Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Přehled přepravních příjmů:

Seznam částek,

které byly jednotlivým firmám od převratu do 31. října 1923 zaplaceny za dodaná vozidla.

Ke kapitole XVIII.

Zemědělství.

Zemědělské školství v republice Československé.

Vývoj zemědělského školství po převratu jest velice slibný, neboť návštěva žactva rok od roku stávala se větší, v důsledku toho přibylo také těchto škol. Dnešní stav, se zřetelem na vývoj v posledních sedmi letech, ukazuje nejlépe připojený tabelární přehled dle vyučovacího jazyka a dle kategorií škol. (A. a B.)

Největší přírůstek vykazují školy nižší, zvláště odborné hospodářské (zimní) a hospodyňské.

Ministerstvo zemědělství, do jehož kompetence patří péče o veškeré vyučování zemědělské, vyjma škol vysokých, staralo se svědomitě o unifikaci školskou za stejných zásad u všech kategorií v celé republice, o provedení reorganisace školské, o sestavení účelných vyučovacích plánů a osnov. Tato stránka reorganisační jest již v ministerstvu zemědělství v největších rysech skončena. Také administrativu velmi účelnou a poměrně jednoduchou vybudovalo ministerstvo zemědělství na školách státních.

Školy zahradnické, lesnické a specielní byly doplněny a účelně pro své úkoly vypraveny.

Na školách nestátních podporovalo ministerstvo zemědělství opatření učebných pomůcek, doplnění školních knihoven a vnitřního zařízení.

Ačkoliv za uplynulých pět roků bylo v zemědělském školství velmi mnoho vykonáno, zbývá ještě veliký školský program uskutečňovati, poněvadž za bývalé monarchie stát o zemědělské školství se celkem nestaral, takže po převratu měli jsme hotový chaos v zemědělském školství.

Největší péči věnovalo ministerstvo zemědělství zemědělskému školství na Slovensku, kde po převratu nebyla ani jediná slovenská škola zemědělská, kdežto nyní ve škol. roce 1923/24 působí zde 22 škol zemědělských, z čehož jsou 2 školy vyšší, 6 rolnických, 4 odborné, 2 jednoroční hospodářské, 1 specielní (meliorační ústav), 4 hospodyňské, z nižších lesnických 1 hájenská, 1 dřevařská a 1 ovocnicko-vinařská škola. Školy tyto vykazují rovněž velmi slušnou návštěvu. Zemědělské školy na Slovensku jest nutno i dále postupně na tomto zdravém podkladě budovati.

Lidové školy hospodářské jsou velmi oblíbené a počet jich stále vzrůstá.

Ve škol. roce 1922/23 rozděluje se počet škol takto:

Žactva na těchto 476 školách je ve škol. roce 1922/23 18.197, a to s vyučovací řečí československou 14.585, rusínskou 900 a německou 2712.

Na 206 zemědělských školách odborných, spadajících do kompetence ministerstva zemědělství (hospodářských, lesnických, zahradnických a specielních, vyjma vysokých), ve školním roce 1921/22 dle statistiky Státního Statistického úřadu bylo v 387 třídách celkem 9650 žáku, z toho

Až na 154 byli všichni žáci příslušníky československými.

Ačkoli na všech zemědělských školách dovolena jest koedukace, přece stále počet žákyň na školách hospodyňských a všech ostatních zůstává daleko pozadu za počtem žáků pohlaví mužského. Z 9650 žáků jest dívek pouze 1315, čili 13,5%. Koedukace se neosvědčila, vzdělání ženy zemědělské vyžaduje vlastních škol hospodyňských, které jsou velmi vyhledávány. Třeba jejich počet dále rozmnožovati. úloha ta bude usnadněna výchovou dobře kvalifikovaných učitelek, nyní vesměs absolventek vyšších škol hospodyňských, které se po dvouleté praxi odborné vzdělávají specielně ku svému povolání učitelskému na státním semináři pro výchovu učitelek škol hospodyňských v Chrudimi.

Náklad, který stát věnuje na zemědělské školství a vyučování u porovnání s výdaji na jiné zemědělské odvětví, jest patrný z následujícího přehledu:

Výdaje na zemědělské školství u porovnáni s výdaji na jiná zemědělská odvětví.

Na vysvětlení sluší podotknouti, že v položce zemědělského školství jest zahrnut nejen náklad na školy státní, nýbrž na veškeré školy zemědělské a hospodářské lidové, na stipendia, podpory zemědělské literatury, kočovné vyučování a zemědělské vyučování v armádě, exkurse, vydávání učebnic a odborných knih, zakupování učebných pomůcek, dále zemědělské musejnictví a náklad na ústav pro opatřování učebných pomůcek školám zemědělským v Táboře, filmový archiv i diapositivovou centrálu.

Zemědělské školství po převratu vykazuje zdravý vývoj, jest na stálém postupu, provedené reformy doznaly uznání vesměs doma i u odborníků zahraničních. Než stále ještě potřebám našeho vyspělého zemědělství nestačí, třeba toto školství počtem zvýšiti, hlavně škol nižších, jichž jest stále ještě veliký nedostatek, největší škol hospodyňských, odborných (zimních) hospodářských a jednoletých hospodářských. Tyto školy nutno budovati tak, aby měly vhodné školní statky, aby výchova žactva nebyla jen teoretická, ale v každé škole opírala se o praxi. Zemědělské výzkumnictví musí míti největší oporu na školách zemědělských, kde umístěné stanice výzkumné mohou nejzdárněji prosperovati.

Slovensko a Podkarpatská Rus potřebují stále největší péče v školské politice a školám zemědělským připadá zde úkol nadmíru významný. S uznáním třeba konstatovati, že naše správa státní těmto zemím věnovala zvýšenou pozornost a naše české zemědělské učitelstvo vykonala zde od převratu velikou, záslužnou a dosud veřejností nedoceněnou práci kulturní a výchovnou.

A. Dle vyučovacího jazyka.

B. Dle kategorií škol.

Ke kapitole XX.

Rozpočet ministerstva veřejných prací (kap. XX. a XX. A. státního rozpočtu) na rok 1924 vykazuje řádnou potřebu 498.281.961 Kč a mimořádnou potřebu 240,742.832 Kč, tedy (i s Podkarpatskou Rusí) úhrnnou potřebu 739,024.793 Kč. Oproti rozpočtu na rok 1923 jeví se tudíž ve výdajích řádných snížení o 91,425.019 Kč a ve výdajích mimořádných snížení o 135,216.288 Kč, úhrnem tudíž celkové snížení prelimináře o 226,641.307 Kč. Byl tudíž rozpočet ministerstva veřejných prací snížen oproti roku 1923 o více než 23%. K rozpočtu normálnímu však přistupuje ještě rozpočet státních investic v úhrnné částce 1.023,195.000 Kč, jenž jest o 245,315.000 Kč nižší, než investiční rozpočet ministerstva veřejných prací na rok 1923. Řádné i mimořádné výdaje normálního rozpočtu ministerstva veřejných prací jsou arci v jednotlivých titulech rozděleny opět na výdaje osobní a na výdaje věcné; osobní výdaje činí v kap. XX. a XX. A. úhrnem 251,031.295 Kč a výdaje věcné úhrnem 487,993.498 Kč, takže osobní výdaje činí v roce 1924 asi 34% všech výdajů kap. XX. a XX. A (v r. 1923 jen asi 30%). Přes to, ze v důsledku zákona ze dne 20. prosince 1922 čís. 394 Sb. z. a n., zvýšily se oproti roku 1923 jako řádné požitky osobní zvýšením základních platů o 75%, tak i mimořádné osobní požitky zahrnutím nouzových výpomocí v roce 1923 nepreliminovaných (vyžadujících nyní v resortu ministerstva veřejných prací nákladu okrouhle 19,000.000 Kč), jeví se i ve výdajích osobních značné celkové absolutní snížení oproti roku 1923, a to úhrnem o 39,315.214 Kč, čehož docíleno bylo hlavně redukcí částek preliminovaných na odměny a výpomoci a cestovné i stravné a snížením mezd u státních báňských a hutnických závodů v důsledku nových kolektivních smluv. Výdaje věcné poklesly oproti roku 1923 celkem o 187,326.093 Kč, a to jednak v důsledku krajně úsporného preliminování všech položek, jakož pokračujícího zlevňování materiálií a všech potřeb vůbec, jednak pak ovšem také tím, že některé náklady dosud v mimořádných výdajích preliminované (na př. novostavby a přestavby státních silnic a mostů) převedeny byly do rozpočtu státních investic. Přihlédneme-li při tom k jednotlivým titulům, shledáme sice v mnohých titulech u osobních výdajů stoupnutí oproti roku 1923 v důsledku zákona ze dne 20. prosince 1922, čís. 394 Sb. z. a nař., jež ovšem daleko jest vyváženo poklesem v osobních výdajích jiných titulů, zejména v státních báňských a hutnických závodech, za to však ve věcných výdajích jeví se téměř ve všech titulech značný pokles, pouze v titulu 4. jeví se i tu značnější stoupnutí, a to v důsledku pronikavého zvýšení potřeby na vzduchoplavbu.

Pokud jde o příjmy resortu ministerstva veřejných prací, činí celkové preliminované příjmy na rok 1924 492,541.267 Kč, z čehož připadá na příjmy řádné 483,948.66 Kč a na příjmy mimořádné 8,592.600 Kč, takže oproti roku 1923 jeví se v řádných příjmech úbytek 102,817.289 Kč a v mimořádných příjmech úbytek 3,382.940 Kč, úhrnem tedy celkový úbytek 106,200.229 Kč. Hlavní podíl na klesnutí státních příjmů uvedeného resortu má ovšem (vedle ponenáhlé likvidace uhelného hospodářství) snížení výnosu státních báňských a hutnických závodu následkem poklesu cen výrobků. Ježto tedy pokles příjmů jest mnohem menší než pokles výdajů, zlepšila se arci značně celková bilance resortu. Dodává se, že státní báňské a hutnické závody participují v roce 1924 na celkových výdajích resortu ministerstva veřejných prací téměř 52% (v roce 1923 50%), na celkových příjmech pak téměř 93% (v roce 1923 86%).

Porovnáme-li výdaje resortu ministerstva veřejných prací, preliminované na rok 1924 kromě investic (s celkovými rozpočtenými výdaji státními všech kapitol, tu shledáme, že výdaje resortu veřejných prací činí celkem 4,35% celkových státních výdajů na rok 1924, kdežto v rozpočtu na rok 1922 činily ještě 5,2% a v rozpočtu na rok 1923 5% celkových státních výdajů.

K jednotlivým titulům se poznamenává:

V titulu 1. (Ústřední správa) činí celkové snížení nákladu 3,433.753 Kč, z čehož připadá na osobní výdaje 1,419.653 Kč a na věcné výdaje 2,014.100 Kč.

Náklad na uhelné hospodářství redukován oproti roku 1923 téměř o dvě třetiny, náklad na uhelnou radu o více než polovinu a náklad na hospodaření naftou rovněž téměř o polovinu.

Pokud se týká příjmů Ústřední správy, vypuštěna byla úplně položka týkající se příjmu z vyvezeného uhlí (v r. 1923 30,000.000 Kč), a to v důsledku zrušení vývozních prémií uhelných, a značně byly redukovány položky týkající se výnosu manipulačního příspěvku uhelného a výnosu příspěvku na uhelnou radu, a to z toho důvodu, že bude nutno přikročiti k značnému snížení těchto příspěvků. Rovněž i položka týkající se výnosu režijního příspěvku z dovozu minerálních olejů byla redukována o 50% následkem snížení tohoto příspěvku článkem V. vládního nařízení ze dne 9. listopadu 1922, č. 322 Sb. z. a n. (tento manipulační příspěvek činí nyní 50 hal. za 100 kg zboží). Tím vším se stalo, že celkové příjmy titulu 1, poklesly ze 45,115.000 Kč na 4,915.000 Kč.

V titulu 2. "Technické zkušebnictví a výzkumnictví" vykazuje značnější pokles zvláště § 2. "Ústav pro hospodárné využití paliv", a to jednak z všeobecných důvodů úsporných, jednak pak tím, že mimořádný náklad na zařízení ústavu bylo možno preliminovati pouze částkou 600.000 Kč (roku 1923 1,700.000 Kč) vzhledem k tomu, že ústav byl již v letech 1922 a 1923 z valné části zařízen.

Ústav již počal svou činnost a bude co nejdříve, jakmile budou vyřešeny ještě některé otázky osobní, v plném chodu. Proto preliminovány byly také příjmy tohoto ústavu ve výši , oproti roku 1923 dvojnásobné, totiž částkou 100.000 Kč. Dosavadní § 4., obsahující náklad na normalisaci, byl úplně vypuštěn, ježto Československá společnost normalisační, jež zatím zahájila činnost, bude moci se obejíti bez státního příspěvku. Celkem vykazuje titul 2. pokles téměř o 60%.

V titulu 3. "Cejchovní a puncovní úřady", kapitola XX., poklesla v § 1. (cejchovní úřady) značněji položka na výstroj cejchovních úřadů ve výdajích řádných a rovněž i položky na technické zařízení pro ústřední cejchovní inspektorát a pro cejchovní stanici pro zkoušení elektrických měřidel ve výdajích mimořádných a vypuštěna byla úplně položka na zařízení vodoměrné stanice při ústředním inspektorátu.

Příjmy cejchovních úřadů musily býti preliminovány na rok 1924 pouze částkou 7,000.000 Kč, tedy o 1,000.000 Kč nižší než v r. 1923, se zřetelem k hospodářským poměrům a k stagnaci v průmyslu a obchodu. Přes to jsou výdaje cejchovních úřadů plně kryty příjmy, což platí rovněž i o úřadech puncovních.

Další titul (4.) týká se státní strojní a elektrotechnické služby. V § 1. "Zkoušky a revise parních kotlů" snížena byla značněji položka na pořízení měřičských přístrojů (manometrů, indikátorů, přístrojů na analysu plynů), určených pro zkušební komisaře kotelně. V celé republice Československé jest asi 30.500 kotlů, které musí býti podle zákona ze dne 7. července 1871, č. 112 ř. z., revidovány, a to buď státním zkušebním komisařem, neb autorisovaným orgánem soukromým. Na soukromý dozor připadá ze zmíněného úhrnného množství kotlin celkem asi 15.500 kotlů, na státní dozor 15.000 kotlů. Také § 2. "Automobily" týkající se státní automobilové správkárny, vykazuje pokles v příjmech i ve vydáních. Jak náklady na zkoušky a revise parních kotlů. tak i náklady na automobilovou správkárnu jsou ovšem i nadále vlastními příjmy kryty. Nápadný vzestup oproti roku 1923 vykazují náklady na vzduchoplavbu (§ 3.), jež činí v roce 1924 celkem 17,950.080 Kč, oproti částce 11,334.890 Kč v roce 1923, činí tudíž stoupnutí celkem 6,615.190 Kč, z čehož připadá 415.600 Kč na výdaje řádné a 6,199.590 Kč na výdaje mimořádné. Vyšší potřeba týká se jak výdajů osobních tak i výdajů věcných a odvodněna jest v první řadě rozšířením letecké služby zřízením vnitrostátní letecké linie Praha - Bratislava - Košice - Užhorod, kterou provozuje "Československá státní aerolinie", jež zahájila dopravu na trati Praha - Bratislava již v říjnu 1923. V důsledku toho bude ovšem nutno zříditi také nová letiště, zejména v Brně a Košicích. nehledě ovšem k dalšímu nutnému vybudování letišť dosavadních (v Praze a Bratislavě). Pokud pak se týká leteckého spojení se zahraničím, dojde (vedle dosavadních linií Paříž - Praha, Praha - Varšava a Praha - Bukurešť - Cařihrad, jež provozuje francouzsko-rumunská společnost za vydatné podpory našeho státu), v dohledné době také k provozu linie Praha - Kolín n. R. - Londýn, v kterémžto směru byla s Anglií uzavřena zvláštní smlouva. Dále zamýšlí ministerstvo veřejných prací zříditi státní pilotní školu v Praze za účelem výcviku domácích pilotů a věnuje plnou pozornost také intensivnější výrobě letadel v tuzemsku, což má zajisté pro stát - zejména i s hlediska vojenského - veliký význam.

Náklad na výkup pozemků pro letiště a jich vybudování a účast státu na leteckých podnicích převeden tentokráte do rozpočtu investičního, kdež jest preliminován částkou 9,000.000 Kč, o kterou se tudíž ještě rozšiřuje shora uvedený celkový náklad na letectví.

Titul 5. (Elektrisace státu) vykazuje v kap. XX. oproti roku 1923 pokles ze 44,059.000 Kč na 11,457.000 Kč, tedy téměř o tři čtvrtiny. Tento pokles vysvětluje se však hlavně tím, že nejen náklad na stavby vodních elektráren převeden byl větší měrou, než se dosud dělo, do rozpočtu státních investic, nýbrž i největší část nákladu na účast státu na elektrických podnicích (totiž veškerý náklad na. rozšíření státní účasti na nové elektrárenské podniky) preliminována jest nyní v rozpočtu investičním.

Náklad na stavby nových vodních elektráren preliminován jest v rozpočtu investičním, kdež zařaděna byla k tomuto účelu celková částka 20,050.000 Kč.

Pokad jde o účast státu na elektrických. podnicích, jest nyní stát účasten úhrnnou částkou téměř 41,000.000 Kč v elektrárenských. společnostech, jichž celkový kapitál činí asi 240,000.000 Kč.

Pokud jde o rozpočet investiční, byla tudíž v roce 1924 zařaděna do tohoto rozpočtu na elektrisaci státu úhrnná částka 95,050.000 Kč.

V titulu 6. "Státní stavební služba" vykazují výdaje osobní §u 1, kapitoly XX. značný vzestup v důsledku provedení zákona ze dne (20. prosince 1922, čís. 394 Sb. z. a nař., za to však výdaje věcné téhož paragrafu značně poklesly vzhledem k úspornému preliminování a poklesu cen potřeb.

Za to poklesl v § 2. (titulu 6., kap. XX.) náklad na stanovení hranic republiky československé z 11,100.000 Kč na 8,358.000 Kč vzhledem k očekávanému rozsahu delimitačních prací v příštím roce, v němž půjde hlavně o dokončeni rozhraničení na hranici československo-maďarské a československo-polské a o provedení rozhraničení na hranici československo-rumunské.

V titulu 7. Stavby silniční a mostní bylo preliminováno v řádných výdajích kap. XX. celkem o 74.000 Kč více než v roce 1923, ač většina položek jeví i tu pokles oproti rozpočtu na rok 1923. Celkový vzestup řádných výdajů způsoben byl hlavně vyšším preliminováním položky 5. "Opatření hmot pro silniční vozovku", jež byla zvýšena o 2,350.000 Kč, takže činí nyní 19,900.000 Kč.

Zvýšení této položky bylo nezbytně nutné se zřetelem k zanedbanému stavu státních silnic jež neodkladně vyžadují intensivnějšího štěrkování. Naproti tomu klesly mimořádné výdaje titulu 7., jež činily v roce 1923 ještě 45,130.000 Kč, na částku 19,710.000 Kč, tedy více než o polovinu. Tento pokles týká se všech mimořádných. úvěrů, hlavně však úvěrů zařazených v § 4. (mimořádné stavby silniční) a v § 6. (mimořádné stavby mostní), z nichž zejména úvěr na mimořádné stavby silniční klesl téměř na třetinu loňského prelimináře, a činí nyní pouze 11,980.000 Kč. Tohoto výsledku mohlo býti ovšem docíleno jen tím, že tentokrát veškerý náklad na novostavby a větší přestavby státních silnic a mostů zařazen byl do rozpočtu investičního, a to novostavby a přestavby státních silnic částkou 18,000.000 Kč, novostavby a přestavby státních mostů pak částkou 5,000.000 Kč, takže částka preliminovaná v § 4., tít. 7. bude nyní sloužiti pouze k úhradě nákladu na úpravy státních silnic a státní příspěvky k stavbám silnic nestátních.

V titulu 8. "Vodní stavby" poklesly značně jak výdaje řádné, tak i výdaje mimořádné, a to výdaje řádné v kap. XX. z 11,933.300 Kč na 8,743.250 Kč a výdaje mimořádné ze 68,072.000 Kč na 36,480.000 Kč. Na poklesu participují všechny položky, pauze položka 8. řádných výdajů "Udržování státních přístavů říčních." mírně stoupla v důsledku zvýšení udržovacích nákladů přístavu bratislavského. Největší pokles vykazuje § 4. "Mimořádné stavby vodní", který klesl 0 31,152.000 Kč, čehož bylo docíleno jen tím, že tentokrát důsledně provedena byla zásada, podle níž do rozpočtu normálního náleží pouze náklad n menší rozestavěné práce a na práce zajišťovací a z důvodu veřejného zájmu podnikané. kdežto veškeré mimořádné stavby, sloužící převážně účelům plavby neb využitkování vodních sil, preliminovati jest v rozpočtu státních investic. V důsledku toho byla do rozpočtu investičního na stavby vodní zařaděna celková částka 94,950.000 Kč, z níž připadá na Čechy 53,850.000 Kč, na Moravu 3,500.000 Kč, na Slezsko 2,000.000 Kč, na Slovensko 30,400.000 Kč a na Podkarpatskou Rus 1,200.000 Kč.

V titulu 9. "Ředitelství pro stavbu vodních cest" poklesly rovněž jak výdaje řádné, tak i mimořádné.

I titul 10. "Plavebnictví" vykazuje pokles, a to ve výdajích řádných i mimořádných. Celkový pokles výdajů na československý plavební úřad a poříční plavební úřady (§ 1) činí oproti roku 1923 1,670.050 Kč. Tohoto snížení docíleno bylo přes to, že osobní požitky stouply a že také i položka 14. "Nájem a koupě služebních lodí" značně stoupla (z 100.000 Kč na 500.000 Kč) v důsledku rozvoje plavby.

V titulu 11. "Báňské úřady" vyváženo bylo stoupnutí výdajů osobních poklesem výdajů věcných, takže celkový pokles činí 303.322 Kč.

"Doplnění kapitálové reservy pro pojistné nároky horníků z Hlučínska", preliminovaná stejnou částkou 1,200.000 Kč jako v roce 1923, určena jest k tomu, aby mohly býti zajištěny horníkům z Hlučínska ony výhody v příčině nároků na bratrské pokladny, kterých požívali před přivtělením Hlučínska.

Titul 12. "Státní geologický ústav" vykazuje mírné stoupnutí výdajů (celkem o 28.650 Kč), a to v důsledku nové zákonné úpravy osobních požitků.

Rovněž vykazuje vzestup výdajů i titul 13. "Radiologický ústav", a to celkem o 135.110 Kč, a to celkem ze stejných důvodů jako ústav geologický.

Titul 14. "Správa státních budov" vykazuje oproti roku 1923 pokles o 12,030.220 Kč v kap. XX. a 832.970 Kč v kap. XX. A. Při tom byla v kap. XX. položka 4. "Udržování vojenských budov" (řádné výdaje) preliminována částkou o 3,316.400 Kč vyšší než v roce 1923 v důsledku nezbytně nutného intensivnějšího udržování zanedbaných budov a rovněž musila býti oproti roku 1923 zvýšena (o 96.350 Kč) obdobná položka v kap. XX. A. Také položka 1. "Remunerace" v řádných výdajích kap. XX. nepatrně stoupla vzhledem k převzetí četných dalších budov do státní správy.

V titulu 15. "Pozemní stavby" uvedeny jsou v §§ 5 - 9 pouze umořovací splátky na státní stavby, kdežto ostatní státní pozemní stavby všech resortů (kromě železnic) zařazeny jsou stejně jako v létech 1921, 1922 a 1923 do rozpočtu investičního. Ve vlastním rozpočtu preliminováno jest na pozemní stavby celkem 4,803.019 Kč, tedy o 2,745.561 Kč méně než v roce 1923.

Pokud jde o stavby státních budov úředních, bylo vystavěno, resp. jest nyní rozestavěno těchto budov celkem za 450,000.000 Kč, bezprostředně připraveny k zahájení stavby jsou projekty s rozpočteným nákladem 325,000.000 Kč a v stadiu úředního projednávání pak jsou projekty o stavebním nákladu celkem 940,000.000 Kč. Vedle této činnosti, jejíž finanční důsledky objevují se v rozpočtu ministerstva veřejných prací (hlavně investičním), jest toto ministerstvo činno také ještě projednáváním a schvalováním projektů obecně prospěšných obytných staveb, jež podporovány jsou z úvěru ministerstva sociální péče resp. nyní podle zákona o stavebním ruchu. V tomto směru se připomíná, že podle zákonů ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., ze dne 27. ledna 1922, čís. 45 Sb. z. a n., a ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., o stavebním ruchu bylo v ministerstvu veřejných prací od 1. června 1921 až do 30. září 1923 projednáno celkem 13.851 domů s 26.565 byty o celkovém stavebním nákladu 2.394;181.053 Kč.

Seznam pozemních staveb obsažený v investičním rozpočtu jest dokladem rozsáhlosti stavebního programu ministerstva veřejných prací v oboru staveb úředních. Vedle toho však obsaženy jsou mezi pozemními stavbami uvedenými v investičním rozpočtu pod položkou 64. také stavby obytných budov státních pro státní zaměstnance. V tomto oboru vyvinuta byla již v minulých letech intensivní činnost, takže již v letech 1921 a 1922 byly vystavěny obytné domy státní, mající celkem 1057 bytů o celkovém nákladu asi 150,000.000 Kč.

Vedle toho započaty byly na základě usnesení ministerské rady ze dne 16. června 1922 další stavby státních obytných budov v hlavních střediscích úřadů a škol s rozpočteným úhrnným nákladem 100,000.000 Kč a dále v menších místech ohrožených bytovou nouzí podobné stavby v úhrnném nákladu 20,000.000 Kč na základě §u 32. zákona ze dne 27. dubna 1922, čís. 130 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků. V této souvislosti nutno se zmíniti ještě o zvláštní svépomocné akci pro rozprodej státních stavebních losů, jež zahájena byla k návrhu ministra veřejných prací usnesením ministerské rady ze dne 3. května 1923 a má za účel umožniti stavbu dalších státních obytných domů státně-zaměstnaneckých. Touto akcí rozprodáno bylo dosud státních stavebních losů celkem za více než 14,000.000 Kč; kterážto částka věnována bude co nejdříve stavbě státních obytných domů pro státní zaměstnance, zejména v oněch místech, v nichž zmíněná akce měla poměrně největší úspěch. Dlužno ještě podotknouti, že ministerstvo veřejných prací zabývá se v rámci tzv. sociální péče hornické také stavbou obytných domů pro horníky z výtěžku dobrovolné přirážky k cenám uhlí; byla již dokončena hornická; tyto částky hrazeny byly zálohami s přibližným stavebním nákladem 2,830.000 Kč, kdežto stavby dalších kolonií jsou zadány.

V roce 1921 bylo skutečně spotřebováno k tíži investičního rozpočtu ministerstva veřejných prací celkem 290,988.230 Kč, z čehož připadla na pozemní stavby částka 235,803.390 Kč. V roce 1922 byla celkem spotřebována k tíži rozpočtu státních investic ministerstva veřejných prací částka 442,319.250 Kč, z čehož připadla na pozemní stavby částka 334,860.319 Kč. V roce 1923 byla až do 12. listopadu 1922 spotřebována k tíži rozpočtu státních investic ministerstva veřejných prací částka 311,980.852 Kč, z čehož připadá. na pozemní stavby částka 247,407.468 Kč; tyto částky hrazeny byly zálohami z pokladničních hotovostí na účet výnosů investičních půjček (po případě i budoucích).

V titulu 16. "Státní báňské a hutnické závody" uvedeny byly (stejně jako roku 1923) vzhledem k čl. IV. osnovy finančního zákona pouze úhrnné částky výdajové, rozčleněné ovšem i tu na výdaje řádné a mimořádné a výdaje osobní a věcné. Podobně jest tomu i v příjmech. Detailní rozvedení obsaženo jest ve vysvětlivkách. Tato úprava jest důsledkem zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., podle něhož státní závody, jež nemají převahou administrativní ráz, mezi něž náleží ovšem i státní báňské a hutnické závody, mají býti spravovány podle zásad obchodního hospodaření. U státních báňských a hutnických závodů poklesly v roce 1924 celkové výdaje téměř o 100,000.000 Kč, totiž z částky 480,616.479 Kč preliminované v roce 1923 na částku 382,787.365 Kč (v kap. XX. a XX. A dohromady), a to následkem levnějšího nákupu produktů při nižších cenách provozních hmot a naturálií, jakož i v důsledku poklesu mezd a úsporného hospodaření vůbec. Výsledku toho bylo dosaženo přes to, že byly i v tomto titulu pojaty do rozpočtu nouzové výpomoci a že některé jiné položky stouply.

Ježto u rozpočtených výdajů činí snížení oproti prelimináři na rok 1923 značně více než u příjmů, zlepšila se i celková rozpočtová bilance státních báňských a hutnických závodů oproti roku 1923, neboť peněžní přebytek činí v rozpočtu na rok 1924 celkem 74,949.115 Kč, kdežto v rozpočtu na rok 1923 činil pouze 38,291.701 Kč. V tomto výsledku jasně se obráží zlepšení hospodářské situace a překonávání hospodářské krise. Bilanční výnos státních báňských a hutnických závodů v r. 1924 jest preliminován částkou 83,620.715 Kč, tedy částkou o 8,671.600 Kč vyšší než peněžní přebytek.

V investičním rozpočtu zařaděna byla na investice státních báňských a hutnických závodů celkem částka 49,925.000 Kč, tudíž o 15,075.000 Kč nižší než v roce 1923. Zvláštní zmínky zasluhuje položka 10,000.000 Kč, zařazená na stavbu hluboké jámy u Břešťan (v roce 1923 15,000.000 Kč).

Státní horní a hutnické závody.

Jako jiné statky náležející do vlastnictví bývalého rakouského po případě uherského státu, nabyl československý stát mírovými smlouvami St.-Germainskou a Trianonskou i hornické a hutnické závody. Jsou to závody v Čechách na uhlí, rudy olověné, stříbrné, uranové a radiové, na Slovensku doly na naftu, železné rudy, zlaté a stříbrné rudy a v Podkarpatské Rusi doly na sůl. Jsou to hlavně mocná ložiska soli v Akna Slatině. Na Slovensku mimo ta převzal náš stát státní železárny s vysokou pecí v Tisovci a zušlechťovacím zařízením pro různé druhy železných výrobků v Podbrezové. Již po převratu na tam pracovalo příslušné oddělení ministerstva veřejných prací, jež měla vrchní vedení státních hornických a hutnických podniků a jež v roce 1920 byla osamostatněno pod jménem "ústřední správa státních báňských a hutnických závodů", jako samostatné oddělení ministerstva veřejných prací, podléhající přímo ministru, aby hornické a hutnické podnikání postaveno bylo na soukromohospodářskou základnu.

Zavedeno bylo vnitřním opatřením americké účetnictví a bilancování podle zásad soukromohospodářských, což bývalý stát rakouský po př. uherský nečinil. Zákonný podklad k této organisaci bude dán teprve provedením zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n.

Mnohé ze státních podniků, hlavně doly na rudy a železářské továrny prodělaly po převratu těžkou krisi, způsobenou hlavně na Slovensku válkou a vpádem bolševiků. Na prosperitu těchto podniků nepříznivě působily z velké části překotné změny měnové okolních států, nedostatek mezinárodních obchodních smluv, které by byly podkladem pro vývoz, jichž hlavně železářské výrobky potřebují. Ačkoliv sociální poměry vnitropolitické účelným zákonným opatřením a sjednáním kolektivních smluv se od převratu valně zlepšily a zdravá finanční politika našeho státu působí blahodárně, přece probírají se i státní hornické a hutnické závody na rudy a železářské výrobky pozvolna z těžké krise, způsobované dosud nejistými poměry a rozvrácenou měnou v okolních státech, do nichž se dříve exportovalo.

Nejlépe prosperovaly moderně zařízené doly na hnědé uhlí v Mostě. Na těchto dolech stoupla v důsledku vybudování odklizů na dole Hedvika těžba z 14,203.000 q v r. 1919 až na 18,560.000 q v r. 1921. V roce 1922 klesla opět na 16,582.000 q v důsledku hornické stávky a té okolnosti, že vývoz do Německa, který před válkou obnášel až 25%, v důsledku rozvrácené německé měny velice ochabl a v mnohých obvodech ustal. Ač v roce 1923 7 týdenní trvání stávky značně omezilo výrobní schopnost těchto dolů, lze přece počítati s těžbou 18,500.000 q, předpokládajíc dostatek vozidel.

Po převratu stoupla značně rozpočtená vydání a příjmy. V roce 1919 bylo preliminováno vydání 22,683.660 Kč, příjem 39,150.850 Kč. Nejvyšší cifry byla dosaženo v roce 1922 154,687.500 Kč ve vydáních a 190,845.950 Kč v příjmech. Tyto číslice klesly v roce 1923 a rok 1924 vykazuje v rozboru vydání již jen 100,649.500 Kč a příjmy 135,924.950 Kč. Nynější zlevňovací akce uhlí bude míti ovšem i nepříznivý vliv na bilanci těchto hnědouhelných závodů, lze však očekávati, že úbytek na příjmech v důsledku slevy uhlí zvýší se vyšší těžbou, poněvadž po uhlí ze státních dolů jest velmi čilá poptávka, protože tyto druhy uhlí u srovnání se známkami stejné výhřevnosti okolních dolů jsou nejlacinější z celého hnědouhelného revíru.

V Příbrami, kde doluje se od pradávna na olovo a stříbro, stoupla od převratu velmi značně výroba. Stříbra se vyrobilo v roce 1919 17.500 kg a v roce 1922 25,704 kg. Tuto výrobu stříbra bude lze pravděpodobně udržeti i v tomto roce i v roce 1924. Prosperita tohoto závadu závisí čistě na valutárních poměrech československé koruny. Po deficitu v roce 1919 následoval v roce 1920 v důsledku nízkého kursu československé koruny na londýnské burse dosti značný zisk, který zlepšením kursu československé koruny v roce 1921 a 1922 změnil se ve značný deficit, takže i rok 1923 skončí značným schodkem a pro rok 1924 rozpočten jest schodek 9,568.229 Kč. Restrikcí počtu dělnictva, jehož počet po převratu obnášel přes 2.000 a klesl nyní na 1.700 dělníků, jakož i projektovaným zlepšením provozních zařízení a elektrifikací závodu jest dána možnost značně tento schodek zmírniti.

Bohatá žíla ve hloubce 1.100 až 1.300 m na dole Anenském, jež vysledována byla teprve po převratu, zachránila tyto doly před pozvolným úbytkem těžby a jejich zánikem. Rozpočtená vydání stoupnuvší v roce 1921 na 103,873.867 Kč proti příjmům 86,882.600 Kč byla restringována v roce 1924 na 40,8,19.899 Kč proti příjmům 30,932.600 Kč.

Do dolů na uranovou a radiovou rudu v Jáchymově byla po převratu vložena značná investice. Byla provedena elektrifikace závodu stavbou přespolní elektrovodné sítě a provedeno vybudování zatopeného dolu Svornosti, v němž se očekávají bohatší rudná ložiska.

U tohoto závodu jest nutno provoz rozšiřovati a nemohlo býti proto proti předešlým rokům ve výdajích docíleno značnějších úspor. Počet dělnictva bude nutno proti roku 1919 z 285 dělníků rozmnožiti nejméně na 460, aby mohly býti provedeny všecky práce, nutné k zajištění a zvýšení výroby radia.

Na Slovensku v dolech na zlato a stříbro, ve Šťávnici, Zlaté Idě, v Magurce a Kremnici bylo nutno provoz zastaviti, poněvadž rudy byly velice chudé a jejich úprava a zhutňování se nevyplácelo. V roce 1923 proveden byl ve značné míře restrikční program a počet dělnictva zredukován ve Šťávnici proti 1257 na 630 a v Kremnici ze 451 proti roku 1919 na 200 dělníků. Závod byl z části již elektrifikován a ještě v tomto roce povede se elektrický proud z Kremnice do Báňské Šťávnice, aby bylo umožněno nejen lacinější hornické podnikání, ale zjednána městu energie pro náhradní průmysl, který bude nutno za hornické podnikáni v Kremnici i ve Šťávnici zříditi. Deficity šťávnické, jež stouply v roce 1921 na 34,333.360 Kč, jsou preliminovány v roce 1924 12,374.800 Kč, kdežto v Kremnici deficit z roku 1921, činící 8,253.050 Kč, byl v roce 1924 rozpočten pouze 2,881.400 Kč. V těchto závodech nelze během příštích let počítati s větší výrobou; jest třeba prováděti pouze sledné práce, jichž výsledek rozhodne o tom, zdali bude lze počítati s rozkvětem dolování v těchto oblastech, anebo s jejich úplným zastavením.

Krise v železářském průmyslu rozšířila se samozřejmě i na doly na železnou rudu v Rožnavě a v Železníku, kde byl restringován nejen počet dělnictva, nýbrž i počet pracovních směn. Teprve sjednáním nových kolektivních smluv v létě tohoto roku bylo umožněno docíliti levnějších výrobních nákladů železné rudy, jež bude zhutňována částečně v nově postavené vysoké peci v Tisovci a částečně podařilo se ji tuzemským železárnám odprodati. Zvýšení výroby závisí na zlevnění železničních tarifů, které dnes konkurenci rud vyráběných v těchto dolech s tuzemskými hatěmi Vítkovice, Třinec a Kladno znemožňují. I u těchto závodů byla preliminovaná vydání, jež v roce 1921 obnášejí 17,123.230 Kč, v roce 1924 restringována na 7,841.500 Kč. Počet dělnictva klesl z roku 1921 ze 604 na 480, ale zvýšenou výkonností možno počítati s preliminářem 959.000 q rud v roce 1924 proti 003.000 q surové rudy v roce 1921.

Ve státních naftových dolech ve Gbelech byla od převratu ze 2¹/₂ cisterny zvýšena těžba až na 6 cisteren; v roce 1924 nelze počítati s vydatností olejonosných ložisek jako v letech 1921 a 1922, takže bylo možno snížiti preliminované výdaje v r. 1924 na 17,270.000 Kč proti číslici pro rok 1923 per 30,251.110 Kč.

V Solnohradě, kde jest v provozu dosud starý solivar se všemi pánvemi, bude uveden v roce 1924 nový solivar do chodu a možno počítati se značným zlevněním výroby vařené soli, jež stoupla proti roku 1919 ze 46.854 q vařené soli na 53.916 q v roce 1922. V roce 1923 lze počítati s výrobou asi 60.000 q a jakmile bude uveden v chod solivar nový, stoupne výroba na 80.000 q vařené soli: Přes to, že výroba byla zvýšena, bylo lze zmenšiti rozpočtené vydaní proti roku 1923 ze 6,997.670 na 5,962.600 Kč.

Provoz elektrolytického ústavu na měď v Báňské Bystřici trpěl nedostatkem surovin, jež bylo možno získati jen v tuzemsku. Proti roku 1919, kdy výroba obnášela 970 q elektrolytické mědi, stoupla v roce 1922 výroba na 1747 q a bude lze tuto výrobu i v roce 1923 udržeti. V důsledku příznivých kolektivních smluv bylo lze preliminovati v roce 1924 výdaje pouze 4,579. 300 Kč proti roku 1923 per 5,911.380 Kč.

Státní železárny v Podbrezové, v Hronci a Tisovci, které v důsledku krise v železářském průmyslu měly v předešlých letech značné deficity, pracují v moderně zařízených provozních odvětvích aktivně, jsou však ještě některá odvětví zastaralá, v nichž provoz se nevyplácel, a bylo nutno stará zařízení podrobiti rekonstrukci anebo provoz v těchto odděleních úplně zastaviti, poněvadž na větší investice nebylo úhrady.

Ježto krise v železářském průmyslu pomíjí, bylo možno zvýšiti i výrobu, a lze v roce 1924 očekávati, že po značné restrikci dělnictva asi 1200 dělníků bude závod pracovati jen s malým deficitem; snad bude docíleno i výtěžku. Preliminované výdaje, rozpočtené v r. 1921 na 76,451.240 Kč a v roce 1923 na 166,478.800 Kč, bylo možno snížiti v důsledku nových kolektivních smluv a zlevnění provozních hmot a surovin na 127,753.300 Kč.

Dobře prosperujícím podnikem jsou státní doly v Marmarošské Solotvině, kde byla zvýšena těžba z 8 vagonů 1920, kdy doly byly převzaty od rumunské vlády, na 40 vagonů denně. Zvýšením těžby bylo možno dovoz cizozemské soli značně zrestringovati a jsou to již jen některé průmyslové podniky, která v důsledku nepříznivého položení v Podkarpatské Rusi jsou z tarifních důvodů nuceny odebírati sůl z cizozemska. Ložisko solné zkoumá se geologicky a po hlubinných vrtbách bude lze snad přikročiti k projektování nového dolu v Akna Slatině, jež dá roční těžbu s dosud stávajícími doly 80 vagonů denně, čímž bude pak Československá republika neodvislou od dovozu cizozemské soli.

Kolektivními smlouvami, uzavřenými v létě tohoto roku, bylo docíleno značného snížení provozních nákladů, takže byla možno i při zvýšení výroby preliminovati vydání v roce 1924 na 35,858.934 Kč proti 45,051.000 Kč v roce 1923.

Dle "Zpráv o úřed. činnosti živn. insp. v r. 1919".