Členové závodní rady a její náhradníci volí se přímou tajnou volbou, a to podle zásad poměrného zastoupení (§ 11).
Voliti do závodní rady (§ 13) mohou muži i ženy, kteří nejsou zbavení volebního práva do obcí, jsou zaměstnáni v podniku, jakožto v hlavním a výdělečném povolání (volontéři, pracující za účelem výcviku nebo studia nemohou voliti do závodní rady), v době vypsání volby pak byli zaměstnáni v příslušném podniku nejméně 3 měsíce a dovršili 21 rok věku svého.
Pobyt 3měsíční a 21 rok věku byly stanoveny ze snahy omeziti výkon volby na zaměstnance poměrně s věcnými a osobními poměry v podniku obeznámené a věkem svým již vyspělejší.
U cizích příslušníků k dosažení aktivního práva volebního žádá se z důvodů na snadě ležících doba zaměstnání v příslušném podniku nejméně jednoho roku a reciprocita se strany jejich mateřského státu. Z pasivního však volebního práva do závodní rady jsou cizí příslušníci vyloučeni.
Vedle těchto podmínek opravňujících k volbě je třeba k volitelnosti (§ 14), zejména aby dotyčný zaměstnanec byl zaměstnán v příslušném oboru pracovním nejméně již 3 léta a v příslušném podniku po dokonaném již 24 roku nejméně 6 měsíců.
Volební období je omezeno vzhledem k hojné fluktuaci značné části zaměstnanců v podnicích pouze na dobu jednoho roku. Avšak stabilita závodní rady na rozdíl dnešních dobrovolně uznávaných a též libovolně odvolávaných závodních výborů je do značné míry zaručena ustanovením, že závodní rada může býti zaměstnanci odvolána teprve, je-li již 3 měsíce činná a měla-li již tedy poměrně čas a příležitost osvědčiti se čili nic. Dále o její odstoupení musí žádati nejméně dvě třetiny voličů a to písemně, jelikož cesta písemná trvá déle, poskytuje více času k rozvaze nežli okamžité hlasování o důvěře či nedůvěře (§ 20). Jednotlivý člen závodní rady může pak býti zbaven k podnětu zaměstnanců své funkce jedině nálezem rozhodčí komise, vyvolaným písemnou stížností nejméně poloviny zaměstnanců k volbě oprávněných, a to jedině, jestliže člen závodní řady nekoná své povinnosti anebo hrubě překročil svoji pravomoc.
Ustanovení §§ 20 a 21 zaručuje závodní radě a jednotlivým jejím členům značnou neodvislost a stabilitu nahoru i dolů během volebního období, což je nezbytné, mají-li zavodní rady na rozdíl dnešních závodních výborů míti určitou autoritu na obě strany a má-li jim býti zaručena časová možnost s úkoly svými sociálními a hospodářskými se obeznámiti a zapracovati a s hlediska opravdu národohospodářského tyto vykonávati.
Poměr zřízenců (a úředníků) k závodním radám.
Osnova rozlišuje mezi zaměstnanci dvě kategorie a to zřízence a dělníky. Podle § 9 je rozuměti zřízencem osobu, která podléhá pensijnímu pojištění soukromých zřízenců podle § 1 zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n. (zákon o pensijním pojištění soukromých zřízenců) anebo by mu podléhala, kdyby nebylo důvodů osvobozujících z pojistné povinnosti podle § 2 téhož zákona. Ovšem za zřízence zákon nepovažuje vedoucí úředníky, třeba by podléhali pensijnímu pojištění soukromých zřízenců, jestliže vůči ostatním zaměstnancům svým postavením v podniku a svojí pravomocí representují vlastníka podniku, tedy za zaměstnance vztažmo zřízence nepovažuje osnova podle odst. 2. §u 9 úředníky, kteří jsou zároveň členy představenstva a zákonnými zástupci společnosti, dále obchodvedoucí a závodní, pokud jsou oprávněni samostatně přijímati a propouštěti ostatní zaměstnance v podniku anebo pokud jim byla udělena prokura nebo všeobecná plná moc.
Mimo zřízence podle osnovy všichni ostatní zaměstnanci jsou považováni za dělníky.
Osnova v podnicích, kde zřízenci nebo dělníci tvoří menšinu, zaručuje této, že do závodní rady musí býti nejméně jeden člen zvolen z této menšiny (§ 12, odst. 4.).
V podnicích, kde zřízenci nebo dělníci jsou sice v celkovém počtu zaměstnáni v menšině, je jich však alespoň 20 k volbě oprávněných, z nichž tři jsou volitelnými, je zříditi vedle závodní rady společné zřízencům i dělníkům pro menšinovou skupinu samostatnou radu zřízenců nebo dělníků.
Tato sekce závodní rady pak samostatně jedná výhradně o sociálních otázkách, jak jsou vyznačeny v § 3, odst. 1., lit. a)—f), pokud se týkají služebního nebo pracovního poměru buď skupiny zřízenců nebo dělníků a tato zřízenecká nebo dělnická. rada může žádati od podnikatele podle druhé věty odst. 2. § 3 jedině vysvětlení týkající se pracovního nebo služebního poměru své skupiny. Jiná kompetence ji nepřináleží.
Závodní radě přináleží pak v tomto případe péče o sociální zájmy většinové skupiny zaměstnanců a dále výhradně veškeré hospodářské úkoly závodní rady, jako podávati návrhy, raditi se o těchto s podnikatelem, přijímati pololetní zprávy o stavu a chodu podniku, žádati, jsou-li tu podmínky stanovené v odst. 3. §u 3 předkládání výročních účetních zpráv a v podnicích, v kterých je dozorčí rada, vysílati do této své zástupce.
Tendencí tohoto rozdělení kompetence mezi závodní radou a případnou zřízeneckou nebo dělnickou radou je, aby o pracovních nebo služebních poměrech jednala menšinová, dělnická nebo zřízenecká rada samostatně, avšak o společných hospodářských záležitostech, týkajících se celého podniku, aby zástupci dělníků se zástupci zřízenců a úředníků jednali ve společné závodní radě, aby v poradách o těchto záležitostech a podnikovou správou podnikatel, úředníci, zřízenci a dělníci činili jeden celek a všemožně se sbližovali a spolupracovali. Zastoupení zřízenecké nebo dělnické rady v závodní radě, jakož i postavení skupiny menšinové v tomto případě v závodní radě určuje odst. 2. §u 8 a odst. 1. a 2. §u 12.
Počátek účinnosti zákona.
Osnova stanoví počátek účinnosti tohoto zákona dnem 1. ledna 1922, do kdy dnešní hospodářské okamžité nesnáze odbytové a tím i panující nezaměstnanost a z toho plynoucí nespokojenost do značné míry pominou, takže lze očekávat, že závodní rady v klidu se vžijí. Opatrnost káže vzhledem k odlišným poměrům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, aby zavedení závodních rad v těchto územích nebylo v zákoně vázáno na přesné datum; rovněž si vláda vyhrazuje počátek účinnosti předpisů o předkládání účetních uzávěrek závodní radě a povolávání zástupců této do dozorčí, rady podniku stanovit nařízením, jakmile tu budou záruky, že členové závodních rad nabyli již do té míry tradice. že mohou být pověřeni těmito zodpovědnými úkoly kontroly závodu.
To jsou stěžejní ustanovení této důležité sociálně politické osnovy.
Po stránce formální se navrhuje, aby osnova tato byla Národním shromážděním projednána a schválena, a projevuje přání, aby byla v poslanecké sněmovně přikázána výboru sociálně-politickému a socialisačnímu, po schválení jejím touto sněmovnou pak v senátě výboru sociálně-politickému k podání zprávy.
V Praze dne 23. dubna 1921.
Ministr sociální péče: