Úmluva.
RAKOUSKO, MAĎARSKO, POLSKO, RUMUNSKO, KRÁLOVSTVÍ SRBŮ - CHORVATŮ A SLOVINCŮ A ČESKOSLOVENSKO, hodlajíce řešiti otázky týkající se převodu pohledávek a deposit, které mají příslušníci postoupených území bývalého království Uherského resp. bývalého císařství Rakouského u král. uherské poštovní spořitelny,
chtějíce za tím účelem uzavříti úmluvu, Vysoké Smluvní Strany jmenovaly svými zmocněnci:
Rakousko:
p. Dra Jana Cnoblocha,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra republiky Rakouské při království Maďarském;
Maďarsko:
p. Alexandra de Nubér,
generálního konsula I. tř. a
p. Achille Deschána,
ministerského radu;
Polsko:
p. Zbigniewa Smolku,
zplnomocněného zástupce republiky Polské;
Rumunsko:
p. Trajana Stircea,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Jeho Veličenstva krále Rumunského při vládě království Maďarského;
Království Srbů-Chorvatů a Slovinců:
p. Danilo Daniče,
přednostu odboru ministerstva zahraničních věcí;
Československo:
p. Dra Bohumila Vlasáka,
vedoucího odborového přednostu ministerstva financí.
Kteří, odevzdavše své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se takto:
ČÁST PRVNÍ.
Všeobecná ustanovení.
Článek 1.
Pohledávky a deposita osob sídlících v Polsku, resp. na území bývalých Uher, postoupeném ve smyslu mírové smlouvy Trianonské Rakousku, zůstanou u poštovní spořitelny v Budapešti. Rovněž zůstanou u poštovní spořitelny v Budapešti pohledávky a deposita polských státních příslušníků sídlících mimo Polsko, jakož i pohledávky a deposita osob majících domovské právo na výše zmíněném území Rakouska a sídlících mimo toto území, ačli ve smyslu dalších ustanovení této smlouvy nemají býti zařazeny do národního bloku Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců anebo Československa. Splacení pohledávek, zůstavších u poštovní spořitelny může býti žádáno jedině v korunách uherských.
Na žádost výše označených osob odevzdá poštovní spořitelna v Budapešti pečené pohledávky a deposita ve smyslu podané žádosti jednotlivému žadateli anebo úhrnem poštovní spořitelně ve Vídni resp. ve Varšavě. Odevzdání toto provede se za šetření předpisů stanov spořitelny v Budapešti.
Další ustanovení této úmluvy, s výjimkou článků 16 a 17., neplatí pro pohledávky a deposita v tomto článku uvedená.
Článek 2.
Maďarsko převede, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo pak převezmou ve shodě s předpisy této úmluvy veškeré pohledávky svých příslušníků u poštovní spořitelny v Budapešti, jakož i pohledávky náležející komitátům, okresům a obcím, jichž území se nalézá mima Maďarsko. V příčině komitátů, okresů a obcí, jichž územní je rozděleno; obsahuje článek 8. zvláštní ustanovení.
Pohledávky nepřevzaté třemi výše uvedenými státy zůstanou u poštovní spořitelny v Budapešti v korunách uherských a jich výplata může býti požadována příslušníky těchto států jedině v korunách uherských.
Každý z výše uvedených států pověří některý ze svých veřejných peněžních ústavů provedením všech operací vyplývajících z této úmluvy.
Tato úmluva nevztahuje se na pohledávky, jejichž majitelé prohlásí, že je chtějí ponechati u poštovní spořitelny v Budapešti.
Za likvidační den považuje se, pokud v následujících předpisech není výslovně ustanoven den jiný, poslední den měsíce, v němž tato úmluva stane se účinnou podle článku 18.
Článek 3.
Za příslušníky území oddělených od bývalého království Uherského resp. od bývalého císařství Rakouského, jichž pohledávky mají býti převzaty národními ústavy, považují se zásadně ani vkladatelé úspor a majitelé šekových účtů, kteří v den 28. února 1919 (všeobecný rozhodný den) měli na území dotyčného státu své řádné bydliště (sídlo) a je od té doby nezanechali.
Pro místa vyjmenovaná v připojených přílohách A, B a C budou dny v nich uvedené považovány za zvláštní rozhodné dny. Dočasné změny pobytu, zvláště byly-li způsobeny válečným stavem, nelze považovati za změny řádného bydliště (sídla). Přeložili-li vkladatelé úspor anebo majitelé šekových účtů své bydliště (sídlo) po dnech výše uvedených z území jednoho národního státu do území jiného národního státu, vyjímaje ty, kteří přeložili své bydliště do Maďarska, rozhoduje o převzetí jich pohledávek jejich státní příslušnost v den, kdy úmluva tato stane se účinnou. Změny území považují se při použití tohoto ustanovení za rovné změnám bydliště.
U odboček peněžních ústavů a podniků všeho druhu, u správ statků atd., považuje se místo provozu těchto odboček a správ za sídlo.
V příčině příslušníků, kteří měli své bydliště (sídlo) v území položeném mimo bývalé království Uherské a kteří odtud přesídlili do svého národního státu anebo zůstali v cizině, obsahuje druhá část této úmluvy bližší ustanovení.
Článek 4.
Úhrnná částka pohledávek, které budou převzaty dle části II. a III. každým národním ústavem, budou tvořiti dotyčný národní blok Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo.
Úhrnná částka pohledávek tímto způsobem ze správy poštovní spořitelny vylučovaných, bude účetně vyjádřena jednotně v korunách.
K úhradě této úhrnné částky dá poštovní spořitelna přejímajícím národním ústavům k disposici hodnoty uvedené v článku 10.
Aktiva poštovní spořitelnou k úhradě postoupená, rozdělí se mezi Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo podle ustanovení článku 11.
Článek 5.
Kromě pohledávek z úspor a šekových účtů budou na žádost zájemníků převedena na ústavy ku přejímání ustanovené také ona deposita cenných papírů, která poštovní spořitelna opatruje a spravuje na účet státních občanů dotyčného území Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa, majících bydliště mimo Maďarsko. Státní občanství musí však býti nabyto podle ustanovení mírové smlouvy Trianonské nebo St. Germainské anebo smluv s nimi souvisejících.
Pohledávky na účtech v hotovosti, vzešlé z obchodů poštovní spořitelny cennými papíry, vyšetří se podle zásad stanovených v článku 9. a přičtou se ku převedeným pohledávkám z úsporného řízení.
Článek 6.
Provedením této úmluvy zprošťuje se poštovní spořitelna každého dalšího závazku vůči oněm stranám, jichž pohledávky přecházejí ze správy její do správy ústavu, na nějž byly převedeny. Přejímající ústavy vstoupí co do převzatých pohledávek v práva a povinnosti poštovní spořitelny s obmezením, že přeměnu pohledávek na národní měnu bude nutno provésti až po obdržení všech úhrad zmíněných ve čtvrté části této úmluvy a jenom v rámci této úhrady.
Súčastněným státům je však vyhrazeno, aby samy určily, jakým způsobem a jakou částkou má přejímající ústav uspokojiti oprávněné osoby, s nimiž bude nakládáno stejnou měrou.
ČÁST DRUHÁ.
Stanovení bloků pohledávek, jež mají býti převedeny.
Článek 7.
Při zjišťování bloků pohledávek v úsporném řízení bude se postupovati takto:
Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo vyzvou veřejnou výzvou své příslušníky (čl. 3.), aby svoje pohledávky z úspor přihlásili během stanovené doby u úřadů, které budou, označeny. Lhůta nesmí přesahovati tři měsíce poté; kdy úmluva tato stane se účinnou. Současně s přihláškou odvedou vkladatelé své spořitelní knížky vypovězené per saldo.
Při tom vkladatelé, kteří v příslušných rozhodných dnech měli své bydliště (sídlo) na území dotyčného národního státu, musí předložiti průkaz o tamto bydlišti (jídle), jakož i o bydlišti (sídle) nynějším.
Naproti tomu vkladatelé úspor, kteří po dotyčných rozhodných dnech přenesli své bydliště (sídlo) z území některého národního státu do území kteréhokoliv jiného státu, vyjímaje vkladatele přeloživší své bydliště do Maďarska, anebo z kterékoli země do území národního státu, jakož i vkladatelé úspor, kteří svoje bydliště (sídlo) mimo území bývalého království Uherského podrželi, chtějí-li použíti výhod ustanovení této úmluvy, budou povinni prokázati svoje nynější bydliště (sídlo), jakož i svoji státní příslušnost. Tato státní příslušnost musí býti nabyta podle ustanovení mírové smlouvy Trianonské nebo St. Germainské anebo smluv s nimi souvisejících.
Zemřel-li vkladatel úspor, bude přidělení jeho úsporné pohledávky rozhodnuto podle jeho posledního bydliště, pokud se týče podle jeho státního občanství (domovského práva). U osob právnických, které přestaly existovati, rozhoduje jejich poslední sídlo.
Staly-li se následkem úpravy hranic po dotyčných rozhodných dnech, ale přede dnem likvidačním teritoriální změny mezí Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem, budou pohledávky příslušníků těchto území přiděleny národnímu bloku toho státu, k němuž nyní přináleží území touto změnou dotčené, ačli ostatní podmínky touto úmluvou stanovené byly splněny.
Ztratila-li se vkladní knížka spořitelní, oznámí vkladatel současně s přihláškou ztrátu knížky a požádá o zavedení umořovacího řízení ve smyslu článku 21. zák. IX. z r. 1885. Umořovací řízení a přidělení do národního bloku podle výsledku tohoto řízení bude provedeno poštovní spořitelnou v dohodě s příslušným národním státem.
Po provedení případných oprav a doplňků oznámí příslušný národní stát poštovní spořitelně vkladatele úspor, kteří náleží do jeho národního bloku. Úsporné pohledávky všech k jednomu národnímu bloku náležejících vkladatelů úspor, zjištěné podle jejich výše v příslušný rozhodný den (viz článek 3.) s připočítanými úroky 3% ročně (pokud se týče pohledávek podléhajících dekretu 2268/1908 K. M. - "zárt betétek" - vázané vklady s úroky 3,6% ročně) až do likvidačního dne, byvše poštovní spořitelnou dle jejich záznamů přezkoušeny, tvoří pohledávkový blok příslušného národního státu.
Zmenšila-li se pohledávka v době mezi příslušným rozhodným dnem a dnem likvidačním, bude převedena jen nejmenší pohledávka této doby. Celá částka převedenou pohledávku převyšující zůstane u poštovní spořitelny v korunách uherských k disposici oprávněné osoby.
V případě, že by přeměna bydliště byla se stala mezi dvěma oblastmi, z nichž každá má jiný rozhodný den, bude pro přidělení pohledávky do národního bloku jakož i pro určení výše pohledávky směrodatným rozhodný den pozdější.
úsporné pohledávky, které věřitelé nepřihlásí a Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo neoznámí, zůstanou u poštovní spořitelny v Budapešti v uherských korunách.
Avšak všecky pohledávky, které 28. února 1919 ve smyslu článku 22. a 23. zák. IX. z r. 1885 byly již promlčeny anebo po této době se promlčí, budou přiděleny tomu státu, v jehož území jest poštovní úřad, který vydal spořitelní knížku.
Článek 8.
Při zjišťování pohledávkových bloků v šekovém řízení bude se postupovati takto:
Poštovní spořitelna sestaví prozatímně na základě svých záznamů, podle směrnic daných v článku 3., pohledávkové bloky Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa. Poštovní spořitelna, společně s přejímajícím ústavem, vyrozumí majetníky účtů o jejich prozatímním přidělení do určitého pohledávkového bloku. Vyjde-li najevo, že bydliště (sídlo) některého majitele šekového účtu, sdělené poštovní spořitelnou, souhlasí s bydlištěm (sídlem) v příslušný rozhodný den (viz článek 3.), anebo jde-li pouze o změnu bydliště (sídla) uvnitř území téhož státu, majitel účtu nebude povinen podávati dalšího průkazu pro svoje konečné zařazení do příslušného národního bloku. Jde-li však o přeložení bydliště (sídla) do území jiného následnického státu, vyjímaje Maďarsko, anebo jde-li o přeložení bydliště z kterékoliv země do národního státu, prokáže majitel účtu svoji nynější příslušnost jakož i bydliště (sídlo). V tomto případě bude pro zařazení do národního bloku rozhodující státní příslušnost, jež musí býti nabyta podle mírové smlouvy Trianonské nebo St. Germainské, nebo podle smluv s nimi souvisejících. K usnadnění výše uvedeného postupu vyzvou Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo své příslušníky, aby oznámili každou případnou změnu bydliště, jež by mohla býti důležitou pro použití tohoto článku.
Pohledávky komitátů a okresů, jejichž území bylo rozděleno, budou rozvrženy na Maďarsko, Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a na Československo v poměru podle počtu obyvatelstva částí bývalého rozděleného území, při čemž za základ výpočtu budou sloužiti příslušná úřední dala uherského statistického úřadu o sčítání lidu z r. 1910. Pohledávky rozdělených obcí budou převedeny v celku na stát, v němž se nalézá příslušný obecní úřad. Příslušníci kteréhokoli ze států výše uvedených budou povinni, za; účelem výplaty svých pohledávek souvisejících se šekovými konty takto rozvrženými, obrátiti se na úřady, které vykonávají správní moc v příslušné části rozděleného území.
Zemřel-li majitel šekového účtu, bude přidělení jeho pohledávky rozhodnuto podle jeho posledního bydliště pokud se týče podle jeho státního občanství (domovského práva). U osob právnických, které přestaly existovati, rozhoduje jejich poslední sídlo.
Nastaly-li v důsledku úpravy hranic po dotyčných rozhodných dnech ale přede dnem likvidačním teritoriální změny mezi Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem, budou pohledávky příslušníků těchto území přiděleny národnímu bloku toho státu, k němuž nyní přináleží území touto změnou dotčené, ačli ostatní podmínky touto úmluvou stanovené byly splněny.
Neprohlásí-li majitel účtu, během jednoho měsíce po vyrozumění výslovně, že si přeje ponechati svoji pohledávku u poštovní spořitelny, považuje se jeho zařazení do národního bloku po předložení případně nutných průkazů, za konečné. Pohledávky, jichž se týče právě zmíněné prohlášení, anebo ony pohledávky, které podle záznamů poštovná spořitelny nebudou převedeny a jichž majitelé nepožádají za opravu těchto dat, zůstanou u poštovní spořitelny v Budapešti v korunách uherských.
Po provedení případných oprav a doplňků, každý národní stát schválí přidělení jednotlivých majitelů šekových účtů do svého pohledávkového bloku. Pohledávky všech do jednoho národního bloku náležejících majitelů šekových účtů, zjištěné podle jejich výše v příslušný rozhodný den s připočtenými úroky, 2% ročně až do likvidačního dne, tvoří pohledávkový blok příslušného národního státu.
Zmenšila-li se pohledávka v době mezi příslušným rozhodným dnem a dnem likvidačním, bude převedena jen nejmenší pohledávka z této doby. Celá částka, převedenou pohledávku převyšující zůstane u poštovní spořitelny v korunách uherských k disposici oprávněné osoby.
ČÁST TŘETÍ.
Převedení deposit cenných papírů a pohledávek na účtech v hotovosti.
Článek 9.
Deposita cenných papírů u poštovní spořitelny a pohledávky na účtech v hotovosti státních občanů Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa, převedou se podle těchto zásad:
Majitelé účtů depositních a účtů v hotovosti budou veřejnou vyhláškou vyzváni, aby v přiměřené lhůtě přihlásili svá deposita a své pohledávky na hotovosti a aby zmocnili přejímací ústav k jich převzetí. Současně s přihláškou jest předložiti průkaz o státním občanství jakož i průkaz o bydlišti (sídle) mimo území Maďarska.
Pro přidělení deposit cenných papírů a účtů v hotovosti náležejících k pozůstalostem jest rozhodující státní občanství, pokud se týče domovská příslušnost a poslední bydliště zemřelého, u osob právnických, které přestaly existovati, jejich poslední sídlo.
Účet v hotovosti náležející k depositu cenných papírů, považuje se za přihlášený, je-li přihlášeno depositum cenných papírů samo. Při přihlášce jest předložiti depositní list (rentovou knížku). Ztratil-li se tento doklad, učiní majitel účtu písemné prohlášení, že ručí za každou škodu, jež by mohla vzniknouti z převodu deposita. Na žádost poštovní spořitelny budou jednotlivá prohlášení majitelů depositních účtů nahrazena hromadným prohlášením ústavu převodem pověřeného.
Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo odevzdají poštovní spořitelně přihlášky, jež budou jimi přezkoušeny a co do podmínek převodu (státní občanství, bydliště nebo sídlo) ověřeny. Poštovní spořitelna přezkoumá, zda přihlášky souhlasí s knihovním stavem, případně je opraví a provede potom v dohodě s přejímacím ústavem vydání deposit a pohledávek v hotovosti.
Maďarsko povolí volný vývoz deposit, která podle předchozích ustanovení mají býti převedena a nezkrátí jich daněmi ani jakýmikoliv dávkami. Při tom je dbáti nařízení, jež byla anebo budou vydána Reparační Komisí vzhledem k nakládání s titry nezaloženého předválečného dluhu bývalého království Uherského.
Titry válečných půjček budou převedeny bez jakéhokoli označení se strany Maďarska.
Cenné papíry podléhající jistotní vázanosti budou převedeny jedině se souhlasem oprávněné osoby (správního úřadu, který má na jistotě zájem).
Pohledávkové bloky na účtech v hotovosti připočtou se k úspornému pohledávkovému bloku příslušného státu a naloží se s nimi jako s úspornými pohledávkami.
Neohlášená deposita cenných papírů nebudou při převedení účastna výhod této úmluvy. S neohlášenými pohledávkami na účtech v hotovosti naloží se stejně jako s neohlášenými pohledávkami z úspor.
Jak jest nakládati s deposity zatíženými lombardními dluhy, upravuje IV. část této úmluvy.
ČÁST ČTVRTÁ.
Úhrada úhrnného bloku pohledávek Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa, ze správy poštovní spořitelny převáděných.
Článek 10.
Pohledávky a dluhy vyplývající z vyúčtování poštovní spořitelny vůči poštovním správám Rumunska, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československa jakož i saldo ze vzájemného vyúčtování mezi poštovní spořitelnou v.Budapešti a poštovní spořitelnou v Sarajevě, budou zaúčtovány pro každý národní blok výše zmíněných států zvláště, v poměru koruna za korunu.
Souhrn národních bloků takto opravený bude tvořiti úhrnný blok států výše označených. K úhradě tohoto úhrnného bloku použijí se tyto součástky jmění poštovní spořitelny:
1° Na prvém místě titry předválečného dluhu bývalého království Uherského, jsoucí podle přiloženého seznamu v majetku poštovní spořitelny v Budapešti, v úhrnné částce 135,000.000 (jedno sto třicet pět milionů) korun nominální hodnoty, a to neoznačené jako územní držba království Maďarského. Tyto titry budou vydány se všemi kupony a talony resp. s úrokovými listy počínaje dny uvedenými v přiloženém seznamu. Blok titrů v přiloženém seznamu podrobně uvedený a stanovený částkou 766.880 (sedm set šedesát šest tisíc osm set osmdesát) korun nominální hodnoty, bude vyhrazen k úhradě pohledávek, které mají příslušníci Rjeky u poštovní spořitelny v Budapešti.
Titry získané z předválečného dluhu bývalého království Uherského budou započteny k úhradě úhrnného bloku jejich nominální hodnotou v poměru koruna za korunu. Kupony splatné a již oddělené nebudou zaúčtovány a nebudou moci býti uplatněny ani vůči státu titry přejímajícímu ani vůči Maďarsku.
V případě, že by úhrnný blok, jenž má býti utvořen, nedosahoval částky 135,000.000 (jedno sto třicet pět milionů) korun, anebo se jí rovnal, nesmí množství titrů, které mají býti vydány, přesahovati výši úhrnného bloku.
Jestliže by však úhrnný blok přesahoval částku 135,000.000 (jedno sto třicet pět milionů) korun, bude kromě titrů výše zmíněných uhrazen též hodnotami uvedenými v paragrafu 2. a 3. tohoto článku.
2° Pohledávky poštovní spořitelny vůči cizině vyjádřené v jiné valutě nežli v uherských korunách, budou užity především k vyrovnání peněžitých závazků poštovní spořitelny, podléhajících předpisům mírové smlouvy Trianonské, čítaje v to pohledávky příslušníků bývalého císařství Rakouského, kteří nabyli státního občanství italského podle mírové smlouvy St. Germainské, ale s vyloučením pohledávek, jichž vyrovnání je předmětem této úmluvy. Zbytek pohledávek vůči cizině, který nebude anebo nebude moci býti použit k vyrovnání závazků zde zmíněných, bude použit k úhradě národních bloků. Poštovní spořitelna vykoupí obnos tohoto zbytku pohledávek složením 50,000.000 (padesát milionů) uherských korun, kterážto částka tvoří odhadnutou protihodnotu a je započtena v částce uvedené v paragrafu 3. tohoto článku.
3° Pevná částka 500,000.000 (pět set milionů) uherských korun, jejíž zaplacení bude provedeno podle modalit uvedených v paragrafu 2. a 3. článku 11.
4° Konečně jako doplněk úhrady pohledávky poštovní spořitelny mající původ v půjčkách na cenné papíry (půjčky lombardní) vůči dlužníkům, u nichž v příčině státního občanství a bydliště (sídla) jsou splněny podmínky článku 9.
Článek 11.
Ad 1. článku 10. Rozdělení předválečných titrů bývalého království Uherského, uvedených v paragrafu 1. článku 10., jichž nominální hodnota je taxa stanovena částkou 135,000.000 (jedno sto třicet pět milionů) korun, bude stanoveno zvláštní dohodou mezi Rumunskem, Královstvím Srbů - Chorvatů a Slovinců a Československem.
Jakmile budou národní bloky pohledávek v dohodě s poštovní spořitelnou v Budapešti definitivně sestaveny, určí Rumunsko, Království Srbů - Chorvatů a Slovinců a Československo úhrady v titrech, jež jim podle zmíněné dohody připadají a oznámí současně výsledek poštovní spořitelně v Budapešti, která se jím při rozdílení bude říditi.
Ad 2. - 3. článku 10. K zajištění súčastněných států před kolísáním kursu, je ujednáno, že zaplacení smluvené částky 500,000.000 (pět set milionů) korun uvedené v paragrafu 3. článku 10. bude provedeno složením 21,500.000 (dvacet jeden milion pět set tisíc) let v Rumunsku a složením 4,250.000 (čtyři miliony dvě stě padesát tisíc) dinárů v Království Srbů - Chorvatů a Slovinců. Za tím účelem opatří si poštovní spořitelna úhrady na některé bankovní místo v Rumunsku resp. v Království Srbů - Chorvatů a Slovinců a oznámí to súčastněným vládám. Vlády súčastněných států se zavazují, že od okamžiku podpisu této úmluvy neučiní žádných fiskálních anebo jiných opatření, která by byla s to úplně nebo částečně odníti svému určení úhrady získané poštovní spořitelnou, anebo která by jim mohla způsobiti jakoukoliv újmu. Jestliže by však přece úhrady získané byly postiženy takovými opatřeními, tu škody z nich snad vzniklé budou nahrazeny státem, který tato opatření učinil.
Ad 4. článku 10. Lombardní pohledávky poštovní spořitelny zmíněné v paragrafu 4. článku 10. budou odevzdány třem súčastněným státům jako doplněk úhrady, aniž by byly zaúčtovány.
Řečené lombardní pohledávky budou oznámeny každému přejímajícímu ústavu zvláštním seznamem, jejž tento ústav přezkouší co do státního občanství a bydliště (sídla) dlužníků. Lombardní pohledávky, které budou po opravě provedené ve vzájemné dohodě uznány, budou i se zástavami převzaty příslušným národním ústavem.
Odevzdání úhrad uvedených v článku 10. provede se současně s definitivním převodem pohledávkových bloků za šetření předcházejících předpisů.
ČÁST PÁTÁ.
Závěrečná ustanovení.
Článek 12.
Výplaty provedené až do dne maďarské rozluky měnové (18. března 1920) na platební poukázky poštovní spořitelny, jakož i výplaty v krátké cestě až do výše 50 K, provedené v úsporném řízení přede dnem měnové rozluky maďarské (18. března 1920) budou uznány, bez ohledu na den splatnosti platební poukázky a budou vyřízeny s onou poštovní správou, jež je k tomu oprávněna podle rozhodných dnů poštovních, ustanovených úmluvou vztahující se na administrativní vyúčtování hospodaření poštovní správy uherské. Veškeré doklady po ruce jsoucí a hlavně všechny platební poukázky vyplacené nebo nevyplacené a všechna vysvětlení vztahující se na zmíněné výplaty, budou dodány poštovní spořitelně co nejdříve.
Neprovedené platební poukázky týkající se pohledávek náležejících do národních bloku připíší se k dobru příslušného účtu datem jich vydání.
Veškeré vklady, které již byly zaúčtovány poštovní spořitelnou, budou vyřízeny s onou poštovní správou, která je k tomu oprávněna podle rozhodných dnů poštovních.
Vklady učiněné před rozhodnými dny touto úmluvou stanovenými, jež dosud nebyly zaúčtovány, ale jichž účetní doklady došly poštovní spořitelny, zapíší se k dobru příjemce a budou vyřízeny s onou poštovní správou, jež je k tomu oprávněna podle rozhodných dní poštovních. Jestliže však účetní doklady dosud nedošly poštovní spořitelny, připíší se vklady provedené před rozhodnými dny poštovními, jež dosud nebyly zaúčtovány, k dobru příjemce jen tehdy, dojdou-li zmíněné účetní doklady poštovní spořitelny co nejdříve, ale v každém případě před uplynutím jednoho měsíce ode dne ratifikace této úmluvy. Není-li po ruce původní účetní doklad, prozkoumá se potvrzení o domnělých vkladech v každém jednotlivém případě zvláště.
Všechna ostatní vklady budou vyplaceny osobám, jež je učinily, onou poštovní správou, která je k tomu oprávněna podle rozhodných dnů poštovních.
Článek 13.
Maďarsko, Rumunsko, Království Srbů - Chorvatů a Slovinců a Československo se zavazují, že uchovají po dobu jednoho roku po úplném provedení převodů veškeré spisy a doklady týkající se správy převáděných pohledávek.
Výše zmíněné státy zavazují se ku každé vzájemné pomoci při provádění všech šetření a všech opatření nutných ku stanovení a zajištění pohledávkových bloků. Poštovní spořitelna obstará rozdělení hodnot uvedených ve čl. 10. a 11. a bude při tom postupovati ve vzájemné dohodě se súčastněnými státy. Podá rovněž všechna nutná vysvětlení a dohodne se nejkratší cestou s funkcionáři delegovanými výše zmíněnými státy.
Článek 14.
Za převedení pohledávek bude poštovní spořitelna, účtovati toliko poplatky stanovené jejími předpisy, které byly v platnosti dne 8. února 1919 a odečte je od pohledávek při jich likvidaci.
Výlohy spojené s odevzdáním deposit cenných papírů, jež nebudou kryty pohledávkami v hotovosti, budou zapraveny súčastněným národním státem.
Článek 15.
Uskutečněním této úmluvy, za jejíž provedení poštovní spořitelnou v Budapešti ručí království Maďarské, pomíjí státní ručení stanovené článkem 1. zák. IX. z r. 1885.
Článek 16.
Tuto úmluvu jest pokládati jedině za finanční úpravu sjednanou podle znění článku 198 mírové smlouvy Trianonské, obzvláště pokud se týče bývalého hospodaření poštovní spořitelny. Tato úprava není nikterak na újmu jakékoliv jiné finanční úpravě a nedotýká se žádného jiného ustanovení mírové smlouvy výše zmíněné. Tím vzdávají se všechny smluvní státy práva v čl. 198 stanoveného: dovolávati se v této záležitosti Reparační Komise.
Článek 17.
Kdyby při provádění této úmluvy nastaly mezi smluvními státy různosti mínění, zřídí se zvláštní rozhodčí soud v případě, že do té doby nedojde k ustavení se stálého a všeobecného rozhodčího soudu pro vyřizování neshod mezi súčastněnými státy.
Tento soud bude utvořen z jednoho rozhodčího soudce delegovaného Maďarskem a z jednoho rozhodčího soudce, jenž bude jmenován, po společné dohodě, ostatními smluvními státy. Oba rozhodčí soudcové zvolí si předsedu.
V případě, že by oba rozhodčí soudcové nemohli se shodnouti na volbě předsedy, bude předseda zvolen většinou hlasů všemi smluvními státy. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas Maďarska. Předseda tohoto soudu musí náležeti některému státu, který není súčastněn na této úmluvě a bude zvolen, pokud možno, ze znalců ovládajících souhrn otázek touto úmluvou řešených.
Sídlem rozhodčího soudu jest Budapešť.
Smluvní státy se zavazují poskytnouti rozhodčímu soudu veškerou podporu potřebnou k vykonávání jeho úřadu.
Náklady rozhodčího soudu ponesou súčastněné státy v poměru případů k rozhodnutí předložených. Podíly těchto nákladů, vypadající na jednotlivé účastníky, budou stanoveny rozhodčím soudem od případu k případu.
Rozhodčí soud svolá se na žádost kteréhokoli ze smluvních států a rozhoduje většinou hlasů. Předseda hlasuje naposled.
Rozhodnutí rozhodčího soudu je pro súčastněné státy závazné a z jeho rozhodnutí není odvolání.
Článek 18.
Tato úmluva bude ratifikována.
Ratifikace budou sděleny súčastněnými státy co nejdříve královské maďarské vládě. Královská maďarská vláda vyrozumí o tom všechny ostatní signatární státy.
Ratifikační listiny budou uloženy v archivech královské maďarské vlády.
Tato úmluva nabude účinnosti teprve po ratifikaci všemi smluvními státy.
Jakmile všechny ratifikace dojdou královské maďarské vlády, dá tato sepsati protokol, jehož datum bude též dnem, kdy tato úmluva stane se účinnou.
Smluvní státy učiní veškerá nutná opatření, aby obeznámeny své příslušníky s ustanoveními této úmluvy, jakmile se stane účinnou.
Na důkaz toho, zmocněnci svrchu jmenovaní podepsali tuto úmluvu sepsanou francouzsky v šesti původních stejnopisech, jež byly doručeny každému ze súčastněných států.
DÁNO v Budapešti dne 7. listopadu 1922.
Za Rakousko:
(L. S.) Cnobloch m. p.
Za Maďarsko:
(L. S.) Alexande de Nuber m. p.
Achille Deschán m. p.
Za Polsko:
(L. S.) Dr. Zbigniev Smolka m. p.
Za Rumunsko:
(L. S.) Tr. Stircea m. p.
Za Království Srbů, Chorvatů a Slovinců:
(L. S.) Danilo Danič m. p.
Za Československo:
(L. S.) Dr. Bohumil Vlasák m. p.
Příloha A.
Rumunsko.
V souhlasu s článkem 3. této úmluvy:
den 30. dubna 1919 bude považován za rozhodný den poštovní spořitelny:
a) pro část území bývalého uherského komitátu Ugocsa (Ugocsa) a pro část území bývalého uherského poštovního ředitelství v Oradea-Mare (Nagyvárad) nyní podřízeného Rumunsku, vyjímaje poštovní úřady v Baia-Mare (Nagybánya) a Zalau (Zilah), pro které platí rozhodný den všeobecný;
b) pro část území bývalého uherského poštovního ředitelství v Timisoara (Temesvár) nyní podřízeného Rumunska.
Příloha B.
Království Srbů - Chorvatů a Slovinců.
V souhlasu s článkem 3. této úmluvy budou tyto dny považovány za dny rozhodné pro poštovní obvody níže jmenované:
1. Den 30. dubna 1919 pro obvody poštovních úřadů na území bývalého uherského poštovního ředitelství v Timisoara (Temesvár) nyní podřízeného poštovní správě Království Srbů - Chorvatů a Slovinců.
2. Den 30. září 1919 pro obvody poštovních úřadů na území Prekomurje (na sever od řeky Mury).
3. Den 18. března 1920 pro obvody poštovních úřadů trojúhelníku Baranya, které jsou dnes na území Království Srbů - Chorvatů a Slovinců.