Náš obchodní styk s Francií trpěl dosud značně jednak překážkami dopravními, jednak obtížemi celními. Ježto válkou přerušen byl starý smluvní poměr s bývalým mocnářstvím rakousko-uherským, applikovala Francie na naše zboží, dovážené do Francie, svůj generální celní tarif, stejně jako u nás používáno bylo na francouzské zboží všeobecného celního tarifu. Náš průmysl nalézá se tedy při vývozu do Francie v citelné nevýhodě vůči jiným soutěžícím státům, jež dosud na základě provisorně prodlužovaných starých obchodních smluv s Francií požívají výhody tarifu minimálního. Byla dokonce doba, kdy dovoz právě zboží, nás nejvíce se týkajícího, do Francie byl úplně zakázán.
Dále pak, třeba že poměry dopravní se poněkud zlepšily, byl náš vývoz do Francie stále ještě stěžován tím, že vzájemné dopravní styky naše s Francií nebyly smluvně upraveny, takže nebylo lze počítati s pravidelnou a přímou, plně zajištěnou dopravou.
Přes tyto celní a dopravní obtíže rozvíjel se náš vývoz do Francie od počátku minulého roku takovým způsobem, že již dnes možno posouditi jeho význam pro náš zahraniční obchod.
Dle statistiky vydaných dovozních a vývozních povolení obnášel dovoz, povolený z Francie v prvním půlletí 1919 13,331.428.—Kč, v druhém pololetí tohoto roku 222,937.028.— Kč; vývoz povolený do Francie obnášel v prvním pololetí 29,669.497.— Kč a v druhém pololetí 569,364.075.— Kč. Náš obchod s Francií byl tedy v roce 1919 značné aktivní a sice v prvním pololetí obnosem 16,338.069.— Kč a v druhém pololetí 346,427.045.— Kč. V druhém pololetí 1919, kdy zahraniční obchod už se poněkud pravidelněji rozvinoval, stála Francie v našem celkovém vývozu hned na třetím místě, majíc na něm 14.65% podílu (Rakousko mělo 17.31%, Německo 16.20%, všechny ostatní státy jsou pod 10% i velmi hluboko.) Na našem dovozu měla Francie však podíl jen 4.12%, stojíc na místě až devátém, za 20% 12%, 14% atd.
Skutečně provedený dovoz a vývoz zjišťuje se Státním statistickým úřadem teprve od počátky r. 1920. Dle této statistiky obnášel v prvních třech čtvrtletích 1920 dovoz z Francie 152.147 q kdežto vývoz činil 1,663.492 q, takže aktivum našeho obchodu s Francií v této době dostupuj; výše 1,511.345 q, při čemž náš vývoz do Francie jest dle váhy 10krát větši, než dovoz z Francie Kdežto dovoz z Francie činil 0.567% našeho celkového dovozu, obnášel náš vývoz do Franci; 3.33% celkového vývozu našeho. Hodnota dovozu a vývozu není dosud zjištěna, ježto není ještě ustavena komise k určování hodnot vývozních a dovozního zboží. Dle druhů zboží dováženého z Francie a vyváženého od nás do Francie lze však zcela bezpečně souditi, že ani dle hodnot vzájemného vývozu a dovozu by se obraz našich obchodních styků s Francií nijak nezměnil, a že i dle hodnoty zaujímá vývoz do Francie totéž čelné místo v našem celkovém vývozu v tomto období.
Tyto veliké obchodní styky našeho státu s Francií činily ovšem nedostatek jakékoliv obchodní a dopravní smlouvy s Francií stále citelnější a novou úpravu obchodně-celního poměru s Francií i vzájemné dopravy pro budoucnost našeho vývozu nezbytnou.
V říjnu 1920 bylo proto v Paříži zahájeno vzájemné jednání obchodně-politické.
Jednání toto vedlo se nejen o styky obchodní, nýbrž vztahovalo se na celý komplex hospodářských úmluv a také na důsledky mírové smlouvy o desekvestraci majetku našich státních občanů atd. My, kteří jsme už loni, resp. počátkem tohoto roku byli přiznali staré smluvní rakouské sazby celní Švýcarsku a Jugoslávii, nemohli jsme ovšem ani Francii odepříti stejnou výhodu. Francie dle zákona ze dne 27. července 1919 nesmí povoliti. při novém jednání jiným státům celý svůj minimální tarif, nýbrž může s nimi jednati všeobecně jen o procentních slevách z rozdílu mezi generálním a minimálním tarifem pro jednotlivé položky Snažili jsme se proto docíliti minimálního tarifu neb aspoň značných procentních slev pro všecky důležité předměty našeho vývozu a můžeme doznat, že se nám podařilo prosaditi nejdůležitější naše požadavky v míře uspokojivé, takže nová smlouva jest značným zlepšením dosavadních podmínek našeho vývozu a to tím více, že francouzská vláda se zavázala poskytnouti nám všechny eventuelní další slevy, které by později snad poskytla, jiným státům pro položky naší smlouvy.
V otázce vzájemné úpravy dovozu i vývozu bylo počítati s rozdílnou dosavadní politikou obou států. Francie už dekretem ze dne 22. července 1920 zrušila s několika málo výjimkami zákazy dovozu a zavedla režim takřka úplné svobody dovozu při současné revisi celních sazeb upraveným přirážkovými koeficienty. U nás naproti tomu jest všechen dovoz i vývoz ještě přísné kontrolován a podmíněn zvláštním povolením v každém jednotlivém případě. Měli-li jsme vůbec dospěti k nějaké dohodě s Francií, musili jsme uvolniti náš přísný povolovací režim aspoň pro takové předměty, u nichž je to možno vzhledem k naší hospodářské situaci. Již před delší dobou jsme se chystali k vydání a uveřejnění seznamu zboží, jehož dovoz a vývoz dle § 9. nař. ze dne 13. července, č. 442, měl býti volným na pouhé ohlášení, a "mohli jsme tedy v úmluvě s Francií povoliti zásadně volný obchod na pouhé ohlášení pro určité druhy zboží, obsažené již na připravované volné listině.
Pro jiné druhy zboží, méně potřebného neb zbytného, povolen byl Francii dovoz pouze do výše kontingentů smlouvou stanovených.
Kontingenty tyto neznamenají, že jsme povinni francouzské zboží do výše kontingentu skutečně koupiti a dovézti. Naopak ani stát, ani naši importéři nemusí zakoupiti vůbec nic z kontingentovaného zboží, nehodí-li se jim kvalita, cena a jakékoliv podmínky nákupní.
Kontingent má smysl pouze ten, že — odhodlá-li se někdo koupiti a importovati dotyčné zboží — má vláda vydati mu dovozní povolení do výše kontingentu.
Aby pak nemohl býti náš trh náhle zaplaven větším množstvím francouzského zboží, jsou kontingenty rozděleny na čtyři stejné částky a smějí býti vyčerpávány pouze po těchto částkách čtvrtletně tak, že v prvních třech měsících smí býti dovezena nanejvýš čtvrtina celého kontingentu atd.
Je přirozené, že i tento dovoz je podroben clům, buď smluvním (jsou-li taková), anebo autonomním. Na celní sazby všechny, i autonomní i smluvní, byla nař. ze dne 6. listopadu 1920, č. 610 Sb. z. a n., uvalena zvýšená přirážka valutová, takže na většinu kontingentovaných předmětů připadá nyní clo desetkrát větší než před válkou. V nejbližší době budou tyto valutové přirážky nově upraveny. Vedle toho chystá se úplná reforma celního tarifu, takže o vydatnou ochranu domácí výroby jest a bude dostatečně postaráno. Tato reforma celního tarifu jest vůbec nutným korrelátem obchodních smluv a nezbytným předpokladem uvolňování zahraničního obchodu, ku kterému volky nevolky v dohledné době budeme musiti přikročiti, jsouce státem eminentně vývozním a nemohouce se tedy trvale obháněti zdí prohibice dovozu.
