Stanovy.
§ 44.
.Pro ústřední starobní pojišťovnu zříditi jest stanovy. Tyto stanovy potřebují státního schválení, rovněž tak i každá změna jich.
Stanovy mají míti zvláště ustanovení:
1. kterak se volí delegáti, jejich náhradníci do valného shromáždění, jaké jest jejich funkční období,
2. kterak se svolává valné shromáždění, kdy jest schopno usnášeti se, kterak a o kterých věcech se usnáší (§ 38),
3. o složení představenstva, kterak se jeho členové ustanovují, kdy představenstvo je schopno usnášeti se, kterak a o kterých věcech se usnáší, dobu jeho mandátu, způsob, kterým se povolávají náhradníci na uprázdněná místa. Při ustanovování členů představenstva jest hleděti k tomu, aby obvody jednotlivých župních úřadoven byly zastoupeny,
4. kterak se sestavuje a zkouší roční účet,
5. o zastoupení ústřední pojišťovny navenek a formy aktů právně závazných,
6. a farmě, kterou se mají konati vyhlášky ústavu,
7. o předpokladech změny stanov.
Župní úřadovny.
§ 45.
župní úřadovny obstarávají jménem Ústřední starobní pojišťovny záležitosti jim přidělené zákonem, stanovami nebo jednacím řádem, jenž nezřídí pro každou župní pojišťovnu.
Působnost župní úřadovny vztahuje se na obvod dotčené župy a sídlem jejím je sídlo župních úřadů.
župním úřadovnám příslušejí zejména tyto záležitosti
1. přijímati přihlášky, týkající se pojistné povinnosti a kontrolovati pojistnou povinnost,
2. předpisovati a vybírati příspěvky;
3. vésti záznamy, jež svědčí o získaných nárocích pojištěnců jich obvodu,
4. rozhodovati o poskytování léčebné péče v případě nemoci a o poskytování věcných plnění místa peněžitých,
5. přijímati nároky, vznášené ad pojištěnců nebo jich pozůstalých na dávky starobního pojištění a rozhodovati o nich pomocí důchodových komisí,
6. vypláceti veškeré dávky dle tohoto zákona a kontrolovati osoby k požitku těchto dávek oprávněné,
7. spravovati fondy pro podporu účelů, jež jsou v souvislosti s léčebnou péčí a starobním pojištěním,
8. uzavírati smlouvy s lékaři a lékárníky, příp. okresními nemocenskými pokladnami jich obvodu, jakož i léčebnami o léčení pojištěnců a vydávati instrukce pro lékařskou službu,
9. podávati na základě předpisů vydaných Ústřední pojišťovnou v dorozumění s ministerstvem zdravotnictví zprávy o zdravotních poměrech pojištěných osob jejich obvodu, jakož i jiné doklady a statistické výkazy Ústřední pojišťovně s případnými návrhy na odstranění závad při tom seznaných, zejména s návrhy na zlepšení zdravotních poměrů pojištěnců,
10. starati se o řádné odborné vzdělání svého úřednictva, jakož i o šíření znalosti tohoto zákona a úkolů pojištění jím upraveného, zvláště po stránce zdravotní a vcházeti za tím účelem ve styk s příslušnými institucemi kulturními, zdravotnickými i jinými,
11. činiti představenstvu Ústřední starobní pojišťovny návrhy o ukládání části jmění úměrné příspěvkovému příjmu župní úřadovny,
12. voliti přísedící a náhradníky pro pojišťovací soud.
Aby usnadněn byl styk se stranami, může župní úřadovna část své působnosti přenésti na odborové, stavovské, zájmové a hospodářské organisace pojištěnců.
Bližší ustanovení o tomto přeneseni působnosti budou obsaženy v jednacím řádu župní úřadovny se zřetelem na poměry a potřeby pojištěnců v dotčené župě a podléhají schválení ministra sociální péče.
§ 46.
Župní úřadovna může jménem střední starobní pojišťovny nabývati práv a zavazovati se, před soudem žalovati a žalována býti. Za všechny závazky úřadovny ručí věřitelům pouze jmění její a jmění ústřední pojišťovny.
