Přehled o návštěvě cizinců v Praze za léta od převratu.

Země

1919

1920

1921

1922

1923

Leden až srpen 1924

Celkem

U. S. A

1.246

3.331

3.365

4.302

2.216

2.624

17.084

Anglie

584

1.063

1.722

2.174

1.641

1.884

8.558

Belgie

             

Balkánské státy

1.818

4,493

8.702

5.038

2.738

2.170

22.959

Dánsko

             

Francie

1.910

2.767

2.876

3.401

1.746

1.285

13.935

Holandsko

             

Italie

1.529

1.828

1..663

2.275

1.191

769

9.265

Japonsko

             

S. H. S

1.174

4.913

4.395

3.046

2.418

1.519

17.460

Litva

             

Maďarsko

2.056

2.613

2.516

2.428

1.691

1.408

12.712

Německo

3.576

6.743

9.527

9.450

9.571

10.518

49.385

Norsko

             

Polsko

535

3.589

2.632

2.148

1.669

1.793

12.366

Rakousko

15.870

14.513

12.731

12.977

12.529

9.460

78.080

Rusko

1.492

2.784

2.402

2.850

2.555

1.736

13.819

Ostatní Evropa

1.042

2.171

5.400

6.430

4.037

2.744

21.824

Ostatní země

130

163

353

414

275

244

1.579

Celkem

32.962

50.961

56.284

56.933

44.272

38.604

279.016


 

Výkaz návštěvy hostí v lázních československých za saisonu 1922 a 1923.

Jméno lázní

Návštěva z republiky

Návštěva z ciziny

Návštěva celkem

1922

1923

1922

1923

1922

1923

Bělohrad

1.472

1.289

5

11

1.477

1.300

Bílina

218

52

-

-

218

52

Bohdaneč

1.432

1.424

9

3

1.441

1.427

Číz

508

366

103

81

611

447

Darkov

1.487

1.914

29

29

1.516

1.943

Františkovy Lázně

5.202

6.258

1.796

2.043

6.997

8.301

Gräfenberg

1.225

1.374

111

95

1.836

1.469

Herlany

112

177

16

7

128

185

Jáchymov

1.199

1.727

267

366

1.456

2.093

Jánské Lázně

1.768

2.312

46

51

1.814

2.363

Karlovy Vary

10.516

 

15.588

 

26.104

29.036

Kynžvart

258

247

27

45

285

292

Kysibl - Puchštejn

105

189

3

10

108

199

Letiny

399

285

4

1

403

286

Libverda

471

579

12

9

483

588

Luhačovice

5.578

6.753

130

139

5.708

6.892

Mariánské Lázně

 

7.286

 

7.737

 

15.023

Mšené u Budyně

899

801

4

4

903

805

Píšťany

7.641

7.875

1.365

1.502

9.006

9.377

Poděbrady

3.197

3.858

89

203

3.286

4.061

Rožnov

380

361

10

20

390

381

Sliač

1.286

1.836

285

156

1.571

1.992

Nový Smokovec

866

875

104

130

960

1.005

Starý Smokovec

3.953

4.276

825

674

4.778

4.950

Sklené nad Hronom

708

636

24

11

732

647

Štrbské Pleso

161

553

210

183

371

736

Štubnianské Teplice

729

687

34

50

763

737

Tatranská Lomnice

       

995

1.443

Trenčianské Teplice

2.462

3.741

1.700

2.027

4.162

5.768

Teplice - Šenov

3.522

3.548

480

470

4.002

4.018

Velichovky

878

867

-

-

878

867


 

Přehled o stavu jednotlivých plavebních podniků.