Pokud se týká vývozu zajistila nás Francie ve smlouvě povolení vývozu pro fosfáty až do výše ročního kontingentu 50.000 tun, jakož i usnadnění vývozu určitých surovin pro zemědělství neb průmysl. S druhé strany Československá republika zajišťuje smlouvou povolení vývozu do Francie pro dříví, celulosu, papír a cukr až do výše stanovených kontingentů.
Pro eventuelní podmínky cenové při dovozu neb vývozu, kontrolované vládou, platí s obou stran zásada nejvyšších výhod. Táž zásada platí rovněž pro dopravní sazby a všechny vedlejší dopravní poplatky, jakož i pro všecky nepřímé a spotřební daně.
Průvoz jest osvobozen od cla i vnitřních dávek.
Doprava československého zboží do Francie přes československé pásmo v přístavu hamburském považuje se za určitých kontrolních podmínek za dopravu přímou.
Aby výhody ve smlouvě pro obě strany stanovené zůstaly vyhrazeny pouze zboží skutečně pocházejícímu z obou států, mohou obé strany žádati, aby zboží při dovozu bylo provázeno osvědčením původu. Výjimka jest připuštěna s naší strany jen pro některé potraviny, plodiny koloniální a tabák, pro něž si Francie vytvořila zvláštní trhy.
Obě strany zavazují se, učiniti všechna opatření k potlačování nekalé soutěže. V souvislosti s tím zavázali jsme se přistoupiti k úmluvě Madridské ze dne 14. dubna 1891, týkající se ochrany označení původu, a chrániti zejména také okrskové pojmenování původu všech výrobků, jež odvozují své zvláštní vlastnosti z půdy neb klimatu; sem patří zejména označení původu francouzských výrobků vinařských. Přistoupili jsme na tento francouzský požadavek, ježto v něm spatřujeme ochranu obchodu skutečně poctivého a solidního, kteroužto zásadu musíme i my uznávati, už proto, že stejnou ochranu žádáme i pro své specielní výrobky, jako chmel, plzeňské pivo atd.
Obě smluvní strany se zavazují dále prováděti pařížskou konvenci o ochraně průmyslového vlastnictví a bernskou konvenci o ochraně literárních a uměleckých děl.
Kromě toho obsahuje obchodní úmluva s Francií obvyklá ustanovení o provozování obchodů oprávněnými obchodníky a výrobci, obchodních cestujících a nakládání s jejich vzorky, jakož i o podmínkách, za kterých se mohou společnosti usídliti na území druhé strany a provozovati tam svá práva.
Obchodní úmluva jest uzavřena na dobu jednoho roku a může být mlčky prodloužena, není-li včas vypovězena, vždy o další půlletí období.
Současně s obchodní úmluvou uzavřena byla také dopravní úmluva mezi Československem a Francií, jíž se obě vlády zavazují k úpravě dopravy smlouvou mezi zúčastněnými železničními správami a společnostmi, a to na základě bernské konvence. Vedle toho budou obe vlády působiti k tomu, aby zúčastněné správy a společnosti stanovily přímé tarify a zajistily rychlou dopravu zboží, po případě přímými vlaky, dále aby uzavřely smlouvy o výměně vagonů, zřídily přímou dopravu osobní a udržely a rozmnožily dle potřeby přímé vlaky osobní mezi oběma zeměmi. V těchto směrech budou také obě vlády působiti u vlády německé a jiných zúčastněných vlád.
Obě smlouvy měly vstoupiti ihned v platnost s výhradou pozdější ratifikace parlamentem.
Ježto však francouzská vláda rozhodla se předložiti smlouvu předem parlamentu, byla ve Francii obchodní úmluva aktivována s výhradou ratifikace teprve dekretem ze dne 28. dubna 1921, uveřejněným dne 2. května v Journal Officiel. S naší strany byla uvedena prozatímně v platnost na základě § 2 zákona ze dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a nař., nařízením ze dne 14. ledna 1921, uveřejněným současně pod č. 177 v částce 42, Sb. z. a nař., vydané dne 2. května 1921.
Na základě těchto vývodů navrhuje vláda, aby Národní shromáždění předložené smlouvy schválilo.
Po stránce formální vyslovuje se přání, aby úmluvy tyto byly přikázány: v poslanecké sněmovně výboru pro záležitosti průmyslu, živnosti a obchodu a dále výboru dopravnímu a zahraničnímu, v senátu pak výboru živnostensko-obchodnímu, zahraničnímu a technicko-dopravnímu, aby o něm podaly zprávu ve lhůtě 10 dnů.
Smlouva jest obsažena v částce 42 Sb. z. a nař. vydané dne 2. května 1921 pod č. 177.
Dva otisky uvedené částky jsou připojeny.
V Praze dne 12. května 1921.
Ministr obchodu:
Dr. Hotowetz, v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. E. Beneš, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Dodatek k tisku 2144.
Závěrečný protokol
připojený k obchodní úmluvě mezi Francií a Československem.
Přistupujíce k podpisu obchodní úmluvy plnomocníci rozhodli zaznamenati v tomto protokole svoji dohodu o určitých způsobech provádění úmluvy:
1. Co do provádění čl. 19 dovolí každá z vysokých smluvních stran, že společnosti podle občanského práva a společnosti obchodní ustavené podle zákona druhé strany na jejím území za podmínek stanovených v odst. 1. řečeného článku, jakož i všechny společnosti usídlené na jejím území a kontrolované příslušníky druhé strany smějí míti bez omezení počtu nebo poměru správní rady, ředitelé neb úředníky své národnosti.
2. Pro výpočet a placení všech poplatků a tax bude použito ve Francii skutečného kursu znamenaného na burse v Paříži a v Československu skutečného kursu znamenaného na burse v Praze.
Jestliže jedna nebo druhá vláda podrobí zvláštní úpravě koupi a prodej devis na trhu, anebo zavede-li případně úřední kurs, bude kurs, jehož bude použito na ustanovení obchodní úmluvy a zvláště na výpočet a placení poplatků a tax, o nichž se v ní mluví, stanoven vždy na půl měsíce, a to ve Francii v dohodě mezi francouzským ministerstvem financí a československým vyslanectvím v Paříži, a v Praze v dohodě mezi československým ministerstvem financí a vyslanectvím francouzským.
Vyhotoveno ve dvou výtiscích v Paříži, dne čtvrtého listopadu, roku tisíc devět set dvacet.
Zd. Fierlinger, v. r.
Leygues, v. r.
Isaac, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Dodatek k tisku 2144.
Protocole de Signature
annexé á la Convention de Commerce entre la France et la Tchécoslovaquie.
Au moment de procéder à la signature de la Convention de Commerce, les plénipotentiaires ont décidé de consigner dans le présent protocole leur accord en ce qui concerne certaines modalités d'application.
1° Pour l'application de l'article XIX, chacune des Hautes Parties Contractantes autorisera les sociétés civiles ou commerciales constituées sur son territoire, conformément aux lois de l'autre partie, dans les conditions prévues à l'alinéa 1 dudit article, ainsi que toutes sociétés établies sur son territoire et controlées par des ressortissants de l'autre partie à avoir sans l'imitation de nombre ou de proportion des administrateurs, directeurs ou employés de leur nationalité.
2° Pour le calcul et l'acquittement de tous droits et taxes, le taux de change applicable sera en France le taux réel coté à la Bourse de Paris, et eh Tchécoslovaquie le taux réel coté à la Bourse de Prague.
Si l'un ou l'autre des deux Gouvernements assujetit à une réglementation spéciale les achats et ventes des devises sur le marché, ou s'il institue éventuellement un taux de change officiel, le taux applicable en ce qui concerne les dispositions de la Convention du Commerce et notamment le calcul et l'acquittement des droits et taxes qui y sont prévus sera fixé bimensuellement, en France, d'accord entre le Ministère français des Finances et la Légation de Tchécoslovaquie à Paris, et à Prague, d'accord entre le Ministère tchécoslovaque des Finances et la Légation de France.
Fait en double à Paris, le quatre Novembre mil neuf sent vingt.
Ont signé:
Pour la Tchécoslovaquie:
Zd. Fierlinger, m. p.
Pour la France:
Le Président du Conseil,
Ministre des Affaires
Etrangères:
Podpis neèitelný.
Le Ministre du Commerce et de l'Industrie: