ODDÍL ŠESTÝ.
O srážce lodí. O zachránění a poskytnutí pomoci.
§ 40.
O povinnosti k náhradě škody při srážce lodí platí tyto předpisy:
1. Srazí-li se dvě lodí a srážkou jest poškozena nebo zničena buď jen jedna loď nebo náklad nebo loď i náklad, v tom případě, zavinil-li srážku někdo z posádky jedné z obou lodí, jest loďař této lodí povinen podle §u 3 a 4 nahraditi škodu, která byla srážkou způsobena druhé lodí a jejímu nákladu. Vlastníci nákladu obou lodí nejsou povinní přispěti k náhradě škody.
Osobní závazek vůdce lodí nahraditi škodu způsobenou zanedbáním povinné péče zůstává tímto nedotčen.
2. Nemá-li na srážce viny nikdo z posádky ani jedné ani druhé lodi, nezakládá se nárok na náhradu škody způsobené jedné nebo druhé lodi.
Byla-li srážka způsobena společným zaviněním, řídí se závazek ku poskytnutí náhrady škody a výše náhrady podle okolností, zvláště podle toho, kterou z obou posádek byla srážka převážně zaviněna.
3. Ustanovení uvedená pod 1. a 2. platí bez rozdílu, zda obě lodi nebo jen jedna nebo druhá pluly nebo byly vlečeny nebo byly-li zakotveny nebo připevněny u břehu.
4. Jestliže se lad poškozená srážkou potopila dříve, než mohla dosíci místa určení nebo přístavu, předpokládá se, že se loď potopila následkem srážky.
5. Je-li loď pod řízením povinného lodivoda a osoby náležející posádce, splnily svou povinnost, loďař neodpovídá ze škody, která byla způsobena srážkou zaviněnou lodivodem.
6. Ustanovení uvedená pod 1.-5. platí také tehdy, srazí-li se více lodí než dvě.
Byla-li v takovémto případě srážka zaviněna některou osobou, náležející posádce některé lodi, ručí loďař této lodi také za škodu, která byla způsobena tím, že srážkou této lodi s druhou byla způsobena také srážka této druhé lodi s lodí třetí.
§ 41.
Byla-li loď nalézající se v nebezpečí posádkou opuštěná a zachráněna nebo jestliže z takovéto lodi přímo ohrožené zánikem, náklad buď zcela nebo z částí byl zachráněn, má zachránce nárok na odměnu za záchranné práce.
Byla-li mimo uvedené případy loď nebo její náklad zachráněna z nebezpečí při plavbě poskytnutím pomoci třetími, mají tyto osoby nárok na odměnu za poskytnutí pomoci.
Posádka lodí nemá nároku na odměnu za záchranné práce nebo poskytnutí pomoci.
§ 42.
Nedojde-li k dohodě, ustanoví výši odměny za záchranné práce nebo poskytnutí pomoci se zřetelem k okolnostem případu soud podle volného uvážení.
Odměna za záchranné práce a poskytnutí pomoci zahrnuje v sobě zároveň náhradu výloh, které byly vynaloženy k záchraně a poskytnutí pomoci.
Nejsou v něm obsaženy útraty a poplatky úřadů, výlohy za uschování, udržování, odhad a prodej předmětů, jež byly zachráněny nebo jimž byla poskytnuta úspěšná pomoc, jakož i cla a jiné dávky na nich váznoucí.
Při stanovení částky odměny za záchranné práce a poskytnutí pomocí přihlíží se zvláště k prokázané horlivosti, vynaložené dubě, vykonaným službám, vzniklým výlohám, počtu zaměstnaných osob, nebezpečí, kterému ony vydaly svou osobu, svá plavidla nebo své nářadí, dále nebezpečí, které hradila zachráněným předmětům, nebo předmětům, jimž byla poskytnuta úspěšná pomoc a ceně jejich po odečtení útrat.
§ 43.
Zúčastnilo-li se více osob na záchranných pracích nebo poskytnutí pomoci, rozdělí se odměna za záchranné práce nebo poskytnutí pomoci mezi ně podle osobních a věcných výkonů jednotlivců.
Na přiměřený podíl mají právo také ti, kdo se při témž nebezpečí věnovali záchraně lidí.
Byla-li loď nebo její náklad jinou lodi zachráněna nebo poskytnuta úspěšná pomoc, má loďař této lodí nárok na přiměřenou část odměny za záchranné práce nebo poskytnutí pomoci.
§ 44.
Na odměnu za záchranné práce nebo poskytnutí pomoci nároku nemá:
1. Kdo své služby vnutil, zvláště kdo vstoupil na loď bez dovolení přítomného vůdce lodi.
2. Kdo o zachráněných předmětech nepodal ihned oznámení vůdci lodi, loďaři nebo, příslušnému úřadu.
§ 45.
Pro výlohy za záchranné práce a poskytnutí pomoci, počítaje v ta odměnu za záchranné práce a poskytnutí úspěšné pomocí, přísluší věřiteli, byla-li loď zachráněna, práva lodních věřitelů (§§ 49-53) a bylo-li zachráněno zboží, zástavní právo na ně. Zachráněné předměty mohou býti zadrženy do složení jistoty.
Zástavní žalobu lze podati stran lodi a nákladného a pokud ještě naležené zboží nebylo vydáno, také stran tohoto proti vůdci lodí. Příslušný jest soud, v jehož obvodu došla k záchranným pracím nebo poskytnutí pomocí.
§ 46.
Po vydání zboží nelze uplatňovati zástavního práva na škodu třetího nabyvatele, který nabyl držení zboží, jež bylo zachráněno nebo jemuž byla poskytnuta úspěšná pomoc v dobré víře.
§ 47.
Vůdce lodi nesmí zboží vydati přel uspokojením věřitele nebo složením jistoty, jinak odpovídá věřiteli potud, když by se byl věřitel mohl z tohoto zboží uspokojiti, kdyby nebylo by veslo vydáno.
Nařídil-li loďař, aby zboží bylo vydáno, platí předpisy §u 7, odst. 2-3.
§ 48.
Osobní závazek k zaplacení výloh za záchranné práce a poskytnutí pomocí se ani záchrannými pracemi ani poskytnutím úspěšné pomoci nezakládá.
Ví-li však příjemce zboží při přijatí, že z něho jest zaplatiti výlohy za zachránění a poskytnutí pomoci, vstupují v osobní závazek za tyto výlohy potud, když by, kdyby zboží nebylo bývalo vydáno, mohly býti zapraveny ze zboží. Byly-li zachráněny nebo poskytnuta pomoc ještě jiným předmětům společně s vydaným zbožím, nepřesahuje osobní ručení příjemce částky, která při rozdělení výloh na všechny předměty připadne na vydané zboží.
ODDÍL SEDMÝ.
O lodních věřitelích.
§ 49.
Následující pohledávky požívají práv lodních věřitelů:
1. Veřejné dávky lodní a plavební, zvláště poplatky mostní, plavidlové, průplavní a přístavní;
2. pohledávky lodní posádky pocházející ze služebních smluv;
3. poplatky za lodivoda a výlohy za záchranné práce a poskytnutí pomoci, počítaje v to odměnu za záchranné práce a poskytnutí úspěšné pomocí; příspěvky lodi ke společné havarii, pohledávky z právních jednání, která vůdce lodí uzavřel mimo místa uvedená v §u 15, aby odvrátil nebezpečí hrozící lodi nebo nákladu, i když jest vůdce lodí vlastníkem nebo spoluvlastníkem lodi;
4. pohledávky pro nedodání nebo poškození naloženého zboží a zavazadel, která převzal vůdce lodí nebo osoba, kterou k tomu ustanovil;
5. jiné pohledávky z právních jednání, které vůdce uzavřel ve své hodnosti na základě svého zákonitého oprávnění a nikoliv s odvoláním na plnou moc, jakož i jiné pohledávky pro nesplnění smlouvy uzavřené loďařem nebo splnění neúplně nebo vadné, pokud její provedení náleželo ke služebním povinnostem vůdce lodi; pohledávky ze zavinění některé osoby lodní posádky (§ 3, § 4, č. 3) i když tato osoba jest vlastníkem nebo spoluvlastníkem lodí;
6. pohledávky pojišťoven za zaměstnance, pokud jde o zákonité pojištění.
§ 50.
Lodním věřitelům náleží na loď i s příslušenstvím zástavní právo.
Zástavní právo lze uplatňovati vůči každému třetímu držiteli lodí. Pro provedení zástavního práva platí předpisy exekučního řádu.
§ 51.
Zástavní právo lodních věřitelů se vztahuje mima to na hrubé dopravné oné dopravní jízdy, z níž pohledávka vznikla.
Lodní posádce náleží pro pohledávky uvedené v §u 49 pod č. 2. zástavní právo na dopravné všech dopravních jízd, které spadají pod služební smlouvu, z níž pohledávky vnikly.
Za dopravní jízdu jest pokládati každou cestu, která byla nastoupena buď na základě nové nákladní smlouvy nebo po úplném vyložení nákladu.
Dopravnému ve smyslu tohoto oddílu se rovná jízdné, zaplacené za dopravu osob a při vlečných lodích vlečné.
§ 52.
Zástavní právo lodního věřitele, náleží mu v téže míře pro jistinu, úroky a útraty.
§ 53.
Z pohledávek, uvedených v §u 49, čís. 1-5 mají pohledávky, týkající se dopravní jízdy pozdější přednost před těmi, které se týkají dopravní jízdy dřívější. K pohledávkám týkajícím se poslední dopravní jízdy se počítají také takové, které povstaly po skončení této dopravní jízdy. Pro pohledávky lední posádky uvedené v §u 49, č. 2, určuje se přednostní právo podle poslední dopravní jízdy, která spadá pod služební smlouvu, z níž ony pohledávky vznítily.
§ 54.
Pořadí pohledávek, které se týkají téže dopravní jízdy, nebo které podle předcházejícího paragrafu jest pokládati za pohledávky týkající se téže dopravní jízdy, se určuje číselným pořadím, v jakém jsou tyto pohledávky uvedeny v §u 49.
Z pohledávek uvedených pod č. 1, 2, 4 a 5 mají pohledávky uvedené pod týmž číslem stejné pořadí bez zřetele na dobu, kdy povstaly. Z pohledávek uvedených pod č. 3 má pohledávka vzniklá později přednost před tou, která vznikla dříve; pohledávky, které vznikly současně, mají stejné pořadí. Pohledávky, které vznikly z jednoho a téhož případu nouze, pokládají se za vzniklé současně.
§ 55.
Pohledávky uvedené v §u 49, č. 6, následují za všemi ostatními pohledávkami lodních věřitelů bez zřetele k tornu, kdy vznikly.
§ 56.
Zástavní právo lodního věřitele má přednost před ostatními zástavními právy na loď nebo dopravné pro pohledávky uvedené v §u 49, pod č. 4-6, avšak stran lodi jen potud, jestliže ona zástavní práva nevznikla dříve. Pokud podle toho ostatní zástavní práva na loď mají přednost před pohledávkou některého lodního věřitele, mají zároveň také přednost před pohledávkami jiných lodních věřitelů, které stojí za touto pohledávkou.
Utrpí-li lodní věřitel, jemuž loďař ručí jen lodí a dopravným, újmu na své pohledávce tím, že jeho zástavnímu práva na loď předchází zástavní právo věřitele, který není ladním věřitelem, ručí loďař do výše této újmy osobně.
§ 57.
Zástavní právo lodních věřitelů na dopravné působí potud, pokud dopravné nebylo ještě zaplaceno nebo pokud dopravné jest v rukou vůdce lodi. To platí také tehdy, byla-li pohledávka dopravného postoupena.
Jakmile dopravné loďař přijal, ručí lodním věřitelům, kteří tím byli zcela nebo z části připravení o zástavu, osobně a to každému do výše té částky, jaká na něho připadá při rozdělení přijaté částky podle zákonitého pořadí.
Stejně ručí loďař osobně do výše dopravného obvyklého v místě skládání a v době vyložení zboží, které bylo vyloženo na jeho účet.
Použil-li loďař dopravného k uspokojení jednoho nebo několika věřitelů, jímž na ně náleželo zástavní právo, odpovídá věřitelům, kteří by byli měli přednost jen potud, prokáže-li se, že, je zkrátil vědomě.
§ 58.
Vyšle-li loďař, dověděv se o pohledávce některého lodního věřitele, za níž ručí jen ladí a dopravným, loď na novou cestu, níž to bylo zároveň nutno v zájmu věřitelově, ručí také osobně za pohledávku do výše oné částky, která by byla na věřitele připadla, kdyby cena, kterou loď měla pří nastoupeni cesty, byla bývala rozdělena mezi lodní věřitele podle zákonitého pořadí.
Dokud nebude dokázán opak, jest míti za to, že by věřitel při tomto rozdělení byl úplně uspokojen.
§ 59.
Náhrada za obětování nebo poškození v případech společné havarie se dostává lodním věřitelům místo předmětu, za nějž jest náhrada určena. Totéž platí o odškodnění, které musí zaplatiti za ztrátu nebo poškození lodí nebo že loďař byl připraven o dopravné ztrátou nebo poškozením zboží, ten, kdo škodu bezprávným jednáním zavinil.
Jestliže loďař přijal náhradu nebo odškodnění, ručí lodním věřitelům osobně až do výše přijaté částky týmž způsobem, jako věřitelům cesty, jestliže vybral dopravné (§ 5)
§ 60.
Zástavní práva váznoucí na naloženém zboží pro příspěvky ke společné havarii a výlohy za záchranné práce a poskytnutí pomocí mají přednost před zástavními právy založenými nákladní smlouvou. Z dříve zmíněných zástavních práv má zástavní právo, které vznikne později, přednost před tím, které vznikne dříve; současně vzniklá mají stejné pořadí; pohledávky, které vznikly z téhož případu nouze, jest pokládati za vzniklé současně.
V případech společné havarie a ztráty nebo poškození protiprávnými činy platí obdobně předpisy §u 59.
ODDÍL OSMÝ.
O promlčení.
§ 61.
Uplynutím jednoho roku se promlčují:
1. Veřejné lodní a plavební dávky, zvláště poplatky mostní, plavidlové, průplavní a přístavní;
2. pohledávky lodní posádky, pocházející ze služební smlouvy;
3. poplatky za lodivoda;
4. výlohy za záchranné práce a poskytnutí pomoci, počítaje v to odměnu za záchranné práce a poskytnutí úspěšné pomoci;
5. příspěvky ke společné havarii;
6. pohledávky z jednání, která uzavřel vůdce lodi na základě svého zákonitého oprávnění (§§ 15 a 16) a nikoliv se zřetelem na plnou moc;
7. pohledávky z nesplnění smlouvy nebo z neúplného nebo vadného splněni smlouvy, uzavřené loďařem, pokud provedení smlouvy náleželo ke služebním povinnostem vůdce lodí, jakož i pohledávky vzniklé zaviněním některé osoby lodní posádky (§§ 3, 4 č. 2 a 3, §§ 7 a 40);
8. pohledávky, které vznikly z toho, že nebylo dodáno nebo bylo poškozeno naložené zboží a cestovní zavazadla, která převzal vůdce lodi nebo osoba, kterou k tomu ustanovil.
Pokud jde o pohledávky lodních věřitelů, vztahuje, se promlčení také na osobní nároky, jež jest snad věřitel oprávněn uplatňovati proti loďaři nebo proti některé osobě lodní posádky.
§ 62.
Promlčení začíná koncem roku, v němž se pohledávka stala splatnou.
ODDÍL DEVÁTÝ.
O lodním rejstříku.
§ 63.
Parníky a jiné lodi s vlastním pohonem, jejíchž nosnost činí nejméně 7 tun a ostatní lodi, jejichž nosnost činí nejméně 20 tun, musí býti přihlášeny u příslušného rejstříkového soudu, aby byly zapsány do rejstříku lodí vnitrozemských.
Rejstřík lodí vnitrozemských vedou soudy příslušné vésti obchodní rejstřík.
K zápisu lodi do rejstříku lodí vnitrozemských jest oprávněn rej střikový soud, v jehož obvodu má loď svůj domovský přístav (§ 6).
§ 64.
K přihlášce povinen jest vlastník ladí a je-li několik spoluvlastníků, každý z nich. Při veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti jsou povinni k přihlášce společníci ručící osobně, při právnické osobě, při akciové společností, při společnosti s ručením omezeny m anebo při zapsaném společenstvu jejich zákonní zástupci. Je-li několik povinných, stačí, učiní-li přihlášku jeden z nich.
Přihláška se děje písemně s podpisem žadatele soudně nebo notářsky ověřeným. Zástupce jest povinen vykázati svou zastupovací moc veřejnou listinou nebo soukromou listinou soudně nebo notářsky ověřenou.
§ 65.
K žádostí vlastníka lodi lze do rejstříku lodí vnitrozemských zapsati také loď menší nosností než zmíněné v §u 63 a to každou loď s vlastním pohonem a nosností nejméně 3 tuny a každou loď bez vlastního pohonu, jejíž nosnost činí nejméně 5 tun.
§ 66.
Přihláška k zápisu do rejstříku musí obsahovati:
1. druh, jméno, číslo a jiná označení ladí (způsob stavby a materiál);
2. nosnost a rozměry lodi, způsob stavby a hnací sílu a výkonnost motoru;
3. dobu a místo vystavění lodi;
4. předmět (účel) plavebního podniku;
5. domovský přístav;
6. jméno a příjmení, státní příslušnost, rodiště a bydliště vlastníka lodi nebo spoluvlastníků a v tomto případě také výší podílu každého spoluvlastníka; při obchodních společenstvech stačí uvésti firmu a sídlo společností;
7. právní důvod, na němž se zakládá vlastnictví nebo vlastnické podíly;
8. práva, která si stát vyhradil k lodi zvlášť k zabezpečení svých nároků co do jejího používání;
9. věcná práva váznoucí na lodi, zvláště dobrovolná zástavní práva, služebností a jiná užívací práva, která byla nabyta pro dobu delší jednoho roku, na základě nichž k vykonávání plavby některou osobou nebo osobami, jímž loď nenáleží (§ 2, odst. 1);
10. byla-li loď zapsána již během stavby, doba tohoto zápisu.
Skutečnosti a poměry uváděné v přihlášce jest řádně doložiti.
§ 67.
Lodní rejstřík jest veřejný a každému jest dovoleno v úředních hodinách do něho nahlížeti.
Za poplatek lze žádati opisy zápisů a výpis z nich, který jest na požádání ověřiti.
§ 68.
Všechny zápisy do lodního rejstříku jest pokládati za správné, pokud nebyl dokázán opak.
§ 69.
Každá loď se zapíše do lodního rejstříku pod zvláštním řadovým číslem; o zápisu vydá rejstříkový soud lodní list, který obsahuje plný obsah zápisu.
Zároveň podá rejstříkový soud zprávu o úplném obsahu zápisu plavebnímu úřadu. Plavební úřad spravuje katastr všech vnitrozemských lodí, které jsou zapsány v Československu; do něho zapíše plný obsah všech zápisů lodního rejstříku. Lodní list budiž chován na lodí jako povinná lodní listina.
§ 70.
Přihlášce k zápisu do rejstříku podléhají také změny zapsaných skutečností a právních poměrů, při čemž platí obdobně ustanovení §§ 64, 66 a 69, odst. 2.
Změnu jest ohlásiti k zápisu nejdéle do 6 neděl ode dnes, kdy strana povinná k přihlášce o ní zvěděla. Oznámiti prodej lodi jest povinen nabyvatel. Potřebné změny budou také poznamenány v lodním listu, který jest předložiti soudu při přihlášce.
Uzná-li okresní říční správa a pokud jde o loď, jejíž domovský přístav leží mimo obvod tohoto úřadu, okresní správa politická, v jejímž okrese sleží domovský přístav lodi, že loď není více způsobilá k plavbě a že se více nehodí k opravě, navrhne u rejstříkového soudu, aby loď byla z rejstříku vymazána. Rejstříkový soud zahájí na ochranu zapsaných zástavních a jiných věcných práv vyzývací řízení, které bude upraveno vládním nařízením a po skončení tohoto řízení provede výmaz lodí v rejstříku. Lodní list si vyžádá od vlastníka lodi a učiní jej neupotřebitelným.
Bez dovolení okresní říční správy nebo okresní politické správy nesmí býti loď zapsaná do rejstříku lodi vnitrozemskou ani rozebrána ani zničena.
Výmaz lodi v rejstříku se nedotýká platností zástavních práv, již dříve vzniklých zápisem.
Je-li domovský přístav přeložen do okresu jiného rejstříkového soudu, zašle dosavadní rejstříkový soud pa provedení zápisu lodní list s jedním ověřeným opisem plného obsahu zápisu novému rejstříkovému soudu, aby provedl zápis do rejstříku.
Také o všech změnách zapsaných do rejstříku podá rejstříkový soud ihned zprávu plavebnímu úřadu, aby je zapsal do lodního katastru (§ 69).
§ 71.
a) Rejstříkový soud může osoby, povinné k přihlášce, přiměti k přihlášce pořádkovými tresty.
b) Pro uložení pořádkových trestů platí předpisy obchodního zákona o přihláškách do obchodního rejstříku.
c) Pro opomenutí přihlášek do vnitrozemského rejstříku, uložených osobám, povinným k přihlášce, jest tyto osoby potrestati pořádkovými pokutami podle ustanovení obchodního zákona pro opomenutí přihlášek do obchodního rejstříku.
§ 72.
Loď lze přihlásiti k zápisu do rejstříku jíž ve stavbě, jakmile jest postaven trup lodi a loď trvale označena jménem nebo číslem na viditelném místě, které zůstává zřetelné, i když loď byla vypuštěna z loděnice. Tyto podmínky musí býlí prokázány notářskou listinou. Vlastnictví lodí za stavby může býti prokázáno prohlášením notáře, že osoba, kterou zná jako stavebníka, sama nebo některá určitá třetí osoba se prohlásila jako vlastník. Zápisy lodí za stavby zapisují se do zvláštního oddělení. Loď se při tom určí prohlášením stavebníka a stavitele o rozměrech lodi v této době stavbou jíž ustálených, jakož i o umístění lodí v loděnici.
Zapíše-li se loď do rejstříku jako dohotovená, zástavní a jiná věcná práva, zapsaná do jeho položky, převedou se v dosavadním pořadí.
§ 73.
Zevnější úprava lodního rejstříku, drob zápisů (zápisy, záznamy, poznámky) a podmínky pro ně obdobně knihovnímu právu, jakož i poplatky budou upraveny v mezích tohoto zákona vládním nařízením.
Pokud v tomto nařízení nebude zvláštních ustanovení, podléhá řízení před rejstříkovým soudem ustanovením soudním řízení ve věcech nesporných.
ODDÍL DESÁTÝ
O zástavním právu na loď a exekucí na loď.
§ 74.
