Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

VI.

Hospodaření Pojišťovny osob samostatných.

Pro ukládání jmění Pojišťovny osob samostatných platí v podstatě tytéž zásady jako pro ukládání jmění u Ústřední sociální pojišťovny. Vzhledem k tomu lze odkázati na důvodové zprávy k tisku 4186 a k tisku 4795.

Na tomto místě budiž pouze znovu poukázáno na to, že thesaurace při zvoleném finančním systému jest, jak odborná kritika uznala, menší, než jiných finančních systémů na př. finančního systému anglického sociálního pojištění, nebo finančního systému našeho pensijního pojištění, což na prvý pohled patrno ze srovnání dávek podle obou zákonů na str. 66.

Z podrobné diskuse o dělnickém sociálním pojištění je patrno, že nejedná se v sociálním pojištění o thesauraci, nýbrž o kapitalisaci podloženou nuceným spořením.

Z připojené tabulky č. 14 o vývoji jmění Pojišťovny osob samostatných lze učiniti si obraz, jak přibývati bude jmění průběhem doby. Tabulky 14a a 14b ukazují počet důchodců a obnosy důchodů jim vyplácených. [Jest třeba připomenouti, že ani rakouské ani německé důvodové zprávy k sociálnímu pojištění nepodávají podobného obrazu o budoucím vývoji nositelů pojištění. Budiž upozorněno, ze čísla těchto tabulek jsou založena na pravděpodobných odhadech.]

Kdyby ukládání jmění dělo se způsobem ideálním, pak znamenal by na př. údaj, že jmění Pojišťovny osob samostatných bude obnášeti po 5 letech 153 miliard Kč pouze, že vzrostlo národní jmění Československé republiky o jeden a půl miliardy Kč.

Že lze ukládati jmění u velikých nositelů sociálního pojištění způsobem prospěšným národnímu hospodářství a veškerému podnikání, jest patrno z tohoto výčtu, který vykazuje zápůjčky povolené v jediné schůzi správní komise Všeobecného pensijního ústavu ze dne 2. října 1924. V této schůzi byly povoleny:

1. městu A Kč 2,000.000 pro stavbu 3 domů,

2. okresní správní komisi v B 2,000.000 Kč pro stavbu pavilonu pro tuberkulosní při okresní nemocnici,

3. městu C Kč 500.000 na stavbu lidových lázní,

4. městu D Kč 151.200 na stavbu činžovních domů,

5. městu E Kč 2,500.000 na stavbu domů sociální péče a Kč 5,100.000 na stavbu peciště v městské plynárně;

6. městu F Kč 2,000.000 na stavbu 4 domů se 24 byty,

7. městu G Kč 400.000 na různé investice (vodovod, lázně, stavby a pod.),

8. městu H Kč 1,500.000 na investice (stavba vodovodů a kanalisace),

9. městu I Kč 2,000.000 k úhradě investic (stavbu domů, regulace, vodovod, elektrisace a pod.),

10. městu J Kč 6,000.000 na výstavbu elektrické dráhy,

11. městu K Kč 8,000.000 na stavbu jatek a plynárny.

Dále povoleno v téže schůzi 22 zápůjček stavebním družstvům pod státní zárukou.

Ale také zápůjčky státu slouží namnoze k účelům investičním.

Pojišťovna osob samostatných bude moci v ukládací politice přihlížeti jednak k potřebám zemědělského jednak živnostenského podnikání.

Pokud se týče námitek a obav ohledně poklesu měny, budiž poukázáno na vývody při projednávání dělnického pojištění a na možnost ukládati jmění větší měrou způsobem zaručujícím stálost hodnoty (na př. v půdě a pod.).

Tabulka č. 13.

Obnos státních příspěvků v milionech Kč k důchodům:

Tabulka č. 14.

Stav jmění Pojišťovny osob samostatných v milionech Kč.

Tabulka č. 14 a.

Počet důchodců v tisících:

Tabulka č. 14 b.

Obnos důchodů v milionech Kč:

B. Část matematicko-statistická.

a) Zvolené početní podklady. - Jak již v části finančně-matematické bylo uvedeno, byl výpočet pojistného proveden s použitím dvojích předpokladů o průběhu invalidnosti a úmrtnosti a reaktivisace invalidů; jednak s použitím čísel získaných ze zkušeností říšskoněmeckých, jednak s použitím čísel používaných v pensijním pojištění soukromých zaměstnanců.

Početní podklady týkající se prvé volby obsaženy jsou v matematicko-statistické části důvodové zprávy k zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., na niž se proto poukazuje. Pokud se týče druhé volby, byla čísla příslušná opětovně otištěna v důvodových zprávách k rakouským předlohám, obzvláště též k předloze novely pensijního zákona z 25. června 1914 a jsou spolu i se všemi hodnotami pojistně-matematickými vypočtenými při 4%ní úrokové míře obsaženy v tabulkovém díle Riedlově [A. Riedel "Die neuen vierprozentigen Rechnungsgrundlagen der Allgemeinen Pensionsanstalt für Angestellte". Triest, 1914.], na něž se proto poukazuje.

