O toto rozhodčí řízení, pokud jde o Společnost (rakouské) Jižní dráhy, bude moci žádati buď správní rada této společnosti nebo výbor zastupující vlastníky obligací.
Článek 305.
Do pěti roků po tom, co tato smlouva nabude působnosti, stát československý může žádati zlepšení trati spojující na území maďarském stanice Bratislavu a Nagy-Kanisza.
Rozdělení výloh bude úměrné výhodám, které interesované mocnosti budou z toho míti. Nebude-li možná dohoda" bude rozdělení provedeno prostředníkem označeným Společností národů.
Článek 306.
Pro důležitost, již má pro stát československý svobodné spojení s mořem Jaderským, přiznává Maďarsko státu československému právo vésti vlastní vlaky po částech tratí, ležících na území rakouském a to:
1. Z Bratislavy na Rjeku přes Šoproň, Kamenec a Mura Keresztur a na odbočce z Mura-Keresztur do Pragerska;
2. z Bratislavy do Rjeky k Hegyeshalon-Csorna-Hegyfalu - Zalaber - Zalaszentiván-Mura-Keresztur a odbočky z Hegyfalu do Szombathely a z Mura-Keresztur do Pragerska.
Na žádost té či oné strany mohou býti tratě, na nichž bude vykonáváno právo průchodu dočasně anebo trvale pozměněny úmluvou mezi správou železnic československých a správou oněch drah, na nichž bude právo průchodu vykonáváno.
Článek 307.
Vlaky, pro něž bude použito právo průchodu nesmí sloužiti místní dopravě, leč po úmluvě, uzavřené mezi státem, kterým vlaky projíždějí a státem československým, zvláště právo postaviti topírny a dílny pro menší správky vozidel jakož i právo, ustanoviti zástupce, kteří by dohledali na dopravu vlaků československých.
Technické, správní a finanční podmínky, za nichž bude právo průchodu vykonáváno státem československým, určí se úmluvou mezi železní správou tohoto státu a příslušnou správou drah maďarských. Neshodnou-li se tyto správy o ustanoveních této úmluvy, rozsoudí sporné otázky rozhodčí, jmenovaný vládou britskou; nálezy tohoto rozhodčího budou závazny pro obě strany. Spory o výklad nebo obtíže nepředvídané touto smlouvou, budou urovnány stejným způsobem rozhodčím řízením, pokud byť Společností národů nebyl zaveden postup jiný.
Hlava VI.
Ustanovení přechodní.
Článek 308.
Maďarsko vyhoví poukazům, které mu budou dány ve věcech přepravy úřadem jednajícím jménem Mocností spojených a sdružených:
1. Ve věci přepravy vojska, prováděné na základě této smlouvy, jakož i přepravy materiálu, střeliva a zásob vojenských;
2. a zatímně ve věci přepravy potravin pro určité kraje ve věci co možná rychlého obnovení pravidelných podmínek přepravních a ve věci upravení služby poštovní a telegrafní.
Hlava VII.
Telegrafy a telefony.
Článek 309.
Maďarsko se zavazuje, že poskytne bez ohledu na jakákoliv opačná ustanovení trvajících konvencí na linkách pro mezinárodní transit a podle platných tarifů svobodu transitu telegrafickým sdělením a telefonickým hovorům z kteréhokoliv a do kteréhokoliv ze států spojených a sdružených, ať sousedních či nikoli. Tato sdělení a tyto hovory nebudou podrobeny zbytečným průtahům a omezením; bude s nimi v Maďarsku nakládáno jako s domácími ve všem co do výhod a zvláště co do rychlosti styků. Žádný poplatek, výhoda neb omezení nesmí záviseti ať přímo nebo nepřímo na státní příslušnosti odesilatele nebo příjemce.
Článek 310.
V důsledku zeměpisné polohy státu československcho přijímá Maďarsko následující odchylky od mezinárodní úmluvy telegrafní a telefonní, o níž se mluví v článku 218., části X. (klausule hospodářské) této smlouvy:
1. Maďarsko zřídí a bude udržovati na žádost státu československého přímé telegrafní linky přes území maďarské.
2. Roční poplatek, který má československý stát platiti za každou ze zmíněných linek, bude počítán dle ustanovení konvencí svrchu uvedených; tento poplatek nebude, leč by o tom došlo k jiné dohodě, nižší než částka dle zmíněných konvencí za počet sdělení v těchto konvencích stanovená, která dává právo žádati za zřízení nové přímé linky, při čemž jest vzíti za základ zlevněné tarify uvedené v čl. 25. § 5 mezinárodní úmluvy telegrafní (revise lisabonská).
3. Pokud stát československý bude platiti za některou z přímých linek roční nejmenší poplatek nahoře stanoveny.
a) bude ona linka úplně vyhrazena pro sdělení určená do státu československého aneb z něho přicházející;
b) nesmí se pro tuto linku použíti oprávnění, přerušiti mezinárodní spojení telegrafické, které dává Maďarsku článek 8. mezinárodní úmluvy telegrafní ze dne 22. července 1875.
4. Podobná ustanovení budou platiti pro zřízení a udržování přímých linek telefonních. Nebude-li jiné úmluvy, bude stát československý platiti za každou přímou linku telefonní dvojnásobné poplatky přímých linek telegrafních.
5. Pozdější úmluvou mezi státy zúčastněnými bude stanoveno, které zvláštní linky mají býti zřízeny a budou určeny nutné podmínky správní, technické a finanční, které by nebyly obsaženy v úmluvách mezinárodních nebo v tomto článku. Nedojde-li ke shodě, budou podmínky ty určeny rozhodčím, jmenovaným Radou Společnosti národů.
6. Ustanovení tohoto článku mohou býti kdykoliv změněna úmluvou mezi Maďarskem a státem československým. Nedojde-li po 10 letech od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti k dohodě se stranami, může rozhodčí, jmenovaný Radou Společností národů k žádosti kterékoliv strany změniti podmínky, dle nichž stát československý bude požívati práv tímto článkem daných.
7. Kdyby došlo mezi stranami k rozporu o výklad buď tohoto článku, buď úmluv zmíněných v odstavci 5., bude spor předložen k rozhodnutí stálému mezinárodnímu soudnímu dvoru, který bude zřízen Společností národů.
ODDÍL IV.
ŘEŠENÍ SPORŮ A REVISE TRVALÝCH KLAUSULÍ.
Článek 311.
Spory, které by mezi Mocnostmi zúčastněnými vznikly o výklad aneb použití ustanovení této části této smlouvy, budou řešeny způsobem který určí Společnost národů.
Článek 312.
Společnost národů může kdykoliv navrhnouti revisi oněch předcházejících článků, které mají ráz trvalého správního řádu.
Článek 313.
Po třech letech od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, může Rada Společnosti národů ustanovení článků 268. až 274., 277., 295., 297., až 299 a 309. kdykoliv zrevidovati.
Nedojde-li k revisi, nebude po uplynutí lhůty stanovené v předešlém odstavci, žádná Mocnost spojená a sdružená moci žádati výhody kteréhokoliv ustanovení obsaženého v článcích v předchozím odstavci zmíněných ve prospěch kterékoliv části svého území, pro níž by nebyla poskytla vzájemnost. Doba tří let, do které vzájemnost nelze požadovati, může býti i prodloužena Radou Společnosti národů.
Státy, jimž bylo postoupeno území někdejšího mocnářství rakousko-uherského aneb jež vznikly rozpadnutím tohoto mocnářství, nebudou moci žádati výhody žádného ustanovení svrchu zmíněného, leč by pro území, jež na základě této smlouvy přešlo pod jejich svrchovanost, zajistily Maďarsku nakládání vzájemně stejné.
ODDÍL V.
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ.
Článek 314.
Nehledě k zvláštním závazkům uloženým touto smlouvou ve prospěch Mocností spojených a sdružených, zavazuje se Maďarsko, že přistoupí ke každé obecné úmluvě o mezinárodním řádu pro průvoz, pro cesty vodní, přístavy a železnice, kterou by se schválením Společnosti národů Mocnosti spojené a sdružené ve lhůtě 5 let od doby, kdy tato smlouva nabude platnosti mezi sebou snad sjednaly.
ČÁST XIII.
Práce.
ODDÍL I.
Organisace práce.
Hledíce k tomu, že Společnost národů má účelem založiti obecný mír a že takovýto mír může spočívati jen na podkladě sociální spravedlnosti;
hledíce k tomu, že trvají podmínky pracovní, obsahující pro velký počet osob nespravedlnost, bídu a strádání, což působí takovou nespokojenost, že obecný mír a soulad jsou ohroženy a že je naléhavo tyto podmínky zlepšiti: na příklad pokud jde o uspořádání pracovních hodin, ustálení maximálního trvání pracovního dne a týdne, najímání pracovních sil, boj proti nezaměstnanosti, o záruku mzdy zabezpečující slušné podmínky existence, o ochranu dělníků proti obecným chorobám a chorobám z povolání i úrazům, vyplývajícím z práce, o ochranu dětí, nedospělých a žen, důchody starobní a invalidní, o ochranu zájmů dělníků zaměstnaných v cizině, zajištění zásady svobody odborového sdružování, organisaci odborného a technického vyučování a o jiná obdobná opatření;
hledíce k tomu, že nepřijme-li některý stát řád práce vskutku lidský, hatí se tím námahy ostatních států, proniknutých snahou zlepšiti osudy dělníků ve vlastních zemích;
Vysoké Smluvní Strany proniknuté city spravedlnosti a lidskosti právě tak jako touhou zabezpečiti trvalý světový mír, sjednotily se v tomto:
Hlava I.
Organisace.
Článek 315.
Utvořuje se stálá organisace, mající úlohu pracovati o uskutečnění programu vyloženého v úvodě.
Zakládající členové Společnosti národů budou zakládajícími členy této organisace a na příště členství ve Společnosti národů bude zahrnovati v sobě i členství v řečené organisaci.
Článek 316.
Stálá organisace bude obsahovati:
1. valné shromáždění zástupců členů;
2. mezinárodní úřad práce pod řízením Správní Rady, stanovené v článku 321.
Článek 317.
Valné shromáždění zástupců členů bude konati zasedání kdykoliv bude třeba a nejméně jednou ročně. Složeno bude ze čtyř zástupců každého člena, z nichž dva budou delegáty vlády a z obou ostatních budou zastupovati jeden zaměstnavatele, jeden dělníky příslušné v onom státě členském.
Každý delegát bude moci býti provázen odbornými poradci, jejichž počet bude moci býti nejvýše dva pro každou z jednotlivých věcí, jež dány jsou na denní pořádek zasedání. Budou-li předmětem jednání otázky týkající se zvláště zájmů žen nejméně jedna z osob označených jako odborní poradcové musí býti ženou.
Členové se zavazují, že určí delegáty a odborné poradce mimovládní ve shodě s odbornými organisacemi nejvýznačnějšími jednak zaměstnavatelů, jednak dělníků dotyčné země, pokud takové organisace tam působí.
Odborní poradcové nesmějí se ujati slova leda k žádosti delegáta, jemuž jsou přiděleni a se zvláštním svolením předsedy Konference; nebudou moci se zúčastniti hlasování.
Delegát může písemným oznámením předsedovi označiti jednoho ze svých odborných poradců jako svého náměstka, který v této své vlastnosti bude moci se účastniti rozprav a hlasování. Jména delegátů a jejich odborných poradců budou oznámena vládou každého člena mezinárodnímu úřadu práce.
Ověřovací listy delegátů a jejich odborných poradců budou verifikovány Konferencí, jež může většinou dvoutřetinovou přítomných delegátů odmítnouti přijati kteréhokoliv delegáta neb odborného poradce, o němž usoudí že nebyl určen v souhlase s ustanovením tohoto článku.
Článek 318.
Každý delegát bude míti právo, aby hlasoval individuelně o všech otázkách předložených k úvaze Konference.
V případě, že by jeden z členů nebyl určil jednoho z delegátů mimovládních, na nějž má právo, druhý delegát mimovládní bude míti právo, aby se zúčastnil rozprav Konference, ale nebude míti právo hlasovací.
V případě, že by Konference na základě moci jí dané článkem 31. zamítla připustiti některého z delegátů určitého člena, použije se ustanovení tohoto článku jako by onen delegát nebyl býval určen.
Článek 319.
Zasedání Konference budou se konati v sídle Společnosti národů anebo v kterémkoliv jiném místě, které by bylo určeno Konferencí v předešlém zasedání dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných delegátů.
Článek 320.
Mezinárodní úřad práce zřídí se v sídle Společnosti národů a bude tvořiti součást souboru zařízení Společnosti.
Článek 321.
Mezinárodní úřad práce bude podřízen správní radě, složené z 24 osob podle těchto předpisů určených:
Správní rada Mezinárodního úřadu práce bude složena takto:
Dvanáct osob zastupujících vlády;
šest osob zvolených delegáty na Konferenci zastupujícími zaměstnavatele;
šest osob zvolených delegáty zastupujícími na Konferenci zřízence a dělníky.
Ze dvanácti osob zastupujících vlády osm bude jmenováno členy, jejichž průmyslový význam je význačnější a čtyři budou jmenovány členy zvolenými k tomu cíli vládními delegáty na Konferenci vyjma delegáty osmi členů nahoře zmíněných.
Případné spory o otázce kteří členové mají průmyslový význam nejznačnější, budou rozhodovány Rado u Společnosti národů.
Mandát členů Správní Rady bude trvati tři léta. Způsob obsazení uprázdněných míst a ostatní otázky stejného druhu budou řešeny správní radou s výhradou schválení Konference.
Správní Rada zvolí jednoho ze svých
členů předsedou a určí si svůj jednací řád. Bude zasedati v obdobích, jež si sama určí. Mimořádné zasedání musí býti konáno kdykoliv nejméně deset členů Rady o to písemně požádá.
Článek 322.
V čelo Mezinárodního úřadu práce bude postaven ředitel. Bude určen Správní Radou, od níž dostane své instrukce a jíž bude odpověden ze správného úřadování, jakož i ze všech ostatních úkolů, které mu budou snad svěřeny.
Ředitel nebo jeho náměstek účastní se všech zasedání Správní Rady.
Článek 323.
Personál Mezinárodního úřadu práce bude jmenován ředitelem. Volba jeho musí padnouti na osoby různých národností, pokud se to srovnává se snahou dosíci nejlepší výkonnosti Úřadu. Jistý počet těchto osob musí býti ženy.
Článek 324.
Činnost Mezinárodního úřadu práce bude v sobě zahrnovati soustředění a sdělování veškerých údajů vztahujících se na mezinárodní úpravu poměrů dělnických a řadů práce, jakož i zvláště zkoumání otázek jež jsou navrženy za předmět diskuse Konference směřující k uzavření mezinárodních úmluv, konečné provedení veškerých zvláštních šetření předepsaných Konferencí.
Bude pověřen přípravou denního pořadu pro zasedání Konference.
V souhlase s ustanoveními této části této Smlouvy bude plniti úkoly sobě připadající, pokud jde o mezinárodní spory.
Bude redigovati a vydávati francouzsky a anglicky a v kterékoliv jiné řeči, již Správní Rada uzná za vhodnou, periodický věstník věnovaný studiu otázek týkajících se průmyslu a práce a majících mezinárodní význam.
Vůbec bude míti mimo činnost označenou v tomto článku všechny ostatní pravomoci a funkce, jež Konference uzná za vhodno mu přiděliti.
Článek 325.
Ministerstva členů zabývající se otázkami dělnickými budou moci přímo se stýkati s ředitelem prostřednictvím zástupce své vlády v Správní Radě Mezinárodního úřadu práce aneb není-li takovéhoto zástupce prostřednictvím jakéhokoliv jiného povolaného činovníka určeného k tomu cíli interesovanou vládou.
Článek 326.
Mezinárodní úřad práce bude moci žádati o součinnost generálního úřadu tajemnického Společnosti Národů ve všech otázkách, v kterých tato součinnost může býti poskytnuta.
Článek 327.
Každý člen bude hraditi náklady cesty a pobytu svých delegátů a jejich technických poradců, jakož i svých zástupců účastnících se po případě zasedání Konference a Správní Rady.
Všechny ostatní náklady Mezinárodního úřadu práce zasedání Konference neb zasedání Správní Rady budou řediteli hrazeny generálním tajemníkem Společnosti národů z obecného rozpočtu Společnosti.
Ředitel bude odpověden tajemníkovi generálnímu Společnosti národů z použití všech částek, jež mu budou vyplaceny ve shodě s ustanoveními tohoto článku.
Hlava II.
Řád jednací.
Článek 328.
Správní Rada stanoví jednací porad pro zasedání Konference prozkoumavši všechny návrhy podané vládami kteréhokoli člena aneb kteroukoliv jinou organisací jmenovanou v článku 317 a týkající se věcí, jež mají býti dány na tento denní pořad.
Článek 329.
Ředitel bude obstarávati funkce tajemníka Konference a bude musiti doručiti denní pořad každého zasedání čtyři měsíce před zahájením tohoto zasedání každému členu a jeho prostřednictvím delegátům mimovládním, jakmile tito budou určeni.
Článek 330.
Každá vláda členu bude míti právo odporovati tomu, aby ta neb ona navrhovaná věc byla dána na denní pořad zasedání. Důvody ospravedlňující tento odpor budou musit býti vyloženy ve vysvětlujícím rozkladě zaslaném řediteli, který jej sdělí se členy Stále Organisace.
Předměty, proti nimž bude vznesen odpor, zůstanou nicméně na denním pořadu, rozhodne-li tak Konference dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných delegátů.
Každá otázka, o níž stejnou dvoutřetinovou většinou Konference rozhodne, že má býti zkoumána (mimo případ uvedený v odstavci předchozím) bude dána na denní porad následujícího zasedání.
Článek 331.
Konference určí si svůj jednací řád; zvolí si svého předsedu: může jmenovati komise, jež pověří předložením zpráv o všech otázkách, které uzná za nutno podrobiti zkoumání.
Prostá většina hlasů přítomných členů rozhodne ve všech případech, ve kterých kvalifikovaná většina není výslovně ustanovena jinými články této části přítomné Smlouvy.
Žádné hlasování není platné je-li počet odevzdaných hlasů menší než polovice počtu delegátů přítomných při zasedání.
Článek 332.
Konference může přiděliti komisím, které zřídí, odborné poradce, již budou mí i hlas poradní, nikoliv však rozhodující.
Článek 333.
Vysloví-li se Konference pro přijetí návrhu vztahujících se na věc danou na denní pořad, bude jí rozhodnout o tom, zda návrh má nabýti formy:
a) "Doporučení", které má býti předloženo zkoumání členů k tomu cíli, aby se mu dodalo účinnosti formou státního zákona neb jinak;
b) neb návrhu mezinárodní úmluvy, která má býti členy ratifikována.
V obou případech je třeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných delegátů, aby doporučení neb návrh úmluvy byl přijat při konečném hlasování Konference.
Přidávání doporučení neb návrhu úmluvy obecně platných má Konference míti zřetel na země, v nichž podnebí, nedokonalý vývoj průmyslové organisace neb jiné zvláštní okolnosti utvářejí podstatně odchylné podmínky průmyslu a man vrhnouti takové modifikace, jež pokládá za potřebné, aby bylo vyhověno zvláštním podmínkám oněch zemí.
Jedno vyhotovení doporučení neb návrhu úmluvy bude podepsáno předsedou Konference a ředitelem a uloženo k rukám generálního tajemníka Společnosti Národů. Tento doručí pověřený opis doporučení neb návrhu úmluvy každému členovi.
Každý člen se zavazuje předložiti ve lhůtě jednoho roku od konce zasedání Konference (anebo bylo-li následkem mimořádných okolností nemožno tak učiniti během roku ihned, jakmile to bude možno, ale nikdy později, než osmnást měsíců po konci zasedání Konference), doporučení neb návrh úmluvy činiteli neb činitelům do jejichž slušnosti věc patří, aby byla uzákoněna aneb jinak uvedena v platnost.
Jde-li o doporučení, členové uvědomí generálního tajemníka o vydaných opatřeních.
Jedná-li se o návrh úmluvy, sdělí člen, jenž obdržel souhlas příslušného činitele neb činitelů svou formální ratifikaci úmluvy generálnímu tajemníkovi a učiní taková opatření, jaká budou nutna, aby ustanovení řečené úmluvy byla uvedena ve skutek.
Nevyhoví-li se doporučení zákonodárným neb jiným opatřením způsobilým k tomu, aby toto doporučení bylo uvedeno ve skutek, aneb nesetká-li se návrh úmluvy se souhlasem příslušného činitele neb činitelů, člen nebude podroben žádnému jinému závazku.
V případě, že jde o stát federativní, jehož pravomoc co do přistoupení k úmluvě ve věcech vztahujících se na práci, jest podrobena určitým omezením, vláda bude míti právo považovati návrh úmluvy, na který se tato omezení vztahují, za pouhé doporučení a použije se na tento případ ustanovení tohoto článku vztahujících se na doporučení.
Hořejší článek bude vykládán v souhlase s touto zásadou:
V žádném případě nebude žádáno na kterémkoli členu, aby následkem toho, že Konference přijala nějaké doporučení neb nějaký návrh úmluvy umenšil ochranu už poskytnutou vlastním zákonodárstvím dělníkům, o něž jde.
Článek 334.
Každá takto ratifikovaná úmluva bude zapsána generálním sekretářem Společnosti národů, ale bude zavazovati jen členy kteří ji ratifikovali.
Článek 335.
Každý návrh, který nedosáhl v celkovém konečném hlasování dvoutřetinové většiny hlasů odevzdaných přítomnými členy, může býti předmětem zvláštní úmluvy mezi těmi členy Stálé Organisace, kteří si tak přejí.
Každá takováto zvláštní úmluva musí býti oznámena příslušnými vládami generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, který ji dá zapsati.
Článek 336.
Každý člen se zavazuje, že předloží Mezinárodnímu úřadu práce výroční zprávu o opatřeních, jež učinil za účelem provedení úmluv, ke kterým přistoupil. Tyto zprávy budou redigovány ve formě předepsané Správní Radou a musí obsahovati podrobnosti, jež ona bude požadovati. Ředitel předloží přehled těchto zpráv nejbližšímu zasedání Konference.
Článek 337.
Každá reklamace řízená na Mezinárodní úřad práce některou odborovou organisací dělnickou nebo zaměstnavatelskou a podle které kterýkoliv člen nezabezpečil uspokojivým způsobem provedení úmluvy, k níž přistoupil, může býti odevzdána Správní radou dotčené vládě a tato vláda může býti vyzvána, aby v této věci učinila prohlášení jež uzná za vhodné.
Článek 338.
Nepodá-li vláda dotčená žádného prohlášení v přiměřené lhůtě, aneb nezdá-li se učiněné prohlášení Správní Radě uspokojujícím, bude míti Správní Rada právo, aby uveřejnila reklamaci a po případě i udělenou odpověď.
Článek 339.
Každý člen může podati stížnost u Mezinárodního úřadu práce proti jinému členu, který podle jeho mínění nezabezpečuje uspokojujícím způsobem provedení úmluvy, kterou oba na základě předchozích článků ratifikovali.
Správní Rada uzná-li to za vhodno může dříve, nežli by věc vznesla na vyšetřovací komisi, podle řízení níže uvedeného, vejíti ve styk s dotčenou vládou způsobem udaným v článku 337.
Neuznává-li Správní Rada za nutno sděliti stížnost dotčené vládě aneb jestliže přes takovéto sdělení nedostalo se Správní Radě odpovědi jí uspokojující v přiměřené lhůtě, může Rada dáti popud k ustavení se vyšetřující komise, jejímž úkolem bude, aby zkoumala nadhozenou otázku a podala o věci zprávu.
Totéž řízení může býti Radou zahájeno buď z povinnosti úřední, buď ke stížnosti některého delegáta na Konferenci.
Přijde-li před Správní Radu otázka nadhozená podle článku 338. nebo 339., má vláda dotčená právo, nemá-li doposud zástupce v lůně Správní Rady, aby určila delegáta, jenž by se zúčastnil jednání v této věci. Rok k projednávání bude oznámen včas dotčeno vládě.
Článek 340.
Vyšetřující komise bude složena takto,
Každý člen se zavazuje, že označí během 6 měsíců po vejíti v platnost této smlouvy 3 osoby kompetentní v otázkách průmyslových, z nichž první zastupuje zaměstnavatele, druhá dělníky a třetí jest neodvislou od obou. Soubor těchto osob bude tvořit seznam, z něhož budou vybíráni členové vyšetřující komise.
Správní Rada bude míti právo, aby verifikovala ověřovací listiny těchto osob a aby odmítla dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů přítomných zástupců, přijati ty, jejichž ověřovací listiny neodpovídají předpisům tohoto článku.
Na žádost Správní Rady generální tajemník Společnosti národů určí 3 osoby po jedné z každého ze tří oddělení tohoto seznamu za účelem utvoření vyšetřující komise a určí mimo to jednu z těchto 3 osob, aby předsedala řečené komisi. Žádná z těchto tří osob nesmí přináležeti členovi, jenž má přímý nebo nepřímý zájem na sporné věci.
Článek 341.
V případě, že stížnost bude vznesena po rozumu článku 339. na vyšetřující komisi, zavazuje se každý člen, ať má nebo nemá přímý zájem na sporné věci, že dá k disposici komisi všechny údaje, vztahující se na spornou věc, které by byly v jeho rukách.
Článek 342.
Vyšetřující komise zrediguje po zevrubném prozkoumání stížnosti zprávu, v které vyloží svá zjištění o všech skutečnostech, jež umožňují vymeziti dosah sporu, jakož i doporučení, jež uzná za dobré co do opatření, jež se mají učiniti, aby se vyhovělo stěžující si vládě a co do lhůt, v nichž tato opatření mají býti provedena.
Tato zpráva označí současně v případě potřeby trestní opatření hospodářského rázu proti dotčené vládě, jež komise by uznávala za vhodná a o nichž usoudí, že by ostatní vlády měly býti oprávněny je učiniti.
Článek 343.
Generální tajemník Společnosti národů doručí zprávu vyšetřující komise každé vládě interesované na sporu a zařídí její uveřejnění.
Každá interesovaná vláda musí ve lhůtě jednoho měsíce oznámiti generálnímu tajemníku Společnosti národů, zda přijímá nebo nepřijímá doporučení, obsažená ve zprávě Komise, a v případě, že je nepřijímá, zda žádá, aby spor byl vznesen na stálý mezinárodní dvůr soudní Společnosti národů.
Článek 344.
V případě, že některý člen neučiní ve věci doporučení neb návrhu úmluvy opatření předepsaná v článku 333., může každý jiný člen vznésti tuto otázku na stálý mezinárodní dvůr soudní.
Článek 345.
Rozhodnutí stálého mezinárodního dvoru soudního o stížnosti nebo otázce na vznesené po rozumu článku 343 a 344 jest konečné.
Článek 346.
Případné závěry neb doporučení komise vyšetřující budou moci býti potvrzeny, opraveny neb zrušeny - stálým mezinárodním dvorem soudním, jenž může v případě potřeby označiti trestní opatření hospodářského rázu, jež by pokládal za vhodná proti neposlechnuvší vládě i a o nichž soudí, že by ostatní vlády měly býti oprávněny je učiniti.
Článek 347.
Nepřizpůsobí-li se některý člen v předepsané lhůtě případným doporučením, obsaženým buď ve zprávě vyšetřovací komise nebo v rozhodnutí stálého mezinárodního dvoru soudního může každý z ostatních členů provésti proti řečenému členové trestní opatření hospodářského rázu, jež v tomto případě zpráva komise nebo rozhodnutí soudu prohlásily za přípustné.
Článek 348.
Neuposlechnuvší vláda může v každé chvíli uvědomiti Správní Radu, že učinila opatření, aby se přizpůsobila doporučením buď vyšetřující komise nebo doporučením obsaženým v rozhodnutí stálého mezinárodního dvoru soudního a může žádati Rady, aby dala utvořiti generálním tajemníkem Společnosti národů vyšetřující komisi, pověřenou zjistiti pravdivost jejich údajů. V tomto případě budou platiti ustanovení článků 340., 341., 342., 343., 345. a 346. a budou-li zpráva vyšetřující komise neb rozhodnutí stálého mezinárodního dvoru soudního příznivý neuposlechnuvší vládě, musí ostatní vlády ihned odvolati opatření rázu hospodářského, jež učinily proti řečenému státu.
Hlava III.
Předpisy obecné.
Článek 349.
Členové se zavazují, že budou prováděti úmluvy, k nimž přistoupili v souhlase s ustanoveními této části přítomné smlouvy i ve svých koloniích, državách a těch ze svých protektorátů, které se nespravují úplně samy s následujícími výhradami:
1. že úmluva nebude neproveditelná následkem místních poměrů,
2. že změny, které by byly potřebné k tomu, aby úmluva se přizpůsobila místním poměrům budou moci býti do ní pojaty.
Každý člen musí oznámiti Mezinárodnímu Úřadu práce rozhodnutí, jež má v úmyslu učiniti vzhledem na každou ze svých kolonií neb držav, neb každý z těch svých protektorátů, jež se nespravují úplně samy.
Článek 350.
Doplňky a změny této části přítomné smlouvy, jež budou přijaty konferencí dvoutřetinovou většinou hlasů, odevzdaných přítomnými delegáty, nabudou působnosti, jakmile budou ratifikovány státy, jejichž zástupcové tvoří Radu Společnosti národů a třemi čtvrtinami členů.
Článek 351.
Všecky otázky a pochybnosti, vztahující se na výklad této části přítomné smlouvy a úmluv, jež později budou uzavřeny členy po rozumu řečené části, budou podřízeny rozhodování stálého mezinárodního dvoru soudního.
Hlava IV.
Přechodná opatření nacházející se v mírové smlouvě s Německem ze dne 28. června 1919.
Článek 352.
První zasedání konference bude se konati v měsíci říjnu 1919. Místo a denní pořad tohoto zasedání jsou stanoveny v příloze.