Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Ředitel (správce), správcové sbírek, knihoven atd. nastoupí-li prázdninovou dovolenou, mohou býti ze zvláštních ohledů služebních (přesídlení školy a j.) předčasně zavoláni zpět. Za cesty, které byly způsobeny povoláním z prázdninové dovolené, bude se hraditi stravné a cestovné.

§ 49.

Profesorům (učitelům) ve školním roce může ředitel (správce) školy uděliti dovolenou na 14 dní. Delší dovolenou uděluje ústřední úřad až na dobu jednoho roku, kterážto dovolená z příčin zdravotních může býti prodloužena dvakrát po jednom roce až do celkové dovolené 3 roků. Z příčin jiných může býti prodlužována dovolená vždy po jednom roce na dobu trvání této příčiny.

§ 50.

Udělení dovolené mimo prázdniny pro jinou příčinu, než je nemoc, činnost vědecká, veřejná nebo komorní na delší dobu než 3 měsíce, může býti spojeno s podmínkou, že odpadnou služební platy částečně nebo zcela.

Když se počítá tříleté trvání dovolené, pokládá se činná služba do ní spadající jen tehdy za přerušení, dosahuje-li alespoň polovice doby dovolené, které profesor (učitel) bezprostředně před novým nastoupením služby užil. V tomto případě počítá se tříletí dovolené od konce služby, která nabyla moci přerušovací.

Je-li tříletí dovolené přerušováno službami kratšími, odečte se součet služebních dob činných od doby na dovolené dosud ztrávené. Obdobně počítá se pětiletí při snížení učebného úkolu týdenního pod minimum stanovené v § 30.

§ 51.

Překročení dovolené jest rovno svévolnému vzdálení se ze služby.

Jmenování profesorem (učitelem).

§ 52.

Zatímní profesor (učitel) dosazuje se v úřad trvale, vyhovuje-li těmto podmínkám:

1. Má-li úplné zkoušky předepsané pro skupinu jeho školské služby.

2. Odbyl-li rok čekatelský s takovým prospěchem, že může mu svěřeno býti samostatné vyučování.

3. Je-li jeho všeobecný posudek aspoň dobrý.

Započtení služební doby.

§ 53.

Pro postup časový započítává se profesorů (učiteli) veškerá služební doba bez výjimky před zkouškou i po ní i bez vlastní viny přerušená ve veřejné nebo právem veřejnosti nadané službě školské vůbec plným rozsahem bez ohledu na týdenní cvičební úkol, byla-li v té době jeho kvalifikace aspoň dostatečná.

O započtení služební doby vlastní vinou přerušené a rozsahu jejího započtení rozhodne k návrhu středoškolských profesorů ústřední úřad.

Doba, ztrávená s kvalifikací horší než jest dostatečná, jest z tohoto započtení vyloučena.

Při přestupu z jiné veřejné služby nebo z praxe do služby školské, podléhající ustanovením tohoto zákona, rozhodne po návrhu komory profesorů a učitelů středoškolských ústřední úřad, přihlížeje k předběžnému vzdělání, délce dosavadní služby nebo praxe a upotřebitelnosti přestupujícího v novém postavení, o délce započítatelné služební doby pro postup platový.

Zákonité právo na započtení služební doby jest nepromlčitelné.

Ustanovení tato vztahují se i na ty profesory (učitele), kteří před účinností tohoto zákona byli již v úřad dosazeni, ovšem s vyloučením doplatků za dobu před účinností zákona.

Platy služební.

§ 54.

Profesor (učitel) má soudně žalovatelný nárok na platy, zákonně mu příslušející. Výši platů ustanoví zákon a to tak, že se plat i přídavky každých pět roků přezkouší a upraví podle časových poměrů cenových se zvláštním zřetelem na statisticky vyšetřené zvýšení činže a cen nejdůležitějších životních potřeb. Komora profesorů a učitelů středoškolských jest kdykoli oprávněna, vyžádati si přezkoušení platů.

Celkové služební platy nesměji býti zkracovány výlohami určenými na zajištění profesora (učitelé) plynoucími z jeho služebního poměru (povinné ručení, nemocenské a úrazové pojištění), které hradí stát.

§ 55.

Zákonné platy poukazují se k výplatě podle § 52 v částkách měsíčních předem splatných prvého dne v měsíci následujícím po ustanovení nebo změně výměry platové.

Aktivní přídavky zastaví se poslední den onoho měsíce, v němž profesor (učitel) podle dekretu byl zproštěn a skutečně ze služby vystoupil nebo v případě úmrtí poslední den měsíce, v němž profesor (učitel) zemřel.

Zařadění.

§ 56.

Zatímní profesor (učitel) zařaďuje se ode dne právní platnosti jeho dosazení v úřad do prvního stupně platové stupnice pro jeho skupinu školské služby platné, kde setrvá tak dlouho, až dosáhne zákonitého nároku na trvalé dosazení v úřad nebo až služební poměr jeho. bude zrušen.

Profesor (učitel) trvale v úřad dosazený zařaďuje se a postupuje ve stupnici platové pro jeho skupinu školské služby platné, není-li z postupu zákonným ustanovením vyloučen.

Postup platový jest automatický a o každém zvýšení platovém vydá se ředitelstvím (správou) školy dekret.

Stupnice platu.

§ 57.

1. Učitelé služebních skupin B a C mají před trvalým ustanovením nárok na adjutum bez místního přídavku 3000 K ve skupině B a 2625 K ve skupině C se všemi přídavky podle § 59 bod 1. a § 60.

Po trvalém ustanovení mají již v prvních 6 letech započítatelných dle § 53 nárok na základní plat K 3000 ve skupině B a 2625 K ve skupině C s místním přídavkem dle § 58 a s přídavky dle § 59 bod 1. a § 60, jakož i se všemi ostatními přídavky stanovenými tímto zákonem. Tento základní plat stoupá v této době po každých dvou létech o 1120 K ve skupině B a o 980 K ve skupině C.

Počínaje 7. započítatelným služebním rokem mají nárok na základní plat se všemi v předešlém odstavci uvedenými přídavky podle tabulky uvedené v bodě 3. tohoto paragrafu a to pro skupinu B 80% a pro skupinu C 70% částek stanovených tam pro skupinu A, co do platu i do jeho zvyšování.

Také pro všechny přídavky, uvedené v § 59 body 2. až 8. náleží skupině B 80% a skupině C 70% částek stanovených v tabulce pro skupinu A.

2. Profesoři skupiny A dostávají před trvalým ustanovením adjutum 9200 K bez místního přídavku se všemi přídavky podle § 59 bod 1. a § 60.

Po trvalém ustanovení mají kromě základního platu (100% tabulky) vyměřeného podle doby započítatelné služby (§ 53) nárok na příslušný místní přídavek podle § 58 a na přídavky podle § 59 bod 1. a § 60, jakož i ostatní přídavky stanovené tímto zákonem.

3. Platová tabulka.

Částky připadající na základní plat a z něho vyměřené přídavky, zaokrouhlí se na čísla nejblíže vyšší dělitelná 12ti.

4. Zvýší-li se platy ostatních oborů státních zaměstnanců, zvýší se procentuálně i platy ustanovené tímto paragrafem.

5. Platy profesorů (učitelů) nesmí býti nikdy nižší než platy státních úředníků jiných oborů se stejným předběžným vzděláním.

Místní přídavky.

§ 58.

Profesorům (učitelům) náleží vedle platu také místní přídavek, který činí:

A. Pro Velkou Prahu 50% základního platu, avšak nejvýš 10.000 K pro skupinu A, 8000 K, pro skupinu B a 7000 K pro skupinu C školské služby.

B. V místech s počtem obyvatel:

1. Více než 40.000 90%

2. méně než 40.000 a více než 10.000 80%

3. méně než 10.000 70%

místního přídavku připadajícího na Prahu.

Nařízením může býti přiznán místům s drahými životními poměry větší místní přídavek, nežli odpovídá počtu obyvatelů. Zvýší-li se zrušením nebo změnou zákona o ochraně nájemníků činže, zvýší se příslušně také místní přídavek.

Přídavky platové.

§ 59.

Přídavky k platu základnímu i k místnímu přídavku příslušejí jen těm, u nichž jsou dány podmínky pro ně stanovené a pouze na dobu, pokud podmínky tyto trvají.

1. Přídavky rodinné, příslušející jen tomu, kdo žije ve společné domácnosti s manželkou nebo s dětmi nebo s těmi, které jest povinen živiti nebo pokud jest povinen manželce své platiti alimenty. Rodinné společenství trvá, i když se příslušník domácnosti ze zdravotních, studijních nebo jiných přechodných důvodů vzdálí ze společné domácnosti.

Tyto platy se skládají:

a) z přídavku pro manželku ve výši 40% základního platu a místního přídavku;

b) z přídavku pro každé dítě až po jeho zaopatření a to nejvýše do 24 roků, přes tento. věk jen v případě výdělečné neschopnosti; tento přídavek činí na každé takové dítě 10% základního platu a místního přídavku a zvýší se o dalších 10%, musí-li býti dítě pro své školení dáno mimo dům, není-li ve služebním místě vhodných učilišť.

2. Pedagogicko-didaktičtí referenti dostávají po dobu svého úředního působení, nehledě k nárokům na vydatnou náhradu cestovného roční příjem 12.000 K, jenž jest započítatelný do výslužného, odejde-li profesor z tohoto místa do výslužby.

3. Přídavek správcovský ročně 9000 K přísluší řediteli, správci nebo zatímnímu správci, zastupujícímu ředitele školy; přednostům odborů náleží přídavek K 6000; tyto přídavky jsou započítatelny do výslužného a odpadají jen v případě povolání na místo pedagogicko-didaktického referenta.

Trvale ustanovený ředitel (správce) má nárok na služební byt.

4. Přídavek příkazný K 6000 náleží těm, kteří jsou služebně přikázáni některému školskému úřadu, jakož i členům výkonného výboru komory; jen u takových odpadá, kteří mají nárok na některý z přídavků uvedených pod číslem 3.

5. Řediteli, (správci) nebo jen prozatímnímu zástupci přísluší za každou pobočku na úplné střední škole roční přídavek K 500.—, nezapočítatelný do výslužného.

6. Služební přídavek ročně 6000 K, na nějž mají nárok jen profesoři skupiny A.

7. Administrativní pomocná síla má nárok na roční přídavek 2400 K, nezapočítatelný do výslužného jakož i na přídavek K 2500 za každou pobočku, je-li jich více než 4.

8. Všem profesorům (učitelům), kteří po 20leté službě nejméně dobrou kvalifikací nestali se řediteli, správci nebo přednosty odborů, přísluší roční přídavek K 3600, započitatelný do výslužného, jenž však odpadá pro dobu funkce pedagogicko-didaktického referenta nebo zatímního správce nebo po dobu přikázání k některému školskému úřadu. Tento přídavek dlužno započítati při výměře výslužného, nemá-li profesor (učitel) nárok na vyšší započítatelné přídavky.

Přídavky proměnlivé.

§ 60.

Přídavky proměnlivé jsou kolísavé platy přizpůsobené cenovým poměrům, jež nutno nejdéle dvakrát do roka přezkoušeti.

Podkladem pro jejich stanovení jsou ceny nejnutnějších potravin a předmětů denní potřeby, šatstva a paliva; zásadou musí býti stejnoměrné tvoření platů, přizpůsobování životním podmínkám a ostatním skupinám povolání ve státě.

Určují se z platu, přídavků místních a rodinných. Tou dobou činí % všech platů.

Náhrady služebních výloh.

§ 61.

Náklady stěhovací, včetně náhrady za ztrátu na nájemném, spojené s každým trvalým přesídlením celé domácnosti profesorovy (učitelovy) na nové služební působiště po přeložení třeba k vlastní žádostí nebo po přikázání ze služebních ohledů, hradí se úplně částkou řádně prokázanou. Nárok na náhradu výloh spojených s přesídlením jest třeba uplatniti cestou služební do 4 týdnů po pro-vedeném přesídlení a ředitelství (správa) Školy v novém působišti má přesídlivšímu vyplatiti po uplatnění nároku přiměřenou zálohu. Sporné otázky rozhoduje komora profesorů a učitelů středoškolských.

Ujednání na snížení nebo zřeknutí těchto poplatků jest nepřípustné. Všechny náhrady výloh, vzniklých ze služebního poměru, vyplatí se nejpozději prvního dne v měsíci, před nímž byly splatny.

§ 62.

Za zvláštní služební úkony mimo úřední budovu, dohled na hříšti a školních vycházkách, za služební výkon v předepsaných prázdninách atd., přísluší profesoru (učiteli) mimo náhrady skutečných cestovních výloh ještě stravné, jež určí se ještě nařízením jako náhrady cestovného u pedagogicko-didaktických referentů.

Jiné výhody a jiná oprávnění.

§ 63.

Veškeré služební platy s přídavky nebo náhrady jsou prosty kolku kvitančního a vyplácejí se v plné částce beze srážek. Exekuční obstávka jest přípustná jen do 30% základního platu.

Veškeré služební platy, náhrady a přídavky jsou osvobozeny od daní z příjmů do té míry, že je platí zaměstnavatel (stát, obec, okres, spolek a jinaký vydržovatel školy a j.) sám.

Každému profesoru (učiteli) na veřejné nebo právem veřejnosti nadané střední škole a jeho příslušníkům rodiny, t. j. manželce a dětem, na něž se vztahuje ustanovení o přídavku rodinném a dětském (§ 59, bod 1.), pokud jest v činné službě, na dovolené, mimo službu, vyčkávací dovolené nebo ve výslužbě dočasné nebo trvalé, náleží 50% slevy na všech dopravních prostředcích ve státní správě na stálý průkaz pro kteroukoliv třídu vozovou bezplatně vydaný ústředním úřadem nebo orgánem od něho k tomu splnomocněným.

Všem osobám v předešlém odstavci zmíněným náleží na takovou průkazenku 50% slevy ve všech veřejných nemocnicích, sanatoriích a jiných veřejných ústavech léčebných neb zotavovacích, jakož i ve veřejných nebo právem veřejnosti nadaných učilištích a výchovnách.

Každý profesor (učitel) má nárok na dodávku všech produktů a výrobků pocházejících z podniků státních nebo státem spravovaných pro svou domácnost, zejména dříví a uhlí za ceny režijní.

Dále mají nárok všichni v předešlých odstavcích uvedení profesoři (učitelé) a příslušníci jejich rodin pro případ nemoci, aby jim byly hrazeny prokázané skutečné náklady léčebné.

Na útraty pohřební v případě úmrtí některého člena rodiny (§ 59, bod 1) nebo na útraty spojené s narozením manželského dítěte má profesor (učitel) nárok na úplnou prokázanou částku.

Záloha.

§ 64.

Trvale ustanovenému profesoru (učiteli), který se dostal bez viny do bídy, poskytne bezprostředně nadřízený školský úřad na jeho žádost nezúročitelnou, nejdéle ve třech letech splatnou zálohu ze státních prostředků až do výše šestiměsíčního platu, pokud již jeho příjmy — jak státními tak i soukromými pohledávkami — nejsou zatíženy až do přípustné nejvyšší výše.

Další výhody při povolování záloh poskytne na návrh komory středoškolských profesorů a učitelů bezprostředně nadřízený školský úřad, který ustanoví v těchto případech také způsob zaplacení jakož i zajišťovací opatření po dohodě s komorou středoškolských profesorů a učitelů. Tím nepředbíhá se nikterak propůjčování nezaplatitelných státních výpomocí.

Odměny.

§ 65.

Odměna výpomocným a vedlejším učitelům a za přespočetné hodiny vůbec, k nímž se počítají týdenní hodiny praktického cvičení v laboratoři nebo práce v dílně školní, pokud nespadají do řádného učebného úkolu, vyměřuje se ročně za jednu týdenní hodinu v předmětech naukových 1000 K, v ostatních 800 K, pro nezkoušené v předmětech naukových 800 K, v ostatních 600 K ročně.

Odměna vyplácí se v 10měsíčních částkách předem splatných.

Vedlejším učitelům zkoušeným a služebním požadavkům aspoň dostatečně vyhovujícím zvyšuje se tato odměna po služební desetileté době nepřerušené neb nezaviněně přerušené o 25% a po službě 20leté o 50%.

O zvýšení odměn vedlejším učitelům vydá se dekret, v němž přesně se vytkne délka služební doby a nárok na zvýšení.

Také výpomocným a vedlejším učitelům náleží cestovné a stravné.

Výslužba a požitky zaopatřovací.

§ 66.

Profesor (učitel), jenž byl přeložen na odpočinek na vlastní žádost, úředně nebo na základě disciplinárního řízení, má nárok na odpočivné, jež se bez ohledu na trvání služební doby rovná plnému platu, příslušejícímu podle započítané (započítatelné) služební doby, jakož i všem přídavkům, příslušejícím mu podle §§ 58, 59 a 60. Výhody a práva stanovená v § 63 zůstávají bez omezení v platnosti.

Požitky — včetně všech přídavků — zvyšují se automaticky, stoupají-li požitky aktivních profesorů (učitelů).

§ 67.

Odpočivné vyměří podle ustanovení tohoto zákona ústřední úřad.

Každé období započítatelné pro postup do vyšších příjmů jest započítati i do výslužby a budiž směrodatným i pro vyměření výslužného. Je-li při tom překročena třetina doby příštího platového stupně, přísluší mu požitky této vyšší stupnice.

§ 68.

Stane-li se profesor (učitel) oslepnutím nebo choromyslností k další službě neschopný, připočítá se k jeho započítatelné služební době 10 roků pro výměru výslužného.

Totéž platí, stal-li se profesor (učitel) neschopný ke službě úrazem, za těchto předpokladu:

1. Stihne-li úraz profesora (učitele) ve vykonávání služební povinnosti nebo v bezprostřední souvislosti se službou.

2. Prokáže-li se úředně provedeným lékařským vyšetřováním, že neschopnost služební povstala jedině z tohoto úrazu.

3. Nastala-li neschopnost ke službě ve 2 letech po úrazu.

4. Ohlásí-li profesor (učitel) u bezprostředně nadřízeného školského úřadu nárok na zvýšenou výměru výslužného ve 2 letech po zjištění služební neschopnosti.

Ve zvláštních případech, na něž nutno bráti zřetel, může ústřední úřad v případech odstavce 2. povoliti ještě vyšší výslužné až na plnou částku požitků, započítatelných do výslužného.

Stane-li se profesor (učitel) neschopným ke službě pro jinou nezhojitelnou těžkou nemoc, než jsou označeny v odstavci 1., může mu ústřední úřad připočítati k jeho započítatelné služební době ještě dobu až do 10 let pro výměru výslužného.

Podléhá-li profesor (učitel) povinnosti úrazového pojištění, sníží se zvýšení výslužného o částku jeho úrazové renty.

Profesoři (učitele), kteří ještě nejsou trvale ustanoveni, mají v takových případech nárok na výslužné, jež bylo by vypláceno, kdyby byli bývali ve své skutečně vysloužené době, jakož i v připočtených 10 letech podle ustanovení shora uvedených odstavců, ustanoveni trvale.

Po smrti profesora (učitele), který nebyl ještě v úřad trvale dosazen (zatímního), mají v každém případě pozůstalí nárok na zaopatřovací požitky, vyměřené podle platu pro první započítatelný rok.

§ 69.

Způsob vyplácení výslužného ustanoví se zvláštními nařízeními. Výslužné poukáže se k výplatě počínaje dnem následujícím po onom dni, ve kterém se dřívější platy zastavily.

Vyplácení výslužného není vázáno ha pobyt v Československé republice.

§ 70.

Nárok na výslužné zaniká úmrtím profesora (učitelé) nebo nálezem disciplinární komise po provedeném disciplinárním řízení.

§ 71.

Zemře-li profesor (učitel) v činné službě, na dovolené, mimo službu, na vyčkávací dovolené nebo ve výslužbě, náleží jeho manželce, pokud manželství bylo uzavřeno v době před vstoupením do výslužby a později ani zrušeno, ani vinou manželčinou rozvedeno nebylo, na dobu jejího vdovství od prvního dne měsíce následujícího po úmrtí, výslužné vdovské ve výši 50% onoho výslužného, na kterém měl zemřelý v čas svého úmrtí nárok. Výměra jeho však nesmí nikdy klesnouti pod zákonem stanovené existenční minimum.

Není-li oprávněné vdovy, náleží zaopatřovací příspěvky ve výši vdovského výslužného nemajetné družce až do jejího zaopatření, žila-li s profesorem (učitelem) ve společné domácnosti až do jeho smrti nepřetržitě nejméně po dobu 5 let a z nich aspoň dva roky v době před vstoupením do výslužby a měla-li v této nepřetržité době s ním dítě. Ostatně platí pro vznik a trvání tohoto práva stejné předpisy jako pro vdovu.

Za zvláštních okolností zřetele hodných může se ústředním úřadem na návrh komory profesorů a učitelů středoškolských povoliti zaopatřovací příspěvek zcela nebo částečně vdově, se kterou vstoupil profesor (učitel) v manželství teprve ve výslužbě.

§ 72.

Pozůstalým, nezaopatřeným manželským nebo pozdějším sňatkem legitimovaným nemanželským a adoptovaným dětem nebo schovancům náleží až do doby jejich zaopatření nebo dosažení 24. roku věku, jsou-li schopny výdělku a nejsou-li i na dobu další, od prvního dne měsíce úmrtí otcova následujícího, výslužné sirotčí při jediném dítku v nejmenší výši 25% onoho výslužného, na které měl otec v čas úmrtí svého nárok.

Je-li více dětí, zvyšuje se výslužné za každé dítě o dalších 10% až do výše 50%. urovná se výslužnému. vdovskému).

Může-li býti dítě školeno pro příští povolání jen mimo stálé sídlo své matky, dostává vedle sirotčího výslužného další přídavek 10%.

V témže poměru zmenšuje se sirotčí výslužné, odpadne-li některé dítě úmrtím, zaopatřením, při dospělosti 24. roku, je-li při tom schopno výdělku.

§ 73.

Předpokladem pro nárok sirotčího výslužného jest dále:

1. U dětí adoptovaných a schovanců, že se adopce nebo přijetí stalo před vstupem profesora (učitele) do výslužby, že bylo dítě jím úplně až do úmrtí vydržováno a že jest nemajetné.

2. U dětí nemanželských, že jsou nemajetné a že buď žily s otcem až do jeho smrti v jeho domácnosti, nehledě k tomu, že byly dočasně mimo domácnost z. důvodů zdravotních, studijních nebo vůbec přechodných, buď že byly ještě před vstupem otcovým do výslužby zplozeny a otcovství bylo soudně zjištěno nebo mimosoudně uznáno. Po uvedené době může sirotčí výslužné zcela nebo z části býti povoleno všem uvedeným dětem jen tehdy, jsou-li nemajetny a jsou-li nad to pro těžkou tělesnou nebo duševní chorobu úplně neschopny samy si výživu opatřiti.

Při rozhodování sporných případů spolupůsobí komora profesorů a učitelů středoškolských, pokud o tom nerozhodl soud.

§ 74.

Zemřel-li profesor (učitel) pro úraz nebo nemoc, a jsou-li splněny předpoklady § 68 odst. 2. bod 1 až 4, obdrží pozůstalí zaopatřovací požitky o 50% vyšší než normální.

Zaopatřovací požitky pozůstalých po profesorech (učitelích), kteří nebyli ještě trvale ustanoveni a zemřeli za předpokladů označených v předešlém odstavci, vyměří se podle § 68, odstavce 6.

§ 75.

Jsou-li děti v zaopatření vdovy, patří sirotčí výslužné vdově, jinak zákonným zástupcům dětí, po případě zletilým sirotkům samým.

Při úplných sirotcích přistupuje k normálnímu sirotčímu výslužnému ještě přídavek 50% vdovského výslužného bez ohledu na počet dětí.

Není-li ani vdovy (družky), ani dětí, přísluší naprosto nemajetným rodičům nebo sourozencům zemřelého, je-li nesporně prokázáno, že je sám jedině vydržoval, výslužné, jehož výši určí ústřední úřad po dohodě s komorou profesorů a učitelů středoškolských.

§ 76.

Vyměření normálních požitků výslužného (odbytného) děje se na podkladě údajů, plynoucích z osobních výkazů.

Uplatňuje-li profesor (učitel) nárok na vyšší normální výslužné, dostane se mu ho teprve počínaje dnem uplatnění a dostatečných prokázání tohoto nároku; výjimku činí případ, prokáže-li, že nezavinil neúplný nebo nesprávný údaj v osobním výkaze. Totéž ustanovení platí obdobně, uplatní-li profesor (učitel) nárok na nepřetržité výslužné, na něž by podle údajů osobního výkazu nárok neměl; dostal-li již nějaké odbytné, budiž mu ve hodné lhůtě odečteno od jeho nepřetržitého, dodatečně přiznaného výslužného.

§ 77.

Profesoři (učitelé), kteří odešli dobrovolně na odpočinek a nepřekročili zákonem stanovenou hranici věkovou, mohou býti povoláni, zažádají-li o to, na nesystemisovaná místa učitelská, není-li ani uchazečů uvedených na posledním místě § 7.

Vedle svého výslužného dostávají pak odměnu podle týdenního počtu učebných hodin a svého odboru. Z takového služebního úkonu nesmějí však vyvozovati nárok na zvýšení odpočivného nebo odbytného po ukončení této služby. Pedagogicko-didaktický referent ustanoví je na dobu potřeby.

Komora profesorů a učitelů středoškolských musí před každým takovým ustanovením k tomu dáti svolení.

Odbytné.

§ 78.

Vystoupí-li profesor (učitel) trvale v úřad dosazený, proti kterému není zavedeno disciplinární řízení ani není k němu příčiny, dobrovolně z činné služby na vždy a nepřestupuje-li současně do jiného oboru veřejné služby, a je-li jeho celková služební doba pro postup platový započítaná (započítatelná) menší 5 roků, má nárok na odbytné ve výši jednoročního platu služebního se všemi přídavky vyjma rodinný a na ne spadající proměnlivý. Je-li celková služební doba jeho 5 let nebo delší, má nárok na odbytné ve výši dvojnásobné.

§ 79.

Profesor (učitel) ve výslužbě nebo chce-li do ní vstoupiti, vdova po něm nebo se schválením poručenského úřadu pozůstalé děti mohou žádati, aby jim bylo místo výslužného nebo zaopatřovacích požitků vyplaceno odbytné, o jehož výši se dohodnou s orgánem výslužné vyměřujícím a poukazujícím. Proti odmítnutí není opravného prostředku.

Pohřebné.

§ 80.

Zemřel-li profesor (učitel) ve výslužbě nebo v činné službě nebo na dovolené vyčkávací, na dovolené nebo mimo službu, náleží pohřebné ve výši čtvrtletního služebního platu (základního platu s místním přídavkem a všech přídavků tou dobou mu náležejících) vdově oprávněné k výslužnému; není-li této, náleží dětem oprávněným k výslužnému a není-li ani těchto, osobě, která pohřeb na vlastní útraty opatřila. Jsou-li útraty pohřební hrazeny z pozůstalosti nebo z pojištění na pohřeb, pohřebné náleží osobě, která před úmrtím profesora (učitele) za jeho nemoci v soukromém ošetřování opatrovala.

Obdobné opatření platí i pro úmrtí vdovy nebo některého osiřelého dítěte.

Pohřebné není zabavitelné a poukazuje se k výplatě do 4 týdnů po přihlášení nároku.

ČÁST III.

Změny ve služebním poměru.

Přeložení.

§ 81.

Profesor (učitel) v úřad trvale dosazený, může býti přeložen na služební místo stejné skupiny služby a odboru, kterému patří, pokud odpovídá jeho odborné způsobilosti:

a) k své žádosti;

b) jestliže pro zrušení nebo změnu v organisaci školy bylo místo služební zrušeno; v takovém případě budiž pokud možná přesazen na jinou střední školu v témž místě služebním;

c) ze služebních ohledů na návrh příslušného sboru profesorského, uzná-li to kvalifikační komise nebo disciplinární soud;

d) přikázáním ke službě nebo při služební výměně za souhlasu zúčastněných sborů.

V případech, že toho nerušená služba školská na jiných středních školách nezbytně vyžaduje, mohou býti se svolením komory profesorů a učitelů středoškolských svobodní profesoři (učitelé), jichž celková služební doba nepřesahuje 10 roků, výjimečně přikázáni službou na jiné působiště nejdéle na dva roky.

Ostatní profesoři (učitelé), dosazeni v úřad na místech nesystemisovaných nebo jen dočasně na místech systemisovaných (zastupování), mohou býti přeloženi, jen když toho zájem služby vyžaduje, ovšem za náležitého zření na zásady stálosti sborů profesorských.

Při přeložení na jiné služební místo musí býti profesoru (učiteli) povolena přiměřená lhůta stěhovací, při čemž má se dbáti služebních zájmů a šetřiti osobních poměrů přeloženého.

Profesoři (učitelé), kteří nejsou trvale ustanoveni, mohou kromě těchto případů býti přeloženi, vyžaduje-li změna počtu poboček nevyhnutelných profesory jiných odborů.

Do každého přeložení z úřední moci, může si profesor (učitel) stěžovati podle § 41, bod 6. Podaná stížnost má účinek odkládací.

Přesídlení.

§ 82.

Profesoru (učiteli), který má nárok na náhradu za stěhování, budiž kromě ní zaplaceno odškodnění nájemného, musil-li zapraviti za svůj dosavadní byt, nemoha včas dáti výpověď, nájemné za dobu přesahující den úplného vyprázdnění bytu. Odškodnění nájemného vyměří se, pokud se profesor (učitel) k dalšímu pronájmu necítí odškodněným, dílcem nájemného, jenž připadá na označenou dobu, avšak jen nejvýše výměrou jedné čtvrtletní částky příbytečného. Není-li právní překážky, má profesor (učitel) dnem vyklizení bez výhrady nabídnouti byt svému dosavadnímu bezprostředně nadřízenému úřadu za účelem nahodilého stěhování, sice jinak propadne jeho nárok na odškodnění nájemného.