Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

že jednotlivé berní úřady zahájily proti poplatníkům exekucí pro nedoplatky.

V odpovědi ze dne 2. srpna 1923 ujišťuje pan ministr, že finančním úřadům bylo rozkázáno, aby poplatníkům co nejliberálněji vyhovovaly, zvláště však aby dbaly výnosů ze dne 29. května 1921 č. 51702/5810/21-III/7 B a ze dne 24. května 1922, č. 55154/ 6714/22-III 9 A, Avšak proti těmto ujišťováním skutečné poměry jsou jiné. V mnoha berních okresích, mezí nimi v jabloneckém, provádějí berní úřady v této chvíli opět krutá opatření proti poplatníkům hospodářsky mimořádně stísněným. Tak v posledních dnech byly vydány poplatníkům platební rozkazy na veškeré dosud nahromaděné daňové nedoplatky. Děje se to tím způsobem, že se za základ k prozatímnímu předpisu daní na léta 1919, 1920, 1921 a 1922 berou daně za rok 1918. K těmto platebním příkazům jest zároveň pokaždé připojena hrozba, že nedoplatky budou knihovně zajištěny na majetku poplatníkově, nebudou-li v stanovené krátké lhůtě zaplaceny prozatímní předpisy daní. To vše se děje bez zřetele na úlevy povolené podle uvedených výnosů pana ministra financí. Nehledě k tomu, že tato opatření v době hospodářské tísně jsou velmi krutá, postrádají podle mého mínění jakéhokoliv právního podkladu. Vedení exekuce nelze naříditi dříve, dokud poplatníci nedostali od berní správy řádného předpisu. Jest tedy potřebí, aby pan ministr opravil praxi berních správ, vymáhati všechny nedoplatky do konce r. 1922 podle prozatímních předpisů. Tato oprava jest tím nutnější, poněvadž má nejen napraviti porušení práva, nýbrž má ochrániti i před nesprávnými předpisy. Poslední řádný předpis, podle něhož se nyní vydávají prozatímní předpisy, jest zdělán podle vyšetřeného hospodaření za r. 1918, rok, v jehož druhé polovině se dostavila konjunktura s nesrovnatelně lepšími výnosy než příští léta. Není možno, přizpůsobovati prozatímní předpisy na léta 1919, 1920, 1921 a 1922 tomuto poslednímu řádnému předpisu a nad to krutě postupovati proti poplatníkům zcela bez ohledu na hospodářský stav.

Podepsaní se táží pana ministra:

1. Ví o vylíčených opatřeních jednotlivých berních správ?

2. Jest ochoten naříditi, aby řádné předpisy byly vždy vydávány včas tak, aby poplatníkovi často na dlouhou dobu nebyla neznáma podstatná část kalkulačních základů a aby si tak mohl učiniti potřebný přehled o svém hospodářském stavu?

3. Jest ochoten rozkázati berním správám, aby při odhadech a předpisech přesně zkoumaly hospodářský stav každého jednotlivého poplatníka?

4. Jest pan ministr ochoten naříditi, že se do vydání konečných platebních rozkazů upustí od hluboko zasahujících opatření?

V Praze dne 31. října 1923.

H. Simm, der. Jabloniczky, dr. Lelley, Dr. Keibl, dr. Brunar, Palkovich, Füssy, Bobek, dr. Lodgmann, dr. E. Feyerfeil, Szentíványí, inž. Kallina, Kraus, dr. Lehnert, dr. Radda, dr. Schollich, dr. Körmendy-Ékes, Matzner, Wenzel, Böhr, Scharnagl, Dr. W. Feierfeil, Knirsch, Patzel, inž. Jung.

X./4281 (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi školství a národní osvěty

o činností školního inspektora Josefa Michla (ve školním okrese falknovsko-loketském) ve Falknově.

Okresní školní inspektor J. Michl, který působí od roku 1920 na školním okrese loketsko-falknovském, dopustil se několikráte nezákonností. V dalším budiž toto tvrzení dosvědčeno událostmi, z nichž každý již zjištěn šetřením zemské školní rady nebo předběžným soudním vyhledáváním.

1. Inspektor Michl svémocně změnil kvalifikaci učitele, aby jej mohl vyloučiti ze soutěže (jde o učitele Adolfa Demutha v Hornu u Lokte).

2. Učitelku francouzského jazyka, ustanovenou zemskou školní radou, zprostil služby a na její místo dosadil zvláštní vedlejší učitelku (jde o odbornou učitelku Marii Hierathovou a o vedlejší učitelku Marii Hahnovou v Horním Slavkově).

3. Bez vědomí a bez vlastního podpisu předsedy loketského okresního školního výboru vydal výnosy, které měly vykonávati nezákonitý nátlak na svědomí učitelstva. (Výnos okresního školního výboru ze dne 4. února 1922, č. 557 a ze dne 15. dubna 1922 č. 918,) Tyto výnosy musil pak předseda na zakročení učitelské organisace odvolati.

4. Podle vlastní libovůle ustanovil mnoho zatímních učitelů a při tom úmyslně nedbal přání pléna okrsní školní rady. (Pan O. Hubl v Schönfeldě, zkouška dospělostí v r. 1920, nedostatečná služební doba pro zkoušku způsobilosti; pan Röschenthaler z Grünlasu, zkouška dospělostí 1921, již plná služební doba pro zkoušku způsobilostí; slečna Dürrschmiedová z Chodova, zkouška dospělosti 1921, dosud neustanovena).

5. Slečnu Dürrschmiedovou z Chodova po zakročení členů okresního školního výboru neustanovil prý proto, poněvadž při poslední mobilisaci nenastoupila učitelského místa v Bošeřanech. Pátráním členů a okresního školního výboru vyšlo na jevo, že tato zpráva úřednímu sboru byla nepravdivá, poněvadž slečně Dürrschmiedové z Chodova ani nebyl vystaven ustanovovací dekret ani jiné vyrozumění, což jak inspektor Michl, tak také zástupce učitelstva, řídící učitel Röschentahler z Grünlasu, jako nepravdivě podanou zprávu musili ve schůzi okresního školního výboru dne 3. července 1923, doznati do zápisu, ježto na tom trvalí členové okresního školního výboru Grundl, Reichmacher a Schiffmann. (Místodržitelský rada Andreis v Lokti a všichni přítomní členové okresního školního výboru).

6. Inspektor Michl prohlásil ve schůzi okresního školního výboru v Lokti roku 1922: "Prozatímní ustanovování jsou věcí inspektorovou a plénu do nich nic není,"

7. V rozporu se zakonnými ustanoveními jíž v červnu 1921 propustil ze školy žákyni Annu Steidlovou z Münchhofu, narozenou 2. března 1908, která tedy teprve v březnu 1922 dosáhla 14 let.

8. Místo učitelky ručních prací v Ceše u Lokte obsadil bez rozepsání soutěže slečnou M. Sattlerovou z Cechy, vylíčiv to jako nařízení zemské školní rady. 9, Bez vědomí a usnesení pléna okresního školního výboru žádal v září 1921 u zemské školní rady, aby učitel Antonín Ebert z Chodova byl přeložen.

10. Při disciplinárním vyšetřování proti předpisům odepřel obviněnému učítelovi nahlédnouti do spisů, čímž byl učitel připraven o možnost, podati žalobu.

11. Inspektor Karel Michl koncem května 1923 vykázal slečnu Irenu Kranzbergovou při inspekci ve Starém Sedle ze sborovny nevlídnými slovy, že nad ní nekonal přehlídku a řekl s "Vy nemusíte při tom být, u Vás nebyla přehlídka,"

12. U této učitelky vykonal inspekci nedlouho po té, kdy převzala službu po své půlroční dovolené pro nemoc, v květnu 1922, na třetí prosebný den v půlhodině počtů, při čemž ze 64 dětí 28 scházelo, poněvadž byly na prosebném procesí. Žákovské sešity, které vedl předcházející učitel-začátečník, kvalifikoval v inspekčním nálezu slečně známkou "uspokojivě, při čemž připojil; slečna má zkoušku pro občanskou školu."

13. Okresní školní inspektor Michl vykonal inspekci v polovině prosince roku 1922 v třetí třídě Münchhofu při předmětu "ženské ruční práce", při čemž ihned během vyučování ženským ručním pracím dal sejmouti 5-6 názorných obrazů, 2 mapy a několik obrázků, které zavěsil učitel Ed. Pollak z Münchhofu, což jest zasáhnutím do zákonně zaručené vyučovací svobody. Několik obrázků strhl sám a hodil je do truhlíku na uhlí, při čemž je před industriální učitelkou a dětmi nazval "hadry". Podání předsedy místní školní rady v Münchhofu ze dne 15. ledna 1923, odeslané v této věci z chodovského poštovního úřadu doporučené okresnímu školnímu výboru v Lokti, nebylo ve schůzi okresního školního výboru dne 19. května 1923 přes naléhání tohoto výboru. (Od prosince 1922 byla to první schůze okresního školního výboru v roce 1923.)

O těchto uvedených, také osobních nezákonnostech proti bývalému předsedovi učitelského svazu Antonínu Ebenoví z Chodova učinil tento oznámení zemské školní radě. Z rozkazu zemské školní rady musil inspektor Michl učiniti oznámení u chebského státního zastupitelstva. Toto nařídilo předběžné vyšetřování podle §u 209 trestního zákona. Po něm však neshledalo důvodu k podání trestní žaloby a řízení zastavilo, takže jest míti za to že státní zastupitelství za prokázánu uznalo pravdivost těchto obvinění, (Státní zastupitelství v Chebu.)

Z těchto událostí vysvítá, že okresní školní inspektor Michl několikráte silně překročil svůj obor působnosti a dopustil se nezákonností,

Podepsaní se tedy táží pana ministra: Je-li ochoten dáti přezkoušeti činnost okresního školního inspektora Josefa Michla, zvláště podle uvedených skutečností, a dále, je-li ochoten podle výsledku šetření učiniti opatření, která zaručují návrat spořádaných poměrů ve jmenovaném školním okrese?

V Praze dne 31. října 1923.

Inž. Kallina, dr. Lodgman, dr. Keibl, Matzner, dr. Brunar, Knirsch, dr. Hanreich, Zierhut, Schubert, inž. Jung, dr. E. Feyerfeil, Kraus, dr. Lehnert, dr. Radda, dr. Schollich, Patzel, Wenzel, Simm, dr. Kafka, Kostka, Stenzl, dr. Spina, Böllmann.

XI./4281 (překlad).

Interpelace

poslanců Hausmanna, Roschera, Schäfera a druhů

ministrovi sociální péče

o omezení podpor v nezaměstnanosti.

Podle §u 18. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. jakož i zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n. ministr sociální péče se zmocňuje, aby, vyslechna dobré zdání súčastněných odborových organisací ve vhodné době podpory tímto zákonem stanovené snížil a po případě vyplácení jich zastavil a to bud vůbec nebo pro jednotlivé obvody územní, když pracovní příležitost všeobecně, nebo v tom kterém odvětví nebo obvodě vzroste nebo cena životních potřeb značně poklesne.

Ministerstvo sociální péče, nedbajíc zákonných ustanovení §u 18 a nevyslechnuvši dobrá zdání odborových organisací, snížilo nyní všeobecně osobám, které byly podporovány přes 6 měsíců podporu, stanovenou v §u 4, číslo 1, na 50%.

Výnosem téhož ministerstva ze dne 29. června 1923, č. 32800/III/E 23 bylo nařízeno, že se až do dalšího opatření podpora snížená na 50% v době od 6. do 9. měsíce zvyšuje na 75%. Podle tohoto výnosu se dále stanoví, že od 9. do 12. měsíce se tato podpora přiznává zásadně jen vydržovatelům rodiny, ve všech jiných případech jen ve výši 50%.

Pro tato opatření, jež učinilo ministerstvo sociální péče, není jakýchkoliv zákonitých předpokladů a opor. Tato opatření přímo odporují zákonu. V době, kdy tyto výnosy byly vydány, pracovní příležitost dostatečně nestoupla ani vůbec, ani pro jednotlivá průmyslová odvětví nebo obvody územní, právě tak značně nepoklesla cena životních potřeb. Ministerstvo také nevyslechlo dobrého zdání súčastněných stavovských organisací.

Podepsaní se tedy táží:

1. Jest pan ministr ochoten oznámiti podle kterých zákonných ustanovení nebo jiných předpokladů byly vydány tyto výnosy?

2. Jest pan ministr ochoten udati důvody, proč nebyla vyslechnuta dobrá zdání účastněných stavovských organisací?

3. Jest pan ministr ochoten postarati se, aby všem nezaměstnaným, kteří těmito výnosy byli poškozeni, doplacena byla podpora nezákonně zadržená?

V Praze dne 6. listopadu 1923,

Hausmann, Roscher, Schäfer, Schuster, Palme, R. Fischer, Taub, Hackenberg, Hoffmann, Beutel, Schuster, Häusler, dr. Holitscher, Schweichhart, Jokl, Leibl, Pohl, Kaufmann, Hillebrand, Kirpal, Heeger, dr. Haas.

XII./4281 (překlad).

Interpelace

poslanců H. Simma, Wenzela

a druhů ministrovi financí,

aby byly vyplaceny bankovky zadržené ještě při kolkování.

Zákonem ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n. byl pan ministr financí zmocněn, aby bankovky Rakousko-uherské banky, obíhající na území Československé republiky, opatřil kolkem. S tímto zmocněním bylo spojeno druhé, aby vzal z oběhu část, nejvýše však 50%, bankovek předložených ke kolkování a aby tyto nevrácené bankovky prohlásil za zúročitelnou státní půjčku, dlužníkem nevypověditelnou, státem kdykoliv splatitelnou, která měla se úrokovati 1% a jež měla se uvolniti na zaplacení dávky z majetku nebo na zaplacení jiných daní, jestliže vlastníku takovéto státní půjčky nebyla předepsána dávka z majetku.

Ministr financí po dohodě s ministrem spravedlností užil tohoto zmocnění nařízením ze dne 25. února 1919, č. 86 Sb. z. a n. vyhlášeným téhož dne. Tímto způsobem povstalo státu mnoho tisíc věřitelů.

Podle zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., jak zmíněno, nemohou tito věřitelé požadovati své pohledávky na státu ani tehdy, kdyby částky, ležící v svrchu uvedených státních půjčkách bylo potřebí vyplatil i vlastníkům pro hospodářskou nouzi. Jen stát sám má právo tyto půjčky kdykoliv vrátiti. Tohoto práva vláda užila v různých nařízeních, tak na př. v nařízení ze dne 7. března 1919, č. 118, avšak nikoliv v takovém rozsahu, jak by bylo mimořádně důležito v této době. Při tom jest se zmíniti, že finanční úřady často nedbají ani těchto skrovných opatření, jichž účelem je uvolniti bankovkové vklady, nebo jich užívají nesmírně liknavě. Z mnoha okresů znám případy, které se přímo příčí obsahu zákona ze dne 25. února 1919. Tak mnoho stran se marně namáhá, aby jim byly uvolněny vklady na zaplacení dávky z majetku nebo jiných daní. Množí se případy, že strany z dávky z majetku nebo z berních nedoplatků platiti mají 7% úroků z prodlení, že se jim pro tyto berní nedoplatky hrozí exekucí a vkladem jich na jejich majetek do knih, zatím co jim stát nevyplácí požadovaných jejich pohledávek a v rozporu s vysokými úroky z prodlení zúročí je jen 1% úroku. Bude třeba, aby každá žádost o uvolnění částek, zadržených při kolkování, byla příznivě vyřízena. Vedle toho se musí zrychliti úřední řízení. Mimo to, podle mého mínění, jest rychle a příznivě vyříditi všechny žádosti o uvolnění zadržených částek tehdy, když toho vyžaduje hospodářské důvody. Po této stránce poukazují na mnoho živnostníků, kteří kdysi musili dáti okolkovati celý závodní kapitál. Částky zadržené těmto hospodářsky drobným existencím, jest třeba tím spíše vrátiti, když hospodářský stav jednotlivců jest nevýslovně těžký.

Podepsaní se táži pana ministra:

1. Ví o vylíčených nešvarech?

2. Jest ochoten naříditi, aby všechny pohledávky poplatníků, které pocházejí z kolkování, byly ihned uvolněny na zaplacení dávky z majetku nebo daní?

3. Jest pan ministr ochoten ve všech případech, vyžaduje-li toho hospodářský stav žadatelův, dle žádosti naříditi, aby zadržené částky byly uvolněny?

V Praze dne 7. listopadu 1923.

Simm, Wenzel, Dr. Jabloniczky, dr. Lelley, Füssy, Knirsch, inž. Jung, Szentiványi, dr. Körmendy-Ékes, Patzel, Palkovich, dr. Lodgman, Matzner, inž. Kallina, dr. Radda, dr. Brunar, dr. E. Feyerfeil, dr. Lehnert, Dr. Keibl, dr. Medinger, Kraus, dr. Schollich.

XIII./4281 (překlad).

Interpelace

poslance duna E; Schollicha a druhů

ministrovi železnic,

aby staniční budovy byly označeny také německým jazykem.

Ježto není prováděcího nařízení k jazykovému zákonu ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n., které na sebe dává čekati nyní již přes 3¹/₂ léta, zařídil si každý úřad a každé ministerstvo svou vlastní jazykovou praxí, která, jak se zdá, řídí se jen stupněm národního šovinismu, jaký v tomto úřadě vládne. Také ministerstvo železnic, rozhodujíc, neřídí se vyššími dopravně-technickými hledisky, nýbrž jen jednostrannými českými šovinistickými snahami, neboť jinak musily by v obcích, které mají více než 20% německého obyvatelstva, tabulky orientační, nápisy a vyhlášky na stanicích napsány býti také německým jazykem. Avšak není tomu tak, jak o tom svědčí na příklad stanice Olomouc.

Dne 25. srpna 1921 obrátil jsem se dopisem na olomoucké ředitelství státních drah a stěžoval jsem si, že stanice Studénka na severní dráze, která dvěmi odbočkami vede do německého zázemí, má nápisy a orientační tabulky jen české. Poté jsem dostal odpověď, že okolnost, jakým jazykem jsou provedeny nápisy na stanicích, řídí se národními poměry obce, podle níž jest stanice pojmenována; podle toho Studénka, poněvadž tam není 20% menšina, má po právu jen čistě české nápisy. Dopisem ze dne 9. listopadu 1921 poukázal jsem poté na nápisy jen české na stanici olomoucké a žádal jsem pro toto místo týž výklad odstavce 8 §u 2 jazykového zákona jako v případě Studénky tedy dvoujazyčné nápisy a vyhlášky. Odpověď ředitelství státních drah odvolávala se nyní, že zprávy o soupisu lidu pro Olomouc nejsou ještě známy a pravděpodobně budou úředně oznámeny teprve v roce 1922. Teprve po tomto oznámení lze tuto otázku rozhodnouti. Při tom přece bylo zajisté každému jasno, že i Velký Olomouc má přes 20% Němců. Mezitím uplynul již skoro rok 1923 a Olomouc má stále ještě jen české nápisy a orientační tabulky. Pravděpodobně nyní opět se neuznávají úřední zprávy posledního soupisu lidu a čeká se na výsledek příštího soupisu lidu v 10 letech.

Tento postup je jednostranný a nespravedlivý a zle odstrkuje a uráží německé obyvatelstvo. Podepsaní se tedy táží pana ministra železnic:

Jaké jazykové předpisy platí o názvech stanic, orientačních tabulkách a vyhláškách?

Jak to přijde, že v Olomoucí jsou jen jednojazyčné české nápisy, ač zde bydlí více než 20% Němců?

Zamýšlí pan ministr ihned napraviti tyto ústrky německého jazyka na železnicích?

V Praze dne 4. listopadu 1923.

Dr. Schollich, dr. Lodman, dr. Keibl, dr. E. Feyerfeil, Matzner, dr. Luschka, dr. W. Feierfeil, Scharnagl, Knirsch, Stenzl, Kostka, dr. Kafka, inž. Jung, Bobek; Simm, Wenzel, Patzel, dr. Radda, Kraus, dr. Lehnert, dr. Brunar, dr. Medinger.

Původní znění ad II/4281.

Interpellation

der Abgeordneten Dr. Holitscher, Hillebrand und Genossen

an den Minister des Innern

wegen der Übergriffe der Staatspolizei in Eger.

Seit längerer Zeit befleißigt sich die Staatspolizei in Eger eines so brutalen Vorgehens gegen die Bevölkerung, daß dadurch allgemeine Empörung hervorgerufen wird und es ganz gewiß früher oder später zu einem Konflikte kommen wird, der dann vielleicht unabsehbare Folgend zeitigen kann. Die Anwendung des Gummiknüppels ist zu einer regelmäßigen Maßnahme geworden, besonders die eingesessene Mannschaft, die aus Eger selbst stammt, geht gegen die Arbeiterschaft bei jedem geringfügigen Anlasse mit dem Knüppel vor. Die Zahl der Fälle, in denen wehrlose Arbeiter geprügelt und ohne Anlaß verhaftete wurden, ist sehr groß. In nachfolgendem seine nur zwei besonders krasse Fälle angeführt.

1. Der damals erwerbslose Johann Maier aus Eger, Staufengasse 8. der ohne Unterstützung war, stand am 14. August, um 1/210 Uhr abends im Vestibule des Egerer Bahnhofes, um dort die ankommenden Züge zu erwarten und sich vielleicht durch Tragen von Gepäck für Residente ein Nachtmahl zu verdienen. Er ist 17 Jahre alt, unbescholten, hat für seine Mutter zu sorgen. Der Wachmann Nr. 38 aus Eger wies ihn vom Bahnhofe hinaus, welchem Begehre Maier auch nachkam. An der Ecke der Bahnhofstraße, gegenüber dem Hotel Weltzl, blieb Maier stehen, der Wachmann ging ihm nach und befahl ihm nach Hause zu gehen, welchen Auftrag Maier nicht befolgte, er blieb vielmehr stehen, da er dem Wachmann gar keinen Anlaß zum Einschreiten gegeben hatte und der richtigen Meinung war, daß niemand das Recht hat, jemanden auf öffentlicher Straße ohne Grund wegzuweisen. Ohne Grund hieb sodann der Wachmann sofort mit dem Knütell auf den Burschen los, schlug ihn über Kopf und Gesicht, so daß Maier zusammenbrach. Ein čechischer Soldat namens Springl, der vorbeiging, erhob Einsprache gegen die rohe Behandlung des Maier durch den Wachmann. Am 17. wurde Maier in seiner Wohnung verhaftet und 5 Tage im Arrest festgehalten. Als Zeugen dafür, daß Maier sich weder widersetzt noch sonst durch sein Verhalten Anlaß zur Mishandlung mit dem Gummiknüppel oder gar zur Verhaftung gegeben hat, können dienen:

Jaroslav Springl, učeliště, pilotovorní škola, Eger, Anton Tausch, Hoteldiener, Hotel Kontinental, Eger, Ludwig Sagl, Hotel Neuberger, Eger.

2. Der Lehrjunge Riedl aus Kreuszenstein-Eger stand am 12. September in der Nähe des Brandes des ťRösslgasthausesŤ in Eger, ein Wachmann forderte ihn auf, wegzugehen, worauf der Bursche wahrheitsgemäß erwiderte, sein Meister sei als Feuerwehrmann beim Brande und habe ihm aufgetragen, ihn hier zu erwarten. Ohne Wortwechsel erklärte ihn daraufhin der Wachmann für verhaftete, der Junge weigerte sich begreiflicherweise mitzugehen, worauf noch drei Polizisten erschienen, die nun gemeinschaftlich den Bruschen ganz erbärmlich mit den Knütteln bearbeiteten. Schließlich erwischte ihn einer beim Kopfhaar und zog ihn so durch die Straßen, die angesammelte Bevölkerung machte Miene, auf die Polizisten loszugehen, darauf machten diese sich aus dem staube.

Ein derartiges, rohes, aufreizendes Benehmen der Organe, die dazu bestimmt sind, die öffentliche Ordnung aufrechtzuerhalten, ist nur geeignet, die Achtung der Bevölkerung zu erschüttern. Die Polizei ist nicht dazu da, um mit Gummiknüppeln auf die wehrlose Bevölkerung loszuhauen, sie darf von dieser Waffe vielmehr nur Gebrauch machen, wenn sie selbst angegriffen wird. Es scheint aber, daß es da an der nötigen Disziplin und Unterweisung fehlt. Wir richten daher an den Herrn Minister die Anfrage, ob er gewillt ist, die Zustände bei der Staatspolizei in Eger zu untersuchen, die Schuldigen zu bestrafen, für Abhilfe zu sorgen und den verantwortlichen Amtsorganen einzuschärfen, daß sie unter allen Umständen dafür Sorge zu tragen haben, daß die Mannschaft der Bevölkerung gegenüber mit Takt, Ruhe, Selbstbeherrschung aufzutreten und jede Gewalttätigkeit, jede Provokation sorgfältig zu meiden hat.

Prag am 6, November 1923.

Dr. Holitscher, Hillebrand, Pohl, Palme, Schuster, R. Fischer, Leibl, Kirpal, Hausmann, Heeger, Jokl, Taub, Schäfer, Hoffmann, Häusler, Hackenberg, Dietl, Beutel, Deutsch, Dr. Czech, Grünzner.

Původní znění ad III./4281.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Luschka und Genossen

an den Minister des Innern

betreffend die Vereitelung der Wahlfreiheit im Hultschiner Ländchen.

Mit der Ausschreibung der Gemeidewahlen hatte die Bevölkerung des politischen Bezirkes Hultschin, die langersehnte Beseitigung der Verwaltungskommissionen, welche bereits durch ihre Zusammensetzung ihre einseitigen Bestrebungen nicht verleugnen, erwartet.

Der Ausnahmezustand, welcher im Hultschiner Ländchen seit der Inkorporierung herrscht, hatte ja jahrelang das wichtigste politische Recht der Staatsbürger, das Wahlrecht, ausgeschaltet und die Bewohner dieses Gebietes zu nicht vollberechtigten Staatsbürgern entwürdigt.

Für jeden Kenner der Verhältnisse war es klar geworden, daß die Versprechungen aus Anlaß der Einverleibung zu inhaltlosen Worten wurden, insbesondere der vielverheißende Satz aus der damaligen Proklamation an die Bevölkerung, welcher wörtlich lautet:

ťIhr kehrte in eine freie demokratische Heimat zurück, die Euch mit offenem Armen empfängt und Euch Gelegenheit bietet. Euch politisch und wirtschaftlich in einen Maße durchzusetzen, wie Euch dies unter dem alten Regime nicht vergönnt war.Ť

Schon als die ständigen Wählerlisten angelegt wurden, verminderte sich auch die Hoffnung, daß wenigstens das Wahlrecht für die künftigen Wahlen die Freiheit der Gesinnung aufleben lassen werde. Ungezählte Reklamationen mußten schon zu diesem Zeitpunkte versucht werden, um den deutschverdächtigen Wählern u. Wählerinnen ihr gesetzliches Wahlrecht zu verschaffen. So fanden sich in den Wählerlisten die haarsträubendsten Unrichtigkeiten in der Schreibweise der Namen, Berufe und Alters vor, welche im vorhinein das Mißtrauen erweckten, daß die Wählerlisten nicht gewissenhaft, sonder tendenziös angelegt seien, um das Wahlrecht für die deutschen Wähler äußerst zu erschweren, und letzten Endes bei der Wahl die Identitäten anfechten zu können.

Inzwischen entwickelte sich immer stärker die von der Staatsverwaltung mit allen Machtmitteln unterstützte Agitation čechiser Parteien. Am 15. September d. J. wurde unter anderem nachstehende Auftraf durch die Gemeindeverwaltungskommission Krawarn amtlich bekanntgegeben:

Aufruf an die Bevölkerung der Gemeinde Krawarn, beschlossen in der Sitzung der Verwaltungskommission am 14./IX. 1923.

Bürger! Unser ganzes Ländchen insbesondere Krawarn steht vor einer unvergleichlichen Entscheidung. Die Bevölkerung soll am Sonntag durch ihren Wahlzettel kundgeben, ob sie es mit unserem Staate ehrlich oder feindlich meint. Es kandidieren Parteien, welche unseren Staat anerkennen und auch für denselben arbeiten zum Wohle der Gemeinde. Andererseits arbeitet die deutsche christlich-soziale Partei gegen den Staat und steht ihm auch feindlich gegenüber, daß er auch danach die Folgen zu tragen hat, falls er sich entschließt, eine staatsfeindliche Partei zu wählen.

Kein Staat unterstützt Feinde, folglich kann es auch der čechoslovakisch nicht tun, darum Hände weg von dieser Partei, die uns gefährlich bedroht! Unsere Gemeinde braucht die Staatshilfe, besonders um das verlorene Sparkassengeld wieder erlangen zu Kähnen und damit auch die übrige Not im Volke gelindert werden kann.

Die arme Gemeinde Krawarn wird bei dem Staate kein Gehör finden, wenn sie staatsfeindlich wählt. Um die ganze Gemeinde vor ungeheuren Schäden zu schützen, wähl ein jeder solche Partei, die mit Hilfe des Staates das Gemeindewohl fördern wird.

Folgte also nicht gewissenlosen Hetzern, damit ihr es später nicht zu bereuen brauchtet.Ť

Dieser Aufruf blieb völlig unbeanstandet und der Regierungskommissär Melecký brüstete sich wiederholt, daß er trotz der Wahlausschreibung schwarz auf weiß habe, noch 3 Jahre Regierungskommissär zu bleiben.

Demgegenüber wurde die Tätigkeit deutscher Parteien in jeder Hinsicht verfolgt, so daß das Gefühl der Rechtlosigkeit immer weitere Kreise ergriff und die Einseitigkeit der Verwaltung immer größere Erbitterung hervorrief.

Die Agitatoren, welche ins Land geschickt wurden, um die Bevölkerung zu ködern und sie im Falle der Ablehnung mit allen Nachteilen zu bedrohen, brauchten sich nicht um das geltende Gesetzt zum Schutze der Wahlfreiheit zu bekümmern u,. überboten sich in Wahlbeeinflussung. Insbesondere die Bodenreform und die Notlage der Darlehenskassen wurden Gegenstand eifrigster Wahlausbeutung. Jenen welche čechischen wählen würden, wurde Zuteilung des Bodens, Arbeitsgelegenheit, Auszahlung der zurückgehaltenen Einlagen in der Darlehenskassen und alles nach Wunsch verspreche, während jede Versammlung, welche deutsche Parteien ableiten von Aufpassen durchsetzt war und immer die schwersten Verdächtigungen und ungezählte Strafuntersuchungen gegen die Veranstalter und Teilnehmer zur Folge hatten. Die geringste Zustimmung in der deutschen, sowie auch die geringste Kritik in den čechischen Versammlungen wurde staatlicherseits verfolgt. So wurden zum Beispiel in der Gemeinde Krawarn die folgenden Zwischenrufe in einer čechischen Versammlung in eifrige gerichtliche Untersuchung gezogen: ťWir wissen, was wir zu wählen habenŤ, und ťWir sind keine JudenŤ.

Als der Termin zur Einreichung der Kandidatenlisten näher rückte, setzte nunmehr der Druck verstärkt ein, um die Wähler von der Kandidatur auf deutschen Listen abzuhalten.

Gleichzeitig begann die schärfste Jagd der Gendarmerie und Geheimpolizei auf die Vertrauensmänner und gegen Flugzettel der deutschen Parteien.

Ein besonders krasser Fall war die Verhaftung des Tischlermeisters Heinrich Kubny in Beneschau: Derselbe wurde, weil er in der Nacht vom 14. zum 15. September den einzigen Flugzettel der deutschen christlich-sozialen Volkspartei verbreitete, am 15/IX. um 1 Uhr nachts von der Gendarmerie aus dem Bette geholt, eine Stunde beim Postenkommando verhört und sodann zu Fuß in das zirka eine Stunde entfernte Bezirksgericht nach Hultschin eingeliefert, von wo er erst am nächsten Vormittage nach Verhör durch einen Richter entlassen wurde. Zuvor hatte sich der Gefängniswärter, welcher eben mit seiner Gattin deutsch noch gesprochen hatte, ihm gegenüber zu der Äußerung verstiegen: ťAlle Deutschen soll der Teufel holenŤ, und ťWir werden uns die Deutschen schon vom Halse haltenŤ.

Hingegen wurden Flugzettel čechischer Parteien durch Gemeindekommissäre und in den Schulen durch čechische Lehrer an die Schulkinder zur Verbreitung ausgegeben. In der Gemeinde Schepankowitz hatte der Regierungskommissär auf seinen Zaun einen Zettel in deutscher Sprache angeklebt, welcher lautete: ťNur derjenige, der Liste 1 wählt, bekommt Acker.Ť Ein vielvebreiteter Flugzettel hatte folgenden Wortlaut: ťKdo chce pořádek v rodině, dědině a ve státě, kdo chce kusek role, kdo nechce ztratit v raifeisenkách a kasách, kdo chce u uřadu dojít spravedlivého zastání, kdo chce v naši republice chleb a zárobek, ten to od Němců nedostane.

A tož rozum do hrsti a volit moravsky!Ť

Am Wahltage selbst hielten die deutschen Wähler überall strenge Disziplin, weil sie wußten. daß die geringste Störung der Wahl den willkommenen Anlaß zur Einstellung der Wahl und Vereitelung ihres Wahlrechtes bieten würde.

Alle Wahlunterbrechungen wurden auch tatsächlich nur von gegnerischen Agitatoren in Szene gesetzt und von den Wahlkommissären sofort aufgegriffen, um die Wahlunterbrechung zu veranlassen oder vom amtswegen zu verfügen.

In den Gemeinden Bolatitz und Groß Hochschütz wurde die Wahl wenigstens am nächsten Tage fortgesetzt und abgeschlossen.

In den Gemeinden Krawarn, Kauthen, Schepankowitz, Ludgerstal und Peterhofen hingegen ist die Wahl noch bis zum heutigen Tage unterbrochen und zwar auf Grund folgender Tatsachen:

In der Gemeinde Krawarn erschienen gegen 1 Uhr mittags zwei fremde Herren im Wahllokal des I. Bezirkes und verlangten, daß die Wahl sofort unterbrochen wird, weil auf der Straße, in der Nähe des II. Wahlbezirkes eine gesetzwidrige Agitation betrieben worden ist. Nach Aussage der selben soll ein gewisser Schyra - gemeint war wahrscheinlich der ehemalige Gemeindevorsteher dieses Namens - auf der Straße erzählen, alle sollen nur ihn wählen. Auch wollten sie bemerkt haben, daß die Bevölkerung über den Zweck der Wahl nicht genügend aufgeklärt ist. Der seitens der Wahlkommission gestellt en Anforderung, sich zu legitimieren, kamen sie nicht nach, sondern erklärten nur, daß sie ihr Handeln vor dem Landespräsidenten in Troppau verantworten werden. Darauf unterbrach der anwesende Regierungsvertreter die Wahlhandlung und stellte dieselbe, weil die Wahlkommissionsmitglieder der čechischen Parteien ihr Amt niederlegten, auf unbestimmte Zeit ein.

In der Gemeinde Kauthen wurde die Wahl auch durch zwei fremde Herren schon im Laufe des Vormittags unterbrochen, weil angeblich ein Wähler, den eine Frau gefragt hatte, wen sie wählen soll, ihr die Antwort gab: ťWähle meinetwegen den Teufel.Ť

In der Gemeinde Schepankowitz hatte die politische Bezirksverwaltung angeblich der Wahlkommission freigestellt, ob sie 34 Wähler, deren Wahlrecht reklamiert, aber noch nicht durch die Reklamations - Kommission entschieden war, zur Wahl zulasse oder nicht Dies gab den Vertretern der strana živnostníků Anlaß, die Wahlhandlung so lange zu stören, bis es unter den Kommissionsmitgliedern zu tätlichen Streitigkeiten kam und die Wahlhandlung eingestellt wurde.

In den Gemeinden Ludgerstal und Petershofen warf ein, von Mährisch-Ostrau kommender Radfahrer Flugzettel in die Wahllokale, was in beiden Orten die Einstellung der Wahlhandlung zur Folge hatte. Der in deutscher Sprache verfaßte čechische Flugzettel im Formate von 70×40 cm hatte folgenden Wortlaut:

ťVorsicht! Hütet Euch vor Spionen, die sich auch in unserer Mitte befinden.

Denunzianten werden jede deutsche Stimmenabgabe den Čechen verraten. wodurch der betreffende Wähler wenn nicht gleich, so doch in späterer Zeit gewiß Schaden erleidet.

Die Čechen führen eine schwarze Liste, worin alle Gegner ihrer Partei eingetragen sind, um bei einem deutschen Wahlsieg die ihnen namhaft gemachten deutschen Wähler bei jeder Gelegenheit drangsalieren zu können.

Seid behutsam und aufopferungsbereit!

Schlesische Grafia.Ť

Überdies wurden nach abgeschlossener Wahl unter den nichtigsten Vorwänden in den Gemeinden Groß Hoschütz, Klebsch, Sandau, Groß Darrkowitz, Hultschin, Markersdorf, Ellgoth-Hultschin, Bolatitz u Buslawitz Wahlproteste eingebracht, welche - offenbar abgekartet - die Fortsetzung der bisherigen Verwaltungskomissionen auf unbestimmte Zeit, das ist nach der Terminologie der Machthaber bis zur ťAssimilierungŤ der Bevölkerung zur Folge hahen werden.

Gleich nach der Wahl setzten alle möglichen Represalien gegen deutsche Kandidaten ein. Als Beweis sei das Beispiel aus der Gemeinde Beneschau angeführt, wo de Söhne der gewählten Gemeindevertreter Franz Osmanczik, Maurerpolier und Jakob Buhla Arbeiter, als Optanten sogleich unter der Ansage für ťlebenslänglichŤ von der politischen Bezirksverwaltung Hultschin binnen 24 Stunden ausgewiesen wurden. Ein gleiches widerfuhr dem Kandidaten der deutschen christlich-sozialen Volkspartei Franz Jarkullisch i Oppau bezüglich seines Sohnes Johann.

Alle diese Vorfälle wurden in ungezählten Eingaben und Vorsprachen dem bevollmächtigen Kommissär zur Kenntnis gebracht. Vergeblich waren alle Bittgänge, welche Vertrauensmänner der Bevölkerung unternahmen, um der deutschen Bevölkerung die verfassungsmäßige Gleichberechtigung und die durch den Versailler Friedensvertrag garantierten Rechte zu verschaffen. Der einzige Erfolg war das Versprechen, den Sachverhalt der Beschwerden untersuchen zu lassen, da sie dem bevollmächtigten Kommissär immer unbekannt waren. Niemals aber trat die erbetene objektive Untersuchung und Entscheidung ein.

Die Gefertigten stellen deshalb an der Herrn Minister die Anfrage:

ob er bereit ist, die Wahlen in Hultschiner Bezirke einschließlich der Konstituierung der Gemeindevertretungen überall zu Ende führen zu lassen,

zur Untersuchung der vorgekommenen Wahlmißbräuche eine unparteiische Untersuchungskommission einzusetzen und alle Schuldtragenden ohne Rücksicht auf ihre Person zur strengsten Verantwortung zu ziehen.

Prag, am 31. Oktober 1923.

Dr. Luschka, Bobek, Böhr, Budig, Windirsch, Mark, Dr. Medinger, Schubert, Zierhut, Kraus, J. Mayer, Ing. Kallina, Stenzl, Kostka, Heller, Dr. Spina, Patzel, Křepek, Scharnagl, Dr. W. Feierfeil, Schälzky, Dr. Petersilka.