Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Vysvětlivky

k návrhu finančního zákona na rok 1922.

I.

Formální stránka rozpočtu.

Formální úprava rozpočtu, která byla poprvé zavedena v rozpočtu pro rok 1921, podržuje se i pro rok 1922, poněvadž zkušenosti získané ve státním hospodářství během roku 1921 potvrdily účelnost opatření ve finančním zákoně pro rok 1921 nově zavedených a opravňují plně naději, že pokračováním na této cestě dojde se postupem času k správnému pochopení zásad hospodárnosti ve všech odvětvích státní správy.

Nové normy, které finančním zákonem pro rok 1922 mají býti zavedeny, jsou:

1. Zmocnění ministra financí, aby za účelem opatření nutných potřeb mohl převzíti státní záruky až do 50 milionů Kč s tím, že předloženy budou Národnímu shromáždění k dodatečnému ospravedlnění.

Převzetí talkové záruky vyžadovalo až dosud formy zákona; tím se ovšem mnohdy provedení nutných opatření na úkor důležitých veřejných zájmů velmi zdržovalo. Tuto závadu má nové znění finančního zákona odstraniti, které zároveň předpisem dodatečného ospravedlnění Národnímu shromáždění vylučuje jakékoliv zneužití tohoto zmocnění.

2. Článek VIII. finančního zákona o zcizení a zatížení státního majetku nemovitého dlužno vzhledem ku vybírání dávky z majetku doplniti ustanovením, že k prodeji majetku, který se stal majetkem státním placením dávky ve smyslu §u 55 odst. 1 čís. 6 zák. ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a nař., a nebyl dle §u 37 zák. ze dne 8. dubna 1920 čís. 329 Sb. z. a n. převzat k účelům zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n., jest potřebí pouze souhlasu ministerstva financí a zemědělství.

Ustanovení toto vkládá se do finančního zákona proto, že nejde tu o ztenčení jmění státního, kteréž vyžaduje obvyklých ústavních kautel, nýbrž pouze o likvidací (zpeněžení) onoho plus z majetku státního, o které se jmění státní přechodně placením dávky in natura, tj. zabraným majetkem dle §u 55, odst. 1 čís. 6 zák. o dávce, rozmnoží.

Ježto jde v podstatě jen o záležitost čistě daňovou, účel dávky pak (§ 1 zák. o dávce) vyžaduje, aby jmění toto co nejdříve bylo zpeněženo, nutno v zájmu věci umožniti, aby likvidace tato netrpěla zbytečnými průtahy.

Navrhuje se tedy pouze souhlas ministerstva financí a zemědělství.

Aby celkové struktuře státního rozpočtu pro rok 1922 bylo lépe porozuměno, bylo by ještě připomenouti, že byly srážky státem převzaté pro státní zaměstnance, zaměstnance státní železniční správy a vojsko vyloučeny z jednotlivých kapitol výdajových a zařazeny opět do kapitoly 24 "Opatření přechodné doby poválečné", aby tak výjimečnému a přechodnému rázu tohoto opatření lépe výraz dodán byl.

Mimořádné nouzové výpomocí; po volené zákonem ze dne 25. listopadu 1920 čís. 625 Sb. z. a n. až do konce roku 1921, které v rozpočtu pro rok 1921 nebyly zařazeny, protože v době jeho sdělání nebyly ještě povoleny nepreliminují se v rozpočtovém návrhu pro rok 1922, poněvadž dosud pro rok ten povoleny nebyly. Protože však poměry, které vedly k jich povolení nezměnily se dosud tou měrou, aby mohlo býti překročeno k zastavení výpomocí, bude věcí legislativy, aby zde učinila zvláštní opatření.

II.

Materielní stránka rozpočtu.

Státní rozpočet na rok 1921, schválený zákonem ze dne 17. prosince 1920 čís. 682 Sb. z. a n., stanovil veškeré

Dle tohoto rozpočtu vykazovalo státní hospodářství

V návrhu finančního zákona pro rok 1922, který se k ústavnímu schválení předkládá, jsou dle první částí rozpočteny

K tomuto zhoršení rozpočtové bilance pro rok 1922 u srovnání s bilancí rozpočtu pro rok 1921 dlužno poznamenati, že pro rok 1921 nebyly do státního rozpočtu pojaty zálohy pro zvýšené požitky učitelů na základě zákona ze dne 23, května 1919 č. 274 Sb. z. a nař., které se páčí asi na 1100 mil. K, po odečtení nouzových výpomocí asi na 870 mil. K a které pro rok 1921 nebyly proto zařazeny, protože státní správa tyto zálohy poskytuje bez zákonného závazku. Jelikož však pro nedostatečnost prostředků autonomních orgánů, jímž náleží povinnost hraditi osobní náklad školství národního, státní správa pro dohlednou dobu musí s tímto výdajem ještě počítati, byly tyto zálohy pro rok 1922 preliminovány, aby tak v rozpočtu státní výdaje svým skutečným obnosem se objevovaly.

V rozpočtu na rok 1922 jsou dále zařazeny jíž plným obnosem též náklady na tzv. propočítání služební doby státních zaměstnanců, které v rozpočtu na rok 1921 nebyly ještě všeobecně provedeny.

Novým výdajem pro rok 1922 jest náklad na zlevnění potravin 123 mil. K, který pro rok 1921 nebyl preliminován, protože výdaj tento šel na účet obilního ústavu, nyní již v likvidací se nalézajícího.

Další příčinou zhoršení rozpočtové bilance jest velké stoupnutí požadavků pro státní dluh o 995 milionů, pro pensijní a zaopatřovací požitky o 205 milionů a příděly samosprávným svazkům o 852 miliony; tyto vyšší požadavky zakládají se vesměs na ustanoveních zákonných aneb na právních titulech, takže rozpočtově opatřeny býti musí.

Na straně příjmů nutno zmíniti se o značném snížení příjmů u kap. 24. "Opatření přechodné doby poválečné", kde příjem z přeplatkového fondu komise cukerní se preliminuje pouze 250 miliony proti 700 milionů v r. 1921. Příjem z přeplatkového fondu komise lihové vykazuje úbytek 50 milionů, podíl státu na exportním zisku vývozu dříví vykazuje úbytek 40 milionů a bilanční přebytek tukové ústředny z roku 1921 per 150 milionů K odpadl docela.

Uváží-li se všechny tu uvedené okolnosti, nejeví se preliminář státního hospodářství pro rok 1922 proti rozpočtu na rok 1921 mnohem nepříznivější, ačkoliv další vybudování našeho státu a stále pokračující rozvoj jednotlivých správních odvětví ukládají státní správě po stránce finanční nemalých úkolů.

Co se týče podrobností budiž v následujícím poukázáno na značnější odchylky rozpočtu na rok 1922 od rozpočtu pro rok 1921, a sice jak ve výdajích, tak v příjmech.

Státní výdaje:

Zvýšená potřeba se odůvodňuje vyšším nákladem na hospodářskou správu hradu následkem provádění úpravy hradu a to: bytu presidenta republiky, zabezpečení Vladislavské části hradu, úpravy Míčovny, letohrádku Hvězdy a Horního Jeleního příkopu a rekonstrukce hradního obvodu a nákladem na státní statek Lány následkem preliminování všech nákladů osobních i věcných, jakož i nákladů na úpravu zámlku, na telefonické vedení, na úpravu okolí zámku, na opravu mysliven a hájoven, na kanalisaci, vodovod, na nákup vnitřního zařízení v zámku.

následkem zřízení samostatného hospodářského úřadu pro každou komoru, rozmnožením personálu pomocných úřadů, knihoven, zvýšením počtu překladatelů a těsnopisců, zvýšením náhrad výloh členů obou komor a zvýšením cen všeho zařízení.

Rozdíl spočívá v tom, že letos se zařaďují příděly z přirážek ku spotřební a výrobní dávce z líhu zemím a župám 58,200.000 K, příděly zemím, župám a obcím z výnosu daně pozemkové (42,447,000 K), příděly obcím z výnosu daně domovní (37,338,000) a zejména příděly z výnosu všeobecné daně z obratu a pracovních výkonů a daně přepychové obcím, okresům, župám a zemím úhrnem 880,000.000 K.

Větší vydání vykazují:

Vnitřní státní půjčky. Splátka kapitálu 4% půjčky Národ. Svobody 500,000.000 K, úrok ze stát. pokladničních bonů rep. Čsl. 92,471.000 K, úrok z 5% stát. pokladničních poukázek 47,641.000 K, zúrokování operací úvěrních k úhradě nekryté potřeby vojenské správy, způsobené váleč. poměry na Slovensku, 40,638.491 K, splátky a zúrokování státní losové výpůjčky stavební 56,800,000 K, zúrokování stát. investiční půjčky dopravní 48,000,000 K.

Dluhy vzniklé úpravou měny, úrok ze státní půjčky bankovkové větší o 10,000.000 K, zúročení dluhů ze žírových účtů převzatých od Rak.-uher. banky, větší o 3,000,000 K.

Státní půjčky zahraniční, úrok z dluhu v Anglií větší o 4,700.000 K, zúročení dluhu ve Francii větší o 18,000.000 K, splacený dluh Obchod. sdružení čsl. bank v Berlíně 225,000,000 K, úrok a splátka dluhu v Italii za výzbroj čsl. legií nově zařazeno 33,790,350 K.

Na dluhy, vyplývající z provedení mírové smlouvy, zařaďuje se více o 110,000,000 K, k zúročení to částky 4,000 mil. K, nalézajících se v území republiky.

Správní výdaje. Věcný a osobní náklad ředitelství stát. dluhu se preliminuje u kap. XIV.

Náklad na emisi půjček a provise jest větší o 10 mil. K.

Větší výdaj odůvodněn zvýšením pensí zákonem ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n., rozšířením jeho i na Slovensko a Podkarpatskou Rus, zvýšením počtu osob požívajících požitků zaopatřovacích následkem převzetí pensistů bývalého státu na základě mírových smluv a mezistátních ujednání.

Zvýšení vykazují:

Titul 2. § 1, Tiskový odbor. Definitivní reorganisací odboru, rozmnožením personálu a v důsledku propočítání služební doby.

Titul 3. Státní úřad statistický. Rozmnožením systemisovaných míst a rozšířením pracovního programu.

Titul 4. Státní tiskárny. Rozšířením provozu hlavně ve Státní tiskárně v Praze a v důsledku toho stoupnutím provozovacího nákladu, přírůstkem dvou státních tiskáren (v Košících a Užhorodě).

Titul 6. Státní úřad pozemkový. Rozmnožením systemisovaných míst, zřízením nových obvodových úřadoven za účelem provádění pozemkové reformy ve větším rozměru a rychlejším postupem.

Titul 7. Úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska. Zvýšený náklad v důsledku vybudování a reorganisace tohoto ministerstva.

Snížení výdajů vykazuje:

Titul 1. Předsednictvo min. rady. Zmenšením personálu a obmezením výdajů méně nutných

Titul 5. Úřední noviny. Následkem menšího nákladu v důsledku poklesnutí počtu odběratelů.

Zvýšenou potřebu vykazují:

Ústřední správa (zvýšením stavu personálu, postupem do vyšších tříd, činnostními přídavky, zdražením kancelářských potřeb, vyšším nákladem na archív a knihovnu, na propagací v cizině, preliminováním podpor mezinárodních akcí mírových, převzetím agendy péče o cizince, zdražením všech prostředků a poklesem naší koruny, zamýšlenou účastí na mezinárodních výstavách, udržováním representačních místností, služeb. aut, příspěvkem "Společností Národů", zvýšením paušálu na instituce, které vzešly jako deriváty mírových smluv, nákladem na zařízení úřadoven aj.).

Vyslanectví (odůvodněno citelným vzestupem hodnot, v rozpočtu na 1922 zahrnuty jsou též potřeby, jež dosud zařazeny byly v § 3 tit. 3. Bylo nutno zvýšiti i zahraniční přídavky a náklad na diplomatické služební výlohy, jakož i některé náklady věcné).

Konsuláty (vzestup hodnot, rozšíření konsulárních sítí, vyšší náklad osobní i věcný).

Zvýšená potřeba jest odůvodněna tím, že pro rok 1922 u osobních požitků bylo propočítání služební doby dokončeno; dále zdražením potravin následkem uvolnění obchodu obilninami, pak dalším pokračováním v opatření výzbroje a jiných potřeb vojenských všeho druhu.

Zvýšenou potřebu vykazují:

Ústřední správa (propočítání služební doby, nutné rozmnožení některých kategorií personálu, časový postup do vyšších platových stupnic, cestovné a stravné, následkem služebních cest úředníků archivu ke skartování spisů u soudu I. a II. instance a provedení rozluky archívu býv. ministerstva vnitra ve Vídni, uveřejnění mírové smlouvy St.-Germainské ve sbírce zákonů a nařízení).

Politické úřady (propočítání služební doby, časový postup do vyšších platových stupnic, nutná nová systemisace, osobní požitky a odbytné županů a odměny župních fiškálů na Slovensku, správní, sirotčí a kancelářské výlohy žup na Slovensku, příspěvky municipiím a obcím na přídavky zřízencům a náklad na nové matriky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi).

Policejní úřady. (Další sestátnění policie, zřízení policejního ředitelství v Plzni, rozmnožení stráže bezpečnosti v Praze, paušalované stravné pro civilní stráž a stráž bezpečnosti, rozmnožení civilní stráže a stráže bezpečnosti v Podkarpatské Rusi).

Četnictvo (rozmnožení četnictva o 1000 mužů, výzbroj četnictva).

Zvýšenou potřebu vykazují:

Ústřední správa následkem další systemisace několika míst, propočítáním služebních let, preliminováním skutečných požitků sil přidělených úředníků smluvních, zvýšením kancelářského paušálu a preliminováním drahotních a mimořádných výpomocí i pro personál ministerstva školství na Slovensku.

Dozor na školy, následkem zvýšení nákladu na osobní požitky, rozmnožením personálu na Moravě a ve Slezsku, zvýšením cestovních a dietních paušálů a zřízením nových školních inspektorátů na Slovensku.

Vysoké školy a vědecké potřeby, následkem aktivováni filosofické a přírodovědecké fakulty a doplnění lékařské fakulty pří Masarykově universitě v Brně, fakulty právnické a filosofické při universitě Komenského v Bratislavě, úpravy platů, rozmnožení vědeckého a pomocného personálu při všech vysokých školách, dalšího doplňování zařízení ústavů vysokých škol, režie.

Střední školství jmenováním skutečných učitelů středoškolských dle § 62, služební pragmatiky učitelské, zřízením nových středních škol a převzetím středních škol do státní správy, zvýšenou režií.

Obchodní a nautické školství následkem postátnění řady soukromých škol, zřízením 2 nových menšinových škol v Čechách.

Průmyslové školství systemisací míst na školách nově zřizovaných, zvýšením příspěvků místním činitelům, zvýšením odměn učitelům na živnostenských pokračovacích školách.

Národní školství následkem přírůstku osobního nákladu na národní školy na Hlučínsku, doplňovacích příspěvků na platy učitelské na školách nestátních na Slovensku, nákladu na vyučování předmětům nepovinným, zvýšení cestovného a stravného, 100% přídavků na Slovensku, a zálohy na zvýšené učitelské platy dle zákona paritního a zákonů pozdějších.

Školské a kulturní styky s cizinou. Automatickým vývinem těchto styků.

Sociální péče o studentstvo, následkem podpory sociálním a podpůrným institucím pro studentstvo všech druhů škol a vydržování internátů při školách na Slovensku.

Ochrana památek, archivnictví, musejnictví a vědy historické. Zvýšením subvencí České Akademii věd a umění a jiným korporacím, zvýšením příspěvků na ochranu památek stavebních.

Umění. Zvýšením dotací literárním institucím, zvýšením podpor divadlům, zvýšením nákladu na obě konservatoře, na Akademii výtvarných umění a Umělecko-průmyslovou školu, zařazením subvence pro Moderní galerii v Praze.

Lidová výchova zřízením německé školy knihovnické, zřízením ústředny diapositivů, větší podporu lidových kursů vzdělávacích.

Kultus. Zlepšením hmotného postavení duchovenstva, úpravou zákonitých požitků, aneb poskytnutím mimořádných výpomocí, zvýšením subvencí oněm státem uznaným náboženským vyznáním, jež nemají zákonitých nároků na podpory ze státních prostředků, ale na základě ústavně schválených resolucí se podpor domáhají, poskytnutím podpory evangelické reformované církvi v Podkarpatské Rusi.

Zvýšení výdajů nastalo:

Vzrůstem osoleních nákladů následkem automatického postupu a v důsledku propočítání služební doby, stoupnutím věcných výdajů následkem trvalého zdražení všech potřeb, dále zařazením nákladu na nově zřízené "Ředitelství státního dluhu" a jakož i převzetím nákladu "Úřadu potravní daně na čáře", nákladem na opatření kovů pro mincovnu k ražení drobných mincí.

Dalším vybudováním finanční stráže pohraniční k účinnějšímu střežení říšských hranic, zejména na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, rovněž i dalším vybudováním finanční správy v posléze jmenovaných území.