci byvše slyšeni vyžádali si podati dobrozdání písemné a také toto písemné dobrozdání podali. Na základě tohoto dobrozdání znalců senát usnesl se na částečné změně a doplnění osnovy posl. sněmovnou usnesené.
Tak zejména senát usnesl se, aby znění osnovy vyšlé z posl. sněmovny v odst. 2 §u 2 počínajíc druhým řádkem od konce, totiž znění "soudu, jímž bylo vysloveno, že uplatňovaný nárok není veřejnoprávní (§ 4)" zaměněno bylo zněním "soudu, jímž byla stížnost odmítnuta z toho důvodu, že jde o věc patřící podle §u 105 ústavní listiny do příslušnosti řádných soudů".
Dále byl připojen k §u 2 nový odstavec třetí tohoto znění: "Podala-li strana do rozhodnutí správního úřadu nejprv žalobu (návrh) k řádnému soudu, počítá se této straně lhůta ke stížnosti na nejvyšší správní soud ode dne, kdy jí bylo dodáno rozhodnutí poslední soudní stolice, jímž byl pořad práva prohlášen za nepřípustný. Ke stížnosti budiž toto rozhodnutí poslední soudní stolice v prvopise neb ověřeném opise připojeno." Dosavadní odstavec třetí §u 2 poznačil pak senát jako odstavec čtvrtý.
Senát dále nově formuloval § 4 v tomto znění: "Rozhodoval-li ve věci nejvyšší správní soud, jest jeho výrok, že nárok jest veřejnoprávní, nebo výrok, jímž byla stížnost odmítnuta z toho důvodu, že jde o věc patřící podle § 105 ústavní listiny do příslušnosti řádných soudů, pro soudy závazným a to i tehdy, když tyto soudy přípustnost pořadu práva v předepsaném postupu stolic popřely."
Rovněž byl nově formulován odstavce druhý §u 5 takto: "Jakmile byla podána druhou stranu žaloba nebo návrh (§ 1, odst. 4.), lze podle rozhodnutí správního úřadu pro přiznaný nárok, pokud jest žalobou nebo návrhem dotčen, povoliti exekuci ku zajištění. V potvrzení, že rozhodnutí nebo opatření není již podrobeno opravnému prostředku, který by stavil jeho vykonatelnost, poznamená správní úřad v tomto případě podle sdělení soudu, že a v jakých mezích byla podána žaloba nebo návrh (§ 1, odst. 4.)."
Zásadní změna v právním nazírání znalců a senátu záleží v tom, že řádné soudy mají býti vázány nejen výrokem nejvyššího správního soudu, že uplatňovaný nárok není veřejnoprávní, nýbrž i positivním meritorním výrokem, že nárok jest veřejnoprávní. Ustanovení to mění ovšem § 3 zákona z 2. listopadu 1918 č. 3 Sb. z. a n., o nejvyšším správním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů. Důvody pro tuto změnu spočívají ve snaze o procesní ekonomii, totiž aby po vyčerpání instancí správních a i po rozhodnutí správního soudu nebyla věc, která dle výroku správního soudu jest veřejnoprávní, projednávána znovu soudy řádnými, což zesiluje ještě úvaha, že se mnohdy při tom může jednati jen o nároky nepatrné a že ustanovení § 105 ústavní listiny jsou rázu výjimečného.
Druhá zásadní změna záleží ve zvláštním stanovení lhůty k podání stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu v tom případu, když strana po rozhodnutí úřadu správního, který rozhodoval s konečnou platností, obrátí se na řádný soud a tento zamítne žalobu nebo návrh pro nepřípustnost pořadu práva.
Aby nebyla strana prekludována uplynutí, lhůty k podání stížnosti na nejvyšší správní soud dle § 14 zák. z 22. října 1875, č. 36 ř. z., bylo připojením třetího odstavce §u 2 stanoveno, že lhůta počíná běžeti ode dne, kdy straně bylo dodáno rozhodnutí poslední soudní stolice, jímž byl pořad práva prohlášen za nepřípustný. Změna §u 5 vyplynula ze snahy, aby byly odstraněny pochybnosti o tom, kdy lze vésti a na jaký nárok při podání žaloby nebo návrhu podle §u 105 úst. listiny a zákona jej provádějícího exekuci zajišťovací a uhrazovací.
Výbor ústavně-právní přiklonil se k právnímu názoru sdílenému senátem ve shodě s dobrozdáním znalců a veden snahou, aby uzákoněním osnovy byla dána možnost stranám, aby při rozhodování o nárocích soukromoprávních úřady správními mohly se dovolati nápravy ve výroku o těchto nárocích pořadem práva, navrhuje, aby poslanecké sněmovna přijala osnovu ve znění shodném s usnesením senátu. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Osnova zákona tohoto má sedm paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrh podán nebyl. Dám tedy hlasovati o celé osnově zákona najednou.
Námitek proti tomu není? (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, t. j s jejími sedmi paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Vyřízen je odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme nyní k odst. 2 pořadu, jímž jest:
2. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5339) o vládním návrhu (tisk sen. 2123 a 2172) zákona, kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze (tisk 5361).
Zpravodajem výborů ústavně - právního i rozpočtového je pan posl. dr. Matoušek jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Předmětem mého referátu je usnesení senátu o vládním návrhu zákona kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze. Ustanovením §u 15 zákona ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n., kterým se sousední obce a osady slučují s Prahou, byla zachována až na další ustanovení dosavadní organisace a příslušnost soudů zřízením Velké Prahy dotčených, jakož i dosavadní zřízení pozemkových knih.
Před vydáním zákona č. 114 z r. 1920 bylo v hlavním městě Praze vykonáváno soudnictví vedle sborových soudů sedmi soudy okresními, z nichž 6 obstarávalo a dosud obstarává agendu civilní, sedmý agendu trestní. K okresním soudům těmto - 1. pro Staré Město Josefov, 2. pro Horní Nové Město, 3. pro Dolní Nové Město, 4. pro Malou Stranu, 5. pro Holešovice-Bubny, 6. pro věci obchodní a 7. pro přestupky - přibylo zřízením Velké Prahy dalších 6 předměstských okresních soudů v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích - které vykonávají veškeru civilní i trestní agendu okresním soudům podle platných předpisů přikázanou.
Příslušnost jednotlivých okresních soudů v hlav. městě Praze liší se dále v tom, že kdežto agenda knih pozemkových pro I. až VII. městský okres náleží podle §u 118 j. n. zemskému civilnímu soudu v Praze - vede pozemkové knihy o nemovitostech ležících v ostatních městských okresech jmenovaných šest okresních soudů dříve předměstských, a že exekuční věci z I. až VII. okresu a věci právní pomoci ve věcech občanských z I., II. a V. okresu jsou soustředěny u okresního soudu pro Staré Město a Josefov.
Z nesrovnalostí těchto vznikají četné zmatky, které zejména pro strany místního rozdělení hlavního města Prahy neznalé mohou míti v zápětí mnohdy i značné újmy. Jest proto naléhavě nutno provisorium, §em 15 zákona č. 114/1920 zachované, odstraniti co nejdříve.
Vedle toho se uvádí další důvod pro reorganisaci soudů, totiž ten, že spojení různých menších soudů v obvodu pražském způsobí ekonomisaci justiční správy ve Velké Praze, a k tomu je potřebí zákona, který by tuto reorganisaci soudnictví pražského umožnil. Vláda, resp. ministerstvo spravedlnosti mělo v úmyslu provésti reorganisaci, od okresu karlínského a smíchovského některé obce venkovské odčleniti a přičleniti k venkovským okresům. Při vyšetřování a po vyslechnutí interesentů se ukázalo, že všichni interesenti žádají právní připojení k okresním soudům pražským a ne k venkovským, uvádějíce velmi vážné důvody komunikační, aby zdůvodnili svou žádost o připojení k okresním soudům pražským. Proto justiční zpráva od této reorganisace upustila a uspokojila se prostě přičleněním karlínského a smíchovského soudu k obvodu Velkém Prahy. Navrženou novou úpravu, jak ji ohlásila vláda a jak byla přijata senátem, nebude možno provésti najednou a proto původní vládní návrh spokojil se pouze zmocňovací formulí ve vládní osnově. Avšak senát, jmenovitě jeho ústavně-právní výbor, měl určité pochybnosti a proto upustil od formy zmocňovací a přijal v §§ 1 a 2 určité směrnice, podle nichž má se vláda říditi při provádění reorganisace. V tom smyslu se připojil také ústavně-právní výbor posl. sněmovny k vývodům ústavně-právního výboru senátního a přijal §§ 1 a 2 tak, jak byly přijaty senátem.
Konečně třetí důvod pro reorganisaci okresních soudů: U okresních soudů v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích činní soudci jsou ustanoveni na svá místa trvale. Naproti tomu k ostatním pražským soudům okresním jsou podle §u 25, odst. 2 zákona o org. soud. a §u 5 j. n. soudcové toliko přiděleni presidentem ze soudců jmenovaných pro sborový soud zemský a obchodní. Následkem přijatých zákonů o úpravě platů soudcovských má tento rozdíl značný vliv na úpravu platů soudců ve starých okresech soudních v Praze a u okresních soudů, jež mají býti touto reorganisací k pražskému obvodu připojeny. Kdežto soudcové, kteří jsou delegováni k pražským okresním soudům, požívají příplatku soudců zemských, gremiálních, tudíž 50% VIII. hodn. třídy, soudcové u okresních soudů venkovských, tedy na Smíchově, v Karlíně, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích mají pouze 25% přídavku VIII. hodnostní třídy, a ježto práce a zaměstnanost soudců u okresních soudů venkovských je táž, jako zaměstnanost a práce soudců u okresních soudů pražských, je reorganisace také v tom směru potřebná, aby totiž tito soudcové byli na roveň postaveni soudcům gremiálním a brali tudíž ne 25%, nýbrž 50% příplatků VIII. hodnostní třídy.
Co se týče nákladů s provedením osnovy této spojených, budou uhrazeny v rámci rozpočtu ministerstva spravedlnosti; náklady na stavby pro soudní účely v Praze jsou zařazeny již do rozpočtu na r. 1925.
Ústavně-právní výbor uvažoval důvody, které vedly senát k přijetí osnovy vládní, rozpočtový výbor pak uvážil je po stránce rozpočtové, načež oba výbory se usnesly, aby plenu Národního shromáždění doporučen byl k přijetí vládní návrh tak, jak byl přijat senátem.
Já pak jako referent výborů rozpočtového i ústavně-právního doporučuji, aby sněmovna poslanecká přijala usnesení tak, jak bylo přijato senátem.
Vedle toho ještě v ústavně-právním výboru a v rozpočtovém výboru přijata byla resoluce, v níž se žádá vláda, aby provedla taková opatření, aby soudcům okresních soudů, přičleněných k pražskému obvodu, byly od 1. ledna 1925 vyrovnány přídavky, jež jsou rozdílné od přídavků gremiálních soudců, aby totiž tito soudci od 1. ledna 1925 dostali tytéž přídavky jako soudci gremiální. V tomto smyslu byla přijata resoluce, která je totožná s resolucí, která byla přijata senátem, poněvadž, provedeme-li reorganisaci a bude-li tento návrh přijat také sněmovnou, není důvodů, aby soudcům, kteří jsou přiděleni okresním venkovským soudům a budou nyní přiděleni pražským soudům a na roveň postaveni gremiálním soudcům, když jim nyní dáváme příplatky gremiální, se jich nedostalo od 1. ledna 1925, poněvadž práce jejich je stejná jako oněch. Navrhuje proto ústavně-právní výbor a rozpočtový výbor, aby také tato resoluce byla sněmovnou přijata. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme hlasovati.
Osnova tohoto zákona má šest paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrhy podány nebyly, dám tedy hlasovati o celé osnově zákona najednou. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, totiž s jejími šesti paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém panem zpravodajem obou výborů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.
Čtení druhé dám na pořad schůze příští.
Zbývá ještě rozhodnouti o resoluci výborů ústavně-právního a rozpočtového, jež je v tištěné zprávě obsažena.
Kdo s touto resolucí souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce je schválena.
Tím jest vyřízen odst. 2 pořadu schůze.
Přejdeme k dalšímu odstavci pořadu, totiž k záležitostem imunitním.
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Písku ze dne 4. února 1925, č. Tk 79/25/1, za souhlas k trest. stíhání posl. Toužila pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 5146).
Zpravodajem je p. posl. Konečný, dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Naznačeného zločinu prý se posl. Toužil dopustil řečí pronesenou dne 1. prosince 1924 na veř. schůzi ve Strakonicích, kde mezi jiným proslovil tyto výroky: "Vás zájem vyžaduje združiti se, připravovat, udělat útok na kapitalismus, svrhnout vládu a ustavit vládu sedláků a dělníků a zavést diktaturu proletariátu." (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Imunitní výbor neshledal výše uvedené výroky ve své podstatě za závadné do té míry, že by jimi překročena byla mez volného politického názoru a projevu smýšlení zmíněného poslance. Navrhuje tudíž, aby posl. sněmovna nedala souhlasu k trest. stíhání posl. Toužila.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Toužila, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Toužila.
Další imunitní záležitostí je:
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Jihlavě za souhlas k trest. stíhání posl. Blažka pro přestupek bezpečnosti cti ve smyslu §u 491 tr. z. a čl. V zák. ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863 (tisk 5181).
Zpravodajem je p. posl. Votruba. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Posl. Blažek učinil podle relace policejního komisařství v Jihlavě dne 7. prosince 1924 na veřejné schůzi v Telči v řeči své mezi jiným tento výrok: "Nás parlament není parlamentem, nýbrž nadržovatelem a podporovatelem kapitalismu a přispívatelem kapitalistického darebáctví a lupičské politiky." Výrok tento svojí úrovní nikterak nevymyká se z mezí běžných agitačních řečí strany komunistické a vedle toho z celé relace policejního komisařství jihlavského je zjevno, že nevyvolal nijaké pobouření mezi posluchači. Proto imunitní výbor navrhuje, aby posl. Blažek k trest. stíhání vydán nebyl.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Blažka, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Blažka.
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Košicích a soudní stolice v Užhorodě ze dne 22. července 1925, č. 9397/25, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Gátiho pro přečin podle §u 14, č. 5 a podle §u 15, č. 2 a 3 zákona na ochranu republiky (tisk 5370).
Zpravodajem je p. posl. Modráček. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Modráček: Slavná sněmovno! Uvedených přečinů prý se posl. dr. Gáti dopustil na veř. táboru lidu v Mukačevě řečí, v níž kritisoval poměry v Podkarpatské Rusi a pravil, že komunisté svého cíle nedosáhnou jinak, než revolucí.
Imunitní výbor neshledal v této řeči dostatečného důvodu ke zrušení poslanecké imunity a navrhuje proto, aby posl. dr. Gáti vydán nebyl.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr. Gátiho, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr. Gátiho.
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Brně ze dne 7. srpna 1925, č. Tk XVI 2531/25, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Hanreicha pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (tisk 5371).
Zpravodajem je p. posl. Modráček. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Modráček: Slavná sněmovno! Uvedeného přečinu prý se posl. dr. Hanreich dopustil na veř. schůzi v Brně, kde ve své řeči kritisoval republiku a pozemkovou reformu.
Imunitní výbor neshledal v jeho řeči důvod ke zrušení poslanecké imunity a navrhuje, aby posl. dr. Hanreich vydán nebyl.
Místopředseda dr. Hruban: Nikdo není ke slovu přihlášen, debata odpadá, budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr. Hanreicha, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr. Hanreicha.
7. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. práv. zástupcu župy XX v Košiciach o súhlas k trest. stíhaniu posl. Tausika pre priestupok podľa §u 46 zák. čl. XL z r. 1879 (tisk 5266).
Zpravodajem je p. posl. dr. Kubiš. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kubiš: Slávna snemovňa! Právny zástupca župy XX v Košiciach žiada prípisom zo dňa 22. júna 1925 pod č. 35.088/25 zrušiť imunitu posl. Tausika pre priestupok neposlúchnutie stráže, ktorého činu sa mal menovaný poslanec dopustiť z príležitosti odchodu ministra Beneša z Košíc tým, že keď ho strážnik vyzval, aby išiol na chodnik a nestál na ceste, posl. Tausik použil tieto slová: "Vylezte mi na chrbát, chcete ma znovu vyprovokovať, vy policajti."
