Po doručení usnesení odkazujícího má obviněný profesor (učitel) a jeho obhájce právo, nahlížeti do spisů, vyjímaje poradní protokoly, a opisovati si je.
Je zakázáno sdělovati s veřejnosti obsah spisů.
Po skončeném vyšetřování postoupí se spisy disciplinárnímu žalobci, jenž je se svými návrhy předloží disciplinárnímu soudu.
Odkázání k soudu a zastavení.
§ 136.
Soud disciplinární se usnese v neveřejném zasedání, má-li býti jednáno ústně či má-li řízení býti zastaveno.
Usnese-li se disciplinární soud na zastavení řízení, má, považuje-li skutkovou povahu za přestupek pořádkový, postoupiti spisy přednostovi služebního úřadu.
V usnesení, že má býti ústně jednáno, buďtež přesně vytčeny body obvinění a dále ta opatření, která mají býti provedena k přípravě ústního jednání.
§ 137.
Proti rozhodnutí odkazujícímu věc k ústnímu jednání není opravného prostředku.
Proti zastavujícímu rozhodnutí disciplinárního soudu, zřízeného dle § 113 lit. b, může disciplinární žalobce do 14 dnů si stěžovati u vrchního disciplinárního soudu příslušného dle § 113.
§ 138.
Rozhodnutí, že řízení se zastavuje, i s důvody doručí předseda disciplinárního soudu obviněnému profesorů (učiteli) a disciplinárnímu žalobci úřední cestou.
Obviněnému oznámí se, že věc odkázána byla k ústnímu jednání, současně s obsílkou k líčení.
Ústní jednání.
§ 139.
Den ústního jednání určí předseda disciplinárního soudu a zařídí, aby služební cestou obeslán byl obviněný profesor (učitel) a. jeho obhájce a aby zpraven byl disciplinární žalobce.
Nebylo-li vyšetřování, mohou obviněný a disciplinární žalobce v osmi dnech po doručení odkazujícího usnesení činit návrhy k průvodnímu řízení, o nichž rozhoduje disciplinární soud, proti jehož rozhodnutí není opravného prostředku.
§ 140.
Líčení koná se v zasedání, k němuž mají přístup pouze druhové v povolání; ale zasedání může v zájmu veřejné mravnosti býti prohlášeno za tajné, a musí ním býti prohlášeno, pakli obviněný toho se výslovně domáhá. V těchto případech může obviněný profesor (učitel) žádati, aby jednání směli býti přítomni tři jeho důvěrníci ze stavu učitelského. Hlasování děje se v tajném sezení. Zprávy pro veřejnost o obsahu tajných jednání jsou zakázány.
§ 141.
Osmí jednání začíná se vylíčením stavu věcí, které přednáší jeden z přísedících určený za zpravodaje předsedou disciplinárního soudu.
Potom jsou slyšeni obviněný, předvolaní svědci a znalci a pokud třeba, přečtou se protokoly sepsané v předchozím jednání a jiné důležité listiny. Obviněný a disciplinární žalobce mají právo vysloviti se o jednotlivých přednesených důkazech a klásti otázky svědkům a znalcům.
Po skončení průvodního řízení vyslechnou se vývody a návrhy disciplinárního žalobce, jakož i obhajoby obviněného a jeho obhájce. Na konec má slovo obviněný.
§ 142.
Usnesl-li se disciplinární soud na návrh nebo z úřední moci, že svědky vyslechne vyšetřující komisař nebo nějaký úřad (§ 133), nebo že je nutno opatřiti jiné průvodní prostředky, aby věc byla vyjasněna, zařídí potřebné a je-li nutno, odročí pokračování ústního jednání na jiný den.
Nález.
§ 143.
Soud disciplinární v nálezu přihlédá jen k tomu, co v ústním jednání bylo uvedeno. Při rozhodnutí není vázán zprošťujícím rozsudkem trestního soudu nebo průvodními pravidly, ale usuzuje podle volného uvážení, po svědomité rozvaze, prozkoumav všechny průvodní prostředky.
§ 144.
Nález disciplinárního soudu musí obviněného profesora (učitele) buď zprostiti žaloby pro porušení povinnosti, anebo uznati ho vinným toho porušení.
Je-li nález odsuzujícím, má obsahovati též výrok o trestu disciplinárním nebo pořádkovém, na nějž byl profesor (učitel) odsouzen.
§ 145.
Náklady řízení nese stát.
§ 146.
Nález s odůvodněním a poučením o opravných prostředcích vyhlásí předseda disciplinárního soudu ihned a do 8 dní dodá ho disciplinárnímu žalobci a služební cestou též obviněnému profesorovi (učiteli) nebo jeho pozůstalým, kteří mají právo podati odvolání.
§ 147.
O jednání ústním spisuje se protokol, který obsahuje jména přítomných a průběh jednaní ve všech důležitých bodech.
O poradě a hlasování za jednání a po jeho ukončení spisuje se oddělený protokol.
Oba protokoly podpíše předseda a zapisovatel.
§ 148.
Zemře-li obviněný před vznikem právní moci rozsudku, nebo je-li mu dovoleno vystoupiti ze služebního poměru, řízení se zastaví.
Řízení odvolací.
§ 149.
Proti nálezu disciplinárního soudu, zřízeného dle § 113 lit b, může býti podáno odvolání pro výrok o vině a trestu k příslušnému vrchnímu disciplinárnímu soudu.
Odvolání ve prospěch obviněného není přípustné, byl-li disciplinárním soudem uložen pouze trest pořádkový.
§ 150.
Právo podati odvolání mají:
a) obviněný profesor (učitel);
b) pakli tento zemře před vznikem právní moci nálezu, jeho pozůstalí, jichž nároky na zaopatřovací požitky byly by nálezem dotčeny;
c) disciplinární žalobce.
§ 151.
Odvolání nutno podati do 30 dnů od doručení nálezu u oné komory středoškolských profesorů a učitelů, při které zřízen je disciplinární soud, jenž vynesl v odpor vzatý nález. Zemře-li profesor (učitel) ve lhůtě odvolací, má býti jeho pozůstalým oprávněným k odvolání doručen nově vyhotovený nález a lhůta se počítá od jeho doručení.
Odvolání má účinnost odkládací.
§ 152.
Shledá-li odvolací soud, že odvolání bylo opozděné nebo že bylo podáno osobou, nemající k tomu práva, zamítne ho bez dalšího řízení.
Soudí-li odvolací soud, že nutno doplniti vyšetřování, nařídí to služební cestou. Trpí-li však řízení podstatnými vadami, takže nutno je opakovati v I. stolici, zruší odvolací soud v odpor vzatý nález, nařídí nové řízení a přikáže věc příslušnému disciplinárnímu soudu I. stolice k úřednímu jednání.
§ 153.
Není-li případů, jež předvídá § 152, předseda disciplinárního soudu příslušného k rozhodnutí, o odvolání nařídí rok k ústnímu jednání a obešle k němu služební cestou obviněného profesora (učitele) a jeho obhájce a oznámí to disciplinárnímu žalobci.
V dalším řízení platí obdobně předpisy §§ 140—142 a 147.
Na nálezy soudu odvolacího vztahují se předpisy §§ 143 až 146.
Výkon disciplinárního nálezu.
§ 154.
Pravoplatný nález s odůvodněním sdělí se přednostovi představeného úřadu obviněného profesora (učitele), aby, třeba-li, zařídil výkon trestu.
Obnova řízení.
§ 155.
Bylo-li usneseno, že disciplinární řízení nemá býti zavedeno, bylo-li řízení zastaveno nebo byl-li obviněný osvobozen nebo odsouzen pouze k trestu pořádkovému, může na úkor obviněného býti obnoveno řízení jen tenkrát, zjistí-li se do tří let nové skutečnosti nebo průvody, které samy o sobě nebo s důkazy již provedenými mohou způsobiti usvědčení obviněného profesora (učitele) nebo potrestání ho trestem disciplinárním, byl-li odsouzen pouze k trestu pořádkovému.
§ 156.
Profesor (učitel), pravoplatně odsouzený k disciplinárnímu trestu nebo jeho pozůstalí, mající právo na zaopatření a dotčení nálezem, mohou žádati o obnovu řízení i po vykonání trestu, uplatní-li nové skutečnosti nebo průvody, které samy o sobě nebo ve spojení s důkazy dříve provedenými mohou odůvodniti zproštění neb uložení mírnějšího trestu.
Takovou žádost třeba podati komoře středoškolských profesorů a učitelů, při níž zřízen je soud rozhodující, (§ 157, odst. 1.)
§ 157.
O obnově řízení rozhodne v neveřejném zasedání disciplinární soud, který vydal nález v I. stolici.
Z rozhodnutí, že řízení bude dle § 155 obnoveno nebo že žádaná obnova (§ 156) se zamítá, možno se odvolati do 14 dnů od doručení usnesení.
§ 158.
Povolí-li se obnova, zruší se tím nález, pokud se týče činu, pro který obnova byla povolena.
Obnovou vstoupí záležitost opět do stavu vyšetřování.
Výkon disciplinárního trestu budiž zadržen.
§ 159.
Byl-li profesor (učitel), jemuž byla povolena obnova, znovu odsouzen, nemůže býti nalezeno na trest přísnější nálezu prvního. Při výměře trestu budiž přihlíženo k trestu již odbytému.
Disciplinární soud, jenž prohlásí, že ve prospěch obviněného profesora (učitele) bude obnoveno řízení, může za souhlasu disciplinárního žalobce ihned nalézti, že obviněný se žaloby zprošťuje nebo k mírnějšímu trestu odsuzuje.
§ 160.
Bylo-li disciplinární řízení při obnově zastaveno nebo profesor (učitel), odsouzený k disciplinárnímu trestu byl později zproštěn nebo odsouzen jen k pořádkovému trestu, budiž mu státem nahrazeno, co na služebních příjmech ztratil následkem nespravedlivého odsouzení.
Byl-li odsouzený profesor (učitel) při obnově řízení odsouzen k mírnějšímu disciplinárnímu trestu, buďtež mu nahraženy služební požitky, jež ztratil výkonem trestu.
Po smrti profesora (učitele) mají nárok na náhradu také jeho pozůstalí, kterým přísluší právo na zaopatření, pakli ztratili podporu, kterou jim odsouzený byl povinen.
Zbavení služby (suspendování).
§ 161.
Disciplinární soud může profesora (učitele), proti němuž bylo zahájeno trestní nebo disciplinární řízení, kdykoliv zbaviti služby, je-li to nutno z důležitých služebních příčin, zvláště k zachování vážnosti a jistoty v úřadě.
§ 162.
Byl-li profesor (učitel) vzat do vyšetřovací vazby trestní, má přednosta služebního úřadu vysloviti neprodleně prozatímní zbavení služby a oznámiti to služební cestou příslušnému disciplinárnímu soudu.
Kromě toho může každý představený, bezprostředně nebo nepřímo k služebnímu ohledu oprávněný, vysloviti prozatímní zbavení služby profesora (učitele), jestliže tento otevřeně odepřel poslušnost za závažných okolností nebo jsou-li odůvodněné podklady k podezření, že spáchal zločin nebo tak těžký služební přečin, že by jeho ponecháním ve službě byla ohrožena vážnost úřadu nebo důležité zájmy služební. Tato oprávněnost prozatímně zbaviti služby přísluší za naznačených předpokladů také, úředníkovi (profesorovi, učiteli), kterému jest svěřeno vykonávati služební dozor.
Prozatímní zbavení služby podle odstavce 2 může zrušiti každý přednosta vyššího úřadu.
Každé prozatímní zbavení služby má býti služební cestou neprodleně oznámeno disciplinární komisi a vylíčen stav věci, a komise má ihned učiniti své usnesení.
§ 163.
Profesor (učitel) nesmí býti omezen ve svých požitcích, pokud je zbaven služby.
§ 164.
Prozatímní zbavení služby končí se nejpozději pravoplatným ukončením disciplinárního řízení.
Pominou-li důvody, které byly příčinou zbavení služby profesora (učitele) před zmíněným časem, budiž disciplinárním soudem zbavení služby ihned zrušeno.
§ 165.
Disciplinární soud rozhoduje o prozatímním zbavení služby nebo jeho zrušení bez předchozího ústního jednání.
Proti zatímnímu zbavení služby není právního prostředku.
Proti usnesení disciplinárního soudu, zřízeného podle § 113 lit. b, jímž nařízeno bylo zbavení služby, potvrzeno bylo prozatímní zbavení služby nebo odmítnuta byla žádost o jeho zrušení, může do 14 dnů býti podána stížnost vrchnímu disciplinárnímu soudu, příslušnému podle § 113. Stížnost nemá účinku odkládacího.
Nevyhověl-li disciplinární soud návrhu disciplinárního žalobce a nenařídil zbavení služby nebo zrušil-li již nařízené, může tento do 14 dnů si stěžovati.
Vztah disciplinárního řízení na trestní řízení.
§ 166.
Uzná-li disciplinární soud, že porušení povinnosti, z něhož profesor (učitel) je obviněn, má býti stíháno soudem trestním, má to oznámiti státnímu zástupci.
Až do skončení trestního řízení nesmí býti pokračováno v řízení disciplinárním, jež bylo zavedeno pro tentýž čin.
§ 167.
Trestní soudy jsou povinny oznámiti přednostovi služebního úřadu profesora (učitele), že proti tomuto zavedeno bylo trestní řízení, podána žaloba nebo že byl vzat do vyšetřovací vazby; přednosta zpraví o tom služební cestou příslušný disciplinární soud.
Rovněž mají trestní soudy zpraviti přednostu služebního úřadu o ukončení trestního řízení a zaslati mu trestní spisy.
§ 168.
Byl-li profesor (učitel) odsouzen pro čin trestný a je-li zákonným následkem toho ztráta místa služebního, má býti profesor (učitel) bez dalšího řízení cestou administrativní ze služby propuštěn.
Též v tomto případě může býti použito § 109.
§ 169.
Jestliže ztráta úřadu není bezprostředním následkem rozsudku, jímž profesor (učitel) byl odsouzen, nebo byl-li tento žaloby zproštěn, má přednosta služebního úřadu zaslati trestní spisy služební cestou příslušnému disciplinárnímu soudu k dalšímu jednání.
Vliv disciplinárního řízení na služební poměr profesora (učitele).
§ 170.
Byl-li profesor (učitel) prozatímně zbaven služby, nebo bylo-li v zahájeném řízení disciplinárním usneseno ústní jednání, nutno až do pravoplatného skončení řízení upustiti od udělení mu jiného služebního místa a nelze přijmouti jeho prohlášení, že ze služby vystupuje; po tu dobu nemůže profesor (učitel) postoupiti do vyšších stupnic platových.
Byl-li profesor (učitel) zproštěn nebo odsouzen pouze k trestu pořádkovému nebo k důtce, dlužno ho odškodniti za to, že nepostoupil do vyšší platové stupnice tím, že se mu poukáže zvýšeny plat se zpětnou platností.
Zemřel-li zatím profesor (učitel), mají jeho pozůstalí, kteří mají právo na výslužné, nárok na náhradu platového zvýšení, pokud zemřelému ušlo, a na přiměřené zvýšení všech zaopatřovacích požitků.
§ 171.
Pořádkové tresty nezapisují se do výkazů osobních. Zavedení disciplinárního řízení poznamená se ve výkazu osobním; poznámku tuto nutno ihned vymazati, bylo-li řízení zastaveno nebo vynesen rozsudek zprošťující.
Každý pravoplatně vyslovený trest disciplinární profesora (učitele) budiž do výkazů osobních zapsán a opis nálezu uschován, pokud zápis trvá.
§ 172.
Tři léta po nastalé pravomoci disciplinárního nálezu, nikdy ale před úplným odpykáním disciplinárního trestu, vymaže se zápis trestů, uvedených v § 106.
Každé disciplinární řízení budiž ukončeno nejdéle v 6 měsících.
Všeobecné předpisy.
Nahlížení do spisů.
§ 173.
Dokud vyšetřování trvá, může vyšetřující komisař, uzná-li, že se to srovnává s účelem řízení, dovoliti, aby obviněný profesor (učitel) nahlížel do všech nebo do některých spisů řízení.
Po doručení odkazujícího usnesení má obviněný profesor a jeho obhájce právo nahlížeti do spisů s výjimkou poradních protokolů a opisovati si je.
Sdělovati s veřejnosti obsah spisů disciplinárního řízení jest zakázáno.
Doručování.
§ 174.
Každé doručení, jež má se vykonati dle předpisů tohoto zákona, je platné a působí že lhůta se začíná počítati, stalo-li se přímo obviněnému, jeho obhájci, nebo jinému jím označenému jeho zmocněnci, nebo je-li pobyt obviněného neznám, uložením u přednosty jeho posledního služebního úřadu.
Veřejné vyzvání dostaviti se a úřední vyhláška nálezu nejsou přípustny.
Lhůty.
§ 175.
Pokud v tomto odstavci není nařízeno něco jiného, jest přípustná stížnost do všech rozhodnutí a opatření disciplinárního soudu I. stolice nebo předsedy disciplinárního senátu k vrchnímu disciplinárnímu soudu (stolici odvolací). Stížnosti ty smějí se podati ve 14 dnech od doručení rozhodnutí nebo opatření u předsedy disciplinárního soudu I. stolice; tento má je odmítnouti, jsou-li nepřípustné nebo podala-li je osoba, která nemá práva stěžovati si.
§ 176.
Lhůty v této části označené nedají se prodloužiti. Lhůty počínají se dnem po doručení následujícím. Připadá-li počátek nebo konec lhůty na neděli nebo svátek, začíná nebo končí se lhůta nejbližším všedním dnem. Do lhůty nezapočítávají se dny poštovní dopravy.
Písemná podání mohou se učiniti také telegraficky.
Opožděná podání odmítnou se ihned bez dalšího řízení.
Vrácení v předešlý stav.
§ 177.
Prokáže-li obviněný profesor (učitel), že lhůta k podání opravného prostředku nebyla dodržena zaviněně, nýbrž jen pro nepřekonatelné překážky, může odvolací stolice povoliti mu vrácení v předešlý stav.
Žádost o vrácení v předešlý stav budiž podána u disciplinárního soudu I. stolice ve 14denní lhůtě ode dne, kdy překážka přestala a budiž s ní spojen ihned příslušný prostředek opravný. Tento soud oznámí to disciplinárnímu žalobci, aby se o tom vyjádřil.
O žádosti o vrácení v předešlý stav rozhoduje odvolací stolice, která, povolí-li vrácení, může hned rozhodnouti ve věci samé.
§ 178.
Ustanovení paragrafů 175 až 177 platí také pro veškeré lhůty, stanovené tímto zákonem i mimo disciplinární řízení.
Osvobození od kolků a poplatků.
§ 179.
Disciplinární řízení v tomto zákoně obsažené jest prosto kolku i poplatku jako trestní řízení.
Přechodní ustanovení.
§ 180.
Ustanovení této části užije se také v případech, které jsou již v proudu. Jestliže však již kárný nález disciplinární komise I. stolice byl vydán, platí o právních prostředcích předpisy dosavadní.
Komory profesorů a učitelů středoškolských.
§ 181.
K zastupování zájmů právních, sociálních, služebních a hospodářských oproti úřadům a sborům a k hájení cti stavovské zřizují se pro profesory (učitele), podléhající ustanovením tohoto zákona, komory středoškolských profesorů a učitelů odděleně dle vyučovacího jazyka ústavu.
§ 182.
Každý profesor (učitel) praktické školní služby nebo školní zprávy a školního dorostu bez rozdílu pohlaví, náboženství nebo služebního postavení je členem komory středoškolských profesorů a učitelů, příslušné pro jeho služební místo dle vyučovacího jazyka a nerozhoduje při tom, zda je v činné službě, v dočasné nebo trvalé výslužbě.
§ 183.
Obor působnosti každé komory vztahuje se na všechny v oblasti Československé republiky se nalézající veřejné nebo právem veřejnosti vybavené střední školy stejného vyučovacího jazyka a pro tyto školy zřízené úřady (sekce) školní správy a školního dozoru.
§ 184.
Sídla komor ustanoví se nařízením, pokud možno v komunikačním středu oblasti jich působnosti.
§ 185.
Schůze komor svolává komorní předseda z vlastní moci, na podnět členů nebo ústředního úřadu; radí a usnášejí se za vedení předsedy nebo jeho náměstka:
a) o posudcích a návrzích pro sbory zákonodárné, vládu a veřejnou správu, úřady a zaměstnavatele;
b) o zřizování a rušení středních škol, které patří do oboru jich působnosti;
c) o věcech, jež týkají se stavu a rozvoje středního školství, jako jsou změny v organisaci středních škol, školní řád a zkušební předpisy, vychování a vzdělání učitelů, zkušební předpisy pro zkoušky profesorské (zkoušky učitelské způsobilosti), tvoření nových typů středních škol atd.;
d) o změnách služebních předpisů;
e) o úpravě platu;
f) o zařízení pro blaho svých členů;
g) o všech právních, služebních, sociálních a hospodářských věcech svých členů;
Před vydáním zákonů a nařízení, týkajících se těchto věcí, dlužno úředně vyžádati si posudek příslušných komor. Komory středoškolských profesorů a učitelů mohou po vzájemné dohodě sejíti se také k společným poradám a usnášením.
§ 186.
Komory bdí nad tím, aby jejich členové plně konali své služební povinnosti a také mimo službu zachovávali vážnost a důstojnost svého stavu. Proto zřídí každá komora čestný soud, jenž je příslušný pro věci členů, jež nejsou vyhrazeny disciplinárnímu řízení.
§ 187.
Každá komora má právo, předkládati služební a osobní přání a stížnosti svých členů. Dále:
1. Vede seznam druhů v povolání stejného vyučovacího jazyka a zvláštní seznam:
a) čekatelů pro středoškolskou službu;
b) uprázdněných služebních míst, ve svém okruhu a v úřadech jim nadřízených.
2. Zřizuje osobní a kvalifikační komise, jakož i disciplinární soudy, jež jedině jsou příslušné v okruhu působnosti komory pro věci přikázané jim zákonem a nařízeními a jež nastupují práva a povinnosti komisí a soudů dosud zřízených. Jejich jednací řád vydá si každá komora sama.
3. Navrhuje druhá terna při obsazování všech služebních míst na středních školách bez výjimky. Komory jsou vázány prvními návrhy profesorských sborů, pokud tyto shodují se s předpisy. Pod toutéž podmínkou.
§ 188.
Komoru spravuje:
1. schůze zastupitelstva,
2. výkonný výbor,
3. předseda komorní,
4. úředníci komory.
§ 189.
Schůze zastupitelstva skládá se ze zástupců, volených členy komory středoškolských profesorů a učitelů. Volí je všechno členstvo té které komory odděleně dle vyučovacího jazyka ústavů na tři roky podle předpisů o volební povinnosti a o poměrných volbách.
Počet zástupců, majících se zvoliti, nutno tak určiti, aby na každých 50 členů komory připadl jeden delegát. Klesne-li počet členů komory středoškolských profesorů a učitelů pod 500, přestává tato býti samostatnou komorou a přičlení se jako národnostní sekce jiné komoře středoškolských profesorů a učitelů po vzájemném dorozumění nebo tvoří s jinou národnostní sekcí samostatnou komoru, při čemž úhrnný počet všech členů nové komory musí převyšovati 500. Národnostním sekcím zůstává bezvýjimečně vyhraženo rokování a usnášení se o věcech osobních a stavovských, týkajících se vlastního školství, tudíž o stavu a rozvoji vlastního středního školství.
Počet členů výkonného výboru komor, ku kterým připojeny jsou národnostní sekce, určí se dle poměru členů stejného vyučovacího jazyka.
Schůze zastupitelstva volí ze svého středu předsedu komory a jeho náměstka, dva zapisovatele, dva jednatele, pokladníka, jeho zástupce a tiskového zpravodaje jako výkonný výbor, vysílá zástupce komor středoškolských profesorů a učitelů do komisí a soudů dle ustanovení tohoto zákona a zřizuje podle potřeby zvláštní výbory, jež rokují o zvláštních záležitostech spadajících v obor působnosti komory. Do těchto výborů může schůze zastupitelstva jmenovati též jiné členy komory, kteří nejsou zástupci a povolati znalce, kteří nejsou členy komory vůbec.
Schůze zastupitelstva je nejvyšším orgánem komory středoškolských profesorů a učitelů, dohledá na veškeré jednání komory, rokuje a usnáší se o všech věcech komory se týkajících, pokud nepřenese toto právo na vlastní výbory.
Vystoupí-li některý zástupce, doplní se schůze zástupců dle zásad o volebních listinách.
jsou druhé návrhy komor středoškolských profesorů a učitelů závazny pro orgán, jemuž jmenování přísluší.
4. Podává dobré zdání o obsazování služebních míst v školní dozorčí, správní a udržovací službě a ve všech nadřízených úřadech. Má-li na takové místo býti povolán středoškolský profesor (učitel), komory činí návrhy, pro něž platí obdobně ustanovení bodu 3. tohoto paragrafu. Má-li býti obsazeno místo osobního referenta v některém nadřízeném úřadě, přísluší komorám právo veta.
5. Podává dobré zdání o sestavení zkušebních komisí pro zkoušky profesorské (způsobilosti učitelské), a též pro zkušební komise pro učitelský úřad na nižších školách a činí návrhy dle bodu 3. tohoto paragrafu pro povolávání středoškolských profesorů (učitelů) do těchto komisí.
6. Schvaluje učební knihy a pomůcky pro příslušné střední školy.
7. Podává dobré zdání a návrhy na zřízení, vybudování nebo zrušení státních zařízení k povznesení lidového vzdělání a na vysílání do nich odborníků.
8. Navrhuje, aby uvolněné sbírky učebních předmětů přikázány byly jiným školám nebo vzdělávacím ústavům stejného jazyka vyučovacího.
9. Vysílá odborníky jako pedagogicko-didaktické referenty do úřadů správních a dozorčích a do sborů zákonodárných.
10. činí opatření, aby věci důležité pro vědu, povolání a stav, tudíž hospodářské a sociální poměry jejich členů, byly udrženy a vydatně podporovány (statistické vyšetřování, ankety, vydávání časopisů, organisace úvěru, družstevní zásobování, služba poradní, zařízení dobročinná, pojištění z povinného ručení, nemocenské a úrazové atd.).
11. Radí a usnáší se ve všech věcných a stavovských otázkách, týkajících se středního školství. Komory nemají jen právo dávati samy podněty, ale mají též právo projeviti svoje zdání o nařízeních a výnosech představených, úřadů a sborů.
12. Povolávají za. znalce lékaře, umělce, může a ženy sociálně činné, zástupce mládeže a rodičů.
13. Zřizují smírčí soud k urovnání sporů, vyplývajících ze služebního poměru členů.
14. Vypracují jednací řáď pro činnosti komorní.
15. Ustanovují úředníky a zřízence, potřebné k vedení práce v komoře.
Schůzi zástupců svolává komorní předseda (jeho zástupce) nejméně jednou do roka a řídí ji; musí též zasedati, žádá-li toho výkonný výbor nebo třetina zástupců.
§ 190.
Výkonný výbor má na starosti běžnou práci a vyřizuje všechny záležitosti komory, které nejsou výslovně vyhrazeny schůzi zástupců nebo zvláštním orgánům komory, provádí usnesení schůze zástupců a pečuje o nezávadný běh komorní činnosti.
§ 191.
Schůze zástupců, výkonný výbor, zvláštní výbory, komise a soudy jsou schopny se usnášeti, je-li přítomna více než polovice členů. Při hlasování rozhoduje prostá většina. Předseda hlasuje též. Při rovnosti hlasu považuje se návrh za odmítnutý.
§ 192.
Členové výborů zastupitelstva mají nárok na stravné a na čas vykonávání činnosti v komoře mají býti zproštěni služby. Tato doba nepočítá se za dovolenou.
§ 193.
Výdaje komorní hradí se:
a) členskými příspěvky, jichž výši, třeba-li, i odstupňování vyměřuje každoročně schůze zastupitelstva na odůvodněný návrh výkonného výboru. Příspěvky tyto strhnou se při výplatě požitků;
b) příspěvkem státním, rovnajícím se třetině celého nákladu. Tento příspěvek poukáže se ve dvou splátkách (leden — červenec) předem;
c) pokutami, odkazy a dary.
§ 194.
Jednací řečí komor je vyučovací řeč příslušných ústavů. Přidružené národnostní sekce mají plné právo užívati vlastní řeči. Po stránce jazykové budiž jim bezpodmínečně poskytnuta možnost zúčastniti se s úspěchem všeho jednání.
§ 195.
Korespondence komory jest prosta poštovného. Komora jest také osvobozena ode všech dávek přímo nebo nepřímo vybíraných.
§ 196.
K obstarávání prací kancelářských, účetních a j., použije komora odborně vzdělaných úředníků a potřebného personálu pomocného za plat pevně stanovený.
Povinnosti a práva zaměstnanců komorních. jakož i jejich pensijní řád stanoví se souhlasně jako pro jiné státní úřednické komory.
§ 197.
Ústřední úřad, vyslechnuv návrhy stavovských organisací, vydá jako doplněk ku služební pragmatice:
a) volební řád zastupitelstva;
b) jednací řády pro komise a soudy zřízené při komorách;
c) předpisy o vedení seznamu členů stavu a čekatelů na místa v okruhu služebním.
Dodatek.
Volební řád pro volby do zastupitelstva.
§ 1. Volba koná se za řízení volebního předsednictva, jež ustanoví uradující výkonný výbor komorní; volební předsednictvo označí den volby a to nejdéle dva měsíce před vypršením platnosti mandátů úřadujícího zastupitelstva.
Pro volbu prvního zastupitelstva ustanoví volební předsednictvo ústřední úřad a to ze stavovských organisací dle počtu jich členů a volba provede se nejdéle do 3 měsíců po dni, kterým zákon tento nabude právní účinnosti.
§ 2. Volební návrhy podepsané nejméně 30 členy komory, mají se nejdéle tři týdny před dnem volby předložití volebnímu předsednictvu; mají se uveřejniti v úředním listu ústředního úřadu, v časopisech komory a stavovských organisací.
Volební návrhy mohou obsahovati libovolný počet jmen.
§ 3. Týž člen může kandidovati na více listinách; je-li zvolen na několika listinách současně, je povinen přijmouti volbu za tu listinu, na které zaujímá nejvyšší místo. Spojování listin není přípustno.
§ 4. Volba provádí se ve volebních skupinách. Každý sbor (úřad) tvoří jednu skupinu. Volebním přednostou každé volební skupiny je důvěrník, nebo není-li ho, služebně nejstarší člen. Volební přednosta je zodpovědným za řádné provedení volby.
§ 5. Volební předsednictvo zašle volebnímu přednostovi veškeré volební návrhy a to tolik výtisků, kolik je jich třeba pro tu kterou volební skupinu. Volební přednosta doručí každému voliči po výtisku každého volebního návrhu. Změna volebních návrhů není přípustna. V den volby odevzdá každý volič volebnímu přednostovi listinu, již chce voliti, v uzavřené obálce. Volební přednosta zašle listiny odevzdané voliči, volebnímu předsednictvu, a připojí krátký, jím podepsaný volební protokol.
Volební protokol musí obsahovati:
a) počet členů komory patřících do volební skupiny;
b) počet odevzdaných hlasů;
c) údaje o trvání volby;
§ 6. Sčítání listin provede volební předsednictvo. O tom, kteří kandidáti které listiny byli zvoleni, rozhodne se dle postupu zavedeného při volbách členů do obecního zastupitelstva.
Ve směru formálním se navrhuje, aby návrh tento byl přikázán výboru kulturnímu a rozpočtovému. Předvídaný výdej pěti milionů nutno hraditi z normálního rozpočtu.
V Praze dne 21. dubna 1921.
Dr. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka,
Dr. Baeran, Dr. Brunar, Wenzel, Dr. Keibl, Dr. Petersilka, Scharnagl, Dr. Ed. Feyerfeil, inž. Jung, inž. Kallina, Matzner, Dr. Radda, Dr. Lodgman, Dr. Lehnert, Schälzky, Böhr, Bobek, Dr. Luschka, Kostka.