Poslanecká sněmovna N. S. R. Č 1925
|
I. volební období |
10. zasedání |
5133.
Interpelace:
I. posl. dra Raddy a druhů min. vnitra o přehmatech mikulovské okresní politické správy,
II. posl. Schäfera, Schustera, Johna a druhů min. průmyslu, obchodu a živností, že se nerozepisují volby do živnostenských společenstev,
III. posl. Windirsche a druhů min. financí o neoprávněném započítávání exekučního poplatku v okrese libereckém,
IV. posl. dra Sohollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení kalendáře ťDeutschnationaler TaschenzeitweiserŤ na rok 1925,
V. posl. dra Lelleyho a súdr. min. vnútra a min. s plnou mocou pre správu Slovenska o tom, ako porušuje naporád zákony Július Brucker notár v Gajdeli,
VI. posl. V. Mikulíčka a soudruhů min. vnitra o zneužití úřední moci drem Jílkem, úředníkem okresní politické správy v Uherském Brodě na veřejné schůzi lidu v Nezdenicích dne 29. března 1925,
VII. posl. dra Schollicha a druhů min. vnitro, že policejní ředitelství zakázalo opavské německé obecní knihovně rozdávati leták,
VIII. posl. Merty a soudr. min. národní obrany o poměrech u ženijního pluku č. 1 v Terezíně,
IX. posl. Tausika a soudr. vládě o trenčínských událostech z října minulého roku,
X. posl. dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty, že školní úřady v Čechách a na Moravě úmyslně překážejí zřizování německých soukromých škol,
XI. posl. Hofmanna, Schäfera, Tauba a druhů min. školství a národní osvěty, že školní úřady v Čechách a na Moravě úmyslně překáží zřizování německých soukromých škol,
XII. posl. Pohla, dra Holitschera, Palmeho a druhů vládě, aby byly zdemokratisovány etnicky a policejní předpisy,
I/5133 (překlad),
Interpelace
poslance dra. Raddy a druhů ministrovi vnitra
o přehmatech mikulovské okresní politické správy.
Ve schůzi obecního zastupitelstva v Lednici v okrese mikulovském, konané dne 12. února t. r., navrhl zástupce Čechů, aby byla zakoupena státní vlajka. Tento návrh byl zamítnut. Poté mikulovská okresní politická správa zaslala obecní radě důvěrný dopis, že pan starosta má do 8 dali svolati schůzi, na rťž se má jedna. o ťstátní vlajceŤ, a že se a návrhu na zakoupení státní vlajky má hlasovati podle jmen. Číslo a datum tohoto dopisu nebylo lze zjistiti, poněvadž starosta na rozkaz okresního hejtmana nedovoluje nahlédnouti do dopisu. V tomto dopisu žádá okresní politická správa, alby ji byl předložen seznam členů obecního zastupitelstva a uvedeno, jak hlasovali.
Tento postup mikulovské okresní politické správy jest těžkým zasáhnutím do samosprávy obce lednické a jest nezákonitý.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Jest ochoten ihned nejpříměji vyšetřiti vylíčený případ?
2. Jest ochoten poučiti mikulovskou okresní politickou správu o dosahu její moci, a
3. jest ochoten hájiti lednické obecní zastupitelstvo před dalším znásilňováním?
V Praze dne 19. března 1925.
Dr. Radda,
dr. Lodgman, dr. Brunar, Windirsch, dr. Keibl, J. Mayer, inž. Kallina, dr. E. Feyerfeil, Kraus, dr. Lehnert, Sauer, Heller, Schubert, Böllmann, dr. Hanreich, dr. Schollich, Matzner, J. Fischer, dr. Korláth, Palkovich, Füssy, Pittinger, dr. Spina, dr. Lelley, Szentiványi, dr. Körmendy-Ékes, dr. Jabloniczky,
II/5133 (překlad).
Interpelace
poslanců Schäfera, Schustera, Johna a druhů
ministrovi průmyslu, obchodu a živností, že se nerozepisují volby do živnostenských společenstev,
Podle článku XIV. vládního nařízení ze dne 6. prosince 1923, č. 233, Sb. z. a n., jímž se stanoví volební řád pro volby v živnostenských společenstvech a společenstevních jednotách (svazeah), mají býti prvé volby v článku 1. uvedené provedeny do 6 měsíců od účinnosti tohoto nařízení, jinak vypíše volbu příslušný úřad živnostenský.
Nařízení nabylo účinností dnem 17, prosince 1923 šestiměsíční lhůta uplynula dne 17. června 1924. Ve všech společenstvech, kde nebyly dosud provedeny pomocnické volby, měly býti příslušné živnostenské úřady povinny tyto volby rozepsati. To se však v mnoha případech nestala. Naopak jest jisto, že v následujících společenstvech není vůbec pomocnického výboru:
1. Společenstvo pokrývačů v politických okresích ašském, chebském, falknovském, marianskolázeňském, plánském, tachovském a teplickém se sídlem v Chebu.
2. Společenstvo malíři a lakýrníků, sídlo Ústí nad Labem.
3. Společenstvo stavebních živností, sídlo Ústí nad labem.
4. Společenstvo stavitelů lodí a nájemníků loděnic, sídlo Ústí nad Labem,
5. Společenstvo pokrývačů a kameníků, sídlo Frýdlant,
6. Společenstvo zpracovatelů dřeva a stavebních živností, sídlo Krnov,
7. Společenstvo stavebních živností v Albrechticích,
8. Společenstvo zpracovatelů dřeva a stavebních živností v Osoblaze,
9. Okresní společenstvo malířů, lakýrníků a natěračů v Krnově,
10. Společenstvo pokrývačů v Opavě.
11. Společenstvo stavitelů pro obvod chebské obchodní komory, sídlo Karlovy Vary.
12. Společenstvo zedníků a tesařů pro obvod chebské obchodní komory v Nejdku,
13. Společenstvo pokrývačů pro okresy kraslický, jáchymovský, karlovarský, žlutický, sídlo Cheb.
14. Společenstvo stavebních živností v Karlových Varech pro kameníky, dlaždiče, studnaře a vyrabitele stavebních hmot pro Karlovy Vary, Tuhnice, Dvory, Dalovice, Bohatice, Olšová Vrata, Rybáře, Funkštejn, Otovice, Kolovou, Pirkenhammer, Počerny, Pilu, Všeborovice, Vysokou a Sedlec,
15. Společenstvo výrobců umělého kamene a cementového zboží pro obvod chebské obchodní komory v Chodově,
16. Společenstvo stavebních spřízněných živností v Šumperku.
17. Odborové společenstvo zednických a tesařských mistrů pro obvod olomoucké obchodní komory v Olomouci,
18. Odborové společenstvo stavitelů pro Obvod obchodní komory v Olomouci,
19. Společenstvo stavebních živností ve Šternberku.
20. Společenstvo stavebních živností v Lanškrouně,
21. Společenstvo stavebních živností v Liberci.
22. Společenstvo kameníků v Liberci.
23. Společenstvo pokrývačů v Liberci.
24. Společenstvo dlaždičů v Liberci.
25. Společenstvo stavebních živností pro žatecký soudní okres v Žatci.
26. Společenstvo stavebních živností pro postoloprtský soudní okres v Postoloprtech.
27. Společenstvo stavebních živností pro jesenický soudní okres v Jesenici.
28. Společenstvo malířů, lakýrníků a natěračů pro žatecký politický okres v Žatci.
29. Společenstvo pokrývačů pro žatecký politický okres v Žatci.
30. Společenstvo stavebních živností pro teplický okres v Teplících.
31. Společenstvo pokrývačů pro teplický okres v Teplících,
32. Společenstvo malířů a lakýrníků pro okresy teplický a duchcovský v Teplicích
33. Odborové společenstvo tesařů pro teplický okres v Teplicích.
Německý svaz stavebních dělníků v Československé republice požádal dne 16. října 1924 karlovarskou okresní politickou správu, aby podle článků IV. V. a XIV, vládního nařízení ze dne 6. prosince 1923 rozepsala volby do pomocnického výboru společenstva stavitelů pro obvod chebské obchodní komory.
Karlovarská okresní politická správa vyřídila tuto žádost dne 23. října 1923 pod číslem 59892 tím, že žádost téhož dne a pod tímtéž číslem byla předložena zemské politické správě se zprávou, že volby nemohou býti nařízeny, dokud pomocnická hromada nebude míti schválených stanov, tedy až bude právně existovati. Poněvadž stanov dosud není, bylo navrženo zemské politické správě, aby stanovy ty vydala. Pojetí okresní politické správy jest právně chybné. Než se pomocníci usnesou na stanovách a zažádají o jejích schválení a než si budou mocí vytvořiti právní existencí pomocnické hromady a pomocnického výboru, musí býti nejprve svolána ustavující schůze.
První pomocnická schůze při společenstvu jest nepochybně ustavující. Jestliže však živnostenský úřad, jehož zákonitou povinností jest (§ 12a a) ž. ř.) svolali první schůzí, toho neučiní, nedosáhnou dělníci právně nikdy svého zákonitého práva.
Souvisí s tím také otázka provedení voleb. Podle článku IV. mají býti provedeny volby v sídle společenstva. V Liberci se však pokoušeli vyložiti to pro dělníky tak, že všichni zaměstnaní u společenstva stavitelů pro liberecké obchodní komory, kdož se chtějí zúčastniti pomocnických voleb, musejí přijití do Liberce. To by přivodilo ztrátu volebního práva pro mnoho tisíc dělníků. Jen s dovoláním se §u 121 a) ž. ř. druhého odstavce, podle něhož se volby mohou konati zároveň v několika volebních místnostech, bylo možno odvrátiti živnostenský úřad od jeho stanoviska. Článek IV. vládního nařízení by měl, poněvadž jsou společenstva, jak bylo dokázáno na dvou, jejichž působnost se vztahuje na celý obvod obchodní komory, se zřetelem na §u 120 c) ř. ž, doplniti tak, že při tak velkých společenstvech musí býti volební místnost aspoň v každém soudním okrese, a že sídlo společenstva má býti jen hlavní volební místností. Tážeme se tedy pana ministra:
1. Ví-li o těchto protizákonitých poměrech?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby pomocníkům uvedených živnostenských společenstev dopomohl konečně k jejich zákonitému právu?
Jaká opatření hodlá učiniti, aby všem k volbě oprávněným umožnil vykonati jejích volební právo?
V Praze dne 21. března 1925,
Schäfer, Schuster, John,
Grünzner, Leibl, Schweichhart, Taub, Dietl, Hoffmann, Roscher, Schiller, Kirpal, Wittich, dr. Czech, Kaufmann, Heeger, Jokl, R. Fischer, Pohl, Uhl, Palme, Hackenberg, Löwa.
III/5133 (překlad),
Interpelace
poslance Windirsche a druhů ministrovi financí
o neoprávněném započítávání exekučních poplatků v okrese libereckém.
V obci Schönborn, v berním okrese libereckém, předepsal berní úřad stranám, jak níže následují, pod položkou ťexekuční poplatkyŤ za rok 1923 a 1924 do berních knížek po 5 Kč:
Bernandovi Thielovi Schönbornu č. 58/63
Josefu Richterovi ze Schönbornu č. 60
Josefu Millerovi ze Sdhönbornu č. 59
Emilu Srhwarzbachovi ze Schönbornu č. 127
Emilu Effenbergerovi ze Schönbornu č. 53.
Tato pohledávka berní správy se nezakládá na právu, poněvadž berní exekutor nemusil nikdy konati svých povinností, neboť strany, jakmile dostaly platební rozkazy nebo upomínky, ihned zaslaly dlužné daně. Postižené strany se cítí tímto předpisem exekučních poplatků poškozeny. Proto se táži pana ministra financí, je-li ochoten
1. přičiniti se, aby liberecká berní správa byla poučena, že nesmí neoprávněné započítávati exekuční poplatky?
2. je-li ochoten přičiniti se, aby ony neoprávněné zápisy do berních knížek byly opět vyškrtnuty?
V Praze dne 16. března 1925,
Windirsch,
Knirsch, inž. Jung, Simm, Böllmann, Patzel, dr. Luschka, Schubert, Budig, Mark, dr. Petersilka, J. Mayer, J. Físcher, Schälzky, Böhr, Wenzel, dr. Spina, Sauer, Zierhut, Pittinger, Bobek, Scharnagl, dr. Hanreich.
IV/5133 (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi spravedlnosti
o zabavení kalendáře ťDeutschnationaler TaschenzeitweiserŤ na rok 1925.
Kalendář ťDeutschnationaler taschenzeitweiserŤ 1925, vydaný nakladatelstvím časopisu ťVolksrufŤ v Novém Jičíně, byl zabaven pro tato dvě místa:
1. Z kapitoly ťStátní hospodářství:Ť
Armády příživníků a protekčních dětí ve státní službě znovu tedy povážlivě přibylo. Netřeba podotýkati, že se do státní služby přijímají jen Češi, vždyť v ministerstvech a u ústředních úřadů není téměř německých úředníků.
2. ťDesatero přikázání českého národa.
Počátkem března 1949 skvěla se na rozích všech pražských ulic provolání, vyzývající k bojkotu Němců, poněvadž dnes pro česká státní zastupitelství nemůžeme doporučovati německým krajanům stejnou zásadu ťSvůj k svémuŤ a vybízeti, aby se jí co nejpřísněji řídili, podáváme přesný překlad onoho českého provolání a prosíme, aby se prostě při čtení všude místo slova ťčeskýŤ čtli ťněmeckýŤ a obráceně. Provolání znělo takto: V době nesmírně důležité pro budoucnost našeho státu voláme k československému národu chtějíce oživiti a přivésti k plné platnosti staré, avšak dobré a zdravé přísloví ťSvůj k svémuŤ; toto přísloví zahrnuje v sobě těchto 90 přikázání;
1. Podporujte výhradně jen české obchody, živnosti a průmysl, žádejte všude české výrobky, odbírejte všechny potřeby výhradně jen v obchodech, o nichž jste již předem přesvědčení, že jejich vlastníci výhradně jsou československé národnosti a nakupují jen v českých továrnách!
2. Svého lékaře, právního zástupce, domácího učitele atd. vybírejte jen z československých vrstev, zjistěte jejich národní čistotu nespokojujíce se jen povrchním úsudkem!
3. Ve všech obchodech a úřadech mluvte jen svým mateřským jazykem, žádejte jen českých nápisů a tiskopisů, dopisujte česky a trvejte na české odpovědi; německých přípisů a nabídek nevracejte!
4. Kupujte a čtěte české knihy, pěstujte českou hudbu a umění, český a slovenský svéráz, choďte jen do českých divadel a koncertů! Naučte se dokonale některému jazyku národů s námi spojených, pěstujte jejich literaturu, zabývejte se jejích hudbou, cestujte do jejích zemí a seznamte se s jejich národem a s jejich kulturou!
5. Vyhýbejte se německému způsobu myšlení, názvům a označením, setřete stopy německé kultury se svého života, se své domácnosti, s obydlí a zábav! Nečtěte německých zábavných časopisů a knih, dokončete svá studia podle francouzských a anglických učebnic, vymaňte se z ovzduší německé vědy a německého umění!
6. Pojišťujte se výhradně jen u českých pojišťoven!
7. Vyhledávejte a doporučujte jen české kavárny, hostince a zábavní místnosti; žádejte všude, aby se na všech nápisech a při obsluze užívalo výhradně vašeho jazyka; žádejte všude časopisy české a našich spojenců a odmítejte německé ilustrované časopisy!
8. Navštěvujte české lázně a letoviska, cestujte po krásném Slovensku a Lužici, jeďte mezi Slovany, po cestě nemluvte německy a v cizině vymáhejte úctu k našemu jazyku a našemu národu! Nejezděte za zábavou ani do Berlína, ani do Vídně, ani do jiných německých měst a krajin, nejezděte do lázní u Baltického moře!
9. Své přátele, stálé stolní hosty a známé volte jen z občanů, jejichž české smýšlení jest nepochybné! Nemějte styků s příslušníky národů nám nepřátelských, očišťujte náš národní život v rodině, v společnosti, v úřadech a ve veřejnosti!
10. Organisujte se v našich politických stranách a spolcích, pečujte, aby se v našich organisacích nevyskytovali živlové nám nepřátelští!
