Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Ke kapitole XXIII.

Zpráva o státních nemocnicích, léčebných ústavech a ozdravovnách.

Při dosažení státní samostatnosti byla v historických zemích z ústavů léčebných převzata ministerstvem: veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy jedině pražská všeobecná nemocnice, jež jest nemocnicí fondovní ve správě státní. (Přímou správu vede zemská politická správa.)

Celkem tudíž v nynější době pražská všeobecná nemocnice disponuje 1907, resp. 2050 postelemi.

Vedle různých menších adaptací a investic dlužno se hlavně zmíniti o tom, že v pražské všeobecné nemocnici pořizuje se nová kuchyně a prádelna a obytný dům pro lékaře a ošetřovatelský personál, jež, jak lze doufati, budou hotovy v roce 1924.

Naproti tomu na Slovensku převzal československý stát od bývalého uherského státu několik státních ústavů léčebných, ježto uherský stát oproti dřívějšímu státu rakouskému sám zřídil a vydržoval řadu státních ústavů léčebných. To platí předně o

1. státní nemocnici v Žilině, původně oční nemocnici o 114 postelích; přístavbou jednoho patra získáno 26 postelí, dále připojena jako filiálka k této nemocnici dětská nemocnice v Bytčici o 79 postelích, takže nyní státní nemocnice v Žilině disponuje 219 postelemi.

Projektuje se rozšíření nemocnice o další pavilon, tak aby z nemocnice stala se nemocnice všeobecná.

2. Státní klinická nemocnice v Bratislavě. Původně ca 850 postelí, jež byly rozmnoženy jednak rozšířením gynaekologicko-porodnické kliniky, dále zřízením kliniky orthopaedické, přičleněním filiálky Milosrdných Bratří atd., takže nemocnice disponuje té doby ca 1011 postelemi a má býti ještě rozšířena získáním městských infekčních baráků.

V souvislosti s vybudováním nové university projektuje se též stavba nové moderní nemocnice na pozemcích blízko Bratislavy u vily "La Franconi".

3. Státní nemocnice a porodnice pro ženské choroby v Košicích, spolu s babickou školou. Celkem 80 postelí i s ubikacemi pro těhotné ženy. Ústav byl v poslední době účelně adaptován a znovu zařízen.

4. Státní nemocnice v Košicích. Se stavbou započato již za maďarské vlády. Náš stát převzal staveniště i rozestavěné budovy a rozšířil program stavební. Jako provisorium v roce 1919 převzata byla prozatím stará fondovní nemocnice veřejná státem a umístěna v ní oddělení pro choromyslné a ženské venerické choroby. Ostatní oddělení umístěna provisorně v ústavu Komenského, odkud nyní přestěhována do nových budov nemocničních. Prozatím otevřena jsou oddělení: chirurgické, interní, venerické a kožní mužské a dětské a infekční. Ženské oddělení dermatologické a venerické dosud jest umístěno ve staré budově nemocniční spolu s oddělením pro choromyslné. Počátkem příštího roku budou dostavěny další pavilony, takže bude možno otevříti ještě oddělení pro tuberkulosní a odděleni oční. Konečně bude postaveno při nové nemocnici oddělení pro choromyslné a nový přiměřený infekční pavilon. Po otevření pavilonu, jež se dostavují, bude máti nemocnice 650 postelí a mimo to 200 postelí ve staré budově nemocniční. Při tom není ještě počítáno s novým oddělením pro choromyslné a s novým infekčním pavilonem. Stará budova nemocniční se řádně upravuje, aby jí mohlo býti použito i v pozdějších letech.

5. Koncem roku 1919 a počátkem roku 1920 zřízen kryl v dřívějších lázních v Dol. Smokovci Šrobárův státní dětský léčebný ustav původně na 200 lůžek, kterýžto počet později rozmnožen na 250 lůžek. Vzhledem k nynějšímu nepříznivému položeni ústavu pomýšlí se na nové vybudování ústavu v hořejších polohách směrem k Tatrám.

6. V roce 1920 dále otevřena byla lékařská poradna a ošetřovna pro matky a kojence v Bratislavě jako ústav státní v bývalé vile "La Franconi". Ústav disponuje 33 postelemi pro ženy a 10 postelemi pro děti a jest v souvislosti co do provozu s porodnickou klinikou.

7. Ve smyslu zákona z 9. dubna 1920 č. 242 Sb. z. a n. sestátněny byly v roce 1921 obecní nemocnice ve Slezské Ostravě a epidemická nemocnice v Zábřehu n. O. a spojeny v jednu státní nemocnici na Ostravsku. Současně zahájeno jednání a rozšíření nemocnice na staveništi v blízkostí nynější epidemické nemocnice v Zábřehu n. O. a lze se nadíti, že do konce letošního roku konečně místo potřebné bude zakoupeno. Dosud je postelí celkem 208.

8. V roce 1921 zřízen byl provisorní státní ústav pro zubní lékařství, o jehož definitivní umístění se nyní jedná.

9. Od 1. ledna 1922 sestátněna byla ve smyslu zákona č. 242/20 okresní veřejná nemocnice na Král. Vinohradech, při níž již v roce 1919 byl zřícen nákladem státním ústav Pasteurův. Nemocnice má nyní 527 postelí (incl. 145 posteli ústavu Pasteurova); projektuje se rozšíření nemocnic o nové pavilony; mimo to v roce 1922 zřízen byl při této nemocnici státní ústav pro výrobu emanace z radiových solí a oddělení radiotherapeutické o 42 postelích. (Počet tento zahrnut jest v úhrnné číslici 527 lůžek). Na vybudování definitivního ústavu jest pamatováno rozpočtově.

10. Od 1. března 1923 sestátněny ve smyslu zákona 242/20 dřívější městská nemocnice v Lučenci na Slovensku a dřívější městská nemocnice v Mukačevě v Podkarpatské Rusi. Nemocnice lučenecká má nyní 80 posteli, nemocnice mukačevská 270 postelí. Státní správo zatím zřídila při nemocnici v Lučenci pro infekční nemoci Döckerův barák, kdežto při nemocnici mukačevské byl ještě před jejím sestátněním postaven infekční pavilon na 80 postelí nákladem státním.

Jak nemocnice lučenecká tak nemocnice mukačevská budou řádně vybudovány.

11. Vedle tahy v Podkarpatské Rusi v roce 1921 převzal prozatím stát od Červeného Kříže epid. nemocnici v Hustu, jež jest zřízena na 40 až 60 postelí.

Zmíniti se dlužno ještě souhrnně o babických školách. V Čechách a na Moravě nejsou babické školy v provozu od roku 1920, v Bratislavě a v Košicích, jak již bylo zmíněno, jsou tyto školy ve spojení s příslušnými státními ústavy; v Podkarpatské Rusi jest babická škola v Užhorodě, a jest ve spojení s tamější městskou veřejnou nemocnicí.

V poslední době jedná se pilně o znovuotevření babických škol v Čechách a na Moravě, a to v souvislosti s reorganisací babického vzdělání.

Dřívější babické školy v Nitře a v Rim. Sobotě nejsou prozatím otevřeny.

Vedle státních ústavů léčebných vykonává státní správa resp. ministerstvo zdravotnictví vrchní dozor nad veřejnými nemocnicemi na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jichž je celkem 26. Provoz těchto nemocnic hradí většinou správa státní vzhledem k tomu, že ve smyslu zákonného čl. XXI:1898 hradí nemocnicím těmto nedobytné léčebné za příslušníky Slovenska a Podkarpatské Rusi.

Nemocnice tyto byly po státním převratu ve velice žalostném finančním stavu vzhledem k tomu, že ošetřovací sazby jejich byly velice nízké a maďarský stát v poslední době velice liknavě platil léčebné Řádnou úpravou ošetřovacích sazeb a pronikavou kontrolou hospodářství těchto nemocnic, jakož i odstraněním nespolehlivých živlů ze správy jejich se většinou podařilo postaviti nemocnice tyto na řádnou finanční bosi. Pokud jde o nedostatky stavební nemocnic těchto, pečuje ministerstvo o to, aby nedostatky tyto byly odstraněny, nové investice prováděny, při čemž používá též výnosu zdravotní přirážky povolena zatím do konce roku 1923. Také nedostatku obložního prostoru pro choromyslné snaží se ministerstvo odpomoci, a to jednak projektovaným zřízením oddělení pro choromyslné při státní nemocnici v Košicích, jednak pak energickým podporováním snah správ veřejných nemocnic při zřizování, resp. rozšiřování odděl. pro choromyslné při veřejných nemocnicích.

Konečně zmíniti se dlužno o ošetřovatelských školách české a německé, jež stát náš převzal z doby dřívější, při čemž se uvádí, že česká ošetřovatelská škola prozatím; na základě zvláštní úmluvy jest ve správě Červeného Kříže. I na reorganisaci vzdělání ošetřovatelek se pomýšlí, a jsou příslušné práce v proudu.

Při té příležitosti dlužno zmíniti se o tom, že v roce 1922 vložen byl v rozpočtu v kap.:3, tit. 1, § 5. mimořádné výdaje 1,000.000 Kč na obnovu a doplnění vnitřního zařízení nemocnic a ústavů. Na účet této položky uděleno 33 nemocnicím podpor v celkové výši 994.000 Kč. V rozpočtech roku 1923 a návrhu rozpočtu 1924 položka tato se nevyskytuje vzhledem k účelu zákona čís. 477 Sb. z. a n. 1921 o zdravotní přirážce.

Zpráva o výsledcích hospodářství státních lázní v letech 1919 - 1923.

Ku připojeným výkazům. o příjmech a řádných a mimořádných výdajích státních lázní v letech 1919 - 1923 se připomíná:

Výsledky v roce 1919 a 1920 nemohou sloužiti za řádný podklad pro posouzení hospodářství ve státních lázních, neboť v těchto letech lázně slovenské prodělávají těžkou krisi vydrancováním lázeňských objektů po převratu, kterýžto případ se opakoval za vpádu bolševického.

Teprve koncem roku 1920 mohlo býti přikročeno ku řádné reorganisaci celého lázeňského hospodářství a byl v tomto období jakož i v roce 1921 přepracován celý systém účetní a byl též dán řádný základ k administrativnímu vedení všech podniků lázeňských. Byly zavedeny nové jednotné tiskopisy, upraveny slevy v lázních, stanoveny zásady pro vyměřování taxy lázeňské a hudební, stanoveny ceníky pokojové, provedeno pojištění povinného ručení, doplněny a změněny instrukce pro řídící lékaře, řády lázeňské i řády domácí, nařízeno vedení podrobného katastru zřízeneckého, upraveny ceny prádla i jídelní lístky pro personál, vydány předpisy protipožárové, sjednána v zásadě rozdělení pozemkového majetku mezi ministerstvo zemědělství a ministerstvo veřejného zdravotnictví atd.

Bylo nutno dále přikročiti k nejnutnějšímu vybavení zpustošených lázní, jakož i k uvedeni do provozu těch lázni, které ležely delší dobu ladem a nebyly pro hosty otevřeny.

O vykonaných opatřeních v jednotlivých podnicích lázeňských se připomíná:

Tatranská Lomnice: Byla provedena rekonstrukce ústředního topení v hotelu "Lomnica", "Slovenském domě" i hotelu "Praha", nové zařízení kuchyně v hotelu posléze jmenovaném, rekonstrukce verandy před hotelem "Lomnica", nátěry na hotelu "Praha" a pod. Dále byla provedena oprava poškozeného nábytku, jeho doplnění nejnutnějšími předměty, jakož i doplnění prádla, ložních potřeb a kuchyňského i restauračního nářadí. Tyto opravy i doplnění vyžadovaly značného nákladu. V celku lze říci, že po. stránce stavební byla Tatranská Lomnice předána československému státu ve stavu poměrně nejvíce zachovalém.

Štrbské Pleso: Tyto lázně pronajaty měl p. V. K. Vyhlas, obchodník v Praze. Stálé stížnosti, které na vedení podniku zdejšímu ministerstvu byly předkládány, nutily státní správu k tomu, aby řečený podnik byl převzat do státní správy, což se stalo koncem roku 1920, když bylo se jmenovaným uzavřeno soudní narovnání za příslušné odstupné. Na štrbském Plesu byl vystavěn nový hotel "Hvězdoslav", jehož vnitřní zařízení provedly umělecké společnosti "Artěl" v Praze a "Společnost uměleckého průmyslu" v Bratislavě. Řečený hotel odevzdán byl do provozu v měsíci červenci letošního roku. Dále byla provedena úprava restaurační části starého Grandhotelu "Kriváň", jež byla nově zařízena, stavba lednice, oprava koupelen, byla vybudována kůlna pro hasičské přístroje, postavena budova pro garáže, nová plovárna a byly důkladně opraveny vily "Marina", "Popelka" i "Turistická útulna", opatřeny lodičky pro jezero a vykonány mnohé práce jiné. Taktéž vnitřní zařízení bylo doplněno a opraveno.

Sliač: V těchto lázních bylo nutno se omeziti jen na opravy běžné, neboť jest potřebí vybudovati řečené lázně ze základu dle stanoveného programu. Je přerozeno, že za nynějších poměrů bylo nutno omeziti stavební program na míru nejmenší, tj. na opravu lázeňské budovy, která má býti zároveň s restaurací přeložena na jiné místo, aby nebránila rozšíření lázní.

V lázních sliačských zakoupen byl od bývalé nájemkyně restaurace restaurační inventář za okrouhlý obnos 270.000 Kč, dále opraven a doplněn byl nejnutnější nábytek a opatřeno prádlo, ložní potřeby a koupací pláště, mimo řady doplňků v ústavním hospodářství.

Lubochňa: Zde byla dokončena stavba vily, započaté již za režimu maďarského a byly důkladně opraveny veškeré hotely, které - zejména hotel "Šíp", "Havran", "Nezabudka" a "Kollárův dům" - byly opatřeny novými střechami, byla provedena renovace fasády na hotelu "Bratislava", v němž byl opraven i osobní výtah a rekonstruován vodovod, dále byla opravena veranda v "Kollárově domě", zřízen hudební pavilon, opraveny skleníky, provedena rekonstrukce kotle ve vodoléčebném ústavě i opravy celého tohoto ústavu atd. Dále bylo také v těchto lázních opraveno a doplněno vnitřní zařízení a též pro novou vilu bylo právě objednáno do pokojů vnitřní zařízení.

Taktéž byla v těchto lázních provedena rekonstrukce kanalisační sítě.

Herlany: V těchto lázních zahájen byl provoz počátkem sezóny roku 1922, když bylo nutno před tím tyto lázně skoro úplně zpustošené rekonstruovati stavebně a opatřiti téměř do všech pokojů nový nábytek a doplniti prádlo i ložní potřeby. Taktéž porouchaný geysír bylo nutno upraviti tak, že pro nejbližší dobu nehrozí žádné nebezpečí.

Jáchymov: Jáchymovské lázně převzaty byly do správy ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy od ministerstva veřejných prací dnem 1. ledna 1922. V tomto roce zakoupen byl "Radium-Palace-Hotel", který po požáru byl opatřen novou střechou, upraveno stavebně páté patro a byla provedena rekonstrukce elektrického vedení i vodovodu. Čisticí práce i doplňky některých předmětů vnitřního zařízení vyžádalo se značných nákladů.

V budově lázeňské byla provedena rekonstrukce ústředního topení.

V lázních jáchymovských zamýšlí ministerstvo jednati o zaokrouhlení státního objektu, tak, aby hospodářské využití hotelu bylo více zabezpečeno.

Smrdžonka: Tyto lázně leží doposud vzhledem k nepřístupné poloze, bez komunikace, ladem a bude záviseti od vývinu poměrů, bude-li moci býti tento podnik uveden v příštích letech do provozu.

Pokud se týče všeobecného programu ministerstva v otázce vnitřního zařízení lázní, nutno se zmíniti o tom, že postupem, času bude třeba vybaviti hotely lázeňské - pokud nábytek v nich umístěný nevyhovuje požadavkům - nahraditi nábytkem novým, který by podniky patřičně representoval.

Jest potřeba zmíniti se též o tom, že provoz podniku lázeňského omezen jest hlavně na dobu letní a že značnou újmu na finanční prosperitě působí desolátní poměry ve státech okolních, jichž obyvatelé v dobách dřívějších, předválečných, slovenské lázně ve značném počtu navštěvovali.

Výkaz řádných a mimořádných výdajů státních lázní za léta 1919 - 1923.

Výkaz příjmů státních lázní za léta 1919 - 1923.

II.

Rozpočet státních investic.

V něm obsaženy jsou potřeby na opatření, jichž účelem jest buďto zjednati základy pro nové zdroje příjmů a lépe i moderněji, vypraviti již stávající státní podniky, závody, ústavy a pod. k zvýšení jejich výnosnosti a zmenšení režie, buďto opatřiti nové majetkové hodnoty.

Jest zajisté oprávněno, aby v době, kdy běžné hospodářství zatíženo jest značnými výdaji, jež jsou důsledkem dlouhé války a namnoze rázu přechodného, byť i déle trvajícího, opatřen byl potřebný peníz výpůjčkou a nebylo jím přímo zatěžováno běžné hospodářství státní.

Značné výdaje investiční přirozeně způsobuje v nynější době nutnost, aby byla vybudována státní zařízení obnoveného státu; avšak také opatření proti nezaměstnanosti, která tak těžce na náš stát dolehla, vyžadují značných nákladů zejména na stavby pozemní.

Snížení toto jest jednak nutné vzhledem k zatížení, jež v budoucnosti přivodí výpůjčka na potřeby investiční placením úroku a úmoru, jest však možné také proto, že proti roku 1922, v němž rozpočet státní na rok 1923 byl sděláván, skutečně nastal podstatný pokles cen, a začínají se byť i jen pozvolna vraceti poměry normální.

Nutno míti na zřeteli, že v roce 1924 dá se poříditi za stejnou jednotku peněžní daleko více, než tomu bylo dříve, takže shora zmíněné snížení potřeby na investice neznamená vlastně podstatné zmenšení rozsahu státních investic.

Pro investiční rozpočet podržuje se rozvrstvení na pět částí stejným způsobem, jak tomu bylo v roce 1923.

Část A. (předsednictvo ministerské rady) vykazuje pro rok 1924

Částka ta požaduje se na doplnění strojního zařízení státních tiskáren.

V části D (ministerstvo zemědělství) preliminuje se pro rok 1924

Konečně vykazuje část E. (ministerstvo veřejných prací) pro rok 1924

Všeobecně se poznamenává, že podrobné položky tohoto rozpočtu nevyžadují bližšího objasněni, protože pravidelně obsahují konkrétní údaj, kterému účelu ta která položka sloužiti má.

Jednotlivé položky přirozeně neudávají celkového nákladu, kterého ta která stavba nebo to které zařízení vyžadovati bude, nýbrž jen tu část nákladu, které dle stavu projektu v roce 1924 pravděpodobně bude zapotřebí.

Údaj celkového nákladu pro jednotlivou akci v době nynější, kdy ceny postupně se snižují, mění a někdy i kolísají, není dobře možný a také nebyl by údaj takový něčím pevným a neměnícím se.

Lze však říci, že pořizovací a stavební náklady proti poměrům v roce 1921 a 1922 již nyní jsou podstatně nižší, takže při provádění stavby samotné dociluje se proti aproximativním rozpočtům nákladu namnoze velmi podstatného snížení.

jednotlivým částem investičního rozpočtu bylo by poznamenati toto:

ad A. (Předsednictvo min. rady).

Shora uvedené snížení potřeby má důvod svůj jednak ve snížení cen strojů pro tiskárny, jednak také v tom, že v minulém i běžném roce bylo již provedeno z části obnovení zařízení strojního.

ad B. (ministerstvo pošt a telegrafů).

Jako v roce 1923 preliminuje se náklad na stavby poštov. budov na nádražích odděleně v této části investičního rozpočtu, kdežto náklad na stavby poštovních budov v městech uveden jest v části E. VII. (min. veřej. prací), což odůvodněno jest tím, že povaha těchto dvou druhů staveb jest odlišná. Stavby nádražních pošt (zpravidla na pozemcích železničních) provádí ministerstvo železnic se zřetelem ku potřebám provozu železničního, kdežto jiné stavby poštovní provádí min. veřej. prací.

Stavby pošt na nádražích jsou nutny hlavně v pohraničních stanicích.

Největší část potřeby na investice pošt připadá přirozeně na vybudování telefonu, kde nutno značné částky vynaložiti nejen na dokončení staveb a vedení již započatých, nýbrž též na stavby nových meziměstských vedení, rekonstrukci a rozšíření telefonních sítí, zejména místních sítí, protože dosavadní zařízení potřebě nevyhovují a nutno je doplniti.

Také zlepšení a vybudování telegrafních spojů vyžaduje značnějších investic.

V oboru radiotelegrafie jest v zájmu státním i v zájmu obchodu a průmyslu zapotřebí zařizovati a budovati stanice.

Pro poštovní provoz automobilový provádějí se stavby garáží a skladišť a také jest třeba doplniti vozový park.

ad C. (ministerstvo železnic).

Jednotlivé stavební akce uvedeny jsou v jednotlivých položkách této části investičního rozpočtu.

Z velkých akcí zejména uvádí se, že započato bylo již se stavbou nové trati Veselí n. M. - Nové Město n. V. a trati Zvoleň - Krupina a pravděpodobně bude co nejdříve zahájena stavba další nové trati Vsetín - Bilnice - Brumov.

U některých dalších projektů přípravné práce značně pokročily.

Velkého nákladu vyžaduje stavba druhých a dalších kolejí na hlavních tratích, jež v celé řadě míst se již provádí.

Doplňovací stavby za účelem řádného vybudování staničních a manipulačních kolejí, pro vzrůstající potřeby dopravní, dále výstavba výpravních budov a skladišť, po případě výtopen, vodovodů a vodárenských zařízení vůbec, jakož i točnic, provozních dílen a motorových vah jsou nutny v celé řadě stanic.

Peníz v příslušných položkách vykázaný požaduje se hlavně na pokračovací a dokončovací práce.

Značného nákladu též vyžaduje pořízení obytných budov pro železniční zaměstnance v místech, kde zaměstnancům není možno opatřiti si vůbec bytů. Adaptace vlastních budov tu neposkytuje dostačující odpomoci.

Svršek železniční namnoze hodně opotřebovaný musí býti na četných místech sesílen a řádně vybudován, aby bylo možno použiti těžších lokomotiv na tratích s mezinárodní dopravou a aby docíleno bylo větší rychlosti a tím též zkrácení jízdní doby.

Opatření to vyžaduje ovšem značného nákladu.

Lokomotivy jsou z velké části již opotřebovány a nutno početní stav jejich doplniti novými výkonnými stroj i; také vozů nákladních se stále ještě nedostává.

Těmito poměry jest odůvodněn značný poměrně požadavek peněžní na opatření vozidel.

Zmenšení potřeby celkové na investice železniční pro rok 1924 u srovnání s potřebou preliminovanou na rok 1923 jest odůvodněn jednak poklesem cen, jednak také tou okolností, že v mnohých směrech postupně náprava byla již sjednána a dále také nutností obmeziti výdaje na částky přípustné s ohledem na potřeby státní v jiných oborech.

ad D (ministerstvo zemědělství).

Investiční potřeba pro rok 1924 stoupá proti předchozímu roku, protože k racionelnímu využitkování státních lesů a statků jest zapotřebí provésti celou řadu poměrně nákladných zařízení, jako jsou hlavně stavby lesních drah a cest, jež umožní teprve správné využití velkých komplexů lesních.

Nově se zde zařazuje splátka na příspěvek 15% podle zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 323 Sb. z. a n., za statky státem převzaté dle zákonů o pozemkové reformě. Též zemědělské školství a výzkumnictví vyžaduje pro náležité vybudování značných investic, jež přirozeně lze prováděti jen postupně.

ad E (ministerstvo veřejných prací)

vykazuje některé změny a sice hlavně v tom směru, že v rozpočtu pro rok 1924 má 7 dílů, kdežto v rozpočtu pro rok 1923 byly 4 díly.

Nově přibývá za prvé díl "Vzduchoplavba", v němž zařazena jest peněžní potřeba na výkup pozemků pro letiště, pro stavby na letištích a konečně na účast státu na leteckých podnicích částkou 9 mil. Kč. Jedná se tu o investiční náklady na vybudování moderního vzduchového spojení; potřebného z důvodů jak státních tak mezinárodních. Ovšem zařízení ta nelze provésti najednou, nýbrž možno činiti tak jen postupně vzhledem k nákladnosti.

Za druhé přibývá nový díl "Státní stavby silniční a mostní". Dosud byl náklad na vybudování státních silnic a státních mostů preliminován v řádném rozpočtu mezi mimořádnými výdaji. Ježto jedná se tu o investice, jež přinášejí hospodářský prospěch krajům, v nichž takové stavby se provádějí, zařazen byl náklad, jehož pravděpodobně bude v roce 1924 zapotřebí (23 mil. Kč), do rozpočtu státních investic.

Dále jest za třetí vložen nový díl, a to "Získání říčních lodí dle mírových smluv", s celkovou potřebou 20 mil. Kč, z nichž 16 mil. Kč určeno jest na splátky za lodi převzaté na Labi, Dunaji a Odře, a 4 mil. Kč na opravy těchto lodí, pokud zatěžují náš stát.

V dílu "Pozemní stavby" jest novota, že stavby v oboru ministerstva financí a stavby v oboru správy tabákových továren, jež v rozpočtu pro rok 1923 byly vykázány ve dvou pododděleních, spojeny jsou nyní v jednom pododdělení.

Celkem podává se pro obor ministerstva veřejných prací (část E) pro rok 1924 potřeba nižší o 245,315.000 Kč proti roku 1923.

A sice požaduje se pro rok 1924 na vodní stavby 94,950.000 Kč (v roce 1923 100 mil. Kč), na elektrisaci státu 95,050.000 Kč (v roce 1923 110 mil. Kč), na stavby při státních báňských závodech 49,925.000 Kč (v roce 1923 65 mil. Kč) a na pozemní stavby 731,270.000 Kč (v roce 1923 993,510.000 Kč).

Snížení potřeby celkové nutné jest jed nok z důvodů úsporných, jest však možné také z toho důvodu, že až do nynější doby byt-o již velmi mnoho staveb investičních a zařízení provedeno, a zvláště také již se zřetelem k té okolnosti, že při větší kupní síle koruny lze za početně stejnou peněžitou částku poříditi daleko více, nežli tomu bylo v dřívějších létech, takže číselné snížení nákladů investičních jest jen přirozeným důsledkem stoupnutí kupní hodnoty koruny.

Na některé stavby, zejména úředních budov, zařazena jest v rozpočtu poměrně malá částka, která jest určena na přípravné práce pro stavební projekt a stačí tyto částky proto, že zahájeno jest jednání s celou řadou obcí resp. peněžních ústavů, aby potřebné stavby provedeny byly na anuity, tj., že financování stavby převezmou obce nebo peněžní ústavy (spořitelny, záložny atd.) a pro stát nastane povinnost placení úroků a úmoru ze skutečných stavebních nákladů teprve po provedení stavby; bude ovšem pak nutno v budoucích letech zařazovati do rozpočtu státního příslušné anuity.

Značné zatížení invest. rozpočtu způsobuje též okolnost, že vzhledem k bytové nouzi, dosud v mnohých městech se jevící, jest státní správa nucena provésti četné stavby obytných budov pro státní zaměstnance, kteří jinak nemohou dostati bytu a nuceni jsou namnoze bydleti odděleně od svých rodin.

Všeobecně se podotýká, že disposiční právo s úvěry, stanovenými v investičním rozpočtu, přísluší tomu ústřednímu úřadu, jemuž správní obor tam uvedený jest svěřen.

Bude tedy disponovati úvěry uvedenými

a sice toto, pokud jde o pozemní a jiné stavby, vždy v dohodě s těmito obory správními, v jichž zájmu stavba se provádí.

Náležité vybudování státní správy i státních podniků vyžaduje velkých nákladů investičních, jež z běžných příjmů státních nelze hraditi v době, kdy hospodářství státní zatíženo jest značnými břemeny a úkoly, jež jsou důsledkem dlouho trvavší války a jichž tíhu bude ještě po delší řadu let pociťovati.

Jest proto zajisté oprávněno, aby k úhradě neodkladných potřeb investičních opatřen byl potřebný peníz výpůjčkami, jichž zúročením a úmorem zatíženy budou budoucí státní rozpočty.

Investiční potřeba stanovena byla finančním zákonem pro:

Vykazuje tedy rozpočet státních investic tendenci sestupnou právě jako státní rozpočet běžných výdajů, která jest odůvodněna jednak tím, že celá řada investic byla již dřívějších letech provedena, jednak stoupnutím kupní hodnoty koruny čsl. a konečně také z důvodu nezbytné úspornosti.

Rozpočet státních investic dělí se v jednotlivé části podle toho, kterému ústřednímu úřadu přísluší disposiční právo s dotyčnými úvěry; jsou-li dotčeny při jedné a téže věci zájmy více resortů, pak ovšem musí postupováno býti ve vzájemné dohodě dotčených resortů.

Rozvrstvení na jednotlivé části bylo provedeno tak, že připadlo

Pro rok 1924 odpadá tudíž stejně jako tomu bylo v roce 1923 zvláštní potřeba investiční pro ministerstvo financí, jež určena byla v dřívějších letech na zakoupení strojů pro tabákové továrny a nyní hradí se v rámci rozpočtu pravidelného.

Kdežto v dosavadních rozpočtech investičních vykazovalo největší potřebu ministerstvo železnic a sice tak, že v roce 1923 připadalo na železnice plných 50% z celkové potřeby investiční, nyní největší částka připadá na ministerstvo veřejných prací a železniční správa přichází v rozpočtu investičním pro rok 1924 na druhé místo.

Percentuelně připadá z celkového investičního rozpočtu pro rok 1924

Značná kvota připadající na ministerstvo veřejných prací má důvod svůj v tom, že v tomto resortu sbíhá se potřeba na stavby budov, koupě realit atd. pro účely všech resortů, pokud provedení takových opatření není vyhrazeno vzhledem k specielní povaze jeho resortu samotnému.

Týká se to hlavně staveb v oboru železniční správy jakož i staveb v oboru poštovní správy, pokud jde o tzv. nádražní pošty, resp. telegrafní a telefonní ústředny, pro kteréžto stavby zařaděna jest peněžní potřeba do části investičního rozpočtu, dotyčnému resortu vyhrazené.

Investiční potřeba ministerstva veřejných prací dělí se celkem v rozpočtu na rok 1924 na 7 oddělení, a podává se doleji přehled srovnávací ohledně potřeby na rok 1923 a 1924.

Jest tedy zřejmo, že u všech oddílů, které přicházely již v invest. rozpočtu na rok 1923, nastává snížení výdajů, za to však nově přicházejí oddíly III., IV. a V, které zařazeny jsou do rozpočtu investičního z toho důvodu, ježto jedná se tu buďto o získání majetkových hodnot trvalé ceny, nebo o investice hospodářské.

Ohledně položky VII. (pozemní stavby), která vykazuje proti rozpočtu investičnímu na rok 1923 pokles celkem o 245,315.000 Kč, buďtež uvedeny zde ještě tyto podrobnosti: