Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Ke kapitole XVII.

Ministerstvo železnic.

Výkazy z oboru železniční správy.

Státní správa železniční, připravujíc reformu, k níž základ byl dán zákonem ze dne 18. prosince 1922, čís. 404 Sb. z. a n., podle jehož intencí i československé státní dráhy spadají pod pojem státního podniku, jenž má býti spravován podle zásad obchodního hospodaření, přikročila k sestavení nového systému účetního, použivši zásad účetnictví podvojného, přizpůsobených však speciálním potřebám železničního resortu. Tento účetní systém byl zaveden s platností od 1. ledna 1924 u nově zřízeného ředitelství státních drah Praha - Sever a osvědčil se do té míry, že na podkladě získaných poznatků bylo možno přikročiti k sestavení rozpočtového návrhu ministerstva železnic na rok 1925 dle jeho zásad a zároveň k všeobecnému jeho zavedení u všech ostatních ředitelstev státních drah. Tím bylo předem již připraveno uskutečnění zásad prováděcího nařízení k citovanému zákonu, jež bylo publikováno dne 3. října 1924, pod čís. 206 Sb. z. a n., ze dne 25. září 1924.

V dílčím rozpočtu ministerstva železnic pro rok 1925 zobrazuje se tudíž poprvé předvídatelný hospodářský výsledek státních drah na podkladě nového účetního systému.

Provésti důsledně zásady hospodářské správy až po sestavení rozvahy (bilance), brání ještě nedostatek určitých předpokladů, především ta okolnost, že nebyla dosud stan novena výše základního kapitálu, ježto nebylo dosud skončeno evaluační řízení u reparační komise a dále, že nebyly přesně rozvedeny výdaje provozní a investiční a konečně, že dosud nebyla rozřešena otázka obnovovacího fondu.

Hlavní soustava rozpočtu, jeho rozčlenění na rozpočet provozní a rozpočet investiční zůstala nezměněna.

Složky vlastního provozu státních drah (titul 3.) jeví se rozpočtově v jednotlivých služebních odvětvích: "ústřední služba ředitelstev" (§ 1.), "Dozor na dráhu a její udržování" (§ 2.), "Staniční, jízdní a vozební služba" (§§ 3., 4., 5.) a "Udržování vozidel" (§ 6.), jichž výdaje a příjmy tvoří vlastní provozní rozpočet státních drah. Pomocné závody (výrobna jízdenek, dílny, elektrárny, plynárny) svými hrubými výtěžky neb schodky se objevují v § 2. titulu 3. "Ostatní příjmy" pol. 6.: "Hrubé výtěžky pomocných závodů pro provoz", případně v § 7. titulu 3.: "Ostatní výdaje provozu", pol. 15.: "Hrubé schodky pomocných závodů pro provoz". Vedlejší účet "Zásobáren" vyrovnává se však na konci každého měsíce tím, že příjmy neuhrazená částka výdajů rozvrhne se na jednotlivá služební odvětví a pomocné závody, v poměru ceny odebraných hmotin.

Výdaje a příjmy Košicko-Bohumínské dráhy, jakož i soukromých (místních) drah, provozovaných státní správou železniční na účet vlastníků, nejsou zařazeny do rozpočtu ministerstva železnic. Hospodářské účiny těchto drah jsou vedeny na zvláštních účtech (kontokorentně). Nicméně státní správa železniční hradí dosud zálohově provozní schodky, správní výlohy, jakož i potřebu pro službu půjčkovou, prioritní a pokud se týče i akciovou, jak místních drah státem zaručených, tak i oněch místních drah, jimž bylo povoleno sečkání náhrad provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby; státní správa železniční hradí rovněž náklady, spojené s převzetím Košicko-Bohumínské železnice podle zákona čís. 690/1920 Sb. z. a n.

Úhrada této potřeby není zařazena do rozpočtu železničního resortu, ministerstvo železnic se však zmocňuje článkem IX. finančního zákona pro rok 1925 k příslušnému výdaji ve formě zálohy z provozních příjmů.

Výše této potřeby rozvedená podle jednotlivých místních drah po případě Košicko-Bohumínské železnice, jest zřejmo z následujících tabulek:

A. Místní dráhy, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby.

Úhrada schodků místních drah zaručených zemí, je dosud opatřována v rámci rozpočtu zemské správní komise.

Výsledky finančních úlev, poskytovaných místním drahám na podkladě zákona čís. 2/1895 ř. z. a zákona čís. 149/1910 ř. z., jsou zařazeny do rozpočtu ministerstva železnic, titul 3. (podnik) a nejsou zvláště vykazovány; zatěžují tedy dosud plně železniční resort.

Zákonem ze dne 21. prosince 1923, čís. 261 Sb. z. a n., o dopravních daních, byla snížena dopravní daň za přepravu zboží z dosavadních 30% (§ 10. zákona ze dne 30. června 1921, čís. 242 Sb. z. a n.) na 15%, a zároveň zrušeno ustanovení citovaného paragrafu, že vláda jest zmocněna podle volného uvážení ponechati železničním správám část přepravní daně do maximální výše jedné poloviny na úhradu výloh, způsobených mimořádnými poměry nebo investicemi. Touto úpravou redukují se napříště příjmy železničního podniku o příslušnou částku přepravní daně. Část přepravní daně, jež dříve mohla býti podle cit. zákona ponechána z rozhodnutí vlády dopravním podnikům, činila v r. 1922 u drah státních a soukromých celkem 403,504.070 Kč, z čehož připadá na stát. dráhy incl. sestátněnou Ústecko-Teplickou dráhu 352,678.000 Kč, na dráhu Buštěhradskou 18,445.000 Kč, na Košicko-Bohumínskou dráhu 18, 829.070 Kč, na ostatní soukromé dráhy 13,552.000 Kč.

Dílčí rozpočet ministerstva železnic pro rok 1925 odchyluje se tudíž v titulu 3. od struktury dílčího rozpočtu téhož ministerstva pro rok 1924 tam, kde toho povaha účetně finanční reformy vyžaduje.

Přímé porovnávání položek předcházejícího rozpočtu pro rok 1924 s obdobnými položkami rozpočtu pro roli 1925, jež jsou značně změněny v důsledku zavádění obchodního účtování, neskýtá proto přesného přehledu.

Organisace železniční správy.

Nejvyšší jednotné řízení, dozor a správa drah vykonává podle §u 1. organisačního statutu ministerstvo železnic jako nejvyšší instance.

Řízení a dohled na službu exekutivní provádí osm ředitelství státních drah se sídlem v Plzni, Praze - Jih, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Bratislavě, Košicích a Praze - Sever.

Vlastní výkonnou službu vykonávají dle její povahy, a to:

1. službu stavební, udržovací a dozorčí, na některých drahách se slabým provozem i službu dopravní, vozební a komerční - 123 odbory pro udržování dráhy a 16 provozních správ;

2. službu vozební - 44 výtopny;

3. službu dílenskou - 13 dílen (mimo 6 dílen návěštních);

4. službu zásobárenskou - 17 zásobáren;

5. službu dopravní a přepravní 2443 stanice.

Sestátňovací akce.

Zákonem ze dne 30. ledna 1920, čís. 78 Sb. z. a n., byla státem vykoupena místní dráha Užhorod - Vajany o celkové stavební délce 25,29 km, v jejímž prodloužení byla státem vybudována trať Vajany - Drahňov, čímž docíleno kratšího spojení mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusí.

Podle téhož zákona vykoupen byl úsek západouherské místní dráhy od zemské hranice moravsko-slovenské do Kút, o délce 6,34 km, čímž umožněno vybudování dvojkolejného spojení z Břeclavy do Děvínské Nové Vsi.

Zákonem ze dne 8. června 1923, čís. 124 Sb. z. a n., byla sestátněna Buštěhradská dráha o celkové délce trati 493,69 km, z čehož 179 km je tratí dvojkolejných. Při sestátnění převzala státní správa 254 lokomotivy (z toho 4 lokomotivy s tendry, jež za války byly odvlečeny, dosud vráceny nebyly), 226 tendrů, 335 vozů osobních a 8327 vozů nákladních a 25 sněhových pluhů. Mimo to získal stát výkupem této dráhy její administrativní budovu v Praze, obytné domy na Smíchově a v Reitzenhainu, pilu na Kladně a mimo to 500 akcií místní dráhy Ostrov - Jáchymov.

Zákonem ze dne 30. června 1922, čís. 234 Sb. z. a n., byla vláda zmocněna, aby vykoupila Ústecko-Teplickou dráhu buď jednostranně dle koncesní listiny, aneb volnou dohodou se společností. Výkup proveden byl vládním nařízením ze dne 7. prosince 1922, čís. 354 Sb. z. a n., s účinkem od 1. ledna 1923, kupní cena ujednána byla dohodou, uzavřenou se společností dne 28. května 1924.

Citovaným zákonem a ujednáním nabyl stát veškerých tratí a jmění této společnosti v celkové délce 250.16 km, z nichž 74.74 km je dvojkolejných, vedle toho 80.82 km vlečných drah s veškerými vozidly v počtu 8986. Z toho 142 lokomotivy a 139 tendrů (z toho 2 lokomotivy s tendry, jež za války byly odvlečeny, nebyly dosud vráceny). Mimo vlastní těleso dráhy nabyl stát výkupem i různé reality.

Místní dráha Počeradce - Vrskmany, spojující trať bývalé Ústecko-Teplické dráhy s československými státními drahami v celkové délce 17.33 km byla sestátněna podle zákona z 30. května 1923, čís. 126 Sb. z. a n. S touto místní dráhou byla převzata též její vozidla, a to 1 lokomotiva s tendrem a 16 vozů (jedna další lokomotiva s tendrem, jež za války byla odvlečena, dosud vrácena nebyla).

Zákonem ze dne 12. ledna 1922, čís. 13 Sb. z. a n., byla sestátněna místní dráha Rakovník - Louny v celkové délce 45 km. Převzaty byly 2 lokomotivy s tendry, třetí lokomotiva, za války oddirigovaná, zůstatek v cizině; dále převzato 60 vozů.

Zákonem ze dne 19. března 1924, č. 71 Sb. z. a n., byla sestátněna v Podkarpatské Rusi místní dráha v údolí Borže, v celkové stavební délce 106.16 km. S touto dráhou převzata též její vozidla, a to 13 lokomotiv a motorových vozů, 29 vozů osobních a služebních a 259 vozů nákladních.

Konečně zákonem ze dne 3. července 1924, čís. 168 Sb. z. a n., byla sestátněna místní dráha Holič - Hodonín v celkové délce 3.5 km, jejížto trať přerušovala dosud souvislé sítě československých státních drah jednak na Moravě, jednak na Slovensku.

Délka tratí sestátněných od roku 1919 do konce září 1924 činí celkem 902 km.

Provozní délky železničních tratí.

K této síti koncem roku 1924 bude přičleněna navě vystavená dráha Krupina - Zvolen o délce 35 km.

Délka průmyslových kolejí koncem roku 1922 byla celkem 1250 km; v roce 1923 mělo celkem 2152 stran smlouvy o vlečkách.

Stav lokomotiv: (včetně lokomotiv Košicko-Bohumínské dráhy a sestátněných drah Ústecko-Teplické a Buštěhradské).

Z toho připadá na dráhu Košicko-Bohumínskou 228 lokomotiv, bývalou Ústecko-Teplickou dráhu 140 lokomotiv, býv. Buštěhradskou železnici 250 lokomotiv a místní dráhu v údolí Borže 13 lokomotiv. Nově vystavených lokomotiv je celkem 475; z těch bylo vzato do stavu:

Počet vozů podle stavu ze dne 1. října 1924:

*) Vozy tyto byly rozhodnutím repartiční komise vídeňské ze dne 31. května 1924, schváleným konferencí velvyslanců v Paříži ze dne 19. června 1924, definitivně přiděleny Československému státu.

Srovnávací tabulka o počtu vozů československých státních drah v létech 1919 - 1923.

*) Diference proti stavu z r. 1922 vznikla tím, že počínajíc rokem 1923, počítány jsou k poštovním vozům pouze vozy značky "F", kdežto ve výkaze pro rok 1919 - 1922 jsou obsaženy i kombinované vozy "Df".

**) Rozdíl ve stavu vozidel ostatních kategorií mezi rokem 1923 a léty předchozími vysvětluje se dosti značným zrušením starých typů vozových.

Poznámka: Data ve srovnávací tabulce vyjadřují stav koncem toho kterého roku. Data za rok 1924 jsou však podle stavu ze dne 1. října 1924.

Data o vozech K. k. St. B. a M. A. V. až do roku 1922 nejsou přesná, jelikož vozy byly společným obozem všech států, vzniklých na území býv. Rakouska, nejsouce ani prozatímně přiděleny, takže byly těmito státy společně používány. Jejich stav se proto stále mění.

Preliminované výdaje a příjmy rozpočtových let 1919 - 1925.

*) Do preliminovaných výdajů nebyly však zařazeny nouzové výpomoci, jež činily v roce 1922 123,172.741 Kč; v roce 1923 750,872.380 Kč.

Přepravní příjmy na r. 1924 byly preliminovány za předpokladů, že podle § 10. zák. ze dne 30. června 1921, čís. 242 Sb. z. a n., bude příslušná částka, přepravní daně jako dříve ponechána resortu železničnímu. V důsledku zákona ze dne 21. prosince 1923, čís. 261 Sb. z. a n., podle kterého dopravní daň byla snížena o 50% a celá připadá státní správě finanční, jeví se výsledky přepravních příjmů menší přibližně o částku, odpovídající takto vzniklému úbytku příjmů.

Snížení číslice výdajů a příjmů proti dřívějším spočívá v tom, že v roce 1925 nevykazují se v důsledku zákona podnikového v sumáři již hrubé příjmy a výdaje železničního podniku, nýbrž přebytek vyplývající ze srovnání očekávaných příjmů a výdajů podnikových.

Finanční hospodářství československých státních drah dle docílených výsledků za léta 1919 - 1924:

1) Včetně účinů Buštěhradské železnice a Ústecko-Teplické dráhy.

2) V této částce není však obsažen výdaj ve výši 316,114.730 Kč, účtovaný na vrub kap. XXIV. ("Poválečná opatření").

3) Obdobně jako v roce 1919 není zde vykázaná částka 821,001.790 Kč účtována na vrub kap. XXIV. ("Poválečná opatření").

4) Nepříznivý výsledek zvýší se o dosud nerealisované výdaje na súročení a umoření ve výši 113,592.250 Kč a 6,000.000 Kč na daně, takže nepříznivý výsledek činí vlastně 225,140.730 Kč.

Přehled přepravních příjmů československých státních drah za léta 1919 - 1924

*) Včetně Buštěhradské železnice a Ústecko-Teplicko dráhy.