Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

§ 238.

(1) Právoplatná rozhodnutí rozhodčích a pojišťovacích soudův, rozhodnutí vrchního pojišťovacího soudu a presidenta nejvyššího správního soudu (§§ 203 a 227) jakož i smíry u soudu těch sjednané jsou exekučními tituly.

(2) K povolení a výkonu exekuce jest povolán příslušný exekuční soud dlužníkův.

(3) K žádosti za exekuci jest připojiti vyhotovení titulu exekučního, opatřené doložkou vykonatelnosti.

ČÁST ŠESTÁ: USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ, TRESTNÍ, PŘECHODNÁ A PROVÁDĚCÍ.

Oddíl první: Ustanovení závěrečná.

Přestup pojištěncův.

§ 239.

(1) Přestoupil-li zaměstnanec pojištěný podle tohoto zákona do zaměstnání uvedeného v § 5, bod a), v němž je vyloučen z povinného pojištění podle § 6 a), jest Ústřední sociální pojišťovna povinna vydati jeho novému zaměstnavateli převodní částku, která odpovídá získanému nároku pojištěnce, pokud jest uhrazen pojistným za něho zaplaceným. Částka tato vypočítá se podle tabulky, která bude upravena nařízením. Nový zaměstnavatel musí pak použíti převedené částky ke zkrácení čekací doby, případně ke zvýšení nároků, jež jest jinak povinen pojištěnci poskytovati (§ 6 a). Způsob použití její bude blíže upraven nařízením.

(2) Vystoupí-li zaměstnanec, vyloučený z povinného pojištění podle § 6 a, ze zaměstnání uvedeného v § 5, bod a), aniž byl dán na odpočinek s požitky zaopatřovacími, a vstoupí-li do zaměstnání povinně pojištěného podle tohoto zákona, jest dřívější jeho zaměstnavatel povinen vydati Ústřední sociální pojišťovně převodní částku, vypočtenou podle předešlého odstavce, jako by byl pojištěnec býval pojištěn u této pojišťovny po celou dobu svého dosavadního zaměstnání, vyloučeného z pojistné povinnosti, nejdříve však od počátku působnosti tohoto zákona. Převedením uvedené částky zkrátí se čekací doba (§ 107), po případě zvýší se nároky na dávky pojištění invalidního a starobního v míře, jež odpovídá převedené částce a sazbám podle § 128.

(3) Byl-li pojištěnec po dobu působnosti tohoto zákona zaměstnán v několika zaměstnáních uvedených v § 6 a), dříve nežli přestoupil do zaměstnání pojištěného podle tohoto zákona, přísluší povinnost k vydání převodní částky podle předešlého odstavce poslednímu zaměstnavateli; tento může vyžadovati od ostatních zaměstnavatelů náhradu poměrného dílu převodní částky.

§ 240.

Stane-li se zaměstnanec, jenž byl pojištěn podle tohoto zákona, pojištěným podle právních předpisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, jest Ústřední sociální pojišťovna povinna vydati příslušnému nositeli pojištění pensijního převodní částku (§ 239, odst. 1). Pojištěnec nabude vydáním této převodní částky vůči nositeli pensijního pojištění nároků, které podle ustanovení stanov dotyčného pensijního ústavu by odpovídaly převedené částce, kdyby se jednalo o převod podle § 68 zákona z 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n. mezi dvěma nositeli pensijního pojištění.

§ 241.

Vstoupí-li zaměstnanec, pojištěný dříve podle pensijního zákona, do zaměstnání povinně pojištěného podle tohoto zákona, jest poslední nositel pojištění pensijního povinen vydati nashromážděnou prémiovou reservu odpovídající získaným nárokům Ústřední sociální pojišťovně. Tato jí použije k tomu, aby přestoupivšímu zaměstnanci zkrátila čekací dobu, po případě zvýšila nároky na dávky invalidního a starobního pojištění podle tohoto zákona v míře, jež odpovídá převedené částce a sazbám podle § 128.

§ 242.

Ustanovení §§ 239 - 241 platí obdobně při přestupu zaměstnance pojištěného podle tohoto zákona do zaměstnání podléhajícího pojištění podle zákona o pojištění u báňských bratrských pokladen a podle zákona o pojištění osob samostatně výdělečně činných a naopak.

§ 243.

(1) Povinnost k vydání převodních částek (záložních podílů, premiových reservy podle §§ 239 - 242 odpadá, uplynulo-li ode dne vystoupení ze zaměstnání dřívějšího do dne vstupu do zaměstnání zakládajícího povinnost k převodu více než deset let. Doba, v níž zaměstnanec požíval důchodu podle některého ze zákonů sociálně pojišťovacích, se do této desetileté lhůty nepočítá.

(2) Převodní částky dlužno vydati ve 4 týdnech ode dne, kdy bývalého nositele pojištění neb zaměstnavatele došlo vyzvání o převod; v téže době jest novému nositeli pojištění oznámiti všechny okolnosti rozhodné pro dosavadní pojištění a pro výpočet převodních částek. Částku, která má býti převedena, jest zúrokovati 5% ode dne přístupu k novému nositeli pojištění nebo vstupu do služeb nového zaměstnavatele.

Poměr k chudinství a ke třetím osobám.

§ 244.

(1) Pokud pojištěnec požívá opětovaných peněžitých dávek pojistných podle tohoto zákona anebo má na ně nárok, nemá nároku na zaopatření chudinské.

(2) Poskytla-li je však obec nebo jiná korporace nebo nadace, zavázaná dosud zákonem nebo stanovami k chudinskému zaopatření přece, přejde nárok pojištěncův na pojistnou dávku až do výše poskytnuté chudinské podpory - a dosáhla-li podpora nároku nebo převýší-li jej, tedy cele - na obec, korporaci nebo nadaci, která pak jest sama oprávněna vymáhati na pojišťovně nárok, jenž na ni přešel; musí však učiniti tak do ti-í měsíců ode dne, kdy podporu poskytla, jinak nárok na náhradu propadá.

(3) Poskytla-li pojišťovna pojištěnci dávky za dobu, za kterou jest povinna dáti náhradu podle předešlého odstavce, může si náhradu tu súčtovati na další dávky pojištěnci příslušející.

§ 245.

Nároky, které příslušejí pojištěncům proti jiným podpůrným pokladnám, pojišťovnám a třetím osobám z téhož důvodu, z něhož jim vznikl nárok podle tohoto zákona, nejsou tímto zákonem dotčeny.

§ 246.

(1) Poskytla-li však nemocenská pojišťovna pojistnou dávku za nemoci, pro kterou má pojištěnec zákonný nárok na náhradu škody proti osobě třetí, přejde tento náhradní nárok pojištěncův až do výše poskytnuté dávky - a dosáhla-li dávka nároku nebo převýší-li jej, tedy cele - na nemocenskou pojišťovnu, jež pak sama jest oprávněna vymáhati na třetí osobě náhradu, která na ni přešla.

(2) Totéž právo přísluší v obdobném případě Ústřední sociální pojišťovně.

§ 247.

Byla-li nemoc způsobena podnikovým úrazem, pro nějž zraněný má nárok na náhradu proti úrazové pojišťovně dělnické podle právních předpisů o úrazovém pojištění dělníků, přejde tento nárok až do výše dávky, kterou nemocenská pojišťovna jest povinná poskytovati - a dosáhla-li dávka nároku nebo převýší-li jej, tedy cele - na nemocenskou pojišťovnu, která sama pak jest oprávněna vymáhati na úrazové pojišťovně nárok, jenž na ni přešel.

Mimořádné způsoby pojištění.

a) Pojištění osob nepravidelně zaměstnaných.

§ 248.

Nařízením mohou býti stanoveny výjimky z tohoto zákona, jakož i bližší předpisy o pojišťování osob nepravidelně zaměstnaných, tj. takových, jejichž zaměstnání jest podle své povahy pouze přechodné, nebo u nichž doba zaměstnání u jednoho zaměstnavatele je předem omezena pracovní smlouvou na dobu kratší jednoho týdne; pro tyto pojištěnce může býti zejména stanovena zvláštní doba čekací v pojištění nemocenském.

b) Pojištění cizinců.

§ 249.

(1) Nařízením může býti upraveno jinak pojištění cizozemců, přihlížejíc zejména k tomu, zdali jejich domácí státy nakládají se zdejšími příslušníky při provádění sociálního pojištění stejně jako s vlastními občany.

(2) Mezinárodními smlouvami o úpravě vzájemných poměrů na poli sociálního pojištění mohou býti sjednány odchylky od ustanovení tohoto zákona.

e) Pojištění dobrovolné.

§ 250.

(1) Kdo vystoupí ze zaměstnání povinně pojištěného, aniž přestoupil k jinému zaměstnání povinně pojištěnému, má, nenastal-li pojistný případ pojištění invalidního nebo starobního podle tohoto zákona, anebo nenastala-li povinnost vydati převodní částku podle §§ 239 - 242, právo pokračovati dobrovolně v pojištění u místně příslušné nemocenské pojišťovny ve mzdové třídě, do niž byl zařazen v době zániku pojistné povinnosti nebo v nižší mzdové třídě, byl-li aspoň tři měsíce povinně pojištěn a zdržuje-li se nadále v obvodě republiky Československé.

(2) Pokračovati pouze v pojištění invalidním a starobním není přípustno.

(3) Pojištění toto počíná dnem, kdy pojišťovny došlo oznámení, že dosavadní pojištěnec chce býti dobrovolně pojištěn, anebo kdy jí došlo pojistné. To se musí však státi do čtyř týdnův ode dne, kdy pojištěnec byl odhlášen z povinného pojištění; trvalo-li poslední zaměstnání dobu kratší čtyř týdnů, musí se tak státi ve lhůtě, nepřevyšující doby tohoto zaměstnání.

(4) Pojištění toto zaniká, nebylo-li zaplaceno pojistné za čtyři týdny.

§ 251.

(1) K dobrovolnému pojištění ve III. - V. třídě mohou se také přihlásiti osoby, které vykonávají práce nebo služby (§ 2) u různých zaměstnavatelů (posluhovačky, domácí švadleny, pradleny a pod.), jakož i domácí učitelé a učitelky, pokud nebude vydáno nařízení podle § 5, lit. c).

(2) Nárok těchto osob na dávky nemocenského pojištění vzniká 29. dne po dni, kdy u pojišťovny došlo přihlášení k dobrovolnému pojištění; nárok však nevzniká vůbec z důvodu onemocnění, těhotenství nebo porodu, byla-li osoba hlásící se nemocna, těhotna nebo po porodu v době přihlášky.

(3) Také na toto pojištění vztahuje se ustanovení § 250, odst. 4.

§ 252.

(1) Nemocenská pojišťovna může pojistiti pro případ nemoci ve III. - V. mzdové třídě (§ 12) i jiné osoby za podmínek určených stanovami.

(2) Tyto osoby jsou zejména povinny zaplatiti zápisné ve výši pojistného za šest týdnů, jež připadne reservnímu fondu nemocenské pojišťovny.

(3) Nárok těchto osob na dávky nemocenského pojištění vzniká teprve po uplynutí lhůty uvedené ve stanovách, jež nesmí býti kratší čtyř a delší osmi týdnů; jinak platí ustanovení § 251, odst. 2.

§ 253.

Dobrovolní pojištěnci platí pojistné sami ze svého u nemocenské pojišťovny.

d) Pojištění vojínů.

§ 254.

Branec, vykonávající povinnou službu presenční, jest pojištěn pro případ invalidity a stáří na předpokladu, že byl již dříve pojištěn nebo že vstoupí do pojištění v 6 měsících po návratu z presenční služby. Pojistné za dobu této služby zaplatí ve třídě A stát na základě výkazů každoročně předkládaných.

Úlevy finanční.

§ 255.

(1) Právní jednání a listiny, jichž je třeba k založení, upravení a projednání právních poměrů mezi pojišťovnami navzájem, dále mezi pojišťovnami s jedné, a úřady, zaměstnavateli, pojištěnci, lékaři, porodními asistentkami a zaměstnanci pojišťoven s druhé strany, dále jiné smlouvy sjednávané pojišťovnami ke splnění úkolův uložených jim tímto zákonem, jsou prosty kolků a poplatků.

(2) Na pojišťovny zřízené podle tohoto zákona vztahují se ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1885, č. 51 ř. z., případně § 202 zák. čl. XIX. z r. 1907, pokud obsahují úlevy na kolcích a poplatcích.

(3) Tyto ústavy a fondy jimi spravované jsou osvobozeny od daní.

(4) Dávky a důchody založené na tomto zákoně nepodléhají daním.

Spolupůsobení úřadův a pojišťovacích ústavů.

§ 256.

(1) Nositelé pojištění u báňských bratrských pokladem, pojišťění pensijního a úrazového jsou povinni spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

(2) K žádosti Ústřední sociální pojišťovny může býti těmto nositelům pojištění po jejich slyšení nařízením uloženo, aby za náhradu prováděli některé z úkosů Ústřední sociální pojišťovny; rovněž může býti pojišťovnám zřízeným podle tohoto zákona po jejich slyšení uloženo k žádosti nositelů pojištění uvedených v odst. 1, aby za náhradu prováděly některé z úkolů pojištění provisijního, pensijního neb úrazového.

(3) Úřady a veřejné instituce i korporace jsou povinny vyhověti žádostem, jež pojišťovny podle tohoto zákona zřízené na ně vznesou, podporovati i jinak všemožně tyto pojišťovny a podávati jim sdělení důležitá pro provádění pojištění a jejich správu.

(4) Nemocenské pojišťovny jsou zejména oprávněny dožadovati se spolupůsobení politických a obecních úřadů k vypátrání zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby podrobené pojistné povinnosti podle tohoto zákona a k vyšetření poměrů rozhodných pro pojistnou povinnost těchto zaměstnanců a jejich zařazení do mzdových tříd.

Různé.

§ 257.

Požitek dávek podle tohoto zákona nemá následků požívání podpory chudinské.

§ 258.

Vládě povoluje se úvěr 100 milionů Kč, z něhož má býti podporováno zřízení léčeben pro pojištěnce podle tohoto zákona trpící nakažlivými nemocemi, zejména tuberkulosou, jakož i zřizování útulků pro šestinedělky při veřejných nemocnicích.

§ 259.

Zařízení, která mají za účel podporovati zaměstnance v případě nemoci, invalidity nebo stáří, nebo jejich vdovy a sirotky, bez ohledu na to, v jaké právní formě jsou zřízena, podrobují se dozoru ministra sociální péče.

Oddíl druhý: Ustanovení trestní.

§ 260.

Přestupku podle tohoto zákona se dopustí:

a) zaměstnavatel, jenž nevyhoví včas bez náležité omluvy povinnosti ohlašovací, nařízené tímto zákonem nebo neučiní tak správně; oznámení podané na nepříslušném místě není přestupkem,

b) zaměstnavatel, který bez náležité omluvy nesplní vůbec nebo splní jenom nedostatečně povinnost vésti, uschovávati a předkládati mzdové záznamy,

c) zaměstnavatel, který účtuje pojištěnci při výplatě více na pojistných příspěvcích, nežli jest přípustno podle tohoto zákona,

d) zaměstnavatel nebo orgán pojišťovny, jenž sjednal s pojištěncem smlouvu, kterou práva vyplývající pro pojištěnce z tohoto zákona mají býti obmezena nebo zkrácena;

e) kdo poruší povinnost mlčeti uloženou mu tímto zákonem,

f) kdo v řízení o přiznání pojistné dávky udá něco, o čem ví nebo při obyčejné péči může věděti, že neodpovídá pravdě,

g) kdo docílí pojistné dávky simulací,

h) kdo nevyhoví jiné povinnosti uložené mu tímto zákonem.

§ 261.

Pověřil-li zaměstnavatel činností uvedenou v § 260 lit. a - c třetí osobu, jest tato za nesprávné provedení její trestně zodpovědna; zaměstnavatel ručí však za uložené peněžité pokuty.

§ 262.

(1) Přestupky podle § 260 se trestají podle zavinění a podle výše způsobené škody peněžitou pokutou až do pěti tisíc Kč, v případě nedobytnosti vězením (uzamčením) až do jednoho měsíce.

(2) Byl-li trestním jednáním spáchán zároveň čin trestaný přísněji podle jiných zákonů, trestá se podle těchto zákonův.

(3) Peněžité pokuty plynou do pokladny nemocenské pojišťovny místně příslušné, jež jich použije k mimořádným podporám pojištěnců, kteří vyčerpali nárok na pojistné dávky.

§ 263.

Trestati přestupky tohoto zákona trestním nálezem přísluší pojišťovacímu soudu (§ 220 lit. C). Z trestního nálezu lest možno odvolati se k vrchnímu pojišťovacímu soudu i z jiných důvodů nežli jsou uvedeny v § 226.

§ 264.

Trestnost přestupku podle § 260 pomíjí:

a) odčinil-li pachatel trestnou závadu dříve, nežli se dozvěděl, že proti němu byla zavedeno trestní řízení,

b) promlčením.

§ 265.

Přestupky podle § 260 promlčují se v šesti měsících ode dne, kdy trestní činnost byla ukončena.

Oddíl třetí: Ustanovení přechodná.

§ 266.

(1) Způsob přeměny dosavadních nemocenských pokladen v nemocenské pojišťovny upraví zákon uvedený v § 25.

(2) Ministerstvo sociální péče vykonává v oboru nemocenského pojištění funkce Ústř. sociální pojišťovny, pokud tato nebude zřízena a pokud nejsou podle tohoto zákona přechodně přikázány funkce ty jinému úřadu neb útvaru.

§ 267.

Svazy nemocenských pokladen, zřízené podle čl. IV. zákona ze dne 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z. a podle čl. XIX. zákona ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n. zůstávají v činnosti až do doby, kdy bude zřízena Ústřední sociální pojišťovna (§ 277, odst. 2.).

§ 268.

(1) Téhož dne skončí se činnost Zemské úřadovny pro pojišťování dělníků na Slovensku a Podkarpatské Rusi, zřízené podle vládního nařízení ze dne 23. záři 1919, č. 516 Sb. z. a n. a ze dne 14. července 1922, č. 199 Sb. z. a n.

(2) Úřadovna tato přemění se v úrazovou pojišťovnu dělnickou pro obvod Slovenska a Podkarpatské Rusi.

(3) Likvidace její bude upravena nařízením.

§ 269.

Právní jednání a listiny, jichž bude třeba ke provedení likvidací zejména také ke převodu jmění likvidujících ústavů na přejímající pojišťovací ústavy, nepodléhají kolkům, poplatkům ani jinakým dávkám.

§ 270.

Zákon ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z. o pojištění dělníků pro případ nemoci, jakož i zákony jej pozměňující a doplňující, právní předpisy podle nich vydaná a zákonný článek XIX. z r. 1907 o pojištění průmyslových a obchodních zaměstnanců pro případ nemoci a úrazu, jakož i právní předpisy jej pozměňující nebo doplňující, pokud upravují nemocenské pojištění, pozbývají platnosti dnem, kdy nabudou účinnosti ustanovení tohoto zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, pokud nejsou tímto zákonem výslovně déle zachována v platnosti.

§ 271.

První výbor Ústřední sociální pojišťovny (§ 75) jmenuje vláda, přihlížejíc k ustanovení § 77. Výbor ten zůstane v úřadě až do doby, kdy se ujme úřadu výbor vyšlý z prvních řádných voleb.

§ 272.

První jednací řád Ústřední sociální pojišťovny (§ 83) vydá ministr sociální péče.

§ 273.

Pokud nebudou zřízeny pojišťovací soudy, stanoví hodnotu naturálních požitků podle § 11 politický úřad druhé stolice.

§ 274.

(1) Ministr sociální péče jmenuje přípravný sbor, který jest zmocněn, aby provedl práce potřebné k tomu, aby prováděním ustanovení zákona o invalidním a starobním pojištění mohlo býti započato v den uvedený v § 277, odst. 2.

(2) Náklady spojené s počátečním zařízením a působením Ústřední sociální pojišťovny hrazeny budou zálohou státu.

(3) Záloha tato bude vrácená bez úroků z pojistného, jež dojde v prvních třech letech působnosti oné části zákona, jež se týká invalidního a starobního pojištění.

§ 275.

Osoby zaměstnané v pojistně-matematické kanceláři, zřízené při ministerstvu sociální péče pro přípravu zákona o sociálním pojištění, mají právo požadovati, aby byly přijaty za úředníky Ústřední sociální pojišťovny, přihlásí-li se do 3 měsíců ode dne, kdy ustanovení tohoto zákona podle § 277, odst. 2., nabudou účinnosti.

§ 276.

(1) Vláda se zmocňuje, aby pro dobu mimořádných drahotních poměrů nařízením zavedla drahotní přídavky k důchodům pojištění invalidního a starobního.

(2) Roční výši těchto přídavků jest vybrati přirážkou k pojistnému, připadajícímu na pojištění invalidní a starobní. Přirážku tu platí zaměstnavatelé. Částka na jednotlivého zaměstnavatele připadající musí býti úměrna pojistnému.

Oddíl čtvrtý: Počátek působnosti a prováděcí klausule.

§ 277.

(1) Ustanovení tohoto zákona, týkající se pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, nabudou účinnosti zároveň se zákonem uvedeným v § 25; nařízením bude určeno, kdy nabude účinnosti ustanovení § 169.

(2) Nařízením bude dále stanoveno, kdy nabudou účinnosti ostatní ustanovení zákona. Státi se tak musí současně s počátkem účinnosti zákona o pojištění osob samostatně výdělečně činných.

§ 278.

Ministru sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedl, dohodna se se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva, obsahující také výklad o pojistně-matematických a statistických podkladech osnovy, jakož i pamětní spis matematicko-statistický budou předloženy dodatečně, ježto byly v dávkové části provedeny oproti původní osnově některé podstatné změny, které vyžadují příslušné změny zprávy. Pouze k § 158 se podotýká výslovně, že v původní osnově uvedená sazba pojistného Kč 4,40, Kč 6,-, Kč 8,- Kč 10,0 odpovídala základní částce invalidního důchodu Kč 600,- pro muže a Kč 450,- pro ženy a stoupání důchodu o jednu čtvrtinu zaplacených prémií. Ježto v obou těchto bodech - mimo jiné podstatné změny - byly v § 111 stanoveny dávky jiné a ježto příslušné výpočty, prováděné podle method sloužících ke stanovení sazby právě uvedené, vyžadují delší doby, bude pojistné odpovídající novým dávkám ustanoveno zvláštním zákonem.

Vláda navrhuje, aby osnova byla přikázána v obou sněmovnách, a to nejprve ve sněmovně poslanecké, výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.

V Praze, dne 27. června 1923.

OBSAH.

ČÁST PRVNÍ: USTANOVENÍ VŠEOBECNÁ.

Oddíl první: O rozsahu pojištění a o pojištěncích.

Oddíl druhý: O zaměstnavateli (podnikateli).

Oddíl třetí: O mzdě, mzdových třídách a mzdových záznamech.

ČÁST DRUHÁ: O ORGANISACI POJIŠTĚNÍ.

Oddíl první: O organisaci pojištění nemocenského.

Oddíl druhý: O organisaci pojištění invalidního a starobního.

Oddíl čtvrtý: O dozoru nad pojišťovacími ústavy.

ČÁST TŘETÍ: O POJISTNÝCH DÁVKÁCH.

Oddíl první: O dávkách pojištění nemocenského.

Oddíl druhý: O dávkách pojištění invalidního a starobního.

Oddíl třetí: Společná ustanovení o dávkách.

Oddíl čtvrtý: Lékařská služba a léčebná péče.

ČÁST ČTVRTÁ: O POJISTNÉM A PENĚŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ POJIŠŤOVEN.

Oddíl první: O pojistném.

Oddíl druhý: O hospodářství pojišťoven.

ČÁST PÁTÁ: O ŘÍZENÍ A SOUDNICTVÍ POJIŠŤOVACÍM.

Oddíl první: O řízení.

Oddíl druhý: O soudnictví pojišťovacím.

ČÁST ŠESTÁ: USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ, TRESTNÍ, PŘECHODNÁ A PROVÁDĚCÍ.

Oddíl první: Ustanovení závěrečná.

Mimořádné způsoby pojištění: