POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
4247.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. dra Körmendy-Ékesa a soudr. o odepření cestovních pasů maďarským vysokoškolským posluchačům z území Podkarpatské Rusi (tisk 4085/I),
II. min. spravedlnosti na interp. posl. Nagya, Tausika a soudr. o stálém zabavování košického maďarského časopisu ťMunkásŤ (tisk 4152/X),
III. mln, financí na interp. posl. dra Körmendy-Ékese a soudr. v záležitosti dělníků a dělnic tabákových továren, kteří nejsou čsl. příslušníky (tisk 4076/VII),
IV. min. s plnou měrou pre správu Slovenska na interp. posl. dra Körmendy-Ékesa a súdr. vo veci penzie býv. maďarských četníkov na odpočinku (tisk 4076/XVI),
V. min. financí na interp. posl. R. Bergmana, Maška, Petrovického, Votruby a druhů ve příčině zmírnění úroků z prodlení z daní přímých ve lhůtě vyměřené nezaplacených (tisk 4009/XX),
VI. vlády na interp. posl. Hakena a soudr. o surovém a provokačním řádění pražské policie proti pokrokovému studentstvu (tisk 4206),
VII. předs. vlády na interp. posl. Ondenčo a spol. v záležitosti násilného překažení veřejného lidového shromáždění dne 28. ledna 1923 v Prešově (tisk 4017/IV),
VIII. min. vnitra na interp. posl. dra Budaye a spol. o protizákonné persekuci místních organisací slov. ľud. strany na Slovensku (tisk 4098/IX),
IX. min. vnitra na interp. posl. Staňka, dra Šrobára, Mašaty, Rychtery a soudr. o bezdůvodném konfiskování časopisu ťHavlíčkův KrajŤ v Německém Brodě (tisk 4044/I),
X. min. spravedlnosti na interp. posl. Tománka a druhů o zabavení ťSlovenských Ludových NovinŤ (tisk 4017/XVII),
XI. min. spravedlnosti na interp. posl. Roučka a druhů o konfiskační praksi a persekuci komunistické mládeže v Brně (tisk 4157/VII),
XII. předs. vlády a min. spravedlností na interp. posl. Tománka a spol. pro ustanovení berním exekutorem osoby podmínečně odsouzené pro zločin krádeže (tisk 4017/V),
XIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Spiny a soudr. o novém zkracování německého školství a o nestejném nakládání s německým školstvím proti českému (tisk 4098/V).
I./4247 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Körmendy-Ékesa a soudruhů
o odepření cestovních pasů maďarským vysokoškolským posluchačům z území Podkarpatské Rusi (tisk 405/1).
Při vyšetřování bombových atentátů na státní úřady v Užhorodě vyšlo na jevo, že atentáty tyto byly ujednány šéfem maďarské propagační kanceláře v Miškovci majorem Nevickým a že výbušné látky k atentátům těm propašoval na naše území z Maďarska v Budapešti studující a do Užhorodu příslušný posluchač medicínské fakulty Kalmár. V četných jiných případech bylo zjištěno, že studující odjeli do Budapešti, aby se vyhnuli vojenské povinnosti. Z těchto důvodů bylo nařízeno přísné zkoumání důvodů pro vydávání cestovních pasů studujícím do Maďarska.
Neodpovídá tedy pravdě, že cestovní pasy studujícím do Maďarska vůbec vydávány nejsou a není tudíž příčiny k nějakému zakročení.
V Praze dne 11. srpna 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
II./4247 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Nagya, Tausika a soudruhů
o stálém zabavování košického maďarského časopisu ťMunkásŤ (tisk 4152/X).
Není pravda, že přehlídku tisku v Košicích vykonávají úředníci košického policejního ředitelství, kteří maďarskému jazyku nerozumějí. Naopak pravdou je, že přehlídkou časopisů těchto pověření jsou společně dva úředníci, z nichž jeden je Slovák, který studoval v maďarských školách a na universitě v Budapeští, druhý pak Čech, ovládající dokonale maďarský jazyk.
Rovněž není pravdou, že s přehlídkou tiskopisů padaných do dvou hodin odpoledne vyčkává se tak dlouho, až je zhotoven celý náklad, aby mohl býti celý zabaven. Naopak odpovídá skutečnostem, že časopis ťMunkásŤ předkládán je k přehlídce v případech, kdy podle mínění redakce některá stať bude zabavena, zároveň s vytištěním celého nákladu, patrně proto, aby získáno bylo více času k rozšiřování jíž hotových výtisků. Je-li opak zabavením celého nákladu časopis poškozen, stalo se tak vinou jeho vlastní.
