Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S.R.Č.

I. posl. dra Bartoška a spol. min. vnitra o nepřípustné praxi konfiskační a nepřípustném počínání si politického úředníka,

II. posl. Laube, dra Uhlíře, Pelikána a soudr. min. soc. péče, zemědělství a zásobování ve věci vypovězení kolektivní smlouvy pracovní v zemědělství,

III. posl. Najmana, Anděla a druhů min. financí o nepřiměřeném předpisování daní,

IV. posl. Tománka a spol. min. financií v záležitosti vyrúbenia a exekvovania daní v prievidzkom okrese,

V. posl. Grünznera, Blatné, Häuslera a druhů min. financí o přeřadění úředníků tabákové režie ze skupiny C a D do skupiny B a C státních zaměstnanců,

VI. posl. Beutela, Čermaka, Schweichharta a druhů vládě o nedostatečném poukazování obecních přirážek,

VII. post. Schälzkyho a druhů min. vnitra o neodůvodněném a svévolném použití zbraně a poranění na těle 22letého Alfonse Krejczika četníky v Darkovicích,

VIII. posl. Scharnagla a druhů min. školství a národní osvěty, jakož i vnitra, o ministerském výnosu, aby si místní školní výbory opatřily státní prapory,

IX. posl. Scharnagla, dra W. Feierfeila a druhů min. zemědělství n opatřeních k zamezení škod způsobených bzumkou obilnou,

X. posl. dra Lehnerta a druhů předsedovi vlády o přehmatech libereckých politických úřadů,

XI. posl. dra Lehnerta a druhů min. vnitra o dvoujazyčných místních tabulkách v libereckém okrese,

XII. posl. dra Lehnerta a druhů min. vnitra o dvoujazyčných pouličních tabulkách v Mladé Boleslavi,

XIII. posl. Matznera a druhů min. národní obrany o stržení pomníku v Jindřichově,

XIV. posl. Daruly a soudr. min. školství a národní osvěty a min. železnic o nesprávném zařadění úředníků, majících vyšší obchodní školy, na Slovensku ze statutu II B do statutu III A.

XV. posl. dra Spiny a druhů předsedovi vlády a příslušným ministrům o rozdělení liechtensteinských dvorů v Žichlínku a Lukové v okrese lanškrounském, a vůbec o útocích proti německému rázu jazykového ostrova hřebečovského,

XVI. post. Simma a druhů min. železnic o rozsáhlém překládání německých železničních zaměstnanců na tratích liberecko-jablonecko-tannvaldské dráhy,

XVII. posla Hackenberga, Häuslera, Jokla a druhů min. školství a národní osvěty, že v Olomouci byly opět odňaty německé školní místnosti pro české školy,

XVIII. posl. Jokla, dra Haase, Heegera a druhů min. vnitra o nepřístojnostech při sestavování voličských seznamů na Těšínsku.

I./3887.

Interpelace

poslance JUDra Theodora Bartoška a spol.

ministrovi vnitra

o nepřípustné praksi konfiskační

a nepřípustném počínání si politického úředníka.

Pane ministře!

V týdeníku ťHlasy českomoravské VysočinyŤ, který vychází v Hlinsku a to v čísle 32, ročník VI. ze dne 5. srpna 1922 byl konfiskací na několika místech zkomolen článek tohoto znění:

Reakce a byrokracie.

Rozčarování snu našeho národa a republikánské svobodě slova i tisku ve svobodné vlastní demokratické republice, jehož jsme nyní aktivními účastníky, stává se den ke dní markantnějším. Státní úřady, které mají býti ochranitely svobody, chikanují svobodomyslné pokrokové řečníky i novináře, honí je k soudům, konfiskují, vynášejí pokuty i tresty a takřka chvíle co chvíle potvrzují se zprávy, že byrokracie úřední přišlápla samolibě a s gustem pokrokové instituce. Bývá to ovšem provázeno klerikálním tiskem jízlivými poznámkami. Jest nesporno, že reakce jest na postupu za součinnosti svaté byrokracie! Neobyčejná troufalost reakčních živlů projevuje se praksí úřadů republiky, v útocích na školu, na svobodu projevů slovem i tiskem. Klerikální ministři Šrámek a Dolanský nejen že udávají tón, ale vyslovují též svoje veta, diktují a státní úřady jich poslouchají a vykonávací jejich pokynů až příliš ochotně s horlivostí přímo dojemnou.

Do módy mimo jiných ťdemokratickýchŤ vymožeností přišlo zvláště úřední potlačování svobodné kritiky, jež příčí se přímo ústavě a viděli jsme, že takový státní zástupce postaví-li si po rakousku hlavu, jest větším o mocnějším nežli práva plynoucí z našich republikánských zákonů proto, že obšity jsou ještě stále platností výkladu rakušáckého, klerikálního a protičeského trestního práva, jež jest přímo ostudným vředem na těle republiky.

Věci, které i za rakouského vládního systému volně se mluvily a tiskly jsou nyní napořád stíhány trestními paragrafy na udání kde koho, třebas vládního komisaře a každému pokrokovému řečníku nebo žurnalistovi či spisovateli se Zásadně hodí na krk paragraf 300 a už vesele se vedou výslechy a rozmazávají věci úplně neškodné a nevinné. Neboť co proti věcným pokrokovým polemikám a řečem, jest troufalé, surové běsnění klerikálního tisku, jehož nikdo neodváží se zakřiknouti, natož pak konfiskovati? - U nás v Hlinsku, v tom pokrokovém městě Hlinsku, dočkali jsme se odporného zjevu. Na táboru Volné Myšlenky v Hlinsku, svolaný za účelem protestu proti rozmáhající se klerikální reakci a za účelem odvrácení možné srážky pokrokového občanstva s troufalou klerikální vyzývavostí, kulminující v pořádaném táboru i průvodu strany lidové a Orlů, dostavil se vládní komisař dr. Preininger z Chrudimě v uniformě zlatem krumplované...A dokázal, že dnes věříme, co jsme nikdy věřiti nechtěli, že státní úřady zůstaly těmi starými, že se přebarvila jenom firma c. k. a pozměnila uniforma.

Na táboru mluvili řečníci: farář čsl. církve Hulínský, rada zem. soudu dr. Červenka z Pardubic a sekretář sociální demokracie z Pardubic Jirout. Mluvili důstojně, věcně, rozumně a co chvíli nabádali ke klidu, žádajíce přítomné, aby táboru lidovců se neúčastnili, poněvadž by věc pokroku poškodili, (jak akcentoval zvláště dr. Červenka), kdyby snad mělo dojiti k nějakým nezákonnostem.

Průběh táboru byl veskrze klidný a tak hladký, že vládní komisař dr. Preininger ani slovíčkem, ani posunkem neměl příčiny zakročiti, ba po skončení táboru vyslovil předsedovi táboru spokojenost nad věcným a klidným chodem i uspořádání táboru a nad slušnou úrovní všech řečníků. Pak odebral se na tábor klerikální - nu a pak to přišlo. Celé předsednictvo bylo obesláno k soudnímu výslechu následkem trestního udání na všechny tři řečníky vzneseným vládním komisařem drem Preiningrem pro paragraf 300, t. j. pro pobuřování.

Věc sama byla by jen důkazem naivní neschopnosti dra Preiningera, který en passant řečeno, měl oslavnou řeč při nedávném otevření Sokolovny ve Svratouchu, kdyby neměla tu hrůznou, pobuřující a zároveň odpuzující vlastnost, že skrývá v sobě právě čertovo kopýtko, za každou cenu znemožniti pokrokové projevy a zastrašiti všecky řečníky obávaným paragrafem 300.

Řeči řečníků pohybovaly se úplně v rámci zákona, což dokáže se nejen předsednictvem, ale sty a sty účastníky, ba dokázal to p. dr. Preininger sám.

A přece udává. Proč? Pod jakým vlivem? Z jakého popudu či základu?

Protestujeme proti takovému chování se státního úředníka, protestujeme co nejenergičtěji ve jménu všeho pokrokového občanstva a žádáme na patřičných místech nápravy. Občanstva hlinecké jest roztrpčeno na nejvyšší míru dvojím loktem politického úředníka dra Preiningra a politická správa okresní učiní dobře, když p. dra Preiningra do Hlinska vůbec vysílati nebude, poněvadž občané pokrokoví pozbyli naprosto důvěry v jeho úřední nestrannost.

Občanstvo hlinecké najde již cestu, aby p. dnu Preiningrovi bylo dáno na srozuměnou jak o něm smýšlí a že si jeho návštěv v Hlinsku nepřeje.

Jest věru stydno člověku, že ve čtvrtém roce republiky musí psáti o takovýchto zjevech. Volnou Myšlenku to ovšem nezarazí na dráze nastoupené.

Volná Myšlenka nebála se říci pravdu za Rakouska, neodstrašily ji ani žaláře, ani konfiskace tisku a majetku a tím méně bude se obávati vésti boj do krajnosti za svobodu svědomí ať je to kdokoliv a kdekoliv a proti komukoliv.

Okresní správa politická v Chrudimi zabavila článek tento pro § 300 tr. z., jakkoli článek obsahuje tvrzení, jež daleko spíše mělo býti podnětem disciplinárního řízení proti úředníku téže okresní politické správy dru Preiningerovi, nežli předmětem konfiskace.

Jest zajisté naprosto nepřípustné, aby politický úředník, který úředně účastní se schůze, v referátech na schůzi té přednášených nic trestného neshledává a výslovně ještě projeví své uspokojení nad tím, že všecky ony referáty byly věcné a klidné, pojednou činil trestní oznámení proti všem projevu onoho účastným řečníkům, potvrzoval, že všichni tito řečníci dopouštěli se ve svých projevech činů trestních a vyvolával trestní řízeni proti ním všem. Myslíme-li logicky a předpokládáme-li, že na schůzi intervenoval úředník průměrně schopný a svých povinností dbalý, pak možno jest jen jedno z dvojího: bud se řečníci dopouštěli ve svých referátech činů trestních, pak bylo povinností dra Preiningera, aby páchání těchto trestních činů zamezil případně i rozpuštěním schůze, anebo nedošlo tam k žádným trestním projevům a pak jest zbytečným trestní řízení proti zúčastněným osobám. V každém případě jest třeba, aby se dr. Preininger zodpovídal, proč buď řečníků nenapomenul a schůzi nerozpustil, anebo proč činil bezdůvodně trestní oznámení. Naprosto však nemůžeme souhlasiti s tím, aby dopustil-li se politicky úředník omylu, ne-li činu daleko ještě horšího, byla ťnápravaŤ zjednávána tím, že se zamezí o věcí mluviti anebo v novinách psáti. Podivně se vyjímá, že takovýmto neomaleným způsobem umlčuje veřejné mínění právě úřad, jehož úředníku tak vážná výtka v zabavené stati byla učiněna.

Podepsaní se tedy táží pana ministra vnitra:

1. pokládáte za srovnalé s kulturou 20. století, aby, když úředník dopustí se notorického přehmatu, nesmělo býti jednání jeho podrobeno zasloužené veřejné kritice,

2. a jste ochoten dáti jednání dra Preiningera vyšetřiti disciplinárně a sděliti tazatelům výsledek tohoto šetření?

V Praze dne 25. října 1922.

Dr. Bartošek,

Slavíček, Langr, Sladký, Draxl, Trnobranský, Hrušovský, Špatný, Netolický, Laube, David, dr. Uhlíř, Pelikán, Buříval, Pechmanová, Sajdl, Landová-Štychová, dr. Patejdl, Prášek, dr. Vrbenský, Zeminová.

IL/3887.

Interpelace

poslanců Rudolfa Laube, dra Uhlíře, Jana Pelikána a soudruhů ministrům sociální péče, zemědělství

a zásobování

ve věci vypovězení kolektivní smlouvy pracovní v zemědělství.

Zaměstnavatelské organisace v zemědělství vypověděly Směrnice a na základě těchto uzavřené smlouvy, a nebudou-li do 31. prosince t. r. ujednány směrnice nové, nastane dnem 1. ledna 1923 stav bezesmluvní.

Tato možnost je velmi nebezpečná a mohla by zmařiti všechno, co pro konsolidaci poměrů v zemědělství a na prospěch celku bylo vykonáno.

Zabrániti tomu nespočívá v moci odborových organisací dělnických, neboť zástupci zájmových organisaci zaměstnavatelských kladou pro ujednání Směrnic na rok 1923 takové podmínky, kterým při nejlepší vůli a při nejlepším porozumění pro stávající hospodářskou krisi vyhověti jest nemožno. (Dne 16. t. m. sešel se subkomitét Zemského poradního sboru pro záležitosti zemědělského dělnictva v Čechách k jednání o Směrnicích na rok 1923).

Zástupci zaměstnavatelů prohlašují, že zemědělská výroba je 53% pasivní a mzda že na této pasivitě participuje 9%. K sanaci této pasivity bylo by nutné snížení mzdy o - šedesát procent.

Zástupci dělnictva prohlašují, že každé snížení mzdy dělnictvu znamená snížení jeho dosti skrovné životní úrovně a požadování snížení mzdy znamenalo by úplně jeho vyhladovění. K sanaci pasivity v zemědělské výrobě, jeví-li se tato skutečně, nutno hledati jiné prostředky, (jiné cesty), než bráti dělnictvu skrovné sousto od úst a úhradu nutno vzíti tam, kde se vzíti dá. Námitky tyto byly doložené statistickými daty, které dovolujeme si P. T. ministerstvům k posouzení předložiti.

Požitky naturální i peněžní zemědělského deputátního dělníka jsou následující:

Měsíčně:

Deputátník pracuje denně 12 hodin (v neděli 3 hodiny), celkem za měsíc 324 hodin. Připadá mu na hodinu Kč 1.52. Deputátníkům nižší kategorie (volákům) a v oblastech obilnářské, bramborářské a pícninářské připadá na hodinu méně.

Mzda v jednotlivých oblastech je následující:

Jaké výživné hodnoty mají naturální požitky deputátníka:

Měsíčně:

Člověk těžce pracující, jakým je zemědělský dělník spotřebuje k udržení své tělesné síly a pracovní zdatnosti (schopnosti) na 1 kg tělesné váhy denně 45-60 kalorií. Dítě na 1 kg tělesné váhy spotřebuje více.

Počítáme-li na dospělého člověka průměrnou váhu 70 kg a denní spotřebu kalorií 3.500, tedy deputátník se svou manželkou spotřebují měsíčně 210.000 kalorií.

Pro děti těchto deputátních manželů zbývá 98.710 kalorií. Jsou-li tyto děti dvě v prostředním dětském stáří, je pro ně toto množství přiměřené. Je-li však v rodině dětí více, nedostává se.

Jmenované deputátní požitky zemědělských dělníků jsou přesně vyměřeny a nemá-li býti jejich životní úroveň snížena na minimum, musí zůstati tyto požitky nedotčeny. Životní úroveň deputátníků a jejich rodin nesmí býti snížena, neboť zemědělské výrobě, odvětví v našem národohospodářském životě tak důležitém, musí býti zdatné pracovní síly za všech okolností zachovány.

Jinak je tomu s deputátem palivovým. I rodina deputátníkova potřebuje teplé jídlo nejméně třikráte denně, musí každý týden práti prádlo, péci chléb a jistě i ona v zimě ve své světničce chci se ohřáti a zmoklý oděv osušiti.

Za těchto okolností nastává následující spotřeba paliva:

Deputátní rodina dostane však ročně pouze 24 q hnědého uhlí a 4 prostorové metry dříví. Schází tedy k úhradě uvedené potřeby téměř celá polovina uhlí a s dřívím vyjde se jen velmi skrovně. To znamená, že nemůže-li deputátník sobě uhlí přikoupiti, nemaje k tomu potřebných peněžních prostředků, nesmí třikráte denně vařiti, prádlo musí vyvařovati na polovic, v zimě musí ve studené světnici mrznouti, nemůže si mokrý oděv osušiti. Z uvedeného vidno, jak oprávněný jest požadavek vyššího palivového deputátu.

Pokud týká se peněžních požitků deputátníků, nutno uvážiti, že ani zemědělský dělník nemůže jísti samotnou mouku a suché brambory, že k úpravě i jednoduché stravy potřebuje různé přípravy, sůl, koření a pod., že musí koupiti nedostávající se omastek, že alespoň jednou za týden chce jísti kousek masa, že nemůže choditi nahý a bos, tedy jeho mzda při dnešní ceně životních potřeb není jistě závidění hodná.

Domácím chovem drobného zvířectva je dělnictvu jen v řídkých případech lepší existence umožněna a tam, kde chová si deputátník vepře, nedostane tuk, kde kozu, nedostane mléko.

Diety deputátníkům bývají vypláceny jen tehdy, mešká-li přes poledne nebo pozdě večer mimo domov a neznamenají žádné skutečné zvýšení mzdy, naproti tomu mnohdy práce, podmiňující vyplacení diety, přináší dělníku škodu.

Uvádíme dále: naturální požitky deputátníků jsou jen nepatrně větší, nežli jaké byly před válkou. Zplatila-li se tehdejší mzda obnášející 20 až 40 K obilím, potřeboval zaměstnavatel 95-190 kg (21 K za 1 q). K zaplacení nynější mzdy 90 až 180 Kč měsíčně, potřebuje zaměstnavatel obilí 65-130 kg (140 Kč za 1 q). V tomto případě je tedy proti době válečné ještě ve výhodě.

Toto vše je důkazem, že na požitky deputátníků nesmí býti sáhnuto, nemá-li utrpěti lidskost a nemají-li sociální křivdy býti zvýšeny.

Zemědělské dělnictvo denně zaměstnané má po snížení mzdy od 1. října 1922 následující hodinové mzdy v korunách:

Toto dělnictvo I. a II. kategorie (dospělí mužové a ženy) mají nároky na kompensační brambory a sice: za 100 odpracovaných dnů 3 q, za 125 dnů 4 q a za 150 dnů 5 q bramborů zdarma.

Před válkou platilo se dělnictvu II. a III. kategorie (III. kategorie hoši a děvčata pod 16 roků) za 10 hodin denní práce 80-120 hal. Zaplatil-li zaměstnavatel tuto předválečnou mzdu obilím, potřeboval k tomu 38-57 dkg obilí (21 K za 1 q).

Při nynější hodinové mzdě Kč 0.60-1.25 potřebuje zaměstnavatel k tomuto samotnému účelu 43-89 dkg obilí (140 Kč za 1 q). Není však tomu dávno, co cena obilí byla až 400.- Kč i více. Zde tedy zaměstnavatel proti době předválečné byl ve veliké výhodě, jelikož k zaplacení své dělnice potřeboval méně obilí, nežli v době uvedené.

Vezme-li se v úvahu potřebné množství obilí na zaplacení nynější mzdy u porovnání s množstvím obilí potřebným k zaplacení mzdy v době předválečné, je nynější množství obilí větší a byl by tedy zaměstnavatel v nevýhodě a mohlo by toto zemědělskou výrobu zatěžovati.

Toto však je pouze zdánlivé, neboť zemědělské dělnice (tato kategorie padá nejvíce na váhu) tento příjem zase zemědělské produkci bohatě vrací.

Uvádíme příklad:

Z uvedeného vidno, že zemědělské produkty musí se platiti přímo nebo nepřímo v cenách až 25X vyšších, nežli v době předválečné. A byly doby nedávné, kdy tyto produkty muselo dělnictvo platiti i v cenách daleko vyšších.

Uvedené je důkazem, že ani dělnictvo denně zaměstnané svou mzdou zemědělskou výroba nezatěžuje, mzdy snížiti není mu možno bez snížení jeho životní existence a měla-li by býti mzda snížena, podmiňovalo by toto dříve snížení cen všech životních potřeb.

Je-li zemědělská výroba skutečně zatížena, mohlo by toto býti někde jinde a jako doklad toho uvádíme -referát okresního heitmana Welga přednesený na schůzi hospodářské komise v Brně o výši cen různých věcí v zemědělských podnicích potřebných a v časopise ťVenkovŤ dne 7. listopadu t. r. uveřejněný. Dle tohoto referátu je ví se ceny následující:

Severní Morava:

Moravsko-Budějovicko.

Z okolí Hoštic u Rudy.

Z uvedených faktů vychází na jevo, že důvody zaměstnavatelů pro vypovězení kolektivní smlouvy pracovní a snížení mezd zemědělských dělníků nejsou opodstatněny a že prosazení diktátu toho vyvolati musí rozhořčený boj sociální.

Podepsaní dotazují se interpelovaných pánů ministrů:

1. Co hodlají zúčastněná ministerstva učiniti, aby zabráněno bylo vypuknutí sociálního boje v zemědělství?

2. Zdali svým právem a vlivem hodlají působiti k uzavření řádné smlouvy pracovní mezí zemědělským dělnictvem a jeho zaměstnavateli, jakož i k uzákonění uzavřených kolektivních smluv?

V Praze dne 28. listopadu 1922.

Laube, dr. Uhlíř, Pelikán,

Zeminová, Pechmanová, Sajdl, dr. Bartošek, Landová-Štychová, Langr, Draxl, Špatný, Buříval, Sladký, dr. Pateidl, Netolický, David, Trnobranský, Prášek, dr. Vrbenský, Slavíček, Hrušovský.

III./3887.

Interpelace

poslanců J. V. Najmana, K. Anděla a druhů

ministru financí

o nepřiměřeném předpisování daní.

Přes všecky sliby, že daně vyměřovány budou spravedlivě a vymáhány takovým způsobem, aby poplatníky neničily, docházejí nás stále stížnosti na nepřiměřeně vysoké daňové předpisy.

Tak na příklad: Barbora Habartová, Milevsko čp. 434, jejíž muž padl ve válce a zanechal zda 4 nezaopatřené děti, provozuje s jedním dělníkem soustružnictví, pouze však po tři dny v týdnu. Této chudé ženě, která stěží uhájí skrovnou existenci předepsáno bylo daně výdělkové za rok 1922 Kč 353.52. Netřeba zajisté podotýkati, že předpis ten jistě neodpovídá daným poměrům a jest příliš vysoký.

Mezníku Front. Pechovi v Ratibořských Horách, který živí osmičlennou rodinu, předepsáno bylo daní 2.162 Kč. Jelikož obchod jeho jest nepatrný, nemohl platebním svým povinnostem včas dostáti a hrozí se mu dražbou zabavených předmětů. Ježto je v místě všeobecně známo, že jmenovaný jest zcela nemajetný, což potvrzuje i obecní úřad, předpokládá berní správa, že by v místě nikdo na dražbu nepřišel a svršky v Horách Ratibořských by prodány nebyly. Vyhrožuje proto, že je převeze do Tábora a tam prodá.

Uvedené případy jsou zajisté křiklavým dokladem, jakým způsobem daně se vyměřují a vymáhají, a jest samozřejmo, že za těchto poměrů šíří se mezi poplatnictvem značná nespokojenost. Podepsaní se táží:

1. Ví pan ministr o těchto případech?

2. Hodlá pan ministr financí zakročiti a podřízeným úřadům učiniti rozklad, aby při vyměřování a vymáhání daní braly ohled na majetkové poměry poplatnictva?

V Praze dne 28. listopadu 1922.

Najman, Anděl,

Gažík, Pastyřík, dr. Juriga, dr. Kubiš, Mlčoch, Tomik, Bobok, Hancko, Hlinka, Onderčo, dr. Labay; Mikulíček, dr. Buday, J. Kříž, Horák, Vávra, Modráček, Hudec, Stejskal, dr. Spina, Křepek, Tománek.

IV./3887.

Interpellácia

poslanca Floriána Tománka a spol. ministru financií

v zaležitosti vyrúbenia a exekvovania daní v prievidzkom okrese.

Okresný sjazd Slov. Ľudovej Strany dňa 12. nov. b. r. v Prievidzi vydržiavaný verejne protestoval oproti pokračovaniu tamojšieho štátneho berného úradu:

1. Poneváč Riaditeľstvo štátneho berného úradu v Prievidzi dalo mýlnú informáciu daň vyrubujúcej komisií, čomu sa členovia komisie dnes už aj priznávajú a komisia táto ceľkom nevedomky vyrúbila ťažké tisíce daní na takých roľníkov, remeslníkov a obchodníkov, ktorým vlastne len niekoľko sto korún prisluchá platiť.

Na príklad tohoto pokračovania uvadzame nasledovne:

a) Bratia Baškovci, obuvnici v Prievidzi robili pred vojnou so 24 ľuďmi a r. 1914 platili 150 kor. dane; teraz robia s dvoma tovarišmi a platia 10.900 kor. dane.

b) Vojtech Uisághy platil pred vojnou všetkej dane 120 K, teraz mu vzali trafiku a výčap a vymerali mu 1800 K dane.

c) Ján Voglton, obchodník platil (1914) 180 kor. dane a teraz mu vyrubili 5600 kor.

d) Juraj Meliško, mäsiar (v malom) platil pred vojnou 78 kor. dane a teraz platí 7444 kor. dane.

e) Štefan Surový, roľník a tkáč v malom platil v r. 1914 14.75 kor. dane, teraz mu vyrubili 3950 kor. dane.

2. Týmto spôsobom prišla o chlieb celá rada remeslníkov, obchodníkov a roľnikov;

3. daňujúcim občanom okresu prievidzkeho už nestačia ani banky požičiavat na dane;

4. je u nás denne asi 10-15 exekúcií a je obáva, že občianstvo dá výraz svojej nevole v podobe krvavej vzbúry oproti nesnesiteľným ťarcham daní;

5. v iných bohatších okresoch nitrianskej župy neplatí daňovnictvo ani štvrtinu tých daní, ktoré platí poplatnictvo prievidzkeho okresu.

Úctive sa pytame pána ministra financií:

1. či má známost o týchto neznesiteľných daňových pomerov,

2. nie len my, ale celé obecenstvo je presvedčené, že dane sa musia platiť, alenie v tak vysokom stupni.

3. Či je ochotný pán minister vyšetriť účinkovanie tamojšieho berného úradú, vymenovať novú daňovnú komisiu, prezkúmať ustanovenia predošlej komisie a spáchané chyby napraviť?

Praha. 28. novembra 1922.

Tománek,

dr. Kubiš, Tomik, Bobok, Onderčo, Hancko, dr. Labay, Hlinka, dr. Juriga, dr. Gažík, dr. Buday, Najman, Anděl, Mlčoch, Pastyřík, Budig, Mark, Schälzky, dr. Luschka, dr. W. Feierfeil, dr. Petersilka, Horák, Vávra.

V./3887 (překlad).

Interpelace

poslanců Grünznera, Blatné, Häuslera a druhů

ministru financí

o přeřadění úředníků tabákové režie ze skupiny C a D do skupiny B a C státních zaměstnanců.

Úředníci tabákové režie zařadění do skupiny C (tovární úředníci) a D (úředníci zaměstnaní v prodejnách) již dlouhá léta žádají o zařadění do skupiny B a C státních zaměstnanců, poněvadž se nynější jeich zařadění nesrovnává ani s jejich službou ani s jejich kvalifikací. Služba úředníků tabákové režie jest poměrně těžká a velmi odpovědná, poněvadž spravují výdělečný podnik státu. Vyžaduje mnohostranné a odborně technické znalosti. Přes stanovenou 48hodinnou týdenní pracovní dobu jsou úředníci tabákové režie často nuceni pracovati přes čas, což není placeno ani v továrním provozu ani v kanceláři.

Žádost úředníků tabákové režie o přeřadění ze skupiny C a D do skupiny B a C byla již minulého roku častěji předmětem porad státně-zřízeneckého výboru a tento také uznal požadavek úředníků tabákové režie za oprávněný. Přes to však do dnešního dne přeřaděni nebyli.

Aby jim byly aspoň poněkud nahrazeny ú;my, které utrpěli tím, že nebyli dosud přeřaděni, podali úředníci tabákové režie v červenci t. r. ministerstvu financí žádost o remuneraci v této výměře:

což by bylo vyžadovalo úhrnem 500.000 Kč. Také na tento požadavek ministerstvo financí dodnes neodpovědělo.

Podepsaní se tedy táží pana ministra financí:

Ví pan ministr financí o svrchu vylíčených požadavcích úředníků tabákové režie?

Ví-li, jaké opatření zamýšlí pan ministr financi učiniti, aby bylo co nejdříve vyhověno požadavkům úředníků tabákové režie?

V Praze dne 21. listopadu 1922.

Grünzner, Blatny, Häusler, Hackenberg, Schuster, Palme, Dietl, Uhl, Schäfer,

Hillebrand, Pohl, Jokl, dr. Czech, Heeger, Beutel, Schweichhart, Taub, Čermak, R. Fischer, Hirsch, dr. Haas.