Běžné číslo

Jméno podniku

Lodní park

vlečné parníky

nákladní parníky

přístavní parníky

řetězové parníky

skladní lodi

nákladní čluny

osobní parníky

počet

výkon HP

počet

výkon HP

únosnost tun

počet

výkon HP

počet

výkon HP

počet

únosnost tun

počet

únosnost tun

počet

výkon HP

únosnost osob

1

Čsl. plavební akc.společnost Labská

18

11.960

11

3270

4230

12

1885

7

930

7

-

189

130.011

-

-

-

2

Čsl. akc. plavební společnost Dunajská

9

5.787

4

1120

2000

-

-

-

-

-

-

120

72.000

2

738

1400

3

Čsl. plavební akc. společnost Oderská

10

4.997

-

-

-

2

255

-

-

10

1939

74

33.749

-

-

-

4

Remorkáž na Vltavě a Labi, spol. s r. o.

14

3,378

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

5

Pražská paroplavební společnost

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

23

1404

6980

11

6

Podnikatelství vodních staveb A. Lanna, čsl. podnikatelská akciová spol. v Praze

9

575

-

-

-

-

-

-

-

-

-

119

4.735

1

7,5

6

7

Civ. inženýři stavební Nejedlý, Řehák a spol., podnikatelství vodních a pozemních staveb v Praze

5

377

-

-

-

-

-

-

-

-

-

37

 

-

-

-


 

Běžné číslo

Jméno podniku

Lodní personál

kapitánů

kormidelníků

strojníků

topičů

ostatních

úhrnem

1

Čsl. plavební akc.společnost Labská

46

245

53

92

437

873

2

Čsl. akc. plavební společnost Dunajská

25

143

32

-

340

54

3

Čsl. plavební akc. společnost Oderská

-

-

-

-

-

-

4

Remorkáž na Vltavě a Labi, spol. s r. o.

-

-

-

-

-

-

5

Pražská paroplavební společnost

15

25

14

55

120

8

6

Podnikatelství vodních staveb A. Lanna, čsl. podnikatelská akciová spol. v Praze

-

-

-

-

-

-

7

Civ. inženýři stavební Nejedlý, Řehák a spol., podnikatelství vodních a pozemních staveb v Praze

-

-

-

-

-

-


 

Běžné číslo

Jméno podniku

Obchodní a kancelářský personál

Personál stabilních objektů skladištních aj.

Poznámka

generální ředitelství

odbočka v Hamburku

zastupitel. v Magdegurku

zastupitelství v Drážďanech

expositura v Riese

expositura v Žandavě

stanice Děčín

stanice Ústí nad Labem

expositura Mělník

stanice Holešovice

úhrnem

skladní čluny a pontony

zdvihladla a jeřáby

lodní dílny

přístavní provoz

skladiště

úhrnem

 

1

Čsl. plavební akc.společnost Labská

43

55

15

15

3

2

32

19

1

3

188

10

14

38

55

22

139

 

2

Čsl. akc. plavební společnost Dunajská

-

-

-

-

-

-

-

-

-

98 *)

-

-

-

-

-

-

-

*) 44 u agencií a skladišť

3

Čsl. plavební akc. společnost Oderská

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4

Remorkáž na Vltavě a Labi, spol. s r. o.

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

5

Pražská paroplavební společnost

-

-

-

-

-

-

-

-

-

8

-

-

21

-

-

-

21

 

6

Podnikatelství vodních staveb A. Lanna, čsl. podnikatelská akciová spol. v Praze

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

 

7

Civ. inženýři stavební Nejedlý, Řehák a spol., podnikatelství vodních a pozemních staveb v Praze

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

 

 

Statistický přehled čsl. říčních přístavů a překladišť.

Běžné číslo

 

Jeřáby

Skladiště

Užitková plocha přístavu v ha

počet

únosnost v tunách

počet

rozloha m2

1

Přístav na Smíchově

2

4 a 5

-

-

13,8

2

Překladiště v Praze na Františku

4

po 1,5

-

-

-

3

Přístav v Karlíně

3

2 po 2

-

-

2

     

2 po 5

     

4

Přístav v Holešovicích

6

2 po 1,5

4

2.560

8,5

     

2 po 2,2

     
     

1 po 4

     
     

1 po 5

     

5

Překladiště na Mělníce

1

4

-

-

-

6

Překladiště v Ústí n. L

8

1,5 - 4

-

-

-

7

Starý a nový přístav v Ústí n. L.

   

1

 

9,4

8

Překladiště Krásné Březno

9

2 - 4

-

-

-

9

Přístav Rozbělesy

2

po 3

-

-

9

10

Překladiště Děčín

4

1,1 - 3

3

 

-

11

Překladiště Loubí

21

1,5 - 8

4

2.420

-

12

Přístav v Bratislavě

10

2 - 5

11

 

2,3

13

Přístav v Komárně

1

10

2

 

48,9


 

Přehled dopravy podle jednotlivých čsl. přístavů.

Běžné číslo

Řeka

Přístav

Rok

1922

1923

Vývoz

Dovoz

Průvoz

Vývoz

Dovoz

Průvoz

v tunách

1

Labe a Vltava

Ústí n. L.

243.030

41.288

 

217.514

73.557

 

2

 

Loubí

65.150

70.336

 

71.216

79.263

 

3

 

Mělník

67.080

2.500

 

83.153

8.769

 

4

 

Krásné Březno a Nestomice

35.148

11.944

 

99.409

48.772

 

5

 

Rozbělesy

36.680

1.310

 

55.587

1.414

 

6

 

Děčín

2.296

17.180

 

276

21.276

 

7

 

Lovosice a Roudnice

11.020

7.482

 

17.526

13.234

 

8

 

Holešovice

12.206

-

-

24.662

4.538

 

9

 

Karlín

-

640

-

263

223

-

10

 

Kralupy

654

445

 

2.675

8.155

 

11

 

Ostatní

     

18.002

467

 

12

Dunaj

Bratislava

26.739

28.394

4014.779

22.096 *)

15.947 *)

429.578 *)

13

 

Komárno

47.206

302

 

10.752 *)

192 *)

89.527 *)

14

 

Parkáň

2.639

458

 

1.075 *)

272 *)

 

15

 

Hronská Kamenica

6.778

   

16.465 *)

390 *)

 

 

*) Pouze za 1. pololetí r. 1923.

Z ČSR dovezeno bylo do Terstu

v r. 1922

755.141

a

 

v r. 1923

1,659.637

tun zboží;

z Terstu do ČSR dovezeno bylo

v r. 1922

407.652 a

 
 

v r. 1923

1,525.215

tun zboží.


 

Přehled provozu čsl. plavební akciové společnosti Labské.

Běžné číslo

 

V době od 1. VI. 1922 do 31. XII. 1922

V době od 1. 1. 1923 do 30. VI. 1923

v tunách

1

Dovezeno do ČSR

41.632,13

84.700,18

2

Vyvezeno z ČSR

73.194,29

89.748,49

3

Dopraveno v ČSR

7.278,74

1.984,59

4

Dopraveno v Německu

158.757,01

156.413,48

5

Úhrnem

280.862,17

282.846,69


 

Statistický přehled činnosti Patentního úřadu v roce 1918 - 1923.

I. Přehled došlých spisů.

Předmět

1918 - 1920

1921

1922

1923

Patentové přihlášky

9499

6228

5431

4751

Žádosti o převod patentů rakouských

4074

829

288

-

Žádosti o převod patentů uherských

1360

470

167

-

Odpory

25

47

42

50

Stížnosti

34

53

89

89

Žaloby na uznání práv předchozího uživatele

2

-

-

-

Žaloby na odnětí patentu

-

-

-

2

Žaloby na zrušení patentu

-

4

5

4

Zjišťovací návrhy

1

-

1

4

Návrhy na prohlášení závislosti

-

-

1

1

Zpětvzetí přihlášek

189

667

559

310

Převody

32

190

162

92

Licence

2

1

2

22

Úřední připomínky poplatkového oddělení, týkající se 1. ročního poplatku

1267

1386

1893

2645

   dalších poplatků

5657

6167

5914

4807

   zpětvzetí dle § 114/6 pat. zák.

40

216

462

37

   zániků

20

431

974

2128

Ostatní spisy

14675

15674

13678

12076

Úhrnem

36877

32363

29668

27018


 

II. Hlavní přehled přihlášených, udělených, zaniklých a ještě platných patentů.

(Stav 31. prosince 1923.)

Rok

Přihlášky

Uveřejnění

Pro nezaplacení prvního ročního poplatku neudělené patenty

Udělené patenty

Z Rakouska a Uher převzaté patenty

Zrušené a odvolané patenty

Zaniklé patenty

Patenty platné koncem roku

Převody

o udělení patentů

o převody patentů z

Součet

Rakouska

Uher

 

1918 - 1919

3013

1830

374

5277

154

-

51

809

-

1

859

2

1920

6486

2244

986

9716

929

36

643

2497

-

14

3985

39

1921

6228

829

470

7527

1491

84

1306

1994

2

474

6809

200

1922

5431

288

167

5886

1705

478

1670

730

2

1130

8077

250

1923

4751

-

-

*) 4751

2499

37

2039

461

7

2532

8038

227

Úhrnem

25909

5191

1997

33097

6778

635

5709

6491

11

4151

-

718


 

*) Z přihlašovatelů mělo 48% své bydliště v Českoslov. republice, 18% v Německu, 6% v Rakousku, 6% ve Francii, 5% ve Spoj. státech amerických, 5% v Anglii, 3% ve Švýcarech atd.

III. V roce 1919 - 1923 udělené, resp. z Rakouska a z Uher převzaté patenty, dosud platné, dle jejich trvání.

Platné patenty zbyly

Z těchto nalézá se v

Úhrnem

31./12. z roku

hlav.

příd.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

patenty

roce ochrany

1919

803

56

71

57

75

77

88

111

110

58

59

50

48

23

14

6

2

859

1920

3671

314

522

254

221

241

315

353

462

444

329

243

229

173

108

.64

27

3985

1921

6237

572

845

787

306

378

380

417

561

667

635

545

393

356

221

175

143

6809

1922

7395

682

1078

1189

619

297

361

369

416

563

658

673

574

437

382

272

189

8077

1923

7482

556

1570

1169

840

428

249

330

300

334

474

527

555

460

342

273

187

8038


 

IV. Přehled majitelů patentů dle jejich sídla.

Sídlo majitele patentu

Uděleno (převzato) v roce

Součet

1919

1920

1921

1922

1923

Republika Československá

217

715

634

434

666

2533

Ostatní Evropa

Belgie

3

14

31

34

29

111

 

Bulharsko

-

1

-

-

-

1

 

Dánsko

9

20

8

12

16

65

 

Francie

6

31

124

119

171

451

 

Finsko

-

-

1

1

1

3

 

Gdansko

-

-

-

-

1

 
 

Holandsko

1

8

13

17

26

65

 

Italie

1

21

15

17

31

85

 

Jugoslavie

2

8

4

1

2

17

 

Lucembursko

1

3

2

-

1

7

 

Maďarsko

8

56

82

5?

83

286

 

Norvéžsko

-

6

15

7

7

35

 

Německo

329

1473

1410

954

805

4971

 

Polsko

2

29

22

7

5

65

 

Rakousko

230

586

444

269

267

1796

 

Rumunsko

2

1

-

1

-

4

 

Rusko

-

-

 

-

1

2

 

Švédsko

6

26

59

59

69

219

 

Švýcary

11

86

139

98

71

405

 

Španělsko

-

-

2

-

1

3

 

Velká Britanie

2

12

78

113

162

367

Spojené státy americké

30

44

215

162

206

667

Kanada

-

-

-

3

8

11

Afrika

-

-

1

-

3

4

Asie

-

-

-

1

1

2

Australie

-

-

-

2

-

2

Úhrnem

860

3140

3300

2400

2500

12200


 

Podle shora uvedeného přehledu (1923) mělo 21% majitelů patentů svá bydliště v republice Československé a 79% v jiných zemích. Z těchto připadá na Německo 32%, Rakousko 11%, Spojené státy americké 8%, Francie 7%, Velká Britanie 6%, Maďarsko 3%, Švýcary 3%, Švédsko 3%, Italie 1%, Belgie 1% atd.

Statistický přehled dovozu a vývozu.

Rok

Dovoz

Vývoz

Vývoz je větší než dovoz o

Dovoz je větší než vývoz o

kusů

q

hodnota v Kč

kusů

q

hodnota v Kč

kusů

q

hodnota v Kč

kusů

q

hodnota v Kč

1920

225.802

39,101.560

23.384,411.785

2,646.868

69,022.209

27.569,414.586

2,391.066

29,920.649

4.185,002.801

-

-

-

1921

337.984

39,911.743

22.433,293.319

4,305.122

97,427.354

27.311,585.557

3,967.138

57,515.611

4.878,292.238

-

-

-

1922

788.794

31,942.150

12.695,515.701

4,119.526

94,902.625

18.086,348.590

3,330.732

62,960.475

5.390,832.880

-

-

-

1923

812.729

41,914.808

10.134,614.988

4,748.515

113,097.725

12.518,610.927

3,935.776

71,182.917

2.383,995.9391

-

-

-

leden 1924

61.981

2,477.621

809,787.918

405.894

7,293.227

800,273.845

343.913

4,815.606

-

-

-

9,514.073

leden a únor 1924

150.58

5,793.288

2.055,307.087

1,042.087

16,866.988

2.054,4411.775

891.519

11,073.700

-

-

-

860.312

leden až březen 1924

238.535

8,952.557

3.179,496.577

1,576.029

27,641.042

3.396,404.982

1,337.494

18,688.485

216,908.405

-

-

-

leden až duben 1924

315.443

12,578.421

4.453,652.034

2,157.524

38,521.948

4.901,474.956

1 1,842.081

25,943.527

450,822.922

-

-

-

leden až květen 1924

396.020

17,781.249

6.033,196.1841

2,765.366

50,164.225

6.504,639.033

2,369.346

32,382.976

471,442.849

-

-

-

leden až červen 1924

472.512

22,670.443

7.263,321.362

3,264.933

62,177.497

7.831,662.228

2,792.421

39,507.054

568,340.866

-

-

-

leden až červenec 1924

556.890

27,334.141

8.492,848.007

4,072.260

72,608.877

9.143,551.435

3,515.370

45,274.736

650,703.428

-

-

-

leden až srpen 1924

652.905

32,854.401

9.713,788.859

4,800.392

81,862.391

10.254.559.287

4,147.487

49,007.990

540,770.428

-

-

-


 

Ke kap. XVI.

Ministerstvo pošt a telegrafů.

Výkazy z oboru poštovní správy.

Rozpočet kap. XVI. "Ministerstvo pošt a telegrafů" pro rok 1925 liší se od rozpočtu na roli 1924 velmi podstatně, a to již zevní svou úpravou. Kdežto dílčí rozpočet pro rok letošní obsahoval čtyři tituly; byly v rozpočtu na rok příští tituly 2 - 4, kap. XVI., jakož i titul 2. kap. XVI. A shrnuty v titul jediný jako titul 2 pod názvem "Provoz státních podniků: Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové) ". Tato nová formální úprava kap. XVI. jest nutným důsledkem prohlášení československého poštovního, telegrafního a telefonního ústavu včetně provozu automobilového a poštovních úřadů šekových za podnik, spravovaný podle zásad obchodního hospodaření podle zákona z 22. prosince 1922, čís. 404 Sb. z. a n.

Ještě nápadnější změny se jeví, srovnají-li se celkové výdaje a příjmy rozpočtového návrhu kap. XVI. pro rok 1925 s oněmi v rozpočtu na rok letošní. Celková potřeba kap. XVI. a XVI. A, preliminovaná pro rok 1924 částkou 853,292.000 Kč, snižuje se totiž pro rok příští na pouhých 13,147.000 Kč, tj. o 840,145.000 Kč a celková úhrada, preliminovaná na rok letošní částkou 1.089,313.000 Kč, snižuje se pro rok příští na 241,721.000 Kč, tj. o 747,592.000 Kč.

Výdaje, spojené se správou a obstaráváním služeb poštovního a telegrafního ústavu, zatěžují tedy státní rozpočet již jen sumou velmi nepatrnou, kterou vyjádřeny jsou výhradně jen výdaje ústřední správy tohoto ústavu. Naproti tonu výdaje, spojené s vlastním provozem Čsl. pošty, státní rozpočet vůbec nezatěžují, poněvadž podle § 4 zákona č. 404 Sb. z. a n. z roku 1922 a vládního nařízení čís. 206 z roku 1924 byla Československá pošta do státního rozpočtu zařaděna pouhým saldem. Pozoruhodno jest, že toto saldo není pasivním, ačkoliv poštovní a telegrafní ústav plní dlouhou řadu úkolů, jež vlastně příslušejí státní administrativě, nikoliv státnímu podniku, postavenému na základnu soukromohospodářskou. Výdaje, spojené s provozem poštovního a telegrafního ústavu, již tedy nejen nezatěžují státní rozpočet, nýbrž naopak Čsl. pošta sama přispívá svým vysokým aktivním saldem 241,611.000 Kč vydatnou měrou k ulehčení daňového břemene; tímto velkým přebytkem zaujímá Československá pošta mezi státními podniky místo druhé; řadíc se co do výše přebytku hned za tabákovou režii.

Ovšem uvedený přebytek 241,611.000 Kč jest, jak uvedeno ve vysvětlivkách v příloze kap. XVI., toliko hrubým výnosem. Z důvodů technických nebylo totiž možno rozpočet Čsl. pošty plně přizpůsobiti nové její hospodářské struktuře, protože byla za podnik prohlášena teprve vládním nařízením, vydaným dne 3. října 1924. Proto zůstaly ještě některé položky výdajové zařazeny ve hlavním státním rozpočtu, tzv. rozpočtu administrativním, ačkoliv v roce 1925 podle právě uvedeného vládního nařízení o úpravě hospodaření ve státních podnicích mají zatěžovati státní podniky.

U Československé pošty jsou to zejména výdaje na pensijní a zaopatřovací požitky zaměstnanců Čsl. pošty, které jsou také ještě pro roky 1925 preliminovány ve výdajích kap. 8. státního rozpočtu, ve skutečnosti však budou podle § 5 odstavce 2. vládního nařízení č. 206 z roku 1924, již v roce 1925 účtovány k tíži podniku "Československá pošta".

Aby byl získán správný obraz při posuzování rozpočtového návrhu kap. 16. pro rok 1925 a mohlo býti zjištěno, jakým způsobem výdaje nebo příjmy proti roku 1924 poklesly či vzrostly, jest ovšem nutno srovnávati výdaje a příjmy pro oba roky, sestavené způsobem, jakým byl sděláván rozpočet pro rok 1924.

Celková potřeba kap. 16. pro rok 1925, srovnána s potřebou preliminovanou na rok 1924, snižuje se z 853,292.770 Kč na 809,295.823 Kč, tj. o 43,996.947 Kč, čili o 5,16%.

Snížení to jest poměrně velmi značné, uváží-li se, že poštovní a telegrafní ústav jest v ustavičném rozvoji, který si neustále vynucují nové technické vynálezy a pokroky. Jak známo, vybudován byl po převratu na velmi širokém podkladě poštovní provoz automobilový, přibyla velmi významná odvětví služby radiotelegrafní, radiotelefonní, a používá se k přepravě pošty v stále větším rozsahu také letadel. Mimo to se stále zdokonaluje síť telegrafních vedení v dopravě tuzemské i ve styku se státy sousedními, rozšiřuje se velmi intensivně síť telefonních vedení meziměstských, jež v nejdůležitějších tratích se kabelisují, zakládají se a rozšiřují telefonní sítě místní, budují i zdokonalují se telefonní ústředny. A přes to, že takto stále zdokonalovaných poštovních, telegrafních a telefonních zařízení se používá rok od roku hojnější měrou, snižují se podstatně provozovací náklady.

Pokud jde o titul 1. "Ústřední správa", snižuje se celková potřeba pro rok 1925 proti potřebě preliminované na rok 1924, ze 14,002.000 Kč na 13,147.879 Kč, tj. netto o 854.121 Kč, čili o 6,1%. Toto snížení resultuje většinou ze zmenšení nákladů osobních.

Srovnají-li se pak výdaje podniku "Československá pošta", uvedené v příloze kap. 16., s výdaji preliminovanými pro rok 1924 k titulům 2 - 4, kap. 16. a k titulu 2, kap. 16 A, jest zřejmo, že výdaje ty snižují se z 839,290.770 Kč na 796,147.944 Kč, tj. o 43,142.826 Kč, čili o 5,14°%. Uváží-li se dále, že již celková potřeba pro rok 1924 byla proti potřebě roku 1923 snížena o 163,472.000 Kč, činí snížení výdajů poštovní správou preliminovaných jen v posledních dvou letech celkem 207,468.557 Kč, tj. 20 - 45%. Deflační proces učinil tedy v oboru poštovní správy jistě pokrok velmi značný. Pozoruhodno jest, že pronikavé snížení potřeby bylo provedeno nejen u výdajů věcných, nýbrž i osobních.

Celková úhrada pro rok 1925 snižuje se proti úhradě, preliminované na rok 1924, z 1.09,313.000 Kč na 1.037,869.000 Kč, tj. o 51,444.000 Kč, čili 4,72%.

Snížení celkové úhrady jest důsledkem snížení příjmů, rozpočtených v oddílů A podnikového rozpočtu pro poštovní provoz v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku, které proti příjmům, preliminovaným na rok 1924, bylo nutno snížiti z 943,112.000 Kč na 886,174.000 Kč, tj. o 56,938.000 Kč, čili o 6,04%, protože příjem k položce 1. "Pošta" byl pro rok 1924 preliminován příliš optimisticky a skutečný příjem v roce běžném zůstává značně za preliminovanou úhradou.

Naproti tomu příjem k položce 3. "Telefon" stoupá rok od roku pravidelně. Uváží-li se, že tento příjem vzrostl z 23,000.000 Kč v roce 1919 na 114,000.000 Kč v roce 1923 přes to, že právě v tomto roce poplatky meziměstské byly o 20% sníženy, a že poštovní správa vzhledem k stoupající tendenci telefonních příjmů dokonce očekává, že se v roce 1925 dosáhne celkového příjmu z telefonního provozu v částce 160,000.000 Kč, pak ovšem nelze se uzavírati přesvědčení, že peníz, vložený po převratu do zařízení telefonních, byl investován produktivně.

Kdežto úhrada, preliminovaná v oddílu B podnikového rozpočtu ("Poštovní provoz na Podkarpatské Rusi") zůstává téměř nezměněna, zvyšují se příjmy oddílu C (Poštovní úřad šekový) o 800.000 Kč a příjmy, preliminované v oddílu D (Poštovní provoz automobilový) z 25,930.000 Kč na 30,615.000 Kč, tj. o 4,685.000 Kč čili o 15,3%.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP