Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Z podrobností těch plyne, že až na potřebu ministerstva pošt a ministerstva zemědělství nastalo vesměs snížení proti prelimináři na rok 1923, kteréžto snížení má důvod hlavně v tom, že celá řada staveb byla již provedena a že pokles cen obráží se také v menší číselné potřebě peněžní.

Podotýká se ještě, že potřeba na stavby v oboru tabákových továren, která v roce 1923 byla vykazována ve zvláštním oddělení, nyní v roce 1924 spojena jest v jednu cifru konečnou s celou potřebou správy finanční.

Ohledně výdajů, jež k účelům investičním dosud vzešly, podotýká se toto:

1. V roce 1921 bylo dle zatímních výkazů, jež ovšem musejí býti teprve detailně přezkoumány, k tíži rozpočtu státních investic vydáno pro:

Při tom se poznamenává, že odchylka proti výkazu ve zprávě rozpočtového výboru (tisk č. 3856) o finančním zákonu pro 1923, v němž výdaje ty vykázány byly dle tehdejších zatímních výkazů částkou 1.812,827.431 Kč, odůvodněna jest tím, že nyní již provedeno jest přesnější vyúčtování.

2. V roce 1922 bylo na investiční výdaje taktéž dle zatímních výkazů (zaokrouhleno na tisíce) vynaloženo:

Ohledně některých z uvedených resortů buďtež zde udány podrobnosti, a sice připadá při položce c) (min. pošt) na

Při pol. d) (min. železnic) připadá dle zatímní uzávěrky za rok 1922 na

V oboru ministerstva veř. prací bylo v roce 1922 dle zatímních výkazů vydáno na

Pokud jde o rok 1923, nelze ovšem, ježto rok ten teprve jest v běhu, udávati úplných dat; zejména přichází tu v úvahu, že platby největší dostavují se koncem roku.

Dle jednotlivých oborů správních již bylo vydáno v roce 1923:

Ježto lze pravděpodobně očekávati, že pro zbytek běžného roku v předchozím výkazu neobsaženém bude třeba ještě provésti další platby již z toho důvodu, že stavební saisona jest v hlavních rysech u konce, a jak již řečeno, právě koncem roku vzhledem k vyúčtování nastávají větší platby, bude v celém běžném roce 1923 činiti skutečná potřeba na investice asi tyto částky:

Z předchozího vyplývá, že bylo vydáno k tíži rozpočtu stát. investic

Ohledně úhrady investičních výdaj ů se poznamenává, že dle finančních zákonů pro správní léta 1921, 1922 a 1923 byla vláda zmocněna, aby opatřila peníze pro investiční potřebu příjmy nekrytou úvěrními operacemi.

Tyto finanční zákony stanoví též, že příjmů řádného hospodářství státního nesmí býti použito ku hrazení výdajů investičních a že s druhé strany výtěžku úvěrních operací k účelům investičním provedených nesmí se použíti k hrazení jiných než investičních výdajů.

Pro potřeby investiční byly kontrahovány, resp. vypsány tyto státní půjčky:

1. Investiční půjčka dopravní dle zákona z 18. března 1921, čís. 126 Sb. z. a n., k úhradě potřeby investiční ministerstva pošt a telegrafů, jakož i ministerstva železnic.

2. Státní půjčka losová v základě zákona z 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n.,

Ježto půjčka tato měla vynésti 1 miliardu a z ní mělo býti použito 150,000.000 Kč na stavby státních budov obytných pro státní zaměstnance, jest zřejmo, že půjčka tato nesetkala se s očekávaným výsledkem, čímž ovšem celá akce byla velmi ztížena.