Jak již ve finančně-matematické části byla sděleno, byly výpočty zatížení plynoucího z nároků na starobní důchod provedeny jednak za předpokladu, že starobní důchod při dosažení 65. roku napadá bezpodmínečně, jednak za předpokladu, že přiznání starobního důchodu jest vázáno na splnění podmínky § 56. V prvém směru stačí úplně čísla Riedlova, v druhém směru jest putna úprava obdobná úpravě v důvodové zprávě k tisku čís. 4186, str. 171 a 172.

Jest tudíž použíti vzorců:

pro pojistné

Propočítání nákladů pojištění pozůstalých upraveno jednak podle důvodové zprávy k tisku č. 4186 a jednak podle zprávy výboru, tisk č. 4795 metodami, jež doznaly schválení odborné kritiky.

Pro výpočet pojistných hodnot vdovských důchodů bylo použito

1. pravděpodobností, že x-letý pojištěnec je ženat (ž_x), získaných z výsledků sčítání lidu ze dne 15. února 1921;

2. tabulky věkového rozvrstvení manželstev, uvedené v důvodové zprávě k čís. 4186 na str. 173. (tab. č. 60);

3. pravděpodobností v^np_y, že vdova není výdělečně činna;

4. tabulky průměrného stáří manželky pojištěnce (y_x) a

5. pravděpodobností reaktivisace t_x.

K získání tabulky analogické k tabulce XIX důvodové zprávy čís. 4186 byla použito jednak jako čísel V^p_y počtu vdaných pojištěnek podle sčítání lidu z 15. února 1921 a jednak pravděpodobností, že manželka pojištěnce jest invalidní, resp. aktivní,

lⁱⁱ_y/l_y,

l^aa_y/l_y

podle tabulky Zimmermannovy. V ostat^ ním platí o konstrukci této tabulky popis obsažený na. str. 174 a 175 důvodové zprávy k čís. 4186.

Pro výpočet hodnoty nároků na důchod vdovský použito postupu popsaného jednak ve zprávě výboru (tisk č. 4795) na str.39, jednak v důvodové zprávě k číslu 4186 na str. 176 a 177.

Ve shodě s důvodovou zprávou k číslu 4186, str. 177, nebyl vzat ohled na ustanovení o opětném provdání a zároveň na nárok na odbytné před uplynutím čekací doby a na důchod vdovecký.

Výpočet nároků na sirotčí důchod proveden postupem popsaným na str. 179 důvodové zprávy k čís. 4186 s použitím čísel ¹⁷a⁽¹²⁾_x(z) vypočtených podle tabulek Riedlových. Pro výpočet základních čísel nároků na vychovávací příplatky užito týchž podkladů jako pro výpočet nároků na vychovávací příplatky a postupu popsaného v důvodové zprávě k čís. 4186 na str. 180.

Pokud se vzorců a symbolů týče jest užito v následujících tabulkách vesměs označeni důvodové zprávy k zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., a důvodové zprávy ke zprávě sociálně-politického výboru tisk č. 4795, na nějž se opětně poukazuje.

Pro výpočet průměrného pojistného jest potřebí dále znáti rozdělení podle stáří osob, které budou pravděpodobně podléhati pojistné povinnosti. Zjištění a vyrovnání příslušných čísel stalo se přesně podle metod použitých v dělnickém pojištění. Zvláštní pozornost byla věnována zjištění pravděpodobného počtu osob, které budou v budoucnosti do pojištění přistupovati.

V tomto směru nutno uvésti: Z výsledků sčítání lidu z r. 1910, uveřejněných v Österreichische Statistik N. F. 3. Band - Berufsstatistik nach den Ergebnissen der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 (tab. XXX, str. 182-187) - byly odvozeny pro Čechy, Moravu a Slezsko tabulky o postavení osob v povolání 31. prosince 1910, které byly koncem roku 1907

a) úředníky a zřízenci,

b),dělníky, učedníky a nádeníky,

c) pomáhajícími členy rodiny,

d) členy rodiny bez vlastního hlavního povoláni, kteří nebyli výdělečně činní,

v jednotlivých třídách povolání.

Z tabulek takto odvozených pro muže a ženy jest patrný počet osob, které z členů rodiny bez vlastního hlavního povolání a bez výdělečné činnosti vstoupily od konce roku 1907 do 31. prosince 1910; a to v kategorii samostatných.

Počet těchto osob byl rozdělen na věkové skupiny pětileté do 30ti let a pak desetileté, při čemž vzat ohled na poměr počtu obyvatelstva v Rakousku k počtu obyvatelstva v československé republice. (Tab. č. 15.)

Z těchže tabulek odvozen byl počet osob, které se v uvažovaném tříletí staly z úředníků, zřízenců, dělníků, učedníků a nádeníků a pomáhajících členů rodiny samostatnými, čili počet případů sociálního vzestupu do skupiny osob samostatně výdělečně činných.

Z tabulky XXXI. nahoře uvedeného svazku Österreichische Statistik (str. 195 a násl.), týkající se celého Rakouska, bylo odvozeno procentuelní rozdělení přestupů z jednotlivých kategorií do samostatných podle věku (tab. č. 16 a tab. č. 17).

Sečtením příslušných skupin věkových dán jest počet osob, které přestoupily do skupiny osob samostatných (tab. č. 18). Celkové přístupy prvního roku účinnosti zákona jsou zahrnuty součtem vstupů a přestupů v jednotlivých desetiletých věkových skupinách do 50 let; ježto týkají se 3 roků, připadá na jeden rok třetina. Po doplnění přístupy a výstupy po 50. roku věkovém lze určiti celkový počet osob ročně přistupujících, pro něž pak byl vypočítán průměrný věk přistupující generace.

Dále byl učiněn velmi pravděpodobný předpoklad, že po 10ti letech od počátku účinnosti zákona budou všechny osoby přestupující do pojištění osob samostatných jednak buď ve stáří menším 20ti let, nebo přestup jich bude provázen částkami, které vstupní stáří jejich sníží na 20tý rok.

V jednotlivých létech od počátku účinnosti zákona, pak stanoveno průměrné stáří vstupu interpolací, jež jest v přehledu:

Tabulka č. 15.

Vstup do povolání.

Odvozeno podle Öst. Stat. N. F. 3 B. Přehled 88.

Tabulka č. 16.

Percentuelní rozdělení přestupů z jednotlivých kategorií povolání do samostatných podle věku.

Odvozeno podle tab. XXXI. "Změna povolání podle věkových skupin: Rakousko celkem."

Přestupy do kategorie samostatných

podle věkových skupin.

Tabulka č. 18.

Přístup do kategorie samostatných

(podle "Berufsstatistik nach Ergebnissen der Volkszählung vom 31. Dezember 1910").

Tabulka č. 19.

Ocenění vyššího úrokového výnosu.

b) Výpočet průměrného pojistného. - Po zjednání těchto početních podkladů byl proveden výpočet průměrného pojistného: Oproti výpočtům dělnického pojištěni bylo se stejnou přesností avšak se značným zjednodušením počtářského aparátu postupováno takto:

Základní čísla: D^aa_x, D^ai_x, D^a_x(y), ¹⁷D^a_x(z), ¹⁷D^ai_x(z), ¹⁷N^aa_x(z), N^aa_x, N^ai_x, S^ai_x atd. získána pro všechna stáří x.

Hodnoty individuelních nároků

vypočítány pak pouze pro stáří x = 17, 22, 27, 32, 37, 42, 47, 52, 57 a 60, ježto čísel M_x a Ž_x udávajících počet pojištěnců (mužů a žen) užito v pětiletých věkových skupinách pro stáří 15-19, 20-24, atd., 55-59 a pro stáří 60.

Podíl

(l00EM_x3|a^ai_x)/(EM_xa^aa(12)_x65-x|)

udává na př. průměrné pojistné pro nárok počáteční generace na Kč 100,- základní částky důchodu invalidního. Podobné vzorce platí pro ostatní druhy nároků.

Výpočet průměrného pojistného generaci budoucně do pojištění vstupujících proveden pomocí průměrného stáří generací vstupujících do pojištění v jednotlivých letech od počátku účinnosti zákona. Hodnota všech nároků na základní částky invalidního důchodu pojištěnců budoucně do pojištění vstupujících jest pak na př.

Ev^k-1/2.c^k-1/2._3|a^ai_xk=EC_k3|a^ai_xk

kde x_k jest průměrné stáří generace vstupující do pojištění v k-tém roce od počátku účinnosti zákona a c jest koeficient přírůstku.

Průměrné pojistné generace počáteční i všech generací budoucně do pojištění vstupujících vypočítá se na př. pro 100 Kč základní částky důchodu invalidního pro muže podle vzorce:

100 [(EM_x.3|a^ai_x+Ev^k-1/2.c^k-1/2._3|a^ai_xk)/(EM_xa^aa(12)_x65-x|+Ev^k-1/2.c^k-1/2.a^aa(12)_xk65-xk|)]

Výsledek výpočtu pojistného pro nároky uvedené v návrhu zákona udává tabulka čís. 2a.

Postup výpočtů jest patrný z přiložených tabulek I, II, III, IV, a z tab. č. 2.

Jak bylo ve finančně-matematické části sděleno, bylo pravděpodobného zisku z vyššího zúročení užito ke snížení pojistného. Ježto metoda zde použitá a příslušné vzorce jsou uvedeny v důvodové zprávě sociálně politického výboru, tisk č. 4795, str. 39, odkazuje se tam a uvádí se pouze výsledek dosažený v tab. č. 19, který umožňuje snížiti pojistné o 4.3%.

V ohledu formálním se navrhuje, aby Národní shromáždění projednalo a schválilo vládni návrh zákona, a zároveň se projevuje přání, aby vládní návrh se přikázal jak v poslanecké sněmovně tak i po schválení jeho touto sněmovnou v senátě výboru sociálně politickému a rozpočtovému s tím, aby o něm podaly zprávu ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 22. května 1925.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.

Ministr sociální péče:

Dr. Winter, v. r.