Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Obytné budovy a nocležny.

Rok 1925 nepřinesl - právě tak jako léta minulá - pronikavého zlepšení bytové tísně, která dále zůstává po celé síti státních drah i ve střediscích ústředních úřadů.

Svízelné situaci bytové svých zaměstnanců snažila se správa státních drah odpomoci adaptacemi, novostavbami i provisorními opatřeními všude tam, kde bytová tíseň byla největší.

Připojené tabulky ukazují přehledně činnost železniční správy v oboru bytové péče od převratu do konce roku 1924. V tabulkách jsou uvedeny byty, získané v této době adaptacemi v domech soukromých a drážních, jakož i v provisorních barácích pro účely obytné stavěných nebo adaptovaných a zvláště byty v nových domech obytných, stavěných správou státních drah pro její zaměstnance.

Do konce roku 1924 bylo postaveno nebo zadáno domů, po případě zřízeno bytů.

Téměř celé břímě opatřování bytů pro zaměstnance v roce 19215 spočívá dosud na správě státních drah, neboť stavební soukromé podnikání, zaniklé ve válečných létech, stále znatelně se neuplatňuje a podnikání stavebních družstev v poslední době značně zmenšené v důsledku nemožnosti získání dlouhodobého hypotekárního úvěru, snížením státní podpory a ukončením platnosti zákona o stavebním ruchu, valně k řešení bytové krise nepřispívá.

Z předeslaných důvodů dožadovali se železniční zaměstnanci i nadále ubytování na státní železniční správě.

Všem žádostem a oprávněným požadavkům svých zaměstnanců nemohla železniční správa vyhověti pro naprostou omezenost finančních prostředků a při tom byl vzat zřetel hlavně na místa, kde toho důvody provozní neb celostátní nezbytně žádaly.

V roce 1925 dokončeny byly započaté již stavby, event. i nástavby obytných domů v těchto místech

Plzeň, Č. Velenice, Kájov, Rakovník, Cheb, Horní Dvořiště, Pardubice, Č. Třebová, Hradec Král., Č. Lípa, Jihlava, Znojmo, Veselí n. M., Hrušovany - Šanov, Olomouc, Hanušovice, Dolní Lípová, Suchdol, Petrovice, Krásné Březno, Chomutov, Košice, Hust, Vrútky.

Dále započato v letošním roce se stavbou obytných domů v místech:

Mariánské Lázně, Rakovník, Cheb, Choceň, Liberec, Krnov, Opava, Bratislava, Trnava, Blhovec, Nové Zámky, Nová Žilina, Parkáň - Nána, Trenčín, Čop, Užhorod, Chomutov, Podmokly, Ústí n. L., Most, Karlovy Vary, Duchcov, Obrnice, Falknov, Spišská N. Ves.

Bylo tedy v roce 1925 dokončeno celkem 33 domů o 444 bytech a započato se stavbou 41 domů o 517 bytech.

Zabezpečení dopravy, telegrafy a telefony.

Za účelem spojení východní sítě železniční se západní částí státu, jakož i ku doplnění nedostatečné telegrafní sítě železniční byly zřízeny telegrafní linky:

a) hlavní: Praha - Brno - Bratislava, Praha - Brno - Košice, Brno - Břeclav, Bratislava - Zvolen,

b) provozní: Břeclav - Bratislava, Bánovce - Vajany, Petrovice - Karviná, Trebuša - Terešva,

c) vozové: Nymburk - Bakov, Týniště - Hradec Králové, Nymburk - V. Osek - Hradec Králové, Tábor - Ražice, Brno - Teplá, Brno - Břeclav, Znojmo - Hrušovany, Břeclav - Bratislava, Svinov - Vítkovice - Opava, Olomouc - Česká Třebová, Bratislava - Žilina a Bratislava - Hr. Kamenice.

Selektorové telefony byly zřízeny na trati Praha - Kolín a prodlouží se do Pardubic. Telefonní linky traťové byly zřízeny na 22 tratích a na většině místních drah přeměněny telegrafní linky na telefonní. Hláskové zařízení bylo provedeno na 12 tratích.

Dosavadní nespolehlivé distanční terče byly odstraněny a nahrazeny návěštími vjezdovými a předvěstními na 12 rychlíkových tratích.

Úplná zabezpečovací zařízení byla provedena nebo jsou ve stavbě v 45 stanicích. Mimo to ve mnoha stanicích bylo provedeno doplnění dosavadních zařízení. Na tratích jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi byla po vpádu Maďarů na Slovensko znovuzřízena veškerá zničená zařízení telegrafní, telefonní a návěštní.

Drobné stavby.