Imunitný výbor pri posúdení tohoto činu nevidí základnej príčiny ku tomu, aby posl. Tausik vydaný bol.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Tausika, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Tausika.
8. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach o súhlas k trest. stíhaniu posl. Mondoka pre prečin podľa §u 4 zák. čl. XL z r. 1914, ďalej pre priestupok podľa §u 15, odst. 4. zákona na ochranu republiky a konečne pre prečin podľa §u 2 a §u 8, č. 3 zák. čl. XII z r. 1914 (tisk 5268).
Zpravodajem je p. posl. dr. Kubiš. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kubiš: Slávna snemovňa! Hlav. štát. zastupitelstvo v Košiciach žiadosťou zo dňa 20. júna 1925 pod č. 7865/1925 prosí zrušiť imunitu posl. Mondoka pre prečin dľa §u 4 zák. čl. XL z r. 1914, ktorý posl. Mondok spáchal tým, že dňa 4. februára t. r. na shromaždení v Berezniku, ktoré bez patričného povolenia politického úradu svolal, na vyzvanie četnictva shromaždenie nerozpustil, ba povzbudzoval ľudi, aby na schôdzke vytrvali.
Imunitný výbor v tomto prípade zamieta žiadosť štátného zástupiteľstva a navrhuje nevydanie.
Podobne i vo dvoch posledných priestupkoch, menovite pre výrazy "tovaryši z miesta nechoďte" a pre výrok "žiadon četník nepozná zákony" nevidí imunitný výbor príčiny k zrušeniu imunity posl. Mondoka.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Mondoka, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Mondoka.
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Kreibicha pro přečin urážky presidenta republiky podle §u 11, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky (tisk 5296).
Zpravodajem je p. posl. Moudrý. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Přečinu tohoto prý se dopustil zmíněný poslanec na veřejné schůzi lidu ve Chvojnici dne 6. ledna 1925 urážlivým výrokem o presidentovi republiky.
Imunitní výbor nespatřil v udaném výroku urážku presidenta republiky, nýbrž jen kritiku jeho poměru k vládě a parlamentu. Proto navrhuje, aby posl. Kreibich vydán nebyl.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Kreibicha, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Kreibicha.
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro přečin podle §u 70, §u 332 tr. zák. a přestupek podle §u 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n. (tisk 5297).
Zpravodajem je opětně p. posl. Moudrý. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Těchto trestních činů prý se dopustil jmenovaný poslanec tím, že dne 9. října 1924 spolu se čtyřmi pomocníky vnikl bez oprávněných důvodů do závodní místnosti továrny ve Svaljavě v dob stávky a tam vyhrožoval pracujícím dělníkům, aby zanechali práce.
Imunitní výbor pojednal o této záležitosti a rozhodl, aby posl. Sedorjak k trest. stíhání vydán nebyl.
Místopředseda dr. Hruban: Nikdo není ke slovu přihlášen. Dám hlasovati. Prosím, aby se páni posadili na svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Sedorjaka, ať pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Sedorjaka.
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Zlíně za souhlas s trest. stíháním posl. Koutného pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 5298).
Zpravodajem je p. posl. Moudrý. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Tohoto zločinu dopustil prý se jmenovaný poslanec na schůzi lidu, která se konala ve Zlíně dne 15. února 1925, některými výroky, které podle žaloby zahrnují v sobě zmíněný zločin.
Imunitní výbor pojednal o jednotlivých výrocích, v žalobě uvedených, a dospěl k názoru, že jimi posl. Koutný vyjádřil programové názory, častokráte již tiskem rozšířené, a navrhuje proto, aby k trest. stíhání vydán nebyl.
Místopředseda dr. Hruban: Poněvadž se nikdo ke slovu nehlásí, dám hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Koutného, ať pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesly se nesvoliti k trest. stíhání posl. Koutného.
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. J. Bečko pro přečin pomluvy podle §§ 1 a 3, odst. 2, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 a přestupek podle § 41 přestupkového zákona (tisk 5308).
Zpravodajem je p. posl. Moudrý. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Zmíněných trestních činů dopustil prý se jmenovaný poslanec tím, že uveřejnil v časopise "Prebudenie" článek o i ž. P. Železniákovi, v němž jej viní, že "ve dne v noci, na ulici i doma, vždy len ťmondokujeŤ".
Imunitní výbor shledal v tomto výroku kritiku související s vykonáváním mandátu a navrhuje, aby posl. J. Bečko vydán nebyl.
Místopředseda dr. Hruban: Nikdo se ke slovu nehlásí, budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. J. Bečko, ať pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. J. Bečko.
13. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Prešově za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro výroky na schůzi dne 27. června 1924 v Prešově konané a kvalifikované jako: 1. přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, 2. přečin urážky presidenta republiky podle §u 11, č. 2 téhož zákona, 3. přečin utrhání československé vládě, osobně ministerskému předsedovi Švehlovi podle §§ 1 a 3, odst. 2, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914, 4. zločin výzvy k trestním činům podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky; pro výroky na schůzi dne 6. dubna 1924 v Prešově konané a kvalifikované jako: 1. přečin utrhání na cti četnictvu podle §§ 1 a 3, odst. 2, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914, 2. přečin utrhání na cti ministerstvu s plnou mocí pro správu Slovenska podle §§ 1 a 3, odst. 2, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914, 3. přečin utrhání na cti dr. Mičurovi podle §§ 1 a 3, odst. 2, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914, 4. přečin utrhání na cti vládě Československé republiky podle §§ 1 a 3, odst. 2, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914, 5. přečin utrhání na cti podle §§ 1 a 3, odst. 2, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914 kontra policejní ředitel dr. Klíma, 6. přečin utrhání na cti min. předsedovi Švehlovi podle §§ 1 a 3, odst. 2, č. 1 a 2 téhož zákona, 7. přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, 8. přestupek šíření nepravdivých zpráv podle §u 18, č. 1 téhož zákona (tisk 5309).
Zpravodajem je p. posl. Moudrý. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Imunitní výbor posoudiv jednotlivé výroky, posl. Tausikovi za vinu kladené, navrhuje posl. sněmovně, aby byl vydán toliko pro následující v žádosti sedrie v Prešově ze dne 5. března 1925 uvedená tvrzení: ad 2. 1. O dr. Kállayovi, ministrovi s plnou mocí pro správu Slovenska tvrdil, že dal 1 1/2 milionu špiritusové továrně na to, aby mlčela;
ad 3. 2. o dr. Mičurovi prohlásil: "Podobní páni su aj na príklad Mičura, ktorý z topolčanského kostela býv. arcivévody Josefa zabral víno šampaňské, likéry, striebro, ako vidíme, nič sa mu nestalo; naopak bol vymenovaný za predsedu súdnej tabule v Košiciach, tedy dali ho nad kriminal. Náš človek by za takovéto zlodejstvo bol daný do kriminálu"; ad 5. 3. o dr. Klímovi tvrdil, že nadával presidentovi a paní presidentové a že si dal jedním montérem za telefony vystavit stvrzenku na 20.000 Kč, že však samozrejme nedal nič robiť a peníze šupnul do vrecka;
ad 6. 4. pro výrok o min. předsedovi Švehlovi: "nahrabal miliony a prchl do Ameriky; podobne robil i Švehla".
Imunitní výbor vycházel ze zásady, že nelze připustiti, aby pod ochranou imunity mohla býti napadána čest úředníkův a politikův. Pro ostatní výroky povahy politické pak navrhuje, aby posl. Tausik k trest. stíhání vydán nebyl.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Tausika pro delikty, jichž se dopustil utrháním na cti ministru dr. Kállayovi, dr. Mičurovi, policejnímu řediteli dr. Klímovi a min. předsedovi Švehlovi, a nesvolila k trest. stíhání téhož p. poslance pro delikty ostatní, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se podle návrhu p. zpravodaje.