Tvrzení interpelace, že 11. ledna 1923 nebyla zabavena v časopisu ťMunkásŤ výzva k demonstraci, jež pak dne 14. února 1923 zabavena byla, není správné, neboť dne 11. ledna 1923 ani časopis ťMunkásŤ nevyšel. Jde patrně o nezabavení výzvy v čísle z 11. února 1923. Avšak tato domnělá nesrovnalost ve výkonu přehlídky tiskové je úplně pochopitelna, neboť úřad pověřený přehlídkou tisku zkoumá též, zda zabavení je ve veřejném zájmu notným a dne 11. února 1923 patrně zabavení to leště za nutné nepovažoval.
Pokud jde o zabavená v interpelaci uvedená místa z čísel ze dne 14. února a 21. února 1923 byla tato místa státním zastupitelstvím v Košících zabavena, poněvadž shledalo v nich skutkovou podstatu trestných činů podle § 171 a 172 uh. tr. z. a spadle § 1 a 3 č. 1 a 2 a § 9 č. 6 zák. čl. XLI. z r. 1911. Zabavení ta byla výroky sedrie v Košicích ze dne 17. února 1923 a ze dne 24. února 1923 potvrzena a nebylo proti rozhodnutí sedrie užito opravných prostředků.
Nemám proto důvodu, abych zakročil proti úředníkům, kteří konali svou povinnost.
V Praze dne 26. července 1923.
Za ministra spravedlnosti:
Jan Šrámek, v. r.,
ministr veř. zdravotnictví a tělesné výchovy.
III./4247 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra Körmendy-Ékesa a soudruhů
v záležitosti dělníků a dělnic tabákových továren, kteří nejsou čsl. příslušníky (tisk 4076/VII).
Vynesením ministerstva financí z 23. května m. r., č. 100.547/14.619/21 schválen byl nový pracovní řád továren na tabák republiky Československé, který v § 4 lít. c) obsahuje ustanovení, že prozatímním a stálým dělníkem čsl. tabákové režie může býti pouze ten, kdo má československou státní příslušnost.
Toto ustanovení pokládám za úplně správné, vždyť není myslitelno, aby stát ve vlastních závodech při nadbytku vlastních pracovních sil zaměstnával cizozemce.
Ústřední ředitelství tabákové režie vydalo pak za účelem zjištění shora zmíněné podmínky oběžník, kterým uložilo továrnám na tabák, aby otázce čsl. státního občanství věnovaly náležitou Pozornost u dělnictva a vedly jí v patrností.
Ti z nich, kteří nemohli prokázati zdejšího státního občanství bylo protokolárně dotázáni, jaké kroky podnikli, aby je nabyli, nebo o jaké doklady nárok na zdejší státní příslušenství odpírají.
Z osob takových nikdo nebyl propuštěn z práce ani zbaven mzdových požitků. Shora zmíněná otázka státní příslušnosti jest pouze v přítomné době zkoumána a zjišťován počet případů a po skončeném soupisu dojde teprve k vyřešení celé věci.
Vzhledem k uvedenému jest patrno, že pánům interpelantům dostalo se nesprávných informací a že o nějakém sužování dělníků a dělnic cizozemců nemůže býti řeči.
Rovněž není důvodu k nějakému zákroku směřujícímu k uznání práv těchto dělníků, neboť ke nahým šetřením, jež bylo provedeno úřady takové režie, nedoznala dosud práva těchto dělníků žádné újmy.
V Praze dne 9. srpna 1923.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
IV./4247 (původní znění).
Odpoveď
ministra s plnou mocou pre správu Slovenska
na interpelláciu poslanca dra Körmendy-Ékesa a súdruhov
v o veci penzie býv. maďarských četníkovu na odpočinku (tisk 4075/XVI).
Ministerstvo pre správu Slovenska s polutováním konstatuje, že nie je sto, aby poukázalo všetkým v dotazu poslanca dr. Körmendy-Ékesa a súdr. uvedeným četnickým penzistom odpočivné požitky.
Príčina toho je jednak to, že neboly dosiaľ predložené žiadostí o poukaz odpočivného (vdova po Imrichu Vargovi a Gabriel Szöcs), jednak ta okolnosť, že rozhodovanie o penzií prináleží ministerstvu národnej obrany (Filip Klein) a konečne to, že sa jedná o percipientov z Podkarpatskej Rusi (Vasil Ujlaky, Ant. Vezeš, Alex. Papp, Michal Komjáthy, Ant. Papp a Frant. Oberbücher), ktoréžto penzisty proto ministerstvo pre správu Slovenska jak už o svojom prípise zo dňa 21. júna 1922, číslo 5808/22 adm. V. podotklo ani znať nemôže.
Ďalej je nutno poukázať na ten fakt, že sa jedná vo väčšine prípadov o maď., po príp. rumunské štátne príslušníky (Ján Peter, Jakub Fischer, Alex. Szalay, vdova po Jánu Franceovy, Imrich Hadelba, Bartalan Mecsenyi, Andrej Radula, Karol Cziko, Michal Milován a Michal Koresmáros), ktorí nemôžu byt dľa platných zákonov prijatí do evidencie čsl. četnických penzistov.
Gabriel Magyar a Ant. Toth sú prijatí do evidencie čsl. četnických penzistov a nie je tedy pravda, že žiadnej penzie ešte nedostali a ani nedostávajú.
V záležitosti Juliusa Lengyela bude rozhodnuté ministerstvom vnútra čím skôr; žiadosti Imricha Rigo, Kristiana Földváryho a Bertalana Marksteina nachádzajú sa v šetrení. Vybavenie týchto vecí som súčasne posúril a som presvedčený, že aj tieto dosiaľ nevybavené záležitosti budú čo najskôr definitívne vyriešené.
V Bratislave, dňa 9. augusta 1923.
Minister s plnou mocou pre správu Slovensko:
Dr. Kállay, v. r.
V./4247.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Rudolfa Bergmana, Františka Maška, Františka Petrovického, Viléma Votruby a druhů
ve příčině zmírnění úroků z prodlení z daní přímých ve lhůtě v měřené nezaplacených (tisk 4009/XX).
Požadavku vznesenému v dotazu bylo vyhověna vládním nařízením ze dne 3. května 1923, čís. 92 Sb. z. a n., jímž se výše úroků z prodlení z přímých daní státních (s výjimkou dávky z majetku) a vybíraných k nim přirážek samosprávných svazků, jakož i z poplatků přímo placeným stanoví, počínajíc 1. lednem 1923, na místě dosavadních 10% sedmi procenty.
Míra úroků z prodlení u dávky z majetku, stanovená § 63, bod 7, odst. 2, zákona z 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., bude v chystané novele o dávce z majetku upravena na výší úroků z prodlení platnou pro ostatní daně přímé.
V Praze dne 11. července 1923.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
VI./4247.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Hakena a soudr.
o surovém a provokačním řádění pražské policie proti pokrokovému studentstvu (tisk 4206).
Vláda dovoluje si poukázati na odpověď, která byla dána pod čís. tisku 4196 na interpelací poslance Němce a soudruhů čís. tisku 4195, téže záležitosti se týkající.
V Praze dne 8. října 1923.
Náměstek předsedy vlády:
Rud. Bechyně, v. r.
VII./4247.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Onderčo a spol.
v záležitosti násilného překažení veřejné ho lidového shromáždění dne 28. ledna 1923 v Prešově (tisk 4017/IV).
Lidovou stranou v Prešově byla na den 28. ledna 1923 do místnosti hotelu ťjemný orelŤ svolána veřejná schůze s programem ťNynější politická a hospodářská situaceŤ. Do schůze dostavilo se asi 2.500 osob, z nichž asi 300 patřilo ke straně lidové, ostatek pak k jiným politickým stranám. Jíž před započatím schůze, jejíž zahájení bylo ustanoveno na půl 11. hodinu, bylo v sále pozorovati značný rozruch a nepokoj, jehož příčina byla patrně v nestejnorodém složení účastníků schůze. Po úvodních slovech prvního řečníka poslance Ondřeje Hlinky ozvaly se ve shromáždění výkřiky, které se stupňovaly, až posléze v celém shromáždění vypukla bouře. Po zazpívání písně ťHej SlováciŤ nastal na okamžik klid a poslanec Hlinka opět ujal se slova, byl však znovu mnohými výkřiky od příslušníků jiných politických stran přerušován. Jednotliví příslušníci různých stran počali si navzájem vyhrožovati a lidem mávati, takže bylo nebezpečí, že dojde k násilnostem. Mezitím co se tyto událostí odehrávaly v sále, vnikl hlouček lidí, vysadiv dveře, do místnosti ťSlovenské MaticeŤ, v témže domě a ztýral tam a zranil tajemníka národní slovenské rolnické strany; krom toho došlo ke srážce na dvoře budovy. Úřední zástupce proto přikročil k rozpuštění schůze maje obavu, že by nepokoje tyto přenésti se mohly i do místnosti, kde se schůze konala.
Po rozpuštění schůze účastníci zvolna opouštěli sál a shromáždili se na dvoře, kde ztýrali jistého poštovního úředníka původem Čecha. Po té došlo ještě ke srážce rozvášněných účastníků schůze v jiné části města.
Pátrání po osobách, které se dopustily trestných činů, bylo ihned zavedeno a trestní oznámení byla učiněna. Trestní řízení bylo zavedeno ovšem též pro přestupek dle § 4 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n., proti osobám, které toto veřejné lidové shromáždění rušily.
Dle platných předpisů může zástupce úřadu rozpustiti mezí jiným shromáždění, když schůze pro nepokoj účastníků vůbec nemůže býti konána, nebo v průběhu jejím nastanou takové okolnosti, které ohrožují osobní bezpečnost přítomných, nebo veřejný klid a pořádek.
Z vylíčeného jest patrno, že předpoklady tyto zde byly a proto nebe úředními zástupci činiti výtky, že si nesprávně počínal. Trestní řízení, které bylo zavedeno proti výtržníkům a také ovšem proti osobám, které veřejné lidové shromáždění dne 28. ledna 1923 v Prešově rušily, není ještě skončeno a není proto možno ze zákonných důvodů blíže se o něm vyjádřiti.
V Praze dne 8. října 1923.
Náměstek předsedy vlády:
Rud. Bechyně, v. r.
VIlI./4247.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací poslance dra Budaye a společníků
o protizákonné persekuci místních organisací slov. lud. strany na Slovensku (tisk 4098/X).
Okresní úřad v Sečovcích jednal nesprávně vydav důvěrníku lidové strany v Silvaši pod č. 6768/1923 úřední výměr toho znění, jak jest v interpelaci uveden. Byl proto poučen a bylo učiněno opatření, aby se podobná nesprávnost neopakovala.
V Praze dne 17. července 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
IX./4247.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Fr. Staňka, dra V. Šrobára, Fr. Mašaty, J. Rychtery a soudruhů
o bezdůvodném konfiskování časopise ťHavlíčkův KrajŤ v Německém Brodě (tisk 4044/l).
Okresní politická správa v Německém Brodě zabavila č. 9 periodického v Německém Brodě vydávaného tiskopisu ťHavlíčkův KrajŤ, ze dne 27. února 1923, shledavši v článku obsaženém na str. 8. jmenovaného tiskopisu a sice v místě, které je v interpelaci otištěno, skutkovou podstatu trestného činu dle § 300 tr. z.
Připouštím, že veřejný zájem na zabaveni byl orgánem tiskovou censuru provádějícím přeceněn a že nebylo potřeba, celé toto místo závadným shledávati. Okresní politické správě dostalo se již v tom směru přiměřeného upozornění.
Konfiskaci propadlo celé číslo 9. ťHavlíčkova KrajeŤ.
Žádosti redakce, aby zabaven byl pouze arch, závadné místo obsahující, okresní politická správa nevyhověla. Neváhám prohlásiti, že okresní správa politická v Německém Brodě k zamítnutí této žádosti zákonného podkladu neměla, ježto článek ten byl vytištěn na zvláštním půlarchu, který byl do čísla prostě vložen, a bylo tudíž podle § 5 tiskové novely z 9: července 1894, čís. 161 ř. z., jen tento půlarch za závadný považovati a nikoliv výtisk celý, jehož zbytek měl býti redakci neb tiskárně vrácen.
Učinil jsem opatřeni, aby se okresní správě politické dostalo náležitých pokynů, jak příště pop stupovati v podobných případech.
Nařčení vyslovené v interpelaci, že jednotliví úředníci okresní politické správy svým benevolentním jednáním dovolovati podvratným živlům připravovati půdu pro atentáty, není ničím odůvodněné. Postup okresní správy politické v Německém Brodě jakožto úřadu veřejné bezpečnosti, byl vždy a jest dosud, jak jsem měl příležitost shledati, dle zákona správný a nadřízené úřady nemají žádného důvodu, aby úředníky politické správy v Německém Brodě volaly k zodpovědnosti.
V Praze dne 17. července 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
X./4247.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Floriána Tománka a druhů
o zabavení ťSlovenských Ludových NovinŤ (tisk 4017/XVII).
Články uvedené v interpelaci byly zabaveny státním zastupitelstvím v Bratislavě pro přečin podle § 173 tr. z. uh. a sedrie v Bratislavě zabavení to potvrdila. Hledě k tomu nemohu míti za to, že by zabavení bylo se stalo neoprávněně. Státní zástupce měl také právem za to, že veřejný zájem nedovolí propuštění těchto článků, poněvadž meze dovoleného projevu mínění byv zde valně překročeny.
Nepokládaly-li osoby ku podáni námitek oprávněné nález soudní za správný, měly podati námitky. Toho ale neučinily.
V Praze dne 1. července 1923.
Ministr spravedlností:
Dr. Dolanský, v. r.
XI./4247.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Roučka a soudruhů
o konfiskační praksi a persekuci komunistické mládeže v Brně (tisk 4157/VII).
V obsahu zabaveného článku byla neodvislým soudem zjištěna skutková podstata trestného činu a zabavení bylo proto potvrzeno. Proti nálezu tomu nebyly podány námitky, takže tedy ti, jímž záleželo na zrušení zabavení, nepokusili se dáti přezkoumati případ týmž anebo vyšším soudem. Musím se tudíž obmeziti na přezkoumání otázky, zda státní zástupce právem pokládal zabavení za nutné ve veřejném zájmu. Lze snad míti za to, že státní zástupce tento veřejný zájem poněkud přecenil. Na druhé straně nemůže ale zůstati nepovšimnuto, že k tomuto přísnějšímu postupu zavdal sám list podnět, neboť zabavená stať jest jen článkem z dlouhého řetězu neustálých útoků na státní úřady, jichž postup jest prý nezákonný a nespravedlivý, vypočítaný na persekuce a zničení strany komunistické. Za toho stavu věcí lze chápati, že k tomuto zabavení došlo.
V Praze dne 30. června 1923.
Ministr spravedlností:
Dr. Dolanský, v. r.
XII./4247.
Odpověď
předsedy vlády a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Tománka a spol.
pro ustanovení berním exekutorem osoby podmínečně odsouzené pro zločin krádeže (tisk 4017/V).
Páni interpelanti uvádějí sami, že osoba, na jejíž ustanovení berním exekutorem si stěžují, byla sice pro zločin krádeže odsouzena, ale podmínečně. Musíme se tedy vzhledem k ustanovení § 9, odst. 3 zákona ze 17. října 1919, č. 562 Sb. z. a n. zdržeti toho, abychom pojednali o tomto potrestání.
Poněvadž též návrh zákona na ochranu republiky mezitím došel uzákonění, jest bezpředmětnou žádost, aby návrh ten byl doplněn ustanovením, kterým bude republika chráněna před útoky na její mravní integritu. Ostatně jíž platný právní řád a zejména služební pragmatiky poskytují dosti ochrany proti příjímání živlů mravně závadných do veřejných služeb. Není tudíž důvodu k nějakému novému zákonnému opatření.
Tvrzení, že by řádně kvalifikovaní Slováci bylí odstrkováni a zbavováni chleba a jejich místa zaplňována obskurními existencemi, kryjícími se za český původ, nectí doložena poukazem na jedinký případ takového nesprávného postupu. Netřeba nám snad ujišťovati, že by vláda hned zakročila, kdyby páni interpelanti byli s to takový případ uvésti. Příčil by se spravedlivé snaze vlády, aby na území Slovenska a Podkarpatské Rusí bylo hleděno v prvé řadě ku žadatelům tamním, pokud ve všech směrech požadavkům dotyčného služebního místa vyhovují.
V Praze dne 26. června 1923.
Náměstek předsedy vlády:
Rud. Bechyně, v. r.
Ministr spravedlností: