Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Výdaje na zemědělské školství

u porovnání s výdaji na jiná zemědělská odvětví.

Výkaz zemědělských škol.

A. Podle vyučovacího jazyka.

B. Podle kategorií škol.

II.

Rostlinná a živočišná produkce.

Již od prvých dob založení Čsl. státu státní správa věnovala velikou péči odčinění škod způsobených válkou domácímu zemědělství, zvýšení sklizní a doplnění prořídlých řad domácího zvířectva. Přirozeně, že v prve řadě mohlo se přihlížeti jen k tomu, aby se co nejvíce vyrobilo a teprve v pozdější době možno bylo se starati více o zlepšení jakosti vyráběného zboží (úkol výzkumnictví, pokusnictví atd.).

Statistika sklizní ukazuje, že od převratu tyto zvelebovací snahy byly korunovány úspěchem.

Z tabulky je vidno neobyčejné zvýšení sklizně všech obilnin, která dosáhla již mírové úrovně.

Prvé úsilí státní správy směřovalo k zvýšení kvantity potravin za účelem větší neodvislosti státu od dovozu chlebovin z ciziny. Nyní se mohlo přikročiti ve větší míře k zlepšení jakosti zemědělských výrobků pro domácí spotřebu (osiva) i pro vývoz. Za tím účelem bylo nutno zejména vybudovati zemědělské pokusnictví a výzkumnictví, jež v českých zemích za dřívějšího režimu bylo státem úplně zanedbáno. O tento obor výroby zemědělské pečovaly druhdy ve větší míře jenom zemský výzkumný ustav na Moravě, vydržovaný péčí země, a po převratu dalece dobudovaný a rozšířený, a soukromé výzkumné ústavy a stanice, kdežto ústavy při zemědělských radách a některých hospodářských školách při nepatrné stát. subvenci jenom živořily.

Výdaje na zeměd. výzkumnictví stoupaly v letech 1921-24 takto:

V tom není zahrnut úvěr na vydržování zemědělského účetnicko-spravovědného ústavu a jeho odboček, jenž jest v podstatě též ústavem výzkumnickým, zabývaje se šetřením soukromo-hospod. poměrů a jich rozborem na zeměd. podnicích všech velikostí i všech výrobních směrů. Povolením těchto částek rozpočtových bylo možno založiti řadu nových výzkumných ústavů, stávající ústavy a stanice zvelebiti a doplniti a zejména, co hlavní jest, opatřiti je při provádění pozemkové reformy příslušnými pokusnými statky. Jsou to zejména výzkumný ústav agropedologický a bioklimatický, výzkumný ústav pro výrobu rostlinnou v Praze, výzkumný ústav pro výr obit živočišnou s příslušnými sekcemi, výzkumný ústav lesnický v Praze, v Brně a v Báňské Bystřici, ústavy pro zkoušení hospodářských strojů, výzkumný ústav bramborářský, výzkumné ústavy zemědělské v Bratislavě a v Košicích, 21 výzkumných zemědělských stanic po většině při zeměd. školách a se statky, namnoze pro jednotlivé obory zemědělské výroby (lnářství, zelinářství atd.), 6 lesnických výzkumných stanic atd. Zmíněnými opatřeními hledí se docíliti zlepšení kvality zemědělských výrobků a udržení jejich zasloužené pověsti za hranicemi (chmel, ječmen, slad, jetel. semínko atd.). K tomu píli směřují i jiná zákonná opatření státní správy. (Povinné značkování chmele, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin, registrace ušlechtilého osiva, obchod semeny jetele červeného atd.)

Těmito všemi opatřeními bylo docíleno zintensivnění rostlinné produkce téměř na výši předválečnou, zejména pokud výroba rostlinná je podkladem hospodářského průmyslu. Naše výroba cukru se přiblížila předválečné době. Roku 1918-19 bylo vyrobeno 6.23 milionů q cukru, r. 1923-24 se výroba přiblížila již 10,000.000 q. Podobný rozmach jest i ve výrobě jiných produktů, jako líh, pivo, slad, škrob atd., třebaže ztráta části zahraničních trhu nepřipustila ještě předválečnou úroveň výroby.

Vývozem zušlechtěných zeměd. výrobku vrací se v podobě cenné valuty do země část nákladu vynaloženého stát. správou na povznesení tuzemského zemědělství. Tak vývoz cukru v posledních letech dostihl 1.86 miliardy Kč, sladu 121.91 milionů Kč, ječmene 218.36 milionů Kč, semen jetelových 5.95 milionů Kč, chmele 146.75 milionů Kč atd.

Následkem válečných rekvisic byl stav hospodářského zvířectva zdecimován, při čemž se nepřihlíželo ani na vynikající chovy zušlechtěného dobytka. Usilovnou péčí stát. správě se podařilo vyrovnati alespoň kvantitativně zmíněný úbytek dobytka, jak ukázalo před 4 roky provedené sčítání. Od té doby se stav zajisté zlepšil.

Pouze u ovcí jeví se tudíž větší úbytek, avšak chov ovcí nehraje u nás velké úlohy.

Podařilo-li se zlepšiti stav hospodářského zvířectva co do kvantity, nynější opatření stát. správy s příslušnými autonomními orgány a organisacemi směřují k zlepšení chovu domácího zvířectva po stránce kvalitní. Z toho důvodu se věnuje velká pozornost zootechnickému výzkumnictví, jež po ustavení našeho státu bylo nutno úplně od základu budovati. Nyní vedle příslušné sekce moravského zemského výzkumného ústavu byly organisovány tyto státní výzkumné ústavy pro živočišnou produkci:

Ústav pro plemennou biologii, pro biotechnologii živočišnou, pro mlékařství, pro rybářství a hydrobiologii a pro včelařství. Ústav pro včelařství byl již co nejmoderněji vybudován, v ostatních oborech jsou příslušné projekty pře umístění příslušných ústavů v práci. Velká státní akce byla vyvolána za účelem zlepšení lukařství a zejména pastvin, na níž má životní zájem zejména slovenské a podkarpatoruské dobytkářství. Z půdy určené pro pozemkovou reformu bylo pamatováno ve všech zemích na zakládání vzorných pastevních objektů. V akci jest nutno dále pokračovat, aby byl opatřen plný podklad zákonným spatřením pro povznesení chovu domácího zvířectva za účelem neodvislosti od dovozu cizího chovného materiálu i jatečného zvířectva. Z téhož důvodu jest nutno podporovati sdružení chovatelů a organisace odbytu, zušlechtění a zpeněžení zemědělských výrobků (družstevní mlékárny atd.).

III.

Rozvoj a program melioračních prací v republice Československé.

Ačkoliv meliorační ruch na území našeho státu vykazuje v poslední době pozoruhodný vzestup, přece daleko ještě nedosáhl toho rozsahu, který jest pro zintensivnění naší zemědělské výroby a zajištění soběstačnosti v zemědělských produktech žádoucím.

Do celkového rámce prací melioračních zahrnujeme dnes všeobecně především stavby regulační a vodohospodářské za účelem ochrany půdy proti škodlivým účinkům vad povrchových a jejich nepravidelného odtoku ve vodních tocích i s neškodným sváděním vod horských a hrazením bystřin, a dále vlastní plošné meliorace za účelem dosažení nejpříznivějšího fysikálního stavu a vláhy půdní buď odvodněním a provětráním mokrých a těžkých půd anebo umělým prouděním vody pro závlahu a zavodňování. K melioraci pozemků patří i povážení a stínování lehkých písčitých půd za účelem zvýšení vzlínavosti půdní a udržování vláhy. K půdním melioracím plošným dlužno řaditi též úrodnění rašelin, práce rekultivační na pozemcích, zpustošených hlavně dolováním, a kultivační na příliš kamenitých pozemcích horských. Konečně patří do tohoto rámce též zásobení zemědělských obcí vodou užitkovou i pitnou.

Pro podporování těchto prací má ministerstvo zemědělství k disposici jednak meliorační fond, jednak rozpočtovou úvěrní položku pro odvodňování a zavodňování.

Ustanovením čl. II. zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 21 Sb. z. a n. z r. 1920, zajištěn byl československému státnímu melioračnímu fondu pro léta 1919 až 1928 v rozpočtu ministerstva zemědělství ze státních prostředků každoročně určitý peníz, nejvyšší částkou 15,000.000 Kč. Rozpočtová položka pro odvodňování a zavodňování preliminuje se každoročně v rozpočtu ministerstva zemědělství (kap. XVIII. tit. 3., paragraf 3.) a slouží k podporování menších podniků melioračních a podniků, které nemohou býti subvencovány ze státního mel. fondu, částka ta činila v r. 1924 celkem 6,000.000 Kč.

Od počátku r. 1919 až do konce r. 1923 provedla se za příspěvku státního v Čechách meliorační úprava vodních toků na délce 243.3 km. Od r. 1923 jest ve stavbě zejména rozsáhlý regulační podnik ve spojení s údolní meliorací na řece Blanici, přítoku Otavy. Podnik ten týká se úpravy toku v délce 12 km a meliorace plochy 1760 ha s úhrnným nákladem 12 mil. Kč a patří k největším podnikům v oboru melioračních úprav v Čechách v přítomné době prováděným.

Na Moravě provedena v téže době za podpory ministerstva zemědělství meliorační úprava toků v délce 85 km. Největším podnikem z těchto regulací jest úprava řeky Bečvy, nejnebezpečnějšího přítoku řeky Moravy; s povodím 1636 km², jehož největší část se prostírá na západním svahu karpatského hřebenu. K ochraně širokého údolí podél spojené Bečvy v délce 715 km před dravými přívaly velkých vod a k zabránění devastace údolní plochy nánosy štěrkovými a změnami směru toků byly zahájeny za podpory státního melioračního fondu soustavné úpravní práce již v r. 1891, a až do konce r. 1923 bylo povšechně upraveno 90 km, tj. asi 70% celkové délky regulační. Až do převratu bylo vídáno na regulaci Bečvy 14 mil. K a po převratu okrouhle 195 mil. Kč. Úpravní práce na Bečvě společně s pracemi zahrazovacími představují dnes největší podnik v oboru melioračních regulací nejen na Moravě, nýbrž i v československém státě vůbec.

Ve Slezsku provedeny za státní podpory od převratu do konce r. 1923 meliorační úpravy toků na délce 77 km a na Slovensku na délce 23 km.

Zahrazovací práce na bystřinách provedeny v této době na délce 69 km o nákladu 35 mil. Kč.

Největšího rozvoje bylo dosud dosaženo v oboru plošných meliorací, a to hlavně v Čechách a na Moravě. Pod správou úřední a za podpory státní a zemské byla provedena v roce 1919 - 1923 - ponejvíce vodními družstvy - meliorace půdy v Čechách na ploše 9682 ha, na Moravě na ploše 12.557 ha, ve Slezsku na ploše 559 ha, na Slovensku 1582 ha a na Podkarpatské Rusi na ploše 120 ha, celkem tedy meliorace půdy na ploše 24.500 ha. Největším podnikem toho druhu, který se dosud provádí, jest meliorační podnik vodního družstva v Černilově, okres královéhradecký, na rozloze 3500 ha.

Zemědělské vodovody byly po převratu do konce roku 1923 provedeny v Čechách 44 pro 69 obcí. Kromě toho provedeno v téže době rozšíření a rekonstrukce 14 vodovodů nákladem 3,859.591 Kč. Nejvíce vodovodů bylo v Čechách postaveno v okresích severních a v severozápadní části, ponejvíce v oblasti útvaru křídového, v němž se projevuje nedostatek vody nejcitlivěji. Většinou byly zemědělské vodovody stavěny jako samostatné podniky pro jednotlivé obce a teprve poslední dobou jsou ve značnějším počtu prováděny účelnějším způsobem vodovody společné pro několik obcí, tzv. vodovody skupinové. Dosud bylo provedeno nebo jest ve stavbě větších skupinových vodovodů 12, z nichž skupina mohelská v okresu mnichovohradišťském zásobuje 13 obcí a skupina mšenská v okresu mělnickém 15 obcí, ke kterým má se připojiti dalších 14 obcí.

Na Moravě provedeno po převratu 6 zemědělských vodovodů o nákladu 4,080.000 Kč.

Ve Slezsku vybudovány v letech 1919 - 1923 ve 4 obcích vodovody zemědělské o nákladu 6,489.402 Kč, na Slovensku provádějí se stavby vodovodní tč. ve 3 obcích. Také na Podkarpatské Rusi, kde nebylo do převratu zásobení pomocí staveb vodovodních provedeno ani v obcích městských, jest již zahájena činnost za účelem zjednání nápravy.

Vývoj a vzestup melioračního podnikání v našem státě po převratu dosvědčuje nejlépe okolnost, že bylo na státním příspěvku různým druhům melioračních podniků vyplaceno v roce 1919 1,813.767,58 Kč, v roce 1920 5,580.477,18 Kč, v roce 1921 13,403.760,62 Kč, v roce 1922 již 26,032.362,20 Kč a v roce 1923 dokonce 37,255.070,01 Kč, takže od státního převratu byla clo konce roku 1923 vyplacena na těchto podporách ministerstvem zemědělství celková částka 84,085.437,59 Kč.

Pokud jde o program další činnosti ministerstva zemědělství v tomto oboru, budou jak rozsahem, tak i hospodářským významem vedle podniků vodovodních pro zvýšení zemědělské prvovýroby nejdůležitějšími plošné meliorace a s nimi souvislé meliorační úpravy toků.

Z připravovaných podniků úpravních pro nejbližší dobu dlužno uvésti v Čechách regulaci Lužnice v trati od spojení s Nežárkou až po Rožmberský rybník v souvislosti s meliorací a zavodněním údolních luk ve výměře asi 2500 ha, úpravní práce na Sázavě, Tiché Orlici, Dědině, Albě, Třebůvce, Doubravce, Jizeře, Cidlině a Malši. Na Moravě nutno se zmíniti o připravované úpravě Třebůvky, Litavky a Jevišovky. Nejvíce a také největší podniky tohoto druhu čekají na uskutečnění na Slovensku, kde již pro nejbližší dobu jsou připravovány zemědělsky zvláště významné úpravy Myjavy, Nitry, Žitavy, Turce a na východním Slovensku a v souvislosti s nížinným územím Podkarpatské Rusi úprava Latorice a jejích přítoků Laborce, Černé Vody a Uhu.

S velikými úkoly melioračních regulací souvisí nejdůležitější obor melioračních prací, tj. provádění plošných meliorací.

Dle dosavadních výsledků částečného šetření zbývá ještě provésti půdní melioraci na ploše pozemků: