§ 53.
Pro každou bratrskou pokladnu zřídí se rozhodčí soud, a to pokud neurčí ministerstvo veřejných prací jinak, v sídle pokladny rozhodčí soud se skládá ze stálého předsedy, čtyř přísedících a z potřebného počtu náměstků a náhradníků.
Předsedu a jeho náměstky jmenuje ministr veřejných prací ve shodě s ministrem spravedlnosti ze soudců z povolání.
Po 2 přísedících a 4 náhradnících volí valná hromada, a to každá skupina (podnikatelé a členové) zvlášť, zároveň při volbě představenstva (§ 43) na volební období téhož. Člen rozhodčího soudu nesmí náležeti představenstvu bratrské pokladny nebo dozorčímu výboru, ani nesmí býti v její službě nebo majitelem, plnomocníkem nebo zaměstnancem závodu, jehož se spor týká, nemusí však býti členem bratrské pokladny. Řízení rozhodčího soudu, odměnu předsedů rozhodčích soudů jich náměstků, jakož i náhradu případně přísedícímu příslušející upraví nařízením ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry. Náklady tyto jakož i ostatní výdaje spojené se zřízením a správou rozhodčího soudu uhradí bratrská pokladna.
§ 54.
Místně příslušný (k stížnosti) je rozhodčí soud té bratrské pokladny, k níž náleží podnik, v němž byl dotyčný pojištěnec zaměstnán.
Ministerstvo veřejných prací může v případě potřeby zříditi expositury rozhodčího soudu dle předchozích ustanovení složené. V takovém případě také určí, kdo má hraditi náklady spojené se zřízením a správou expositury.
§ 55.
Rozhodčí soud jest výhradně příslušný pro rozhodování všech sporů, které vzniknou z poměrů pojišťovacích mezi bratrskou pokladnou a jejími pojištěnci. Spory bratrských pokraden mezi sebou jakož i spory, vzniknuvší z poměrů pojišťovacích mezi bratrskou pokladnou a pojištěnci, kteří příslušejí k jiné bratrské pokladně, patří před rozhodčí soud sídla žalované strany.
Pakli by se muselo v jistém případě považovati tolik předsedů nebo přísedících za vyloučené nebo předpojaté, že by rozhodčí soud se nemohl ustaviti, odkáže ministerstvo veřejných prací tuto při k jinému rozhodčímu soudu.
§ 56.
Pro podání stížnosti k rozhodčímu soudu z výměrů bratrských pokladen ustanovuje se nepřestupná lhůta jednoho roku od doručení výměru.
§ 57.
Do nálezu rozhodčího soudu je možno podati stížnost k vrchnímu rozhodčímu soudu bratrských pokladen do 30 dnů ode dne doručení.
Tento soud má své sídlo v Praze: rozhoduje, taktéž v pětičlenném sboru a skládá se z předsedy, ze 4 přísedících a z potřebného počtu náměstků a náhradníků. Předsedu a náměstka předsedova jmenuje ministr veřejných prací v dohodě s ministrem spravedlnosti ze soudců z povolání. Po dvou přísedících a dvou náhradnících jmenuje ministr veřejných prací na návrhy odborových organisací horníků a báňských podnikatelů.
§ 58.
Opravné prostředky nebo žaloby proti nálezům vrchního rozhodčího soudu nejsou přípustny.
§ 59.
Vykonati nález rozhodčího soudu nebo smír před ním ujednaný je povolán příslušný soud dlužníkův.
§ 60.
Báňské hejtmanství rozhoduje v prvé stolici spory, vzniknuvší z poměrů pojišťovacích mezi majiteli závodů a bratrskými pokladnami nebo jejich pojištěnci, jakož i spory o povinnost k pojištění u bratrské pokladny, nespokojí-li se výměrem pokladny osoba, jež se o přijetí do bratrské pokladny uchází nebo svou povinnost k pojištění u bratrské pokladny popírá. Pokud se týče lhůty pro podání stížnosti, platí ustanovení § 56.
§ 61.
Bratrské pokladny mohou se k plnění společných úkolu spojiti mezi sebou ve zvláštní svazy.
Usnesení bratrských pokladen o tom podléhá schválení ministerstva veřejných prací, jež také ustanoví pro tento svaz úřad dozorčí.
IV. Stanovy bratrských pokladen.
§ 62.
Stanovy nechť obsahují zejména tato usnesení:
1. o zřízení a vedení matrik bratrské pokladny,
2. o vstoupení, vystoupení členů,
3. o zřízení představenstva, a dozorčího výboru a o oboru jejich působnosti,
4. o druhu a způsobu výpočtu odškodného za ušlý výdělek, jízdné a stravné z důvodu konání čestných funkcí u bratrské pokladny,
5. o sestavení, svolání a usnášení valné hromady,
6. o pojišťovacích třídách, o druzích příspěvků a dávek,
7. o podmínkách případného pojištění na dávky, které převyšují pravidelné dávky podle stanov náležející,
8. o důsledcích zúmyslného nebo zaviněného (rvačkami, opilstvím atd.) vyvolání nemoci nebo invalidity,
9. o pořádkových pravidlech bratrské pokladny a o následcích jejich porušení,
10. o účinném dozoru na nemocné a provisionisty,
11. o způsobu rozhodování o neschopnosti k výdělku, zvláště, zdali a jací znalci před takovýmto rozhodnutím mají býti slyšeni, jaké prostředky právní příslušejí členům proti rozhodnutí pokladny,
12. o pozbytí členství, po případě nároku na dávky,
13. jakým způsobem se vydávají prohlášení bratrské pokladny,
14. o podmínkách změny stanov,
15. o zásadách pro vypočítání pojistného, pro sestavená účetní závěrky a bilance, pro přehlídky revisory a znalci a pro sbírání statistických údajů,
16. o zřízení pododdělení (odboček) nemocenské pokladny, která splňují závazky jménem bratrské pokladny s měsíčném zúčtováním dle předpisů představenstva bratrské pokladny,
17. jak se naloží s jměním v případě zrušení bratrské pokladny,
18. o způsobu a lhůtě splácení záloh poskytnutých ve smyslu § 16.
§ 63.
Stanovy podléhají schválení dozorčího úvodu, jenž odepře schválení ustanovením, která nesouvisejí s účelem bratrské pokladny nebo odporují zákonným předpisům.
V. Dohled na bratrské pokladny.
§ 64.
Ku bratrským pokladnám dohlédají báňské úřady, a to jako první stolice báňské hejtmanství, v jehož obvodu bratrská pokladna má své sídlo.
Dohled se týká především přesného zachovávané předpisů zákonů a stanov, jakož i podmínek pro trvalou způsobilost bratrské pokladny k plnění jejich závazků.
Báňské úřady pečují obzvláště o to, aby kapitály bratrské pokladny byly řádně uloženy a aby i celé ostatní hospodaření pokladny odpovídalo platným předpisům a v účetní závěrce a v bilanci majetkové poměry pokladny kryly vytáčeny zevrubné a co nejjasněji.
Splnění nařízená vydaného báňským úřadem u vykonávání státního dozoru může býti vymáháno pohrůžkou a uložením trestu představenstvu pokladny.
Nesplní-li se takováto nařízení opětovaně, jsou báňské úřady oprávněny, aby představenstvo rozpustily.
Zruší-li se představenstvo, přechází správa pokladny na dobu nejvýše 3 měsíců na dozorčí výbor, jemuž náleží svolati v této době valnou hromadu k volbě představenstva.
§ 65.
Při vykonávání státního dozor u jest báňský úřad dále oprávněn nahlížeti do veškerých knih, účtů, dopisů a jiných spisů bratrsky pokladny nebo žádati, aby byly předkládány, revidovati pokladnu a vysílati svého zástupce do všech schůzí a zasedání orgánů bratrské pokladny nástupce ten jest povinen zastaviti usnesení, která zákonům nebo stanovám odporují.
Nedoručí-li báňské hejtmanství do 14 dnů po předložená zápisu o dotyčné schůzi bratrské pokladně písemný výnos o zastavení, lze usnésti provésti.
Z výnosu o zastavená lze podati stížnost k ministerstvu veřejných prací do 14 dnů od doručení.
§ 66.
Báňský úřad má také právo žádati, aby orgány bratrské pokladny byly svolány ke schůzím a zasedáním. Nevyhovělo-li by se této výzvě, ustanoví tyto schůze a zasedání úřad sám. Schůze a zasedání na žádost úřady svolané může jeho zástupce i řídili.
Dokud se orgán bratrských pokladen po případě jejich svazů nebo valná hromada nedají sestaviti nebo nejsou-li pro jiné překážky s to, aby svým povinnostem zákonem nebo stanovami předepsaným vyhověly, může báňský úřad práva a povinnosti orgánů bratrských pokladen, popřípadě jejich svazů vykonávati buď sám nebo svými zástupci na útraty bratrské pokladny, po případě svazu zpěčuje-li se valná hromada vykonati volbu představenstva nebo nechtějí-li vykonati voliči volnu delegátů, může báňský úřad představenstvo, po případě delegáty jmenovati sám.
§ 67.
Znemožňuji-li zvláštní okolnosti správu pokladny stanovám vyhovující nebo je-li to zapotřebí k zachování práv nepřítomných členů, může správu pokladny převzíti dozorčí báňský úřad, jenž pak pro tento případ ustanoví svého zástupce.
Jmění, které tu jest, knihy, dopisy a ostatní papíry bratrské pokladny se tu odevzdají báňskému úřadu.
§ 68.
Každé, bratrská pokladna předloží dozorčímu úřadu do 6 měsíců po ukončení kalendářního roku
1. výroční zprávu;
2. účetní závěrku;
3. výkaz o stavu a složeni jmění obou pojistných oddělení bratrské pokladny;
4. zprávu statistickou.
Téže povinnosti nechť vyhoví svazy bratrských pokladen.
Vzorce pro účetní závěrku a zprávu statistickou určí dozorčí úřad.
Účetní závěrky zkouší a schválí dozorčí úřad.
VI. Finanční hospodaření bratrských pokladen.
§ 69.
Prostředky, jichž jest třeba k účelům bratrských pokladen, k zapravení výloh správních a k založení potřebných fondů reservních, opatří se příspěvky, které platí zaměstnavatelé a členové po polovici.
Za členy, kteří konají svou službu bezplatně nebo vzhledem na nedokončené vzdělání za mzdu příliš nízkou, platí tyto příspěvky majitel závodu sám ze svého.
§ 70.
Není dovoleno vybírati příspěvky nebo užívati jmění bratrské pokladny k jiným účelům než k dávkám zákonem neb stanovami předepsaným, k zálohám a k úhradě nákladů správních.
Nemocenská pokladna hradí správní náklady obou oddělení bratrské pokladny.
§ 71.
Podnikatelé jsou povinni odváděti bratrské pokladně také knotu příspěvkovou připadající na členy, mají však právo jim srážeti tuto kvotu ze mzdy.
Zaplacení příspěvků jakož i srážení podílu na člena připadajícího, děje se, dokud nebyly stanovami určeny lhůty jiné, v měsíčních částkách.
Proti výši srážky přísluší jednotlivému pojištěnci právo stížnosti dle tohoto zákona; mimo to jsou revisní orgánové bratrské pokladny oprávněni vypočítání příspěvků přezkoušeti na základě mezdních seznamů povinně vedených cíle zákona ze dne 8. února 1909, č. 29 ř. z., pokud se týče dle § 20 zák. čl. XIX. z r. 1907 a ostatních potřebných pomůcek podniku.
Nezapočte-li a nesráží-li podnikatel částku příspěvků na člena, popadajícího při příslušné výplaty mzdy, pokud se týče služného, smí při pozdější výplatě tuto částku zadržeti, jen pokud od příslušné výplaty mzdy neb služného neuplynulo více osmi týdnů.
§ 72.
Příspěvky, které zaměstnavatel srážel zaměstnanci ze mzdy nebo služného, jsou statkem zaměstnavateli svěřeným.
§ 73.
Podnikatelé jsou povinni své zaměstnance pojištěním a povinné u bratrské pokladny ohlásiti do 14 dnů od nastoupení služby. Taktéž jest oznámiti vystoupení každého zaměstnance ze služby do 14 dnů od ukončení pracovního jeho poměru.
Opominul-li podnikatel přihlásiti člena pokladny, zaplatí vše, co měl dotyčný pojištěnec platiti na členských a podnikatel na závodních příspěvcích osle dne nastoupení služby: až do dne dodatečné přihlášky, po případě - když mezi tím zaměstnanec svou službu zase opustil - až do jeho vystoupení ze služby. Neohlásí-li podnikatel vystouplého člena, zaplatí vše, co by pojištěnec, kdyby byl sloužil dále, měl platiti na členských a podnikatel na závodních příspěvcích ode dne vystoupení ze služby až do dne dodatečného odhlášení, po případě, když se toto odhlášení vůbec nestalo, až do dne, kterého se bratrská pokladna vystoupení člena dověděla.
§ 74.
nadržené příspěvky pojistné vymáhají se exekucí politickou nebo soudní. Exekuce se provede na základě výkazů nedoplatků potvrzeného báňským hejtmanstvím, v jehož obvodu bratrská pokladna má své sídlo. Jmenované výkazy jsou exekučními tituly dle ustanovení § 1 exekučního řádu ze dne 27. května 1896, č. 79 ř. z., pokud se týče § 1 zák. čl. IX. z roku 1881 a § 31 zák. čl. LIV. z roku 1912. Na Slovensku provádí se politická exekuce dle hlavy VI., §§ 40 a násl. zák. čl. XI. z roku 1909.
Stížnosti proti předepsaní příspěvků do bratrských pokladen nemají účinku odkládacího.
§ 75.
Každá pokladna jest povinna vésti přesný seznam pojištěnců (§ 62, č. 1.), jakož i pro účely každého z obou oddělení zvlášť žádné účetnictví sčetně účetní kontroly a předložiti nejpozději do 6 měsíců po uplynutí každého kalendářního roka valné hromad, pokud se týče dozorčímu úřadu účetní závěrky obou pojistných oddělení dle vzorců dozorčím báňským úřadem předepsaných (§ 68).
Bilance a účetní závěrky buďtež uveřejněny.
§ 76.
Nemocenská oddělení nechť dbají čtvrtletně o zachování, po případě o zřízení rovnováhy mezi příjmy s jedné a výdaji jakož i příspěvky k dotování fondu reservního potřebnými s druhé strany.
Příspěvky budou stanoveny vzhledem ku skutečným výlohám. Nejvýše přípustná výměra bude určena nařízením.
Nestačí-li hotové peníze nemocenské pokladny ke krytí běžných výdajů, poskytnou podnikatelé bezúročně potřebné zálohy, které se jim po uvolnění potřebné hotovosti neprodleně vrátí. Tyto zálohy nesmí překročiti čtvrtinu příspěvků v předešlém roku placených.
§ 77.
Příspěvky členů k zaopatřovati pokladně stanoví se zlomkem mzdy neb stálou sazbou neb kombinací obou.
Výše příspěvků se určí tak, aby s případnými dalšími příjmy a za přihlížení k ostatním okolnostem rozhodným pro způsobilost k plnění závazků zaopatřovací pokladny bylo zajištěno trvale planění úkolů této pokladny. Způsob, jakým má krycí závazků zaopatřovacích pokladen býti zjištěno, určí se prováděcím nařízením.
§ 78.
způsobilost bratrských pokladen zaopatřovacích k plnění jejich závazků budiž v obdobích, která určí nařízení, spolehlivě přezkoušena.
§ 79.
Nestačí-li příspěvky k splnění závazků zaopatřovací pokladny, zvýší se tyto příspěvky, nebo - pokud zákon připouští - sníží se důchody pokladnou placené. Toto obmezení může se týkati také již přiznaných pensí, pokud se nestaly splatnými již před účinností tohoto snížení.
Plán k ozdravění finančního stavu bratrské pokladny schválí po případě doplňuje dozorčí úřad přiměřenými předpisy.
§ 80.
Peníze, jichž není třeba přímo k vedení pokladen, buďtež výnosně uloženy.
Uložení může nastati jen:
1. v cenných papírech připuštěných zákonnými ustanoveními k ukládání sirotčích peněz;
2. v hypotékách se sirotčí jistotou;
3. v poštovní spořitelně a ve spořitelnách zřízených v zázemí československy republiky podle zákona ze dne 1. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen;
4. na žádost pokladen jiným způsobem, uzná-li ho dozorčí úřad za dosti spolehlivý za podmínek tímto úřadem předepsaných.
Peníze, jež je dlužno míti pohotově pro běžné výdaje, a to až k průměrné šestiměsíční potřebě, lze uložiti u důvěryhodných tuzemských ústavů.
VII. Ustanovení přechodná.
§ 81.
Dnem vyhlášení tohoto zákona slučují se v každém obvodu příštích tří pokladen (§ 35) všechny stávající bratrské pokladny.
Správu převezme bezodkladně příslušné báňské hejtmanství, které může k ní delegovati zvláštní výbor.
Toto báňské hejtmanství po případě - za jeho dozoru - jmenovaný zvláštní výbor zařídí potřebné k likvidaci sloučených bratrských pokladen.
§ 82.
Pokud při tomto sloučení by se musily splatiti jisté závazky aniž k tomu stačí jmění předávající pokladny nebo jiné prostředky po ruce jsoucí, mohou se k uhrazení převzatého schodku zvýšiti příspěvky určené stanovami sloučené pokladny za členy předávající pokladny až o jednu čtvrtinu po tak dlouho, dokud schodek nebude uhrazen částky však, o něž byly provise a částky před účinností tohoto zákona zákonem ze dne 29. října 1919, č. 608 Sb. z. a n., pokud se týče ze dne 12. srpna 1921, č. 303 Sb. z. a n., zvýšeny, hradí se i nadále dle předpisů citovaného zákona.
§ 83.
Nastal-li případ pojistný před uplynutím tří let ode dne účinnosti celého tohoto zákona, platí pro tento případ nadále ustanovení zákona ze dne 29. října 1919, č. 608 Sb. z. a n., pokud se týče ze dne 12. srpna 1921, č. 303 Sb. z. a n., a stanovy, sdělané podle dřívějšího zákona, po případě - je-li to zapotřebí - ustanovení § 20 tohoto zákona.
Nastane-li pojistný případ po vypršení tří let ode dne účinnosti celého tohoto zákona, vypočte se zaopatřovací plat starých členů podle zákona ze dne 29. října 1919, č. 608 Sb. z. a n., pokud se týče ze dne 12. srpna 1921, č. 303 Sb. z. a n., tomuto obnosu připočte se zaopatřovací psát podle tohoto zákona, vypočtený podle členské doby ode dne účinnosti tohoto zákona. Součet obou částek nesmí však převyšovati zaopatřovací plat, který by náležel, kdyby byl vypočten pro celou členskou dobu podle tohoto zákona.
§ 84.
Sloučením pokladen přecházejí jejich práva a závazky na společnou (sloučenou) pokladnu.
§ 85.
Po sloučení bratrských pokladen dle tohoto zákona převedou se nařízením ministerstva veřejných proti ústřední zaopatřovací fondy bratrských pokladen na bratrské pokladny v obvodu jednotlivých fondů zřízené, na které zároveň také přecházejí práva a závazky těchto fondů.
VIII. Společná ustanoveni.
§ 86.
Pohledávky, příslušející podle tohoto zákona pojištěnci, nesmí býti exekucí zabaveny aneb zajišťovacím úkonem stiženy.
Pokud jde o pohledávky výživného, příslušející podle zákona věřiteli, platí předpisy zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n.
Pokud se exekuce a obstavení nepřipouštějí, nemá ani cesse, poukázka, zástava nebo jiné právní jednání pojištěnce s pohledávkou z pojištění žádné milci právní.
§ 87.
Jest zapovězeno vyloučiti neb obmeziti účinek ustanovení tohoto zákona v neprospěch pojištěncův. Ustanovení smluvní a veškerá právní jednání, která se příčí tomuto zákonu, nemají právního účinku.
§ 88.
Bratrské pokladny jsou zproštěny daná důchodové (včetně daně důchodové podle zákona ze dne 27. května 1919, č. 292 Sb. z. a n.), na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně výrobkové, rentové a úrokové, jakož i všeobecné dôchodkové a nemocniční přirážky.
Všechna jednání a listiny, kterýchž jest zapotřebí k založení a vy pořádání právních poměrů mezi bratrskými pokladnami, jejich svazy a jednotami s jedné strany a pojištěnci nebo jejich zaměstnavateli s druhé strany; zahrnujíc v ně soudní a rozhodčí rozhodnutí, pal. hlášení, jež zaměstnavatelé a pokladny dle tohoto zákona podávají, výkazy, jež se předkládají a jinaká podání i se svými přílohami, jakož i smlouvy mezi pokladnami (jejich svazy a jednotami) a jejich zřízenci nebo lékaři jsou osvobozeny od přímých poplatku a kolků.
K bratrským pokladnám, jejich svazům a jednotám vztahují se ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1885, č. 51 ř. z. o osvobození spolků na vzájemnosti založených od daní a poplatků - pokud se týče Slovenska a Podkarpatské Rusi - ustanovení § 6 zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n. o úpravě poměrů družstev na Slovensku.
§ 89.
Obecní úřady jsou povinny vyhověti podle možnosti žádostem bratrských pokladen jakož jejich odboček na ně vzneseným, je podporovati a i bez vyzvání podávati jim všeliké zprávy, které pro jejich hospodaření mohou býti důležity.
IX. Ustanovení trestní.
§ 90.
Báňský úřad může, vykonávaje státní dozor, členy představenstva, kteří nařízením tohoto úřadu na ně řízeným nevyhovují (§ 64, odst. 4.) pokutovati až do 3000 Kč.
V případě nedobytnosti může ji politický úřad (administrativní policejní vrchnost) na podnět báňského úřadu změniti na přiměřený trest vězení až do 14 dnů.
§ 91.
Podnikatelé, kteří zúmyslně svým zaměstnancům při výplatě mzdy srážejí větší částky než stanovy připouštějí nebo jednají proti zákazu § 87, nechť pokutuje dozorčí báňský úřad - není-li tu skutková povaha činu, který se trestá dle obecného zákona trestního - až do 6000 Kč; v případě nedobytnosti může tuto pokutu politický úřad (administrativní policejní vrchnost) první stolice na návrh dozorčího báňského úřadu změniti na trest vězení až do 4 neděl.
§ 92.
Nesdělí-li zaměstnavatel s bratrskou pokladnou data pro vyměřeni příspěvků nebo dávek potřebná, trestá se v každém jednotlivém případě dozorčím báňským úřadem pokutou do výše 200 Kč. V případě nedobytnosti může tuto pokutu politický úřad (administrativní policejní vrchnost) první stolice na návrh dozorčího báňského úřadu změniti na přiměřený trest vězení.
§ 93.
Členům, kteří bratrskou pokladnu poškodili předstíráním, může se uložiti pokuta, aby zaplatili pro určitou lhůtu mimo příspěvky, které platí dle stanov, další příspěvky, a to ze svého až do výše příspěvků stanovami předepsaných.
O této pokutě rozhodne představenstvo bratrské pokladny. Z takového výměru lze se odvolati ve lhůtě stanovami určené k rozhodčímu soudu.
Tuto pokutu zaplatí dotyčný člen stejným způsobem jako své příspěvky. Pokuta ta se odevzdá reservnímu fondu té pokladny, která byla poškozena způsobem v prvním odstavci naznačeným.
Ustanovení tato nevylučují stíhání člena pro čin v prvním odstavci naznačený dle práva trestního.
X. Bratrské pokladny pro závody na dobývání živic.
§ 94.
tento zákon se vztahuje také na závody, jejichž právo k dobývání nerostů upotřebitelných pro jich živičný obsah bylo upraveno zákonem ze dne 22. března 1920, č. 197 Sb. z. a n.
XI. účinnost zákona.
§ 95.
Tento zákon platí v celém území republiky. Pokud se týče úrazového pojištění horníků na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, podrobuje se toto ode dne účinnosti tohoto zákona předpisům pro ostatní dělnictvo v jmenovaném území zaměstnané platným (zákonný článek XIX. z roku 1907, nařízení vlády republiky Československé ze dne 2. září 1919, č. 516 Sb. z. a n. atd.).
§ 96.
Pokud se tyto normy odvolávají na předpisy, které dosud ještě neplatí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, opatří potřebné vláda.
§ 97.
Působnost báňských hejtmanství podle tohoto zákona obstarává na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vládní komisariát pro báňská a hutnické záležitosti v Bratislavě.
§ 98.
Účinnost §§ 81 a 82 začíná již dnem vyhlášení. Den, kterého nabudou ostatní předpisy tohoto zákona účinnosti, ustanoví se vládním nařízením.
Pokud není nic jiného ustanoveno, platí tento zákon pro všechny členy bratrských pokladen a oprávněné příslušníky jejich rodin bez ohledu na dobu, kdy se stali členy bratrské pokladny jakožto pro všechny oprávněné poživatele zaopatřovacích platů.
Ustanovení § 18 a stavení zaopatřovacích platů vzhledem k nároku provisionisty na odškodnění podle zákona o úrazovém pojištění dělníků platí pouze, napadl-li nárok na zaopatřovací plat za účinnosti tohoto zákona; jinak platí dotyčné předpisy o úrazovém pojištění dělníků.
§ 99.
Provedením tohoto zákona pozbývají své platnosti §§ 210-214 o. h. z., jakož i zákon ze dne 28. července 1889, č. 127 ř. z., se všemi dodatky obzvláště zákony ze dne 17. ledna 1890, č. 14 ř. z., ze dne 30. prosince 1891, č. 3 ř. z. ex 1892, ze dne 17. září 1892, č. 178 ř. z. a nařízením ze dne 11. září 1889, č. 148 ř. z. a ze dne 11. září 1889, č. 149 ř. z., pak §§ 61 a 61 a) zákona o úrazovém pojištění dělníků, §§ 91, 92, 92 a) a 92 b) cís. nařízení ze dne 25. června 1914, č. 138 ř. z., pokud e týče zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., o pensijním pojišťování zřízenců, § 154 zákonného článku XIX. z roku 1907, však pouze pokud se týče úrazového pojištění horníků; mimo tyto předpisy pozbývají platnosti i všechna ostatní ustanovení tomuto zákonu odporující.
§ 100.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.