Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Pošta.

Podle statistiky pošt, telegrafů a telefonů, zpracované za součinnosti ministerstva pošt a telegrafů Státním úřadem statistickým, bylo v roce 1923 v Československé republice 4.558 poštovních služeben. Z toho bylo 3.744 poštovních úřadů a 814 poštoven. Poštovních úřadů erárních bylo 239, třídních 3.501 a zájemnických 4. Jedna poštovní služebna připadala na 31 km² a na 2.986 obyvatel. Počet poštovních schránek činil 28.753, počet soukromých prodejen poštovních cenin 16.317 (viz níže stat. tab. čís. 1 a 2). Počet míst, kam docházeli a kde doručovali přespolní listonoši poštovní zásilky, byl 14.121 (viz stat. tab. čís. 3 a 4).

Délka poštovních spojů na železničních tratích činila 49.117 km a na silnicích 26.115 km. Dopravu zásilek poštovních obstarávalo na železnicích 723 vlakových pošt a 248 úhrnných poštovních doprav, na silnicích 1231 podnikatelů poštovních jízd (viz stat. tab. čís. 5 a 6). Při dopravě pošty na železnicích bylo ujeto 36,646.653 km a při dopravě pošty na silnicích urazilo se jízdami a pochůzkami 17,036.568 km (viz stat. tab. čís. 7).

V dopravě letecké pošty snažila se poštovní správa, aby rozšířila dosavadní styk s cizinou. Tak prodloužením linie Franco-rumunské společnosti Paříž - Bucarest do Cařihradu zrychlila se doprava listovních zásilek, určených do Turecka, o 1 den. Kombinované služby letecké a železniční využito bylo pro dopravu zásilek, určených do Anglie, Oranu, Maroka, Dánska, Švédska, Norska, Lotyšska, Litvy, Ruska, Severní Persie, Číny a Japonska s použitím leteckých linií Paříž - Londýn, Toulouse - Casablanca, Toulouse - Oran, Hamburk - Kodaň, Kralovec - Moskva a Kralovec - Helsingfors, dále do Mezopotamie a Západní Persie s použitím letecké linie Kahýra - Bagdad. Letecké linie Praha - Paříž lze použíti také k dopravě zásilek, určených do jiných zámořských zemí, za účelem další dopravy z Paříže k francouzským přístavům, z nichž vyjíždějí neb v nichž se zastavují poštovní parníky dopravních společností zaoceánských. Očekává se, že příštím rokem bude konečně otevřena také letecká linie Londýn - Praha. Vnitrozemská letecká trať poštovní Praha - Bratislava byla prodloužena do Košic a zamýšlí se ji v příštím roce prodloužiti až do Užhorodu.

Nečítajíc dopravu průvozní (z ciziny do ciziny), bylo v roce 1923 dopraveno okrouhle 1.058 milionů zásilek (v roce 1922 ... 1.013 mil.), a to 718 milionů zásilek listovních, 303 mil. zásilek novinových (vyplacených novinovými známkami), 27 mil. cenných psaní (krabic) a balíků a 10 mil. vplacených poštovních poukázek. Z úhrnného počtu dopravených zásilek připadlo na vnitrozemskou službu 936 mil. a na styk s cizinou 122 mil. Připadalo tudíž na jednoho obyvatele v republice Československé 528 zásilek listovních, 2 zásilky baníkové a 0,76 vplacených poštovních poukázek.

Cena dopravených zásilek činila u cenných psaní (krabic) 6461 miliard Kč, u balíků s udanou cenou 16 miliard Kč a u vplacených poštovních poukázek 2785 miliard Kč, celkem 25216 miliard Kč.

Pokud běží o rozsah našich poštovních styků s cizinou, jsme až na nepatrné výjimky na výši doby předválečné.

Zásilky listovní zasíláme v přímých závěrech do celého světa, poštovní balíčky do 5 až 10 kg do všech zemí Světového poštovního spolku a balíkové zásilky do 20 kg váhy téměř do všech evropských zemí a Spojených států amerických.

Poštovní poukázkový styk je zaveden s těmito zeměmi: Francie, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko, Španělsko, Dánsko, Island, Norsko, Švédsko, Lotyšsko, Rakousko, Italie, Estonsko, Německo, Finsko, Velká Britanie, Spojené státy americké a Kanada. Dobírkový styk (listovní a balíkový) jest zaveden s Francií, Belgií, Dánskem, Islandem, Lotyšskem, Nizozemím, Norskem, Švédskem, Švýcarskem a Německem. Mimo to balíkový dobírkový styk s Rakouskem. Výměna cenných psaní jest zavedena ve styku téměř se všemi evropskými zeměmi, mimo to s Německem a Gdanskem též výměna cenných krabic.

V řízení šekovém bylo poštovními úřady v roce 1923 přijato 40,064.263 vkladů v částce 31.589,969.325 Kč (v roce 1922 ...34,351.454 vkladů částce 33.886,560.008 Kč) a provedeno 11,980.520 výplat v částce 17.696,638.565 Kč (v roce 1922 ... 11,069.538 výplat v částce 16.861,604.981 Kč).

Na poli tarifní politiky snaží se poštovní správa, jsouc si dobře vědoma svých úkolů národohospodářských, kulturních i sociálních, postupně snižovati sazby. Nebylo-li již v předloženém rozpočtovém návrhu kalkulováno se zamýšleným snížením poštovních poplatků, jest toho příčinou jen okolnost, že poštovní správa po prohlášení Československé pošty za státní podnik, což se stalo teprve vládním nařízením z 25. září 1924, čís. 206 Sb. z. a n., vydaným dne 3. října 1924, nenabyla ještě správné představy o skutečném zisku tohoto podniku.

Telegraf.

Délka telegrafních tratí v republice Československé činila koncem roku 1923 20.853,7 km (z toho 1423 km podzemních) a délka telegrafních vedení 127.258,8 km (z toho 2.204.8 km podzemních); v majetku státní telegrafní správy bylo 17.677,3 km tratí a 73.010,8 km vedení, zbytek v majetku železnic (viz stat. tab. čís. 8).

Telegrafních přístrojů bylo koncem roku 1923 v provozu celkem 3.152, z toho 2.181 Morseových, 276 klapáků, 218 Hughesových, 15 Baudotových, 2 Siemensovy a 460 telefonních souprav v telegrafních vedeních s telefonním provozem (viz stat. tab. čís. 10). Telegrafních stanic státních bylo 2.347, železničních stanic zprostředkujících dopravu soukromých telegramů 1.369, dohromady 3.716. Připadala by tudíž 1 telegrafní stanice na 37,81 km a 3.663 obyvatel (viz stat. tab. čís. 9). Telegramů bylo v roce 1923 podáno 4,709.872, došlo 5,069.385 a přetelegrafováno bylo 7,563.1.85 telegramů. Na jednoho obyvatele v republice Československé připadlo tudíž 0,346 podaných a 0,372 došlých telegramů.

V roce 1923 bylo nově otevřeno 20 státních telegrafních a 18 železničních telegrafních stanic; mimo to bylo 10 železničních telegrafních stanic veřejné korespondenci uzavřeno, po většině z důvodu, že provoz Morseův byl v nich nahrazen provozem telefonním, jenž čím dále tím více zatlačuje telegrafování na krátké vzdálenosti.

Ve snaze zlevňovati telegrafní dopravu byla ujednána s Rakouskem úmluva o vzájemné dopravě zlevněných listovních telegramů. Toto opatření bylo vřele uvítáno, zejména v obchodních a průmyslových kruzích. O zavedení listovních telegramů do Německa bude telegrafní správa vyjednávati. Pilně se studuje otázka jak zrychliti telegrafní dopravu a jak zkrátiti na nejmenší možnou míru dobu, která uplyne mezi podáním telegramu a jeho doručením. Rozřešení tohoto problému, od něhož si slibujeme i povznesení klesající telegrafní dopravy drátové, považuje československá telegrafní správa za jeden z nejdůležitějších úkolů.