Československé ženy!
Provádějte všechny tyto zásady přesně a trvale, konejte v každém směru národní a vlasteneckou povinnost!
Němec, který ještě poněkud dbá své národní důstojnosti, bude již věděli, jak se má zachovati podle této výzvy.Ť
Obsah obou míst nikterak neodůvodňuje zabavení. V prvním se konstatovala pouze všeobecně známá věc, kterou ani Češi nemohou popírati a která byla psána nesčíslněkráte i v českých časopisech. Druhé místo jest přesný překlad českého plakátu, který, pokud vím, rovněž nebyl zabaven. Když český původní text, který otevřeně vybízí k bojkotu německého zboží, může býti bez závady otištěn v českých časopisech, kdežto německý překlad censura potlačí, musí to vzbuzovati dojem, že se zde měří dvojím loktem a že se Čechům dovoluje hlásati zásadu ťSvůj k svémuŤ. Němcům však přísně zakazuje.
Podepsaní se tedy táží pana ministra, pokládá-li tento postup censury za oprávněný a proč byla tato místa zabavena, dále, je-li ochoten tomuto nestejnému nakládání učiniti příště přítrž?
V Praze dne 10. září 1924.
Dr. Schollich.
dr. Lodgman, inž. Kallina, Matzner, Patzel, Simm, Böhr, Bobek, Schälzky, dr. Wenzel, inž. Jung, dr. Lehnert, Kraus, dr. E. Feyerfeil, dr. Radda, dr. Brunar, Schubert, Windirsch, J. Mayer, dr. Keibl, Knirsch.
V/5133 (překlad).
Interpellácia
poslanca dra Lelleyho a súdruhov
ministrovi vnútra a ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska
o tom, ako porušuje naporád zákony Július Brucker, notár v Gajdeli.
Július Brucker je notárom v obci Gajdeľ. Kto zná verejnú správu, ten vie dobre, že notári sú vždycky politickými exponenty vlády, ba boli vždycky korteši vlády. Vieme dobre, že sú nimi aj dnes! Neschvaľovali sme tento system v minulosti a neschvaľujeme ho ani v prítomnosti, predsa však porozumeli sme mu a rozumieme mu i dneska.
Srovnáme-li však všestranne pomluvený system maďarskej administrativy s dnešným ťdemokratickýmŤ systemom verejnej správy, musíme prísť na to, že dnešný je o veľakráť horší od starého. Boli aj za starodávna úradníci bez akýchkoľvek schopností, úradníci planí, ba zlovoľný, avšak nadradené úrady, bezohľadne prenásledovali bezzákonnosti aj vtedy, keď bezzákonne jednavší úradník bol dobrým - kortešom. Dnes sa však dobrému kortešovi - notárovi ani vlások nezkriví, i keby spáchal trebárs celý rad tých najukrutnejších bezprávností.
Školským príkladom je na to prípad notára Júla Bruckera, z jehož činov dovoľujeme si predložiť pánom ministrom malú kytičku.
I.
Július Brucker, ako to lzä zistiť zo spisov predložených nitrianskej sedrii jako trestnému súdu, pri posedných župných, okresných a obecných voľbách nielen protizákonne postupovať v záujme vládnych strán, ale spáchal priamo činy, ktoré sa protivia trestnému zákonníku. Že štátne zastupiteľsvo voči nemu neujalo sa zastupovania obžaloby, to ho ešte trestu nesprostí, lebo sú-li naše súdy neodvislé, vtedy zaiste venujú jeho volebnej methode príslušný zreteľ.
Avšak nehľadiac na trestné pokračovanie, boly by správne úrady bývaly povinné proti nemu zakročiť o ton však - poneváč nejde len o dobrého korteš, ale o človeka, ktorý by bo ochotný nechať sa i zavrieť v záujme víťazstva vládnych strán - neni ovšem ani chýru ani slychu, ba všetko ukazuje k tomu, že tento bezprávia páchajúci notár je zhýčkaným miláčkom správnych úradov.
Pán ministri: Notár, ktorý by hol býva v dobe maďarskej administrativy takto obviňovaný, už by dávno bol býval suspendovaný ako však on pokračuje ďalej vo svojej ťblahodárnejŤ činnosti, o tom skvele mluvia nasledujúce faktá.
II.
Notár Július Brucker už od rokov spravuje imanie urbariálnej - nie politickej - obce z poverenia urbariálnej obce. Urbariálna obec je pojem od politickej obce cele samostatný a rozlišný, ktorý sa vymyká oboru pôsobnosti politických úradov. Vymyká sa aspoň v tom smysle, v akom podliehajú politické obce takémuto dozoru podľa zák čl. XXII. z r. 1886.
Akým spôsobom spravoval tento notár urbariálne imanie, o tom prehovoríme zovrubnejšie v kapitole nasledujúcej, tuto len to označíme cieľom snadnejšiemu porozumeniu tejto kapitole.
Urbariálníci neboli spokojní so správou a preto vo schôdzi podpísalo 237 členov žiadosť vedenú v slušnom tóne (s titulom Bittgesuch), v ktorej požiadali notára, jakožto správcu urbariálneho majetku, aby složil účty zo svojho 4-5 ročného hospodárenia a aby odovzdal správu novému zmocnencov urbariálníkov.
Žiadosť podpísal aj Fraňo Jancsek, obecný rychtár ktorý je politickým odporcom notárovým a ktorého notár nenávidí preto, lebo mu zmaril pri posledných voľbách jeden hlúpy trik. (Len mimochodom uvádzame, že notár sbalil odovzdané hlasovacie lístky a chcel ich vziať so sebou a keď členovia výboru žiadali, aby hlasy boly spočítané, riekol, že je to úradné tajomstvo, že to musí on doma vo svojom byte urobiť a výsledok že nesmie nikomu prezradiť. Tejto nehoráznej bezzákonnosti zabránil Jancsek, ktorý bol členom komisie a preto ho notár nenávidí.)
Rychtár Fraňo Jancsek podpísal tedy shora zmienenú žiadosť a poneváč urbariálnemu zasedaniu bolo prítomné celé obecné predstavenstvo opatril žiadosť v dobrej viere aj obecnou pečaťou.
Vieme že obecní rychtárovia, ktorí neštudoval práv ale sú len jednoduchí gazdovia vedľa svojho mena používajú takmer vždy na každom úradnom alebo poloúradnom spise svojej pečati. Nikto tým neni poškodený lebo veď obec ako taká ne je podpisom a pečaťou rychtára viazaná bez podpisu notárového, nikto z toho osobu nemá, lebo každý vie, že podpis rychtárov a pečať neposkytuje spisu povahu verejnej listiny.
Na oznámenie notára nariadil okresný náčelník v Prievidzi pod čís. 69/prez. 1924 proti rychtárovi disciplinárne pokračovanie jedine pre použitie rychtárskej pečati.
Disciplinárne pokračovanie rozšíril pozdejšie okresný náčelník taktiež na oznámenie notára pod čís. 104 prez. 1924 aj na to, že Fraňo Jancsek pôsobil verejné pohoršenie a suspendoval ho z úradu. Dôvody tohoto rozhodnutia sú obdivuhodným dokladom toho, že okresný náčelník nemá ani o práve ani o obore svojej úradnej pôsobnosti najslabšej potuchy.
Urbariálna obec totiž zvolila na miesto Júlia Bruckera správcom svojho imania Fraňa Jancseka. Jancsek v tejto svojej vlastnosti, totiž jako správca urbariálneho imania a zmocnenec urbariálnikov odniesol dňa 31. januára 1924 z urbariálnej krčmy výčapnú licencu za prítomnosti niekoľko urbariálníkov, lebo túto krčmu notár ako starý správca, nechce na žiaden spôsob vydať. K tomu ma právo bezpodmienečne jako overený zmocnenec urbariálníkov (a túto jeho kvalitu uznal aj župan výnosom čís. 7238/24 prez.) a neučinil to ako rychtár, lež ako zmocnenec urbariálnikov.
Z tohoto dôvodu okresný náčelník. ktorý drží nad notárom ruku podrobil Jancseka disciplinárnemu pokračovaniu jako obecného notára, suspendoval ho z úradu, lebo - ako sa tam vraví doslovne ťukázal tým svoj svevoľný a bezzákonný postup, a totiž svoju nemravnosťŤ.
Nehľadiac k tomu, že Jancsek jako urbariálnik nepostupoval svevoľne a protizákonne, ale naprosto podľa práva a v obore svojej pôsobnosti, neľadiac na to že za to čo on vo svojej povahe ako urbariálnik spáchal, mohol by ho správny úrad pohnať k odpovednosti len na základe trestného rozsudku sudcového, dovoľujeme sa dotazovať: aká ťnemravnosťŤ sa spatruje v tom keď niekto bez úmyslu niečo odcudziť snáď z nevedomosti, snáď v nevedomí svojho oboru pôsobnosti svesí so zdi krčmy pred nekoľkými osobami verejne výčapnú licenciu a ju odnesie?
Páni ministri! Je-li toto nemravnosť, je-li toto pôsobením verejného pohoršenia vtedy bude vašou prvou povinnosťou ihneď suspendovať z úradu okresného náčelníka v Prievidzi, lebo on v skutku podal doklad svojej škandaloznej - nevedomosti.
Videl to aj župan ktorý rozhodnutím čís. 12640/1924 zrušil rozhodnutie okresného náčelníka. avšak zároveň suspendoval aj činnosť obecného zastupiteľského sboru.
Odôvodnenie rozhodnutia župana je však snáď ešte neprávnickejšie snáď ešte násilnejšie, ako dôvody rozhodnutia okresného náčelníka.
Župan konštatuje totiž že chybu učinila veľká čiasť zastupiteľského sboru a preto členovia jeho dokázali sa byť nehodnými spravovať obec.
Poneváč však členovia obecného zastupiteľského sboru nefungoval v urbariálnej krčme jako volení členovia obecného zastupiteľstva, ale jako urbariálníci do ichž prípadného poklesku v tejto ch povahe nemá administratívny úrad nič (dokiaľ neuloží im tresť rozsudok trestného súdu) je zrejmé že v pozadí županského bezzákonného a násilného rozhodnutia musíme hľadať niečo iné.
Najdeme to. - Je to snaha po ochrane notára Júlia Bruckera.
Vydané bolo heslo: Bruckera jako dobrého korteša jako slepý nástroj, treba vziať v ochranu proti Jancsekovi a ostatným urbariálníkom, ktorí požadujú vyúčtovanie, Brucker však nemôže účtovať, a poneváč iného dôvodu k ich odstráneniu nebolo museli byť jednoducho odhodení.
Páni ministri! Vaša vláda vyvlastnila si pre seba heslo demokracie a preto zaiste budete vedeť vy, že pojem tento znamená uplatňovanie vôle ľudu, a nie jej zfalšovanie alebo násilné utlačenie pod vymyslenými a malichernými zámienkami, ktoré neobstoja pred právnickou kritikou.
Podriadení orgánovia vlády - okresný náčelník a župan však, ako s horejších nasleduje, zrejme tlačia káru notárovu. Buďto úmyseľne, za odmenu alebo sú notárom podvedení, avšak vinu nesú v obidvoch prípadoch.
Páni ministri! Tá na smrť pomluvená maďarská administrativa chránila tiež svoje kreatúry. avšak ochrana táto zmenila sa v drakonickú prísnosť tam kde sa čo len podozrenie vyskytlo z nepoctivého jednania. Avšak u notára v Gajdeli ktorý už od rokov nechce sklad ať účty zo svojho šafárenia, vyskytly sa poznatky o veľa ťažšie než je podozrenie a keď úrad - i keď snáď nechce vystúpiť proti Bruckerovi, ktorý má veľké zásluhy - bere ho pod ochranu, keď chce urbarialistom znemožniť, aby proti nemu obhajovali svoje hmotné záujmy, páše takú nemravnosť, ktorá je opravdu schopná otriasť, ba zničiť dôveru v úrady.
Chce-li vláda dosiahnúť toho, tak len nech nechá svojich okresných a župných exponentov pokračovať touto cestou ďalej, nepraje-li si však toho, vtedy musí súrne zakročiť, lebo výsledky takéhoto znemravňujúceho jednania sú nedozierne.