Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Vysvětlivky

k návrhu finančního zákona na rok 1921.

I.

Formální stránka rozpočtu.

Zkušenost ukázala, že i formální úprava rozpočtu muže míti podstatný vliv na finanční hospodaření státu. Rozpočtům předchozích let bylo na závadu, že nečinily rozdílu mezi skutečnými hospodářskými investicemi a ostatními státními výdaji, takže ve vykazovaném schodku rozpočtu státního nebylo patrno, do jaké míry plyne schodek z běžného hospodaření státního a jest tak příznakem ještě chorobného, stavu státních fiinancí, a do jaké míry je zaviněn skutečnými hospodářskými investicemi, které uhrazovati kreditem jest nejen nutno, ale i hospodářsky odůvodněno. Tím vzniká zkreslený obraz pravého finančního stavu republiky, ale tam též současně znesnadňuje se i opatřování úvěru pro krytí státního schodku, poněvadž ochota k investičnímu úvěru je v zásadě zcela jiná, nežli k úhradě běžných státních schodků.

Z té příčiny odhodlala se finanční správa pro rok 1921 v návrhu rozpočtovém odloučiti rozpočet běžného hospodářství od rozpočtu státních investic a předkládá státní rozpočet ve dvou částech, z nichž prvá obsahuje státní rozpočet všech odvětví administrativních s vyloučením všech investičních nákladů, druhá pak výhradně rozpočet státních investic.

Oddělení obou těchto částí rozpočtu není vsak pouze formálně, nýbrž i přesně věcně provedeno tím způsobem, že příjmů v první části rozpočtu stanovených nesmí býti použito ku hrazení výdajů investičních uvedených v druhé části rozpočtu a načpak, že výtěžku úvěrních operací ku krytí investičního nákladu podniknutých nesmí býti použito ku hrazení jiných než investičních výdajů.

Kromě této zásadní změny vykazuje struktura státního rozpočtu ve své prvé částí následující odchylky od dosavadní soustavy rozpočtové:

Potřeba pro drahotní přídavky, mimořádné výpomoci a srážky státem převzaté pro státní zaměstnance, zaměstnance státní železniční správy a vojsko. zařaděna jest sice i nyní do výdajů mimořádných, byla však vyloučena z kapitoly 24. "Opatření přechodné doby poválečné", kde dosud sumárně preliminována byla, a byla rozdělena na jednotlivé kapitoly výdajové, aby tím lépe výrazu došlo, jaký náklad s tím kterým odvětvím státní správy je spojen, čímž se zejména u resortů čistě hospodářských umožňuje správný úsudek o jejich výnosnosti.

Další změnu bylo třeba předsevzíti u potřeby a úhrady týkající se Podkarpatské Rusi, pokud oddělené jejich zjištění je možné; preliminování jich navrhuje se v pododděleních příslušných kapitol. Pokud se jedná o společné náklady a případné příjmy, jako zejména u min. předsednictva, min. zahraničních věcí, min. Národní obrany, min. železnic a pod., nebylo ovšem možno státní hospodářství v Podkarpatské Rusi ciferně odděliti a musí zůstati i nadále společný preliminář.

Vzhledem k velkým obtížím, které v uplynulém období při používání rozpočtových úvěrů v různých odvětvích státní správy se vyskytly a které vedly i k tomu, že na celý rok povolené úvěry předčasně byly skonsumovány, tak že na zjištění další běžné potřeby bylo nutno, sáhnouti k mimořádným opatřením, vsunuty do článku II. návrhu finančního zákona ustanovení o používání povolených úvěrů řádných i mimořádných; prováděcím nařízením k finančnímu zákonu budou v tom směru podrobnější předpisy vydány.

Protože pak ustanovení § 7. zákona ze dne 20. března 1919 č. 175 sb. z. a nař. o směně rozpočtových položek (virementu) a o postupu při povolování úvěrů nad schválený rozpočet dle, nabytých zkušeností se ukázalo nedostatečným a kromě toho ústavou nová instituce Stálého výboru dle § 54 ústavní listiny zavedena byla, jeví se potřeba zmíněné zákonné ustanovení podrobněji rozvésti a doplniti, což se děje článkem III; návrhu, finančního zákona.

Protože nelze s tím počítati, že preliminované příjmy ihned do státní pokladny vplynou, naproti tomu však úhrada výdajů běžného hospodářství odkladu nesnese, bylo nutno v článku IV. učiniti opatření, aby přechodnými, nejdéle do konce roku 1921 splatitelnými úvěrními operacemi pokladniční schodky plynoucí z časové neshody mezi příjmy a výdaji byly odstraněny.

V článku VII. návrhu pak byly hranice obnosů pro kompetenci ministra financí ku zcizení a zavazení nemovitého majetku státního proti dosavadní výměře zvýšený vzhledem ku stávajícím vyšším cenám nemovitostí.

II.

Materielní stránka rozpočtu.

Státní rozpočet na rok 1920 schválený zákonem ze dne 29. ledna 1920 č. 104 sb. z. a n. stanovil veškeré

Dle tohoto rozpočtu vykazovalo státní hospodářství

v rozpočtu řádném přebytek 396,890.538 K

v rozpočtu mimořádném schodek 3.062,295.685 K

takže celkový schodek obnášel 2.665,405.147 K

V návrhu finančního zákona pro rok 1921, který se k ústavnímu schválení předkládá, jsou dle první části rozpočteny:

takže přebytek řádného rozpočtu 2.885,170.434 K

kryje schodek mimořádného rozpočtu 2.881,565.534 K

a zůstává ještě celkový přebytek 3,604.900 K

Z návrhu finančního, zákona jest tudíž patrno, že vlastní finanční hospodářství státu se nalézá v rovnováze poněvadž všechny řádné i mimořádné příjmy jsou uhrazeny ne pomocí úvěru, nýbrž vlastními státními, příjmy. Pouze investice státu odkázány jsou na kredit, což, jak řečeno, jest hospodářsky odůvodněno. Mezi investice počítány jsou výdaje, které by musel každý soukromý podnikatel za investice považovati. Jestliže jest též stavba úředních budov mezi ně počítána, tedy děje se tak vzhledem k tomu, že máme nový stát, který se teprve zařizuje. Ve starém státě nebylo by možno stavbu té které úřední budovy považovati prostě za investici, poněvadž v rámci velikého počtu úředních budov jest občasná stavba té které budovy pouze obnova a udržení stálého rovnovážného stavu. Avšak dnes, kdy nově státní úřady jsou

odkázány na nájem v budovách cizích, jest i stavba veřejných úředních budov, investicí v pravém slova smyslu. O tom pak, že všechny ostatní výdaje investiční v rozpočtu uvedené zejména stavba budov obytných, investice v státní tiskárně, mincovně, státních dolech, lesích atd. jsou investicemi v pravém slova smyslu, nelze zajisté pochybovati.

Ze nelze investice krýti běžnými příjmy státu, daněmi a poplatky jest na bíledni, už také proto, že vynos jejich jest schopen v budoucnu hraditi zúročení a amortisaci jích nákladu, že prospěch z nich budou míti i generace příští, jichž povinností jest též přispívati k úhradě, a to tím více, že obyvatelstvo nyní po válce jest nesmírně zatíženo, ač stojí vůči nebývalým úkolům poválečným.

Vlastní hospodářství státu jest v rovnováze, a to nijak uměle, nýbrž na zcela spolehlivých základech. Bylo arci nutno pečovati o to, aby stát co nejdříve možno se dostal do rovnováhy ve svém hospodaření, poněvadž nemůže nadále vstupovati na peněžní trh a konkurovati pro běžné své výdaje o úvěr se soukromými podnikateli, poněvadž tím jen dále zvyšuje všeobecné napjetí na peněžním trhu, zdražuje úvěr a znesnadňuje soukromé podnikání. Uvítá tedy celý národohospodářský život se zadostiučiněním, že Československý stát už v třetím roce své existence dospívá ke svému ozdravění.

Finanční správa opírajíc se o rovnováhu rozpočtovou může teprve nyní zahájiti reformní dílo ve státním hospodaření a splniti, nejnaléhavější úkoly na straně příjmů i výdajů. Na straně výdajů jest zlepšení materielních poměrů stát. zaměstnanectva a na straně příjmů povlovné odstraňování dávky z uhlí. Avšak tyto úkoly může splniti pouze tak, že zachovává rovnovážný stav ve státním hospodaření t. j. tak, že nalezne nové státní příjmy anebo, že dovede úsporami stlačiti státní výdaje. Zvýšení státních příjmů lze čekati jednak od trvalého ozdravění národního hospodářství, dále od vybudování a zlepšení administrativy, na jejíž reformě se usilovně pracuje a dále. arci též od intensivnějšího a spravedlivějšího rozdělení břemene státních daní a postižení zejména oněch vrstev, které válkou získaly, anebo alespoň byly válečných ztrát plně uchráněny. Zmenšení státních výdajů lze cekati od úspor, jež nastanou časem snižováním cen, následkem větší intensity výrobní, dále ustálením státní a vojenské administrativy, avšak též od cílevědomé snahy všech orgánů státních, že v. době obmezené platební a výrobní síly obyvatelstva a mimořádných úkolů poválečných jest ve všech odborech státní a zvláště vojenské správy dbáti co největší zdrželivosti a spořivosti.

Co se týče podrobností budiž v následujícím poukázáno na značnější odchylky rozpočtu na rok 1921 od rozpočtu pro rok 1920 a sice jak ve výdajích, tak ve příjmech.