Návrh zákona má v uvozovacím článku IX. na mysli úpravu výslužného státních zaměstnanců a jích pozůstalých, kteří před účinností tohoto zákona vstoupili do pense nebo zemřeli podle zásad stanovených v části VI., což znamená úplné zrovnoprávnění t. zv. staro- a novopensistů. V Československé republice budeme míti pak pouze jediný druh pensistů, což bude jistě nejsprávnějším a nejrozumnějším. Dosud se při každé úpravě hřešilo na těchto bývalých pracovnících, ovšem hřešilo se na jedněch více, na druhých méně, ale hřešilo se vždy. Tomu nutno učiniti přítrž, neboť není státu důstojno, aby šetřil na těch nejubožších a na těch, kteří se nemohou více brániti. Raději zvýšiti o menší obnosy, ale zvýšiti příjmy všem stejně. Jest nesporno, že úpravou výslužebních požitků dostalo by se těchto výhod mnohým osobám, které nejsou toho hodný z důvodů politických a státních, ale pro tyto jednotlivce má býti trestána většina státních zaměstnanců, jímž nelze ničehož vytknouti?
Dále jest nesporno, že úprava výslužebních požitků vyžadovati bude značného nákladu a značného zatížení státních financí, s tím se však již státní správa smířiti musí, neboť stav, jaký trvá dnes, jest na delší dobu neudržitelným.
§ 101.
A aby se docílilo úplného zrovnoprávnění navrhuje se, aby každé hmotné úpravě státních zaměstnanců v aktivitě následovala zároveň úprava požitků zaměstnanců ve výslužbě a jich pozůstalých.
§ 108.
Ohledně odbytného bylo nutno stanoviti tuto výjimku. Až dosud jest pravidlem, že úředníkům, kteří nemají posud 10 do pense započítatelných let a pokud dobrovolně nebo. disciplinárně ze státní služby nevystupují, poskytuje se odbytné jednou pro vždy a to do 5 let jednoduchým a po více jak 5 letech dvojnásobným obnosem ročního služného. Jinak však se úředníkům odbytné neposkytovalo. Návrh stanoví, že i úředníkům, kteří po 10 letech služebních vystupují ze státní služby, dostane se odbytného a to ve výší všech ročních stálých požitků, jestliže nebylo proti ním zahájeno disciplinární řízení. Tudíž i tehdy, když dobrovolně opouštějí státní službu.
Jsou případy, kdy úředník musí se vzdáti služby nebo i z jiných příčin opouští službu. Tu jest jistě na místě, aby se mu poskytlo odbytné, vždyť vzdává se všech dalších nároků pro sebe i pro pozůstalé.
V tomto případě není také třeba souhlasu manželky ohledně nároků na výslužné jako u úředníků, kteří již v pensí jsou. (§ 105.)
Je-li úředník v pensi a chce-li se jí zříci, jest třeba souhlasu manželky.
K částí VII.: Změny v poměru služebním a jeho zánik.
§ 110.
Je-li zaměstnanec přeložen z vůle úřední, přísluší mu nárok na náhradu stěhovacích výloh, kdežto žádá-li z vlastního popudu za přeložení do jiného služebního místa, musí náklad ten. hraditi z vlastních prostředků. Tu bylo třeba učiniti jakousi výjimku. Až dosud bylo pravidlem, že úředníci, kteří jsou z moci úřední prosazeni a in utili získali, nedostali žádnou náhradu, kdežto úředníkům ex officio přeloženým, avšak hmotně ničehož nezískávavším, hrazeny byly stěhovací náklady. Úředníkům pak, kteří k vlastní žádosti byli přeloženi, ať již získali nebo nezískali, nedostalo se ničehož. Jsou však případy, že úředníci žádají sice za přeložení, avšak na úřední výzvu, a tu jest třeba těmto úředníkům stěhovací náklady hraditi.
Úřední výzvou nemíní se ovšem soutěž, nýbrž pouhá výzva, kdo chtěl by se dáti přeložiti na to či ono místo.
§ 111.
Předpoklady, za jakých může býti úředník přidělen službou k ústředním úřadům, není možno přesně zákonem vymeziti, to nutno ponechati cestě nařizovací. V dosavadní služební pragmatice nalézáme sice ustanovení, že úředník může býti z administrativní služby povolán službou k ústředním úřadům, jestliže byl pět roků velmi dobře kvalifikován. V poslední době ukázala se však nutnost následkem nedostatku schopných sil a. stále rostoucí potřeby, povolati do služeb ústředních úřadů síly mladší, čímž byl zákon zjevně porušen. Nařízením veškerého ministerstva bylo sice ustanovení to prozatímně suspendováno, ale jest otázkou, zdali zákonné ustanovení může býti pouhým nařízením zrušeno. Tím se tvoří praeiudic, jenž by mohl býti nebezpečným i pro věcí jiné. Tak jako se nařízením zrušil § 69., mohly by se dočasně zrušiti i paragrafy jiné, a proto jest lépe v podobných případech, kde zákonem nelze vystačiti, ponechati volnou ruku cestě nařizovací.
K části VIII.: Pravidla disciplinární.
Disciplinární právo bylo v dosud platné služební pragmatice dobře vybudováno.
Jest to nejlépe propracovanou částí a to snad proto, poněvadž bylo zde již vzoru v disciplinárním právu platném pro soudcovské úředníky (zákon ze dne 21. května 1868, ř. z. č. 46). A proto nebylo třeba žádných zvláštních změn až ovšem na volitelné disciplinární komise. Disciplinární právo platné pro státní zaměstnance do uzákonění služební pragmatiky nebylo vlastně ani právem, nýbrž inkvisicí, neboť nebylo zde ústnosti a bezprostřednosti, zásad to, jimiž se musí říditi každé moderní trestní právo a konečně scházelo tu přesného rozlišování funkcí žalobce, obhájce a soudce, což bylo takořka vše sloučeno v jediné osobě. Tomu se všemu vyhovuje do jisté míry v dosud platném disciplinárním řáde a proto bylo třeba pouze jistých změn více méně formální povahy.
§ 117.
Tak vylučuje se z pořádkových trestů trest peněžité pokuty a na jeho místo vkládá se jako druhý stupeň ťdomluvaŤ Trestu peněžité pokuty používalo se nyní velmi málo a pak u soudcovských úředníků zaveden není. Stačí domluva s pohrůžkou disciplinárního oznámení.
§ 118.
Také skala disciplinárních trestů doznává změny v ten smysl, že rozmnožuje se o stupeň výstrahy, jakožto první stupeň disciplinárních trestů, jenž se vymaže již po roce, jestliže se úředník polepšil. Jsou jistě případy, kdy není, třeba ihned sáhati k ostrým opatřením jako jest důtka, která má mnohdy za následek diskvalifikování zaměstnance a kdy také nelze zase vystačiti s pouhým trestem pořádkovým vzhledem k povaze deliktu.
V podobných případech, kdy jest disciplinární soud na rozcestí, hodí se výstraha jakožto skutečně výstraha vidíce účinně, aniž by podobný trest měl vážnějších následků v zápětí.
Jest všeobecné mínění, že kdo byl jednou postaven před disciplinární soud, přičiní se všemožně, aby se oné nejistotě a onomu zvláštnímu pocitu za všech okolností vyhnul.
Tresty: vyloučení z postupu a snížení služného bylo nutno snížiti ze 3 na 2 léta, aby excluse ta uvedena byla v soulad s postupovými lhůtami. Trest propuštění ze služby může býti uložen, jestliže pro něj hlasoval senát jednomyslně, kdežto nyní stačily k tomu cíli z 5 hlasů čtyři.
Disciplinární komise.
§ 121.
Jak bylo již v úvodu této statě řečeno, řídí se disciplinární řízení disciplinárním právem platným pro soudce, tehdy to odůvodnila rakouská vláda tím, že jest jedině správným, aby provinilého soudce soudili úředníci stejného oboru, tudíž zase soudci, zásada tato platná pro soudce porušuje se však v dosud platné služební pragmatice ustanovením, že členem disciplinární komise mohou býti pouze úředníci práv znalí a odborníci, takže všichni ostatní jsou z komise vyloučeni.
Před uzákoněním služební pragmatiky projevovalo se v řadách úřednictva přání, aby disciplinární moc přenesena byla na řádné soudce, přičemž poukazováno na německé zákonodárství, kde skutečně státní úředníci souzeni jsou disciplinárním soudním dvorem, jenž sestává částečně ze soudců z povolání.
Proti tomuto požadavku vyslovila se rakouská vláda takto:
Proviní-li se úředník činem, jenž jest stihán trestním zákonem, podléhá tak jako tak judikatuře řádných trestních soudů, kdežto ostatní disciplinárně trestné činy nespadají do trestního zákona, jsou buď porušením zvláštních povinností spojených se služebními výkony nebo znamenají porušení stavovské cti, čímž vážnost, jakou vyžaduje jejích povolání, trpí újmu. O tom podati věcný úsudek a věcně rozhodovati mohou pouze příslušníci stavu obeznámení s povinnostmi provinilce. Na správní úředníky vědomé svých povinností a i jinak služebně zachovalé působilo by jistě urážlivým dojmem, kdyby se jim disciplinárními předpisy upírala schopnost úsudku ohledně služebních přečinů úředníků, s nimiž společně pracují, a kdyby k výkonům disciplinárního práva povolání byli pouze soudcové z povolání, ačkoliv všeobecný trestní zákon každého zachovalého občana pokládá způsobilým vykonávati úřad soudce při soudech porotních.
Nuže, tu bylo řečeno závažné slovo. Ne pouze soudcové z povolání, ale i každý úředník z téhož oboru, jenž zná povinnosti provinilce, může býti tudíž soudcem! A při tom poukazuje se na zřízení porotních soudů, kde dokonce každý občan může rozhodovati o osudech svých bližních.
Proč by disciplinární soudy nemohli býti také takovými porotami, proč by úřednictvo určitého oboru nemohlo ze svého středu zvoliti si soudce, kteří jsou přece dokonale obeznámeni s jejich povinnostmi a proč by jejich soudci měli býti pouze jmenováni a proč by to musili býti nouze úředníci správní nebo odborní? Svrchu uvedené vývody bývalé rakouské státní správy zamítající soudcovské úředníky, mluví vlastně přímo pro soudy laické a je proto třeba provésti tuto myšlenku do všech důsledků: zříditi disciplinární soudy, kde by část přísedících byla přímo úřednictvem volena a to bez ohledu na to, jsou-li administrativními úředníky čili ne.
Může-li být každý občan soudcem ve věcech často velmi složitých a mnohdy jeho myšlenkovému okruhu těžko přístupných, tím spíše a tím oprávněněji může souditi úředník úředníka z téhož oboru, neboť nejen že zná povinnosti uložené služebním řádem, ale on musí se dokonce i jimi říditi a to bez ohledu úředník každý, ať správní, ať technický či výkonný, či zřízenec a p. Vylučovati některou kategorii z práva mocí souditi bylo by tolik, jako vylučovati z porot tu či onu vrstvu společnosti, ano bylo by to ještě mnohem více, to by neznamenalo upírati pouze způsobilost, nýbrž by tím byla dotčena dokonce i objektivita všech těch, kteří správními úředníky nejsou!
Že v disciplinární komisi část přísedících musí býti právníky jest nesporno, a proto návrh má na mysli komise, z nichž polovina byla by jmenována a z této poloviny byla by kromě předsedy a jeho zástupce polovice právníků. Z návrhu jest patrno, že jedná se o komise smíšené, kde polovina přísedících jest jmenována a polovina volena. Nebyly by to tudíž vysloveně laické soudy (porota), nýbrž pouze soudy smíšené a to proto, poněvadž jedná se tu o záležitosti, jež nedotýkají se pouze cti stavu a jeho důstojnosti, nýbrž i záležitostí čistě služebních, kde jest správa právě tak dotčena jako stav a proto se jí musí přiznat právo, aby tam, kde se jedná o její záležitosti, byla příslušně zastoupena.
Jinak jest tomu v komisích kvalifikačních. Tam jest správa zainteresovaná potud, aby úředník byl Dokud možno nejsprávněji posouzen. To docíliti možno jedině tehdy, jestliže za spoluúčasti správních orgánů posoudí se úředník volenými zástupci, ovšem při naprosto tajném hlasování. Bylo již řečeno, nejpřísnějším posuzovatelem úředníka bude zase jen úředník. Jestliže dnes v kvalifikačních komisích zasedají pouze úředníci správní, děje se tak v důsledku nařízení a prováděcího výkladu ke služební pragmatice a nikoli v důsledku zákona samého, jenž cosi podobného neurčuje.
Personální komise pak jsou výslovně sborem autonomním na místě úřednických komor, kde správa jako taková zastoupena býti nemůže, poněvadž jí přísluší rozhodovati konečně o usneseních komise a proto není možno, aby již předem mohla tam uplatniti svůj vliv. Nejvýš by tu mohla zasedati s hlasem poradním.
Tudíž:
Kvalifikační komise jsou sborem autonomním, kde pojítkem s administrativou jest jmenovaný předseda a místopředseda,
personální komise jest vůbec autonomním sborem bez jakéhokoliv pojítka s administrativou a
disciplinární komise jsou sbory smíšené, kde paritně jest zastoupen personál i administrativa.
V návrhu bylo upuštěno od názvu disciplinární soud a ponechán dosavadní titul disciplinární komise, jako případnější, poněvadž se tu nejedná o delikty trestní povahy, nýbrž o porušení služebních povinností.
§ 123.
Volba do disciplinárních komisí vykoná se podle stejných zásad jako do kvalifikačních a personálních komisí.
Jinak ohledně způsobu jednání, disciplinárního zástupce, obhájce řízení, vyšetřování, ústního jednání nálezu a p. staly se pouze nepatrné změny proti předpisům dosavadním.
Tak stanoví se, že trest propuštění nebo odnětí výslužného obviněnému a jeho rodině může býti usnesen, hlasují-li pro něj všichni členové senátu, kdežto nyní stačily 4 hlasy z 5.
Ohledně vyšetřování a ústního jednání nastaly pouze některé formální změny, tak na př. má obhájce možnost obžalovaného kdykoli v jeho vývodech přerušiti.
§ 140.
Další změna spočívá v tom, že výmaz trestu provede se tím, že založí se úplně nový osobní výkaz. Dosud se děje výmaz tak, že se v osobním výkaze příslušný zápis o trestu disciplinárním škrtne, avšak jinak jest vždy znatelným, že úředník byl disciplinárně trestán. Tím byl sice de jure výmaz trestu vykonán, nikoliv však také de facto.
Výmaz trestu stane se po třech létech k žádostí úředníka, pouze první stupeň trestu, výstraha, vymaže se již po roce. Vyskytly se hlasy, aby výmaz disciplinárních trestů stal se bez žádostí, úředně, neboť prý se často zapomíná na žádost za výmaz, takže následky trestu trvají dále.
Nedoporučovalo by se podporovati podobné pohodlí, každý jest povinen starati se o své záležitosti a nepřenášeti vše i svoje osobní záležitosti na administrativu.
§ 141.
Návrhem zavádí se dále systém podmínečného nálezu, jaký stává v trestním řádě. Je-li podmíněný nález vůbec kde na místě, pak jest tomu jistě v největší míře v úřednickém disciplinárním právu, neboť se tu setkáváme často s porušením povinností, jež nutně připsati na účet mládí nebo nerozvážnosti, které však pardonovati také nelze pro výstrahu ostatním.
Odklad trestu vykoná jistě svůj blahodárný účinek na mysl úředníka a možno míti důvodně za to, že po druhé se asi sotva podobného činu dopustí.
§ 145.
Nové ustanovení obsahuje § 145, podle něhož zaměstnanec nemaje řádné omluvy přes týden zameškal službu nebo svoji dovolenou prodloužil, zbaví se požitků na dobu, po kterou neoprávněně scházel. Každý podobný případ nutno oznámiti disciplinární komisi, která teprve restrinkcí platů nařídí.
Ustanovení to jest samozřejmé, jestliže zaměstnanec neodůvodněně nevykonává službu, ztrácí nároků na požitky a kromě toho musí nésti i další důsledky. Proti možnému zneužití tohoto předpisu v neprospěch zaměstnance, stává tu ochrany, že zadržení požitků může nastati teprve po předchozím nálezu disciplinární komise, kde jest personál paritně zastoupen. Konečně jest tu ještě další možnost odvolati se k vyšší instancí.
§ 118.
Pokud se týče některých disciplinárních trestů, bylo třeba učiniti výjimku v § 118, bod 5 (trest nucené výslužby, případně se snížením výslužného).
Dosud se snižuje výslužné v podobném případě nejvýše 25%, v návrhu se stanoví však 50%, a to proto, poněvadž se tu snižuje pouze výslužební základna: služné, místní a kvalifikační přídavek, kdežto rodinný přídavek (manželský nebo dětský) se nemění, a zůstává nedotčen.
Při bodu 4, (snížení služného nenastala změna a snížení služného činí jako dosud 10, 15, 20 a 25% a to proto, poněvadž trest nucené výslužby se sníženými výslužebními požitky ukládá se v případech nejvážnějších a vzhledem k tomu, že jest to trest vyšší trestu pouhého snížení služného, budiž i výměra snížení vyšší.
K části IX.: Přechodná a závěrečná pravidla.
§ 151.
Přeřadění státních zaměstnanců do příslušných stupňů služného té které stupnice služného (A, B a C) předpokládá úplné provedení zákona o propočítání celkové služební doby (ze dne 9. dubna 1920, čís. 222 sb. z. a n.). Posléze uvedeným zákonem nadejde úplné vyrovnání nesrovnalostí, jež různým hodnocením služební doby ať již skutečné státní služby nebo mimostátní vzešly a zaměstnanci postaveni budou tak na stejnou příjmovou basi, pokud ovšem nebyli zaviněně z postupu vyloučení. Tohoto zrovnocenění bylo nevyhnutelně třeba, aby odstraněno bylo vzájemné poukazování kategorie na kategorii, že té či oné byla celková služební doba podle odchylných zásad propočtena. Jest jisto, že tímto propočtením budou jednotlivci, kteří pro svoje zásluhy dosáhli požitků vyšších hodnostních tříd, rychleji než druzí jaksi nivellováni, ale v zájmu celku bylo toho nevyhnutelně třeba, aby byl již jednou klid!
Poškozeni však nikterak nebudou a podobnou mravní obět jsou povinni přinésti stavu a minulosti, s níž nutno konečně jednou úplně súčtovati.
Přeřadění do příslušných stupňů služného stupnic A, B a C stane se takto:
Příklady:
1. Úředník dosavadní skupiny A zařaděn bude na základě propočtení celkové služební doby do příjmů VII. hodnostní třídy, 2. platový stupeň, t. j. 8004 K.
Přeřadí se v důsledku toho do 14. stupně služného stup. B, t. j. 8400 K.
Tento úředník vykazuje celkovou služební dobu 19 let.
(1 + 4 + 5 + 5 + 4 = VII2 + 1 rok.)
Přebývající rok započítá se mu pro další postup do 14. stupně, takže za další rok postoupí do 15. stupně, t. j. 9000 K.
Tudíž: Především propočte se jeho celková služební doba a podle takto dosaženého výsledku zařadí se do příjmů příslušné dřívější hodnostní třídy a příslušného stupně. A na základě vypadající částky přeřadí se do nového stupně služného nové stupnice služného, jenž obnosem odpovídá této částce, při čemž se při nerovnosti obnosů vezme vždy obnos vyšší.
Celkové zařadění tohoto úředníka:
Do 1. skupiny (§ 47).
Do služební třídy V. (§ 50).
Do stupnice služného B (§ 51).
Do stupně služného 14. (§ 51).
2. Úředník dosavadní hodnostní třídy V., 2. platový stupeň.
Přeřadí se do nové služební třídy IV. a rovněž do 2. stupně služného stupnice A, při čemž se doba v 2. platovém stupni strávená připočítá do dalšího postupu.
3. Úředník dosavadní skupiny C, přednosta úřadu, zařaděn bude na základě propočtení celkové služební doby do VII. hodnostní třídy, l, platový stupeň, t. j. 7308 K.
Přeřadí se do 12. stupně služného, stupnice služného B, t. j. opětně do 7308 K.
Úředník ten vykazuje celkovou služební dobu 25 let.
(1 + 5 + 5 + 6 + 8= VII1).
Za další 2 léta postoupí do 13. stupně.
Celkové zařadění tohoto úředníka:
Do 2. skupiny (§ 47).
Do služební třídy V. (§ 50).
Do stupnice služného B (§ 51).
Do stupně služného 12. (§ 51).
3. Úředník dosavadní skupiny C, subalterní úředník, zařaděn bude na základě propočtení celkové služební doby (16 let) do příjmů IX. hodnostní třídy 3. platový stupeň, t. j. 5208 K.
Přeřadí se do 8. stupně služného stupnice B, t. j. do 5400 K.
Úředník ten vykazuje celkovou služební dobu 16 let.
(1 + 5 + 5 + 5 = IX8 + 1 rok.).
Za rok měl by postoupiti do příjmů 9. stupně.
Poněvadž úředník ten má již 15 roků strávených v trvalé vlastnosti a jestliže i jinak vyhověl zákonným podmínkám, přeřadí se ihned do skupiny 2. a do 9. stupně, kde stráví pouze rok, načež postoupí do stupně 10.
Celkové zařadění tohoto úředníka:
Do skupiny 2. (§ 47).
Do služební třídy V. (§ 50).
Do stupnice služného B (§ 51).
Do stupně služného 9. (§ 51).
Kdyby však zákonným podmínkám nebyl posud vyhověl, zůstává v 8. stupni rok a po roce postupuje do stupně 9.
4. Úředník dosavadní skupiny C, subalterní, zařaděn bude na základě propočtení celkové služební doby do příjmů X. hodnostní třídy, 2. platový stupeň, t. j. do 4008 K.
Přeřadí se do 5. stupně služného stupnice B, t. j. 4200 K.
Úředník tento vykazuje celkovou služební dobu 8 roků.
(1 + 5 + 2 = X2.)
Celkové zařadění tohoto úředníka:
Do skupiny 3, (§ 47).
Do služební třídy V, (§ 50).
Do stupnice služného B (§ 51).
Do stupně služného 5. (§ 51).
5. Úředník dosavadní skupiny C, subalterní, zařaděn bude na základě svojí celkové služební doby (21leté) do VIII. hodnostní třídy, 2. platový stupeň, t. j. do 6300 K.
Přeřaděn bude poprvé do 10. stupně služného stupnice B, t. j. do 6300 K.
Úředník ten vykazuje celkovou služební dobu 21 let.
(1 + 5 + 5 + 6 + 4 = VIII2 + 1 rok.)
Za rok postoupil by do 11. stupně služného.
Poněvadž však úředník ten má již celkem 20 let strávených v trvalé vlastnosti, a jest dobře posouzen a kromě toho vykonává již 3 léta kvalifikovanou službu, bude bez ohledu k vyšší odborné zkoušce přeřaděn do 2. skupiny a zařaděn do 11. stupně, kde stráví rok, načež postoupí do stupně 12.
Celkové zařadění tohoto úředníka:
Do skupiny 2. (§ 47).
Do služební třídy V. (§ 50).
Do stupnice služného B (§ 51).
Do stupně služného 11. (§ 51).
6. Úředník dosavadní skupiny D, přednosta úřadu ve větším místě, zařaděn bude na základě propočtení celkové služební doby do VIII. hodnostní třídy, 3. platový stupeň, t. j. 6804 K.
Přeřadí se do skupiny 2. a 11. stupně stupnice B, t. j. rovněž do 6800 K.
Úředník ten vykazuje celkovou služební dobu 26 let.
(1 + 5 + 6 + 8 + 6 = VIII3.)
Celkové zařadění tohoto úředníka:
Do skupiny 2. (§ 47).
Do služební třídy V. (§ 50).
Do stupnice služného B (§ 51).
Do stupně služného 11. (§ 51).
7. Úředník skupiny D, subalterní, zařaděn bude podle propočtení celkové služební doby do IX. hodnostní třídy, 2. platový stupeň, t. j. do 4908 K. Přeřadí se do skupiny 3., 7. stupně služného, t. j. 5000 K.
Úředník ten má celkem 14 služebních let.
(1 + 5 + 6 + 2 = IX2.)
Za 2 léta bude míti 15 služebních let strávených v trvalé vlastnosti (čekatelská doba takou dobou není) a jestliže vyhoví zákonným podmínkám, bude přeřaděn do skupiny 2. a to do 9. stupně. V 7. stupni byl 2 léta a tato 2 léta počítají se mu při přestupu tak, jako by je strávil v stupni 8. (§ 61).
8. Úředník skupiny D, subalterní (zařaděn. bude podle propočtení celkové služební doby do XI. hodnostní třídy, 2, platový stupeň, t. j. 3108 K.
Přeřadí se do skupiny 3. a do 2. stupně stupnice B, t. j. do 3300 K.
Má celkovou služební dobu 3 roky (1 + 2 = XI2).
9. Úředník skupiny C, subalterní absolvent střední školy, bude podle propočtení celkové služební doby zařaděn do XI. hodnostní třídy, 1. platový stupeň, t. j. 2808 K.
Přeřadí se do. skupiny 3., do 3. stupně služného stupnice B, t. j. do 2600 K.
10. Úředník dosavadní skupiny E, subalterní, zařaděn bude podle propočtení celkové služební doby do IX. hodnostní třídy, 1. platový stupeň, t. j. 4600 K.
Přeřadí se do skupiny 3., do 6. stupně služného stupnice B, t. j. rovněž do 4600 K.
11. Úředník dosavadní skupiny B přeřaděn bude podle propočtení celkové služební doby do VII. hodnostní třídy, 3. platový stupeň, t. j. 8700 K.
Přeřadí se do skupiny 1., 15. stupeň služného stupnice B, t. j. 9000 K.
Úředník ten vykazuje celkovou služební dobu 26 let.
(1 + 2 + 4 + 6 + 7 + 6 = VII3.)
Celkové zařadění tohoto úředníka:
Skupina 1. (§ 47).
Do služební třídy V. (§ 50).
Do stupnice služného B (§ 51).
Stupeň služného 15. (§ 51).
12. Úředník dosavadní skupiny A, úplná vysoká škola, zařaděn bude podle celkové služební doby do příjmů VI. hodnostní třídy, 4. platový stupeň, t. j. 12.108 K.
Přeřadí se do skupiny 1. a do 19. stupně služného, t. j. do 12.200 K.
Úředník ten má celkem 30 služebních let.
(1 + 4 + 5 + 5 + 6 + 9 = VI4.)
Podle dosud platné automatiky nemůže více postoupiti, podle nového časového postupu absolvuje ještě stupeň 20., t. j. 13.200 K.
13. Podúředník zařaděn bude podle propočtení celkové služební doby do 10. platové stupnice, t. j. 4008 K.
Přeřadí se do 8. stupně služného stupnice C, t. j. 4100 K.
Má celkem 18 let strávených v trvalé vlastnosti, za dalších 14 let, t. j. za 32 let celkové služby dosáhne poslední, t. j. 15. stupeň služného = 6200 K.
Celkové zařadění tohoto podúředníka:
Do skupiny 4. (nižší úředníci § 47).
Do služební třídy VI. (§ 50).
Do stupnice služného C (§ 51).
Do stupně 8. (§ 51).
Kdyby tento zřízenec vyhověl podmínkám stanoveným v § 48, odstavce 1., byl by přeskupen do skupiny 3., do 5. stupně stupnice B, při čemž se mu doba strávená v 8. stupni stupnice C započítá pro další postup v stupnici 5, stupnice B. Kdyby v 8. stupni stupnice C strávil 2 léta, přeskakuje 5. stupeň v stupnici B (§ 61) a přechází ihned do stupně 6. stupnice B.
V stupnici služného C absolvoval 8 stupňů a v stupnici služného B může absolvovati dalších 7 stupňů, poněvadž více jak 15 stupňů absolvovati nemůže.
14. Zřízenec (sluha) zařaděn bude podle propočtení celkové služební doby do 4. platové stupnice (§ 3 zákona ze dne 7. října 1919, sb. z. a n. č. 541), t. j. do 2700 K.
Přeřadí se do skupiny 4. a do 3. stupně služného stupnice C. t. j. do 2800 K.
Má celkovou služební dobu strávenou v trvalé vlastnosti 6 let.
Celkové zařadění tohoto zaměstnance:
Skupina 4. (§ 47).
Služební třída VI. (§ 50).
Stupnice služného C (§ 51).
Stupeň služného 3. (§ 51).
15. Podúředník bude zařaděn podle propočtení celkové služební doby do 13. platové stupnice, t. j. 4908 K.
Přeřadí se do skupiny 4., do 11. stupně služného stupnice C, t. j. do 5000 K.
Podúředník ten má celkové služební doby 27 let strávených v trvalé vlastnosti, může tudíž absolvovati ještě 4 stupně, celkem 15 stupňů.
Celkové zařadění tohoto zaměstnance:
Skupina 4.,
služební třída VI.,
stupnice služného C,
stupeň služného 11.
§ 154.
Pokud by byl podle platných předpisů přestup ze skupiny 3. do skupiny 2. vázán případně vyšší zkouškou odbornou neb jinou této na roveň postavenou, může ústřední úřad oněm úředníkům, kteří vykazují aspoň 20letou služební dobu a jestliže konají nebo konali kvalifikovanou službu, povoliti přestup do skupiny 2. bez této zkoušky.
Tato výjimka jeví se nutností, neboť úředníci jsou nyní zařaděni do skupin pouze podle předběžného vzdělání, jaké se vyžaduje pro první ustanovení ve státní službě, aniž by se přihlíželo k jejich pozdější odborné kvalifikaci. Samozřejmě, že úředník bez předepsané odborné kvalifikace dosáhne pouze přestupu do skupiny 2., nikoli však zároveň právo na příslušná místa.
§ 159.
Konečně bylo nutno stanoviti další výjimku tykající se omezení účinnosti časového postupu na dobu 30 let a to v ten smysl, že u úředníků před uzákoněním této pragmatiky do státní služby přijatých prodlužuje se na 35 a u ostatních zaměstnanců na 40 let. Zaměstnancům dostalo se různých výhod započtením předchozí služební doby nebo doby válečné, vojenských let a p. (legionáři) do postupu, čímž se jejich faktická služební doba zkracuje, takže by v mnohém případě nemohli absolvovati předepsaných 15 stupňů služného. Prodloužení toto má ovšem smysl pouze fiktivní, neboť ve skutečnosti déle než 30 roků zaměstnanec sloužiti nemusí.
§ 160.
Konečně bylo nutno stanovití další výjimku a to v ten smysl, že do výslužební základny vyměří se zaměstnancům po nabytí účinnosti tohoto zákona do pense odcházejícím z kvalifikačního přídavku 50% z oné částky, která vznikne dělením součtu obnosů požívaných kvalifikačních přídavků počtem po nabytí účinnosti tohoto zákona do pense započítatelných služebních let.
Příklad.
Předpokládejme, že tento zákon nabude účinnosti 1. lednem 1921. Kvalifikační přídavek vyměří se na základě posudku z roku 1920. Úředník vstupuje ještě tento rok do pense, nalézá se v 18. stupni služného stupnice B a jest velmi dobře kvalifikován. Obdrží 1000 K do výslužební základny.
Při dobré kvalifikaci obdržel by pouze 420 K. Obnosy tyto (1000 K a 420 K) budou se podle skupin postupně snižovati až stanou se průměrem za 30 let.
Při velmi dobré kvalifikaci činí průměr za 30 let: 625 až 880 K.
Při dobré kvalifikací činí průměr za 30 let: 254 až 360 K.
Byli by tudíž úředníci nyní do pense vstupující (v prvních 4 až 14 létech) o částku 120 až 375, po případě 80 až 166 K, na tom lépe než ti, kteří po 4, eventuelně po 14 letech odcházeti budou do výslužby.
Uvážíme-li však, že požitky mladších zaměstnanců budou podle tohoto zákona značnější než těch starších, kteří jíž nebudou dobrodiní jeho dlouho požívati, vyrovná se jistě tato nepatrná diference v plné míře, aniž by zadala podnět k rekriminacím.
Návrh budiž přikázán výboru iniciativnímu a stát.-zřízeneckému, aby o něm podal zprávu.
V Praze dne 12. listopadu 1920.
Fr. Buříval, Dr. Franke, L. Pechmanová, V. Sladký,
Špatný, Netolický, Sajdl, Hrušovský, Dr. Uhlíř, Dr. Bartošek, Dr. Vrbenský, Trnobranský Langr, Hrizbyl, Slavíček, Drobný, Zeminová, V. Draxl, Pelikán, Stříbrný, Landová-Štychová.