Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Největší položky ve vývozu jsou následující:

Pokud se týče zemí rozděluje se zahraniční obchod následovně:

(Dovoz.)

I. pololetí 1923.

(Vývoz.)

I. pololetí 1923.

Dovoz v roce 1923:

Vývoz v roce 1923:

Ke kapitole XVI.

Pošta.

V oboru poštovní dopravy bylo snahou poštovní správy, aby užito bylo k dopravě poštovní veškerých zařízení, která po technické stránce poskytuje dnešní pokrok. K dopravě poštovní na železnicích ve vnitrozemí bylo užito několika nově zavedených rychlíků a osobních vlaků obzvláště za tím účelem, aby pražské časopisy stihly v době co nejkratší nejvzdálenější místa našeho státu. Pozoruhodno jest, že s ruskou poštovní správou byla sjednána úmluva, dle níž naše pošta pro Sibiř a Čínu dopravuje se transsibiřskou drahou přes Čitu a Charbin, takže získá se proti dosavadní dopravě cestou vodní nejméně 14 dnů.

Zvýšenou měrou bylo k poštovní dopravě užito služby letecké. Kromě zavedené již letecké dopravy poštovní do Francie, Polska, Rakouska, Rumunska a Turecka byla, poštovní letecká služba zavedena také ve styku s král. S. H. S., Bulharskem a Řeckem. Ve styku s oběma posléze jmenovanými státy je služba letecká kombinována se službou železniční tak, že pošta jde leteckou linkou do Bělehradu a odtud dále Simplon-Orientexpresem. Nově byla zavedena, pokud jde o službu mezinárodní, letecká poštovní doprava do Anglie přes Paříž a do západního Maroka (Casa Blanca) přes Toulouse. Od 29. října 1923 užívá poštovní správa k poštovní dopravě ve vnitrozemí letecké linky Praha - Bratislava. S poštovní správou anglickou i belgickou byly navázány styky ohledně přímého leteckého spojení mezi Londýnem a Prahou přes Brusel a byly již také smluveny bližší podmínky poštovní dopravy. Bohužel nedošlo prozatím k zahájení poštovní dopravy na této trati pro odpor Německa, které nechce svaliti k přeletu svého území. S poštovní správou anglickou vyjednává se o použití letecké trati z Kahýry do Bagdadu k dopravě čsl. pošty do Mezopotamie a západní Persie a s poštovní správou italskou o letecké spojení Terstu s Římem. Od 1. května 1923 sníženy byly sazby za tiskoviny (o 50%) a za balíky (o 31%), pak pojistné za cenná psaní a balíky s udanou cenou, předložné za příkazy a příkazky, příplatek za zásilky znějící poste restante, poplatek za pátrání po osudu zásilek a celně za odbavení zásilek poštou (úhrnem o 20% - 60%).

Telegraf.

Telegrafní síť drátová byla zdokonalena výstavbou velkých telegrafních vedení z Prahy do Karlových Varů, z Brna do Třebíče, z Bratislavy do Trenčína, z Košic do Užhorodu, z Užhorodu do Hustu a z Plzně do Brna. Nově bylo otevřeno dalších 32 telegrafních úřadů. Od 1. května 1923 sníženy byly telegrafní sazby vnitrozemských telegramů o 20%; zlevňovací snaze vyšlo se vstříc také tím, že se zavedly tzv. listovní telegramy za zlevněnou cenu 10 h za slovo; vyjednává se se sousedními státy, aby i tento druh zlevněných telegramů byl v telegrafickém styku s těmito státy zaveden. Zvláštní zřetel byl věnován organisaci radiotelegrafní sítě československé a radiotelegrafní služby vůbec. Stavba velké poděbradské radiotelegrafní stanice o síle 100 KW blíží se kvapem ke svému dokončení. Právě se začíná s montáží strojového zařízení. Menší radiotelegrafní stanice lampová o síle 5 KW zařízená též na vysílání radiofonické, jest v činnosti již od počátku roku 1923: Radiotelegrafní stanice ve Kbelích rozšířena byla o další vysílací zařízení a dokončena byla radiotelegrafní stanice v Karlových Varech a v Chebu. Na jaře v roku 1923 byla zahájena pravidelná výměna telegramů radiotelegrafickou cestou Paříží a později též s Londýnem, Bernem a Bukureští. Tato služba provádí se a koncentruje prozatím u telegrafního úřadu Praha 31 na Král. Vinohradech. Vysílací a přijímací stanice pražské podporují velmi účinně leteckou službu, prostředkujíce zprávy meteorologické i provozně letecké. Z Německa, ze Švýcarska, z Anglie a Francie přijímají se radiotelegraficky a toutéž cestou se dále rozšiřují zprávy hospodářské, bursovní i novinářské. V roce 1922 položeny byly základy k československému broadcastingu, hromadnému to radiofonickému vysílání koncertů, přednášek, meteorologických zpráv a podobně.