Naproti tomu zařízení radiotelegrafních užívá se pro dopravu telegramů stále intensivněji. Dobudováním moderní přijímací stanice na Bílé Hoře, dokončením stavby největší naší vysílací stanice v Poděbradech (2 stanice alternátorové po 50 KW energie v anténě) a soustředěním veškerého radiotelegrafického vysílání a přijímání v telegrafní ústředně v Praze, které bylo provedeno začátkem září 1924, jest, pokud se týče bude dán podklad k ještě vydatnější exploitaci radiotelegrafie a bude možno co nejvíce těžiti z komerčních možností, které radiotelegrafie skýtá. Síť radiotelegrafních spojů (radiové relace: Praha - Paříž, Praha - Nordhelt, Praha - Stonehaven, Praha - Bern, Praha - Bukurešť) byla začátkem září 1924 rozhojněna o dvouhodinovou radiovou relaci s Moskvou. Tato relace je zatím určena pouze pro tiskové telegramy. Československá telegrafní správa vyjednává však, aby se v ní dopravovaly i telegramy obyčejné a aby byla náležitě rozšířena. Nejbližším programem jest zřízení pravidelné radiové relace Praha - Bělehrad a Praha - Dánsko (Lingby). Jedná se dále se zástupci denního tisku, aby radiotelegrafie a radiotelefonie byla co nejširší měrou dána do služeb tiskového zpravodajství. Některé podstatné kroky v tomto směru byly již učiněny. Tak byla pro ČTK. vybudována síť malých přijímacích stanic v Ústí n. L., v Liberci, v Teplicích - Šanově, v Karlových Varech, Mariánských Lázních, v Brně, Moravské Ostravě, Bratislavě a Košicích. Tyto stanice zachycují novinářské a hospodářské (bursovní) zprávy, které ČTK rozhlašuje z Prahy a dodává ihned místním hospodářským institucím a krajinskému tisku.

Pro příští rok připravuje se další rozšíření radiotelegrafní sítě na území naší republiky dobudováním vysílací stanice v Košicích a v Bratislavě a doplněním sítě stanic přijímacích prozatím v Děčíně, Olomouci, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Zvoleni, Užhorodě, Trenčíně a Žilině.

Velká péče byla věnována také vybudování broadcastingu. Ministerstvo pošt a telegrafů spolupracovalo na vydání zákona o výrobě, prodeji, přechovávání a dovozu z ciziny radiotelegrafních zařízení, vypracovalo osnovu vládního nařízení, kterým se stanoví podmínky, za kterých může si každý zříditi přijímací stanici broadcastingovou. Koncesí na takovéto stanice bylo uděleno již přes 500. Aby zmírněny byly přísné důsledky zákona o telegrafech, dali jsme podnět k rozhodnutí pana presidenta republiky, jímž byla udělena abolice a amnestie radioamatérům, kteří se obávali z určitých důvodů přihlásiti své stanice. Aby pak bylo umožněno každému státi se členem broadcastingu, bylo sníženo předplatné o 60%, tj. na 20 Kč měsíčně.

Telefon.

Telefonních tratí bylo v Československé republice koncem roku 1923 ... 28.147 km (koncem roku 1922 ... 27.502 km), z nichž meziměstských 13.203 km (roku 1922 ... 12.889 km). Telefonních vedení bylo 283.997 km (koncem roku 1922 ... 244.357 km), z nich meziměstských 85.357 km (v roce 1922 ... 76.941 km). Počet účastnických přístrojů v telefonní službě byl 94.438 (v roce 1922 ... 84.330). Koncem roku 1923 bylo místních sítí 1.039 (1922 ... 977), 1440 telefonních ústředen (1922 ... 1348), 92.139 účastnických stanic (1922 ... 85.717), 1933 veřejných hovoren (1922 ... 1749) a 9168 soukromých stanic (1922 ... 8303). Na jednu veřejnou hovornu připadlo v roce 1923 ... 7042 obyvatelů (v roce 1922 ... 7782 obyvatelů), na 10.000 obyvatelů připadá 68 účastnických stanic (v roce 1922 ... 63) - viz stat. tab. č. 12 a 13.

Počet místních hovorů činil 179,393.490 v roce 1922 ... 169,014.238), meziměstských hovorů placených bylo 9,252.500 (v roce 1922 ... 7,567.759) a telefonicky zprostředkovaných telegramů 1,051.206. Telefonní korespondence meziměstská vzrostla proti předcházejícímu roku přibližně o 20%. Přírůstek na hovorném činí za dobu od 1. ledna do konce srpna 3924 se zřetelem k téže době v roce 1923 asi 17%; poměrně menší finanční efekt má do jisté míry příčinu ještě ve slevě poplatků, provedenou v roce 1923.

Telefonní provoz byl zlepšen jak úpravou, rozšířením a kabelisací místních telefonních sítí, tak i účelným vybudováním meziměstského styku uvnitř státu i ve styku mezinárodním, a to výstavbou nových kmenových meziměstských vedení, zejména vedení přímých pro styk mezi význačnými opěrnými středisky dopravními, jakož i zřízením dalších vedení sdružených.

Z význačnějších ústředen, které byly rozšířeny, dlužno jmenovati hlavně Brno, Olomouc, Pardubice, České Budějovice, Karlovy Vary, Plzeň a Cheb. Rekonstruovány, případně i kabelisovány byly místní sítě v Plzni, Podmoklech, v České Třebové, v Žatci; Příbrami, Litoměřicích, Hradci Králové, Německém Brodě, Trutnově, Pardubicích, Brně, Olomouci, Přerově, Moravské Ostravě, Opavě, Košicích a Užhorodě.

Pražská ústředna se rozšiřuje, takže její kapacita bude koncem letošního roku zvýšena z 12.000 na 13.500 svírek. Zároveň se pracuje na přeměně dosavadního systému manuelního u pražské ústředny na systém automatický s kapacitou 20.000 přípojek. Práce s tím spojené, jakož i výstavba dvou nových automatických ústředen na Král. Vinohradech a na Smíchově (každá s kapacitou 6000 přípojek) pokročily již tak daleka, že během příštího roku bude v pražské síti zaveden provoz automatický. Zároveň se provádí kabelisace pražské sítě, která umožní rychlejší zařizování účastnických přípojek. Pokračuje se též ve výstavbě meziměstské telefonní ústředny na Žižkově na kapacitu 400 meziměstských vedení.

Při budování meziměstských vedení brala československá telefonní správa v prvé řadě zřetel k doplnění sítě v tratích, které byly hovory přetíženy a na kterých bylo obtížno odbavovati telefonní styk. V Čechách byla zlepšena telefonní doprava ve styku s lázeňskými a průmyslovými městy, a to jak ve vnitřním území, tak i ve styku s cizinou. Na Moravě a ve Slezsku byl zlepšen telefonní styk se Slovenskem. Na Slovensku se ukončují stavby nových meziměstských vedení, určených ke přímému spojení jednak Bratislavy se Zvolení a Košicemi, jednak Košic s význačnými místy Podkarpatské Rusi.

Ministerstvem pošt bylo přihlíženo dále k vybudování telefonu v horských krajích a podporovány byly v tom ohledu značně snahy turistických kruhů, zejména pokud běželo o zřízení telefonu v turistických chatách.

V oboru mezinárodního telefonního styku dlužno poukázati na rozšíření telefonního styku naší republiky s Německem, Rakouskem a Polskem. Zlepšení telefonního styku s Terstem bude docíleno zřízením nového telefonního vedení Praha - Terst, jež je na našem území dohotoveno a má býti odevzdána provozu ještě v tomto roce. Nově byly zavedeny telefonní relace Praha - Bělehrad, Bratislava - Bělehrad, Praha - Kodaň a Praha - Gdansko. S polskou telegrafní správou bylo sjednáno zřízení telefonních vedení Praha - Moravská Ostrava - Varšava. S maďarskou a jugoslávskou telegrafní správou bylo zahájeno jednání o zprostředkování telefonního styku Československo - Záhřeb přes Budapešť. Zavedení telefonního styku s Francií, Belgií a Holandskem, případně rozšíření telefonního styku s Italií (zejména zavedením relace Praha - Milán) bude předmětem zvláštního vyjednávání s příslušnými cizími telegrafními správami v nejbližší době. Otázka mezinárodních telefonních spojů se projednává Mezinárodním poradním výborem pro telefonii na větší vzdálenosti, v němž je také naše telegrafní správa zastoupena svými delegáty. Zlepšením technických zařízení (zejména položením mezinárodních vedení do podzemního kabelu a použitím sesilovačů) jakož i účelnou jednotnou organisací telefonní služby výkonné má býti zajištěno rychlé a spolehlivé zprostředkování telefonní korespondence i v relacích vzdálenějších, v nichž dosud hlavně z technických důvodů nebyl telefonní styk možný.

V oboru legislativním dohotovila československá telefonní správa novou úpravu telefonního řádu, který tvoří právní základ poměru státní telefonní správy k účastníkům a obecenstvu telefonu používajícímu.

Poštovní provoz automobilový.

Automobilovou dopravu provozuje Československá poštovní správa na 117 poštovních automobilových tratích v celkové délce 2.581,4 km. Počet vozidel činí 357, z nich 214 autobusů, 91 nákladních a 52 vlečných vozů. V roce 1923 bylo ujeto celkem 3,845.731,7 km (v roce 1922 ... 3,188.618 km). Počet osob dopravených vzrostl z 2,771.511 v roce 1922 na 3,145.564 v roce 1923. Počet dopravených zavazadel vzrostl ze 148.466 na 152.257, počet dopravených poštovních balíků činil v roce 1923 ... 244.360. V roce 1922 bylo dopraveno nákladů v tunách 188.6156, v roce 1923 již 245.933,8.

V roce 1923 bylo zřízeno celkem 13 nových poštovních automobilových tratí v délce 286,2 km. V mezidobí od projednávání státního rozpočtu pro rok 1924 byly zřízeny tyto nové poštovní automobilové tratě: Hradec Králové - Černilov, Sedlčany - Krásná Hora u Sedlčan, Benešov - Netvořice - Jablonná, Soběslav - Kamenice n. L. - Počátky - Žirovnice, Chrudim - Seč, Votice - Mladá Vožice, Golčův Jeníkov - Chotěboř, Holešov - Frýštát u Holešova - Zlín, Hodkovice - Český Dub, Vrchlabí - Špindlerův Mlýn, Plzeň - Planá, Plzeň - Manětín a Sušice - Kašperské Hory.

Dnem 1. září 1924 byla zavedena na všech poštovních autotratích doprava kusového nákladu za sazby levnější, než jest doprava balíků v poštovním styku.

Poštovní úřad šekový.

Československý poštovní šekový ústav vykazuje od svého založení stálý vzestup své činnosti. Jsa ve značné míře výrazem hospodářské činnosti ve státě, sleduje její vývojovou linii, která znamená u našich hospodářských poměrů přechod od poválečného chaosu k postupné konsolidaci. Jako platební orgán státu a hospodařících jeho objektů, uskutečňující největší část plateb bez použití hotových peněz, stal se tím nejen důležitou složkou soukromohospodářského procesu, nýbrž i nezbytným spolučinitelem oběhu peněz a jeho ekonomického uspořádání. Jest tudíž největším zájmem veřejného hospodářství, aby šekové řízení poštovní došlo největšího rozšíření. Posavadní vývoj ústavu také potvrzuje očekávání, že šekový úřad uplatní se ve svém poslání ještě účinněji. Platí to i o ostatních oborech jeho činnosti, které, směřujíce k zužitkování jeho hotov ostí podle zákona, jsou současně prostředkem plnění úkolů hospodářsky významných, ať se jedná o spoluúčast poštovního šekového úřadu na emisích státních, kterýchžto akcí jest podporou obchod veřejnými dluhopisy, provozovaný i na vlastní účet i na účet interesentů ústavu, nebo o ostatní úvěrovou činnost, jakou jest eskont směneční, lombard cenných papírů nebo přímé uložení peněz u peněžních ústavů.

Rozvoj ústavu se nám nejlépe dokumentuje ze statistických dat o šekovém řízení. Tohoto řízení používá koncem října 1924 již 80.234 účastníků. Proti roku 1923, který končil stavem 73.295 účastníků, jeví se tudíž přírůstek 6939 majitelů účtů jen za 10 měsíců tohoto roku. Současně vzrůstá ovšem počet transakcí provedených na účtech, jako jsou vklady, výplaty, přípisy a odpisy, jichž počet se zvyšuje nejen důsledkem přírůstku nových účastníků, nýbrž i větší intensitou v používání šekového řízení v souvislosti se zvýšenou hospodářskou činností. Dosáhl-li počet těchto transakcí za rok 1923 již 61,515.865, vykazuje letošní rok do konce října číslice 58,260.535, z čehož jest zřejmo, že loňská číslice daleko bude překročena. Celkový peněžitý obrat v šekovém řízení jeví přes tento značný vývoj ústavu již od roku 1922 tendenci opačnou. Postupné snižování oběhu peněz, přizpůsobujícího se soustavě hospodářských čísel a vzestupu koruny, jeví i tu své důsledky. Obrat dosáhnuvší za rok 1921 své maximální výše obnosem Kč 162.546,202.583,89, klesá v roce 1922 na 153.713,278.724,63 Kč a v roce 1923 na 145.181,998.527,41 a činí do konce října tohoto roku 132.967 milionů. Pohledávka majitelů účtů, zůstavší po tři léta téměř stabilní (1921 - 2.399,461.563,42, 1922 - 2.343,499.830,61, 1923 - 2.354,830.345,12), klesá letošního roku a bude koncertu roku 1924 patrně nižší vůči letům předchozím vzhledem k tísnivé situaci peněžního trhu, která donucuje účastníky zmenšiti aktivní salda na účtech na míru, odpovídající nejnutnější hospodářské potřebě.

Z ostatní činnosti šekového úřadu výše již zmíněného jsou pozoruhodna zvláště data o rozsahu obratu činnosti ústavu ve státních a jiných veřejných dluhopisech, jichž šekový úřad spravuje koncem roku 1923 na vlastní účet za nom. Kč 1.544,056.721,55 a na cizí účet za nom. Kč 1.220,355.845,94. Správa na cizí účet zahrnuje v sobě zvláště správu veřejných deposit (kaucí státních úřadů, deposit soudních a sirotčích úřadů atd.). Zmíniti se dlužno také o činnosti ústavu jako prostředníka úvěru cestou směnečního eskontu, který přes to, že úvěr na směnce založený nedospěl ještě forem a obsahu směnečného úvěru doby předválečné (obchodní směnka), dosáhl částky Kč 911,326.447,69 s počtem 21.939 eskontovaných směnek.

Ústav vykazuje činnost mnohotvárnou, zvláště po stránce jeho funkce jako veřejno-správního orgánu státu. Uvádíme z ní ještě pouze působnost ústavu jako náhradové banky pro pozemkovou reformu, jež zahájila již své působení v zájmu rychlého postupu pozemkové reformy a na prospěch hospodářsky slabých nabyvatelů půdy.

Přes značný vzestup agendy ústavu ve všech oborech činnosti zůstává počet personálu šekového úřadu dík systematické organisaci služby a zvýšené výkonnosti personálu v posledních létech téměř nezměněn. Činí koncem roku 1921 celkem 1965, koncem roku 1922 - 1962, v roce 1923 - 1972 osoby a koncem října 1924 2002 sil.

Hospodárná činnost ústavu vykazuje, ačkoliv zařízení jeho náležejí k nejlevnějším ze všech zařízení státních, velmi příznivé výsledky. Ústav založil z výtěžku své činnosti reservní fond, který dosáhl koncem roku 1923 již zákonem předepsané výše 5% vkladů na konci roku v celkovém obnose Kč 117,741.517,25, tak že přebytek mohl již koncem roku 1922 částečně a za rok 1923 až na částku Kč 566.525,72, jež připadla ještě reservnímu fondu, cele tvořiti příjem správy poštovní, která svými poštovními úřady obstarává bezplatně agendu poštovního šekového úřadu. Přebytky tohoto úřadu, odvedené poštovní správě v náhradu za tyto bezplatné úkony, činí do konce r. 1923 celkem 131,315.029,19 Kč.

O hospodaření poštovního šekového úřadu a jeho výsledcích podrobněji nás informuje připojená rozvaha a účet ztráty a zisku k 31. prosinci 1923.

Rozvaha k 31. prosinci 1923.

Aktiva.