Překlad:
Článek 1.
Vysoké smluvní strany se zavazují zříditi a udržovati společným nákladem: "Mezinárodní vědecký a stálý úřad pro míry a váhy", který má míti sídlo v Paříži.
Článek 2.
Vláda francouzská učiní nutná opatření k snadnějšímu nabytí, po případě vystavení budovy zvláště k tomu určené, za podmínek obsažených v pravidlech připojených k této úmluvě.
Článek 3.
Tento mezinárodní Úřad podléhá výhradnému řízení a dohledu "Mezinárodního komitétu pro míry a váhy", který sám bude podřízen svrchovanosti generální konference, utvořené ze zástupců smluvních vlád.
Článek 4.
Předsedati v konferenci generální pro míry a váhy přísluší dočasnému presidentovi akademie věd v Paříži.
Článek 5.
Organisace úřadu, pak složení a působnost mezinárodního komitétu a generální konference pro míry a váhy stanovena jest řádem přiloženým k této úmluvě.
Článek 6.
Mezinárodní úřad pro míry a váhy má za úkol:
1. srovnati a ověřovati veškeré nové prototypy metru a kilogramu;
2. uschovávati prototypy mezinárodní;
3. srovnávati čas od času prototypy národní s prototypy mezinárodními a jich kontrolními mírami, jakož i teploměry k nim přidané;
4. srovnati nové prototypy s jedničkami míry a váhy, které nejsou metrické a jsou používány v rozličných zemích a v oboru vědy; 5. ustanoviti a srovnávati měřítka geodetická;
6. srovnávati míry a váhy precisní, které Mezinárodnímu úřadu zašlou k ověření buď vlády, nebo vědecké společnosti, anebo i umělci a učenci.
Článek 7.
Úřad pro míry a váhy bude sestávati z ředitele, dvou adjunktů a potřebného počtu úředníků. Od té chvíle, kdy budou nové prototypy porovnány a mezi rozličné státy rozděleny, zmenší se přiměřeně počet úředníků tohoto úřadu.
Jmenování úřednictva bude oznamováno Vysokým smluvním stranám mezinárodním komitétem.
Článek 8.
Mezinárodní prototypy metru a kilogramu a jejich kontrolní etalony zůstanou uloženy; přístup k nim bude míti jedině komitét mezinárodní.
Článek 9.
Veškerý náklad na zřízení a zařízení mezinárodního Úřadu pro míry a váhy, pak roční náklad na udržování Úřadu a mezinárodního komitétu hradí smluvní státy příspěvky, které se vyměří podle nynějšího počtu obyvatelstva.
Článek 10.
Částka nákladu, která na každý smluvní stát připadne, zapraví se počátkem každého; roku prostřednictvím francouzského ministerstva zahraničních věcí do pokladny "Caisse des dépôts et consignations" v Paříži, odkudž peníze budou moci, býti vybírány dle potřeby na poukazy ředitele Úřadu.
Článek 11.
Vlády, které budou chtíti užíti práva kaž dému státu příslušejícího a přistoupiti k této úmluvě, budou povinny zapraviti příspěvek, který ustanoví mezinárodní komitét podle článku 9. a kterého se užije na zlepšení vědeckých pomůcek Úřadu.
Článek 12.
Vysoké smluvní strany si vyhrožují právo provésti v této úmluvě po společné dohodě.ony změny, které by podle zkušeností byly účelné.
Článek 13.
Po dvanácti letech může býti tato úmluva kteroukoliv Vysokou smluvní stranou vypovězena.
Vláda, která by tohoto výpovědního práva chtěla se své strany užíti, jest povinna oznámiti svůj úmysl rok předem, čímž se vzdá spoluvlastnického práva na mezinárodní prototypy a Úřad.
Článek 14.
Tato úmluva,bude ratifikována podle zákonů konstitučních v každém státě platných a ratifikace budou v šesti měsících, nebo možno-li dříve v Paříži vyměněny. Úmluva nabude působnosti 1. ledna 1876.
Podepsaní: Signé:
HOHENLOHE.
APPONYI.
BEYENS.
VICOMTE D'ITAJUBA.
M. BALCARCE.
L. MOLTKE-HVITFELDT.
MARQUIS DE MOLINS.
CARLOS IBANEZ.
E. B. WASHBURNE.
DECAZES.
C. DE MEAUX.
DUMAS.
NIGRA.
P. GALVEZ.
FRANCISCO DE RIVERO.
JOSÉ DE SILVA MENDES LEAL.
OKOUNEFF.
ADELSWARD.
KERN.
HUSNY.
E. ACOSTA.