POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.
|
I. volební období. |
11. zasedání. |
5168.
Odpovědi:
I. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Housera, Roučka, Buriana a soudruhů, že žactvu neoprávněně bylo zakázáno cvičiti ve Federovaných dělnických tělocvičných jednotách (tisk 5050/I),
II. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Raddy a druhů o novém neodůvodněném zabavení časopisu "Mährischer Grenzbote" v Jihlavě (tisk 5032/I),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Dietla, Leibla, Uhla a druhů o průtahu v provádění zákona č. 318/1919 Sb. z. a n. (tisk 5040/IV),
IV. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, aby byl vydán opis (duplikát) povolení, uděleného kdysi německému tělocvičnému spolku v Mariánských Lázních nositi palaše a spolkový prapor (tisk 5013/XI),
V. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Windirsche a druhů o hrozbě, že budou zrušeny poštovní úřady (tisk 5050/X),
VI. min. financí na interp. posl. dra Czecha, Tauba, R. Fischera a druhů o složeni bankovního výboru (tisk 5040/X),
VII. min. spravedlnosti, vnitra, školství a národní osvěty na interp. posl. dra Lehnerta a druhů o událostech na sokolské slavnosti dne 7. srpna 1923 v Hrádku n./N. (tisk 5040/VIII),
VIII. vlády na interp. posl. dra Luschky, dra Spiny a druhů o utlačování německého školství v politickém okrese hlučínském (tisk 4857/III),
IX. min. veř. prací na interp. posl. Schweichharta, Schillera a druhů, aby bylo vybudováno labské překladiště v Loubí a zimní přístav v Rasseln (tisk 5050/III),
X. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Windirsche a druhů o poštovním úřadě v Rückersdorfu v okrese frýdlantském v Čechách (tisk 5050/XI),
XI. vlády na interp. posl. Housera a soudr. o stranickém jmenování zemského správního výboru v Praze (tisk 5040/XIII),
XII. min. vnitra na interp. posl. Mikulíčka a soudr. o četnickém teroru při stávce na stavbě dráhy Veselí-Myjava (tisk 4990/X),
XIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Josefa Bubníka a soudruhů, že se žactvu obecných škol nezákonně odnímají školní rozvrhy vydané Federací Dělnických Tělocvičných Jednot (tisk 4898/VIII) a na interp. posl. Fr. Housera a soudruhů o protizákonném odnímáni škol. rozvrhů vydaných Federaci Dělnických Tělocvičných Jednot žákům a o protikomunistické agitaci ve školách (tisk 4975/XIV),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Tauba, Hackenberga, Häuslera a druhů o reklamačním řízení v Jihlavě (tisk 5040/XI),
XV. min. národní obrany a min. vnitra na interp. posl. dra Jabloniczkého a druhů o protizákonném ubytování vojska v obcích Biskupice, Muckendorf a Fragendorf (tisk 4952/II),
XVI. min. vnitra na interp. posl. inž. O. Kalliny a druhů, že karlovarské policejní komisařství úplně bezdůvodně zakázalo schůzi svolanou společně německou národní stranou a všeněmeckou lidovou stranou na den 12. října 1924 do Rybářů (tisk 4903/II),
XVII. min. školství a národní osvěty na interp. poslanců dra Czecha, Tauba, Hackenberga a druhů o nových redukcích německých obecných škol na Moravě (tisk 4979) a na interp. posl. dra Spiny, dra Schollicha, dra W, Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů v téže věci (tisk 4911),
XVIII. min. národní obrany na interp. posl. Pohla, Uhla, Jokla a druhů o chování vojenských lékařů (tisk 5066/I),
XIX. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že učeň Josef Hortel z Fulneku byl vyloučen z německé živnostenské pokračovací školy (tisk 5055/III),
XX. min. železnic na interp. posl. Grünznera, Beutela, Kirpalové a druhů, že ředitelství Praha-Sever omeze je spolčovací a shromažďovací svobodu železničních zaměstnanců (tisk 5032/II),
XXI. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Kaufmanna, Hirsche, Deutschové a druhů o shánění německých dětí pro českou menšinovou školu v Údlicích v okrese chomutovském a vůbec o návštěvě českých menšinových škol dětmi německé národností (tisk 4354/III),
XXII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů, že do české menšinové školy v Haselbachu v okrese domažlickém docházejí německé školní dítky (tisk 4405/IV), a na interpelaci posl. Schustera, Uhla, Deutschové a druhů v téže věci (tisk 4405/V).
I./5168.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Frant. Housera, J. Roučka, E. Buriana a soudruhů,
že žactvu neoprávněně bylo zakázáno cvičiti ve Federovaných dělnický tělocvičných jednotách (tisk 5050/I).
V četných místech rozdávány byly škol. žactvu cvičícímu ve Federovaných dělnických jednotách rozvrhy hodin, které obsahují na rubu provolání, jímž se mládež popuzuje proti jiným tělocvičným jednotám a nabádá se tak k nesnášenlivosti, což jest v rozporu s výchovnými úkoly státu. Dobročinnost prokazovaná školní mládeži různými stavy a korporacemi zkresluje se v provolání tak, jakoby byla konána na oklamání žactva.
Podle platných předpisů bylo povinností jak učitelstva, tak i úřadů školních, aby tam, kde případy takové se vyskytly, zakročili a zjednali nápravu.
Okresní výbory školní, zakazujíce za těchto okolností školní mládeží účast na cvičení příslušných tělocvičných jednot, jednaly ve smyslu výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 26. května 1922, č. 56909 a není proto důvodu, aby,jejich rozhodnutí ministerstvo školství a národní osvěty samo odvolávalo. O rekursech bylo by rozhodováno cestou instanční.
V Praze dne 30. dubna 1925.
Správce ministerstva školství a národní osvěty:
Dr. Markovič v. r.
II./5168 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra E. Raddy a druhů
o novém neodůvodněném zabavení časopisu ťMährischer GrenzboteŤ v Jihlavě (tisk 5032/I).
Přehlídku periodického tiskopisu ťMährischer GrenzboteŤ vykonává státní zastupitelstvo v Jihlavě. Protože tento úřad jest podřízen ministerstvu spravedlnosti, převzal jsem zodpovědění interpelace. Tato vytýká státnímu zastupitelstvu v Jihlavě zabavení č. 133 z 11. listopadu 1924, č. 135 ze 17. listopadu 1924 a konečně č. 136 z 18. listopadu 1924.
V obsahu dvou míst článku: ťAd aktaŤ a ťKonkursausschreibungŤ v čísle 133 shledal státní zastupitelstvo skutkovou podstatu přečinů podle §u 14, č. 5 zák. na ochr. re publiky a §u 300 tr. z. Majíc za to, že veřejný zájem žádá, aby dalšímu rozšiřování těchto statí bylo zabráněno, nařídilo zabavení tohoto čísla.
V č. 135 shledalo závadnými celkem osm míst, z nichž interpelace se dotýká pouze jediného a sice básně: ťJesmantjosefŤ. V obsahu jejím shledalo státní zastupitelství přečin §u 303 tr. z.
Konečně v č. 136 dala státnímu zastupitelství podnět k zabavení část básně ťWenn die Schwalben wieder kommenŤ, jež jest v interpelaci uvedena a v jejímž obsahu spatřovalo státní zastupitelství přečin §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky.
Veškery tyto konfiskace soud potvrdil a tím uznal, že státní zastupitelstvo podle zákona správně podřadilo závadná místa pod trestní zákon. Bylo věcí těch, kdož názoru toho nesdíleli, aby užili opravných prostředků a tím umožnili přezkoumání rozhodnutí konfiskace potvrzující. To se však nestalo.
Ohledně veřejného zájmu na zabavení, ve kterémžto směru rozhoduje jen státní zastupitelství, nikoliv soud, neváhám uznati, že státní zastupitelstvo v Jihlavě věc poněkud příliš úzkostlivě posuzovalo i když podle své povinnosti dbalo i místních poměrů v Jihlavě Tak v č. 133 z 11. listopadu 1924 nebylo nutno zabavovati celý článek: ťAd aktaŤ, nýbrž část: ťwenn eben in diesem StaateŤ... až... gelten würdenŤ a bylo snad možno i propustiti celý článek ťKonkursausschreibungŤ. Na to bylo státní zastupitelství již z vlastního popudu ministerstva spravedlnosti upozorněno u vyřízení zprávy o zabavení č. 133 jmenovaného listu.
K jinému opatření nemám při daném stavu věci důvodu.
V Praze dne 4. května 1925.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský v. r.
III./5168 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Dietla, Leibla, Uhla a druhů
o průtahu v provádění zákona č. 318/1919 Sb. z. a n. (tisk 5040/IV).
Práce knihovní spojené s provedením zákona č. 318/19 Sb. z a n. jsou z největší částí soustředěny u soudů desk zemských. Z těchto opět převážná většina prací připadá na zemský soud civilní v Praze. Na Moravě a ve Slezsku bylo řízení knihovní již až na malé nedodělky skončeno, na Slovensku a Podkarpatské Rusi pak celé řízení. Jak přiznávací, tak knihovní, bylo rozsahu nepatrného.
Omezím se proto na stručné sdělení stavu knihovního v Čechách. Dlužno přede lati, že soud desk zemských provádí pouze odepsáni pozemků z převážné většiny dílců pozemkových parcel které až dosud zapsány byly ve vložkách desk zemských. a které podle zákona ze dne 27. května 1919 č. 318 Sb. z. a n. přiznány byly do vlastnictví drobným pachtýřům. Zápisy vlastnické do knih pozemkových provádějí soudy okresní.
Soud desk zemských zkoumá zaslaná mu přiznávací usnesení soudů okresních ohledně pozemků zemskodeskových a nařídí - není-li žádné závady - poznámku odepsání v příslušných vložkách deskových. Usnesení o povolené a vykonané poznámce odepsání zašle soudu okresnímu. který povolí a vykoná zápis práva vlastnického do pozemkových knih pro nového nabyvatele a zašle usnesení o tom zase soudu deskovému, který pak nařídí a provede konečné odepsání přiznaných pozemků z desk zemských a vyrozumí o tom všechny súčastněné strany a úřady. Výmazných ani jiných listin nutných k zápisu do pozemkových knih soud zemskodeskový v tomto řízení vůbec žádných nevydává. Usnesení o povolení poznámky k odepsání v deskách zemských vydává a okresním soudům k dalšímu řízení zasílá soud desk zemských ihned, jakmile ho přiznávací usnesení od okresních soudů dojdou a jsou proveditelna. Příčinou průtahu zápisu práv vlastnických do pozemkových knih drobným pachtýřům bylo zejména. že předložené plánky o dělení pozemkových parcel nebyly často správné a že při opatřování plánků a jich opravách civilními geometry docházelo k odkladům a průtahům.
Celkový stav knihovního provedení drobných pachtů u zemského soudu civilního v Praze jest však přes to velmi uspokojivý. tím spíše, že i počet konceptních sil v této agendě pracující byl zredukován. Z celkového počtu 77.166 případů jest posud nepoznamenáno pouze asi 9.000 případů.
Drobné pachty provedeny byly knihovně úplně u více jak dvou třetin okresních soudů obvodu vrchního zemského soudu v Praze a zbývá je provésti u menšiny těchto soudů. u kterých opět ve většině případů jedná se také jen o ojedinělé drobné pachty dosud nezaknihované. U několika dalších okresních soudů činí počet neprovedených drobných pachtů 30, 40, 50 a nejvýše 80 až 90 případů.
U zbývající necelé třetiny soudů jest počet neprovedených drobných pachtů větší. nedodělky jsou však vedeny v evidenci a na provedení prací v přiměřené době se dozírá. Platí to zejména o okresních soudech v Českém Krumlově, Horní Plané, Lázních Kynžvartu, Prachaticích, Vodňanech, Volarech, Manětíně a Touškově. Naproti tomu u jiných soudů ležících na Šumavě, totiž u okresních soudů ve Chvalšinách, Kaplici, Nových Hradech, Vyšším Brodě, Přimdě, Hartmanicích, Hostouni, Kdýni a Ronšperku jde jen o ojedinělé případy knihovně neprovedené. I v těchto případech bylo nařízeno urychlení.
V Praze dne 4. května 1925.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský v. r.
IV./5168 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů,
aby byl vydán opis (duplikát) povolení, uděleného kdysi německému tělocvičnému spolku v Mariánských Lázních nositi palaše a spolkový prapor (tisk 5013/XI).
Podle ustanovení § 13 min. nař. ze dne 26. února 1917, čís. 79 ř z. o spolkových odznacích, k nimž patří i prapory, byly spolky, které dosáhly oprávnění používati s polkového praporu před vydáním tohoto nařízení, povinny opatřiti si do 6 měsíců nové povolení.
Proto se přesvědčují úřady příležitostně, splnily-li spolky tyto svoji povinnost. To děje se u všech spolků bez výjimky a stalo se z téhož důvodu i v případech v interpelaci uvedených.
Německému tělocvičnému spolku v Mariánských Lázních nemohl býti opis kdysi mu daného prý povolení nositi prapor a palaše již proto vydán, poněvadž o tom není ani u policejního komisařství v Mariánských Lázních, ani u zemské správy politické v Praze žádného záznamu.
V Praze dne 9. května 1925.
Ministr vnitra:
J. Malypetr v. r.
V./5168 (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o hrozbě, že budou zrušeny poštovní úřady (tisk 5050/X).
Poštovní správa je panujícími poměry nucena v případech, kde se nepodaří nově ustanovenému přednostovi opatřiti si byt, žádati obecní úřady, aby se postaraly svým vlivem o přiměřený, pokud se týče vhodný byt pro tohoto.
Při té příležitosti zároveň připomíná, že kdyby se nepodařilo žádaný byt získati, že by byla nucena uvažovati o zrušení neb přeložení úřadu.
Tato připomínka není hrozbou, jak interpelace tvrdí, nýbrž upozorněním na to, co by přirozeně nastati musilo, kdyby přednosta, poštovního úřadu nemohl se nastěhovati do obce, která jest stanovištěm úřadu jemu svěřeného.
Rovněž není žádostí o opatření bytu přiměřeného, pokud se týče vhodného, míněn byt přepychový, nýbrž byt vyhovující zdravotně a přiměřený rodinným poměrům přednosty.
Lhůta v dožádání stanovená, není lhůtou ku opatření bytu, nýbrž lhůtou ku podání uspokojivé odpovědi.
Vylíčeným způsobem postupuje poštovní správa bez ohledu na to, jde-li o obec s obyvatelstvem českým, či převážně německým, Není tudíž správné tvrzení interpelace, že se tak děje z národní nenávisti proti obcím v území obývaném převážně německým obyvatelstvem.
Při opatřování bytů pro nové přednosty poštovních úřadů v Chotyni a v Lučanech nad Nisou byla poštovní správa rovněž nucena požádati tamní obecní úřady o intervenci.
V úvahu vzaté přeložení, pokud se týče zrušení poštovních úřadů v obou uvedených obcích není zatím akutní, ježto, pokud jde o Chotyň, není dosud šetření, konané o tamních bytových poměrech, skončeno, a pokud jde o Lučany nad Nisou, obstaral si nový přednosta tamního poštovního úřadu zatímní byt, který má zajištěn na dobu 3-4 měsíců.
Dokud se panující bytové poměry nezmění, není možno, aby poštovní správa od postupu předem vylíčeného, upustila.
V Praze dne 30. dubna 1925.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke v. r.
VI./5168 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců dra Czecha, Tauba, R. Fischera a druhů
o složení bankovního výboru (tisk 5040/X).
Poslední jmenování stalo se podle § 15 vládního nařízení ze dne 12, května 1919, č. 246 Sb. za n. Činnost bankovního výboru nebyla nikdy odvislou od politické příslušnosti členů.
Vzhledem pak ku přijetí vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové stala se interpelace bezpředmětnou.
V Praze dne 5. května 1925.
Ministr financí:
Inž. Bečka v. r.
VII./5168 (původní znění).
Odpověď
ministrů spravedlnosti, vnitra, školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra Lehnerta a druhů
o událostech na sokolské slavnosti dne 7. srpna 1923 v Hrádku n. N. (tisk 5040/VIII).
Trestní řízení, které pro událost v interpelaci líčenou bylo u krajského soudu v Liberci pro zločin rušení náboženství podle §u 122 tr. z. a pro přečin urážky státem uznané náboženské společnosti podle § 303 tr. z. zavedeno. bylo k návrhu státního zastupitelství zastaveno.
Obvinění zodpovídali se nezvratně tím, že neznajíce náboženské zvyky evangelické církve nebyli si vědomí, že zvoněním úkon bohoslužební již započal a, že zastavením zvonění, které považovali za provokaci se strany německé, způsobilou. aby rušilo sokolskou slavnost. chtěli zabrániti tomu, aby Češi, účastnivší se táboru lidu, kteří jevili nepokoj. nevtrhli snad do kostela a ne bili tam výtržnost. Popírali, že by byli měli úmysl, rušiti provozování náboženství.
Zastavení zvonění stalo se podle výpovědi svědků zvony obsluhovavších vesměs německé národnosti, bez výtržnosti Podle výpovědí jedné svědkyně, rovněž německé národnosti. proběhli obvinění rychle a rozčíleni vyšedše ze sakristie chrámovou lodí, v níž se nacházelo více lidí, kteří se dívali po nich, aniž prý se pozastavili zvláště nad jejich chováním. Též zastavení zvonění podle údajů této svědkyně nebylo nápadným, neboť zvonění mělo tak jako tak trvati pouze pět minut.
Poněvadž podle výsledků průvodního řízení nebylo možno obviněným, kteří nejsou příslušníky evangelické církve, dokázati, že znali zvyky evangelické církve a že jednali v úmyslu započatý již náboženský úkon rušiti, bylo trestní řízení pro nedostatek důkazů pro subjektivní stranu trestného činu zastaveno.
Náčelník Sokola a vrchní pořadatel této sokolské slavnosti, řídící učitel Jireš, obávaje se, aby z rozjitření obecenstva nevznikly výstupy, ohrožující veřejný pořádek, požádali sice četnictvo, aby se pokusilo o utišení zvonů, četnictvo však odepřelo vyhověti této žádosti; učinilo však opatření, aby, pokud to za daných okolností bylo možno, zamezilo vniknutí do evangelického kostela, Ministerstvo vnitra nemělo proto důvodu, aby postupu úřadů bezpečnostních činilo výtky. Proti řídícímu učiteli Jirešovi bylo sice nadřízeným školním úřadem zavedeno šetření, poněvadž však trestní řízení bylo zastaveno a i nevyvrácené motivy obviněného učitele nenasvědčovaly tomu, že se mu jednalo o úmyslné rušení náboženství, po případě urážku evangelické církve nebo o zlomyslné rušení veřejného pořádku a řádu z národnostního fanatismu, upustila i státní školská správa od dalšího jednání v této věci, k čemuž vedena byla též úvahou, že proti řídícímu učiteli Jirešovi nebylo dosud žádných stížností.
Událost v Hrádku n. N nezavdala příčiny, aby byly vydány snad zvláštní pokyny veřejným úřadům, poněvadž i v tomto případě, jakož i v každém jiném případě, ve kterém se vyslovuje podezření z trestného činu, neprodleně zavedeno a bez průtahu provedeno bylo trestní řízení.
V trestní věci, která je předmětem interpelace nedošlo k podání obžaloby jen proto, že výsledky provedeného řízení nestačily k odůvodněnému tvrzení, že objektivní i subjektivní skutková povaha některého trestného činu byla vyčerpána.
V Praze dne 20. dubna 1925.
Ministr vnitra:
J. Malypetr v. r.
Správce ministerstva školství a národní osvěty:
Dr. Markovič v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský v. r.
VIII./5168 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců dra Luschky, dra Spiny a druhů
o utlačování německého školství v politickém okrese hlučínském (tisk 4857/III).
V odpovědi ministra školství a národní osvěty č. tisku 4639/III na interpelace čís. tisku 4274/I a čís. 4274/II bylo konstatováno, jak daleko dospělo úřední jednání o zřízení obecné školy s vyučovací řečí německou v Hlučíně. Zároveň bylo podrobně dokázáno, že postup školních úřadů stran domácího vyučování na Hlučínsku jest v souladu s platným právním řádem.
V odpovědi ministra vnitra a ministra školství a národní osvěty čís. tisku 4808/XVIII na interpelace čís. tisku 4443/XIV a čís. 4443/XX. bylo upozorněno na důvody. proč bylo třeba úředně zakročiti proti kravařské odbočce spolku ťDeutscher KulturverbandŤ.
Šetřením, které o této nové interpelaci státní správa provedla, byly okolnosti ve zmíněných dvou odpovědích uvedené v plném rozsahu potvrzeny.
Zmíněné dvě odpovědi doplňuji se takto:
K rozpuštění odbočky spolku ťDeutscher KulturverbandŤ v Kravařích došlo teprve tehdy, když ani po výstraze nebylo upuštěno od činnosti, jíž překračována byla mez působnosti určená spolkovými stanovami.
K statistickým datům pány interpelanty uváděným se podotýká, že po odchodu optantů má Hlučínsko nyní ve skutečnosti něco přes 95% obyvatelstva národnosti československé a necelých 5% obyvatelů německých. Tito němečtí obyvatelé jsou rozptýleni v 38 obcích a v žádné jednotlivé obci není takový počet školou povinných dětí národnosti německé, aby odůvodněně mohlo býti požadováno zřízení veřejné obecné školy s německým jazykem vyučovacím.
Vláda má školské poměry na Hlučínsku v neustálé patrnosti, a bude-li toho skutečná potřeba obyvatelstva německé národnosti vyžadovati učiní všechna příslušná opatření.
V Praze dne 21. února 1925.
Předseda vlády:
Švehla v. r.
Správce ministerstva školství a národní osvěty:
Dr. Markovič v. r.