Služební poměr profesorů (učitelů) může býti zrušen z moci úřední jen po nálezu disciplinárního senátu nebo dobrovolným vystoupením.
Služební poměr zatímního profesora (učitele) s úplnou aprobací může býti také zrušen, ukáže-li se podle nálezu kvalifikační komise, že po druhém roce služebním nemá způsobilosti pro trvalé dosazení v úřad. Zruší-li se jeho služební poměr, poskytne se mu roční plat jako odbytné.
Služební poměr zatímního profesora (učitele) bez úplné aprobace se zruší, jakmile přestane potřeba jeho dalšího ustanovení. Nedosáhne-li jiného placeného místa ve službě státní, bude mu vyplacena čtvrtina jeho ročního platu jako odbytné.
Služební poměr výpomocných a smluvních učitelů bude zrušen, jakmile uplyne doba, na kterou byli ustanoveni, bez jakéhokoli nároku na odbytné, není-li výslovně ve smlouvě jinak stanoveno.
Služební poměr vedlejšího učitele je zrušen, jakmile uplyne, doba, na kterouž byl ustanoven.
Služební poměr vůbec přestává, nastala-li okolnost uvedená v § 6., odstavec 2.
Služební přísaha.
§ 11.
Každý profesor (učitel), jenž vstoupí do služebního poměru podléhajícího ustanovením tohoto zákona, i když po jeho přerušení znovu do něho vstoupí, složí služební přísahu v řeči vyučovací.
Přestup na jiné služební místo na střední škole veřejné nebo právem veřejnosti nadané není přerušením platnosti služební přísahy.
Jestliže ve zvláštních případech nebylo učiněno jiné opatření, naleží složiti přísahu do rukou předsedy úřadu bezprostředně nadřízeného, nebo do rukou té osoby, které tento přednosta to uložil.
Složení přísahy má býti s uvedením dne úředně potvrzeno na jmenovacím dekretu a zaznamenáno ve školských spisech.
Smluvní, výpomocní a vedlejší učitelé skládají při nastoupení služby podáním ruky slib, že budou konati své povinnosti, a na tento slib vztahují se obdobně předpisy o přísaze.
Sbor profesorský.
§ 12.
Profesoři (učitelé), prozatímní profesoři a výpomocní učitelé povinných předmětů na střední škole zaměstnaní tvoří sbor profesorský, v jehož čele stojí ředitel nebo jej zastupující úředně ustanovený správce školy.
Ředitelství (správa) školy.
§ 13.
Ředitelství (správa) každé střední školy, podrobené ustanovením tohoto zákona, jest veřejným úřadem se všemi právy veřejným úřadům příslušejícími.
Obsazování služebních míst.
§ 14.
Všechna volná místa obsazují se na základě veřejného konkursu nejdéle do 6 měsíců po řádném jeho vyhlášení. Konkursy mají býti vypsány ústředním úřadem do 14 dnů po utvoření nebo uprázdnění místa.
Vypsání konkursů má býti uveřejněno ve třech po sobě následujících číslech úředního listu a má obsahovati udání, pro jaké místo se konkurs vypisuje, rozsah potřebné odborné způsobilosti, dobu, kdy místo má se nastoupiti a kdy se konkurs končí.
Konkursy mají se na příště vztahovati pouze na předepsané skupiny aprobační učebných předmětů. Spřízněné aprobační skupiny, jichž zástupcům mohou býti v nedostatku vhodně kvalifikovaných uchazečů, uprázdněná místa propůjčena, dlužno v konkursu podrobně uvésti.
Lhůta k ucházení se o místo systemisované od první řádné vyhlášky jest 6 týdnů, o místo nesystemisované dle potřeby, nejméně však 8 dní.
§ 15.
Žádosti bez kolku podávají se služební cestou. Výkazy zákonných podmínek připojí v prvopise neb opise ověřeném ředitelství bez kolku a poplatku, toliko ti žadatelé, kteří nebyli týmž dosazujícím orgánem již před tím v úřad dosazeni. Současně připojí ředitelství (správa školy) osobní popis žadatelův podle úředně stanoveného vzoru a opis kvalifikační tabulky za poslední kvalifikační období.
Sbor profesorský školy, na níž má býti obsazeno místo systemisované, sestaví z předložených žádostí návrh v podobě terna. Při posuzování schopností žadatelových jsou směrodatné tyto okolnosti: kvalifikace, služební stáří, rodinné poměry a prokázaná vědecká nebo umělecká činnost. K návrhu svému připojí sbor profesorský seznam žadatelů seřaděných podle služebního stáří.
Všecky žádosti s návrhem, přílohami a seznamem předloží se komoře profesorů a učitelů středoškolských, která je přikáže osobní komisi k projednání. Nevyhovuje-li návrh zákonným podmínkám, vrátí se sboru profesorskému s udáním lhůty, do níž by předložil návrh nový. Pouze nedodrží-li sbor profesorský této lhůty, neb nový návrh znovu nevyhovuje zákonným podmínkám, má osobní komise právo, aby návrh v podobě terna učinila sama.
Jde-li o služební přikázání školních úřadů, učiní komora profesorů a učitelů středoškolských návrh.
Návrh osobní komise předloží se dosazujícímu orgánu, pro který jest závazný.
Při obsazování míst nesystemisovaných nebo při dočasném obsazení míst systemisovaných (zastupování), při výměně míst a přikázání službou z jednoho ústavu druhému podá sbor profesorský rovněž svůj návrh, který však má pro komoru jen účel informativní.
Rok čekatelský, uvádění v úřad.
§ 16.
Zatímní profesor (učitel) bude po svém dosazení v úřad po jeden rok — nebudou-li dodrženy podmínky druhého odstavce tohoto paragrafu, ještě další rok — pod dozorem ředitelovým (správcovým) uváděn v úřad profesorem (učitelem) stejného nebo příbuzného odboru, jejž určí profesorský sbor a jemuž k ruce mohou býti přiděleni ještě jiní profesoři (učitelé).
Dosáhl-li uváděný po nejméně jednoročním uvádění v úřad beze zření na rozsah svého učebného úkolu takové praxe v službě školské, že může mu býti svěřeno samostatné vyučování, budiž na zprávu a návrh uvádějícího profesora (učitele) spolupodepsaný ostatními uvádějícími profesory (učiteli) a na přímluvu profesorského sboru prohlášeno, že uvádění v úřad se skončilo.
Tato doba uvádění v úřad rovněž jak i dřívější zkušební rok počítá se za služební dobu.
Osobní a celkový výkaz.
§ 17.
O každém profesorů (i na vedoucím místě) nebo učiteli na střední škole zaměstnaném, vede se u ředitelství (správy) školy osobní výkaz, do kterého se zapisují všechna osobní data důležitá pro služební poměr a výměru platů v činné službě i pro výslužbu.
§ 18.
Na počátku každého školního roku sestaví se u ředitelství (správy) školy o všech profesorech a učitelích na škole zaměstnaných celkový výkaz, do kterého se zapíší jejich úřední a služební postavení, rodiště a datum narození, rozsah a datum způsobilosti odborné, podrobný učebný úkol týdenní, třídnictví, správa sbírek a jiné úřední úkoly, počátek právní účinnosti jejich jmenování nebo ustanovení, služební doba započtená pro výměr služebních platů, datum posledního platového zvýšení časovým postupem, stav rodinný, jakož i všechny okolnosti, které mají vliv na zvýšení jejich služebních platů.
Výkaz tento uloží se ve školním archivu a doplňuje se po celý školní rok. Jeden opis jeho zašle se v prvních 6 týdnech školního roku nadřízenému úřadu a jeden komoře profesorů a učitelů středoškolských.
§ 19.
Každý učitel může do svého osobního výkazu i do celkového výkazu, pokud jeho se týká, nahlížeti a poříditi si opis.
Kvalifikace.
§ 20.
O profesorech (učitelích) podléhajících ustanovením tohoto zákona sestavují se každého roku se zřením k § 23 kvalifikační tabulky, které podle upotřebení kvalifikovaného vztahují se za poslední kvalifikační období na jeho:
1. pedagogické a odborné vyškolení a další vzdělání;
2. znalost předpisů potřebných k vykonávání úřadu;
3. schopnost pro povolání učitelské;
4. píli, svědomitost a spolehlivost v konání služby;
5. zacházení s žáky po stránce didaktické a pedagogické;
6. u profesorů (učitelů), kteří jsou na vedoucích místech nebo přicházejí v úvahu při obsazení takového místa, schopnost pro vedoucí místo.
Pakli v jednotlivých případech zvláštní okolnosti (jako znalost řečí, vědecké, umělecké, literární a odborné výkony, výkony na poli lidové osvěty, technické zručnosti, zvláštní péče při opatrování sbírek učebných pomůcek nebo knihovny, nebo při výcviku tělesném a výchově žáků, při péči o hudbu, při praktickém odborném výcviku žáků zvláště ve školní dílně, při činnosti o rozvoj průmyslu atd.) jsou pro kvalifikaci důležité, mají se výslovně uvésti.
Kvalifikace shrne se v celkovém posudku ťvelmi dobrýŤ, ťdobrýŤ, ťdostatečnýŤ, ťneuspokojivýŤ a odůvodní se.
Všechny orgány (státní nebo nestátní) povolané k součinnosti při řízení kvalifikačním jsou povinny pod osobní disciplinární odpovědností, aby ve vykonávání své činnosti šetřily přísné svědomitosti, mlčelivosti a nestrannosti, aby nepodléhaly vlivu a řídily se pouze ohledem na zájmy služby.
Komise kvalifikační dbejtež zvlášť, pokud možno, na stejnoměrnost v posudcích profesorů (učitelů).
§ 21.
Kvalifikační komise dosadí se ke konci každého školního roku odděleně dle vyučovacího jazyka při příslušných komorách profesorů a učitelů středoškolských.
Kvalifikační komise dělí se podle druhů škol v sekce, z nichž každá se skládá z 5 členů a usnáší se prostou většinou.
Členy každé sekce jsou:
1. Zástupce ústředního úřadu.
2. Pedagogicko-didaktický referent školy, jehož dozoru služebnímu kvalifikovaný podléhá.
3. Volení zástupci profesoru (učitelů) stejné vyučovací řeči a stejného nebo příbuzného odboru s kvalifikovaným. Budiž učiněno opatření, aby za každého člena kvalifikační komise mohl býti včas povolán náhradník.
§ 22.
Příslušná sekce kvalifikační komise ustanoví nejpozději do konce kalendářního roku kvalifikaci, prozkoumavši důkladně kvalifikační popis. Tento sestavuje ředitel za součinnosti dvou členů sboru, které zvolí sbor profesorský ze svého středu prostou většinou hlasů na tři léta.
Sekce mohou podle potřeby přibrati si odborníky s poradním hlasem.
§ 23.
Stanovená kvalifikace pro profesory (učitele) na vedoucích místech nebo se služební dobou aspoň 10letou, má platnost na 3 roky, pro všechny profesory (učitele) se služební dobou více než 4letou na 2 roky, pro ostatní se služební dobou kratší 4 let a pro všechny, kteří byli kvalifikováni ťneuspokojivěŤ, na jeden rok.
§ 24.
Profesorovi (učiteli) má býti oznámen celkový posudek kvalifikační. (§ 20.)
Má právo nahlédnouti u služebního úřadu do, svého kvalifikačního popisu a do kvalifikační tabulky, pokud se ho týče.
Profesor (učitel) má právo do 4 týdnů od doby, kdy mu výsledek byl oznámen, žádati u nadřízeného úřadu, aby komora středoškolských profesorů a učitelů přezkoumala jeho celkovou kvalifikaci a každý jednotlivý její bod.
Komora má provésti přezkoumání. Proti rozhodnutí komory není odvolání.
§ 25.
Podrobná ustanovení o postupu při sestavování sekcí komisí kvalifikačních a při opatření náhradníků jakož i při postupu odvolacím proti kvalifikaci stanovena budou jednacím řádem komorním.
ČÁST II.
Povinnosti a práva.
Všeobecné povinnosti.
§ 26.
Profesor (učitel) je povinen svědomitě konati povinnosti svého úřadu v souhlasu se zákony, nařízeními a služebními předpisy a svým chováním v úřadě i mimo úřad ukázati se hodným cti a důvěry, které vyžaduje jeho povolání.
Poslušnost služebním nařízením.
§ 27.
Profesor (učitel) je povinen poslouchati služebních nařízení svých představených, pokud vykonání jich není proti prospěchu svěřených mu zájmů školy a úřadu, anebo pokud to není překročením zákonů a předpisů. Oproti tomu nutno ve všech okolnostech zachovati autoritu profesora (učitele).
Služební tajemství.
§ 28.
Profesor (učitel) má o všech věcech, které v zájmu buď státu nebo zúčastněných stran vyžadují zachování tajemství, vůči každému, komu není povinen tyto věci úředně sděliti, zachovati přísné mlčení, vyjímaje, že by byl v jistém případě zproštěn povinnosti šetřiti úředního tajemství.
Povinnost zachovati služební tajemství ve věcech úředních trvá beze změny i ve výslužbě, jakož i po rozvázání služebního poměru.
Chování.
§ 29.
V úředním styku s představenými, kolegy, podřízenými, žáky a osobami, jež na škole mají zájem, má býti vždy pamětliv svých úkolů výchovných a vyučovacích a při tom přísně šetřiti taktu společenského; to platí i o profesorech (učitelích) na vedoucích místech.
Všechny žádosti, rozklady a stížnosti ve věcech služebních týkajících se služebního poměru má profesor (učitel) zpravidla podati služební cestou; mají býti bez průtahu zaslány místu povolanému k úřednímu řízení, kteréž vyšetříc dříve, je-li třeba, skutkovou povahu, vhodně rozhodne.
Do služebních nařízení představených jest možno služební cestou stěžovati si u komory středoškolských profesorů a učitelů; stížnost však nemá odkládací moci.
Povinnost vyučovací.
§ 30.
Učebná povinnost týdenní v předmětech naukových jest 14—17 hodin, v předmětech ostatních 17—20, v předmětech dílenských 28—34. Na školách průmyslových a odborných může býti učebný úkol na čas nižší nebo vyšší, ale takový, aby průměr za 10 měsíců nepřekročil úkolu tímto ustanovením určeného.
Učebná povinnost týdenní ředitelů (správců) není větší než 1/3 učebné povinnosti profesora (učitele) stejné služební doby.
Učebná povinnost profesora (učitele), který po 20 služebních letech není na vedoucím místě, jest 11 až 14 hodin v témdni.
Podle nutné přechodné potřeby může býti učebný úkol týdenní zvýšen ale jen o 1/5 maximálního úkolu; hodiny přes maximum odměňují se jako hodiny přespočetné zvláště, když vetší výkon převyšuje 8 po sobě následujících školních dní.
V pozoruhodných případech může býti učebný úkol týdenní snížen až na polovici minima. Zcela prominut může býti jen při úplné úřední dovolené. Nedělní a sváteční klid jest ve službě i úřadě zaručen. Za nedělní a sváteční vyučování jakož i za vyučování po 6. hodině večerní, není-li vyhnutí, budiž odměna zvýšena o 100%, a spadá-li takové vyučování do řádné povinnosti učebné, počítá se jedna taková hodina za dvě.
§ 31.
Každý profesor (učitel) jest povinen převzíti tak, jak se sbor profesorský usnesl: správu třídy, knihovny a podle vyučovacího odboru některé sbírky učebných pomůcek nebo školní zahrady, kterážto povinnost každá zvláště se počítá do týdenního úkolu učebného, po případě odměňuje se jako přespočetné hodiny od jedné až do 3 hodin.
§ 32.
Vyučování mimořádným předmětům přísluší v prvé řadě členům sboru profesorského, kteří mají k němu odbornou způsobilost, v řade druhé zvláštním vedlejším učitelům a odměňuje se vždycky podle počtu týdenních hodin vyučovacích.
§ 33.
Vyžadují-li toho důležité zřetele služební, může býti profesoru (učiteli) přechodně přikázáno vyučování i předmětům, pro které nenabyl formální způsobilosti, byla-li profesorským sborem zjištěna jeho schopnost jím se zdarem vyučovati. Opatření to může se státi jen po dohodě sboru profesorského s příslušným profesorem (učitelem).
Z důležitých zřetelů služebních může býti profesoru (učiteli) přikázáno vyučování i na jiné střední škole v témže místě, ovšem jen do výše maximálního úkolu týdenního. Výlohy s docházkou spojené se hradí.
§ 34.
Profesor (učitel) jest povinen vyučovati svědomitě podle předepsané osnovy učebné a plniti přesně i ostatní závazky, které vyplývají z jeho služebního postavení, jakož i dodržovati přesně ustanovené hodiny vyučovací a pracovní. Má si osvojiti důkladnou znalost předpisů týkajících se jeho služebního postavení a činnosti.
Styk s rodiči a jejich zástupci budiž v zájmu prospěchu žáků co nejužší.
§ 35.
Nemůže-li profesor (učitel) svůj úřad vykonávati pro nemoc nebo z jiné závažné přechodné příčiny, má o tom bezodkladně zpraviti nadřízený úřad.
Trvá-li překážka déle 8 dnů, má profesor (učitel) na žádost svého nadřízeného úřadu dokázati příčinu překážky.
Profesor (učitel), nekonající službu pro nemoc, je povinen na úřední nařízení podrobiti se prohlídce úředního lékaře.
Z odůvodněné, zvláště nemocí zaviněné nebo na předpisech zdravotní policie se zakládající nepřítomnosti ve službě, nevyplývá ani zkrácení v požitcích, ani újma v postupu do vyšších stupňů platových.
Jestliže profesor z důvodů zdravotně policejních pro nakažlivou nemoc v rodině nebo v domě je isolován, má na tento čas dovolenou. Prohlásí-li dobrovolně, že je ochoten dále vyučovati a za tím účelem bydleti mimo svůj dům, mají mu býti plně nahraženy všechny skutečné výlohy za tuto dobu.
Vojenská služba.
§ 36.
Veškerá doba ve vojenské službě ztrávená i před vstupem do služby počítá se plným rozsahem jak do postupu platového, tak i do výslužby.
Za vojenskou službu počítá se i doba ztrávená ve válečném zajetí. Započítání provede se zrovna tak jako při skutečné vojenské službě.
Po dobu presenční služby vojenské a periodického cvičení ve zbrani zachová se profesoru (učiteli) jeho občanský plat, služební postavení a služební místo.
Za mobilisace nebo doplnění na stav válečný zůstávají profesoru (učiteli) plné platy a doba takto ztrávená započítává se do platového postupu i do výslužby dvojnásobně.
O započtení služební doby těm, jimž válka znemožnila nastoupení nebo konání služby, ucházení se o služební místo nebo vykonání zkoušek pro trvalé dosazení v úřad požadovaných, budou vydána zvláštní nařízení. Tito profesoři (učitelé) nesmí býti, pokud se týče započtení služební doby, hůře na tom, než by byli, kdyby oné překážky nebylo a byli mohli v čas nastoupiti službu nebo složiti zkoušky.
Chce-li profesor (učitel) bez zákonité povinnosti dobrovolně vstoupiti do vojska nebo přechodně v něm zůstati, potřebuje při mobilisaci (doplnění na válečný stav) svolení ústředního úřadu, které mu může býti odřeknuto pouze, je-li ve službě nepostradatelný.
Mimo tento případ musí míti zvláštní dovolenou; o této dovolené platí ustanovení § 61.
Ústřední úřad rozhoduje o nepostradatelnosti ve službě školské také na návrh komory středoškolských profesoru a učitelů.
Pobyt.
§ 37.
Profesor (učitel) je povinen, nemá-li bytu služebního, voliti své stálé bydliště tak, aby mohl plniti všechny služební závazky. Služebnímu úřadu bezprostředně nadřízenému má včas oznámiti své bydliště a ohlásiti každou jeho změnu. Vzdálí-li se ze svého působiště na více než dva dny, má úřadu bezprostředně nadřízenému dáti o tom zprávu a udati přesnou adresu, aby mu potřebná úřední sdělení mohla býti doručována.
Ustanovení toto vztahuje se i na ty. kdož požívají jakékoliv dovolené a na profesory (učitele) v dočasné výslužbě.
Rodinné poměry.
§ 38.
Vstoupí-li profesor (učitel) v činné službě, na dovolené, mimo službu, na dovolené vyčkávací nebo ve výslužbě ve sňatek, nebo změní-li se jeho rodinné poměry (rozvod, ovdovění, narození nebo úmrtí dítěte a j.), které mají vliv na změnu jakýchkoliv platových požitků nebo zaopatřovacích závazků, jest povinen písemně to oznámiti bezprostředně nadřízenému služebnímu úřadu, a není-li v jeho celkovém výkazu veden, komoře profesorů a učitelů středoškolských.
Vedlejší zaměstnání.
§ 39.
Profesor (učitel) nesmí vedle svého úřadu provozovati zaměstnání nebo přijmouti postavení, které se příčí důstojnosti jeho úředního postavení, nebo které by mu překáželo v přesném a úplném plnění jeho služebních povinností nebo mohlo vzbuditi domněnku podjatosti při vykonávání jeho úřadu.
O nepřípustnosti kteréhokoliv zaměstnání vedlejšího rozhoduje komora profesorů a učitelů středoškolských.
Přijímání darů.
§ 40.
Profesor (učitel) nesmí vzhledem k vykonávám svého úřadu přijímati přímo nebo nepřímo Jemu nebo příslušníkům jeho rodiny nabízené dary v penězích nebo v peněžní hodnotě, nebo pod nějakou jinou záminkou získávati jiné výhody.
K přijetí čestného daru, jenž souvisí s úředním místem, jest třeba souhlasu bezprostředně nadřízeného úřadu.
Jiná práva profesorů, (ředitelů, učitelů).
§ 41.
Profesoru (řediteli, učiteli) zaručuje se plné a nezkrácené užívání všech občanských práv vůbec.
Kromě práv z ustanovení tohoto zákona plynoucích přísluší mu zvláště právo:
1. Voliti a volenu býti do komory středoškolských profesorů a učitelů a do jiných sborů úředního charakteru.
2. Rozhodovati o prospěchu svých žáků, pokud jest mu svěřeno samostatné vyučování podle svého svědomí úplně samostatně, nevyučuje-li samostatně, stanoviti známky ve shodě s profesory (učiteli), kteří ho uvádějí v úřad učitelský.
3. Zúčastniti se jednání a porad sboru profesorského; pokud jest jeho členem, činiti návrhy a hlasovati o všech předmětech jednání porady. Není-li členem sboru profesorského, hlasuje o věcech týkajících se jeho žáků, které vyučuje v předmětech řádných, v jiných věcech má pouze hlas poradní.
4. Žádati svolání učitelské konference, kteréžto žádosti nutno bezpodmínečně vyhověti, je-li podporována dvěma jinými členy sboru.
5. Činiti námitky v konferenci proti nevhodným a neoprávněným nařízením ředitele (správce).
6. Stěžovati si do rozhodnutí představených v konferenčním protokole nebo ve zvláštních spisech.
7. Dovídati se o všech došlých výnosech, předpisech, nařízeních a přípisech, pokud nejsou osobní povahy.
8. Všechna podání, týkající se služebních poměrů profesora (učitele), jsou prosta kolku. Při jmenování a povýšení neplatí se taxy ani poplatky.
Obor působnosti sborů profesorského.
§ 42.
Sboru profesorskému přísluší právo:
1. Navrhovati zřízení nových učitelských míst jakož i odborů při vypisování konkursu.
2. Navrhovati zřízení jiných služebních míst na ústavech (školních lékařů, kancelářských úředníků a pod.).
3. činiti návrhy prvního terna při obsazování všech úředních míst.
4. Dávati své vyjádření o přikázání člena sborů na jiné služební místo, ústřední úřady nevyjímaje, jakož i o přikázání profesorů (učitelů, ředitelů) na vlastní školu nebo o výměně služebního místa.
5. Práva dle § 16 o uvádění zatímních profesorů do úřadu učitelského.
6. Voliti dva členy sborů jmenované v § 22.
7. Navrhovati změnu učebné osnovy a řádu kázeňského.
8. Určovati sboru odpovědné správce sbírek, archivů, knihoven a dobročinných zařízení pro žactvo, vyjímaje, že mají své vlastní stanovy.
9. Schvalovati rozdělení odborů a rozvrh hodin, jež sestavil ředitel a výbor zvolený sborem.
10. Rozhodovati o koupi knih a učebných pomůcek.
11. Rozhodovati o schválených učebných a pomocných knihách, které mají býti na ústavě zavedeny.
12. Navrhovati zavedení nových předmětů učebných a zřízení zvláštních výchovných nebo učebných kursů.
13. Rozhodovati ve vlastním oboru působnosti o pořádání večírků pro rodiče, přednášek a představení žákovských, jak rovněž i školních slavností všeho druhu.
14. Volně rozhodovati o všech poplatcích skládaných žáky pro vlastní ústav.
15. Rozhodovati o pokladnách pro podporu žáků a pro žákovské hry a o podobných fondech, vyjímaje že přísluší to nějakému spolku.
16. Spolurozhodovati o stavebních plánech a o vnitřním zařízení nových budov ústavních.
17. Stanoviti školní a domácí řád.
18. Voliti zástupce ředitele (správce), nemůže-li tento vykonávati svůj úřad, nebo je-li dočasně nepřítomen.
19. Stanoviti dny, kdy bude prázdno za účelem školních vycházek.
20. Rozhodovati o přijímání nových žáků a hospitantů.
21. Rozhodovati o kázeňských záležitostech žáků v okruhu vlastního ústavu.
22. Osvobozovati žáky od školného v mezích předpisů.
23. Osvobozovati žáky od návštěvy (další návštěvy) řádných a mimořádných předmětů, pokud tomu předpisy dovolují.
24. Povolovati zkoušky privatistům za obě pololetí najednou, zkoušky externistů a mimořádné.
25. Udělovati žákům dovolenou na dobu delší 8 dnů.
Obor působnosti ředitele.
§ 43.
Ředitel (správce) školy je ustanoven stále, bez časového omezení svého úřadování; je primus inter pares. Jeho činnost:
A. Směřuje k udržení normálního běhu vyučování a proto mu přísluší:
1. Zajistiti nutnou spojitost vychování a vyučování na ústavě za souhlasu porady.
2. Právo dozírati na vyučování, pokud nutno.
3. V kolegiální spolupráci se sborem profesorským, pokud nutno, udíleti rady učitelům na škole působícím a podporovati je v pedagogickém rozvoji.
4. Říditi uvádění zatímních profesorů (učitelů) do úřadu učitelského.
5. Svolávati porady, předsedati jim, při rovnosti hlasů rozhodovati a ukládati jednací spisy; je vázán usneseními porady, pokud to není v rozporu se zákonitými předpisy a nařízeními úřadů.
6. Právo udělovati dovolenou profesorům (učitelům) až do 14 dnů, žákům od 2 do 8 dnů.
7. Naříditi zastupování profesorů (učitelů) majících dovolenou, nemocných nebo z jiné příčiny nekonajících služby.
8. Právo rozhodovati ve všech vnitřních služebních věcech, pokud toto rozhodování výslovně není přikázáno pedagogicko-didaktickému referentovi, sboru profesorskému nebo profesorovi (učiteli) samotnému.
9. Určovati a říditi komise pro všechny zkoušky s výjimkou zkoušky dospělosti.
B. Vyřizuje správní záležitosti, zastupuje školu na venek oproti úřadům, rodičům, profesorům (učitelům) a ostatní veřejnosti:
1. Přijímá spisy, vede v patrnosti podané spisy, nařízení a výnosy a hledí, aby byly uvedeny ve známost, vyřízeny a provedeny.
2. Má vrchní dozor nad všemi sbírkami, budovou a celým školním inventářem.
3. Podává za souhlasu správní komise dobrozdání v osobních věcech povahy hospodářské.
4. Spravuje spolu se správní komisí všechny přijaté peníze.
5. Poukazuje za souhlasu správní komise všechny platy a požitky.
6. Má právo dva školní dny v roce prohlásiti za prázdné.
Správní komise, o níž je řeč v bodech B 3, 4, 5, skládá se ze dvou až 3 členů a volí ji sbor každoročně ze svého středu.
Na ústavech plně obsazených má se řediteli dáti pomocník k vedení administrativních věcí, jejž volí sbor ze svého středu za souhlasu ředitele. Tento profesor (učitel) je pak jedním členem správní komise. Povinnost vyučovací stanovená tímto zákonem snižuje se mu na polovic, ale nepočítá se to za částečnou dovolenou a přísluší mu ještě zvláštní odměna. Pakli musí vyučovati více než obnáší polovice normální povinnosti vyučovací, má mu tento vyšší výkon býti zvlášť zaplacen.
Titul 1.
§ 44.
Při trvalém ustanovení ve školské službě dostává se učitelům skupiny A ve středoškolské službě titulu ťprofesorŤ.
Titul ťprofesorŤ jest zákonem chráněn. Jest trvalý a může jej propůjčiti výhradně stát a to jen učitelům s akademickým vzděláním; jiní vydržovatelé středních škol musí pro své učitele o tento titul zažádati u státu.
Toto ustanovení netýká se učitelů, kteří byli aprobováni před vyhlášením tohoto zákona.
§ 45.
Úřední tituly v různých služebních odvětvích a skupinách školské služby určí opatření presidenta republiky.
Profesor (učitel) jest oprávněn užívati úředního titulu a má nárok, aby byl jak ve službě, tak i v úředních vyhláškách tímto titulem jmenován.
Úředním titulem profesora (učitele) jest onen titul, jenž mu byl přiznán podle platných předpisů při jeho ustanovení a později při posledním povýšení nebo potom při jmenování změnou jeho služebního ustanovení.
Osoby, jimž titul profesorský před vstupem do výslužby i ve stavu mimo službu náležel, mají právo užívati ho i na dále, jsou však povinny při všech oficielních příležitostech, jednání úředním a písemnostech připojovati k němu poznámku, že jsou mimo službu (ve výslužbě).
Uniforma.
§ 46.
Profesor (učitel) není povinen nositi uniformu.
Dovolená.
§ 47.
Profesoři (učitelé) mají právo vzdáliti se o prázdninách z místa svého působiště. Ředitel (správce) má nezadatelný nárok v době prázdnin na dovolenou nejméně 6 neděl. Sbor profesorský má se starati, aby i v nepřítomnosti ředitelově úřední věci se hladce vyřizovaly.
V oznámení u bezprostředně nadřízeného úřadu, že hodlá nastoupiti dovolenou, ohlásí ředitel (správce) zároveň adresu, na kterou nejkratší cestou mohou mu býti doručována úřední vyrozumění. Vzdálí-li se ředitel (správce) ve školním roce na dobu delší jednoho týdne, oznámí nadřízenému úřadu svého zástupce, voleného sborem učitelským. Pro dovolenou profesorů (učitelů), kterých se netýkají tato ustanovení, platí předpisy obdobně jako pro státní úředníky. Veškeré zkoušky i dospělosti konají se mimo hlavní prázdniny.