Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Bankovní úřad ministerstva financí.

Nejvyšší přípustný obnos oběhu státovek.

Dle § 10. zákona čís. 187 ze dne 10. dubna 1919 [Zvýšení oběhu státovek nad úhrnný obnos bankovek při okolkování kolkem opatřených a nad polovici převzatých žirových účtů a pokladničních poukázek Rak.- uh. banky jest přípustno jen tehdy, je-li pro tato platidla plná soukromoprávní úhrada bankovní.

Jiné rozmnožování může se státi pouze zákonem.] mohlo na základě vedlejšího stavu Bankovního úřadu ministerstva financí býti vydáno státovek:

V Praze dne 7. listopadu 1923.

Ke kapitole XIV.

Záznam koruny v Curychu

od 28./10. 1918 do 7./11. 1923.

Od 28./10. 1918 do 17./3. 1919 - rak.-uher. koruna.

Od 18./3. 1919 do 7./11. 1923 - Kč.

1918:

1919:

1920:

1921:

1922:

1923:

Záznam Kč v New -Yorku

od 24./10. 1921 do 7./11. 1923.

1921:

1922:

1923:

Tabák.

Přehled prodeje tabáku v roce 1922.

Přehled prodeje tabáku v roce 1923 od 1./I. - 30./IX.

Poznámka: Značnému odbytu těšily se jak v r. 1922 tak i v roce 1923 tyto tabákové výrobky z doutníků: viržinky, kuba, portorika, krátké a cigarilos; z cigaret: legie, egyptky, sportky a zora; cigaretový tabák: bulharský; dýmkový tabák; obyčejný dýmkový.

Porovnání příjmů a odvodů v roce 1921-1922-1923 ústředního ředitelství tabákové režie v Praze.

za měsíc říjen 1923.

Sůl.

I. Jedlá sůl.

Pravděpodobná spotřeba jedlé solí na osobu jest kalkulována 8 kg nočně, jest tudíž roční spotřeba jedlé soli v republice odhadována na podkladě 13,500.000 obyvatel 10.800 vagony.

V r. 1922 dovezeno bylo do republiky 7.304 vagonů cizozemské soli jedlé ponejvíce německé.

V témže roce prodáno bylo 717 vagonů tuzemské soli odpařované ze solivaru solnohradského a mimo to semleto bylo v prozatímních mlýnech fy. "Čechoslavie" v Olomouci 1219 vagonů.

V r. 1923 již cizozemská sůl jedlá k dovozu povolována nebyla, ježto se podařilo výkonnost prozatímních mlýnů přiměřeně vystupňovati.

Do srpna letošního roku, prodáno bylo tuzemské soli mleté 4.045 vagonů a tuzemské soli odpařované 524 vagony.

II. Průmyslová sůl.

Ježto dosud v tuzemsku průmyslovou sůl nevyrábíme, povolujeme do dnešního dne její dovoz beze cla a licenčního poplatku.

V r. 1922 bylo dovezeno průmyslové soli z ciziny a to: Z Německa, Rakouska, Rumunska i Polska 10.291 vagonů.

Data za r. 1923 pro krátkost doby nemohli jsme zjistiti.

III. Dobytčí sůl.

Také dobytčí sůl dosud nevyrábíme, proto povolujeme do dnešního dne také dovoz této soli beze cla a licenčního poplatku.

Dobytčí sůl dováží se k nám z těchže zemí jako sůl průmyslová a bylo jí v r. 1922 dovezeno 4673 vagony.

IV. Ceny soli.

Na ceny cizozemských solí nevykonáváme žádný vliv a proto nám nelze přesně jich ceny sděliti, jisto jest, že jsou nižší než ceny soli tuzemské.

Pokud se týče dovozu jest zákonem stanoven licenční poplatek při dovozu soli jedlé, kamenné 40,- Kč za 1 q, při soli odpařované 100,- Kč za 1 q.

Mimo to dlužno ještě zapraviti clo ve výši 14 Kč z 1 q při obou druzích.

Při soli jedlé, tuzemské ať odpařované, ať kamenné, vybíráme monopolní dávku ve výši 20 Kč za 1 q, která je zahrnuta v prodejní ceně soli.

