Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.

o sociálním pojištění.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

A.

Ustanovení všeobecná.

I. Rozsah sociálního pojištění.

§ 1.

Sociálnímu pojištění dle ustanovení tohoto zákona jest podroben každý, kdo dokonav 14. rok věku svého jest v republice Československé výdělečně činný a není z povinnosti této vyjmut.

Sociálním pojištěním dle tohoto zákona dlužno rozuměti:

1. Pojištění pro případ nemoci,

2. pojištění pro případ invalidity,

3. pojištění pro případ stáří.

Zákon tento ponechává v platnosti pojištění upravené:

a) zákonem ze dne 28. prosince 1887, čís. 1 ř. z. na rok 1888 pojišťující dělníky proti úrazu a novelami k zákonu tomu,

b) zákonem ze dne 28. července 1889, čís. 127 ř. z. o bratrských pokladnách a jeho novelami,

c) zákonem ze dne 16. prosince 1906, čís. 1 ř. z. z r. 1907 o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců a jeho novelami. Nemocenské pojištění těchto zaměstnanců bude upraveno zvláštním zákonem vydaným současně s tímto zákonem,

d) na Slovensku a Podkarpatské Rusi jsou zachovány zákony obdobné zákonům shora pod a) až c) uvedeným.

§ 2.

Výdělečně činným jest, kdo se živí nesamostatnou nebo samostatnou činností výdělečnou.

§ 3.

Nesamostatně výdělečně činný dle tohoto zákona jest, kdo jako svoje hlavní zaměstnání vykonává práce a služby na základě poměru námezdního (pracovního, služebního) a učňovského.

§ 4.

K nesamostatně výdělečně činném patří též:

a) domácí dělníci, t. j. osoby, které nejsouce živnostníky dle řádu živnostenského pravidelně a nikoliv pouze příležitostně vykonávají živnostenské práce na zakázku jednoho nebo několika zaměstnavatelů mimo jejich dílnu, i tehdy, byla-li jim práce přidělena osobami zprostředkujícími (skladními mistry, faktory a pod.);

b) osoby, které konají práce v podniku (v hospodářství) u různých zaměstnavatelů za mzdu (posluhovačky, domácí pradleny a švadleny a pod.) nebo se živí domácím vyučováním, aniž při tom studují (domácí učitelé);

c) členové rodiny podnikatelovy, kteří v jeho podniku (hospodářství) trvale pracují po způsobu cizích sil pracovnách, aniž za to berou pravidelnou mzdu v hotovosti (pomocní členové rodiny). Hospodářské spolupůsobení mezi manželi nepovažuje se za námezdní (učňovský) poměr ve smyslu tohoto zákona.

§ 5.

Samostatně výdělečně činným jest dle tohoto zákona, kdo jest výdělečně činný jako vlastník, poživatel, nájemce nebo pachtýř jakéhokoliv živnostenského, zemědělského, lesního, horního nebo jiného podniku výdělečného, jakož i kdo po živnostensku provozuje t. zv. svobodné povolání.

§ 6.

Kdo jest dočasně nesamostatně výdělečně činný vedle své samostatné výdělečné činnosti, platí po tu dobu za nesamostatně výdělečně činného, jestliže tato činnost ho zaměstnává převážně.

§ 7.

Sociálnímu pojištění dle tohoto zákona nepodléhají mimo osoby podléhající zákonům, jmenovaným v §u 1, odst. třetím, lit. b), c), d), [ad b), c)], dále:

1. zaměstnanci veřejní (státní, zemští, okresní, obecní) a zaměstnanci postavení jim na roveň zákonem, zaměstnanci náboženských společností uznaných zákonem, pokud mají v případě nemoci nárok na služné alespoň po dobu jednoho roku a v případě invalidity a stáří na zaopatření dle předpisů platných pro ně,

2. při pojištění nemocenském osoby samostatně výdělečně činné,

3. při pojištění invalidním a starobním:

a) kdož dokonali 60tý rok svého věku v okamžiku, kdy u nich by nastala po prvé pojistná povinnost; o ně bude postaráno jiným zákonným opatřením;

b) kdož požívají důchod invalidní nebo starobní.

II. Roztřídění pojištěnců do tříd pojistných.

a) Pojištěnci nesamostatně výdělečně činní.

§ 8.

Nesamostatně výdělečně činní jsou roztříděni podle svých pracovních a služebních příjmů v těchto dvanáct mzdových (služebních) tříd:

§ 9.

Při vyměření dávek dle tohoto zákona počítá se týdenní výdělek sedminásobnou částkou denní mzdy, měsíční výdělek třicítinásobnou částkou denní mzdy a roční výdělek třistašedesátinásobnou částkou denní mzdy.

Mzdou (služným) dle tohoto zákona se rozumí úplata za smluvenou práci (službu).

Ke mzdě (služnému) patří též pravidelně poskytované podíly na zisku, přídavky, odměny (remunerace, novoročně a pod.) a naturální požitky, pak dávky osob třetích, pokud obvyklé poskytování jich má vliv na vyměření pracovní mzdy (služného).

§ 10.

Hodnota naturálních požitků určí se dle místních průměrných cen.

Politické úřady II. stolice jsou oprávněnu, aby zavčas napřed každého roku určily hodnotu naturálních požitků se závaznou platností pro jejich úřední obvod a to po předchozím slyšení důvěrníků z pojištěnců a zaměstnavatelů.

§ 11.

Při zařadění do mzdových tříd rozhoduje výše mzdy (služného), kterou mají pojištěnci za určitý čas (časová mzda).

Smluví-li se mzda (služné) dle jiných známek (mzda akordní neb od kusu, dávky osob třetích a pod.), stanoví se mzdová třída dle obnosu připadajícího pravděpodobně nebo obvykle na týden, měsíc nebo rok.

Změní-li se mzda, změní se i zařadění do mzdové třídy, avšak teprve počátkem příštího platebního období příspěvkového. Nepřihlíží se k změnám, které netrvají nebo nepotrvají pravděpodobně déle jednoho měsíce (změny přechodné).

b) Pojištěnci samostatně výdělečně činní.

§ 12.

Pojištěnci samostatně výděleční jsou roztříděni dle výše přiznaného příjmu z jejich samostatné výdělečné činnosti v těchto 6 příjmových tříd:

III. Přihlašování pojištěnců.

§ 13.

Přihlašování pojištěnců výdělečných nesamostatně stíhá zaměstnavatele i pojištěnce (zaměstnance).

§ 14.

Zaměstnavatelem dle tohoto zákona jest osoba, na jejíž účet jest provozován podnik (hospodářství).

V domáckém průmyslu se pokládá zaměstnavatele podnikatel, na jehož účet se provozuje práce domácká. Spolupodnikatelé a zprostředkovatelé (skladoví mistři, faktoři a pod.) jsou spoluzodpovědni za plnění povinností uložených zaměstnavateli dle tohoto zákona, zejména ručí solidárně s ním za příspěvky pojistné.

§ 15.

zaměstnavatelé jsou povinni vésti a po pět raků uschovávati zápisky o pojištěncích zaměstnaných u nich v takové míře, aby se z nich dala zjistiti mzda (služné) a mzdová třída (mzdové zápisky).

Pojišťovny zřízené dle tohoto zákona mohou svými zmocněnci, opatřenými řádnou legitimací, nahlížeti do mzdových zápisků a činiti si z nich výpisky pro svoji úřední potřebu.

Podrobná ustanovení o vedení a uschovávání mzdových zápisků vydá vláda naří zením.

§ 16.

Jestliže zaměstnavatel nevede a neuschovává mzdové zápisky nebo je vede tak, že nelze dle nich bezpečně zjistiti mzdu a určiti třídu mzdovou toho kterého pojištěnce zaměstnaného u něho nebo jestliže odepře předložiti k nahlédnutí a vypsání mzdové zápisky zmocněnci pojišťovny řádně legitimovanému, může pojišťovna určiti mzdovou třídu pojištěncovu dle dat z předchozího období nebo jiným vhodným způsobem.

Proti tomuto zařadění může si zaměstnavatel stěžovati jen tehdy, prokáže-li, že bylo tím zákona nesprávně užito nebo že zákon byl porušen, že se zařadění stalo na patrně nesprávných skutečnostech, nebo že řízení trpí podstatnými vadami.

§ 17.

Zaměstnavatel jest povinen každého svého zaměstnance podrobeného sociálnímu pojištění přihlásiti neb odhlásiti u příslušné okresní sociální pojišťovny do tří dnů od nastoupení zaměstnání nebo vystoupení z něho, jakož i do tří dnů po vzniku nebo po zániku pojistné povinnosti.

§ 18.

Přihláška tato obsahujž alespoň:

1. jméno a příjmení pojištěncovo,

2. data jeho narození,

3. den nastoupení zaměstnání nebo den vystoupení ze zaměstnání,

4. den vzniku nebo zániku pojistné povinnosti,

5. data potřebná pro určení mzdové třídy,

6. označení okolností, na které druhy sociálního pojištění se vztahuje pojistná povinnost,

7. vlastnoruční podpis zaměstnavatelův a zaměstnancův. Znamení ruky budiž stvrzeno dvěma svědky s uvedením jejich charakteru a bydliště.

§ 19.

Zaměstnavatel i zaměstnanec (§ 21) jsou povinni do tří dnů oznámiti příslušné okresní sociální pojišťovně každou změnu okolností jmenovaných v §u 18.

Lze-li v přihlášce určiti výšku mzdy (služného) jen dle odhadu (§ 11, odst. 2), buďte údaje dodatečně opraveny, shledáno-li později, že odhad byl nesprávný.

§ 20.

Zaměstnavatelé, nesplnivší svoji povinnost přihlašovací zcela nebo splnivší ji neúplně, jsou povinni dodatečně zaplatiti příslušné pojišťovně celé dlužné příspěvky s 5%ními úroky z prodlení bez nároků na srážky ze mzdy (služného) svých zaměstnanců, jim jinak dle zákona patřící.

§ 21.

Zaměstnanci podrobení sociálnímu pojištění jsou povinni učiniti okresní sociální pojišťovně přihlášku ve formě a o okolnostech naznačených v §ech 17-19 nejdéle do tří dnů po tom, co se přesvědčili, že jejich zaměstnavatel nesplnil svoji povinnost přihlašovací. Přihlášku tu zaměstnanec podepíše vlastnoručně a uvede v ní výslovně, že jejich zaměstnavatel ho dosud nepřihlásil.

Za tou příčinou jsou zaměstnanci povinni žádati na svém zaměstnavateli po uplynutí lhůty, jež byla mu dána k přihlášce, aby se jim vykázal listinným dokladem (rubrikou, stvrzenkou a pod.), že povinnou přihlášku již učinil.

§ 22.

Zaměstnanci jmenovaní v §u 4, lit. a), b), jakož i dobrovolní pojištěnci jsou povinni se sami přihlašovati (§§ 17-19). Zaměstnavatelů jejich se tato povinnost netýká.

§ 23.

Samostatně výdělečně činní podléhající sociálnímu pojištění jsou povinni do 8mi dnů oznámiti okresní sociální pojišťovně, příslušné dle jejich bydliště:

1. Nastoupení samostatné výdělečné činnosti, podrobené pojištění,

2. vystoupení z této výdělečné činnosti,

3. zánik pojistné povinnosti,

4. změnu okolností uvedených v §u 24, 5. přerušení samostatné výdělečné činnosti činností nesamostatně výdělečnou, která potrvá déle týdne, ačli posléze uvedená činnost zakládá ohlašovací povinnost dle §u 17 a 22.

§ 24.

Oznámení (přihláška) v §u 23 jmenovaná obsahujž zejména:

1. Jméno a příjmení pojištěncovo,

2. data jeho narození,

3. den nastoupení nebo zániku pojistné povinnosti,

4. přesné označení výdělečné činnosti povinné pojištěním,

5. data potřebná pro určení třídy,

6. vlastnoruční podpis pojištěncův (znamení ruky).

§ 25.

Pojištěnec samostatně výdělečně činný jest povinen na požádání dáti nahlédnouti do svých knih, poznámek o příjmech nebo do daňových výměrů za poslední tři léta řádně se legitimujícímu zmocněnci sociální pojišťovny, k níž patří.

Odepře-li to učiniti, může pojišťovna určiti příjmovou třídu jeho dle dat z předchozího období nebo jiným vhodným způsobem.

Proti takovému zařadění si může pojištěnec stěžovati jen za podmínek jmenovaných v §u 16.

IV. Úhrada nákladů sociálního pojištění.

1. Způsob úhrady (premie).

§ 26.

Prostředky nutné pojistně technicky k zajištění a k úhradě pojistných dávek sociálního pojištění, k úhradě správních nákladů a k dotování reservních i jiných fondů, opatří se Příspěvky pojištěnců (premiemi).

U pojištěnců výdělečných nesamostatně nese polovinu premie zaměstnavatel ze svého, druhou polovinu zaměstnanec. Nemají-li však tito zaměstnanci mzdu (služné) v penězích, hradí zaměstnavatel ze svého celou premii.

§ 27.

Premie stanoví se v jednotlivých mzdových a příjmových třídách (§§ 8 a 12) ve stejném poměru k průměrné mzdě, nebo k průměrnému příjmu a to odděleně pro pojištění nemocenské, starobní a invalidní. Výše premií, jakož i jaké procento z nich připadne na pojištění, na úhradu nákladů správních a na dotování reservních i jiných fondů, určí vláda nařízením podle předběžných prací statistických a pojistně technických.

2. Odstupňování premií.

§ 28.

Přípustno jest odstupňovati premie dle druhu zaměstnání, závodů, jakož i dle jiných hledisek, pokud dle zkušenosti jsou příčinou podstatných rozdílů v nebezpečí onemocnění a invalidity.

Pro pojištěnce zaměstnané v podniku, jehož zařízení nevyhovuje předpisům o zdravotnictví, lze po dobu toho stavu příspěvky zvýšiti předpisem přirážek až do 50%; přirážky ty hradí zaměstnavatel sám.

Podrobná ustanovení o tom vydá vláda nařízením.

3. Jak dlouho se odvádí premie?

§ 29.

Premie dlužno platiti:

1. Dokud trvá zaměstnání podrobené sociálnímu pojištění,

2. dokud zaměstnanec podrobený pojištění bere mzdu (služné), ač již dříve vystoupil ze zaměstnání,

3. dokud pojištěnec podrobený pojištění nebyl řádně odhlášen,

4. při pojištění invalidním a starobním dokud nenapadl pojištěnci důchod invalidní nebo starobní.

4. Odvádění premií.

§ 30.

Pojištěnci samostatně výděleční, dobrovolně pojištění a osoby jmenované v §u 4, lit. a) a b) odvádějí premie sami ze svého.

Pojištěnci, uvedení v §u 4, lit. a), b), mají právo žádati od svého zaměstnavatele, aby jim nahradil část premie, na něho připadající.

§ 31.

U ostatních pojištěnců, povinných sociálním pojištěním, odvádí předepsané premie zaměstnavatel. Zaměstnavatel jest oprávněn sraziti zaměstnanci ze mzdy (služného) část premie, připadající na něho, do jednoho měsíce od výplaty mzdy (služného) podléhající této srážce.

§ 32.

Částky premií, které si zaměstnavatel srazil neb vybral od zaměstnanců dle §u 31, pokládají se za věc jemu svěřenou.

5. Vyměřování, předepisování a vybíráni premií.

§ 33.

Premie se vyměřují po uplynutí předepsaných období (pozadu) a to:

a) Podle týdnů u pojištěnců výdělečných nesamostatně a placených týdně nebo v kratším období,

b) dle měsíců u ostatních pojištěnců. Za pojištěnce, který vstoupí do pojištění nebo vystoupí z něho během týdne [ad a)] nebo měsíce [ad b)], dlužno zaplatiti premii za celý týden nebo celý měsíc.

§ 34.

Premie jsou splatny vždy poslední den uplynulého týdne (v sobotu) neb uplynulého měsíce (posledního v měsíci) dle toho, jde-li o pojištěnce naznačené v §u 33, lit. a) nebo o pojištěnce v §u 33, lit. b).

§ 35.

Premie předepisuje a vybírá:

a) u pojištění nemocenského místně příslušná okresní sociální pojišťovna,

b) u pojištění invalidního a starobního místně příslušná zemská úřadovna Ústřední sociální pojišťovny.

Vybírání dějž se, pokud možno, šekem poštovní spořitelny.

Okresní sociální pojišťovna může vybírati premie svým zmocněncem, opatřeným řádným průkazem.

Zemská úřadovna má právo obrátiti se při vybírání na okresní sociální pojišťovnu.

6. Premie zadržené a neprávem zaplacené.

§ 36.

Premie nezaplacené včas (zadržené) a zaplacené neprávem třeba zúročiti 5. Premie zaplacené neprávem vrátí se tomu, kdo je zaplatil, avšak jen na jeho žádost.

7. Vymáhání premií.

§ 37.

Nezaplatí-li povinný zaměstnavatel nebo pojištěnec premie vyměřené jemu řádně, obrátí se pojišťovna oprávněná k tomu na politický úřad I. stolice příslušný dle bydliště nebo pobytu dlužníkova se žádostí, aby vydal platební rozkaz.

Platební rozkaz buď urychleně vydán a doručen do vlastních rukou dlužníkových a obsahujž mimo jiné podstatné náležitosti také výzvu k dlužníkovi, aby buď do 14ti dnů zaplatil nebo do 14ti dnů podal námitky proti platebnímu rozkazu. O námitkách zavčas podaných rozhoduje správní úřad státní dle předpisů uvedených v tomto zákoně.

§ 38.

Nezaplatí-li dlužník ani potom, co platební rozkaz vešel v moc práva, možno proti němu vésti exekuci politickou nebo soudní dle platných zákonů.

K povolení soudní exekuce jest však zapotřebí, aby bylo politickým úřadem I. stolice potvrzeno, že platební rozkaz jest pravoplatný, nebo že vymáhaná pohledávka (premie) spočívá na smíru uzavřeném před politickým úřadem.

§ 39.

Premie dle tohoto zákona předepsané a splatné mají v exekučním, konkursním (vyrovnávacím) řízení totéž pořadí, jako daně a veřejné dávky.

sbíhají-li se s těmito dávkami dojdou úhrady teprve po nich, avšak přede všemi soukromými právy zástavními a soukromými pohledávkami.

8. Promlčení premií.

§ 40.

Právo vyměřovati premii, jakož i právo vymáhati vyměřenou premii se promlčuje ve třech letech po tom, co premie byla splatna nebo co dlužník byl vyrozuměn o vyměření.

Jestliže premie nemohla býti vyměřena vůbec nebo řádně pro vědomě nesprávné údaje zaměstnavatelovy nebo pojištěncovy, promlčuje se právo vyměřiti premii v desíti letech.

§ 41.

Promlčení se přerušuje:

1. U práva vyměřiti premii jakýmkoliv opatřením směřujícím k vyměření premie a to dnem, co se dlužník dověděl o opatření tom,

2. u práva vymáhati vyměřenou premii doručením platební výzvy dlužníkovi, povolením platební lhůty, zavedením exekuce, jakož i v případech stanovených obdobně v konkursním (vyrovnávacím) řádě.

9. Vrácení premií.

§ 42.

Zaplacené premie se vracejí mimo případ v §u 36 uvedený také pojištěnkám, které se provdají do 2 roků po vystoupení z pojištění nebo které do dvou roků po provdání vystoupí z pojištění.

Vrací se jim však jen polovice premií zaplacených za ně a připadajících na pojištění invalidní a starobní.

Nárok tento musí býti uplatněn do roka po provdání nebo po vystoupení z pojistné povinnosti a požívá ochrany uvedené v §§ 51 a 52.

Vrácením premie zanikne nárok z pojištění.

V. Uplatnění nároků z pojištění.

§ 43.

Nároky na dávku ze sociálního pojištění může uplatniti jen pojištěnec nebo jiná osoba oprávněná k tomu dle tohoto zákona a jejich zákonný zástupce.

Zemře-li čekatel sociálního pojištění mezi uplatňováním nároku, přechází právo na jeho zákonné dědice.

§ 44.

Osoby, oprávněné uplatniti nároky ze sociálního pojištění (§ 43), mají svůj nárok přihlásiti s potřebnými doklady u okresní sociální pojišťovny.

Přihlášky nároků z nemocenského pojištění vyřídí okresní sociální pojišťovna. Přihlášky nároků z pojištění invalidního a starobního předběžně prozkoumá okresní sociální pojišťovna jako pomocná úřadovna Ústřední sociální pojišťovny a vykoná nutná šetření a doplnění.

Při pojištění invalidním jest oprávněna okresní sociální pojišťovna jako pomocná úřadovna Ústřední sociální pojišťovny dáti čekatele invalidního pojištění lékařsky prohlédnouti.

§ 45.

Vykonajíc předběžná šetření (§ 44), předloží okresní sociální pojišťovna přihlášky uvedené v §u 44, odst. 3 s přílohami a se svým dobrým zdáním příslušné zemské úřadovně Ústřední sociální Pojišťovny. Ta po potřebném snad doplnění odevzdá přihlášky důchodové komisi, aby je vyřídila.

§ 46.

Byla-li některá z dávek sociálního pojištění přiznána zcela nebo z části dle žádosti oprávněného, dlužno uvésti v písemném výměru také výši a splatnost přiznaných dávek.

Proti částečnému neb úplnému zamítnutí žádosti možno podati v nepřekročitelné lhůtě uvedené v tomto zákoně žalobu u příslušného Sociálně pojišťovacího soudu.

Totéž platí také o výměrech, jimiž se odnímají dávky sociálního pojištění již přiznané.

§ 47.

Výměry, kterými se přiznávají neb odnímají důchody invalidního a starobního pojištění, dlužno oznamovati příslušným chudinským úřadům (obcím) osoby, jíž se výměr týče.

Podrobná ustanovení o formě, obsahu a způsobu vyřizovati přihlášky týkající se uplatňování nároků ze sociálního pojištění upraví jednací řády sociálních pojišťoven.

VI. Jak se poukazují (vyplácejí) dávky ze sociálního pojištění.

§ 48.

Dávky ze sociálního pojištění se poukazují (vyplácejí):

a) u nemocenského pojištění týdně pozadu,

b) u invalidního a starobního pojištění měsíčně napřed.

Na žádost sociální pojišťovny jest oprávněný příjemce povinen předložiti potvrzení o nemoci, invaliditě, životě nebo svém vdovství.

Kdo požívá některé z dávek ze sociálního pojištění, hlásiž do 8mi dnů příslušné sociální pojišťovně každou změnu svého bydliště a oprávnění.

Končí-li právo na důchod během měsíce, nevracejí se přijaté částky.

§ 49.

Výplata důchodů z invalidního a starobního pojištění se staví:

1. Požívá-li oprávněný důchodu dle zákona o úrazovém pojištění dělnictva ze dne 28. prosince 1887 čís. 1 ř. z. z r. 1888 ve výši, rovnající se alespoň důchodu invalidnímu, starobnímu, vdovskému nebo sirotčímu (pohřebnému neb odbytnému). a je-li oprávněný ten důchod v té době jinak splatný.

Je-li důchod úrazového pojištění menší, doplatí se jen rozdíl mezi důchodem tímto a důchodem invalidním nebo starobním.

2. Je-li důchodce v trestu na svobodě (ve věznici, trestnici, donucovací pracovně a pod.) déle měsíce jednoho. Má-li však příslušníky rodiny odkázané na jeho příjem a mající vůči němu zákonný nárok na výživu, budiž jim důchod vyplácen po dobu tohoto trestu.

§ 50.

Vyšlo-li dodatečně na jevo, že dávky sociálního pojištění byly přiznány vůbec nebo ve větší výši neprávem (omylem), zastaví se nebo sníží dávky ode dne příští jejich neoprávněné splatnosti.

Neprávem vybrané dávky vracejí se jen tehdy:

a) Byly-li vyměřeny příjemci na základě jeho nesprávných údajů o rozhodných okolnostech nebo

b) je-li rozsudkem trestního soudu zjištěno, že příjemce vylákal dávky nějakým trestním činem. V tomto případě nemohou býti započítány příspěvky zaplacené za dobu přes předepsanou lhůtu čekací do výše důchodové, dokud není nahrazena škoda.

VII. Nedovolené úmluvy a jednání.

§ 51.

Nikdo není oprávněn úmluvami (řády) vyloučiti neb omeziti platnost tohoto zákona v neprospěch pojištěnců a jejich příslušníků (pozůstalých).

Úmluvy (řády), příčící se tomuto zákazu, jsou bezúčinny.

§ 52.

Dávky ze sociálního pojištění nemohou býti postoupeny a zastaveny.

Zabavení (exekuce) jest přípustno jen při pohledávkách ze zákonné alimentační povinnosti proti osobě oprávněné k dávkám ze sociálního pojištění.

Právní (úřední) jednání, příčící se tomu, nemají účinku.