Poslanecká sněmovna N.S.R.Č
|
I. volební období |
7. zasedání |
4031.
Interpelace:
I. post. dra Kubíčka a spol. min. zemědělství a vař. prací ve věci stálého odkladu úpravy řeky Metuje, jejíž strženy břeh působí nenahraditelné škody majitelům zemědělských pozemků u Bělovsi u Náchoda,
II. posl. dra Kafky, Kostky a druhů vládě, že politicky dohlédací úřad zastavil usnesení některých samosprávných sborů o udělení darů hladovějícím dětem v Německé říši,
III. posl. Tausika a soudr. vládě o neustálé provokační činností policejního ředitelství v Košicích; o nezákonném vypovídání příslušníků pracující třídy na Slovensku; o vydávání československých příslušníků a politických uprchlíků do horthyovského Maďarska; o provokačním postupu proti ťSkautům FDTJŤ v Košicích, o bestiálním týrání zatčených; o prohlídkách a persekvování hnutí dělnického v Košicích, a o národnostně šovinistickém štvaní obyvatelstva v Košicích pod ochranou policejních úředníků a strážníků,
IV. post. Slavíčka, Hrušovského a soudr. min. zahraničních věcí stran bývalého československého vyslance Karla Perglera v Tokiu.
I/4031.
Interpelace
poslance dra.J. O. Kubíčka a spol.
ministrům zemědělství a veřejných prací
ve věci stálého odkladu úpravy řeky Metuje, Jejíž stržený břeh působí nenahraditelné škody majitelům zemědělských pozemků u Bělovsi u Náchoda.
Z jara r. 1919 byla u hraničního mostu v Bělovsi u Náchoda, přímo u přechodu z pruské půdy na československo, protržena otvorem as 50 m širokým řeka Matuje. Louky i pole jsou úplně zni
čeny nanesením as metr silné vrstvy štěrku. Letošní velká voda dovršila toto dílo spousty.
Poškození zemědělci již čtvrtý rok marně se dožadují úpravy zmíněné strže, která všechny vůkolní pozemky činí naprosto nepotřebnými, neboť celý běh řeky jde nyní těmito pozemky.
Komise pro úpravu řek jako nekompetentní odmítla žádost poškozených. Ministerstvo zemědělství nařídilo pak schválení projektu zemskou správou politickou. V tomto stadiu jest dnes tato věc.
Jelikož postižení zemědělci se marně domáhají, aby s urychlením zamezily se další nenahraditelné škody, tážeme se:
1. Ví pan ministr zemědělství a pan ministr veřejných prací o dosahu hrozící katastrofy strže řeky Metuje u Bělovsi?
2. Jest pan ministr zemědělství a pan ministr veřejných prací ochoten, mocí svého úřadu působiti k zamezení dalších nedozírných škod, naříditi okamžité místní komisionelní šetření a neprodleně započíti, se záchrannými pracemi?
Pro bezprostřední naléhavost hrozící zhouby žádáme pány ministry o okamžité zakročení nejen v zájmu postižených, ale i národohospodářském vůbec.
V Praze dne 28. února 1923.
Dr. Kubíček,
Tůma, Dubický, Chlebounová, dr. Hnídek, Štolba, Mach, dr. Blaho, dr. Srdínko, Beran, Bradáč, dr. Černý, Vraný, Branecký, Malík, Mašata, J. Černý, Rychtera, Molík, Staněk, dr. Šrobár, Vahala.
II./4031 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Kafky, Kostky a druhů vládě,
že politický dohlédací úřad zastavil usnesení německých samosprávných sborů o udělení darů hladovějícím dětem v Německé říši.
Mnoho německých samosprávných sborů v Čechách se usneslo, že udělí dary německým dětem;nebo hladovějícím dětem v Poruří nebo mají takováto věnování v úmyslu. Nyní však okresní politické správy dávají z rozkazu zemské politické správy okresům a obcím na jevo, že by všechna takováto usnesení byla zastavena. Okresní politický úřad odůvodňuje své zakročení §em 102 obecního řádu pro Čechy a §em 79 zákona o Okresních zastupitelstvech, podle kterýchžto ustanovení jsou takováto usnesení nepřípustna. Zmíněné paragrafy dovolují dohlédacím úřadům zakročiti proti usnesením obecních a okresních zastupitelstev jen tehdy, postupuji-li obecní nebo okresní zastupitelstva svými usneseními proti platným zákonům nebo překročují-li obor své působnosti. O porušení Zákona v této věcí samozřejmě naprosto nejde. Co se týká překročení oboru působností,k němuž dozorčí úřad zřejmě přihlíží, musíme především upozorniti na ustanovení §u 28 obecního řádu a §u 50 zákona o okresních zastupitelstvech pro Čechy. § 28 obecního řádu pokládá za věc náležející do oboru působností obce vše, co se především týká nájmu obce a v její mezích vlastní silou může býti obstaráno a provedeno. Úplně podobně vymezuje obor působností okresních zastupitelstev § 50 zákona o okresních zastupitelstvech. Bez jakéhokoliv dalšího důkazu bude jasné, že obce a okres mají především samy rozhodnouti, co jest pokládati za věc náležející
do jejích zájmu nebo do zájmu jejich příslušníků a neméně jasné jest, že zúčastní-li se nějaké pomocné činnosti v mezích peněz svých prostředků, jimiž mohou volně nakládati, i když se tato činnost nevztahuje na příslušníky vlastní obce nebo vlastního okresu, může býti zájmem obce nebo okresu a jejích příslušníků podporována mravně a s ohledem na případy vzájemností také Hmotné, konečně jest neméně jisté, že udělení nějakého daru pro nějakou humánní činnost a opatření peněz k tomu v mezích obce a okresu lze obstarati a provésti jejich vlastními silami. Vedle toho v příkladném vypočítání oboru působností obce v §u 28, č. I obecního řádu pro Čechy, jest výslovně zmíněna svobodná správa majetku.
Je-li zastavení usnesení českých okresních a obecních zastupitelstev o udělení daru hladovějícím německým dětem, jímž se hrozí a jež snad v některých případech bylo již provedeno, již právnicky neudržitelné, pak musíme dále poukázati, že to, jak se chová k této věci vláda nebo její činitelé, se příčí dlouholeté, vžilé praxi, že se obcím a okresům nikdy nebránilo, aby se usnášely na darech a věnováních pro všeobecně osvětové a obecné prospěšné účely,i když se neomezovaly na hranice obce nebo okresu. V nesčetných případech byly, především pro živelné pohromy nebo jiná neštěstí, zahájeny rozsáhlé pomocné akce, jichž se zúčastnily obce a okresy. Žádné rakouské vládě nikdy nenapadlo, aby takové činnosti zakazovala i když šlo o pomocné činností pro cizozemce potřebující pomocí. V celém světě by na příklad nikdo toho nechápal, kdyby se bylo chtělo zakázati obcí Vídní nebo jiné obcí, aby se usnesla při pohromě v Messině na nejrozsáhlejších věnováních. Také v tomto případě jde jen o čistě humánní akci, jíž se účastní velmi mnoho organisací a veřejných sborů, nejrůznějších evropských a amerických zemí. Vláda nejedná jen proti formálnímu zákonu; nýbrž i proti všeobecným. zásadám lidskosti, jestliže takovýmto akcím činí neodůvodněné potíže a zanáší tedy zřejmě do podniku čistě dobročinného rázu politické pohnutky, což z jakéhokoliv stanoviska musíme jen zavrhnouti.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr vnitra o zmíněném pokynu české zemské politické správy?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten ihned naříditi, aby tento pokyn byl odvolán a čistě humánní činnosti dáti po každé stránce volný průchod?
V Praze dne 23. února 1923.
Dr. Kafka, Kostka,
Schälzky, Scharnagl, Böllmann, Schubert, Budig, J. Fischer, dr. E. Feyerfeil, dr. Keibl, Knirsch, Mark, Heller, Křepek, Wenzel, dr. Lodman, Böhr, Bobek, Kraus, dr. Hanreich, dr. Spina.
III./4031.
Interpelace
poslance Heřmana Tausika a soudruhů
vládě
o neustálé provokační činnosti policejního ředitelství v Košicích; o nezákonném vypovídání příslušníků pracující třídy na Slovensku; o vydávání československých příslušníků a politických uprchlíků do horthyovskéha Maďarska; o provokačním postupu proti ťSkautům FDTJŤ v Košicích; o bestiálním týrání. zatčených; o prohlídkách a persekvování hnutí dělnického v Košicích, a o národnostně šovinistickém štvaní obyvatelstva v Košicích pod ochranou policejních úředníků a strážníků.
Dne 22. prosince 1922 v noci dostavili se do bytu sekretáře Armína Seidena tři policejní zřízenci, provedli domovní prohlídku, zatkli Seidena, odvedli ho na nádraží a dopravili přes Bratislavu do Rakouska. Seiden jest po dlouhou řadu let usedlý v Košicích, vyučil se tam a byl tam sako obchodní pomocník zaměstnán. Jeho rodiče měli v Košících restaurací. Přes to byla mu státní příslušnost košickým magistrátem odpírána. Podal si stížnost, která nevyřízena ležela přes 6 měsíců u min. pro Slovensko a dnes konečně rozhoduje o věci nejvyšší správní soud v Praze. Ze otázka příslušnosti Seidenovy jest státními orgány projednávána, bylo policejnímu ředitelství v Košících známo. A tak vyhoštění Seidena jest nesen protiprávní, nýbrž je i zlomyslný akt policejního provokatéra dra Klímy, Do dnešního dne neobdržel Seiden jakéhokoliv písemného úředního vyřízení přes mnoho urgencí u županátu a policie. Žena Seidenova byla rovněž 1. února t. t. vypovězena.
Podobné případy svévolného vypovídání dělníků, zřízenců a úředníků v Košících jsou na denním pořádku. Obyvatelé; jichž praotcové již bydleli v Košicích, vinou nesprávného a nepořádného úřadování v obcích, župách a jiných úřadech, nemohou dosáhnouti zjištění a potvrzení své domovské příslušností. Touto sabotáží veřejných orgánů podporováno, persekvuje polic. ředitelství v Košicích neslýchaným způsobem organisované dělnictvo. Místní obyvatelé, kteří se vinou veřejných orgánů nemohou vykázati průkazem o státním občanství, jsou považování za cizí státní příslušníky a musí každé tři měsíce platiti určitý obnos, za který obdrží zvláštní osobní legitimaci; která je však neopravňuje k cestování. Na každou cestu drahou musí si vyžádati zvláštní legitimaci, za kterou zaplatí vždy ještě zvláště 10.- Kč policejnímu ředitelství.
Dělníci, kteří utekli před horthyovským režimem a pracují od převratu na Slovensku a kteří nejsou ochotni státi se Klímovými konfidenty; jsou vypovídání a vydávání do Maďarska bez ohledu na asylní právo politických uprchlíků ačkoliv se neúčastní vůbec politického života jsouce toliko dle své povinností členy československých odborových organisací. A tak dělníci, kteří se svými rodinami bydlí po celá léta v Košicích, jsou proto, že jsou členy příslušné odborové organisace, na pouhé udání Klímových konfidentů posílání postrkem na hranice republiky Československé, kdež je opětně maďarská pohraniční stráž nechce převzíti s poukazem, že již déle než 4 roky žijí mimo maďarské státní území. Tu pak městská postrková stanice v Košicích odevzdá tyto lidí opět policií. Jsou zjištěny dokonce případy, že na rozkaz policejního ředitelství bylí vypovězení dělníci nelegálním způsobem převedeni československým četnictvem přes hranice.
Z nesčetných případů policejní zlovůle při vypovídání uvádíme dva, které dokazují, jak zlovolně a proti zákonně policejní ředitelství v Košících jedná:
1. Elemer Zatloukal, československý příslušník, 24letý úředník, syn obecního úřadníka v Munkačevu, byl zaměstnán po převratě v Novém Městě pod Šatorem. Byl získán 2. kancel.11 divise jako vojenský špion proti Maďarsku.Obržel takovouto legitimaci:
ťLegitimace pro Zatloukala Elemera který se nalézá ve zdejších službách.
V pádu nedorozumění obraťte se na velitelství čsl. 11. pěš. divise. Platná na 10 dnů.
Košice, dne 5./IV. 1922, M. R. kpt. Vaňa v, r.Ť
Jmenovaný vykonal několik cest, odevzdal důležitá vojenská akta a když byl v Maďarsku prozrazen, vrátil se do Košic. Odejel pak k svému otci do Munkačeva, kde byl tamější policií zatčen a dopraven na maďarské hranice, odkud se mu podařilo uniknouti zpět do Košic. V Košicích byl policií zatčen znovu, několik dní vězněn a přes to, že prokazoval svou československou příslušnost; rozhodlo policejní ředitelství, aby byl znovu dopraven do Maďarska. Zatloukalovi podařilo se pak uniknouti do Rakouska, odkudž se dosud nemůže vrátiti domů, ač jest československým státním občanem.
2. Ella Josová, 23letá služebná, bydlí se svou matkou od r. 1912 v Košicích. V roce 1930 byla najmuta kapitánem Vaňou od 11. divise, aby jezdila do Maďarska za účelem vojenské špionáže. Tuto službu konala až do září 1922, kdy byla bez jakékoliv příčiny košickou policií zatčena, několik dní bez výslechu vězněna a přivezena na maďarské hranice. Maďarské úřady jí prohlásily za československou státní příslušnici a odepřely ji převzíti. Byla tudíž dopravena znovu k policii do Košic, tam 14 dní vězněná a pak v průvodu četníka vedena přes zamrzlou řeku u Nového Města pod Šatorem za účelem illegálního dopravení do Maďarska. Při tomto pokusu se led probořil a Josová i četník jen stěží vyvázli životem. Policie košická se snaží nyní znovu, aby Josovou i s její matkou vypověděla.
S tímto bezohledným postupem košické policie vůči bezbrannému nemajetnému pracujícímu lidu ve věcech státní příslušností jest v nápadném kontrastu řádění polských a maďarských lichvářů, kteří často i ve společností policejních úředníků celé noci hýří v košických barech a vinárnách.
Policejní ředitel dr. Klíma snaží se nekalými prostředky a methodou, které se naučil již před dvaceti léty od svého monarchistického zaměstnavatele, provokovat a štvát národnosti a třídy, aby mohla býti zavedena výminečná absolutistická opatření, při nichž každý provokatér a politický štrébr by náležitě mohl své vlohy uplatniti.
Vláda republiky Československé tomuto zbožňovateli monarchismu, který dovedl svým podlým špiclovským charakterem ve funkcí rakouského policajta přivésti nejlepší české lidi pod šibenici neb aspoň do žaláře, dává k disposici všechny prostředky, aby na Východním Slovensku vytvořil situaci, jíž by bylo lze využíti k dokonalé persekuci tamního obyvatelstva, zejména dělnictva. Vedle rozsáhlého aparátu pěší a jízdní policie, detektivů i konfidentů, vydržuje vláda z disposičního fondu v Košících vládní plátky ťSlovenský VýchodŤ a ťMagyar HirlapŤ. Hlavním inspirátorem obou těchto listů je dr. Klíma, který jich používá k svým provokatérským rejdům proti třídám a národnostem v Košicích, jakož také aby zahalil neschopnost svého bezpečnostního aparátuŤ.
Pří příležitosti jakési loupeže blíže Košic nařídí dr. Klíma svému konfidentu Strelingerovi, který jest vedle své policejní funkce zaměstnán ve vládním ťSlovenském VýchoděŤ, aby napsal, že loupež byla provedena komunistickými skauty. Záhy po této zprávě zjistil správce ťRobotnického DomuŤ v Košících, že do čítárny docházejí podezřelá individua, která po zjištění, že jsou to policejní provokatéři, pokoušející se návštěvníky:ťRobotnického DomuŤ získati pro nezákonné činy, vykázal z místností a zakázal jím napříště přístup. Na základě udání těchto svých policejních provokatérů opatřil si policejní ředitel Klíma seznam funkcionářů skautského odboru Federované Dělnické Tělocvičné Jednoty a v noci ze dne 26. na 27. prosince 1922 provedl hromadné zatýkání a domovní prohlídky asi u 30 osob. Policejní zřízenci, aniž se vykázali nějakým rozkazem k prohlídce, zabavovali u funkcionářů a členů FDTJ knihy a literaturu, kterou kdekoliv v Košicích možno volně koupiti, a vedli si při prohlídce nanejvýš bezohledně a brutálně. Pří prohlídkách, při dopravě zatčených na policií, jakož i při výslechu a v policejní věznici byla většina zatčených mladých hochů a děvčat od policejních zřízenců týrána.Přístup k zatčeným byl i nejbližším příbuzným přísně zakázán, takže se o jejich bestiálním ztýrání dověděli teprve později. Teprve na písemné zakročení poslance nařídilo dne 3. ledna
1923 státní zastupitelstvo v Kosicích, aby zatčení nebyli držáni v policejní věznicí, nýbrž aby byli neprodleně dodáni do vyšetřovací vazby k sedrii košické. Poněvadž stopy bestiálního řádění Klímových pochopů na tělech zatčených dosud nezmizely, zdráhala se policie zatčené odevzdati, a teprve na rázné zakročení vyšetřujícího soudce rady Juluše bylo devatenáct zatčených dne 5.ledna 1923 o 6. hod. več. dopraveno k sedrii. Dne 6. ledna kolem 11. hod. dopol. dal si vyšetřující soudce předvésti jednotlivě všech devatenáct zatčených osob, z nichž pouze pět prohlásilo, že na policií nebyly týrány. Všech ostatních 13 mladých hochů a jedno děvče prohlásili, že byli na policii pěstěmi, gumovými obušky, býkovci, karabáči ztlučení tak, že ještě dosud (t. j. 10. den) cítí bolestí. Na jejích žádost, aby bylí lékařsky prohlédnuti, zavolán byl soudní lékař dr. Akoš, který ještě dne 6. ledna odpoledne zjistil téměř u všech čtrnácti viditelné znaky týrání. Dle protokolu zjistil soudní lékař pří prohlídce Arpáda Szilagiho na pravém rameně a lopatce několik pruhů modročervených, asi 15 až 20 cm dlouhých a jeden a půl centimetru širokých, na pravém ramení na dolní třetině vzadu jsou na kůží tři pruhy pět centimetrů dlouhé a 1 cm široké; na pravé straně boku je několik 10 až 15 centimetrů dlouhých a 1 cm širokých modrých pruhů. Szilagi udal do protokolu: ťByl jsem zatčen 27. prosince ve dvě hodiny odpoledne a při odvádění do policejní cely mne dva až tři strážníci tloukli pěstěmi zpředu i ze zadu, a když jsem byl v cele, přišel klíčník a tloukl mne gumovým obuškem po zádech, takže ještě nyní (tedy po deseti dnech) cítím bolestí v zádech. Současně jeden strážník, který si obrátil číslo, mne tloukl tak, že jsem upadl, a pak mne tloukl pěstmi do břicha tak,že jsem nemohl křičeti.Ť
Durdan Ludvík udal vyšetřujícímu soudci: ť27. prosince 1922 jsem byl zatčen a ihned, když mna dovedli strážníci na policii, vrhli se na mne detektivové a tloukli mne holí, gumovým obuškem a pěstí, abych prý se přiznal k loupežnickým bandám. Poznal jsem detektiva Krištofa, který mne udeřil několikráte rukou do tváře, Hobha, který mne tloukl holí přes záda a Raba, který mne tloukl karabáčem.Ť
Podobně udali vyšetřujícímu soudci do protokolu Fridmann, Czech, Gerstler, Kovač, Kyselý, Varadi, Lazeník, Reizman, Vidumanský, Durdanová Marie, Sokolovics, Štěpán a Macura. Soudní lékař dle protokolu ještě po deseti dnech seznal viditelné známky týrání u Durdana, Fridmanna, Kovače, Varadiho, Durdanové Marie a předepsal jim několikadenní ošetřování.
Zatčení bylí na policii vyslýcháni od 27. prosince až do 5. ledna, byli týráni, spíláno jim nejhrubějšími jmény a přímo inkvisičním způsobem vynucovány na nich výpovědi, že komunističtí vůdcové je učí vraždit a loupit, že skautský odbor je vojenská komunistická formace a podobné nesmysly. Výslechy takovýmto způsobem vedl dr. Benda. Dr. Klíma pozval k sobě zatčené funkcionáře skautů, častoval je čajem a cigaretami a zaručuje jim netrestnost, nabádal je k výpověděm proti komunistickým vůdcům.
Dne 28. prosince o 18. hod. doručen byl předsedovi FDTJ Josefu Mižíkovi tento výměr: ťPrezidium policajného riaditelstva v Košiciách. Čís. 16508/22 pres. dňa 28. prosince 1922. Predmet: Suspendování Federované
Dělnické Tělocvičné Jednoty. Federované Dělnické Tělocvičné Jednotě odbor skautů Čerkesů
(k rukám Předsedy FDTJ Josefa Mižíka, Rosova ul. č. 19) v Košicích.
Suspenduji dnešním dnem odbor skautů Čerkesů, organisovaných ve Federací Děl. Těl. Jednot účinkujících v Košicích.
Důvody: Pří trestním pokračování zavedeném proti lupičským bandám působícím zejména v pohraničí Východoslovenska bylo zjištěno, že téměř všichni účastníci těchto tlup, ač nebyli členy tohoto odboru, pod rouškou členských porad se pravidelně scházívali v Robotnickém Domě, kde byli v užším styku s funkcionáři a jednotlivými členy odboru Skautů (Čerkesů), kteří usnadňovali přípravy lupičských band a podporovali v jich zločinnosti.
Dále je dokázáno faktem, že ťČerkesovéŤ tvoří integrující součástku komunistické dělnické mládeže, kterážto organisace byla zastavena výnosem ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 28. listopadu 1922, č. 31.033 D pres. adm., čímž ztratili eo ipso i čerkeské skupiny právní podklad k dalšímu účinkování.
O tom Vás uvědomuji s tím, že proti tomuto rozhodnutí máte právo se odvolati během 14. dnů. Ministerský rada a policejní řiditel dr. Klíma.Ť
Současně s doručením výměru dostavila se do ťRobotnického DomuŤ v Masařské ulici, sídla odborových i kulturních organisací, četa policistů vedená úředníky a zapečetili všechny místností. V touž dobu zapečetěny byly místnosti redakce a administrace i expedice časopisu ťMunkasŤ v Kovačské ul, č. 56, sekretariátu komunistické strany v Košících i sekretariátu XXIII. kraje téže strany. Bez jakéhokoliv písemného rozkazu vnikla policie do kanceláře Výrobního družstva stavebních robotníkůŤ a provedla tam prohlídku spisů. Teprve druhý den na zakročení vykázala se policie tímto rozkazem:
ťČ. j. 16.508/22 pres.
Rozkaz.
Dle §u 177 tr. ř. nařizuji, aby konc. Pavel Macháček provedl dnešního dne domovní prohlídku, šetře veškerých zákonných předpisů, v místnostech organisace ťČerkesůŤ a FDTJ, bytem Kovačská ul. 56 v Košicích. Závadná korespondence, zbraně atd. budiž zabavena a ihned po prohlídce se současným hlášením presidiu předložena. Místnosti nechť jsou dle potřeby event. zapečetěny.
Košice dne 28. prosince 1922.
Benda, m. p.
Když se přítomní funkcionáři odborových organisací ohradili, že v rozkaze je vyznačeno, že se má prohlídka vykonati pouze v místnostech
Čerkesů a ne jinde, vrátila se stráž a přinesla rozkaz druhý tohoto znění:
Policejní ředitelství v Košících. Presidium. Košice dne 28, prosince 1922: Č. j. 16.508(22 pres.
Rozkaz. Dle §u 177 t: ř. nařizuji, aby pan konc. Pavel Macháček provedl dnešního dne domovní prohlídku, šetře veškerých zákonných předpisů, v místnostech organisace ťČerkesůŤ a FDTJ bytem v Košicích, Kovačská ul. 56. Jestliže by se míst posti organisace označiti zdráhali, nechť je prohlídka provedena ve všech místnostech zmíněného domu. Závadná korespondence, zbraně atd. buďtež zabaveny a ihned po prohlídce se současným hlášením presidiu předloženy. Místnosti nechť jsou dle potřeby zavřeny nebo zapečetěny.
Benda.Ť
Podle tohoto rozkazu vykonala komise za součinnosti vyšetřujícího soudce dra Libuše prohlídku redakce i administrace časopisu ťMunkasŤ, sekretariátu komunistické strany, všech odborových a družstevních organisací a útvarů, zabavila administrační zařízení, rukopisy článků, členské rejstříky, protokoly, časopisy, knihy. Po několik dní následkem zapečetění místnost(a prováděni prohlídky nemohla býti vykonávána agenda odborových organisací typografů, tabákových dělníků, kovodělníků, dělníků stavebních, pekařských; obuvníckych, krejčovských a pod. jakož i v sekretariátu strany, v redakci i administrací časopisu ťMunkasŤ.
Teprve dne 21. ledna t. r. obdrželi nástupci odborů a komunistické strany tento výměr:
ťČ. j. 55/923.
Výrok.
V trestní věci proti V. Lengyelovi a spol. pro § 161 tr. z. byly pří domovní prohlídce v místnostech čsl. komunistické strany v Košicích v Kovačské ul. zabaveny různé spisy, které byly bez prohlédnutí k žádostí zástupců strany zapečetěny a uloženy na poj. ředitelství v Košicích.
Tyto spisy v zapečetěném balíku byly nyní předloženy soudu. K návrhu státního-zástupce Sp. 5990122 (ve spise 96881922) má býti v materiálu tom pátráno po důkazech ve směru §u 161 tr. z. a pro přečiny tiskové.
Zapečetěný balík materiálu toho bude proto zde u vyšetřujícího soudce otevřen a určuje se k tomu rok na den čtvrtek 25. ledna 1923 o 9 1/2 hod. dopol., k němuž se tímto předvoláváte s tím, že nedostavíte-li se, bude jednání provedeno ve Vaší nepřítomnosti.
Vyšetř. soudce sedrie v Košiciach dne 21. ledna 1923.
Julus v. r.
Za hodnovernost vydánia:
vedúcí kanceláre:Ť
Dne 25. ledna t. r. postižení obdrželi zpět zabavené pomůcky a spisy potřebné k administráčnímu vedení, o čemž sepsán tento protokol: ť55/923.
Protokol sepsaný za přítomností podepsaných soudních osob:
Polic konc. Pavel Macháček.
Obvodní inspektor Karel Kareš.
Soudní tlumočník Karel Šebesta.
Všeodbor. tajemník J. Mižík.
Redaktor Eug. Fried, red. ťMunkasŤ.
Ludvík Kmetz, místopředs. čs. strany; Dělostřelecká 3.
Poslanec kom. strany Heřman Tausik.
Vincenc Gasparik, tajemník kom. strany.
Soudce konstatuje, že policejnímu ředitelství
byl zaslán zapečetěný balík zabavených spisů v Kovačské ul., pečetě jsou neporušeny. Soudce zeptal se přítomných stran, zda balík obsahuje něco, co by souviselo s §em 161 tr. z., který byl vysvětlen anebo s přestupkem tiskovým, načež přítomní zástupcově přítomných organisací prohlásili; že byli vědomí, nic takového tam není, tím spíše ne, ježto spisy byly zabaveny v místnostech takových organisací, které s organisacemi Čerkesů nemají co činiti.
Na to byl balík otevřen a konstatováno, že uvnitř se nalézají pouze písemnosti, které byly pak prohlíženy.
Písemnosti, co s uvedenými trestnými činy nesouvisí, byly ihned vydány, a sice za souhlasu stran bez specifikovaného seznamu. Z prohlédnutých písemností byly zadrženy a u soudu ponechány tyto listiny:
1. Oběžník čís. I rady 45. okr. F. D. T. J. z 8. října 1922.
2. Oběžník čís. 2 rady 45. okr. F. D. T. J z 18. října 1922.
3. až 8. Hektografované výtisky časopisu ťIfjumunkas értesitéŤ a síce čís. 2 z 11. března 1922 7 exp., čís. 3 z 5 dubna 1922 2 exp., čís. 4 z 16. dubna 1922 1 exp., čís. 5 ze 7. května 1922 3 exp., čís. 6 z 28. května 1922 1 exp., čís. 8 z 13, srpna 1922 1 exp. celý a 1 neúplný.
9. až 11. Právě takové časopisu ťCserkész ÚttöröŤ: čís. 2 z 5. července 1922 2 exp., čís. 3 z 3. září 1922 1 exp., bez čísla a data 2 exp.
12. Maďarský hektografovaný otisk Vch. Slov. zprav. Mládeže č. 1 z 25. února 1922 ve 3 exp. 13. Devět hektografovaných nesouvislých listů
nějakých pokynů pro výcvik a pod.
14. dva listy vyrozumění ohledně 10 ového systému, psáno na psacím stroji.
Ze spisů výkonného výboru kom. strany v Č. S. R.:
15. Výtisk organisační práce v 10tkách.
16. Entwurf Org. St. der K. P. Č.
17, Aktióprogramm.
18. Zápisnice z 10. června, v nich jsou zmínky o Čerkesích.
19. Zápisnice z 15. července, v nich jsou zmínky o Čerkesích.
20. V kartonových deskách (chanom) korespondence 45. okr. F. D. T. J., obsahující také korespondence jeho čerkesského odboru.
Zástupce F. D. T. J. k tomu prohlašuje, že souhlasí s přiložením téže ke spisům za účelem ulehčení vyšetřování a vysvětlení věci, zejména v tom směru, že není žádné souvislosti mezí F. D. T. J. resp. Čerkesy se žádnými lupičskými bandami neb páchání loupeží, kterouž souvislost rozhodné popírá.
Tím prohlídka skončena.
Pan posl. Tausik činí tento návrh: Při domovních prohlídkách byly zabaveny: u F. D. T. J. věcí seznamenané ve kvitanci ze dne 29. prosince 1922, vystavené pol. konc. Bukovským, jejíž opis se připojuje, dále u různých soukromníků skautské klobouky, pasy, košile, kuch.náčiní a turistické hole; dále byly zabaveny písemnosti, tiskopisy a knihy u org. typografů, skupiny staveb. robotníků, dělníků tabákových, chemických, obuvníků, krejčů, kožedělníků, odbr. turistů, svazu potrav. robot., holičských pomocníků, košické skup. stav. robot. a sekretar. Rudé organ. Inter., kteréž věcí nejsou ani u soudu, ani dosud vydány, a proto navrhuji, aby soud je co nejdříve vyžádal anebo zařídil, aby byly vydány co nejdříve jich držitelům.
Soudce oznámil, že návrhu tomu ihned vyhoví vzhledem k tomu, že přítomný zástupce polic. ředitelství prohlásil, že věc ta nespadá do jeho odboru.
Po přečtení skončeno o 12. a půl hodině. Opis kvitance u Skautů F. D. T. J. zabavených věcí:
32 kusy, slovy třicetdva hole s bodly - 2 bodla, 3 tlumoky, 3 dřevěné vařečky, 1 plechová naběračka, 1 dřevěná lžíce, 1 dřevěná lopatka, 1 starý nůž, 1 lžíce, 7 kusů (4metr.) praporů, 1 sekyrka, 1 vojenská tornista, 5 železných kramlí; 2 lampy karbidové, 4 obrazy, 1 škatule, 2 krabice různých kamínků. 1 krabice lékár., 3 m rudého barchetu, 6 odznaků Červeného kříže, 1 plastický vzorek, 3 pravítka, 2 čepice, 3 kotle, 1 cedník, 1 píšťala, 13 čerkesských klobouků, 18 šátků čerkesských, 9 košil zelených, 1 hák, 7 vložek zelených kožených, 5 řemínků, 3 hvězdy komunist., 2 šipky, 1 pár želízek, 6 plakátů, 1 rysovadlo; 1 kartáč, 1 kladívko, 1 zrcadélko; 2 kompletní nosítka, 4 pravítka.
V Košicích dne 29. prosince 1922.
Bukovský, v. r. polic. konc.
Kapral Ludvik, v. r.Ť
Další podpisy nečitelné.
Z uvedeného lze zřejmé seznati, že policejní ředitelství v Košicích na základě udání svého provokačního aparátu dopustilo se vyloženého zneužití úřední moci, a aniž chceme předbíhati soudnímu vyšetřování, můžeme otevřené prohlásiti, že tímto postupem prokázalo policejní ředitelství v Košicích, že se jednalo výhradně o čin politicko-provokatérský proti komunistické straně v Košicích. Za všech zatčených v tak zv. záležitostí ťlupičské bandyŤ byli pouze čtyři příslušníky strany komunistické a čteny skautů FDTJ. U těch pak se prokázalo, že nemají naprosto žádného spojení s lupičskou bandou.
Stejně jako provokatérským způsobem postupuje policejní ředitelství v Košicích proti dělnickým organisacím se zřejmým úmyslem, znemožniti jejich politickou, hospodářskou i kulturní činnost, působí policie k stálému národnostně šovinistickému štvaní.
V Košicích až do příchodu monarchistického špicla a politického provokatéra dra Klímy nebylo rozmíšek mezi obyvatelstvem národnosti maďarské a slovenské, ani sporů náboženských. Od počátku ťzdárné působnostíŤ Klímova vlivu na košické vládní plátky ťSlovenský VýchodŤ a ťMagyar HirlapŤ je patrno, že celý špiclovský aparát v Košicích má jedinou snahu, využiti každé maličkostí pro národnostní, náboženské a stranické štvanice. Z nesčetných dokladů uvádíme tyto:
Poslanec Juriga měl 2. t. m. slovní srážku s železničním zřízencem na nádraží v Košicích. Několik šovinistických živlů s bývalými zřízenci rozpuštěné tak zv. ťPropagační kancelářeŤ v Bratislavě v čele použili této příležitosti a svolali pod patronací policie na den 4. t. m. schůzí do kina ťRadiaŤ. Po schůzí táhl zástup občanů před městské divadlo, kde toho času hraje maďarská společnost a za přítomností policejního koncipisty Bukovského a policejního aktuára Habana vtrhlo několik účastníků do divadla v úmyslu vniknouti do bytu řiditele. Soukromý byt řiditele nepodařilo se jim však otevřiti. Za to však na chodbách a na schodišti, kde byli vedle slovenských nápisů také nápisy maďarské, odstranili tyto. Několik účastníků vniklo do hlediště, zpolíčkovali tam zřízence, který byl zaměstnán při elektrickém vedení, že na mramorové desce měl informační nápisy poznamenány tužkou maďarsky. Pak tohoto zřízence, jménem Fekete, vyvlékli z divadelní budovy na ulici. Tomuto řádění přihlíželo vedle zmíněných úředníků Bukovského a Habana naprosto nečinně ještě několik strážníků a na ulici ještě dokonce ředitel policie dr. Klíma. Demonstranti prošli pak za zpěvu hlavní třídou až k policejnímu ředitelství, kdež byl před budovu vynesen policejními zřízenci stůl a improvisováno shromáždění. Když pak mimo toto shromáždění jel vůz elektrické dráhy, byl demonstranty zastaven, do vozu vnikli dva uniformovaní strážníci a vyvlékli z vozu obchodního zřízence Zipsera z Košic a městského úředníka Orszaga z Bardiova. Dle protokolu, Zipserem vlastnoručně sepsaného, jel Zipser a Orszag elektrikou mimo policejní ředitelství a viděl dav lidu, který náhle vykřikl: ťDolů s ním!Ť Na to vrazili prý na rozkaz policejního úředníka dva policisté do elektriky, vyvlekli nejdříve Zipsera a pak Orszaga. Zipsera táhli kordonem strážníků, při čemž strážníci do něho kopali, rozbili mu klobouk a roztrhali zimník. Na strážníci jej poličkovali a roztrhli mu umělecký obraz v ceně Kč 800.-. Když bylo seznáno, že Zipser i Orszag jsou Slováci, byli propuštěni. Druhý den šel si Zipser stěžovati k dru Klímovi, který prohlásil, že strážníky, kteří jej tloukli, zjistil, a nabízel mu odškodnění; načež jej vyzval, aby přišel druhého dne. Když se Zipser druhého dne dostavil, vyhrožoval
mu úředník, sepisující protokol, aby si s policií ničeho nezačínal. Dr. Klíma prý ještě učinil proti Zipserovi trestní oznámení pro veřejné násilí proti úřední osobě.
Takovéto událostí nemálo pobuřují košické obyvatelstvo bez rozdílu národností, které právem odsuzuje takovéto nacionální provokace podnikané za přímé asistence státního bezpečnostního úřadu a poukazuje na nedozírně nebezpečné následky, kéž tyto štvanice mezi národnostně smíšeným obyvatelstvem košickým vyvolávají.
Podepsaní se tudíž táží vlády:
1. Jest vláda ochotna, záležitost svévolného vypovězení sekretáře Seidena vyšetřiti, zjednati nápravu a vinníky potrestati?
2. Jest vláda ochotna, vydati příslušné pokyny podřízeným úřadům, aby pří vydávání průkazů o domovské po případě státní příslušnosti nesabotovaly zákonné předpisy na úkor pracující třídy na Slovensku, a stanoviti určitou maximální lhůtu k vyřízení příslušných žádostí?
3. Jest vláda ochotna vyšetřiti případy nelegálního dopravování politických uprchlíků do horthyovského Maďarska?
4. Jest vláda ochotna vyšetřiti provokační činnost policejních konfidentů a vládních listů ťSlovenského VýchoduŤ a ťMagyar HirlapuŤ v záležitosti skautů FDTJ v Košicích?
5. Jest vláda ochotna vyšetřiti nezákonný postup státních orgánů při prohlídkách a při zabavení administračních pomůcek v redakcí a administrací časopisu ťMunkasŤ, v odborových a politických organisacích dělnických v Košicích?
6. Jest vláda ochotna naříditi přísné vyšetřování o neustálém inkvisičním a bestiálním týrání zatčených osob,policejními zřízenci v Košicích a vinníky potrestati?
7. Jest vláda ochotna vyšetřiti poslední případy národnostních štvanic v Košicích a provokační spoluúčast policie na nich?
8. Jest vláda Ochotna o výsledku těchto vyšetřování podati poslanecké sněmovně podrobnou zprávu?
V Praze dne 27. února 1923.
Tausik,
Krejčí, Kunst, Bubník, Nagy, Houser, dr. Šmeral, Kreibich, Mikulíček, Merta, Rouček, J. Kříž, Warmbrunn, Svetlik, Kučera, Haken, Skalák, Teska, Darula, Burian, Malá, Blažek, Toužil.