Prodejní ceny tuzemské soli jsou tyto:

a) při soli odpařované ze solivaru v Solnohradě u Prešova 140 Kč za 1 q vařené soli ze skladiště;

b) při soli mleté u "Čechoslavie" v Olomouci mletí "I." 14.600 Kč, mletí "0", "III.", "IV.": 14.800 Kč franko vagon skladiště Olomouc - Klášter - Hradisko;

c) při soli mleté v prozatímních mlýnech firmy "Bratří Weiserové" v Selu-Solotvinie v Podkarp. Rusi 11.100 Kč franko vagon stanice Marmarošská Solotvina;

d) při soli kamenné (kusové i drobné) nemleté jedlé z dolů v Marmarošské Solotvině na dole 103,- Kč za 1 q a od 1. srpna 1923: 93 Kč.

Ceny rozumí se bez obalů (pytlů).

Sůl (jedlá).

Ke kapitole XIV.:

Clo.

Přehled o výnosu cel.

Třídní loterie.

Výnos čsl. třídní loterie

v letech od r. 1919-1923.

*) Čistý výnos dosud nelze zjistiti, bude však obnášeti asi 11,000.000 Kč.

Dávka z majetku.

Platba na dávku z majetku.

a) od počátků do 23. října 1923.

b) od 1. ledna do 23. října 1923.

(Dle výkazů Bankovního úřadu ministerstva financí.)

a)

b)

Ke kapitole XV.

Ministerstvo obchodu.

Rozpočet ministerstva průmyslu, obchodu a živností pro rok 1924 zachovává po stránce formální dosavadní rozdělení na tři subkapitoly: 15 - vlastní normální rozpočet ministerstva obchodu, 15 A - zvláštní výdaje a příjmy Podkarpatské Rusi a posléze 15 B -, jež je rázu přechodného.

Po stránce materiální jeví rozpočet ministerstva obchodu na rok 1924 proti roku letošnímu přibližně o 25% snížení ve vydáních, hlavně důsledkem zavedených úsporných opatření, účelné koncentrace a postupné likvidace agendy zahraničního obchodu. Projevuje se zde tedy dožadovaná absolutní šetrnost, která došla výrazu v zrušení postradatelných venkovských úřadoven, v propuštění části smluvního personálu, zrušení služebního automobilu atd.

Naznačené snížení výdajů provedeno zejména v subkapitole 15 B a sice o 12,785.206 Kč čili 45% letošní její výměry. Podkarpatská Rus přispěla ku snížení výdajů částkou 234 tisíc a subkap. 15 částkou 181 tisíc Kč.

Také příjmy jsou nižší proti roku letošnímu, což vysvětluje se uvolňováním zahraničního obchodu a z toho plynoucím poklesem výnosu manipulačních poplatků.

Co se týče vlastního rozpočtu ministerstva obchodu (subkapitola 15) vykazují sice jednotlivé jeho úvěry snížení leckdy dosti značné, na druhé straně byly však jiné jeho úvěry zvýšeny, takže ve svém úhrnu vydání tohoto oddílu státního rozpočtu rovnají se celkem výměře letošní resp. jsou jen o ³/₄% nižší.

Úvěry živnostenské, jež jsou až na živnostenskou radu a živnostenský instruktorát soustředěny v titulu 2., byly ve svém úhrnu jak v létech minulých úměrně s rozvojem akce živnostensko-zvelebovací zvýšeny a sice tentokráte o 118.308 Kč na částku 7,574.201 Kč, takže proti prvnímu rozpočtu ministerstva obchodu z roku 1919 jeví se zvýšení o 320%.

Výjimkou vykazuje snížení "Úvěr pro živnostníky válkou poškozené" a sice o 650.000 Kč. Snížení toho je odůvodněno likvidací této akce a podstatným snížením správních nákladů zemských komitétů.

Snížení úvěru na podporu kursů a přednášek pro živnostnictvo (kap. 15, tit. 2., § 6/1) o 100.000 Kč jest jen zdánlivé, poněvadž na kursy pořádané na Slovensku Státním ústavem pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině, které dosud z tohoto úvěru byly hrazeny, zařazen do rozpočtu tohoto ústavu (kap. 15., tit. 2., § 2., pol. 16) nový úvěr per 200.000 Kč. V rozpočtu investičním pod položkou 287 preliminuje se na postavení budovy tohoto ústavu částka 2,000.000 Kč.

Ostatní živnostenské úvěry - kromě §t 11. (cizinecký, turistický a lázeňský ruch), vykazují vesměs přiměřené zvýšení, jinak ponechány na nezměněné výměře roku letošního.