Telefon.

Telefonní provoz se zlepšil v důsledku pokračující výstavby sítě, zřízení nových úřadů a rekonstrukce některých ústředen dosavadních. Ve vnitrozemí dosaženo přímého spojení Prahy s Opavou a Košicemi (prostřednictvím jich pak dále s Užhorodem), takže nyní jsou s Prahou přímo spojena všechna hlavní místa státní správy v zemích historických i na Slovensku. Mezinárodní styk podstatně rozšířen a zlepšen a to jmenovitě se Švýcarskem zřízením přímé linky Praha - Curych, s Německem výstavbou druhé přímé linky s Berlínem, s Maďarskem zřízením přímého spojení Prahy s Budapeští; s Polskem umožněna korespondence přes Mor. Ostravu s Krakovem a Varšavou. V roce 1923 bylo vystavěno 81 meziměstských vedení v celkové délce as 7.600 km. Dále byly zřízeny též nové místní sítě, veřejné hovorny u vedlejší ústředny, jakož i přípojná vedení vesměs tam, kde zájemníci splnili zákonité podmínky. Počet telefonních úřadů (ústředen <i hovoren) vzrostl z 2.882 na 3.095, tedy o 213, počet účastnických stanic hlavních a vedlejších z 81.195 na 88.716, tedy o 7.521. Dokončeny byly také již přípravné práce pro zautomatisování telefonní ústředny v Praze. Výstavba hlavní ústředny v Praze na 16.000 přípojek, a vedlejší ústředny na Smíchově na kapacitu 4.000 přípojek pokročila již tak daleko, že započato bylo s montáží. Automatické ústředny v Praze, na Smíchově a na Král. Vinohradech budou uvedeny v provoz pravděpodobně koncem roku 1924. Současně jest ve stavbě budova meziměstské ústředny na Žižkově; technické zařízení ústředny projednává se právě s odbornými firmami. Mimo Prahu byly rozšířeny: a) telefonní ústředny místní v Budějovicích, Karlových Varech, Plzni, v Olomouci, v Teplicích - Šanově a v Chebu; b) telefonní ústředny meziměstské v Budějovicích, v Karlových Varech, v Olomouci, v Rakovníku, v Kadani, v Lounech, ve Falknově, v Duchcově, v Chebu, v Teplicích - Šanově, v Brně, v Turnově, ve Varnsdorfu, v Táboře, kromě jiných menších staveb; c) zřízena důležitá sdružená vedení dle provozní potřeby. K zmírnění drahotních poměrů přispěla telegrafní správa snížením hovorného ve styku meziměstském (průměrně asi o 20%) a snížením stavebních příspěvků (průměrně asi o 25%).

Poštovní provoz automobilový.

Během roku 1923 byly zřízeny tyto nové automobilové trati: a) v Čechách autotrať Čáslav - Heřmanův Městec, Dvůr Králové n. L. - Trutnov, Semily - Vysoké nad Jizerou, Úpice - Trutnov, Slaný - Velvary - Mělník, Jičín - Libáň - Rožďalovice, Hradec Král. - Černilov, Sedlčany - Krásná Hora a prodloužena autotrať Jičín - Nová Paka do Slemena; b) na Moravě zřízena autotrať Blansko - Jedovnice, která jest letní tratí sezónní. Počet autotratí v provozu jsoucích činí 108 v úhrnné délce 2.318 km; denně vjede se na všech tratích 10.068.5 km. V roce 1923 bylo objednáno 41 automobilů a to: 10 vozů typu Praga-N, 20 autobusů typu M S Laurin a Klement, 1 autobus typu Praga-N a 10 lehkých nákladních automobilů "Walter". Stav vozidel činí: 120 autobusů, 51 těžkých nákladních automobilů, 28 lehkých nákladních automobilů "Walter", 1 benzinový tank, 10 vlečňáků čtyřkolových a 42 vlečňáků dvoukolových. Od 1. srpna 1923 byly zavedeny zlevněné týdenní a měsíční předplatní lístky na všech automobilových státních tratích. Kromě toho bylo vyhověno přání a žádostem kovodělníků z okolí Plzně a zavedeny týdenní předplatní lístky na zkoušku na trati Plzeň - Předenice pouze pro dělnictvo za sazby, rovnající se téměř 50% slevě u výše uvedených týdenních předplatních lístků.

Poštovní úřad šekový.

Úřad tento založený hned po převratu, dovršil v listopadu roku 1923 pětiletí své činnosti. Během této doby nabyl velkého rozsahu a stal se nejenom v oboru šekového řízení, nýbrž i v ostatních oborech své mnohotvárné činnosti důležitou složkou našeho veřejného hospodářství.

O rozvoji šekového řízení od počátku činnosti ústavu až do nejnovější doby podávají doklad tato data:

Počet šekových účtů činil

K 31. říjnu 1923 dostoupil počet účastníků šekového řízení 72.499; v roce 1923 činí tudíž přírůstek za prvních deset měsíců proti roku 1922 - 5.385 šekových účtů, proti roku 1919 - 29.504 šekových účtů.

Celkový obrat v letech 1919-1922 vysvítá z tohoto přehledu:

Celková pohledávka majitelů účtů (stav vkladů) činila:

Výše celkového obratu a. stavu vkladů za rok 1922 jeví oproti roku předchozímu pokles. Příčinu tohoto poklesu nelze však spatřovati v ochabnutí činnosti šekového úřadu, neboť ona naopak vykazuje nejen v roce 1922, nýbrž i v roce 1923 další vzestup, jak níže se vysvětluje. Pokles tento jest v souvislosti s deflačním procesem, který se projevuje v pokračujícím snižování oběživa následkem vzestupu hodnoty československé koruny. Snížení obratu a stavu vkladů resultuje takto z potřeby nižších částek peněžních k jednotlivým platbám následkem všeobecného poklesu cen, čímž se majitelům účtů také umožňuje, aby na šekových účtech udržovali menší pohledávku, slež jak bylo dříve zapotřebí.

O používání šekového řízení a jeho vyšší intensitě svědčí počet pracovních jednotek, to jest počet účinů provedených na účtech (vklady, výplaty, přípisy a odpisy). Těchto účinů připadá

Do konce října 1923 činí počet účinů provedených v šekovém řízení již 49,917.198, tedy o 6,300.000 více než za tutéž dobu desíti měsíců v roce 1922.

Tento vzrůst agendy nejeví se však pouze v šekovém řízení, nýbrž i v ostatních oborech činnosti šekového úřadu, jmenovitě pokud vyplývají z jeho povinností postarati se podle zákona o zužitkování vkladů. To platí zvláště o emisi státních půjček, jichž se šekový úřad účastní nejen jako hlavní upisovna, nýbrž i jako centrála pro vyúčtování celé emisní akce, o službě depositní (správa soukromých i veřejných deposit), o obchodu s cennými papíry na vlastní i cizí účet a o eskontu směnek a lombardu cenných papírů, Činnost těchto odvětví plně již organisovaných nabyla neočekávaného rozsahu.

Kromě toho obstarává šekový úřad jako orgán státní administrativy celou řadu funkcí pro stát, který zvláště používá jeho šekového řízení svými úřady pro převážnou většinu svých transakcí. V této funkci zahajuje šekový úřad v roce 1923 také činnost jako Náhradová banka pro pozemkovou reformu, jež obstarává pro Státní pozemkový úřad účetní a pokladní službu pohledávek bývalých vlastníků velkostatků za státem a závazků nabyvatelů půdy převzaté státem.

Systematická organisace služby a zvýšená výkonnost personálu umožnila šekovému úřadu, že se přes vylíčený rozvoj v posledních dvou letech obešel bez rozmnožení personálu, jehož počet v této době dokonce o něco poklesl. Koncem roku 1921 zaměstnával šekový úřad 1965 sil, koncem roku 1922 1962 síly a 31. října 1923 dokonce již pouze 1947 sil, z čehož připadá na úředníky administrativní a smluvní 8 osob, na úředníky skupiny C státních úředníků (se středoškolským vzděláním) 585, úředníky skupiny D (s nižším vzděláním) 1199, výpomocný personál úřednický 7 a zřízenecký personál 148 osob.

Finanční hospodářství šekového úřadu a jeho výsledky jsou patrny z rozvahy a účtu ztráty a zisku k 31. prosinci 1922. (Připojeno na zvláštním listě.)

Přebytek za rok 1922 činil tudíž Kč 76,749.983,22. Z přebytku toho byla podle čl. 5 zákona ze dne 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n., o zřízení poštovních úřadů šekových přikázána částka Kč 16,903.389,19 reservnímu fondu, který tím stoupl na Kč 117,174.991,53 a dosáhl tak zákonné výše 5% vkladů na konci roku. Zbývající část přebytku v částce lič 59,846.594,03 byla podle téhož zákona odvedena poštovní správě.

Rozvaha.

Učet ztráty a zisku.

Stav personálu,

rozpočtově zajištěný na rok 1924 pro obor ministerstva pošt a telegrafů.

A. Úřednictvo a zřízenectvo plně zaměstnané.

B. Síly úřednické a zřízenecké neplně zaměstnané,

které vykonávají službu poštovní zpravidla jen jako zaměstnání vedlejší.

Výsledky dle účetních závěrek ke kapitolám 16 a 16 A.

Ke kapitole XVII.

Státní železnice.

Správu státních železnic vede ministerstvo železnic.

Pokud jedná se o výdaje a příjmy, podává se dle rozpočtů státních tento obraz:

Preliminovány byly v řádném rozpočtu státním pro železniční správu

Ježto za války na železnicích se žádné větší opravy neprováděly, jest přirozeno, že při převratu nacházely se všechny železnice, a sice jak ohledně staveb, tak ohledně vozidel, ve stavu velmi zbědovaném.

Měl-li býti provoz vůbec udržen, nezbývalo než vynaložiti na nutné opravy a doplnění vozového parku značné obnosy.

Dále bylo závadou, že bývalým režimem byly dráhy hlavně vedeny směrem k jihu na Vídeň a Budapešť, kdežto zájem republiky československé vyžaduje, aby docíleno bylo co nejlepšího spojení napříč republikou, tedy směrem východním.

Přirozeně nebylo možno náklady takové hraditi z příjmů dopravních a bylo nutno peníz potřebný na vybudování drah a doplnění vozidel opatřiti výpůjčkou.

K tomu cíli byl od roku 1921 vedle řádného rozpočtu státního zaveden ještě zvláštní rozpočet státních investic, v němž preliminovány byly potřeby jednak na stavby nových drah, na lepší vystavení a zdokonalení stávajících drah jak v ohledu stavebním, tak ohledně lokomotiv a vozidel.

Na investice železniční bylo preliminováno celkem

při čemž ovšem zúročení a úmor půjček na železnice kontrahovaných zatěžovati bude provoz státních drah.

Pokud se týká rozsahu drah, budiž zde uvedeno toto:

(i s Košicko-Bohumínskou, jež jest spravována jako soukromá dráha na účet majitelů).

Stav lokomotiv Č. S. D. obnáší:

Z toho:

Dráha Košicko-Bohumínská má 228.lokomotiv, Ústecko-Teplická 141 lokomotiv a Buštěhradská železnice 250 lokomotiv.

Nových, námi vystavěných lokomotiv, jest celkem 447; z těch bylo vzato do stavu:

Počet vozů vyplývá z této tabulky:

*) **) Poznámka: Diference proti stavu z r. 1922 se vysvětluje tím, že počínajíc rokem 1923 počítány jsou k poštovním vozům pouze vozy značky "F", kdežto ve výkaze pro rok 1919 až 1922,jsou obsaženy i kombinované vozy "Df".

Rozdíl ve stavu vozidel ostatních kategorií mezi rokem 1923 a léty předchozími vysvětluje se dosti značným zrušením starých typů vozových.

Výkaz o srovnání počtu objednaných a skutečně přistavených vozů:

Konečně uvádí se počet vlakových kilometrů s podotknutím, že čísla za rok 1923 a 1924 uvedená jsou toliko odhadová, z nichž výsledek za 1923 pravděpodobný, za rok 1924 preliminovaný.

Finanční hospodářství ministerstva železnic dle docílených výsledků:

Kdežto mimořádné náklady na stavby drah a pořízení vozidel jsou zahrnuty ve výše uvedených vydáních za rok 1919 a 1920, a to:

nejsou výdaje investiční v cifrách za rok 1921, 1922 a 1923 obsaženy, ježto pro rok 1921, 1922 a 1923 jsou preliminovány v rozpočtu státních investic a vykazovány odděleně od hospodářství dle řádného státního rozpočtu.

kterážto částka bude do konce roku 1923 daleko vyšší.