Kromě toho náleží profesoru (učiteli) odškodné za mimořádné výlohy na ubytování v místě určení, nemůže-li se ihned nastěhovati do služebního bytu nebo nelze-li bez jeho viny nalézti soukromý byt, jakož i za jiné výlohy, vzniklé změnou služebního místa.
Změní-li profesor (učitel) služební místo ze zdravotních důvodů nebo pro zrušení či změnu střední školy, nesmějí jeho požitky býti zkráceny.
Každému profesoru, jenž odchází na odpočinek, pokud se týče v případě jeho úmrtí vdově, patří náhrada řádně prokázaných výloh vzniklých jediným přesídlením do místa odpočinku následkem pensionování nebo úmrtí.
Služba při ústředních úřadech.
§ 83.
Za kterých předpokladů po řádném konkursním řízení může profesor (učitel) buď jmenováním nebo přikázáním býti přidělen, aby konal službu při některém ústředním nebo jemu přičleněném či podřízeném úřadě, určí přednosta ústředního úřadu v dohodě s komorou profesorů a učitelů středoškolských. Je-li s jeho povoláním spojena změna služebního místa, platí ustanovení § 82.
Výměna služebního místa.
§ 84.
Za souhlasu obou zúčastněných sborů profesorských a komory profesorů a učitelů středoškolských může býti dosazujícím úřadem profesorům (učitelům) na jejich žádost povolena výměna služebního místa.
Týká-li se výměna služebních míst na nestátních středních školách veřejných nebo právem veřejnosti nadaných, jest třeba jejího potvrzení orgánem dosazujícím na státních středních školách, má-li míti právní platnost.
Příkaznost.
§ 85.
Uchází-li se profesor (učitel) o mandát poslance ústavního zastupitelského sboru nebo v případech, ve kterých určují zákony náhradníky poslanců, o místo takového náhradníka, nebo připustí-li, aby byl kandidátem pro takový mandát nebo místo, dá se úředně až do té doby, kdy se vykonají volby, do stavu mimo službu.
Je-li zvolen poslancem a nezamítne volby, přeloží se do stavu mimo službu na dobu platnosti mandátu, a to v případě volby za náhradníka, počínaje okamžikem, kdy vstoupí nebo jest povolán do příslušného zastupitelského sboru. Jeho služební místo se mu zachová a obsadí prozatímně po dobu potřeby v obou případech.
Profesoru (učiteli) mimo službu zůstávají všechny služební platy s přídavky v poslední výši. Doba, ztrávená ve stavu mimo službu, jest vpočítatelná i pro postup platový i pro výměru výslužného.
Sejde-li z předpokladů pro stav mimo službu, vstoupí takový profesor (učitel) opět do činné služby a vrátí se na dosavadní služební místo.
Dovolená vyčkávací.
§ 86.
Není-li pro profesora (učitele) změnou organisace služby tou dobou po ruce místa, muže býti přednostou ústředního úřadu přeložen na dovolenou vyčkávací. Profesor (učitel) na dovolené vyčkávací má nárok na všechny služební platy, které až dosud dostával se všemi dosud příslušnými přídavky. Doba, ztrávená na dovolené vyčkávací, započítá se do postupu platového do vyšších stupňů platových a přídavkových a jest vpočítatelná i pro výměru výslužného.
Profesor (učitel) na dovolené vyčkávací může býti povolán kdykoliv zpět do služby, při čemž béře se zřetel na oprávněná přání profesoroval (učitelova) za hájení práv profesorského sboru.
Přeložení do výslužby dočasné (kvieskování).
§ 87.
Profesor (učitel) má nárok na přeložení do výslužby dočasné, je-li neschopen služby, dá-li se však předvídati, že zase schopnosti služební nabude.
Nárok trvá také bez důkazu služební neschopnosti, byl-li profesor (učitel) podle § 85 dán mimo službu nebo byla-li mu udělena dovolená vyčkávací podle § 86.
§ 88.
Profesor (učitel) přeloží se úředně do výslužby dočasné, když z jiného důvodu než nemoci pozbyl svéprávnosti, pokud v tomto případě nejsou dány předpoklady trvalého odpočinku; dále:
1. je-li pro nemoc déle tří roků vzdálen ze služby,
2. bylo-li nutno povoliti mu pro nemoc déle než 5 let snížení týdenního učebného úkolu na polovinu nebo pod polovinu učebného rozsahu,
3. po nálezu disciplinárního soudu.
Při započtení tříleté doby, uvedené v bodě 1. nemocí zaviněné nepřítomnosti ve službě, pokládá se doba, spadající do tohoto tříletí a ztrávená na dovolené z jiných důvodů než nemoci, za přerušení. Spadá-li do tohoto tříletí služba činná, užívá se obdobně ustanovení § 50.
§ 89.
Profesor (učitel), který byl dán do výslužby dočasné pro neschopnost ke službě, jest povinen podrobiti se podle úředního nařízení prohlídce úředního lékaře, aby se vyšetřilo, zda neschopnost ke službě ještě trvá. Při tomto šetření jest třeba přihlížeti také k činnosti v dočasné výslužbě.
Nabude-li profesor (učitel) na dočasné výslužbě zase schopnosti ke službě, má podle úředního vyzvání nastoupiti na místo úřední, které naposledy zastával, nebo na jiné, které mu bude vykázáno.
Vyšlo-li vyzvání, aby profesor (učitel) v dočasné výslužbě službu zase nastoupil, od přednosty ústřednímu úřadu podřízeného, může profesor (učitel) do 14 dnů podati stížnost u bezprostředně nadřízeného služebního úřadu.
§ 90.
Doba, ztrávená v dočasné výslužbě, je vpočítatelná do služební doby pro dosažení platového postupu i pro výměru výslužného.
Byl-li profesor (učitel) přeložen) do výslužby dočasné, nemá nároku na odbytné podle § 79, leč by se dočasná výslužba změnila v trvalou.
Přeložení do trvalé výslužby (pensionování).
§ 91.
Profesor (učitel), je-li ke službě neschopným a je-li znovunabytí učebných schopností vyloučeno, má nárok na přeložení do trvalé výslužby.
Bez ohledu na prokázanou trvalou neschopnost ve službě mají nárok na přeložení do trvalé výslužby:
1. Takoví profesoři (učitelé), kteří překročili 60. rok věku nebo ve skupině A 30., ve skupině B a C 35. rok školské služby.
2. Profesoři (učitelé), daní mimo službu nebo na vyčkávací dovolené.
3. Takoví profesoři ve výslužbě dočasné, kteří ve třech letech po prokázané plné schopnosti služební (svéprávnosti) nedosáhli opětného dosazení.
Úředně může býti nařízeno přeložení do trvalé výslužby při trvalé neschopnosti profesora (učitele) k řádnému konání služby, jakož i tehdy, překročil-li 60. rok věku svého a — pokud nejde o profesory (učitele) již v dočasné výslužbě — dosáhl-li zákonný nárok má nejvyšší platový stupeň, jejž možno v nejvyšší skupině školské služby dosáhnouti.
Úředně může býti profesor přeložen do trvalé výslužby:
1. zněl-li celkový posudek jeho kvalifikace po 3 leta nepřetržitě ťneuspokojivýŤ,
2. dosáhl-li 65. roku věku svého nebo 35 let započítatelné služby.
Řízení při přeložení do výslužby a na dovolenou vyčkávací.
§ 92.
Profesor (učitel), který se uchází o to, aby byl přeložen do výslužby, podrobí se prohlídce úředního lékaře před podáním žádosti a oznámí mu účel prohlídky, jakož i potřebná data o svém služebním postavení. Úřední lékař pošle své dobré zdání o příčině, stupni a pravděpodobném trvání neschopnosti ke službě bezprostředně představenému úřadu vyšetřovance.
Úřední prohlídka lékařská není nutna, uplatňuje-li profesor (učitel) svůj nárok na přeložení do výslužby podle § 91 odst. 1.
Rozhodujícímu úřadu jest volno v pochybných případech na státní útraty dáti přezkoušeti vysvědčení úředního lékaře a za tím účelem profesora (učitele) dáti lékařsky znovu vyšetřiti jinými odborníky.
Objeví-li se při zkoumání žádosti o přeložení do trvalé nebo dočasné výslužby pochybnosti o vyplnění zákonitých předpokladů, oznámí se profesoru (učiteli) písemně; má právo vysloviti se o těch pochybách do 14 dnů.
Žádost lze odmítnouti jen tehdy, nevyslovil-li se žadatel v uvedené lhůtě nebo ukáže-li se po přezkoušení směrodatných okolností, že žádost nebyla odůvodněna.
§ 93.
Je-li předpoklad přeložiti profesora (učitele) do výslužby dočasné nebo trvalé z moci úřední, vyrozumí se prostřednictvím komory profesorů a učitelů středoškolských o tom profesor (učitel) a sdělí se s ním důvody s dodatkem, že může ve 14 dnech podati své námitky, o nichž ihned zahájí se potřebné šetření u komory středoškolských profesorů a učitelů.
Proti úředně nařízenému přeložení do výslužby může profesor (učitel) ve 14 dnech podati u služebního úřadu stížnost k disciplinárnímu soudu.
V době řízení o stížnosti jedná se s profesorem (učitelem), jako by byl na dovolené.
Nejsou-li námitky předneseny, postupuje se zrovna tak, jako by profesor (učitel) sám žádal o přeložení do výslužby.
§ 94.
Ustanovení § 93 upotřebí se v obdobném smyslu, jde-li o přeložení profesora (učitele) v poměr mimo službu nebo na dovolenou vyčkávací.
Vystoupení ze služby.
§ 95.
Profesor (učitel) jest oprávněn ze školské služby vystoupiti, pokud není jinak zavázán, jest však povinen písemně prohlásiti služebnímu úřadu, že ze služby vystupuje.
Vystoupení že služby vyžaduje schválení dosazujícího úřadu; toto přijetí může býti podmíněno řádným předáním úřadu.
Přijetí vystoupení ze služby může býti odepřeno jen tehdy, je-li buď proti vystupujícímu zahájeno disciplinární řízení nebo má-li peněžité závazky ze služebního poměru.
§ 96.
Prohlášení, že profesor (učitel) ze služby vystupuje, pokládá se za přijaté, nebylo-li přijetí jeho do 4 týdnů odepřeno.
Odepře-li přednosta úřadu nižšího než ústřední přijmouti prohlášení profesora (učitele), že ze služby vystupuje, může tento ve 14 dnech podati u služebního úřadu stížnost šéfovi ústředního úřadu.
Vzdálí-li se vystupující ze služby přeď přijetím vystoupení ze služebního poměru, nesmí býti přijat v jiné službě veřejné nebo s právem veřejnosti.
Také profesor (učitel) ve výslužbě může kdykoliv dobrovolně z tohoto poměru vystoupiti, pokud není obviněn z činu, jenž by měl za následek propuštění z trestu.
§ 97.
Nabytí jiného státního práva občanského než československého znamená tolik, jako dobrovolné vystoupení ze služby.
§ 98.
Vystoupením ze služebního nebo výslužního poměru pozbývá profesor (učitel) pro sebe i příslušníky své rodiny všech vymožeností, práv a nároků z tohoto poměru plynoucích, vyjímaje nárok na odbytné podle § 78.
Při propuštění ze služby, jakož i při zrušení služebního poměru, pak když uplyne doba, určená v dekretu o dosazení v úřad, pozbývá profesor (učitel) pro sebe i pro příslušníky své rodiny všech vymožeností, práv a nároků, plynoucích ze služebního poměru, pokud se s ním nebo jeho rodinou nebude příznivěji nakládati nebo nenáleží mu odbytné.
Přestup do jiné služby.
§ 99.
Profesoru (učiteli) jest dovoleno přestoupiti do jiného oboru veřejné služby nebo s právem veřejnosti, jsou-li splněny podmínky v tom směru žádané, s nárokem na započítání služební doby, započítatelné (započtené) pro platový postup ve školské službě podle klíče 3 : 4.
Přestupem zaniká platnost tohoto zákona pro přestupujícího.
Na pouhé přidělení službou do jiné služby veřejné nebo s právem veřejnosti nejdéle na dobu tří let, provedené za souhlasu komory profesorů a učitelů středoškolských a ústředního úřadu, jemuž přidělený posud podléhal, se tento předpis nevztahuje.
§ 100.
Žádost za povolení přestupu podává se služebně a rozhoduje o ní po návrhu komory profesorů a učitelů středoškolských ústřední úřad, jemuž žadatel podléhá, ve srozumění s jmenovacím neb ustanovovacím orgánem úřadu, do něhož za přestup jest žádáno.
Zamítne-li se žádost, nesmí býti žadateli místo uděleno, pokud setrvává ve službě školské veřejné nebo právem veřejnosti nadané. Do zamítnutí žádosti přípustna jest stížnost k disciplinárnímu soudu příslušné stolice.
Dalšího opravného prostředku není.
ČÁST IV.
Stíhání porušení povinnosti.
§ 101.
Profesoři (učitelé), kteří poruší povinnosti, uložené jim podle ustanovení tohoto zákona, nehledě k odpovědnosti podle trestního zákona, potrestají se tresty pořádkovými nebo disciplinárními podle toho, je-li porušení povinnosti jen přečinem proti pořádku nebo se zřetelem na způsobené poškození nebo ohrožení státních zájmů, na způsob a tíhu přečinu, na opětování nebo ostatní přitěžující okolnosti přečinem služebním.
§ 102.
Proti profesorům (učitelům), členům Národního shromáždění nesmí se po dobu zasedání beze svolení sboru zákonodárného, k němuž náležejí, ani zahájiti, ani pokračovati v řízení na stihání porušení povinnosti.
Za své výroky, pronesené v době, kdy se ucházel o mandát pro ústavní zastupitelský sbor nebo jej vykonával jako jeho člen, nesmí profesor (učitel) býti stíhán ani dodatečné.
§ 103.
Zákonem tímto neruší se právo nadřízených úřadů vytýkati podřízeným úřadům, profesorům (učitelům) nepřístojnosti při konání úředních povinností a ukládati jim podle platných předpisů náhradu způsobených útrat nebo škod.
Je-li profesor (učitel) na základě služebního poměru právním nálezem odsouzen k náhradě škody, může do 30 dnů po nastoupení platnosti správního nálezu popírati nárok zjišťovací žalobou proti státu u věcně příslušného soudu, který v době doručení nálezu byl podle jeho bydliště rovněž všeobecně příslušným.
Anonymní udání nesmí býti podkladem pro disciplinární řízení.
Tresty pořádkové.
§ 104.
Tresty pořádkové jsou:
a) výstraha,
b) důtka.
§ 105.
Pořádkový trest může vynésti, pokud jej nevysloví disciplinární soud, přednosta služebního úřadu jakož i každý přednosta nadřízeného úřadu.
Dříve však, než se trest pořádkový přisoudí, musí obviněnému profesoru (učiteli) býti dána příležitost, aby se ospravedlnil písemně nebo ústně do protokolu.
Trest pořádkový musí se profesorů (učiteli) sděliti písemně s udáním důvodu.
Byl-li trest pořádkový udělen, může trestem stižený do 14 dnů žádati, aby proti němu bylo zavedeno disciplinární řízení.
Soud disciplinární po předepsaném řízení rozhodne o potvrzení nebo zrušení trestu pořádkového nebo uloží trest disciplinární.
Tresty disciplinární.
§ 106.
Disciplinární tresty jsou:
a) výtka;
b) vyloučení z postupu do vyššího platového stupně na nejvýše dva roky bez zadržení dalšího postupu časového;
c) vyloučení z postupu do vyššího platového stupně a zadržení dalšího postupu časového;
d) odstranění z vyššího služebního místa;
e) přeložení do dočasné výslužby;
f) přeložení do trvalé výslužby;
g) propuštění.
Disciplinární tresty ukládá jen příslušný disciplinární soud nálezem na základě řádně provedeného disciplinárního řízení.
Disciplinární nálezy nemohou býti správním opatřením změněny nebo zrušeny.
§ 107.
Vyloučení z dosažení zákonitého zvýšení platového oddaluje pouze rozdíl, plynoucí z nejblíže následujícího zvětšení platu.
Vyloučení zadržuje dosažení tohoto rozdílu, v případě c) mimo to také časový postup o celou dobu v nálezu určenou ode dne právní účinnosti nálezu; při propočítání této doby nezapočítají se taková období, jež nejsou započítatelná pro dosažení zákonitého zvýšení platu, jakož i pro časový postup.
§ 108.
Přeložení do výslužby z trestu může býti provedeno buď na určitou dobu, nejvýše na tři léta nebo trvale. Snížení výslužného o nejvýše 25% nanejvýše 2 roky může býti spojeno s přeložením do trvalé výslužby.
Doba, ztrávená v dočasné výslužbě z trestu nezapočítá se ani pro postup do vyššího platového stupně, ani do započítání celkové služební doby.
Po uplynutí lhůty v nálezu určené nutno naložiti s profesorem (učitelem) dle § 89 tohoto zákona.
§ 109.
Při trestu propuštění může výjimečně buď pro celý zbytek života nebo na určitou dobu vzhledem k patrné potřebě přiznán býti profesorovi (učiteli) nálezem zaopatřovací příspěvek v nejvyšší míře 50% toho výslužného, na které měl nárok v době, kdy disciplinární nález nabyl právní platnosti.
Neshledá-li se, že profesor (učitel) sám jest takové výhody hodným, jsou-li však zvláštní okolnosti, může nevinné jeho rodině, je-li v tísnivých poměrech, býti přiznáno výslužné až do normální výše podle výměry, na kterou by měla nárok, kdyby trestem stížený zemřel v době, kdy disciplinární nález nabyl právní platnosti.
Zvláštní ustanovení pro profesory (učitele) ve výslužbě.
§ 110.
Profesor (učitel) již ve výslužbě (na dovolené vyčkávací) může býti disciplinárně stíhán:
1. Pro služební přečin spáchaný v době činné služby.
2. Pro hrubé porušení povinností tímto zákonem mu uložených.
Disciplinární cestou jest obzvlášť proti němu postupovati, ukáže-li se, že úskokem dosáhl přeložení do výslužby, nebo že mu bylo přiznáno vyšší výslužné, než mu příslušelo.
Disciplinární tresty jsou:
a) důtka;
b) zmenšení výslužného se srážkou až 25% výslužného na nejvýše 2 roky;
Za zvlášť přitěžujících okolnosti:
c) ztráta všech práv plynoucích ze služebního poměru a nároků na odpočivné a zaopatřovací požitky profesora (učitele) a jeho rodiny, při čemž jsou však přípustna ustanovení § 109.
K provedení disciplinárního řízení příslušný je onen disciplinární soud, který by byl příslušným bezprostředně před vystoupením profesora (učitele) z činné služby.
Jinak platí ustanovení tohoto odstavce obdobně také pro profesory ve výslužbě (na dovolené vyčkávací).
Zásada při výměře trestu.
§ 111.
Trest disciplinární vyměřuje se podle závažnosti přečinu a velikostí škod z něho vzešlých, jakož i podle stupně viny a podle dosavadního chování profesora (učitele).
Promlčení.
§ 112.
Trestnost porušení povinnosti podléhající disciplinárním trestům promlčuje se uplynutím tří let od činu. Promlčení staví se na dobu, po kterou podle zákonných předpisů nemůže disciplinární řízení býti zahájeno nebo v něm pokračováno.
Každé stíhání činiteli k tomu povolanými přerušuje promlčení.
Bylo-li stíhání zastaveno, počíná se promlčovací lhůta znovu.
Disciplinární soudy.
§ 113.
K provádění disciplinárního řízení zřizují se:
a) vrchní soudy disciplinární u ústředních úřadů;
b) soudy disciplinární při komorách středoškolských profesorů a učitelů.
Při každé komoře středoškolských profesorů a učitelů zřídí se zvláštní disciplinární soud, pro každý vyučovací jazyk zvláště.
Vrchní soudy disciplinární zřízené u ústředních úřadů jsou odvolacími stolicemi o nálezech a usneseních soudů disciplinárních zřízeny dle tohoto paragrafu lit. b.
Je-li soud disciplinární, zřízený při některé komoře středoškolských profesorů a učitelů příslušný pro profesory (učitele) různých odborů, nutno podati odvolání (stížnost) vrchnímu soudu disciplinárnímu toho ústředního úřadu, kterému odborově podléhá obviněný profesor (učitel).
Disciplinární soudy zřízené při komorách středoškolských profesorů a učitelů jsou povolány k provádění řízení ve věcech oněch profesorů (učitelů), podléhajících ustanovením tohoto zákona, kteří jsou členy té které komory.
§ 114.
Pro posouzení příslušnosti jest směrodatným služební upotřebení profesora (učitele) v době, kdy bylo disciplinární řízení zahájeno, a to i tehdy, spáchal-li obviněný služební přečin, za vinu mu dávaný, v dřívějším a jiném státním poměru služebním; v těchto případech budiž posuzována kvalifikace a trestnost služebního přečinu především podle oněch služebních předpisů, jimž byl obviněný podroben ve služebním poměru v době spáchání přečinu, ale při vydávaní nálezu budiž brán zřetel také na způsobilost a důvěryhodnost obviněného profesora (učitele) v nynějším služebním postavení.
§ 115.
Spory o příslušnost rozhoduje vrchní disciplinární soud, zřízený při ústředním úřadě.
§ 116.
Soudy disciplinární skládají se z potřebného počtu:
1. Soudců.
2. Profesorů (učitelů), kteří volí komory profesorů a učitelů středoškolských na tři roky.
Disciplinární soudy volí ze svého středu předsedu a. jeho náměstka. Soudce disciplinárních soudů první stolice navrhuje president příslušného vrchního zemského soudu, soudce disciplinárních soudů druhé stolice president nejvyššího soudu a povolává je komora středoškolských profesorů a učitelů, pokud se týče ústřední úřad.
§ 117.
Tyto disciplinární soudy jednají a rozhodují v senátech, sestávajících ze 6 členů, z nichž 3 vybírají se z řad volených profesorů (učitelů). Těmto soudům předsedá vždy soudce.
§ 118.
Senáty disciplinárních soudů při komorách středoškolských profesorů a učitelů sestavuje předseda té komory, u které jest disciplinární soud zřízen, na dobu celého roku a to pro každou školní skupinu zvlášť; současně ustanoví se potřebný počet náhradníků do jednotlivých senátů z počtu řádných členů soudu.
Počet senátů vrchních disciplinárních soudů odpovídá počtu různých jazyků vyučovacích na ústavech v obvodu příslušného ústředního úřadu. Všichni členové senátu musí býti národnosti shodující se s jazykem vyučovacím obviněného.
§ 119.
Disciplinární senáty usnášejí se prostou většinou hlasů; předsedající hlasuje naposled. Při rovnosti hlasů platí rozsudek pro profesora (učitele) příznivější.
Trest propuštění může býti jen tenkráte uložen, hlasují-li proň všichni členové senátu.
§ 120.
O věcné potřeby disciplinárních soudů a o vyřizování kancelářských prací starají se ony komory středoškolských profesorů a učitelů, pokud se týče úřady, u nichž sondy ty jsou zřízeny.
Předsedové soudu určí pro jednotlivé případy z řad členu soudu zapisovatele pro disciplinární líčení.
§ 121.
K hájení služebních zájmů, porušených služebním přečinem, ustanoví se při každém disciplinárním soudu disciplinární žalobce, jenž jest povinen při provádění disciplinárního řízení hájiti čest a vážnost učitelského stavu a dohlížeti na přesné dodržení úředních povinností a v tomto smyslu podávati návrhy a činiti ostatní kroky dle zákona.
Disciplinární žalobce musí býti slyšen před každým výrokem soudu, aby mohl hájiti zájmy mu svěřené.
§ 122.
Komora profesorů a učitelů středoškolských, pokud se týče přednosta ústředního úřadu ustanovuje disciplinární žalobce u jednotlivých disciplinárních soudů a jejich případně nudné zástupce. Disciplinárním žalobcem může býti jen profesor (učitel), jemuž může býti přidělen soudce jako poradce.
§ 123.
Profesoři (učitelé, soudci) určení pro funkci disciplinárních řízení, opouštějí tuto funkci, nastane-li v jejich služebním postavení změna, kterou odpadají předpoklady jejich ustanovení. Po dobu trestního nebo disciplinárního řízení proti takovému profesoru (učiteli, soudci) nesmí býti povolán k žádné funkci u disciplinárního soudu; skončí-li řízení potrestáním profesora (učitele, soudce), pozbývá beze všeho příslušné funkce. V takovém případě ustanoví se zaň pro zbývající úřední dobu náhradník předepsaným způsobem.
§ 124.
O vyloučení z účasti na disciplinárním řízení užívá se obdobně předpisů trestního soudního řádu.
§ 125.
Obviněný profesor (učitel) má právo, odmítnouti tři členy senátu, povolaného k rozhodnutí. Proto se mu s obsílkou k ústnímu líčení sdělí jména členů senátu.
Odmítnutí musí býti uplatněno v 8 dnech po doručení u předsedy komory nebo ústředního úřadu, u nějž jest zřízen disciplinární soud.
Na místo odmítnutých členů senátu nastoupí náhradníci, takže složení senátu souhlasí s § 117.
Nemůže-li býti senát pro vyloučení a odmítnutí sestaven dle předpisu, ustanoví předseda (předsedající) úřadu, u nějž jest zřízen disciplinární soud, místo vyloučených neb odmítnutých členů jiného člena z téže skupiny osob, pokud náleží disciplinárnímu soudu. Kdyby i potom nebylo možno sestaviti senát podle předpisu, přikáže podle stolice buď předseda komory středoškolských profesorů a učitelů nebo představený ústředního úřadu disciplinární případ jinému senátu.
§ 126.
Obviněný profesor (učitel) má právo užívati v disciplinárním řízení obhájce z řad profesorů (učitelů) nebo z obhájců zapsaných v jich seznamu.
Na žádost obviněného profesora (učitele) ustanoví mu obhájce k ústnímu přelíčení předseda (předsedající) komory středoškolských profesorů a učitelů, pokud se týče ústředního úřadu, u něhož disciplinární soud jest zřízen.
Profesor (učitel), vyjímaje případ uvedený v předešlém odstavci, není povinen převzíti hájení; přijme-li je, nesmí odměnu ani ujednati, ani přijmouti. Profesor pověřený hájením má vůči obviněnému nárok toliko na hrazení výloh, učiněných v zájmu hájení. Byl-li obviněný osvobozen, hradí tyto výlohy stát.
Obhájce jest povinen všechno, co pokládá za nutné k obhájení obviněného, bez okolků přednésti a užíti všech obhajovacích prostředků v mezích zákona; má rovněž zachovati mlčení o všech důvěrných sděleních, jež mu jako obhájci byla učiněna.
Disciplinární soud může naříditi, aby se obviněný k líčení dostavil osobně.
Disciplinární řízení.
Zahájení.
§ 127.
Když bylo provedeno žádoucí vyšetření, aby se předběžně vyšetřila skutková povaha, doručí přednosta služebního úřadu disciplinární udání služební cestou příslušnému disciplinárnímu soudu. Anonymní udání nesmějí býti předmětem úředního vyšetřování.
§ 128.
Disciplinární soud rozhodne v neveřejném zasedám, zda má býti zavedeno disciplinární vyšetřování nebo ne.
Před usnesením může k návrhu žalobcovu nebo z moci úřední býti provedeno doplňovací vyhledávání.
Uzná-li disciplinární soud, že jde jen o přečin pořádkový a že disciplinární řízení nemá býti zahájeno, postoupí se spisy přednostovi služebního úřadu.
Za souhlasu disciplinárního žalobce může disciplinární soud na místě usnesení o zahájení disciplinárního vyhledávání odkázati hned věc k ústnímu jednaní. Potom platí předpisy §§ 136 až 138 a 181.
§ 129.
Proti zavedení disciplinárního vyšetřování není opravného prostředku.
Do usnesení disciplinárního soudu, zřízeného podle § 113 lit. b, jímž se zavedení odmítá, může si disciplinární žalobce stěžovati ve 14 dnech u disciplinárního soudu příslušného podle § 113 lit. a.
§ 130.
Usnesení, že bude zavedeno disciplinární vyšetřování, doručí obviněnému profesoru (učiteli) předseda disciplinárního soudu služební cestou.
§ 131.
Usnesl-li se disciplinární soud, že bude zavedeme disciplinární vyšetřování, ustanoví předseda disciplinárního soudu jednoho nebo několik vyšetřujících komisařů z řad profesorů školní skupiny A. Profesoři (učitelé), povolaní k jiné činnosti v disciplinárním řízení, nemohou býti ustanoveni vyšetřujícími komisaři.
Na vyšetřujícího komisaře vztahují se obdobně předpisy §§ 123 až 125.
Vyšetřování.
§ 132.
Vyšetřující komisař obešle obviněného profesora (učitele) k výslechu a zjistí z úřední moci všechny skutečnosti a průvody, nutné k úplnému objasnění věci dbaje náležitě návrhu obviněného a disciplinárního žalobce; může při tom, je-li toho nezbytně třeba, požádati okresní soud o spolupůsobení.
Disciplinárnímu žalobci a obhájci má býti oznámen výsledek vyšetřování ve všech podstatných a důležitých okolnostech.
Obviněný a jeho obhájce mají právo navrhovati, aby se provedla určitá šetření.
Navrhuje-li disciplinární žalobce za vyšetřovaní, aby disciplinární řízení rozšířeno bylo na nové body obvinění, má vyšetřující komisař, je-li v pochybnosti, zda by měl tomu návrhu vyhověti, vyžádati si o tom usnesení disciplinárního soudu. Pro takové usnesení platí obdobně, předpisy § 130 a 131.
§ 133.
Vyšetřující komisař může, používaje obdobně předpisů trestního řádu, vyslýchati svědky a znalce bez přísahy.
Nedostaví-li se svědkové nebo znalci na obsílku vyšetřujícího komisaře, zdráhají-li se bez zákonité příčiny vypovídati nebo bydlí-li v okruhu jiného okresního soudu, než v kterém se zdržuje vyšetřující komisař, zařídí tento, aby byli vyslechnuti příslušným okresním soudem.
Okresní soudy mají při tom zachovávati předpisy platné pro tyto úřady pro obsílku a výslech stran.
Je-li pro zjištění pravdy nezbytno, aby jednotliví svědci nebo znalci vykonali přísahu, může vyšetřující komisař požádati příslušný okresní soud, aby je vyslechl pod přísahou.
Poplatky svědků a znalců stanoví předpisy trestního řádu.
§ 134.
Obviněnému profesorovi (učiteli) mají býti předloženy všechny proti němu svědčící okolnosti a důkazy, aby se buď ústně neb písemně obhájil.
Zdráhá-li se spolupůsobiti při řízení, nezadrží ho.
§ 135.
Za disciplinárního vyšetřování může vyšetřující komisař, uzná-li, že se to srovnává s účelem řízení, dovoliti, aby obviněný profesor (učitel) a jeho obhájce nahlédli do všech nebo do některých spisů.