POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
4281.
Interpelace:
I. posl. Hakena a soudr. min. vnitra o nesprávném postupu okresní politické správy v Semilech při ustavování obecní rady v Bělé u Libštátu,
II. posl. dra Holitschera, Hillebranda a druhů min. vnitra o přehmatech chebské státní policie,
III. posl. dra Luschky a druhů min. vnitra o maření volební svobody na Hlučínsku,
IV. posl. dra Raddy a druhů min. vnitra o přehmatech mikulovské okresní politické správy na Motavě,
V. posl. Jokla, dra Haase, Heegera a druhů min. vnitra, že úřady a jích činitelé porušily zákony při volbách do obecních zastupitelstev v hlučínském okrese,
VI. posl. dra Raddy a druhů min. vnitra, že jihlavská státní policie bez důvodů zabavila časopis "Mähr. Grenzbote",
VII. posl. J. Fischera a druhů min. spravedlnosti o zabavení č. 86 periodického tiskopisu "Deutscher Landbote",
VIII. posl. Stenzla a druhů min. spravedlnosti o neodůvodněném zabavení časopisu "Schönhengster Zeitung",
IX. posl. Simma a druhů min. financí, že jednotlivé berní úřady zahájily proti poplatníkům exekuci pro nedoplatky,
X. posl. inž. Kalliny a druhů min. školství a nár. osvěty o činnosti školního inspektora Josefa Michla (ve školním okrese falknovsko-loketském) ve Falknově,
XI. posl. Hausmanna, Roschera, Schäfera a druhů min. sociální péče o omezení podpor v nezaměstnanosti,
XII. posl. Simma, Wenzela a druhů min. financí, aby byly vyplaceny bankovky zadržené ještě při kolkování,
XIII. posl. dra Schollicha a druhů min. železnic, aby staniční budovy byly označeny také německým jazykem.
I./4281.
Interpelace
poslance J. Hakena a soudr. ministru vnitra
o nesprávném postupu okresní politické správy v Semilech při ustavování obecní rady v Bělé u Libštátu.
V obci Bělé (okres Semily) byly dne 25. února 1923 provedeny obecní volby z nařízení zemské politické správy. Voleno bylo dle poměrného zastoupení; proti volbě nebylo námitek.
Dne 25. března téhož roku byla provedena volba starosty, náměstka a obecní rady. Námitky proti ní zemská politická správa zamítla a volbu starosty, náměstka a obecní rady potvrdila. Při této volbě vzdálili se členové jedné politické skupiny po volbě starosty z volební místnosti. Zbylé tři volební skupiny zůstaly a provedly volbu obecní rady dle zásady poměrného zastoupení. Odešlé skupině vyhraženy dva mandáty do obecní rady a protokolováno, že se ponechává doplnění volby těchto dvou členů do první schůze obecního zastupitelstva k doplněni. Tyto volby jakož i toto usnesení o dodatečné volbě dvou členů obecní rady byly výnosem zemské politické správy schváleny. V důsledku toho předán byl obecní úřad 14. června 1923 nově zvolené obecní radě a starostovi. První schůze zastupitelstva byla svolána na 1. července 1923. Přítomno bylo 9 členů, 6 chybělo. Jelikož neprojednávaly se body vyžadující dvoutřetinové většiny, učiněna platná usnesení. Všech zákonitých předpisů co do oznamování usnášení bylo šetřeno. Proti usnesení v této schůzi podali námitky čtyři členové, kteří nezúčastnili se jednání, ne však prostřednictvím obecního úřadu (§ 99 obec. zř.). V námitkách uváděli, že nepokládají usnesení této schůze za platná, poněvadž není obecní rada plně ustavena. Doplnění však úmyslně mařili právě příslušníci stěžující si skupiny.
Pro uvedené námitky nařídila okresní politická správa v Semilech svolání schůze obecního zastupitelstva na den 26. srpna 1923 s programem: "Doplnění, pokud se týče volby nové obecní rady." Do této schůze dostavil se zástupce dohlédacího úřadu aktuár Ježek a poněvadž oponující skupina nechtěla dobrovolně volbou dvou členů na jeho výzvu obecní radu doplniti, rozpustil celou obecní radu, dosavadní její usnesení prohlásil za neplatná a nařídil okamžité provedení nových voleb celé obecní rady i starosty. Proti jeho postupu protestovala většina členů zastupitelstva t. j. zástupcově všech tří ostatních volebních skupin. Když však zástupce politické správy nedbal jejich protestu, opustili místnost, když zůstalo pouze 7 členů zastupujících jedinou volební skupinu a nejstarší člen obecního zastupitelstva. Tato jedna skupina provedla pak volbu starosty, náměstka, celé obecní rady čímž nebylo šetřeno § 62 a 64 vol. řádu.
Postup zástupce politické správy byl podle § 35 v. ř. úplně nepřípustný a protizákonný, dalť zrušiti volby zemskou politickou správou schválené a provésti volby nové za nezákonité účastí. Ostatní tři volební skupiny podaly odvolání k zemské politické správě. Záležitost vleče se však již delší dobu a zemská politická správa stížnost nevyřizuje.
Hodlá pan ministr okamžitě zrušiti všechny důsledky nezákonného postupu okresní politické správy semilské?
V Praze dne 8. listopadu 1923.
Haken, Blažek, Toužil, Skalák, Nagy, Darula, Tausik, J. Kříž, Rouček, Warmbrunn, Malá, Houser, Mikulíček, Koutný, Bubník, Teska, Kunst, Burian, Kučera, Merta, dr. Šmeral, Svetlik, Krejčí.
II./4281 (překlad).
Interpelace
poslanců dera Holitschera, Hillebranda
a druhů ministrovi vnitra
o přehmatech chebské státní policie.
Jíž delší dobu postupuje chebská státní policie tak surovým způsobem proti obyvatelstvu, že to způsobuje všeobecné pobouření a zcela určitě dříve nebo později dojde k zápletce, která potom může snad míti nedozírné následky. Užívání gumových obušků stalo se pravidelným opatřením, zvláště mužstvo tam usedlé, které samo pochází z Chebu, postupuje proti dělnictvu při každé nepatrné příčině s obušky. Počet případů, kdy bezbranní dělníci byli zbíti a bez důvodu zatčení, jest velmi veliký. V následujícím buďtež uvedeny jen dva zvláště příkré případy.
1. Jan Maier z Chebu, Staufengasse 8. který byl tehdy bez výdělku a bez podpory, stál dne 14. srpna v půl desáté večer ve dvoraně chebského nádraží, čekaje tam na přijíždějící vlaky, aby si snad odnesením zavazadel cestujících mohl vydělati na večeři. Jest mu 17 let, je zachovalý, živí matku. Strážník č. 38 z Chebu jej z nádraží vykázal a Maier tohoto rozkazu také uposlechl. Na rohu Nádražní ulice proti hotelu Weltzl se Maier zastavil. Strážník šel za ním a rozkázal mu, aby šel domů, čehož Maier neuposlechl, naopak zůstal státi, poněvadž nezavdal strážníkovi naprosto žádné příčiny k zakročení a správně se domníval, že nikdo není oprávněn vykazovati někoho bez důvodu s veřejné ulice. Poté strážník bez důvodu ihned mladíka udeřil obuškem, tloukl jej přes hlavu a obličej až Maier klesli Český voják Springl, který šel kolem, protestoval proti tomu, jak surově strážník s Maierem nakládal. Dne 17. byl Maier ve svém bytě zatčen a držen S dní ve vězení. Jako svědci o tom, že se Maier strážníkovi ani neprotivil ani svým chováním nezavdal příčiny k ztlučení gumovým obuškem, nebo docela k zatčení, mohou vypovídati:
Jaroslav Springl, vzduchoplavecké učeliště pilotní škola v Chebu, Antonín Tausch, posluha v hotelu Kontinental z Chebu, Ludvík Sagl, z hotelu Neuberger v Chebu.
2. Učedník Riedl z Kreuzensteinu-Chebu stál dne 12. září blízko ohně hostince "Rässlgasthaus" v Chebu; nějaký strážník ho vyzval, aby odešel, načež mladík pravdivě odpověděl, že jeho mistr jest hasičem u ohně a že mu rozkázal, aby zde na něho čekal. Bez odpovědí prohlásil ho poté strážník za zatčena, mladík, jak lze pochopiti, zdráhal se s ním jíti, načež přispěchali ještě 3 strážnicí, kteří nyní mladíka společně naprosto nemilosrdně obušky ztloukli. Konečně uchopil jej jeden za vlasy a táhl jej tak ulicemi; shromážděné obyvatelstvo se chystalo pustiti se do strážníků, načež tito zmizeli.
Takové surové, pobuřující chování činitelů, kteří jsou ustanoveni, aby udržovali veřejný pořádek, jest jen způsobilé, aby otřáslo úctou obyvatelstva. Policie není k tomu, aby se gumovými obušky vrhala na bezbranné obyvatelstvo, této zbraně smí naopak užíti jen tehdy, je-li sama napadena. Avšak jak se zdá, nedostává se tu potřebné kázně a poučení. Tážeme se tedy pana ministra, je-li ochoten vyšetřiti poměry u chebské státní policie a vinníky potrestati, postarati se o nápravu a přísně rozkázati odpovědným úředním činitelům, že jsou povinní za všech okolností se postarati, aby mužstvo vystupovalo vůči obyvatelstvu taktně, klidně a aby sebe samo ovládalo a pečlivě se vyhnulo jakékoliv násilnosti a provokaci.
V Praze dne 6. listopadu 1923.
Dr. Holitscher, Hillebrand, Pohl, Palme, Schuster, R. Fischer, Leibl, Kirpal, Hausmann, Heeger, Jokl, Taub, Schäfer, Hoffmann, Häusler, Hackenberg, Dietl, Beutel, Deutsch, dr. Czech, Grünzner.
III./4281 (překlad).
Interpelace
poslance dra Luschky a druhů ministrovi vnitra
o maření volební svobody na Hlučínsku.
Při vypsání obecních voleb očekávalo obyvatelstvo politického okresu hlučínského, že dojde k dávno vytouženému zrušení správních komisí, které již svým složením nezapírají svých jednostranných snah. Výjimečný stav, který trvá na Hlučínsku od přivtělení, vyřadil po léta nejdůležitější politické právo státních občanů, právo volební a snížil obyvatele tohoto území na neplnoprávné státní občany. Každému znalá poměrů bylo jasno, že se sliby dané při přivtělení staly bezobsažnými slovy, obzvláště mnohoslibná věta tehdejší proklamace k obyvatelstvu, jež doslovně zní; "Vracíte se do svobodného demokratického domova, který vás přijímá s otevřenou náručí a poskytuje vám možnost, abyste se politicky a hospodářsky uplatnili v míře, v jaké vám toho nebylo dopřáno za starého režimu".
Již jakmile byly vyloženy stálé seznamy voliči i ztenčila se také naděje, že alespoň volební právo v příštích volbách dá ožíti svobodě smýšlení. Bylo již v tom okamžiku třeba pokusiti se o nesčetné reklamace, aby získáno bulo pro voliče a voličky, z němectví podezřelé, jejích zákonité volební právo. Tak vyskytly se v seznamech voličů úžasné nesprávnosti v uvádění jmen, stáří a zaměstnání, které jíž předem budily nedůvěru, že seznamy voličské nebyly založeny svědomitě, nýbrž tendenčně; aby volební právo bylo německým voličům co nejvíce ztíženo, a aby na konec mohla býti při volbě namítána totožnost. Zatím rozvíjela se vždy silněji agitace českých stran, podporovaná státní správou všemi prostředky moci. Dne 15. září t. r. bylo m. j. úředně oznámeno toto provolání obecní správní komise v Kravařích:
Občané!
Celá naše země, zejména Kravaře ocitají se před nevyrovnatelným rozhodnutím. Obyvatelstvo má v neděli svým volebním lístkem projeviti, smýšlí-li s naším státem poctivě či nepřátelsky. Kandidují strany, které náš stát uznávají a proň také ku blahu obce pracují. Na druhé straně pracuje německá křesťansko-sociální strana proti státu a staví se také nepřátelsky proti němu. Každý volič vážně před volbou rozvaž, že bude mu pak nésti i následky, rozhodne-li se voliti stranu státu nepřátelskou.
Žádný stát nepodporuje nepřátel, nemůže tudíž tak učiniti ani československý, proto ruce pryč od této strany, která nás nebezpečně ohrožuje! Naše obec potřebuje státní pomoci, obzvláště aby mohla opět dostati peníze ztracené ve spořitelně a aby i ostatní nouze v lidu mohla býti zmírněna.
Chudá obec Kravaře nedojde u státu sluchu, bude-li voliti státu nepřátelsky. Aby celá obec byla uchráněna ohromných škod, vol každý takovou stranu, která s pomocí státu bude podporovati blaho obce.
Neposlouchejte tedy nesvědomitých štváčů, abyste nemusili toho později litovati.
Toto prohlášení zůstalo naprosto bez námitek, a vládní komisař Melecký se opětné chlubil, že přes to, že byly volby rozepsány má to černé na bílém, že zůstane ještě po tří roky vládním komisařem. Naproti tomu byla činnost německých stan v každém směru pronásledována, takže pocit bezprávnosti zmocňoval se vždy širších vrstev a jednostrannost správy vzbuzovala stále větší rozhořčení.
Agitátoři posílaní do země, aby navnadili obyvatelstvo a vyhrožovali všemi možnými újmami, pakliže byli odmítnuti, nemuseli dbáti platného zákona na ochranu volební svobody a předstihovaly se ve vykonávání vlivu na volby. Obzvláště pozemková reforma a nesnáz záložen staly se předmětem nejhorlivějšího vykořisťování voleb. Těm, kdož by česky volili, bylo přislíbeno přidělení půdy, příležitost ku práci, výplata zadržených vkladů v záložnách a všeho podle přání, kdežto do každé schůze, kterou konaly německé strany, vmísili se číhalové, což mělo vždy za následek nejtěžší podezřívání a nesčetná trestní vyšetřování s pořadateli a účastníky schůzí. Nejnepatrnější souhlas v německých schůzích, jakož i sebe menší kritika v českých, byly státem stíhány. Tak na př. byly v obci Kravařích tyto výkřiky pronesené v české schůzi: "Víme, co máme voliti!" a "Nejsme žádní Židé!" předmětem horlivého soudního vyšetřování. Když se blížila lhůta k podání kandidátních listím nastal sesilený tlak, aby se voliči odradili od kandidatur na německých listinách.
Zároveň započala nejprudší honba četnictva a tajné policie za důvěrníky a letáky německých stran. Obzvláště křiklavým byl případ zatčení truhláře Jindřicha Kubného v Benešově. Jmenovaný byl, protože v noci ze dne 14. na 15. září rozšiřoval jediný leták německé křesťansko-sciální strany lidové, dne 15. září v 1 hodinu v nocí četnictvem s lože odveden, hodinu na četnické stanicí vyslýchán a pak pěšky dodán asi hodinu vzdálenému okresnímu soudu v Hlučíně, odkud teprv příštího dopoledne, byv soudcem vyslechnut, byl propuštěn. Před tím odvážil se vůči němu strážce vězňů, který právě se svojí ženou ještě byl německy hovořil, výroku: "Vem čert všechny Němce!" a "My si již Němce setřeseme s krku". Naproti tomu letáky českých stran rozdávali obecní komisaři a ve školách čeští učitelé dětem, aby je rozšiřovali. V obci Štěpánkovicích nalepil vládní komisař na svůj plot cedulku v německé řečí, která zněla; "Pouze ten, kdo bude voliti listinu čís. 1., dostane pole," Velmi rozšířený leták zněl takto: "Kdo chce pořádek v rodině, dědině a ve státě, kdo chce kousek role, kdo nechce ztratit v raiffeisenkách a kasách, kdo chce u úřadů dojít spravedlivého zastání, kdo chce v naší republice chléb a zárobek, ten to od Němců nedostane.
A tož rozum do hrsti a volit moravsky!"
V den volby zachovávali němečtí voličové všude přísnou kázeň, poněvadž věděli, že by sebe menší rušení volby zavdalo vítaný podnět k zastavení volby a zmaření jejich volebního práva.
Veškerá přerušení voleb byla také skutečně inscenován: pouze agitátory protivníků a volební komisaři jich ihned využili jako podnětu k přerušení volby nebo k úřednímu nařízení, že se volba přerušuje.
V obcích Boleticích a Vel. Hošticích bylo alespoň následujícího dne ve volbě pokračováno a volba ukončena. Avšak v obcích Kravařích, Koutech, Štěpánkovicích, Ludeřovicích a Petřkovicích je volba do dnešního dne přerušena a to na základě těchto fakt:
V obci Kravařích dostavili se k 1 hod, s poledne dva cítí pánové do volební místnosti I, okrasu žádajíce, aby byla volba ihned přerušena, jelikož se na ulici v blízkostí II, volebního okresu prováděla protizákonná agitace. Podle výroku jejích povídal prý jakýsi Schyra - míněn byl pravděpodobně bývalý starosta obce tohoto jména - na ulici, aby volili všichni pouze jeho. Také prý pozorovali, že obyvatelstvo není o účelu volby dostatečně poučeno. Vyzvání volební komise, aby se legitimovali, nevyhověli, nýbrž pouze prohlásili, že ze svého jednání odpoví před zemským presidentem v Opavě. Poté přerušil přítomný zástupce vlády volební jednání a zastavil je na neurčitou dobu, jelikož členové volební komise českých stran složili svůj úřad.
V obci Koutech byla volba rovněž dvěma cizími pány jíž během dopoledne přerušena, poněvadž prý jeden volič, jehož se jakási žena ptala, koho má voliti, jí odpověděl: "Pro mne si vol třeba čerta," V obci Štěpánkovicích ponechala okresní politická správa volební komisi na vůli, připustí-li 34 voličů, jejíchž volební právo bylo reklamováno, ale o němž nebylo ještě rozhodnuto reklamační komisí, k volbě či ne. To zavdalo zástupcům strany živnostníků podnět, aby jednání volební tak dlouho rušili, až došlo mezi členy komise ke skutečným sporům a volební jednání bylo zastaveno.
V obcích Ludéřovících a Petřkovicích hodil cyklista přijedší z Mor. Ostravy letáky do volebních místností, což zavinilo v obou místech zastavení volebního jednání. Německy sepsaný český leták formátu 70 x 40 cm byl tohoto znění:
Pozor!
Střežte se před zvědy, kteří jsou i v našem středu. Udavači prozradí Čechům každý Němcům odevzdaný hlas, čímž dotčený volič přijde, ne-li hned, tedy přece v pozdější době ke škodě.
Češi mají černou listinu, v níž jsou zapsání všichni protivníci jejich strany, aby mohli, pakliže by Němci při volbách zvítězili, při každé příležitosti utiskovati německé voliče, jejichž jména jim byla oznámena. Buďte ostražití a připraveni k obětování se!
Slezská "Grafia".
Kromě toho byly po ukončených volbách pod nejnicotnějšími záminkami v obcích Velkých Hošticích, Chlebíčově, Piští, Darkovicích, Hlučíně, Markvartovicích, Lhotě u Hlučím, Boleticích a Bohuslavicích podány protesty, které - zjevně smluveny - budou míti za následek pokračování dosavadních správních komisí na neurčitou dobu, t. j. podle terminologie držitelů moci, až "se obyvatelstvo přizpůsobí." Ihned po volbách začli všemožné odvety vůči německým kandidátům. Jako příklad uveden budiž případ v obci Dol. Benešově, kde byli synové zvolených zástupců obce Františka Osmanczika, políra a Jakuba Buhli, dělníka, jako optanti s opovědí "doživotně" během 24 hodin okresní politickou správou z Hlučínska vypovězeni. Totéž postihlo kandidáta německé křesťansko-sociální strany lidové Františka Jarkullische v Zábřehu stran jeho syna Jana.
O všech těchto případech byl nesčetnými podáními a ústními sděleními zplnomocněný komisař zpraven. Marnými byly všechny prosebné návštěvy podniknuté důvěrníky obyvatelstva, aby se dostalo německému obyvatelstvu ústavní rovnoprávností a práv zaručených versailleskou mírovou smlouvou. Jediným úspěchem byl slib, že se dají vyšetřiti v stížnostech uvedené případy, jelikož byly zplnomocněnému komisaři vždy neznámí. Nikdy však nedošlo k vyžádanému objektivnímu vyšetření a rozhodnutí.
Podepsaní se tedy táží pana ministra:
je-li ochoten dáti ukončiti všude v hlučínském okrese volby a ustaviti obecní zastupitelstva, dosaditi k vyšetření zneužití voleb nestrannou vyšetřovací komisí a pohnati k nejpřísnější odpovědnosti všecky vinníky bez zřetele na jejich osobu?
V Praze dne 31. října 1923.
Dr. Luschka, Bobek, Böhr, Budig, Windirsch, Mark, dr. Medinger, Schubert, Zierhut, Kraus, J. Mayer, inž. Kallina, Stenzl, Kostka, Heller, Dr. Spina, Patzel, Křepek, Scharnagl, Dr. W. Feierfeil, Schälzky, Dr. Petersilka.
IV./4281 (překlad),
Interpelace
poslance dra Raddy a druhů ministrovi vnitra
o přehmatech mikulovské okresní politické správy na Moravě.
V časopise "Südmährerblatt" ze dne 7. září 1923 vyšel tento článek:
Valčice. (Věrní služebnicí svého pána.) Jak známo, město Valčice jest zamilovaným sídlem vládnoucího knížete Jana Liechtensteina. Pro své zásluhy o obecné blaho a svou laskavost jest v místě velmi ctěn. Aby to též osvědčily, usnesly se německé strany, že povolaného zástupce knížete, ředitele panství Karla Schillera budou kandidovati za člena obecní rady. Ze Češi vyvinují horlivou činnost, aby v nastávajícím volebním boji uchvátili pokud možno největší počet mandátů, jest samozřejmo. Méně pochopitelno však jest, že jest v tomto bojí účinně podporuje několik liechtensteinských úředníků a dělníků. Na prvém místě mezi nimi jest rodina důchodního Gustava Keila, která vystupuje proti vlastnímu úřednímu přednostovi a tím také proti knížeti. Co říci, jestliže úředník, pocházející z německy smýšlejících rodičů a německy vychovaný, rád se stýkající s německou společností, svým podpisem podporuje občanskou českou listinu, na jejímž druhém místě jest Liechtensteinův čeledín Chudicek, co říci, jestliže jeho paní, fanatická Češka, horlivě agituje mezí Liechtensteinskými zaměstnanci pro listinu namířenou proti knížeti? Ještě horší jsou poměry na Teimhofu, rovněž liechtensteinském velkostatku. Pod ochranou vrchního šafáře Antonína Šťastného vyvíjí jeho zeť Němeček čilou činnost, aby zaměstnance přivedl do komunistického tábora. Očekávajíce pravděpodobně brzké rozdělení statku, staví tito lidé vlastní kandidátní listinu, na jejímž druhém místě jest právě Němeček, jehož ve Valčících nikdo nezná, poněvadž zde jen bydlí, jinak však "působí" v Břeclavě."
Okresní politická správa v Mikulově nařídila nyní ve Valčících šetření četnictvem, aby zjistila pisatele tohoto článku. Poněvadž v tomto článku nelze spatřovati trestné skutkové podstaty, bylo zřejmě účelem četnického vyšetřování zastrašiti vůdce Němců ve Valčících a pomáhati české volební agitaci.
Proti takovému postupu politického úřadu musíme se rozhodně ohraditi.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Jest ochoten ospravedlniti vylíčený postup mikulovské okresní politické správy?
2, Jest ochoten poučiti mikulovskou okresní politickou správu, že se má zdržeti jakéhokoliv vlivu na volby?
V Praze dne 30. října 1923,
Dr. Radda, Dr. Lodgman, dr. Brunar, J. Mayer, dr. Lehnert, Schubert, Dr. E. Feyerfeil, inž. Kallina, Simm, inž. Jung, Wenzel, Patzel, Matzner, dr. Schollich, Böhr, Knirsch, Dr. Medinger, dr. Spina, Kraus, dr. Keibl, Bobek.
V./4281 (překlad).
Interpelace
poslanců Jokla, dra Haase, Heegera a druhů
ministrovi vnitra,
že úřady a jejich činitelé porušili zákony při volbách do obecních zastupitelstev v hlučínském okrese.
Volby do obecních zastupitelstev na Hlučínsku byly v pravém slova smyslu "maďarské volby", Úřady a úřední činitelé předstihovali se v nadháněčství pro vládní strany. Zemská politická správa předcházela příkladem, poskytnouc referentům vládních stran automobil, jejž má k použití pro služební cesty. Vládní strany agitující hrozbami a zastrašováním přes zákon na ochranu volební svobody, byly úředními činiteli podporovány přímo porušováním zákonů. Zvláště vyniklo v této věcí moravsko-ostravské policejní ředitelství.
Dne 31. srpna pořádala německá sociálnědemokratická strana dělnická volební schůzi v Ludéřovicích, na níž přišlí vládní zástupce moravsko-ostravského policejního ředitelství se třemi tajnými policisty a několika četníky, všichni v občanském šatu. Podle spolkového a shromažďovacího zákona nemá úřad práva vysílati na volební schůze nějakého zástupce. Tento úředník moravsko-ostravského policejního ředitelství Jakubec prohlásil konečně, že schůzi rozpouští, poněvadž prý na schůzí byli přítomni nevoliči. Také toto rozpuštění jest nezákonité, poněvadž podle výnosu rakouského ministerstva vnitra ze dne 29. června 1870, č. 2919 nevoliči smějí dokonce i svolávati volební schůze, tím spíše podle mnoha nálezů správního soudu se jich účastniti. Příznačné pro smýšlení úředníků policejního ředitelství moravsko-ostravského jest, že komisař Jakubce na námitku, že tento nezákonitý postup bude oznámen jeho představeným, prohlásil; "Můžete s tím jít také do parlamentu."
Také na voličskou schůzi konanou dne 12. září ve Lhotě u Hlučína vyslalo moravsko-ostravské policejní ředitelství zástupce, který vytýkal, že na schůzi jsou nevoliči a sice dva občané, kteří přišlí jako referenti z Opavy!!!
Tento komisař zasáhl do průběhu schůze prohlásiv, že shromáždění nemá práva omeziti řečníkovi řečnickou lhůtu.
V Benešově byl v noci dne 15. září zatčen v postelí četnictvem kandidát Kubný Jindřich a dopraven k hlučínskému okresnímu soudu.
V Ludéřovících četnictvo rozehnalo volební schůzí svolanou komunisty.
Deputace z Darkovic vyjednávala v Opavě u zemského úřadu s inženýrem Kesacem ve věci půdy. Tento pán prohlásil k deputaci; "Jen ti, kdo volí česky, dostanou půdu. Ostatní ať si jdou do Německa."
Nestoudným způsobem přes kazatelnicový paragraf zneužívalo se kazatelny a zpovědnice k volební agitaci. Dne 6. října šla Kateřina Kreteková, sociálnědemokratický člen obecního zastupitelstva k farářovi Litzkovi v Boleticích ke zpovědi. Mezi ní a farářem došlo k tomuto rozhovoru:
Farář Litzka; Koho jste volila při obecních volbách? K.; Ty, kdo hájí zájmy dělnictva. Farář L.; Jak se vlastně jmenujete? Když mu K, řekla svoje jméno, trhlo to panem farářem a řekl; Aha, vy jste ta, co je na kandidátní listině sociálně-demokratické?
Rozkázal jí, aby odešla ze zpovědnice a posadila se do Tavíce a čekala až jí zavolá.
Tážeme se:
1. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten rozkázati opavskému státnímu zastupitelství, aby podalo žalobu na všechny občany obviněné zde z porušení zákona?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten učiniti opatření, aby se úředníci moravsko-ostravského policejního ředitelství poučili o ustanoveních spolkového a shromažďovacího zákona?
V Praze dne 6. listopadu 1923.
Jokl, Dr. Haas, Heeger, Hausmann, R. Fischer, Leibl, Taub, Dr. Holitscher, Schuster, Palme, Hillebrand, Pohl, Kirpal, Schäfer, Beutel, Häusler, Hoffmann, Hackenberg, Dietl, Kaufmann, Dr. Czech.
VI./4281 (překlad).
Interpelace
poslance dra E, Raddy a druhů ministrovi vnitra,
že jihlavská státní policie bez důvodů zabavila časopis ťMähr. GrenzboteŤ.
V článku "Sloučení Jihlavy s Dřevěnými Mlýny" na stránce 4. periodického časopisu "Mährischer Grenzbote" č. 103 ze dne 6. září 1923 zabavila jihlavská státní policie tato místa;"... neboť nápady se "vzpomínkami" jsou přes příliš zřejmé, než aby mohly byt i jen zcela nepatrně lákati."
"...Že slib na mnoho let" jest pouze chvastem, jest přece zřejmé."
"...Podle celé úmluv, slibuje se tedy obyvatelům Dřevěných Mlýnů rajský život zamýšleným sloučením. Měli by tedy všechny důvody, aby upustili od svého odmítání. Ale vše to ukazuje strašlivě zřetelně, co vlastně jest vládě rozhodným pro sloučení obou obcí. Nejsou to ani hospodářské ani očividné výhody, jež jsou podnětem pro sloučení, nýbrž jedině a výlučně pohnutka národní. Pro vládu pokračuje počešťování Jihlavy příliš pomalu. Německý starosta jihlavský jest jí trnem v oku. Všechna dosavadní opatření, která měla uspíšiti počeštění, ukázala se příliš slabá a pomalá, nutno tedy vytáhnouti těžké dělo. A tím jest sloučení Dřevěných Mlýnů s Jihlavou. Těch několik set českých hlasů má rozhodnouti a v městské radě jihlavské utvořiti jistou českou většinu. Nerozhodují tedy hospodářské výhody nebo nevýhody, pouze fanatický nacionalismus Čechů rozhodně naléhá na sloučení. Jihlava má a musí býti česká! Čeho nedokázali voličově-vojáci, to mají nyní dokázati čeští voličově z Dřevěných Mlýnů."
"Sahá-li však nám kdo na náš životní nerv, a ještě s tak zřejmou lstí, jako při tomto sloučení, pak se opřeme docela rozhodně..."
Týž článek vyšel nezkráceně a bez závady v časopise "Bohemia dne 7. září 1923 a "Znaimer Tagblatt" dne 9. září 1923, byl tedy i jihlavskému obyvatelstvu přístupný.
Podle toho lze censurní praxi, jak ji v tomto státě provádějí jednotlivé politické nebo policejní úřady, nazvati více než dětinskou. Zdá se však, že těmto úřadům jde jen o to, aby časopisy podrobené jejich censuře poškozovaly, ztěžujíce jejich vydávání. Proti takovéto praxí musíme se co nejrozhodněji ohraditi.
Tážeme se pana ministra:
1. Může ospravedlniti svrchu vylíčenou censurní praxí chebské státní policie?
2. Jest ochoten postarati se, aby německé časopisy nebyly poškozovány takovýmito neodůvodněnými censurními opatřeními?
3. Jest ochoten vydati příslušné pokyny censurním úřadům a jimi zaručiti neomezenou tiskovou svobodu?
V Praze dne 30. října 1923.
Dr. Radda, inž. Kallina, Pittinger, Dr. Spina, Böllmann, dr. Medinger, dr. Brunar, Dr. Keibl, Stenzl, Wenzel, Dr. Lodgman, Schälzky, Dr. Schollich, Scharnagl, Schubert, Dr. E. Feyerfeil, Bobek, Mark, dr. Luschka, Böhr, Windirsch, Simm, Kraus, dr. Lehnert, Matzner.
VII./4281 (překlad).
Interpelace
poslance Josefa Fischera a druhů
ministrovi spravedlnosti
o zabavení č. 86 periodického tiskopisu ťDeutscher LandboteŤ.
Karlovarské státní zastupitelství zabavilo časopis "Deutscher Landbote" ze dne 26. října 1923 pro článek "V boji proti škodám, způsobeným doly."
Zabavené místo zní takto:
"Než přes to po dlouhých úředních předběžných šetřeních hornickými znalci byl vynesen vskutku šalamounský rozsudek toho znění, že škody, které se objevili na uvedených domech, nebyly způsobeny uhelnými doly, na nichž se v blízkostí doluje. Tento moudrý výrok pánů hornických znalců byl nyní revírním úřadem chomutovským písemně dodán vlastníkům domů, nemohl dále překvapiti a vlastně již napřed byl očekáván. Každému právně myslícímu člověku musí tento výrok vehnati spravedlivě krev ve tvář, představí-li si, že obě stavby stojí již přes 30 let a dosud nemají nejmenších škod, které by svědčili o sešlosti stavby, nyní však najednou v této krátké době svého trvání tak stářím sešly, že otřásáni kolem jedoucího nákladního automobilu nebo případné nepřirozeně přikvačivší deště byly s to, aby otřásly jejich základy."
Účelem tohoto věcného článku bylo poučiti vlastníky domů na povrchu dolů v boji proti majetníkům dolů oznámením skutečného případu a chrániti jich. Zabavená zpráva obsahuje jen oprávněnou kritiku dobrého zdání hornických znalců chomutovského revírního úřadu. Takto věcně kritisovati bude snad konečně ještě v časopise dovoleno, zvláště když celý článek vyšel týden před tím v témž znění v periodickém tiskopisu "Heimat" v Žatci a příslušné státní zastupitelství neshledalo na něm závady. Při tom musíme zvláště zdůrazniti, že karlovarské státní zastupitelství, ačkoliv jsou mu povinné výtisky včas předkládány teprve v poslední chvílí, když celé vydání jest hotovo, oznamuje redakcí zabavení.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten uložiti karlovarskému státnímu zastupitelství, aby od takových neodůvodněných zabavování příště upustilo?
2. Souhlasí pan ministr s touto zabavovací praxí?
3. Jest pan ministr ochoten uvedené zabaveni ihned zrušiti?
V Praze dne 6. listopadu 1923.
J. Fischer, Böllmann, Heller, Křepek, Windirsch, Budig, Mark, Böhr, dr. Hanreich, Kostka, Dr. Luschka, dr. W. Feierfeil, Röttel Schälzky, Bobek, Dr. Spina, dr. Petersilka, Schubert, Pittinger, Scharnagl, Zierhut, J. Mayer.
VIII./4281 (překlad).
Interpelace
poslance Aloise Stenzla a druhů
ministrovi spravedlnosti
o neodůvodněném zabavení časopisu ťSchönhengster ZeitungŤ.
Č. 44 časopisu "Schönhengster Zeitung" ze dne 3. listopadu 1923 bylo na jednom místě zabaveno.
Zabavené místo znělo takto:
"Jak smutný návrat v roce 1918!
Brzy po převratu 28. října 1918 a po založení Československé republiky bylo naše milé, rodné město, které se připojilo k Rakouské republice, obsazeno československým vojskem.
Babenberské rakouské prapory, vlající na věži radnice a s jedné budovy na náměstí, kde zasedala rada vojáků utvořená z vojínů, kteří se vrátili z války, byly československé posádce trnem v oku.
Dne 29. listopadu 1918 v 1 hodinu odpoledne nastoupilo československé vojsko, hodlajíc násilně sejmouti prapory. Tovární sirény volaly dělníky z továren na náměstí k tomuto činu. Když prapory byly svrženy, reptal rozčilený dav proti tomuto postupu. Vojsko již odcházející se obrátilo a střelilo do bezbranného davu. Zděšení zachvátilo lid; prchali do postranních ulic, kdežto několik zasažených zůstalo ležeti na náměstí.
Pět mrtvých vyžádal si 29. listopad 1918, zapsaný krvavými písmenami do dějin Třebové; byli to; Aloisie Schoberová, Anna Primsová, Hermína Fischerová, Kateřina Sekorová a chlapec Alois Tauschinský. Mimo to bylo ještě několik osob raněno, mezi nimi několik velmi těžce."
Podepsaní se tedy táží pana ministra: Jest pan ministr ochoten postarati se, aby zákonně zaručené právo svobodného projevu mínění tiskem bylo zachováno?
V Praze dne 6. listopadu 1923.
A, Stenzl, Schälzky, Wenzel, J. Fischer, Pittinger, Böhr, Bobek, Dr. W, Feierfeil, Mark, inž. Jung, Simm, dr. Luschka, dr. Hanreich, Dr. Kafka, Heller, Kostka, Böllmann, Windirsch, Dr. Spina, J. Mayer, Zierhut, Schubert, Röttel.