Svolání a organisaci tohoto prvního zasedání obstará vláda k tomu cíli určená v příloze. Vládě bude k ruce pokud jde o přípravu listin Mezinárodní komise, jejíž členové jsou rovněž určeni v příloze.
Náklady tohoto prvého zasedání a každého následujícího zasedání až do doby, kdy potřebný úvěr bude moci býti pojat do rozpočtu Společnosti národů, budou až na cestovné delegátů a odborných poradců rozděleny mezi členy v poměru stanoveném pro Mezinárodní úřad Světového Spolku Poštovního.
Článek 353.
Dokud Společnost národů se neustaví, budou oznámení, jež podle předcházejících článků by měly býti adresovány generálnímu tajemníkovi Společnosti vzaty v uschování ředitelem Mezinárodního úřadu práce, který o nich uvědomí generálního tajemníka.
Článek 354.
Dokud nebude zřízen stálý mezinárodní dvůr soudní, budou všechny spory, které naň mají býti vzneseny podle této části přítomné smlouvy odkázány soudu utvořenému ze 3 osob, jež určí Rada Společnosti národů.
PŘÍLOHA.
Prvé zasedání Konference Práce v roce 1919.
Místo Konference bude Washington.
Vláda Spojených Států Amerických bude požádána, aby Konferenci svolala.
Mezinárodní organisační komité bude se skládati ze 7 osob, z nichž po jedné určí vláda Spojených Států, Velké Britanie, Francie, Italie, Japonska, Belgie a Švýcarska. Komité může, uzná-li to za nutno pozvati další členy, aby se dali v jeho lůně zastupovati.
Denní pořádek bude tento:
1. Provedení zásady 8hodinového dne aneb 48hodinového týdne.
2. Otázky, vztahující se na prostředky, jak předejíti nezaměstnanosti a čeliti jejím následkům.
3. Zaměstnání žen:
a) Před porodem nebo po porodu (v to počítaje otázku náhrady nákladů spojených s mateřstvím);
b) při pracích nočních;
c) při pracích zdraví škodlivých:
4. Zaměstnávání dětí:
a) věk připuštění ku práci;
b) práce noční;
c) práce zdraví škodlivé.
5. Rozšíření a provedení úmluv mezinárodních přijatých v Bernu roku 1906 o zákazu noční práce žen zaměstnaných v průmyslu a o zákazu upotřebení bílého (žlutého) kostíku v zápalkovém průmyslu.
ODDÍL II.
OBECNÉ ZÁSADY.
Článek 355.
Vysoké smluvní strany uznávajíce, že blaho tělesné, mravní a intelektuální zaměstnanců má podstatný význam s hlediska mezinárodního, založily stálou organisaci za účelem dosažení tohoto vznešeného cíle vymezenou v oddílu 1. a připojenou k organisaci Společnosti Národů.
Uznávají, že rozdíly podnebí mravů a zvyklostí, hospodářské vhodnosti a tradice průmyslové činí obtížnou úlohu dosíci přímo úplné jednotnosti v pracovních podmínkách Jsouce však přesvědčeny, že práce nesmí býti pokládána prostě za předmět obchodu, jsou toho mínění, že jsou cesty a zásady, směřující k úpravě podmínek pracovních, jež každý průmyslový celek měl by se snažiti uvésti v život do té míry, do níž jeho zvláštní poměry by to připouštěly.
Mezi těmito cestami a zásadami pokládají Vysoké smluvní strany za zvlášť důležité a naléhavé tyto:
1. Vedoucí zásada výše zmíněná prohlašuje, že práce nesmí býti pokládána prostě za zboží, neb za předmět obchodu.
2. Právo spolčovací ku každému cíli, nepříčícímu se zákonům stejně pro zaměstnané jako pro zaměstnavatele.
3. Placení mzdy dělníkům, jež by jim zajišťovala slušnou úroveň životní, přiměřenou době i zemi.
4. Přijetí 8hodinového dne neb 48hodinového týdne za cíl, jehož jest dosíci všude, kde ho ještě nebylo dosaženo.
5. Přijetí týdenního odpočinku nejméně 24hodinného, který by měl, pokud možná, padnouti na neděli.
6. Odstranění práce dětské a závazek omeziti práci mladých lidí obojího pohlaví do té míry, jak jest nutno, aby měli možnost pokračovati ve svém vzdělávání se a k tomu, aby se zajistil jejich tělesný vývoj.