Zvýšeny byly § 1. a 2. (státní služba živnostensko-zvelebovací) o 462.059 Kč, § 3. (subvence autonomním ústavům, jichž je 11) o 150.000 Kč, § 5. (podpora úvěrně-hospodářských a nákupních organisací) o 350.000 Kč, do § 6. zařaděna nová položka "Výstavy učňovských prací" per 100.000 Kč a posléze § 10. (různá jiná opatření) zvýšen o 50.000 Kč.

Pokud jde o živnostenská družstva úvěrní a jich svazy, podporuje je ministerstvo obchodu nejen poskytováním zařizovacích a režijních příspěvků, nýbrž i pořádáním přednášek, prováděním odborné inspekce jich hospodářství a nápomocí při sestavování účetních závěrek. Úvěrních družstev živnostenských je toho času v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 286, z čehož přes 90 vzniklo po převratu. Na Slovensku, kde družstev před převratem nebylo, byla nutno tato družstva (živnostenské záložny) za účelem osamostatnění tamních živnostníků teprve zřizovati. Celkem jich zřízeno za pomoci ministerstva obchodu 26, z toho 16 v roce běžném. Letos zřízen dále na Slovensku i "Svaz živnostenských záložen a družstev pro Slovensko a Podkarpatskou Rus v Bratislavě". Také na Podkarpatské Rusi zřízena letos první svépomocná živnostenská záložna v Užhorodě.

Dosavadní družstevní organisace má býti doplněna vybudováním peněžního ústředí živnostenského pro celé území republiky, na kteréž má býti přetvořen Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze, při čemž stát bude mu přispívati na režii, pokud rozšířením působnosti vzejde, a poskytne mu nízce zúročitelný peněžitý vklad per 10 mil. Kč ze státních prostředků.

K povznesení turistiky domácí a k zamezení odlivu naší valuty do ciziny podporuje ministerstvo snahy Klubu československých turistů subvencováním turistických chat, útulen, turistických cest a jich značení.

Důležitým oddílem rozpočtu ministerstva obchodu, jehož význam i ciferně v budoucnosti jistě ještě vzroste, je titul 3. "Vodní doprava". Nutno se zmíniti, že v letošním roce skončeny byly práce, jež ministerstvu obchodu uloženy byly zákonem z 13. července 1922, čís. 188 Sb. z. a n., o zřízení československých plavebních akciových společnosti Labské a Dunajské. Prvnější společnost jest již ustavena, a pokud se týče Dunajské stane se tak, jakmile budou schváleny její stanovy. Obdobně jako na Labi a Dunaji mají býti upraveny poměry i na Odře, za kterýmžto účelem předložen zákonodárným sborům návrh zákona na zřízení československé plavební akciové společnosti Oderské. Tím bude postarána o samostatnou československou plavbu na všech zmezinárodnělých řekách, k nimž má československá republika přístup.

Rozpočet zvláštních výdajů Podkarpatské Rusi byl snížen o 234.047 Kč čili o 18% letošní výměry, ježto pro celou řadu akcí není půda dosud dána.

Konečně dlužno zmíniti se ještě o subkapitole 15 B. Československá republika jako stát vnitrozemní, odkázaný pouze na výsledky své práce, nemůže rázem odstraniti zvýšenou ochranu a kontrolu průmyslu a vydati jej nerovnému boji konkurenčnímu, pokud i státy hospodářsky nejvyspělejší používají téže ochrany průmyslu buď povolovacím systémem nebo antidumpingovým opatřením. Může se jen jednati o postupné uvolňování této kontroly, které se musí díti souběžně s uvolňovacím postupem u států ostatních.

Ministerstvo obchodu pracuje k tomu, aby povolovací systém postupně byl zlikvidován, a to zejména uzavíráním obchodních smluv, neboť naše obchodní politika jako státu výlučně exportního, nemůže býti prohibiční, a není pochyby, že povolovací systém bude úplně odstraněn co nejdříve, t. j. ihned, jakmile také všeobecně zmizí příčiny jeho existence.

Červencovou vyhláškou uvolněn byl značný počet zboží v dovozu. Tato listina stále se rozšiřuje, jak autonomně tak i jednáním smluvním.

Listina ohlášek obsahující zboží, které se v každém případě povaluje, rovněž stále se rozšiřuje tím způsobem, že smluvně poskytnutý volný dovoz přichází k dobru i ostatním státům, s nimiž je sjednána klausule nejvyšších výhod, jednak také tím, že převádí se toto zboží do ohlašovacího řízení vůbec, tj. vůči všem státům. Při tom vychází ministerstvo obchodu ze zásady, že nelze brzditi dovoz zvláště z oněch zemí, v nichž obchodní a finanční politika nese se týmž směrem jako deflační politika republiky Československé.

Při vývozu nemůže se již jednati o značné uvolnění, poněvadž téměř veškeré zboží je úplně valné, pouze vývoz nejnutnějších surovin a některých potravin je vázán povolením, vzhledem k potřebě našeho průmyslu a vzhledem k zásobování širokých vrstev.

Významné místo v rozvoji průmyslu, obchodu a živností zaujímá ochrana živnostenského vlastnictví, tj. ochrana patentů, známek a vzorků; příslušné agendy obstarává jednak ministerstvu obchodu přičleněný patentní úřad (ochrana vynálezů), jednak IV. sekce tohoto ministerstva (ochrana známek a vzorků).

Instituce tyto uvedeny byly v život hned po převratu a důležitost jich vysvitla v krátkém čase z intensity, s níž interesované kruhy jich činnosti se dovolávají.

V letech 1918 a 1919 bylo podáno 5217 patentových přihlášek, z toho 1831 z republiky Československé, 3272 z ostatní Evropy, 113 z Ameriky a 1 z Austrálie; koncem roku 1919 bylo 859 platných patentů.

V roce 1920 bylo podáno 9716 patentových přihlášek, z toho 28% z republiky Československé, 67% z ostatní Evropy a 5% z Ameriky. Platných patentů bylo koncem roku 1920 - 3985.

V roce 1921 podáno bylo 7527 patentových přihlášek. Z toho 32% z republiky Československé, 33% z Německa, 9% z Rakouska, 6% ze Spojených Států, 5% z Francie, 4% z Anglie, 3% ze Švýcar, 2% z Maďarska, 1% ze Švédska; platných patentů bylo koncem roku 1921 - 6809.

V roce 1922 podáno bylo 5886 patentových přihlášek. Z toho 42% z republiky Československé; koncem roku 1922 bylo 8077 platných patentů.

Od 1. ledna do 30. září 1923 bylo podáno patentních přihlášek 3481. Z toho z Československé republiky 1690; z ostatní Evropy 1642; Ameriky 143, Austrálie 5, Afriky 1. Patentů uděleno bylo za tuto dobu 1860. Z toho příslušníkům Československé republiky 383.

Dne 30. září t. r. bylo v platnosti 6581 patentů.

Ochranných známek bylo přihlášeno v roce 1918 - 162. V roce 1919 - 3245, v roce 1920 - 4231, v roce 1921 - 5370, v roce 1922 - 5566. Od 1. ledna do 30. září 1923 3239. Ochranných vzorků bylo přihlášeno v roce 1918 - 52, v roce 1919 - 928, v roce 1920 - 1519, v roce 1921 - 2149, v roce 1922 - 3675 a od 1. ledna do 30. září 1923 - 2631.

Jak z uvedených právě číslic patrno, jest též zájem ciziny na poli ochrany živnostenského vlastnictví ve státě našem velmi značný. Proto také navázána byla hned s počátku naší samostatnosti v tomto směru celá řada mezinárodních styků. Tak přistoupila naše republika k mezinárodním smlouvám tzv. Washingtonské (uzavřené původně v Paříži dne 20. března 1883, revidované v Bruselu 14. prosince 1900 a konečně ve Washingtoně 2. června 1911) a tzv. Madridské, (uzavřené původně dne 14. dubna 1891 v Madridě, revidované 14. prosince 1900 v Bruselu a konečně revidované ve Washingtoně 2. června 1911), týkající se mezinárodní registrace obchodních známek; dále uzavřena byla společně s jinými státy tzv. dohoda Bernská dne 30. června 1920, jíž bylo docíleno nápravy škod, způsobených na poli živnostenského vlastnictví ve stycích mezinárodních, světovou válkou.

Československý zahraniční obchod:

Zahraniční obchod Československa, jako státu převážně průmyslového, vykazuje hlavně dovoz surovin a polotovarů, vývoz pak hotových produktů.

Následující statistika vykazuje jeho důležitost a rozvoj.

Dovoz a vývoz v posledních lesech byl následující:

Největší položky v dovozu jsou následující: