Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1922.

Překlad.

3730.

Návrh

poslanců Kaufmanna, Jokla, Uhla, Heegera a druhů stran vojenského ubytování.

Zákon ze dne...............................................1922

o vojenském ubytování.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

V jaké míře a jak se mají opatřovati byty a vedlejší potřeby pro ozbrojenou moc a válečné loďstvo v míru a ve válce ustanovuje tento zákon. Všechny dosavadní zákony, nařízení a jiná jakákoliv ustanovení o ubytování vojska a válečných úkonech, jakož i všechna rozhodnutí politických úřady pozbývají platnosti dnem, kdy počne tento zákon účinkovati.

Článek II.

Všechny dosavadní, s kýmkoliv sjednané smlouvy o poskytování bytů a vedlejších potřeb nebo jiných věcí, důležitých pro vojenské ubytování, pozbývají své účinnosti po půl roce ode dne, kdy tento zákon počne účinkovati. V této době má vojenská správa se všemi dosavadními smluvními stranami sjednati nové smlouvy podle tohoto zákona se zpětnou platností ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti nebo sjednati právní stav podmíněný tímto zákonem.

Článek III.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce, který následuje po jeho vyhlášení. Tímto dnem buďtež zastaveny všechny platy; jimiž jest povinna vojenská správa podle dosavadních zákonů, nařízení a ustanovení, jakož i podle případných smluv a ostatních dohod. Nedoplatky - pokud do tohoto dne byly bez závady zjištěny - buďtež zaplaceny do měsíce. Jsou-li podle dřívějších zákonů, nařízení nebo smluv nebo jinakých ustanovení nebo ujednání toho dne, kdy tento zákon nabude vinnosti, nájemné nebo jiné platy jež se platí napřed, splatné, buďtež zaplaceny podle ustanovení tohoto zákona teprve po upravení právního stavu podle článku II.

Platy, které byly zaplaceny za dobu, která spadá již pod tento zákon, buďtež odečteny od částek, které se mají platiti podle tohoto zákona.

Pro nezaplacené pohledávky; dodatečné platy a jinaké platy, o nichž se v době., kdy tento zákon nabude účinnosti, konají šetření, platí ustanovení odstavce ťPřechodná ustanovení.Ť

Zákon o ubytování.

Částka první.

Všeobecná ustanovení.

§ 1

Vojenské ubytování se dělí na ubytováni v míru a na ubytování ve válce.

Ubytování jest, co se týče trvání:

a) trvalé,

b) přechodné,

co se týče způsobu ubytování:

a) společné,

b) ubytováni jednotlivců.

§ 2.

Trvalé ubytování jest takové, které se zakládá na stálé dislokaci v době míru.

Budou-li však pro trvalé nebo přechodné zvláštní poměry vojenské sbory nebo jejich části (až do nejmenší taktické jednotky) ubytovány mimo posádku určenou dislokací v míru, jest i toto ubytování ubytováním trvalým, trvá-li přes půl roku nebo při kratší době; uzná-li je ministerstvo národní obrany nařízením za trvalé. Toto uznáni může se státi také za mobilisace nebo ve válce pro takové sbory (části sborových těles) nebo jiných formací, které podle ustanovení částky ťUbytování ve válceŤ dlužno považovati za ubytované přechodně. Uznání se musí státi, jestliže jsou ony formace (sbory nebo jejich části) ubytovány přechodně déle než 1 rok v témž místě nebo jestliže vojenská správa téže místnosti, budovy nebo části budovy užívala pro přechodné ubytování déle než 1 rok podle ustanovení o ubytování v době války. Při tom při počítání částí, jichž se užívá, nemá se přihlížeti k přestávkám v užívání kratšího trvání, které povstávají střídáním závisejícím na válečných poměrech. Přechodné ubytování se stane také tehdy trvalým, je-li v téže obci ubytován v mini déle než půl roku, ve válce déle než celý rok sbor (část sboru, formace) bez zřetele k tomu, zda jde o týž sbor (část sboru, formaci) či nikoliv a užívá-li se při tom téže místnosti, budovy, části budovy či nikoliv. Tato ustanovení platí také poskytuje-li se ubytování jednotlivcům v době války. Neplatí však všeobecně pro užší a širší válečnou oblast, pokud o tom ministerstvo národní obrany nebo nejvyšší vojenské velitelství nevydají zvláštních ustanovení. Při změnách pásem těchto válečných oblastí nabývají nebo pozbývají účinnosti taková ustanovení prvním dnem toho měsíce, který následuje po vyhlášení těchto změn.

K přechodnému ubytování dochází v míru: a) na pochodech, b) při soustředění vojska, c) při cvičeních ve zbraní, d) při přiděleních.

Přechodného ubytování může se však požadovati pro sbory (části sborů a formace), jen v případech a), b), c), nikoliv však pro osoby jednotlivé; v případě d) pro jednotlivé osoby a na dobu lrdenní; pro sbory, části sborů a formace jen na dobu nezbytné potřeby a jen tehdy, jestliže se přidělení stalo k přání (prosbě) obce poskytující ubytování nebo na žádost okresní politické správy I. instance z důvodů veřejné bezpečnosti a pokoje a konečně za účelem poskytnuti pomoci při živelních pohromách.

O ubytování přechodném ve válce a za mobilisace a demobilisace viz částku Ubytování ve válce.

§ 3.

Pro ubytování budiž užito v tomto pořadí:

a) erárních kasáren,

b) jiných vhodných státních budov, jež jsou k volnému užití,

c) kasáren nebo nouzových kasáren, daných k volnému užití zemí, okresem a obcí nebo soukromníky.

Pro přechodné ubytování budiž dále užito, není-li po ruce nebo v dostatečné míře budov uvedených pod a-c, v tomto pořadí

d) síní nebo jiných místností zábavných ústavů a hostinců, pokud jich není nezbytně zapotřebí k provozování hostinství,

e) kostelů a modliteben, dále místností klášterů, jichž není nezbytně potřebí, - při ženských klášteřích se zřetelem ke klausuře, - pensionátů a jiných místností, ústavů a spolků nesloužících péči o nemocné nebo veřejné dobročinnosti,

f) bytů u soukromníků (ubytování jednotlivců),

g) konečně po dobu a podle míry nezbytné potřeby škol, tělocvičen a dětských opatroven.

Užije-li se k ubytování budovy (častí budovy) podle a)-e) nebo g) jest toto ubytování společné, užije-li se budov uvedených pod f), jest to bez zřetele k počtu mužstva ubytovaného v této budově, ubytováni jednotlivců.

Při ubytování jednotlivců budiž mužstvo pokud možno ubytováno ve světnicích oddělených od obytné místnosti ubytovatele. Světnice buďtež podle míry nezbytné potřeby osvětleny a v zimě vytápěny tehdy, jestliže ubytovatel svou obytnou místnost, vytápí.

§ 4.

Kasárny jsou budovy, věnované výhradně ubytování a které vyhovují všem požadavkům. Nouzová kasárna jsou byty, jichž lze užíti ke společnému ubytování, které jsou v budovách nevěnovaných výhradně pro ubytování, pak takové budovy, které stran obytné prostory nebo způsobilosti místností nevyhov ují zcela požadavkům pro kasárna. Ustanovení vztahující se na kasárna a nouzová kasárna platí také pro nemocnice, posádkové nemocnice, vojenské přepravny. Zda se nějaká budova pokládá za kasárna, nebo za nouzová kasárna, rozhodne při jejím přejímání přejímací komise.

§ 5. stejný jako § 6. z r. 1895.

§ 6. stejný jako § 8.

§ 7.

V míru se nesmí užíti k ubytování těchto místnosti

1. Budov, bytů a kanceláří vyslanectví cizích mocností,

2. všech místností, jichž se užívá pro státní službu a jiné státní účely a jichž nelze postrádati; dále úředních místností zemských, okresních a obecních zastupitelstev, počítaje v to i úřední obydlí,

3. místností věnovaných veřejným nebo soukromým nemocnicím a dobročinným ústavům, místností vědeckých ústavů, konečno místností musel, knihoven, čítáren a uměleckých ústavů všeho druhu, jako galerií a pod., věnovaných k volnému veřejnému užívání,

4. vězení, trestnic, polepšoven, dále donucovacích pracoven,

5. v ženských klášteřích těch místností, které podle skutečné potřeby musí býti uzavřeny vnitřní klausurou,

6. místností vlastních nebo najatých, jichž se nezbytně potřebuje k obstarávání služby poštovní, služby v poštovských konírnách, ve službě telegrafní, dále k provozu železnic, parníků, podle uznání státních úřadů představených této službě a provozu,

7. místností uznaných za nevyhnutelně potřebné k provozování živnosti a bytu, jehož potřebuje každý ubytovatel se zřetelem na své rodinné poměry.

§ 8. stejný jako § 12. (1879).

§ 9. stejný jako § 13.

§ 10. stejný jako § 14.

§ 11 stejný jako § 15.

§ 12. stejný jako § 16.

§ 13. stejný jako § 17.

§ 14.

Všechny budovy, poskytnuté na základě tohoto zákona, pozemky a nemovitosti jsou osvobozeny od daní.

§ 15.

Ve věcech ubytovacích úřadují obce pod vedením politických správních úřadů.

Všechny spory z plnění úkonů ustanovených tímto zákonem vyřizují se pořadem civilního práva; každý, kdo poskytuje ubytování, má však na vůli, před tím, než se obrátí na pořad civilního práva, stěžovati si nebo podati žádost u vojenských úřadů a to vždy u onoho vojenského úřadu, který jest představeným sboru, který byl ubytován.

Podá-li se před obrácením se na pořad práva stížnost u vojenského úřadu na nějakou závadu nebo podá-li někdo, kdo poskytuje ubytování, u vojenského úřadu prosbu ve věci ubytovací, počíná zákonná lhůta k podání odporu nebo promlčecí lhůta teprve dnem, kdy vojenská správa dodala prosícímu (stěžovateli) uřízení této prosby nebo stížnosti.

§ 16.

Účinkují-li ustanovení zákona u válečných úkonech, přechází vedení ve věcech ubytovacích a jejich provádění za spoluúčinnosti obcí, dále rozhodování o závadách a stížnostech na politické správní úřady a náleží v poslední stolici ministrovi národní obrany.

V tomto případě nemá, odvolání proti těmto opatřením a rozhodnutím politických úřadů odkládacího účinku.

Částka druhá.

Ubytování trvalé.

§ 17.

Sestaviti a vyhlásiti mírovou dislokaci jakož i všechny změny náleží ministerstvu národní obrany s podmínkou předchozí sankce presidentem.

§ 18.

Poskytnutí bytů i s vedlejšími potřebami pro trvalé ubytování jest věci smluvně dohody mezi obcemi (soukromníky) a vojenskou správou.

Povinnosti vystavěti kasárna není, avšak obce jsou povinny již stojící a vojskem užívaná kasárna (nouzová kasárna) a jiné byty vojenské správy po dobu potřeby přenechati k dalšímu užívání.

§ 19.

Míra povinnosti poskytovati byty, řídí se požadavky vojenské správy.

§ 20.

Při trvalém ubytování mohou se požadovati najímati jen celá kasárna. Nájemné se platí na základě nájemní smlouvy, která, jde-li o kasárna, má se sjednati na 10 let.

§ 21.

Vojenská správa má právo najatých nebo neužívaných kasáren nebo jejich částí užíti jinak, musí je vlak nabídnouti dříve tomu, kdo je poskytl nebo obci, v níž leží, aby si je vzala zpět (najala).

§ 22.

Zruší-li se erární kasárna, má obec v jejímž obvodu jsou, předkupní právo s podmínkou, že jich užije jako bytů, k účelům školním nebo jiným, sloužícím veřejné dobročinnosti.

§ 23.

Náhrada.

Základ pro náhradu kasáren, nouzových kasáren a jiných budov (částí budov), místnosti, poskytnutých k trvalému ubytování, tvoří cena pozemku, na kterém kasárna (budovy) stojí, jakož i skutečné náklady na vybudování této budovy.

Tyto ceny nechť ten, kdo poskytuje ubytování, náležitě prokáže.

O správnosti vynaložených částek rozhoduje komise, svolaná k tomuto účelu ministerstvem národní obrany, v níž má po jednom zástupci vojenská správa, okresní politická správa, státní finanční správa. Neuzná-li ten, kdo poskytuje ubytování, výroku této komise, můře se obrátiti na pořad práva civilního.

Uzná-li svrchu uvedenou částku, vypočítá komise úroky procentní sazbou, stanovenou každých 10 let Národním shromážděním, do níž jsou pojaty 2% amortisace.

§ 24.

Vyšetřená náhrada budiž placena ve stejných splátkách napřed a to dne 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října.

§ 25.

Poskytnutá budova budiž přejata komisí téhož složení jako v §u 23 a budiž do ní pojat také ten, kdo poskytuje byt a může k ní každá strana pozvati znalce. Náklady této komise nese vojenská správa.

§ 26.

Udržovati převzatou budovu náleží vojenské správě, která na sebe přijímá všechna práva a povinnosti pachtýře.

§ 27.

Budovu převezme rovněž na náklady vojenské správy stejná komise jako v §u 25.

§ 28.

Vojenská správa jest povinna odevzdati budovy v témž stavu, v němž byly přejaty, ručí za všechny nastalé škody, pokud nepřesahují míry opotřebení užíváním.

§ 29.

Převezme-li vojenská správa již stojící kasárny nebo objekty, jichž užívá; k trvalému ubytování a žádá-li vojenská správa přestavby nebo stavební obnovy, buďtež výdaje tím způsobené připočteny k částce uvedené v §u 23 a procentní sazba vypočítána z částky takto vyšetřené.

§ 30.

Z částky jmenované v §u 23 budiž při přejímáni již stojící budovy odečtena částka, jaká odpovídá opotřebování budovy takovým způsobem, že se domnělá doba obytnosti budovy odhadne a od částky vyšetřené podle §u 23 se odečte tolik procent, o kolik méně než 100 let, vykazuje odhadovaná doba obytnosti.

Částka třetí.

Přechodné ubytování.

Ustanovení v míru.

§ 31 až 36 stejné jako § 38 až § 43.

§ 37.

Při přechodném ubytování náleží každému gážistovi bez zřetele k jeho hodnosti jen jeden pokoj s jedním lůžkem.

§ 38.

Náhrada.

Náhrada za přechodné ubytování se platí podle počtu ubytovaného mužstva a koní a počtu dní, po které přechodné ubytování bylo poskytnuto. Jestliže se výjimečně požadují a poskytnou kanceláře, kuchyně, skladiště nebo jiné vedlejší potřeby pro přechodné ubytování, budiž za ně placena náhrada, pokud mají jedno okno, jako za pokoje důstojnické, mají-li dvě nebo více oken, jako za dva nebo více důstojnických pokojů, vždy podle počtu oken.

§ 39.

Při společném ubytování dodává vojenská správa lůžka, osvětlení a otop.

Při ubytování jednotlivců má ubytovatel zpravidla poskytnouti lůžko, za něž se však může požadovati jen sláma, jakož i nezbytně potřebné osvětlení. Poskytnouti otop jest jen tehdy a jen v takové míře povinen, jestliže sám svůj byt vytápí.

Přikáží-li se však při ubytování jednotlivců mužstvu vlastní místnosti oddělené od obydlí ubytovatele, dodá vojenská správa lůžka, osvětlení a otop.

Při ubytováni koní dodá světlo ve stáji a nářadí pro stáj vždy ubytovatel, stelivo vždy vojenská správa.

Vojenské osoby, jimž se vyplácí gáže, mají nárok na lůžko podle místní zvyklosti a potřebné osvětlení a jednoduché umyvadlo. Otop se může žádati jen v takové míře, jak topí ubytovatel ve svém vlastním obydlí. Poskytne-li se však gážistovi pokoj hostinci, budiž vytápěn na jeho přání.

§ 40.

Sazby náhrad.

Náhrada se platí jen v takové míře, pokud skutečně ubytování bylo poskytnuto.

Částka čtvrtá.

Ustanovení o poskytování cvičišť, střelnic, míst pro tělocvik, jízdu, cvičení, koupelen a koňských brodišť.

§ 41.

Není-li v obci, kde jest posádka, pozemků a koupelen, hodících se pro tento zvláštní účel něho zdá-li se účelným nabytí jich, bez újmy vojenských zájmů z hospodářských nebo finančních důvodu mimo obec, v níž jest posádka, buďtež taková místa vyhledána a opatřena v nejbližších obcích.

§ 42

Rozloha potřebných míst upraví se zvláštním zákonem a tato míra se nesmí překročiti.

§ 43.

Místa potřebná pro cvičiště, střelnice, místa pro tělocvik, jízdu a cvičení jakož i koupelny a koňská brodiště nechť vojenská správa získá zpravidla koupí, při čemž se prodavateli zaručuje, došlo-li by k jejich zrušení, právo předkupní.

Nedojde-li o výšce kupní ceny (nebo pachtuj k dohodě po dobrém, buďtež tyto plochy vyvlastněny.

§ 44.

Pozemky, potřebné pro účely uvedené v §u 43 musí však vždy tak ležeti, aby byly mimo obvod obce; v níž jest posádka a jejímu rozšíření v do, Medné době také nebránily. Rovněž tak budiž co nejdalekosáhleji přihlíženo k rozšíření průmyslových podniků.

§ 45.

Každá obec a každý průmyslový závod má kdykoliv na vůli, jestliže mu místa, jež má vojenská správa ve vlastnictví (v užívání) podle §u 43, brání v rozšíření nebo nějak jinak je poškozují, nabídnouti jí k výměně jiná místa, hodící se k účelům uvedeným v §u 43.

Takové nabídky buďtež vždy důkladně prozkoumány a jestliže uvedené důvody odpovídají skutečnosti a výměnou nebudou poškozeny vojenské zájmy, buďtež přijaty.

Částka pátá.

Ustanovení pro mobilisaci a válku.

§ 46.

Ustanovení o trvalém ubytování zůstávají v platnosti i ve válce a při mobilisaci.

§ 47.

Přechodné ubytování; za mobilisace a ve válce, mimo případy uvedené v §u 2, nastává také ještě v oněch případech, v nichž vojenská správa pra postavení většího počtu vojska, změnil v dislokaci nebo jiné účely, způsobené mobilisací nebo válečnými poměry, musí opatřiti ubytování pro mužstvo, koně a gážisty, dále pro kanceláře a jiné vedlejší potřeby.

§ 48.

Požadovaná míra musí vždy vyhovovati skutečné potřebě a má se omeziti na nezbytnou potřebu.

Pro muže a koně budiž požadován jen takový obytný prostor, kolik jest nezbytně potřebí. Kanceláře a ostatní vedlejší potřeby buďtež jen tehdy požadovány, jestliže jich potřeba pro udržování vojenské disciplíny nebo umístění materiálu jest nezbytně nutna.

§ 49.

Stane-li se na základě §u 2 byt poskytnutý jako přechodný trvalým, budiž náhrada za něj vyšetřena podle týchž zásad, jaké platí v §u 23 pro trvalé ubytováni v míru.

§ 50.

O zaplacení tohoto ubytování platí ustanovení §u 24.

§ 51.

O poskytnutí osvětlení, otopu, jakož i nářadí ve stájích platí § 39, o náhradových sazbách § 40.

§ 52.

Ve válce a za mobilisace mohou také gážisté, nelze-li nalézti jiných bytů, býti ubytováni společně za týchž podmínek, jaké pluti pro mužstvo. V tomto případě platí se také jen plat jako za mužstvo.

§ 53.

§§ 41 až 53 pozbývají účinnosti ustanovení § 19 zákona o válečných úkonech.

V Praze dne 9. června 1922.

Kaufmann, Jokl, Uhl, Heeger,

Schweichhart, Schuster, Pohl, R. Fischer; dr. Czech, Čermak, dr. Haas, Grünzner, Hackenberg, Taub, Hausmann, Häusler, Kirpal, dr. Holitscher, Blatny, Schäfer, Leibl, Hoffmann.