§ 47.
Záležitosti župní pojišťovny obstarává:
1. výbor,
2. valná hromada.
Výbor.
§ 48.
Výbor župní úřadovny se skládá z předsedy a 12 členů, z nichž 2/3 jsou voleny a 1/3 jmenována županem k návrhu župního shromáždění. Členy výboru volí valná hromada ze členů ústřední pojišťovny, náležející župní úřadovně. O volitelnosti členů výboru platí obdobně ustanovení § 41, odst. 2.
Za jmenované členy mají býti povoláváni vedle odborníků sociálního pojištění zástupcové lékařů a lékárníků v župě, veřejných nemocnic a zupy.
Členy výboru mohou býti toliko státní občané republiky Československé. Alespoň 1/2 členů jednotlivých skupin musí míti své bydliště v sídle župní úřadovny nebo v její bezprostřední blízkosti.
Ustanovení § 41, odst. 3. a 4., a § 42 mají obdobnou platnost.
§ 49.
Předsedou župní úřadovny jmenuje z terna navrženého župním zastupitelstvem ministr sociální péče na dobu 5 let. Předsedou může býti toliko státní občan republiky československé. Předseda musí bydleti v sídle župní úřadovny a nesmí býti členem jejím.
Výbor valí ze svého středu 2 místopředsedy, při čemž a účasti odborníků na ní platí obdobné ustanovení § 40, odst. 2.
Vedení běžných záležitostí župní úřadovny obstarává správní komise, skládající se z předsedy a obou jeho náměstků. Za oba náměstky předsedovy v jejich funkci jako členů správní komise zvolí se po jednom náhradníku.
Valná hromada.
§ 50.
Valná hromada, jež musí býti svolána alespoň jednou za volební periody, skládá se z delegátů. Delegáti a náhradníci musí býti členy Ústřední pojišťovny v obvodu župy. Volba koná se osobě ze svéprávných členů ústřední pojišťovny.
Volby jsou přímé a tajné.
Počet delegátů a náhradníků závisí na počtu členů tím způsobem, že na každých.... členů připadají tři delegáti a 3 náhradníci. Zlomky menší než.... zůstanou nepovšimnuty.
Delegátů jest však zvoliti nejméně.... a nejvýše........
K volbě oprávněni jsou všichni pojištěnci, kteří určitého dne, který jest položiti nejméně dva měsíce přede dnem vypsání voleb, náleželi k příslušné župní úřadovně.
Čítá-li župní úřadovna více než.... členu, jest utvořiti volební sbory rozčleněné teritoriálně nebo dle povolání. I jinak může býti utvořeno-několik volebních sborů. Počet delegátů a náhradníků, jež jest v župě voliti, rozdělí se na volební sbory dle poměru osob oprávněných k volbě, náležejících ke každému volebnímu sboru.
Delegáti volí se na 5 let.
§ 51.
Podrobnější ustanovení o provedení volby delegátů (volební řád) obsahuje jednací řád jednotlivých župních úřadoven.
§ 52.
Valné hromadě jest hlavně vyhrazeno:
1. voliti členy výboru,
2. voliti členy pojišťovacího soudu,
3. usnášeti se o jednacím řádu s výhradou souhlasu představenstva Ústřední pojišťovny a státního schválení.
K usnesení o změně jednacího řádu je třeba 2/3 většiny.
Důchodová komise.
§ 53.
K rozhodování o všech nárocích pojištěnců a jejich rodinných příslušníků na dávky invalidního a starobního pojištění zřídí se z výboru důchodová komise tato komise skládá se z předsedy výboru nebo jednoho z jeho náměstků jako předsedajícího a dvou přísedících, jimiž mohou býti ustanoveni všichni členové výboru tak, že 5 členů je přísedícími a 5 jich náhradníky u důchodové komise. Při rovnosti hlasů rozhoduj e předsedající, který jinak nehlasuje.
§ 54.
Placení úředníci a zřízenci skládají slib, že budou plniti své povinnosti a jsou podrobeni disciplinární moci předsedově. Představenstvo ústřední pojišťovny, vyslechnouc výbor župní úřadovny, jmenuje a propouští definitivní úředníky. K jmenování a propouštění vedoucího úředníka je zapotřebí schválení ministra soc. péče.
Ukládání jmění, výroční zprávy.
§ 55.
Pro ukládání výdejného jmění Ústřední starobní pojišťovny jsou celkem směrodatny předpisy ministerského nařízení z 5. března 189, č. 31 ř. z., nebo předpisy na jich místo nastupující.
Aspoň 20% jmění použitelného k trvalému uložení má býti uloženo ve státních papírech. Odchylně od předpisů, uvedených v prvním odstavci, může býti upotřebeno jmění Ústřední pojišťovny se svolením ministra sociální péče ke zřízení nebo podporování ústavů léčebných a pro rekonvalescenty, po případě k podporování jiných obecně užitečných účelů. Více než jedna čtvrtina jmění pojišťovny nesmí však býti na tento způsob Uložena.
Při trvalém úročném ukládání volného jmění jest přihlédati k návrhům výboru župních úřadoven.
Župní úřadovny učiní opatření o uložení kapitálu k účelům v odst. 3. zmíněných na základě prelimináře každoročně stanoveného představenstvem Ústřední pojišťovny.
§ 56.
Základy a zásady, jichž užívá Ústřední starobní pojišťovna k potřebným výkazům a výpočtům povahy pojistně technické, potřebují státního schválení.
Ústřední starobní pojišťovna jest povinna podávati ministru soc. péče za každý kalendářní rok zprávu a statistické výkazy o svém hospodářství, o stavu fondů a způsobu jich uložení. Ministr soc. péče může naříditi, v jaké formě tyto statistické výkazy a zprávy mají býti podávány a jaký mají míti obsah.
Státní dozor.
§ 57.
Dozor nad Ústřední starobní pojišťovnou a župními úřadovnami vykonává ministerstvo soc. péče a pak župní politické úřady.
V obor působnosti dozorčích úřadů spadá zvláště:
1. Schvalování stanov ústřední pojišťovny a jednacích řádů župních úřadoven, jakož i schvalování změn těchto stanov a řádů,
2. nařizování takových změn v ustanoveních stanov, po případě jednacích řádů, kterých je potřebí k provedení zákonných úkolů Ústřední pojišťovny a župních úřadoven,
3. rozpouštění těchto ústavů,
4. rozpouštění volených orgánů Ústřední pojišťovny a župních úřadoven a nařizování potřebných tím nových voleb,
5. vydávání předpisů o způsobu účtování ústřední pojišťovny, vedení kontroly; dále pak o vztazích, vyplývajících ze styků Ústřední pojišťovny s úřadovnami a nositeli jiných odvětví soc. pojištění.
§ 58.
Výkon výše uvedených oprávnění vůči Ústřední starobní pojišťovně přísluší ministerstvu soc. péče, vůči župním úřadovnám politickým župním úřadům, pokud nevyhradí si výkon těchto oprávnění ministerstvo soc. péče.
Politický župní úřad, v jehož okrsku je sídlo župní úřadovny, jest oprávněn zapověděti výkon usnesení správních jejích orgánů, byla-li by porušena neb obcházena zákonná neb statutární ustanovení neb ohroženo splnění zákonných úkolů župní úřadovny. Úřad tento jest mimo to oprávněn vynutiti na členech výboru plnění zákonných neb statutárních ustanovení uložením peněžitých trestů do Kč 2000,- v případě nedobytnosti trestem vězení do 6 týdnů. Může dále žádati ustanovení schůzí a sezení orgánů správních, vysílati do nich zástupce a je-li nutno, schůze takovéto sám nařizovati, dále nahlížeti do všech knih, účtů, korespondencí a jiných papírů. Dokud činnost správních orgánů jest zastavena, nebo dokud orgány tyto nejsou zvoleny, neb pomíjejí-li plnění svých povinností, má politický župní úřad oprávnění jich vykonati sám nebo na útraty župní úřadovny povolanými zástupci.
Proti úředním dozorčím opatřením politických župních úřadů podati lze rekurs k ministerstvu soc. péče.
Zapsané pokladny pomocné.
§ 59.
Pojištění u některé zapsané pokladny pomocné, zřízené dle zákona z 15. července 1892, č. 202 ř. z., nezbavuje členy pojistné povinnosti dle tohoto zákona.
Tyto pokladny mohou na sebe převzíti část působnosti župní úřadovny, v jejímž obvodu se nachází (§ 45, předposlední a poslední odstavec).
Přestup do zaměstnání námezdného.
§ 60.
Přestoupí-li členové Ústřední starobní pojišťovny do povolání, zakládajícího pojistnou povinnost dle některého jiného zákona, převede Ústřední pojišťovna novému nositeli pojištění premijní reservu starobního pojištění a pojištěnec nabývá u nového nositele pojištění nároků, které odpovídají převedené částce premijní reservy.
Vystoupí-li zaměstnanec ze zaměstnání námezdného a zahájí-li činnost výdělečnou, zakládající pojistnou povinnost dle tohoto zákona, převede dřívější nositel pojištění Ústřední starobní pojišťovně premijní reservu dřívějšího pojištění a pojištěnec nabývá nároků dle tohoto zákona; odpovídajících převedené částce premijní reservy.
Regresní nároky.
§ 61.
Nároky na náhradu škody, které osobám podle předcházejících ustanovení oprávněným k nároku nebo požitku příslušejí následkem smrti pojištěncovy vůči osobám třetím, přecházejí až do výše závazku Ústřední starobní pojišťovny, kterýžto závazek jest po případě kapitalisovati, na tuto pojišťovnu.
Přihlašování osob pojištěním povinných.
§ 62.
Pojištění počíná přihláškou a končí odhláškou.
Osoby, podléhající pojistné povinnosti dle tohoto zákona, jsou povinny přihlásiti se u příslušné župní úřadovny nejpozději během měsíce po nastoupení povolání pojistnou povinnost zakládajícího nebo po započetí pojistné povinnosti a odhlásiti se nejpozději během měsíce po vystoupení z povolání nebo pominutí pojistné povinnosti.
§ 63.
Přihláška musí obsahovati příjmení, křestní jméno a data narození pojištěncova (jeho manželky a dětí), den nastoupení nebo započetí povinnosti pojistné a udání ohledně příjmů pojištěncových, jež na požádání musí býti prokázány knihami neb daňovým výměrem kontrolním orgánům.
Výměry pojišťoven.
§ 64.
Všechna opatření a oznámení pojišťoven a úřadoven podle tohoto zákona zřízených učiněná v rámci tohoto zákona jest doručiti účastníkům písemně (výměry).
Výměry, v kterých se rozhoduje o nárocích na dávky pojištění starobního, mají obsahovati, byl-li nárok uznán, zároveň výši a výpočet přiznané dávky, byl-li však zamítnut, důvody zamítací. Takovým výměrům může se odpírati toliko žalobou u příslušného pojišťovacího soudu v neprodlužitelné lhůtě 6 měsíců po doručení.
Výměry, které se netýkají dávek pojistných, upravených tímto zákonem, mohou býti brány v odpor námitkami, které dlužno podati do 10 dnů u příslušného politického úřadu.
O doručování výměrů platí obdobně ustanovení § 102, 104 a 109 civ. soudního řádu. Není-li známo bydliště osoby, které výměr má býti doručen, má župní politický úřad, příslušný podle posledního bydliště pojišťovně známého, provésti doručení k žádosti příslušné pojišťovny.
Povinnost příjemců dávek k oznámení.
§ 65.
Osoby, požívající některé z dávek podle tohoto zákona, jsou povinny ohlásiti do 8 dnů příslušné župní úřadovně každou změnu, týkající se jejich oprávnění nebo bydliště.
Část třetí.
Rozhodování sporů.
§ 66.
1. politickými úřady.
Rozhodování sporů o nárocích a povinnostech, vyplývajících z ustanovení tohoto zákona přísluší politickým úřadům, pokud nenastupuje padle ustanovení následujících příslušnost pojišťovacích soudů.
Příslušnost politických úřadů řídí se sídlem župní úřadovny.
§ 67.
Politické župní úřady rozhodují:
1. Ve sporech o povinnost pojistnou, oprávnění k pojištění, příslušnost pojištění jednotlivých osob.
2. O nárocích na odškodněni, které na základě ustanovení tohoto zákona vznáší se proti župním úřadovnám, vyjímaje nároky na zákonné požitky pojištěných osob neb jich příslušníku.
3. O odporu proti volbám orgánů župních úřadoven.
4. O sporech, které vzniknou o nárocích na náhradu, naznačených v § 79 mezi obcemi a korporacemi povinnými k zaopatření chudinskému a Ústřední starobní pojišťovnou, jakož i sporech nemocnic s ústřední pojišťovnou na náhradu.
Ministerstvo sociální péče rozhoduje o rekursech proti rozhodnutím politických župních úřadů, jakož i o všech oněch nárocích, které se vznášejí vůči ústřední pojišťovně na základě ustanovení tohoto zákona a jejichž rozhodování není vyhraženo pojišťovacím soudům.
2. pojišťovacími soudy.
Pojišťovací soud.
§ 68.
Při sídle župní úřadovny zřídí se pro dotyčné správní území pojišťovací soud. Ministr sociální péče v dohodě s ministrem spravedlnosti může po slyšení nositele pojištění naříditi, aby pojišťovací soud byl zřízen pro obvod více župních úřadoven.
§ 69.
Pojišťovací soudy rozhodují:
1. ve sporech o nároky pojištěnců a jich příslušníků na dávky léčebné péče v případě nemoci,
2. ve sporech o nároky pojištěnců a jich příslušníků na dávky pojištění starobního, jakož i ve sporech, které vyplývají ze zastavení nebo snížení stanoveného důchodu,
3. ve sporech mezi pojištěnci, důchodci a pojišťovnou, které vzniknou při používání §§ 6 a 18,
4. ve sporech mezi pojišťovnami a lékaři. Ve sporech, uvedených pod 2., může žaloba vznesena býti teprve, když takové nároky zamítal ty byly příslušnými orgány ústřední pojišťovny, ať již zcela neb částečně.
§ 70.
Pojišťovací soud sestává z předsedy a jeho náměstka, jakož i z potřebného počtu přísedících.
Předseda a jeho náměstek musí býti soudními úředníky způsobilými pro úřad soudcovský. Jmenuje je ministr spravedlnosti ve shodě s ministrem sociální péče.
Přísedící volí výbor župní úřadovny. Aspoň polovina osob zvolených za přísedící musí bydleti v sídle pojišťovacího soudu nebo nejvýše ve vzdálenosti 10 km od sídla pojišťovacího soudu.
Členové výboru župních úřadoven, jakož i zřízenci župních úřadoven jsou vyloučeni z volitelnosti. Totéž platí o osobách, které podle platných zákonů nemohou býti ustanoveny soudci pro odsouzení trestním soudem. Přísedící při jednání o sporech druhu uvedeného v § 69, bod 4., voleni buďtež výbory župních pojišťoven a stavovskými zastupitelstvy lékařů.
§ 71.
Pojišťovací soud projednává a rozhoduje v senátech, které sestávají z předsedy neb jeho náměstka a 2 přísedících.
Při sporech, naznačených v § 69, bod. 4., vstupuje na místo přísedících, označených v předešlém odstavci, vždy jeden zástupce župní úřadovny a stavu lékařů.
Příslušným jest pojišťovací soud, v jehož okresu má sídlo župní úřadovna, na jejíž plnění činí se nárok.
V pochybných případech určí se pojišťovací soud k rozhodnutí povolaný vrchním pojišťovacím soudem.
Strany mohou se při líčení dáti zastupovati. Jako zástupci mohou býti připuštěni také příslušníci nebo druhové v povolání pojištěnce. Osoby, které, aniž by k tomu byly oprávněné, z přejímání takových zastoupení činí si živnost, nemají býti pojišťovacím soudem k nastoupení připuštěny.
Pro řízení u pojišťovacích soudů platí předpisy, vydané civilním řádem soudním pro řízení u okresních soudů, pokud nejsou v tomto zákoně nebo cestou nařizovací vydána zvláštní ustanovení.
§ 72.
Proti nálezům pojišťovacích soudů, které učiněny byly ve sporech označených v § 69, č. 2-4, jest odvolání.
Rozhodování o odvolání přísluší vrchnímu pojišťovacímu soudu. Odvolání může býti podána jen z následujících důvodů:
1. protože nález je zmateční pro jednu z vad, označených v § 477 civ. řádu soudního;
2. protože řízení trpí nedostatkem, který, aniž by působil zmatečnost, byl schopen zabrániti vyčerpávajícímu rozboru a důkladnému posouzení sporné záležitosti;
3. protože nálezu položen byl v podstatném bodě za základ faktický předpoklad, který je v rozporu se soudními akty;
4. protože nález spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Právní prostředek odvolání má odkládací účinek, pokud nejde o důchody, které se stávají splatnými po dni doručení nálezu braného v odpor.
Pro vznesení odvolání platí obdobně předpisy civil. řádu soudního.
§ 73.
Bližší předpisy o řízení před soudy pojišťovacími budou vydány nařízením.
Doba trvání funkcí přísedících pojišťovacích soudů činí čtyři roky.
Vrchní pojišťovací soud.
§ 74.
U nejvyššího správního soudu v Praze zřizuje se jako zvláštní oddělení vrchní pojišťovací soud.
Vrchní pojišťovací soud rozhoduje:
1. ve všech případech, v nichž někdo tvrdí, že jest ve svých právech dotčen rozhodnutím nebo opatřením správního úřadu, jsoucím v rozporu s předpisy tohoto zákona, byla-li záležitost dříve vyřízena administrativním postupem instančním,
2. o odvolání proti nálezům pojišťovacích soudů,
3. o návrzích, které podá ministerstvo sociální péče k zachování zákona.
Mima to přináleží vrchnímu pojišťovacímu soudu:
4. podávání dobrozdání a návrhů, žádaných vládou,
5. rozhodování právních otázek, rozhodnutých různě anebo nesprávně pojišťovacími soudy nebo vrchním pojišťovacím soudem, navrhne-li to ministr spravedlnosti.
Stížnosti proti nálezům a opatřením správních úřadů jsou potud nepřípustny, pokud jedná se o záležitosti, v nichž oprávněny jsou správní úřady jednati dle volného uvážení.
Rovněž vyloučeny jsou z příslušnosti pojišťovacího soudu stížnosti na trestní opatření, dále v disciplinárních záležitostech zřízenců Ústřední starobní pojišťovny a župních úřadoven a konečně stížnosti, které týkají se daňových a poplatkových výhod, stanovených v§80.
§ 75.
Na řízení u vrch. pojišťovacího soudu jest použíti předpisů, platných pro řízení u nejvyššího správního soudu s tou úchylkou, že stížnost, podaná úřadem, obcí a pojišťovnou ústřední (župní úřadovnou), nebo opatřená spolupodpisem odborové organisace, nemusí býti podepsána advokátem.
Strany, jichž stížnosti nemusí býti podepsány advokátem, a strany, zastoupené úředníkem odborové organisace nemusí býti advokátem zastoupeny ani při jednání.
§ 76.
K zachování zákona může ministrem sociální péče býti žádán nález vrchního pojišťovacího soudu, zdali pravoplatné rozhodnutí příslušných orgánů ústřední starobní pojišťovny zákon porušuje nebo zda bylo při tom zákona chybně použito. S návrhem tímto spojena může býti také žádost o zrušení pravoplatného rozhodnutí.
Zrušení rozhodnutí působí od toho dne, kdy nález vrchního pojišťovacího soudu byl vyhlášen. Zpětný účinek tomuto nálezu nepřísluší.
§ 77.
Vrchní soud pojišťovací rozhoduje v pětičlenných sborech. Předsedu a jednoho přísedícího jmenuje ministr spravedlnosti ve shodě s ministrem sociální péče z radů nejvyššího správního soudu. Tři přísedící volí většinou hlasů zvolení členové představenstva ústřední pojišťovny.
Výlohy se zařízením a jednáním vrch. pojišťovacího soudu spojené nese stát.