7. Zásada rovné mzdy bez ohledu na pohlaví za práci rovné hodnoty.
8. Pravidla, vydaná v každé zemi o podmínkách pracovních musí zabezpečovati slušné hospodářské nakládání veškerému dělnictvu, které se po zákonu v zemi zdržuje.
9. Každý stát musí organisovati dozorčí službu, na niž budou zúčastněny i ženy, aby se zajistilo provádění zákonů a předpisů o ochraně dělnictva.
Vysoké Smluvní strany aniž prohlašují, že by tyto zásady a cesty byly úplné neb definitivní projevují mínění, že jsou vhodné k tomu, aby řídily politiku Společnosti Národů; a že budou-li přijaty průmyslovými celky, jež jsou členy Společnosti Národů a budou-li v praksi zachovávány nerušeně vhodným sborem dozorců, budou pro zaměstnance celého světa pramenem trvalého dobra.
ČÁST XIV.
Klausule rozličné.
Článek 356.
Maďarsko se zavazuje uznati a schváliti úmluvy, k nimž došlo neb dojde mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými, neb některými z nich, a kteroukoliv jinou Mocností stran obchodu se zbraněmi a lihovinami, jakož i stran jiných věcí, o nichž jedná se v generálních aktách Berlínských ze dne 26. února 1885 a bruselských ze dne 2. července 1890, a úmluvy, o které je doplňují i mění.
Článek 357.
Vysoké Smluvní strany uznávají a zjišťují, že vzaly na vědomí smlouvu, podepsanou vládou republiky francouzské dne 17. července 1918 s Jeho Nejjasnější Výsostí Knížetem Monackým a určující vztahy mezi Francii a tímto knížectvím.
Článek 358.
Vysoké Smluvní strany, ač plně uznávají záruky stanovené ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815 a jmenovitě aktou ze dne 20. listopadu 1815, záruky, které zakládají mezinárodní závazky k zachování míru, konstatují nicméně, že ustanovení těchto smluv a úmluv, prohlášení a jiných aktů doplňkových, vztahujících se na neutralisované pásmo Savojska, jak je určeno odstavcemi 1. článku 92., závěrečné akty Vídeňského kongresu a odstavcem druhým článku 3. Smlouvy Pařížské ze dne 20. listopadu 1815, neodpovídají již dnešním poměrům. Vysoké Smluvní strany berou tudíž na vědomí dohodu, k níž došlo nyní mezi vládou francouzskou a vládou švýcarskou za účelem zrušení předpisů, vztahujících se na toto pásmo, které jsou a zůstanou zrušeny.
Stejně uznávají Vysoké Smluvní strany, že předpisy smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež týkají se svobodného pásma Vysokého Savojska a obvodu Gey neodpovídají již dnešním poměrům a že přísluší Francii a Švýcarsku, aby mezi sebou vzájemnou dohodou upravily právní stav těchto území za podmínek, jež obě tyto země uznají vhodnými.
PŘÍLOHA.
I.
Spolková rada švýcarská sdělila dne 5. května 1919 s vládou francouzskou, že prozkoumavši ustanovení článku 435. mírových podmínek, předložených Německu Mocnostmi spojenými a sdruženými, ve stejném duchu upřímného přátelství dospěla k svému potěšení k závěru, že je jí možno dáti k nim svůj souhlas s těmito rozklady a výhradami:
I. Neutralisiované pásmo Vysokého Savojska.
a) Bude se považovati za samozřejmé, že dokud zákonodárné sbory spolkové neratifikují dohodu, k níž došlo mezi oběma vládami o zrušení předpisů o neutralisovaném pásmu Savojska, nebude konečného rozhodnutí ani s jedné a s druhé strany o této věci.
b) Souhlas, jejž dala Švýcarská vláda k tomu aby předpisy výše dotčené byly zrušeny, předpokládá podle přijatého textu uznání záruk formulovaných ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815 a zvláště prohlášením ze dne 20. listopadu 1815.
c) Dohoda mezi vládou francouzskou a švýcarskou za účelem zrušení zmíněných stipulací nebude se pokládati za platnou, nebude-li mírová smlouva obsahovati onen článek v tom znění, jak byl redigován. Bude dále povinností smluvníků mírové smlouvy snažiti se o to, aby dosáhli souhlasu Mocností, které podepsaly smlouvy z roku 1815 a prohlášení ze dne 20. listopadu 1815 a nejsou signatáry mírové smlouvy nynější.
2. Svobodné pásmo Vysokého Savojska a obvodu Gex.
a) Spolková rada prohlašuje, že činí co nejdůraznější výhrady pokud jde o výklad prohlášení zmíněného v posledním odstavci hořejšího článku, jenž má býti pojat do mírové smlouvy a kde se praví, že "předpisy smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se tykají svobodného pásma Vysokého Savojska a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům"
Spolková rada by si vskutku nepřála, aby z jejího souhlasu s tímto zněním mohlo býti dovozováno, že se připojuje k zrušení instituce, jejímž účelem jest poskytnouti sousedním krajům dobrodiní zvláštního právního řádu, který se osvědčil a který jest přiměřeny jejich zeměpisné poloze a hospodářskému stavu. Podle názorů Spolkové rady nešlo by o změnu celní soustavy pro tato pásma, jak byla zavedena výše zmíněnými smlouvami, nýbrž pouze o to, aby modality výměny mezi interesovanými kraji byly upraveny přiměřeněji dnešním hospodářským poměrům směny mezi interesovanými kraji. K předchozím úvahám dospěla Spolková rada četbou osnovy úmluvy o příštím zřízení pásem, jež byla přiložena k notě francouzské vlády ze dne 26. dubna. Činíc výše uvedené výhrady, Spolková rada prohlašuje ochotu zkoumati co nejpřátelštěji veškeré návrhy, které v té věci jí francouzská vláda uzná za vhodno učiniti.
b) Připouští se, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodných pásem, zůstanou v platnosti až do doby, kdy dojde mezi Švýcarskem a Francií k nové dohodě o úpravě právního stavu těchto území.
II.
Francouzská vláda zaslala vládě Švýcarské dne 18. května 1919 tuto notu, jako odpověď na sdělení uvedené v předcházejícím paragrafu:
Notou ze dne 5. května t. r. Švýcarské vyslanectví v Paříži ráčilo sděliti vládě republiky Francouzské souhlas Spolkové rady s osnovou článku, jenž má býti pojat do mírové smlouvy mezi vládami spojenými a sdruženými s jedné a Německem se strany druhé.
Vláda francouzská s radostí vzala na vědomí dohodu, k níž takto došlo a k její žádosti byl návrh článku, o nějž jde, vládami spojenými a sdruženými přijat a pod číslem 435 pojat do mírových podmínek, předložených zmocněncům německým.
Švýcarská vláda vyjádřila ve své notě ze dne 5. května o této otázce různé rozklady a výhrady.
Pokud jde o ony připomínky, jež se týkají svobodných pásem Vysokého Savojska a obvodu Gex vláda francouzská klade si za čest podotknouti, že stipulace, o nichž pojednává poslední odstavec článku 435. jest tak jasná, že nemůže vzniknouti ani nejmenší pochybnost o jejím dosahu a to zejména pokud jde o désintéressement jiných Mocností, než Francie a Švýcarska v této otázce, jež v ní jest zahrnuto.
Pokud se jí týče, vláda Republiky ve bdělé péči o zájmy zmíněných francouzských území a se zřetelem na jich zvláštní postavení, nespouští s očí prospěšnost zajištění celní soustavy pro ně vhodné a úpravy lépe vyhovující dnešním poměrům způsobu směny zboží mezi těmito obvody a sousedními obvody švýcarskými hledíc k obapolným zájmům.
Rozumí se samo sebou, že to v ničem nemůže býti na újmu práva Francie zříditi v této krajině vlastní čáru celní podél své politické hranice stejně jako jest tomu na jiných částech jejich hranic teritoriálních a jako to Švýcarsko samo učinilo na vlastních hranicích v této krajině.
Vláda Republiky béře tudíž s potěšením na vědomí přátelské smýšlení s nímž vláda švýcarská se prohlašuje ochotnou zkoumati některé návrhy francouzské učiněné vzhledem k dohodě, jež má nahraditi nynější právní řád řečených svobodných pásem a jež vláda francouzská hodlá formulovati ve stejném duchu přátelském.
Naproti tomu vláda Republiky nepochybuje, že dočasné zachování právního stavu z roku 1815 týkajícího se svobodných pásem, o němž se zmiňuje hořejší odstavec noty vyslanectví švýcarského ze dne 5. května, a jehož pohnutkou jest zřejmě připraviti přechod od nynějšího právního stavu k režimu smluvnímu, nezdrží nikterak zavedení nového stavu věcí, které bylo uznáno za nutné oběma vládami. Totéž platí též o ratifikaci zákonodárnými sbory spolkovými, o nichž se mluví v odstavci 1. a) Švýcarské noty ze dne 5. května pod záhlavím "Neutralisované pásmo Vysokého Savojska".
Článek 359.
Mocnosti spojené a sdružené jsou za jedno v tom, že tam, kde náboženské missie křesťanské byly vydržovány společnostmi neb osobami maďarskými na územích jim patřících neb svěřených jejich vládě ve shodě s touto smlouvou, majetek těchto missií neb missijních společností, počítaje v to i majetek obchodních společností, jejichž výtěžky byly určeny k udržování missií, má i na dále sloužiti missijním účelům. Za účelem správného provádění tohoto závazku vlády spojené a sdružené odevzdají takové statky správním radám jmenovaný m a schváleným vládami a složeným z osob příslušejících k náboženství missie, o jejíž majetek jde.
Vlády spojené a sdružené, vykonávajíce dále neomezený dozor nad osobami řídícími tyto missie, budou hájiti zájmů těchto missií.
Maďarsko, berouc úředně na vědomí závazky předchozí, prohlašuje, že schvaluje každou úpravu dřívější neb budoucí se strany vlád spojených a sdružených, jež na věci jsou interesovány, tykající se poslání oněch missií neb společností a zříká se veškerých nároků v tomto směru.
Článek 360.
S výhradou ustanovení této smlouvy Maďarsko se zavazuje, že nebude činiti vůči žádné z Mocností spojených a sdružených, které jsou signatary této smlouvy, ani přímo ani nepřímo nijakých nároků peněžních pro žádnou skutečnost nastavší dříve, než tato smlouva nabyla působnosti.
Toto ustanovení znamená úplné a konečné vzdání se všeho uplatňování nároků tohoto druhu, jež tímto zanikají, ať na nich má zájem kdokoliv.
Článek 361.
Maďarsko přijímá a uznává jako platné a závazné každé rozhodnutí a veškerá nařízení týkající se plavidel rakousko-uherských a zboží maďarského, stejně jako každé rozhodnutí a nařízení týkající se placení nákladů a vydané jakýmkoliv soudnictvím kořistným Mocnosti spojených a sdružených a zavazuje se, že nebude uplatňovati žádných nároků jménem svých státních příslušníků vzhledem k těmto rozhodnutím a nařízením.
Mocnosti spojené a sdružené vyhražují si právo přezkoumávati za podmínek, které určí, všechna rozhodnutí a nařízení rakousko-uherského kořistného soudnictví, pokud tato rozhodnutí a nařízení dotýkají se vlastnických práv státních příslušníků těchto mocností neb příslušníků mocností neutrálních. Maďarsko se zavazuje dodati opisy všech listin tvořících spisy těchto právních sporů, počítaje v to i vydaná rozhodnutí a nařízení a přijmouti i provésti poukazy učiněné po takovém přezkoumání sporů.
Článek 362.
Vysoké smluvní strany jsou shodný v tom, že nedojde-li později k jiným úmluvám, předseda každé komise, jež se zřizuje touto smlouvou, bude míti v případě rovnosti hlasů právo na dva hlasy.
Článek 363.
Pokud není opačných ustanovení v této smlouvě, ve všech případech, v nichž tato smlouva předvídá řešení nějaké otázky dotýkající se určitých států, zvláštní dohodou, kterou by uzavřely zúčastněné státy, jest a zůstává ujednáno mezi Vysokými smluvními stranami, že nesnáze, které by se po té stránce objevily, budou pořádány Čelnými Mocnostmi spojenými a sdruženými, až do té doby, kdy Maďarsko bude přijato za člena Společnosti Národů.
Článek 364.
Výraz této smlouvy "bývalé království uherské" zahrnuje Bosnu a Hercegovinu, pokud znění smlouvy neukazuje na opak. Toto ustanovení nezasahuje do práv a povinností Rakouska, pokud se týká těchto dvou území.
Tato smlouva sepsaná v jazyku francouzském, anglickém a italském bude ratifikována. Je-li neshoda, rozhoduje text francouzský mimo část 1. (Smlouva o Společnosti Národů) a část XIII. (Práce), v nichž text francouzský a anglický mají váhu stejnou.
Ratifikace budou složeny co nejdříve možno v Paříži.
Mocnosti, jejichž vláda má sídlo mimo Evropu, budou míti možnost omeziti se na sdělení vládě republiky francouzské prostřednictvím svých diplomatických zástupců v Paříži, že k ratifikaci s jejich strany došlo; v tomto případě bude jim odevzdati ratifikační listinu co nejdříve.
Prvý zápis o složení ratifikací bude sepsán, jakmile smlouva bude ratifikována Maďarskem se strany jedné a třemi Čelnými Mocnostmi spojenými a sdruženými se strany druhé.
Ode dne tohoto prvého zápisu nabude smlouva působnosti mezi Vysokými Stranami Smluvními, které ji takto ratifikovaly.
Při výpočtu veškerých lhůt stanovených touto smlouvou bude tento den dnem, kdy smlouva nabude působnosti.
Ve všech ostatních směrech smlouva nabude působnosti pro každou mocnost dnem složení její ratifikace.
Vláda francouzská odevzdá každé z Mocností signatárních po souhlasném ověřeném opise protokolů o složení ratifikací.
Čemuž se svědomí nahoře jmenovaní zmocněnci podepsali tuto smlouvu.
Dáno v Trianonu čtvrtého června roku tisícího devítistého dvacátého v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivech vlády republiky francouzské a jehož ověřené opisy budou vydány každé ze signatárních mocností.
(L. S.) HUGH C. WALLACE.
(L. S.) DERBY.
(L. S.) GEORGE H. PERLEY.
(L. S.) ANDREW FISHER.
(L. S.) THOMAS MACKENZIE.
(L. S.) R. A. BLANKENBERG.
(L. S.) DERBY.
(L. S.) A. MILLERAND.
(L. S.) F. FRANÇOIS-MARSAL.
(L. S.) AUG. ISAAC.
(L. S.) JULES CAMBON.
(L. S.) PALEOLOGUE.
(L. S.) BONIN.
(L. S.) M. GRASSI.
(L. S.) K. MATSUI.
(L. S.) J. VAN DEN HEUVEL.
(L. S.) ROLIN-JAEQUEMYNS.
(L. S.) VIKYUIN WELLINGTON KOO.
(L. S.) RAFAEL MARTINEZ ORTIZ.
(L. S.) A. ROMANOS.
(L. S.) CARLOS A. VILLANUEVA.
(L. S.) R. A. AMADOR.
(L. S.) E. SAPIEHA.
(L. S.) ERASME PILTZ.
(L. S.) ALFONSO COSTA.
(L. S.) JOAO CHAGAS.
(L. S.) DR. J. CANTACUZÈNE.
(L. S.) N. TITULESCU.
(L. S.) NIK. P. PAŠIČ.
(L. S.) DR. ANTE TRUMBIČ.
(L. S.) DR. IVAN ŽOLGER.
(L. S.) CHAROON.
(L. S.) DR. EDVARD BENEŠ.
(L. S.) STEFAN OSUSKY.
(L. S.) A. BENÁRD.
(L. S.) DRASCHE LÁZÁR.
Protokol.
Aby byly přesně stanoveny podmínky, za kterých mají býti vykonávány určité klausule smlouvy tohoto dne podepsané, jest smluveno Vysokými smluvními stranami:
1. Seznam osob, které dle článku 157., odstavce 2., má Maďarsko i vydati mocnostem spojeným a sdruženým, bude zaslán maďarské vládě nejdéle měsíc po tom, co smlouva tato nabude působnosti.
2. Komise reparační dotčená v článku 170. a v paragrafu 2., 3. a 4. přílohy IV., jakož i zvláštní sekce, která jest dotčena v čl. 163., nesmějí požadovati odhalení výrobního tajemství neb jiných důvěrných sdělení.
3. Od podepsání smlouvy bude Maďarsku po čtyři měsíce dána možnost předložiti mocnostem spojeným a sdruženým k prozkoumání i dokumenty a návrhy, směřující k urychlení práce reparační, zkrácení řízení a urychlení rozhodnutí.
4. Osoby, které by se snad dopustily přečinů ve věcech likvidace maďarského jmění, budou trestně stíhány a Mocnosti spojené a sdružené dostanou od maďarské vlády všechny zprávy a důkazy, které tato bude moci poskytnouti.
Dáno francouzsky, anglicky a italsky (text francouzský jest směrodatný v případě rozporů) dne čtvrtého června tisíc devět set dvacet v Trianonu.
Prohlášení.
Aby ztráty vzniklé potápěním lodí a nákladů byly pokud možná sníženy na minimum a aby bylo usnadněno vyzdvižení těchto lodí a nákladů, pokud ještě mohou býti zachráněny, jakož i k vyřízení reklamací soukromých na to se vztahujících, vláda maďarská se zavazuje podati všechny zprávy, které by mohly prospěti vládám mocností spojených a sdružených neb jich příslušníkům, týkající se potopených neb poškozených lodí námořními silami maďarskými v dobách nepřátelství, pokud jest to v její moci.
Tato deklarace dána francouzsky, anglicky a italsky (text francouzský jest směrodatný v případě rozporů) v Trianonu čtvrtého června tisíc devět set dvacet.
OBSAH.
Úvod
ČÁST I.
Úmluva o společnosti národů.
Úmluva o společnosti národů (čl. 1 až 26)
Příloha
ČÁST II.
Hranice Maďarska.
Hranice Maďarska (čl. 27 až 35)
ČÁST III.
Politické klausule evropské.
Oddíl I. - Italie (čl. 36 až 40)
Oddíl II. - Stát srbo-chorvatsko-slovinský (čl. 41 až 44)
Oddíl III. - Rumunsko (čl. 45 až 47)
Oddíl IV. - Stát československý (čl. 48 až 52)
Oddíl V. - Rjeka (čl. 53)
Oddíl VI. - Ochrana menšin (čl. 54 až 60)
Oddíl VII. - Klausule týkající se státní příslušnosti (čl. 61 až 66)
Oddíl VIII. - Klausule politické, týkající se určitých států evropských (Belgie, Luxemburska, Šlezviku, Turecka a Bulharska, Rakouska. Ruska a Států ruských) (čl. 67 až 72)
Oddíl IX. - Ustanovení obecná (čl. 73 až 78)
ČÁST IV.
Maďarské zájmy mimo Evropu.
Zájmy Maďarské mimo Evropu (čl. 79)
Oddíl I. - Maroko (čl. 80 až 85)
Oddíl II. - Egypt (86 až 93)
Oddíl III. - Siam (čl. 94 až 96)
Oddíl IV. - Čína (čl. 97 až 101)
ČÁST V.
Klausule vojenské, námořní a vzduchoplavecké.
Oddíl I. - Klausule vojenské
Hlava I. - Klausule obecné (čl. 102 až 103)
Hlava II. - Početný stav a rozčlenění maďarské armády (čl. 104 až 108)
Hlava III. - Doplňování a výcvik vojska (čl. 109 a 110)
Hlava IV. - Školy, učiliště vojenské spolky a sdružení (čl. 111 a 112)
Hlava V. - Výzbroj, střelivo, materiál (čl. 113 až 119)
Oddíl II. - Klausule námořní (čl. 120 až 127)
Oddíl III. - Klausule týkající se vzduchoplavby vojenské a námořní (čl. 128 až 132)
Oddíl IV. - Mezispojenecké dozorčí komise (čl. 133 až 139)
Oddíl V. - Klausule obecné (čl. 140 až 143)
ČÁST VI.
Váleční zajatci a hroby.
Oddíl I. - Váleční zajatci (čl. 144 až 154)
Oddíl II. - Hroby (čl. 155 a 156)
ČÁST VII.
Ustanovení trestní.
Ustanovení trestní (čl. 157 až 160)
ČÁST VIII.
Náhrada škod.
Oddíl I. - Ustanovení obecná (čl. 61 až 174)
Příloha I
Příloha II. (§ 1 až § 23)
Příloha III. (§ 1 až § 8)
Příloha IV. (§ 1 až § 6)
Příloha V. (§ 1 až § 3)
Příloha VI.
Oddíl II. Zvláštní ustanovení (čl. 175 až 179)
ČÁST IX.
Klausule finanční.
Klausule finanční (čl. 180 až 199)
Příloha k čl. 186
Příloha k čl. 189
ČÁST X.
Klausule hospodářské.
Oddíl I. - Vztahy obchodní
Hlava I. - Celní předpisy, cla a omezení celní (čl. 200 až 208)
Hlava II. - Plavba (čl. 209)
Hlava III. - Nekalá soutěž (čl. 200)
Hlava IV. - Nakládání se státními příslušníky Mocností spojených a sdružených (čl. 211. až 214)
Hlava V. - Klausule obecné (čl. 215 a 216)
Oddíl II. - Smlouvy (čl. 217 až 230)
Oddíl III. - Dluhy (čl. 231)
Příloha (§ 1 až § 25)
Oddíl IV. - Jmění, správa a zájmová účastenství (čl. 232 a 233)
Příloha (§ 1 až § 15)
Oddíl V. - Smlouvy, lhůty, rozsudky (čl. 234 až 238)
Příloha (§ 1 až § 23)
Oddíl VI. - Smíšený rozhodčí soud (čl. 239 a 240)
Příloha k čl. 239 (§ 1 až § 9)
Oddíl VII. - Průmyslové vlastnictví (čl. 241 až 245)
Oddíl VIII. - Zvláštní ustanovení o postoupených územích (čl. 246 až 259)
ČÁST XI.
Vzduchoplavba.
Vzduchoplavba (čl. 260 až 267)
ČÁST XII.
Přístavy, vodní cesty a železnice.
Oddíl I. - Ustanovení obecná (čl. 268 až 273)
Oddíl II. - Plavba
Hlava I. - Svoboda plavby (čl. 274)
Hlava II. - Klausule o Dunaji (čl. 275 až 291)
Hlava III. - Vodní hospodářství (čl. 292 až 293)
Oddíl III. - Železnice
Hlava I. - Svoboda průvozu k moři Jaderskému pro Maďarsko (čl. 294)
Hlava II. - Klausule o mezinárodní přepravě (čl. 295 až 299)
Hlava III. - Vozidla (čl. 300)
Hlava IV. - Odevzdání železničních tratí (čl. 301)
Hlava V. - Ustanovení o některých tratích železničních (čl. 302 až 307)
Hlava VI. - Ustanovení přechodná (čl. 308)
Hlava VII. - Telegrafy a telefony (čl. 309 a 310)
Oddíl IV. - Řešení sporů a revise klausulí trvalých (čl. 311 až 313)
Oddíl V. - Ustanovení zvláštní (čl. 314)
ČÁST XIII.
Práce.
Oddíl I. - Organisace práce
Hlava I. - Organisace (čl. 315 až 327)
Hlava II. - Řád jednací (čl. 328 až 348)
Hlava III. - Předpisy obecné (čl. 349 až 351)
Hlava IV. - Přechodná opatřené (čl. 352 až 354)
Příloha
Oddíl II. - Obecné zásady (čl. 355)
ČÁST XIV.
Klausule rozličné.
Klausule rozličné (čl. 356 až 364)
Příloha k čl. 358