Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Ke kap. XXIII.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Zpráva o státních nemocnicích, léčených ústavech a ozdravovnách.

Při dosažení státní samostatnosti byla v území mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus z ústavů léčebných převzata ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy jedině pražská všeobecná nemocnice, jež jest nemocnicí fondovní ve správě státní. (Přímou správu vede zemská politická správa.)

Celkem tudíž v nynější době pražská všeobecná nemocnice disponuje 1907, resp. 2050 postelemi.

Vedle různých menších adaptací a investic dlužno se hlavně zmíniti o tom, že v pražské všeobecné nemocnici byla dokončena stavba obytného domu pro lékaře a ošetřovatelský personál, staví se nová kuchyně a prádelna. Dále dlužno se zmíniti o rozšíření kliniky Kukulovy. Projektuje se rozšířeni kliniky Šambergrovy, Pelnářovy, Wagnerovy, Kutwirtovy a české gynaekologické kliniky.

Naproti tomu na Slovensku převzal čsl. stát od býv. uherského státu několik státních ústavů léčebných, ježto uherský stát oproti dřívějšímu státu rakouskému sám zřídil a vydržoval řadu státních ústavů léčebných. To platí předně o

1. o státní nemocnici v Žilině, původně oční nemocnici o 114 postelích; přístavbou jednoho patra získáno 26 postelí, dále připojena jako filiálka k této nemocnici dětská nemocnice v Bytčici a 79 postelích, takže nyní státní nemocnice v Žilině disponuje 219 postelemi.

2. Státní klinická nemocnice v Bratislavě. Původně ca 850 postelí, jež byly rozmnoženy jednak rozšířením gynaekologicko-porodnické kliniky, dále zřízením kliniky orthopaedické, přičleněním filiálky Milosrdných Bratří atd., takže nemocnice disponuje té doby ca 1050 postelemi. Staví se 1. patro na infekční pavilon pro kliniku oční (50 lůžek) a započne se co nejdříve se stavbou obytné budovy, čímž budou odstraněny nynější značné obtíže v ubytování personálu.

3. Státní nemocnice a porodnice pro ženské choroby v Košicích spolu s babickou školou, celkem 80 postelí i s ubikacemi pro těhotné ženy. Ústav byl v poslední době účelně adaptován a znovu zařízen.

4. Státní nemocnice v Košicích. Se stavbou započato již za maďarské vlády. Náš stát převzal staveniště a rozestavěné budovy a rozšířil program stavební. Jako provisorium v r. 1919 převzata byla prozatím stará fondovní nemocnice veřejná státem a umístěna v ní oddělení pro choromyslné a ženské venerické choroby. Ostatní oddělení umístěna provisorně v ústavu Komenského, odkud nyní přestěhována do nových budov nemocničních. Tamtéž bylo přestěhováno ženské oddělení venerické a dermatologické. Tamtéž stará budova nemocniční, jež se vhodně adaptuje, je uvolněna nyní jen pro choromyslné.

Při nové nemocnici projektuje se nové oddělení pro choromyslné, ježto budova stará nevyhovuje, dále infekční pavilon (dosavadní jen na 18 postelí) a prosektura.

Již nyní možno počítati na to, že v nové nemocnici jest k disposici ca 600 lůžek vedle 200 lůžek ve staré nemocniční budově.

5. Koncem r. 1919 a počátkem r. 1920 rozšířen byl v dřívějších lázních v Dolním Smokovci Šrobárův státní dětský léčebný ústav původně na 200 lůžek, kterýžto počet později rozmnožen na 250 lůžek. Vzhledem k nynějšímu nepříznivému položení ústavu pomýšlí se na nové vybudování ústavu v hořejších polohách směrem k Tatrám. Vyjednávání jest v proudu.

6. V roce 1920 dále otevřena byla lékařská poradna a ošetřovna pro matky a kojence v Bratislavě jako ústav státní v býv. vile "La Franconi". Ústav disponuje 33 postelemi pro ženy a 10 postelemi pro děti a jest v souvislosti co do provozu s porodnickou klinikou.

7. Ve smyslu zákona z 9. dubna 1920, č. 242 Sb. z. a n., sestátněny byly v roce 1921 obecní nemocnice ve Slezské Ostravě a epidemická nemocnice v Zábřehu n. Odrou a spojeny v jednu státní nemocnicí na Ostravsku. Současně zahájeno jednání a rozšířeny nemocnice ve staveništi v blízkostí nynější epidemické nemocnice v Záhřebu n. Odrou. Zásadně bylo zakoupení místa pro novou nemocnici schváleno.

Dosud je lůžek v obou nemocnicích ca 210, rozšířením přízemního pavilonu v nemocnici v Zábřehu n. Odrou o 1 patro zvýší se počet lůžek o 24.

Mimo to připravuje se rozšíření prosektury, umístěné v Zábřehu n. Odrou a činí se opatření pro zjednání ubikací pro personál.

8. V roce 1921 zřízen byl provisorní státní ústav pro zubní lékařství, o jehož def. umístění se nyní jedná.

K tomu účelu bylo zakoupeno stavební místo na rohu Kateřinské ulice a ulice u Karlova v Praze II.

9. Od 1. ledna 1922 sestátněna byla ve smyslu zákona č. 242/20 okresní veřejná nemocnice na Král. Vinohradech, při níž již v roce 1919 byl zřízen nákladem státním ústav Pasteurův. Nemocnice má nyní 527 postelí (inkl. 145 postelí ústavu Pasteurova). Dokončuje se nový infekční pavilon a jest připraven projekt na rozšíření starého infekčního pavilonu a na nový pavilon pro nemoci kožní a venerické.

Připravuje se zastavovací plán pozemku mezi nemocnicí a hřbitovem, kde jest projektována nová ústřední kotelna a prádelna; mimo to v r. 1922 zřízen byl při této nemocnici státní ústav pro výrobu emanace z radiových solí a oddělení radiotherapeutické o 42 postelích (počet tento zahrnut je v úhrnné číslici 527 lůžek).

Na vybudování def. ústavu jest pamatováno rozpočtově.

10. Od 1. března 1923 sestátněny ve smyslu zákona 242/20 dřívější městská nemocnice v Lučenci na Slovensku a dřívější městská nemocnice v Mukačevě v Podk. Rusi. Nemocnice Lučenecká má nyní 80 postelí, nemocnice mukačevská 270 postelí. Státní správa zatím zřídila při nemocnici v Lučenci pro infekční nemoci Döckerův barák, kdežto při nemocnici mukačevské byl ještě před jejím sestátněním postaven infekční pavilon na 80 postelí nákladem státním. Projektuje se adaptace a rozšíření staré nemocnice v Lučenci a při nemocnici v Mukačevě nový pavilon chirurgický.

Vedle státních ústavů léčebných vykonává státní správa, resp. ministerstvo zdravotnictví vrchní dozor nad veřejnými nemocnicemi na Slovensku a v Podk. Rusi. Provoz těchto nemocnic hradí většinou správa státní vzhledem k tomu, že ve smyslu zákonného článku XXI.: 1898 hradí nemocnicím těmto nedobytné léčebné za příslušníky Slovenska a Podk. Rusi.

Nemocnice tyto byly po státním převratu ve velice žalostném finančním stavu vzhledem k tomu, že ošetřovací sazby jejich byly velice nízké a maďarský stát v poslední době velice liknavě platil léčebné. Řádnou úpravou ošetřovacích sazeb a pronikavou kontrolou hospodářství těchto nemocnic, jakož i odstraněním nespolehlivých živlů ze správy jejich se většinou podařilo postaviti nemocnice tyto na řádnou finanční basi. Pokud jde o nedostatky stavební nemocnic těchto, pečuje ministerstvo, aby nedostatky tyto byly odstraněny, nové investice prováděny, při čemž používá též výnosu zdravotní přirážky. S použitím značné subvence státní byla vybudována obecní nemocnice v Ružomberku, jež však dosud nemohla býti otevřena.

Po konstituování nových žup pečují zvláště některé župy, aby nemocnice župní byly rozšířeny, resp. zmodernisovány.

Také nedostatku obložního prostoru pro choromyslné snaží se ministerstvo odpomoci, a to jednak projektovaným zřízením oddělení pro choromyslné při státní nemocnici v Košicích, jednak pak energickým podporováním snah správ veřej. nemocnic při zřizování, resp. rozšiřování oddělení pro choromyslné při veřej. nemocnicích. To platí zvláště o veřej. nemocnicích v Nitře, Trenčíně, Turč. Sv. Martině a v Šahách.

Konečně zmíniti se dlužno o ošetřovatelských školách české a německé, jež stát náš převzal z doby dřívější, při čemž se uvádí, že česká ošetřovatelská škola prozatím na základě zvláštní úmluvy jest ve správě Červeného Kříže. I na reorganisaci vzdělání ošetřovatelek se pomýšlí a jsou příslušné práce v proudu.

11. Vedle toho v Podkarpatské Rusi v roce 1921 převzal prozatím stát od Červeného Kříže epidemickou nemocnici v Hustu, jež jest zřízena na 40 - 60 postelí.

Zmíniti se dlužno ještě souhrnně o babických školách. V Čechách a na Moravě nejsou babické školy v provozu od r. 1920; v Bratislavě a v Košicích, jak již bylo zmíněno, jsou tyto školy ve spojení s příslušnými státními ústavy; v Podk. Rusi jest babická škola v Užhorodě a jest ve spojení s tamější městskou veřejnou nemocnicí.

V poslední době jedná se pilně o reorganisaci babického vzdělání a příslušný návrh v zásadě již připraven.

Vzhledem k trvalému nedostatku porodních bab, zvláště v chudých krajinách, byly letošního roku v Brně při zemské porodnici prozatím zřízeny 2 kursy, a to český a německý.

Dále jedná se o rozšíření internátu pro posluchačky školy babické v Bratislavě a o rozšíření babické školy v Užhorodě.

Dřívější babické školy v Nitře a v Rimavské Sobotě nejsou prozatím otevřeny.

Zpráva o výsledcích hospodářství státních lázní v letech 1919 - 1924.

Ku připojeným výkazům o příjmech a řádných a mimořádných výdajích státních lázní v letech 1919 - 1924 se připomíná:

Výsledky v roce 1919 - 1920 nemohou sloužiti za řádný podklad pro posouzení hospodářství ve státních lázních, neboť v těchto letech lázně slovenské prodělávají těžkou krisi vydrancováním lázeňských objektů po převratu, kterýžto případ se opakoval za vpádu bolševického.

Teprve koncem roku 1920 mohlo býti přikročeno k řádné reorganisaci celého lázeňského hospodářství a byl v tomto období jakož i v roce 1921 přepracován celý systém účetní a byl též dán řádný základ k administrativnímu vedení všech podniků lázeňských. Byly zavedeny nové jednotné tiskopisy, upraveny slevy v lázních, stanoveny zásady pro vyměřování taxy lázeňské a hudební, stanoveny ceníky pokojové, provedeno pojištění povinného ručení, doplněny a změněny instrukce hro řídící lékaře, řády lázeňské i řády domácí, nařízeno vedení podrobného katastru zřízeneckého, upraveny ceny prádla i jídelní lístky pro personál, vydány předpisy protipožárové, sjednána v zásadě rozdělení pozemkového majetku mezi ministerstvo zemědělství a ministerstvo veřejného zdravotnictví atd.

Byla nutno dále přikročiti k nejnutnějšímu vybavení zpustošených lázní, jakož i k uvedení do provozu těch lázní, které ležely delší dobu ladem a nebyly pro hosty otevřeny.

O vykonaných opatřeních v jednotlivých podnicích lázeňských se připomíná:

Tatranská Lomnice. Byla provedena rekonstrukce ústředního topení v hotelu "Lomnica", "Slovenském domě" i hotelu "Praha", nové zařízení kuchyně a výměna parket v hotelu posléze jmenovaném, rekonstrukce verandy před hotelem "Lomnica", nátěry na hotelu "Praha" a "Lomnica" a pod. Dále byla provedena oprava poškozeného nábytku, jeho doplnění nejnutnějšími předměty, jako? i doplnění prádla, ložních potřeb a kuchyňského i restauračního nářadí. Rovněž v roce 1924 by 1 znovuzřízen vodoléčebný ústav a opraven vodovod. Tyto opravy i doplnění vyžadovaly značného nákladu. V celku lze říci, že po stránce stavební byla Tatranská Lomnice předána Čsl. státu ve stavu poměrně nejvíce zachovalém.

Štrbské Pleso. Tyto lázně pronajaty měl pan V. K. Vyhlas, obchodník v Praze. Stálé stížnosti, které na vedení podniku zdejšímu ministerstvu byly předkládány, nutily státní správu k tomu, aby řečený podnik byl převzat do státní správy, což se stalo koncem r. 1920, když bylo se jmenovaným uzavřeno soudní narovnání za příslušné odstupné. Na štrbském Plesu byl vystavěn nový hotel "Hwiezdoslav", jehož vnitřní zařízení provedly umělecké společnosti "Artěl" v Praze a "Společnost umělého průmyslu" v Bratislavě. Řečený hotel odevzdán byl do provozu v měsíci červenci letošního roku. Dále byla provedena úprava restaurační části starého grandhotelu "Kriváň", jež byla nove zařízena a verandy, oprava kavárny, stavba lednice, oprava koupelen, byla vybudována kůlna pro hasičské přístroje, postavena budova pro garáže, nová plovárna a byly důkladně opraveny vily Marina, Popelka i Turistická útulna, opatřeny lodičky pro jezero a vykonány mnohé práce jiné, z nichž hlavně dlužno se zmíniti o opravě střech všech budov. Taktéž vnitřní zařízení bylo doplněno a opraveno.

Sliač. V těchto lázních bylo nutno se omeziti jen na opravy běžné, neboť jest potřebí vybudovati řečené lázně ze základů dle stanoveného programu. Je přivozeno, že za nynějších poměrů bylo nutno omeziti stavební program na míru nejmenší, tj. na opravu lázeňské budovy, která má býti zároveň s restaurací přeložena na jiné místo, aby nebránila rozšíření lázní a na úpravu lázeňské restaurace.

V lázních sliačských zakoupen byl od bývalé nájemkyně restaurační inventář za okrouhlý obnos 270.000 Kč, dále opraven a doplněn byl nejnutnější nábytek a opatřeno prádla, ložní potřeby a koupací pláště, mimo řadu doplňků v ústavním hospodářství.

Lubochňa. Zde byla dokončena stavba vily započaté již za režimu maďarského a byly důkladně opraveny veškeré hotely, které - zejména hotel Šíp, Havran, Nezabudka a Kolárův dům - byly opatřeny novými střechami, byla provedena renovace fasády na hotelu Bratislava, v němž byl opraven i osobní výtah a rekonstruován vodovod, dále byla opravena veranda v Kolárově domě, zřízen hudební pavilon, opraveny skleníky, provedena rekonstrukce kotle ve vodoléčebném ústavě i opravy celého tohoto ústavu, položen no ý vodovod a provedena kanalisace. Dále bylo také v těchto lázních opraveno a doplněno vnitřní zařízení a též pro novou vilu bylo právě objednáno do pokojů vnitřní zařízení.

Taktéž byla v těchto lázních provedena rekonstrukce kanalisační sítě.

Herlany. V těchto lázních zahájen byl provoz počátkem sezony r. 1922, když byla nutno před tím tyto lázně, skoro úplně zpustošené, zrekonstruovati stavebně a opatřiti téměř do všech pokojů nový nábytek a doplniti prádlo i ložní potřeby. Taktéž byly zahájeny koncem r. 1923 práce na opravu geysiru.

Jáchymov. Jáchymovské lázně převzaty byly do správy ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ad ministerstva veřejných prací dnem 1. ledna 1922. V tomto roce zakoupen byl Radium-Palace-Hotel, který po požáru byl opatřen novou střechou, upraveno stavebně páté patro a byla provedena rekonstrukce elektrického vedení a vodovodu. Čisticí práce i doplňky některých předmětů vnitřního zařízení vyžádalo si značných nákladů. V roce 1924 byl Radium-Palace-Hotel v celku pronajat.

V budově lázeňské byla provedena rekonstrukce ústředního topení.

V lázních jáchymovských zamýšlí ministerstvo jednati o zaokrouhlení státních objektů, tak aby hospodářské využití hotelu bylo více zabezpečeno.

Smrdžonka. Tyto lázně leží doposud vzhledem k nepřístupné poloze, bez komunikace, ladem a bude záviseti od vývinu poměrů, bude-li moci býti tento podnik uveden v příštích letech do provozu.

Pokud se týče všeobecného programu ministerstva v otázce vnitřního zařízení lázní, nutno se zmíniti o tom, že postupem času bude třeba vybaviti hotely lázeňské - pokud nábytek v nich umístěný nevyhovuje požadavkům - nahraditi nábytkem novým, který by podniky patřičně representoval.

Jest třeba zmíniti se též a tom, že provoz podniku lázeňského omezen jest hlavně na dobu letní a že značnou újmu na finanční prosperitě působí desolátní poměry ve státech okolních, jichž obyvatelé v dobách dřívějších, předválečných, slovenské lázně ve značném počtu navštěvovali.

Výkaz příjmů a vydání státních lázní za léta 1919 až 1924.