Podmínkou pro vznik, zánik, převod nebo omezení smluvního zástavního práva na loď zapsanou do lodního rejstříku jest zápis do lodního rejstříku.
Jen vlastník lodí jest oprávněn zříditi zástavní právo na loď; při tom se chrání původní a pozdější nabyvatel zástavního práva v důvěře v zápis do rejstříku o vlastnictví k zapsané lodi a o zástavním právu, jehož nabyl.
Stran podmínek, za nichž lze odporovati právům získaným třetí osobou v důvěře rejstřík, platí obdobně ustanovení §u 28 knihovního zákona.
Zástavní právo lze zapsati jen pro peněžní pohledávku určenou číselně. Platí-li se z pohledávky úroky, jest zapsati také úrokovou míru.
Má-li býti zapsáno zástavní právo pro pohledávky, které mohou teprve vzniknouti z poskytnutého úvěru nebo z jiného titulu, musí býti udána nejvyšší částka, do níž má býti pohledávka zástavním právem zajištěna.
§ 75.
Žádost o zápis zástavního práva jest podati u rejstříkového soudu. O zápisu zástavního práva k lodí platí obdobně ustanovení knihovního zákona ze dne 25. července 1871, č. 95 ř. z. o zápisu věcných práv do pozemkových knih.
§ 76.
O pořadí zástavních práv zřízených na lodi platí obdobně ustanovení §u 29 knihovního řádu.
O změně pořadí a jejich právních následcích platí obdobně ustanovení občanského práv.
§ 77.
Zástavní právo nabyté pro pohledávku, zajišťuje také dlužné úroky nikoliv však zadržené přes tři léta.
§ 78.
Zástavní právo zřízené na loď lze zastaviti také dále (podzástavní právo) a také k tornu jest třeba zápisu do lodního rejstříku.
§ 79.
Neshoduje-li se obsah rejstříku stran zástavního práva se skutečným právním stavem, lze žádati o zpravení záznamu v rejstříku podle předpisů platných pro zpravení záznamu pozemkových knih.
§ 80.
Zaplatí-li vlastník lodi věřiteli pohledávku, jest oprávněn žádati, aby mu vydal listiny potřebné k výmazu zástavního práva.
§ 81.
Loď lze zastaviti buď celou nebo je-li několik spoluvlastníky lodi, podíl jednotlivého vlastníka lodi.
Pro zastavení jednotlivých podílů platí obdobně ustanovení §§ 74-80.
§ 82.
Pro jednu a tutéž pohledávku lze zatížiti najednou zástavním právem několik lodí.
O výkonu takovéhoto simultánního zástavního práva na loď platí obdobně ustanovení exekučního a konkursního řádu.
§ 83.
Zástavní právo se vztahuje jak na samotnou loď, tak také na její příslušenství. V pochybnosti jest pokládati za příslušenství všechny předměty zapsané v lodním inventáři.
Strojů spojených s lodí nelze pokládati za příslušenství, když se svolením vlastníka lodi bylo do lodního rejstříku poznamenáno, že tyto stroje jsou vlastnictvím jiné osoby. Takováto poznámka pozbývá účinnosti po pěti letech od té doby, kdy byla poznamenána v rejstříku; tato lhůta neběží během doby konkursního a exekučního řízení.
§ 84.
Také na loď, která se staví, lze zříditi zástavní právo, je-li jíž zapsána v lodním rejstříku. Pro zastavení takové lodi platí zásadně to, co platí o zastavení hotové lodi.
Zástavní práva zapisují se zde však jen se souhlasem stavitelovým (loděnice), což jest prokázati listinami soudně nebo notářsky ověřenými.
§ 85.
Zapsaná zástavní práva působí také proti držiteli věcných práv na loď, jichž nabyl v dobré víře, který o zástavním právu nevěděl.
Zástavní práva zřízená smlouvou ještě před zapsáním lodi do lodního rejstříku a zástavní práva, která byla neprávem z. rejstříku vymazána působí proti nabyvateli věcných práv na loď, která jsou zapsána jen tehdy, jestliže o vzniku těchto zástavních práv nebo neplatném jejich výmazu v době nabytí věděl nebo při obyčejné dbalosti věděti musil.
§ 86.
Exekuce na loď a její příslušenství se provádí obdobně exekucí nemovitých věcí, které jsou zapsány do pozemkových knih.
Exekuce na loď nelze povoliti, je-li loď připravena k cestě, ledažeby šlo o pohledávku vzniklou za účelem této cesty.
§ 87.
Týká-li se zástavní právo jen určitého dílu lodí, může věřitel žádati jen o soudní prodej tohoto dílu.
§ 88.
Byla-li loď pojištěna, přechází zástavní právo, je-li loď zničena, na pojištěnou částku.
ODDÍL JEDENÁCTÝ.
Závěrečná ustanovení.
§ 89.
Pro lodi, které jsou určeny jen k plavbě v témž místě nebo mezi dvěma sousedními místy, neplatí pro právní poměr vůdce lodi ustanovení §u 8, odst. 4, a §§ 15-19.
Pro přívozy, pokud se neprovozuji valně plovoucími lodní tato ustanovení neplatí.
§ 90.
Průkaz způsobilosti vůdců lodí (kapitánů a strojníků) pro vnitrozemské lodí bude upraven zvláštním zákonem.
Odůvodnění.
Zcela zvláštní význam přísluší v Československu vnitrozemským vodním cestám.
Po proudu i proti proudu se dopravují po řekách Labi, Vltavě a Dunaji veliká množství zboží. Překladiště v Loubí na Labi vyznačovalo se již ve starém rakouskouherském mocnářství ve srovnání s Terstem tím, že se v Loubí nad Labem překládalo daleko více zboží než v samotném Terstu.
Nesčetné miliony hodnot byly takto dříve dopravovány a jsou dopravovány ještě dnes.
Veliký národohospodářský význam československých vodních cest záleží v tom, že umožňují lacinou hromadnou dopravu.
Vlečný parník na Labi může dopraviti náklad 13 nákladních vlaků a potřebuje mnohem méně pracovních sil a uhlí.
Poměr užitné váhy k mrtvé váze jest u lodi daleko příznivější než u vozu. Zastávky lze zříditi bez potíží.
Nepatrné výlohy s nakládáním a vykládáním jeví se zvláště ve spojení s námořskou plavbou.
Mírová smlouva umožňuje, aby se dopravě osob a zboží jakéhokoliv druhu z oblastí a do oblastí kteréhokoli směru poskytl volný průchod po způsobilých cestách.
V poslední době oživuje opět zcela zvláště lodní doprava po Labi. Miliardy hospodářských hodnot se dopravují jedině vnitrozemskou plavbou.
Aby se usnadnila všeobecná vnitrozemská doprava, žádají naléhavě loďaři, majetnicí loděnic, průmysl, obchod a živností již mnoho let zákona na úpravu soukromoprávních poměrů vnitrozemské plavby spojeného se zřízením lodního rejstříku.
Tento zákon jíž několikráte příslušné zájemnické vrstvy podrobně projednaly a vyhovuje potřebám vůdců lodí po vnitrozemských vodách na Labi.
Společenstvo vůdců lodí v Děčíně nad Labem, jediná organisace vůdců lodí po vnitrozemských vodách v labské oblasti, zakročilo několikráte prostřednictvím svých delegátů u ministerstva obchodu a žádalo, aby tento zákon byl konečně vydán.
V Praze dne 12. prosince 1923.
Wenzel,
Schälzky, Scharnagl, dr. Spina, Heller, Schubert, Füssy, dr. W. Feierfeil, Pittinger, dr. Hanreich, J. Mayer, Simm, Patzel, Knirsch, Stenzl, Bobek, J. Fischer, Windirsch, Zierhut, Kraus, inž. Jung.