3. Investiční půjčka elektrisační, vydaná podle finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682,

Protože výdaje investiční již o sobě za správní léta 1921 a 1922

jest zřejmo, že výnos těchto půjček jest nejen plně vypotřebován, nýbrž že nestačil vůbec na krytí všech již zmíněných a také uskutečněných výdajů investičních a že

Aby platby ty mohly býti provedeny, musilo býti sáhnuto jednak ke krátkodobým výpůjčkám, jednak poskytnuty byly potřebné peníze z pokladních hotovostí s výhradou, že z budoucí půjčky investiční budou tyto zálohy pokladniční správě zase nahrazeny.

Takové zatímní opatření bylo již proto nutno, že na rozestavěných stavbách musilo se pokračovati, avšak opatření to bylo také účelné, protože pro kontrahování dlouhodobé výpůjčky nutno přirozeně vyčkati vhodného okamžiku, aby podmínky její nebyly příliš tíživé.

Postupná konsolidace poměrů hospodářských ve státě našem zajisté usnadní, aby ku hrazení takových výdajů nemusilo býti dožadováno se pomoci ciziny, nýbrž aby půjčky ty pokud jen možno byly umístěny na domácím trhu.

Bylo-li vůbec možno ku částečnému a zálohovému hrazení potřeb investičních použíti peněz z běžných příjmů státních, když výnos uzavřených půjček nepostačoval, a pro uzavření další půjčky nebyla doba vhodná, jest tato okolnost zajisté potěšlivá a svědčí o zdravém hospodářském podkladu našeho státu.

III.

Finanční zákon.

V. návrhu vládním finančního zákona pro rok 1924 jsou proti finančnímu zákonu pro rok předchozí následující změny:

1. V čl. VII. návrhu finančního zákona upravuje se zmocnění finančního ministra k prolongování státních dluhů během rozpočtového roku splatných v tom směru, že se zmocňuje, aby za účelem prolongace, konverse neb zaplacení těchto dluhů provedl potřebné úvěrní operace.

Tato úprava se navrhuje z toho důvodu, aby správa finanční mohla se přizpůsobiti poměrům, které na peněžním trhu v roce 1924 nastanou a které dres nelze předvídati.

2. Na žádost ministerstva železnic vsunut jako nový článek IX., jímž se ministr železnic zmocňuje zálohově hraditi jak náklady převzetí Košicko-Bohumínské železnice, tak provozní a správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby.

Košicko-Bohumínská železnice byla úmluvou ze dne 25. ledna 1921 vzata do státního provozu na základě zákona ze dne 22. prosince 1920, číslo 690 Sb. z. a n. Ač státní garancie koncesní listinou této dráze poskytnutá nebyla formálně uznána, bylo provozní smlouvou společnosti zaručeno zúročení a umoření prioritních obligací, zúročení nezaloženého dluhu, úhrada nákladů společenské služby a 4%ní zúročení akciového kapitálu v maďarských korunách.

Výdaje s tím spojené vedeny jsou na účtu běžných záloh (kontokorentně), nezatěžují tudíž definitivně běžného státního rozpočtu; zmocnění se nyní vyžaduje proto, že zvýšení obchodní konjunktury a tím i zlepšení bilance železničního provozu přes všechno očekávání se nedostavuje a jde tudíž o zálohovou úhradu většího schodku.

Sečkání náhrady provozních výdajů místním drahám v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jest odůvodněno čl. XVIII. zákona o místních drahách ze dne 8. srpna 1910, čís. 149 ř. z.

Místní dráhy na Slovensku nepožívaly sice přímé garancie státní ani jiné, ale záruku čistého výnosu poskytovaly jim provozní smlouvy, dle nichž jim připadala určitá část hrubých provozních příjmů (zpravidla 50%) bez ohledu na to, zda zbytek provozních příjmů kryl provozní výdaje. Když převzaly československé státní dráhy provoz těchto místních drah dle vlád. nařízení ze dne 23. září 1920, čís. 546 Sb. z. a n., resp. dle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., za náhradu vlastních provozních výdajů, bylo nutno zaručiti společnostem úhradu pro 5%ní zúročení a umoření prioritních akcií, jakož i pro úhradu společenských výdajů sečkáním provozních výdajů.

Také tyto výdaje byly až dosud vedeny kontokorentně a, poněvadž mají za následek schodky většího rozsahu, je nutno vyžádati si zvláštního zmocnění.

IV.

Jednání rozpočtového výboru.

Rozpočtový výbor začal dne 31. října 1923 jednati o státním rozpočtu a finančním zákonu na rok 1924 a skončil své práce dne 17. listopadu 1923. Schůzí bylo 23 a trvaly celkem 92 hodin.

Jednáno bylo na základě usnesení schůzí rozpočtového výboru, konaných dne 31. října a 5. listopadu 1923 dle skupin, rozdělených takto:

Zpravodaji o jednotlivých kapitolách byli tito členové rozpočtového výboru:

Generálním zpravodajem o státním rozpočtu zvolen byl poslanec Dr. Otakar Srdínko.

Ve vládním návrhu finančního zákona pro rok 1924 a v návrhu státního rozpočtu provedl rozpočtový výbor tyto změny:

Formální změny.

Ve čl. IX. vlád. návrhu finančního zákona v odst. 1. místo slov "Státní správa železniční se zmocňuje, aby hradila ze svých provozních příjmů náklady atd." usnesl rozpočtový výbor toto znění: "Ministr železnic se zmocňuj e, aby hradil z provozních příjmů státní železniční správy náklady atd." a v odst. 2. místo slov "Rovněž se zmocňuje státní správa železniční, aby hradila ze svých provozních příjmů zálohou atd." zařaďuje se znění "Rovněž se zmocňuje ministr železnic, aby hradil z provozních příjmu státní železniční správy zálohou atd.".

Kapit. 13. a 13. A.

Ministerstvo školství a národní osvěty.

U tit. 13. změněn název §u 5. "Různá náboženská vyznání" na "Ostatní náboženská vyznání".

Přesuny.

Kapitola 21.

Ministerstvo sociální péče.

U tit. 1. § 3. "Péče stavební a bytová" v řádných věcných výdajích pol. 1. "Podpora stavebních sdružení a odborových organisací" zvýšena byla z 50.000 Kč na 100.000 Kč, naproti tomu v mimořádných věcných výdajích pol. 2. "Zabírání bytů v bytových obvodech" byla snížena ze 450.000 Kč na 400.000 Kč.

U tit. 4. "Péče o válečné poškozence" v §u 2., "Všeobecné výdaje" v řádných věcných výdajích pol. 1. "Zákonité požitky válečných invalidů" snížena byla ze 138,779.000 Kč na 134,779.000 Kč, za to však v mimořádných věcných výdajích pol. 10. "Sociální péče o válečné poškozence a pozůstalé po vojínech" byla zvýšena z 5,000.000 Kč na 9,000.000 Kč.

V přiloženém elaborátu rozpočtového výboru jsou změny tyto již obsaženy. Investiční rozpočet změněn nebyl.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny navrhuje:

Poslanecká sněmovno Národního shromážděni republiky Československé račiž schváliti:

1. Státní rozpočet republiky Československé na r. 1924 podle přiloženého elaborátu rozpočtového výboru (příloha I. a II.);

2. finanční zákon na r. 1924 podle návrhu rozpočtového výboru;

3. návrhy resolucí č. 1. - 11.

4. Návrh resoluce č. 12 budiž přikázán výboru zásobovacímu.

V Praze dne 17. listopadu 1923.

Finanční zákon

republiky Československé

ze dne ........................................,

kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investic pro rok 1924.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

PRVNÍ ČÁST.

Článek I.

Veškeré státní výdaje pro rok 1924 stanoví se v prvním dílu připojeného státního rozpočtu (příloha I.) částkou 16.993,976.905 Kč.

Z celkového úhrnu výdajů připadá:

Článek II.

Povolených úvěrů, jak řádných, tak mimořádných smí býti použito jen k potřebám naznačeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu.

Prostředky k hrazení

a) řádných výdajů, vyjma ony, které jsou splatny v delších než měsíčních lhůtách, a

b) mimořádných výdajů na druhotní přídavky, mimořádné výpomoci, nouzové výpomoci, jednotné druhotní přídavky, přídavky na děti a srážky státem převzaté zaměstnanců státních, zaměstnanců státních železnic a vojska

mohou býti požadovány zpravidla jen podle skutečné potřeby pro jednotlivé měsíce správního roku a nejvýše jednou dvanáctinou povoleného celoročního úvěru. Úchylky od tohoto pravidla vyžadují souhlasu ministerstva financí.

K použití všech ostatních mimořádných úvěrů jest souhlasu ministerstva financí zapotřebí, převyšuje-li v jednotlivém případě potřeba pro správní rok částku 50.000 Kč.

Článek III.

Nedostačuje-li úvěr státním rozpočtem povolený, je-li však možnost úhrady úsporami v rámci rozpočtu kapitoly, dále není-li úhrady takové pro nutný výdaj, konečně, nastane-li ve správním roce nutná potřeba poukázati výdaje státním rozpočtem neopatřené, které mají býti hrazeny z úvěru k jinému účelu povoleného, jest k takovému poukazu zapotřebí souhlasu ministerstva financí a nejvyššího účet. kontrolního úřadu po případě min. rady ve smyslu § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n.

Úvěrů povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení nedostatků úvěrových položek pro výdaje osobní.

Úvěrů povolených na druhotní přídavky, mimořádné výpomoci, nouzové výpomoci, jednotné druhotní přídavky, přídavky na děti a srážky státem převzaté zaměstnanců státních, státní železniční správy a vojska nesmí býti použito k hrazení nedostatků jiných úvěrových položek.

K poukázání výdajů státním rozpočtem neopatřených, dále takových výdajů, jimiž se povolený úvěr překročí a které nemohou z jiných rozpočtových položek (virementem) býti hrazeny, jest zapotřebí svolení Národního shromáždění. Nezasedá-li Národní shromáždění a nejedná-li se o trvalé zatížení státních financí, může toto svolení uděliti Stálý výbor N. s. r. Č. podle § 54 ústavní listiny.

Článek IV.

Ve státním rozpočtu pro rok 1924 vykazuje se po rozumu zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n. o způsobu správy státních závodit, ústavů a pod., které nemají převahou administrativního rázu, pouze celková částku výdajů a příjmů toho kterého závodu, ústavu a pod. a to v posledním titulu kapitoly onoho resortu, do jehož správy závod, ústav a pod. patří.

Článek V.

K hrazení státních výdajů v článku I. uvedených ustanovují se příjmy v druhém dílu tohoto státního rozpočtu (příloha I.)

Příjmů těchto nesmí býti použito k hrazení výdajů investičních, uvedených v druhé části tohoto zákona.

Státní výdaje těmito příjmy nekryté uhradí se výnosem úvěrních operací v čl. VII. naznačených.

Článek VI.

Vláda se zmocňuje, aby vybírala daně, dávky a poplatky, jakož i jiné státní důchody, včetně nedoplatků do 31. října 1918 vzešlých. podle platných ustanovení.

Článek VII.

Ministr financí se zmocňuje,

1. aby opatřil peníz pro veškeré státními příjmy nehrazené státní výdaje až do částky 603,000.000 Kč úvěrními operacemi;

2. aby za účelem prolongace, konverse neb zaplacení státních dluhů v roce 1924 splatných provedl potřebné úvěrní operace;

3. aby za účelem opatření nevyhnutelných potřeb převzal státní záruky až do 50 milionů Kč a pak je dal Národnímu shromáždění na vědomost.

Státní dluhopisy vydané podle ustanoveny tohoto článku jsou osvobozeny od daně důchodové (rentové).

Článek VIII.

Všech pro rok 1924 povolených úvěrů výdajových smí býti použito jen do 31. prosince 1924.

Toto ustanovení nevztahuje se k částkám, určeným na zapraveni stálých platů, totiž služného, pensí atd. nebo na splnění takových dávek, které se zakládají na právním titulu;,jako jsou úroky ze státního dluhu atd. Tyto částky mohou býti požadovány až do uplynutí lhůty promlčecí.

Článek IX.

Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil ze svých provozních příjmů náklady z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 21. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., zálohou až do 160 mil. Kč, a to provozní schodky, potřebu úrokovou a umořování nezaložených dluhů, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i ostatní správní náklady.

Rovněž se zmocňuje ministr železnic, aby hradil ze svých provozních příjmu zálohou až do 110 mil. Kč provozní a správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby.

Článek X.

Ministr financí se zmocňuje, aby mohl v roce 1924 bez předchozího schválení Národního shromáždění, ale na dodatečné odůvodnění:

nemovitý státní majetek až do celkové částky 2,000.000 Kč zciziti, nepřesahuje-li odhadní cena jednotlivého předmětu 100.000 Kč;

nemovitý státní majetek služebnostmi až do celkové hodnoty 500.000 Kč zatížiti, nepřevyšuje-li hodnota propůjčovaného práva v jednotlivém případu 100.000 Kč;

nemovitý státní majetek stavebními právy zatížiti.

Článek XI.

K prodeji majetku, který se stal majetkem státním placením dávky podle § 55 odst. 1. čís. 6. zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., a nebyl podle § 37 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n. převzat, k účelům zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n., jest potřebí pouze souhlasu ministerstva financí a zemědělství.

DRUHÁ ČÁST.

Článek XII.

V připojeném rozpočtu státních investic pro rok 1924 (příloha II.) stanovené výdaje 2.229,230.000 Kč se schvalují.

Článek XIII.

Vláda se zmocňuje, aby opatřila peníz pro investiční potřebu příjmy nehrazenou až do 2.230,000.000 Kč dlouhodobými úvěrními operacemi, po případě v cizí měně, při čemž pro úvěrní meze tohoto oprávnění v cizí měně jest rozhodným kurs československé valuty na hlavním obchodním místě té země, v jejíž měně se úvěr poskytuje v den sjednání výpůjčky. Takto sjednané výpůjčky mají sirotčí jistotu a osvobozeny jsou od daně důchodové (rentové) a platí pro ně zmocnění dané v § 4 zákona ze dne 3. dubna 1922, čís. 110 Sb. z. a n.

Výtěžků těchto úvěrních operací nesmí se použíti k hrazení jiných než investičních výdajů.

Článek XIV.

Investiční výdaje, jakož i případné příjmy buďtež ve státní účetní závěrce vykázány odděleně od hospodářství podle státního rozpočtu.

Článek XV.

Ustanovení čl. II. tohoto zákona o používání mimořádných úvěrů a ustanovení čl. III. tohoto zákona platí obdobně i pro úvěry rozpočtu státních investic, avšak s tou změnou, že částka 50.000 Kč v posledním odstavci čl. II. uvedená se zvyšuje na 100.000 Kč.

Článek XVI.

Tímto opatřením státních investičních potřeb se pozměňuje, avšak pouze co do peněžité částky, zákon ze dne 30. března 1920, čís. 235 1. z. a n., o stavbě nových železných drah na státní útraty a stanovení stavebního a investičního programu na léta 1921 až včetně 1925.

Článek XVII.

Pro dobu nežli úvěrní operace podle článku III. tohoto zákona budou provedeny, zmocňuje se vláda, aby opatřila k úhradě nejnaléhavějších investičních výdajů potřebné peněžní prostředky až do částky 800 milionů Kč přechodnými úvěrními operacemi.