Jeho mzdy nesnesou nových břemen a provedením takového kapitalisticky zločinného plánu by se zhoršil všeobecně hospodářský stav všech chudých a nejchudších lidí. Hledejte úhrady v enormních ziscích bohatých vrstev a v kapitalistických dividendách! Jednejte rychle a dejte státním zaměstnancům, co jim právem náleží! (Potlesk neodvislých poslanců komunistických.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Schäfer. Dávám mu slovo.
Posl. Schäfer (německy): Slavná sněmovno! Od roku 1921 projednával senát návrh zákona, jejž nyní vyřizuje tato sněmovna. Již sama tato skutečnost ukazuje, jak málo se přihlíží v této republice k potřebám státních zaměstnanců. Nikdo se neodvážil vážně popírati, že právě jako jíní zaměstnanci také zaměstnanci státní potřebují nemocenského pojištění. Námitka proti požadavku nemocenského pojištění - že se přece v případě nemoci plat vyplácí dále - nebyla ničím jiným než zaostalostí, jíž dbáti vážní sociální politikové neměli vůbec příčiny. Avšak nikoli naposled dlužno přičítati těmto reakcionářským a zpátečnickým názorům, že to stálo tak velkou námahu a tak krutý boj, opatřiti státním zaměstnancům nemocenské pojištění. Tak jest také tento zákon, jak se všechny sociálně-politické zákony v kapitalistických státech dělají, především výsledkem boje zaměstnanců a jejich organisací, dělníků a jejich odborových organisací. Budiž připomenuto, že když se konaly porady o sociálním pojištění v sociálně politickém výboru, zvláště naši zástupci co nejdůrazněji žádali, aby do sociálního pojištění byli pojati také státní a veřejní zaměstnanci. Tenkráte se uplatňovalo a také dnes slyšíme taková slova, že úplné pojištění pro případ nemoci u státních zaměstnanců není proto nutné, poněvadž v nemoci dostávají dále svůj plat. Proto jest prý úplně zbytečné poskytovati jim nemocenské. Avšak zvláště od převratu není hospodářské postavení státních zaměstnanců příliš růžové. Jejich požitky jsou tak skrovné, že, nehledíme-li k zaměstnancům nejvyšších stupňů, ve všech rodinách těchto zaměstnanců lze najíti nouzi a strádání. Onemocní-li někdo v takové rodině, ten, kdo ji vydržuje, není s to, aby ze skrovného platu hradil ještě útraty lékařského ošetřování. Léky jsou tak drahé, že zvláště zaměstnanci nižších platových stupnic si jich nemohou naprosto opatřiti. Protahovati nemocenské pojištění státních zaměstnanců bylo těžkou křivdou, spáchanou na této skupině státních občanů. Jestliže nyní v poslední chvíli, v posledních hodinách parlamentní práce se usnášíte na tomto zákonu, jest to skutečně jen velice nepatrnou splátkou na oprávněné nároky, které státní zaměstnanci mají vůči státní správě.
Jest to hezké názorné vyučování, jehož se v těchto dnech dostává státním zaměstnancům. Vidí, že bylo zapotřebí čtyř let, aby pro ně bylo uděláno nemocenské pojištění. Výsledkem dlouholetých porad v senátu jest zhoršení četných ustanovení proti původnímu návrhu, proti nimž ovšem stojí několik zlepšení. V některých oborech nemocenského pojištění bylo přihlíženo k přáním státních zaměstnanců a dbáno jejich požadavků. O jiné události dlužno uvažovati v souvislosti s poradami o tomto zákonu. Po několik dní se horečně vyjednává uvnitř koaličních stran o státně-zaměstnaneckém zákonu, o splnění slibu, který koaliční strany daly státním zaměstnancům. Vypadá to tak, že se tento parlament již nedostane k poradám o novém platovém zákonu pro státní zaměstnance. Nelze ponechati bez odporu způsob, jakým se v posledních dnech vůbec zacházelo s touto otázkou. Výlučně z volebně-politických pohnutek se státně-zaměstnanecký zákon vyřizuje tak zvláštním způsobem. My a naše organisace několikráte jsme žádali, aby přiměřeně ke změněným hospodářským poměrům, přiměřeně ke zvýšením výdajům na živobytí byly nově upraveny také platy státních zaměstnanců. Koaliční strany věděly o přáních a požadavcích státních zaměstnanců. Bylo dosti času, aby vyšly vstříc státním zaměstnancům, a bylo by bývalo možno tuto otázku rozřešiti. Avšak do posledních dnů se nestalo nic a nyní se usiluje horečným jednáním v koalici uklidniti státní zaměstnance, pokoušejí se je uklidniti jen potud, že se jim prohlašuje - a to dělá zvláště jistá koaliční strana - že ihned, jakmile se sejde nový parlament, vezme se zřetel k jejich požadavkům.
Pánové! Vidíme-li podívanou, která se zde odehrává před našima očima, pociťujeme nechuť. Jest to rozčilující hra, která se zde tropí s celou skupinou zaměstnanců a jíž by se přece měli zdržeti. Nechci užívati silnějších slov. Připomeňme si přece jen, jak rychle se pracovalo, když šlo o snížení požitků státních zaměstnanců. Tehdy byla v koalici podivuhodná solidarita, restrikční zákon musil býti projednán a usnesen prostě v letu. V koalici byla přísná kázeň. A nyní, když jde o částečnou nápravu křivdy, která byla tehdy spáchána na státních zaměstnancích, nyní vidíme, jak se koaliční strany začaly prostě rváti, jak se tahají při poradách. Jednou se proslýchá, že návrh bude ještě podán sněmovně, jindy zase, že vyříditi tento návrh bude prý úkolem příštího parlamentu. Pak se znovu prohlašuje, že nový platový zákon bude usnesen ještě v této sněmovně bez úhrady a že nalézti úhradu bude prý úkolem příští sněmovny. Ve skutečnosti bylo se vší vážností uvažováno - a to zaslouží zcela zvláštního zjištění - aby platový zákon byl vyřízen v této sněmovně bez úhrady, avšak rozřešení otázky úhrady, aby bylo přenecháno nové sněmovně. Dále dlužno odsouditi, že jest úmysl rozřešiti otázku požitků státních zaměstnanců jen v souvislosti se zvýšením spotřebních dávek. Mluví se o částce 800 nebo 900 milionů korun, jíž by vyžadovala nová úprava požitků státních zaměstnanců. Tento peníz má býti sehnán nepřímými dávkami, cukerní daní a jinými nepřímými zatíženími. O tom by měly koaliční strany, které se jmenují socialistické, odmítnouti každé jednání, již proto, poněvadž jest dosti neužitečných výdajů v našem státním hospodářství, jejichž škrtnutím by bylo lze uhraditi výdaje způsobené úpravou platů státních úředníků. Pánové, jestliže státní zaměstnanci vidí a správně posuzují ruch v těchto dnech v této sněmovně a vyvodí-li z toho přiměřené úsudky, pak nebudou více důvěřivě běhati za stranami, které si na ně vzpomenou jen ve chvíli, kdy potřebují jejich hlasů. Ve skutečnosti nejde o nic jiného než o to, aby rozmrzelost mezi státními zaměstnanci byla zmírněna, není to nic jiného než komedie, která se provádí se státními zaměstnanci, když v poslední hodině koaliční strana hrozí, že vystoupí z koalice, když se podniká pokus usnésti se na zákonu ještě v této sněmovně bez rozřešení úhrady, a starost o úhradu přenechati příštímu parlamentu. Velice příznačné jest, že tato koaliční strana, která v posledních dnech nalezla velká slova pro státní zaměstnance, ve svém projevu praví: "Částka, jíž vyžaduje nová úprava, jest tak značná, že její opatření naráží na veliké těžkosti, zvláště proto, poněvadž se úhrada hledá většinou ve spotřebních daních. Strana projevuje vůli, dáti svůj souhlas k opatření potřebných prostředků ihned ve dnešní sněmovně, při čemž důsledně bude hájiti zájmy spotřebitelů". Pánové, nevím, jak to tato strana udělá, aby jednak hájila zájmy spotřebitelů a jednak byla připravena zdražiti spotřebu tak ohromně, jak se zde na to pomýšlí. Jak jsme ostře vždy bojovali proti snížení platů státních úředníků, právě tak vášnivě jsme se zasazovali, aby postavení státních zaměstnanců bylo zlepšeno. Vždy jsme se ujímali jejich požadavků. Jsme přesvědčeni, kdyby byla bývala vůle, vážná vůle vyhověti této skupině zaměstnanců, že by také bylo bývalo možno jim pomoci, aniž by se byl cukr tak ohromně zdražil nebo jiné spotřební daně byly vyhnány vzhůru nebo zvýšeny dopravní sazby.
Nechtěli jsme pominouti této příležitosti při poradách o této novele zákona, abychom nepoukázali na tuto odpornou hru. Všeobecně jsme pro tento zákon, jenž přináší nemocenské pojištění státním a jiným veřejným zaměstnancům, ačkoli nevyhovuje všem našim přáním. Zvláště byli bychom si přáli, aby stát převzal vyšší vydání za výpomocné učitele, kterážto vydání byla této skupině zaměstnanců způsobena sociálním pojištěním, mimo to byli bychom si přáli, aby v plném rozsahu bylo přihlíženo k podnětům státních zaměstnanců na zlepšení jistých pojišťovacích zařízení. Upustili jsme však od toho, abychom v sociálně politickém výboru podali pozměňovací návrhy, poněvadž nechceme, aby byl dán nějaký podnět, aby tento zákon byl znovu odstaven. Hlasujeme pro zákon a také zde jsme se vzdali toho, abychom navrhovali změny, a také nehlasujeme pro návrhy podané jinou oposiční stranou.
Nyní ještě několik slov k projevu pana ministra sociální péče. Souhlasíme s programem, jejž si vytklo ministerstvo sociální péče, pokud jde o sociální pojištění. Jsme pro to, aby sociální pojištění bylo dále vybudováno, aby byly podniknuty vážné kroky na cestě k sjednocení. Hluboce litujeme, že se ve smyslu této myšlenky nepracovalo hned s počátku při tvoření velkého zákona o soci ním pojištění. Naše mínění jest ještě dnes, že sociální pojištění, které zahrnuje všechna odvětví pojištění, může poskytnouti více, že je lze považovati za větší dílo, než ono, jež jsme dostali v tomto státě. Souhlasíme také s panem ministrem, že vybudování pensijního pojištění a nemocenského pojištění soukromých zaměstnanců vyžaduje největší pozornosti, a určitě neopomeneme účastniti se také této práce. Víme dobře, že každý pokrok v oboru sociální politiky, tedy také v oboru sociálního pojištění jest možný jen tehdy, když se toho ujmou dělníci a zaměstnanci. Tak je tomu ostatně s celou sociální politikou.
Nyní, když se za několik hodin rozejdeme, považuji za důležité poukázati také na to, že ne všecko jest v oboru sociální politiky tak růžové, jak se to líčí. Jest celé množství nerozřešených úkolů, úkolů, jež si vytkla sama vláda, u nichž však se nepokročilo přes přípravné stadium. Tak potřebujeme naléhavě reformy živnostenského řádu, zvláště reformy VI. hlavy živnostenského řádu, která jedná o poměru mezi dělníkem a podnikatelem, mezi pomocníkem a mistrem atd. Bylo o tom vyžádáno dosti posudků, leží však v některém oddělení ministerstva sociální péče nebo někde v ministerstvu obchodu. My se o tom nic nedovíme. Ujistili nás, že zprostředkování práce bude zákonem upraveno. Nesvědčí o velikém sociálně politickém porozumění, že porady sociálně politického výboru o zákonu o zprostředkování práce sice dospěly ke konci a že se výbor na tomto zákonu usnesl, že však od té doby vězí v rozpočtovém výboru a nemůže ven, poněvadž jistá koaliční strana podala proti tomu námitky, a to čeští agrárníci. Dále bylo prohlášeno, že se přikročí ke zlepšení zákona o závodních výborech. Od usnesení tohoto zákona sebrali jsme mnoho zkušeností, které nám dokazují, že nedostatky tohoto zákona jsou velice četné. Také zde byly vyžádány posudky, do dneška však schází dodržení slibu. Bylo opominuto vybudovati živnostenskou inspekci. Není tomu zcela tak, jak se vždy tvrdí, že to, co jest ustanoveno v sociálně politických zákonech, jest také v plném rozsahu uvedeno v čin. Jděte jen jednou ven a poznáte, jak se ve mnohých provozovnách přímo hanebně zachází s předpisy o ochraně pracovníků, o pracovní době. Na stavbách můžete viděti, že se pracuje až do sedmi hodin večer, v létě, až se setmí. Najdete všude podniky, kde se překročuje osmihodinová pracovní doba. Mimo to úřady jsou neobyčejně štědré povolujíce hodiny přes čas. Jde tedy nejen o to, abychom na venek poukazovali na zákon o osmihodinné době pracovní, nýbrž svědomitá státní správa musí také pečovati a dbáti, aby zákon byl dodržován.
Připomínám, že ještě mnoho jiných otázek není rozřešeno, jako právní platnost kolektivních smluv, vybudování živnostenských soudů a zavedení pracovních soudů, vůbec úprava dělnického práva, krátce jest v tomto státě ještě tolik nerozřešených sociálně-politických otázek, že skutečně nemůžeme říci, že po stránce sociálně-politického zákonodárství ve světě kráčíme napřed ohromnými kroky. Kde jsme napřed, tam schází nátlak na proved ní těchto zákonů, tam schází přísné stíhání těch, kteří tvrdošíjně a promyšleně přestupují takové zákony. Dnes jest již tomu tak, že si podnikatelé tropí úsměšky z udání, která proti nim byla podána. Také zde se ukazuje jako ve všech kapitalistických státech, že se dělníkům v sociální politice vychází vstříc jen potud, pokud mají sílu vybojovati si pokroky. Nespolehneme se tedy vůbec na ujištění obsažená ve vládních projevech, nýbrž jako dříve budeme říkati dělníkům a zaměstnancům: Můžete požívati jen tolik ochrany a činiti nárok jen na tolik sociální politiky, kolik si budete moci vybojovati. Tak jsme to dělali dosud a tak to budeme dělati také příště. (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Blažek. Dávám mu slovo.
Posl. Blažek: Paní a pánové! Jménem komunistického klubu poslanců protestuji proti odkládání a nevyřizování zákona o požitcích státních zaměstnanců a proti volební demagogii a komedii, kterou teď v posledním okamžiku hrají koalované strany, žádajíce, aby odborové organisace se o předloze spěšně vyjádřily. Již při projednávání restrikčního zákona v soc.-politickém výboru posl. sněmovny ke konci minulého roku prohlásil pan ministr vnitra Malypetr jako zástupce vlády, že hned po novém roce bude započato s pracemi na novém požitkovém systému pro státní zaměstnance a že odborové organisace budou moci při této příležitosti své návrhy uplatniti.
Uplynulo však 9 měsíců, než elaborát úřednické byrokratické komise za předsednictví Kramářova dostal se do státně-zaměstnanecké desítky. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.) Koalované strany dosud projednávaly všecko tajně za zavřenými dveřmi bez účasti odborových organisací. Teprve nyní, když je před volbami a koaliční strany obávají se ztráty hlasů státních zaměstnanců, chtějí najednou tyto vrstvy oklamati tím, že předlohu v několika hodinách míní promrskat, a aby za podvod, který tu páší, nenesly samy odpovědnost, volají v posledním okamžiku ke spoluodpovědnosti odborové organisace. Tento parlament měl v uplynulých měsících dosti času k vyřízení sociálně spravedlivé požitkové úpravy pro všechny kategorie státních zaměstnanců. Měl dosti času k jednání s odborovými organisacemi, aby tato předloha mohla býti ve výborech důkladně projednána a nalezena také úhrada. Ale při sestavování rozpočtu koalice zapomněla na úhradu chystané předlohy jen z těch důvodů, aby před veřejností mohlo býti operováno "rovnováhou rozpočtu". Tím koalice, která prosincovými zákony snížila platy státních zaměstnanců a jejich existence zbídačila, dokázala, že nemá na mysli zájmy této části pracující třídy.
Jelikož je vyloučeno, aby tato předloha, mající na 200 paragrafů, mohla býti projednána v několika hodinách, které zbývají této sněmovně k životu, protestujeme důrazně také proti tomu, aby při této nedůstojné hře schovávala se koalice za odborové organisace, které v tak krátké lhůtě nemohou předlohu ani řádně prozkoumati, ani posouditi. Jde o předlohu, která je pro další osud státního zaměstnanectva nesmírně důležitá. Z těchto důvodů pranýřujeme tuto hanebnou hru se životními zájmy státně zaměstnaneckých vrstev jako demagogický předvolební manévr. Žádáme důkladné a svědomité řešení této nanejvýš důležité otázky a činíme koaliční vládání strany plně odpovědnými za odklad o nevyřízení této předlohy, jakož i za další osud státního zaměstnanectva. (Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu je dále přihlášen p. posl. (Hlasy: Není přítomen!)
Není přítomen. Ztrácí slovo.
Řečnická listina je vyčerpána. Debata je skončena.
Prosím, aby byly přečteny došlé návrhy.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Pozměňovací návrhy posl. Koutného a soudr.:
1. V §u 1, odst. 1 budiž v lit. d) připojeno za slovo "požitky" ještě"nebo dary z milosti".
V §u 1, odst. 1 budiž na konci připojeno ustanovení:
"f) osoby uvedené v předchozích odstavcích a) až e), jichž služební poměr byl přerušen a které při této příležitosti obdržely odbytné. V tomto případě jsou pojištěny podle tohoto zákona po dobu, která odpovídá poměrům jejich posledních služebních požitků a vyplaceného odbytného."
2. V §u 3 budiž připojeno za slovo "požitků" ještě "nebo darů z milosti".
3. § 5 budiž škrtnut.
4. § 6 nechť zní:
"(1) Pojištěnec má nárok:
a) na poskytování lékařské pomoci, čítajíc v to i pomoc při porodu, přispění porodní asistentky, jakož i potřebných léčiv a jiných therapeutických pomůcek, a na péči zubolékařskou;
b) na podporu v těhotenství, v šestinedělí a za kojení;
c) na nemocenské;
d) na pohřebné;
e) na nemocenské ošetřování příslušníků rodiny.
(2) Příslušníci rodiny mají nárok na dávky uvedené v odst. (1), lit. a), b), d)."
5. Za § 6 budiž vložen nový paragraf:
"(1) Jestliže pojištěnec požívající léčebné péče přestane mít průběhem nemoci nárok na služební požitky a jest bez zaměstnání, jež nepodléhá některému ze zákonů o nemocenském pojištění, přísluší mu léčebná péče po dobu nemoci.
(2) Po tutéž dobu přísluší tomuto pojištěnci, počínajíc dnem, kterým mu byly zastaveny služební požitky, nemocenské podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, a to podle té mzdové třídy, do které by patřil, kdyby byl pojištěn u příslušné nemocenské pojišťovny pro pojištění zaměstnanců."
Za § 6 budiž vložen další nový paragraf:
"Podpora v těhotenství nejméně 400 Kč vyplatí se v posledním měsíci těhotenství na lékařské vysvědčení. Podpora v šestinedělí činí nejméně 600 Kč. Premie za kojení, nejméně 100 Kč týdně, vyplatí se matkám své děti kojícím až do doby 12 týdnů."
Za § 6 budiž vložen ještě další nový paragraf:
"(1) Zemře-li pojištěnec, přísluší pozůstalým příslušníkům, kteří obstarali pohřeb, pohřebné ve výši 25% ročních požitků. Stejné pohřebné poskytuje se i tehdy, zemře-li rodinný příslušník starší 14 let. Za zemřelé rodinné příslušníky do 2 roků věku poskytuje se 10%, do dokonaného 14. roku 15% ročních požitků.
(2) Obstará-li pohřeb osoba, jež není rodinným příslušníkem, přísluší jí náhrada výloh až do výše pohřebného, jež by pojištěnci jinak náleželo.
(3) Nárok na úmrtné zůstává tím nedotčen."
6. V §u 7 budiž v odst. (1), lit. a) a v odst. (2) v obou případech za výraz " (manžel) " vsunut výraz "družka (druh)".
7. V §u 8 budiž za první větu vsunuta věta:
"V tomto smyslu se pokládají porodnice za nemocnice".
8. V §u 11 budiž odst. 2 škrtnut.
V §u 11, odst. 3 budiž za slovo "výloh" vloženo "jen v případě naléhavém; jinak".
9. V §u 15, odst. 2 budiž výraz "po jednom" nahrazen výrazem "po dvou" a slova "ministerstvo vnitra, ministerstvo financí" vypuštěna.
V §u 15, odst. 3 nechť druhá a třetí věta znějí:
"Předsedu, oba místopředsedy a dva další členy, jakož i dva jejich náhradníky zvolí ze svých členů ústřední sbor."
10. V §u 16 nechť odst. 1 zní:
"Pro obvod každého okresního úřadu zřídí se okresní sbor léčebného fondu, složený ze čtyř členů zvolených pojištěnci ze řad pojištěnců a ze zástupce okresního úřadu, jmenovaného přednostou tohoto úřadu. Zároveň se členy sboru volí pojištěnci stejný počet náhradníků. Okresní sbor volí ze svého středu předsedu. Okresní lékař zúčastní se schůzí okresního sboru s hlasem poradním."
11. V §u 19 budiž číslice 4 nahrazena číslicí 3.
12. V §u 21, odst. 3 budiž konec tohoto odstavce od slov "a může" škrtnut a nahrazen ustanovením: "V takovém případě jest vypsati volby do 4 neděl po rozpuštění okresního sboru. Po dobu rozpuštění vykonává ústřední sbor povinnosti okresního sboru svým zástupcem."
13. V §u 23 budiž odst. 2 škrtnut.
14. V §u 25 budiž na konci prvé věty připojeno: "po dohodě se věcmi ústřednami odborových organisací-veřejných zaměstnanců."
V §u 25 budiž čís. 8 škrtnuto.
16. V §u 30 nechť odst. 2 při současném škrtnutí odstavce 3 zní: "Pojistné hradí zaměstnavatel."
17. Bude-li přijat náš návrh na změnu §u 30, navrhujeme:
Odst. 2 §u 31 budiž škrtnut.
18. § 32 budiž škrtnut.
19. V §u 34, odst. 2 buďtež slova "a ministerstva financí" škrtnuta.
20. V §u 36, odst. 4 buďtež slova "a ministerstva financí" škrtnuta.
21. V §u 37, odst. 1 budiž částka 5,000.000 Kč nahrazena částkou 6,000.000 Kč
22. V §u 41 nechť odst. škrtnutí odstavce 2 zní:
"Rozhodčí soud rozhoduje v pětičlenném sboru. Předsedu, jeho náměstky, přísedící z nichž jeden musí býti lékař, a jejich náhradníky volí členové okresních sborů na dobu tří let. Předseda a jeho náměstkové musí býti znalí práv."
Místopředseda Buříval (zvoní): Návrhy tyto jsou opatřeny dostatečným počtem podpisů a jsou předmětem jednání.
Dávám závěrečné slovo pp. zpravodajům, a to nejprve zpravodaji soc. politického výboru, p. posl. H. Bergmannovi.
Zpravodaj posl. H. Bergmann: Slavná sněmovno! Páni kolegové se strany komunistické podrobili předloženou osnovu kritice a vyslovili podezření, že v poslední chvíli před rozpuštěním sněmovny snaží se parlament tento zákon uskutečniti z důvodů agitačních. Páni řečníci z řad komunistických porážejí sami svými vývody toto podezření, a to proto, poněvadž nejen osnovu podrobují co nejdůkladnější kritice a osnovu tuto uznali za nedostatečnou a nepřijatelnou, nýbrž podali i spoustu pozměňovacích návrhů, tedy jistě myslím, že naši páni z komunistických řad nebudou považovati nás za tak naivní, abychom používali právě té osnovy, kterou oni tak důkladně zkritisovali, v poslední hodině dvanácté před rozpuštěním parlamentu, jako agitačního prostředku pro nové volby. Mám spíše dojem, že právě pánové z komunistické strany svou kritiku mluvili z oken této sněmovny a že právě oni používali této předlohy za agitační prostředek k nastávajícím volbám. Navrhovali, aby veškeré dávky a pojistné příspěvky v našem sociálním a nemocenském pojištění platil zaměstnavatel, v tomto případě stát, a jako zářný vzor uváděli sovětské Rusko. Tedy takovým způsobem vyřešili otázku nemocenského pojištění státních zaměstnanců. Tyto návrhy mohly by býti jistě upřímně myšleny, kdyby byly podloženy také návrhem, jak má stát toto vyšší vydání ve svém rozpočtu uhraditi. Jestliže pan zpravodaj výboru rozpočtového uvedl zde, že pro stát znamená tato předloha, když stát platí jen polovinu příspěvků a pojištěnci také polovinu, každoroční zatížení státního rozpočtu 36 mil. Kč, znamenalo by to v případě, že by stát nesl celou tíhu příspěvků pojistných, náklad 72 mil. Kč. Nemyslím, že v našem státním rozpočtu, ačkoli je několik miliard vysoký, obnos 72 mil. Kč znamenal by tak malou položku, že bychom mohli bez návrhu na úhradu vydati vydání ve výši 72 mil. Kč, aniž bychom se o tuto úhradu postarali.
Pan kol. Koutný uvedl, že prý usnesením soc. politického a rozpočtového výboru senátu v této osnově byli okradeni o tyto dávky všichni ti, kterým se mělo dostati dávek v penězích. Myslím, že tento výraz je poněkud silný, a to z toho důvodu, poněvadž podáním osnovy neměli ještě zaměstnanci nebo pojištěnci žádného zabezpečení, že jim tyto dávky budou vyplaceny, a tedy nemohlo je usnesení sociálně politického a rozpočtového výboru senátního o nic okrásti, poněvadž zde ještě nic nebylo.
Pan kol. Koutný se také zabýval správou léčebného fondu a připomenul, že by prý bylo demokratičtější, aby se veškeří funkcionáři, tedy členové jednotlivých správních sborů, volili pojištěnci. Ale zapomněl při tom, že tolik kolegiality bude snad mezi státními zaměstnanci, aby k zaměstnancům, kteří budou oficielně ministerstvem sociální péče vysláni jako zástupci tohoto ministerstva a budou jistě také státními úředníky a tudíž i pojištěnci, mohli míti tolik důvěry jako pojištěnci ostatní k svému vlastnímu kolegovi a pojištěnci.
Pokud se týče podaných návrhů, nechci zdržovati projednávání této osnovy a zmíním se o všech těchto návrzích povšechně. V celku neznamenají tyto návrhy nic jiného než snahu, aby to, co bylo v původní vládní osnově, dostalo se také do předlohy nyní projednávané. Je to jistě poněkud tragické, že ke konci tohoto parlamentu začínají přátelé z komunistické strany dělati v tomto smyslu vládní politiku, poněvadž navrhují, aby bylo vtěleno do zákona to, co zvěčnělý ministr Gruber vtělil do svého vládního návrhu. Myslím, že to není dostatečně seriosním, aby se tímto způsobem zneužívalo dobré vůle zvěčnělého ministra Grubera a jistě dobrého úmyslu, jestliže předložil takto stilisovaný vládní návrh na nemocenské pojištění státních a veřejných zaměstnanců proto, že neměl času, dostatečných statistických dat a podkladů, aby mohl vypočítati, zdali také je možno z těchto příspěvků, které zde byly stanoveny a které měli platiti zaměstnanci, dávky, které jsou zde navrhovány, zaměstnancům poskytnouti. Je to poněkud neupřímné, jestliže se na jedné straně otvírá ruka, aby se dávalo to, co se de facto dáti nemůže, a na druhé straně, jsme-li si toho vědomi, kdybychom chtěli všechny tyto zvýšené dávky poskytnouti pojištěncům, že bychom je musili také zatížiti zvýšeným percentem příspěvku pojistného. Jestliže jsme se snažili překlenouti všechny rozpory, které zde jsou, zejména v názorech řad dělnických a řad zaměstnaneckých, a jestliže jsme tyto rozpory překlenuli a jestliže zde dnes pan kol. Koutný tento rozpor znovu jaksi podškrtl ve své řečí tím, že se přimlouval, aby pojištění nemocenské a sociální bylo všeobecně unifikováno, tedy aby pojištění zaměstnanců bylo součástí dělnického pojištění, pak sloužil tím špatně věci, poněvadž se postavil proti výhradnému požadavku veřejných zaměstnanců, který byl unisono tlumočen všemi, aby totiž nemocenské pojištění státních zaměstnanců bylo samostatné. Z toho je nejlépe viděti, jak upřímným bylo stanovisko oposičních stran, zejména komunistické, k této osnově, které stejně také je viděti z podaných pozměňovacích návrhů, o kterých ostatně také soc. politický výbor jednal a které vesměs zamítl z toho nejdůležitějšího důvodu, poněvadž by tímto způsobem mohla býti ohrožena celá předloha vůbec.
Já jako zpravodaj dovoluji si vysloviti se pro zamítnutí všech těchto návrhů právě z těchto důvodů, poněvadž se obávám, že bychom nepřinesli ani toho mála, které jistě s nejlepší snahou chceme přinésti státním zaměstnancům ještě před tím, než se rozejdeme, totiž zákon o nemocenském pojištění státních zaměstnanců. (Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového, jímž je pan posl. R. Chalupa.
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! V podstatě proti předloze nevyslovil se nikdo ani z oposičních řečníků. Nicméně mám za povinnost, abych přece jen zaujal určité stanovisko k návrhům, které zde byly předneseny, třebaže tyto návrhy nebudou přijaty. Návrhy ty pohybují se v těchto směrech.
Při §u 1, odst. 1, je usilováno o rozšíření pojištění na ty, jichž služební poměr byl přerušen a již obdrželi odbytné. Tento návrh byl již také přednesen v rozpočtovém výboru a bylo poukazováno, že je zde poskytnuta do jisté míry možnost, aby §em 20, čís. 11, kde se poskytuje podpora ze zvláštních podpůrných fondů, tomuto přání bylo vyhověno.
Další návrhy směřují k tomu, aby bylo uleveno pojištěncům. Je to především škrtnutí §u 5, zbaviti povinnosti hlášení a také donucovacích prostředků. Nemůžeme souhlasiti s tímto opatřením. Jestliže na jedné straně jsou poskytovány určité výhody, určitá práva pojištěncům, nesmíme je na druhé straně zbaviti povinností a myslím, že právě toto hlášení bude se především vztahovati na pojištěnce, kteří nejsou státními zaměstnanci, u autonomních úřadů a učitelů, by toto hlášení stalo se obligatorním, aby pojištěnci správný chod nemocenského pojištění mohli sledovati.
Další návrhy směřují k tomu, aby břemena, která s pojištěním jsou spojena, byla přesunuta na stát. To je v §u 30, kde se žádá, aby pojistné výhradně zapravil zaměstnavatel. To by nebylo pojištění, nýbrž nemocenské zaopatření. (Předsednictví ujal se předseda Tomášek.)
V §u 37 navrhuje se zvýšení z 5 mil. na 6 mil., ale toto ustanovení narazilo na kruhy mimoúřednické, které poukazovaly, že neskutečně dává se nemocenskému pojištění úřednickému více než všeobecnému. Další návrhy směřovaly k tomu, aby státu byla znemožněna kontrola ve výkonu funkce ústředního sboru. V §u 11 navrhuje se škrtnutí odst. 2, totiž možnost organisování služby jiným způsobem při volbě lékařů. V §u 15 navrhuje se vyloučiti zastoupení ministerstva vnitra a financí z ústředního sboru, dále zbavení předsednictva zástupce ministerstva soc. péče, konečně vyloučení z předsednictva přednosty okresního úřadu. V §u 23 chce se odstraniti schvalování vedoucího úředníka a odpovědného účetního ministerstva soc. péče. V §u 25 navrhuje se nová instituce; kde není totiž odborové ústředny, až dosud činiteli jsou pojištěnci na straně jedné a samostatní na straně druhé. V §u 27 má býti ústřednímu sboru znemožněno vykonávání kontroly, § 27 má býti prostě škrtnut, ač to úplně odporuje ustanovení o všeobecném nemocenském pojištění, kde právě zaměstnavatelé mají v dozorčím výboru zdrcující většinu, aby se mohli kontroly zúčastniti. § 28 rovněž má býti škrtnut. Návrh tento je rovněž v rozporu s ustanovením všeobecného nemocenského pojištění. § 32 má býti rovněž škrtnut. V §u 34 navrhuje se vyloučiti spolupůsobnost ministerstva financí při zvýšení nebo snížení příspěvku, rovněž tak v §u 36, odst. 4. Naproti tomu se zde převaluje určité břemeno jen na zaměstnavatele a znemožňuje kontrola při vedení nemocenského pojištění, ukládají se daleko zvýšené dávky.