Stavby, jichž náklad jest menší než 80.000 Kč, prováděla jednotlivá ředitelství ve vlastní pravomoci, v rámci celkově udělených úvěrů pro tyto stavby. Tak v r. 1919 věnováno na tyto stavby kolem 1,300.000 Kč, v r. 1920 9,000.000 Kč, v r. 1921 kolem 9,000.000 Kč, v r. 1922 kolem 136 mil. Kč, v r. 1923 asi 16 mil. Kč, v r. 1924 kolem 18 mil. Kč a v roce 1925 asi 10 mil. Kč.

Elektrický pohon a osvětlení.

Z důvodů úspornosti a bezpečnosti provozu bylo v četných stanicích vyměněno osvětlení petrolejové nebo plynové za elektrické a v jednotlivých dílnách, topírnách v stanicích proveden elektrický pohon různých motorů. Celkový náklad na tyto stavby za léta 1919 - 1925 činí kolem 13 mil. Kč.

III. Opatřování vozidel.

Od převratu do konce srpna 1925 bylo čsl. železniční správou pořízeno 1722 osobních, 756 služebních, 24 poštovních a 36.620 nákladních vozů. Celkový dnešní stav vozů činí: 8165 osobních, 2477 služebních, 477 poštovních a 111.811 nákladních vozů.

Dále bylo pořízeno 541 lokomotiv a 4 tendrů. Celkový stav lokomotiv k 1. srpnu 1925 činí: 4347. Z objednávky na rok 1925 zbývá dodati: 60 lokomotiv parních a 16 tendrů, 1 akumulátorovou lokom. elektr., 328 vozů osobních a 357 vozů nákladních. V r. 1926 pomýšlí se objednati 44 lokomotiv parních a k nim 10 tendrů, 5 motorových vozů, dále 310 osobních, 10 služebních, as 370 nákladních vozů, 1 záchranný vůz a 4 pojezdné jeřáby.

Kromě toho byly na zkoušku objednány 3 motorové vozy k ekonomickému zhuštění dopravy a provozu na důležitých místních drahách a ještě během roku 1925 bude objednáno pro elektrisaci drah v okolí a středu Prahy 16 elektrických lokomotiv.

V téže době bylo zrušeno lokomotiv 318 a vozů 7931.

IV. Elektrisace drah.

Nynější stav elektrisačních prací jest tento:

Správa státních drah pracuje na zavedení elektrického pohonu na tratích ústících do Wilsonova nádraží, tj.

Wilsonovo nádraží - Vršovice - Nusle,

Wilsonovo nádraží - Smíchov,

Wilsonovo nádraží - Libeň a

Wilsonovo nádraží - Vysočany.

Elektrisace shora uvedených úseků tratí zavádí se za účelem odstranění kouře a usnadnění provozu na Wilsonově nádraží a hlavně pak v tunelu vinohradském a žižkovském. Odstranění kouře jest obzvláště důležité s ohledem na železnou konstrukci dvorany na nádraží Wilsonově, která sirnými výpary z lokomotiv velmi trpí a jejíž skleněný kryt, se znečišťuje, takže jeho čištění vyžaduje každého roku velikého nákladu. Personál zaměstnaný při posunuv nádraží Wilsonově, který se provádí na jižní straně, většinou v tunelu zdravotně velmi trpí a vykazuje velmi značné procento nemocných.

Udržování vrchní stavby a klenby v tunelu vyžaduje taktéž značného nákladu a revise celého tunelu jest atmosférou v něm panující velmi ztížena.

Dokončuje se stavba nabíjecí stanice pro akumulátoravou lokomotivu, která bude dodána asi v listopadu t. r. Se soustavnou elektrisací Wilsonova nádraží a okolí započne se v říjnu stavbou velké podružné stanice o výkonu 3000 kw (tj. 4200 HP).

Objednávka elektrických lokomotiv a vrchního vedení se právě uskutečňuje.

Pro elektrický pohon v uvedeném rozsahu jest zapotřebí 16 elektrických lokomotiv a to 5 pro osobní a rychlovlaky, 5 pro nákladní vlaky a 6 pro posun.

Rychlíkové lokomotivy mají váhu 78 - 84 tun, maximální rychlost 90 km/hod. a průměrný výkon 1500 - 1600 HP. Lokomotivy nákladní mají váhu 64 tun, maximální rychlost 60 km/hod. a průměrný výkon 1300 HP. Posunující lokomotivy mají váhu 55 tun, maximální rychlost 50 km/hod. a průměrný výkon 700 - 900 HP; tyto lokomotivy jsou určeny též pro lehčí nákladní vlaky.

Vrchním vedením opatří se celkem 56 km kolejí. Užito bude výhradně železných stožárů buď mřížové konstrukce anebo z Mannesmannových trubek, k čemuž jest zapotřebí 800 tun železa. Měděných součástí bude přibližně instalováno 150 tun.

V příštím roce 1926 bude pokračováno ve stavbě podružné stanice a započne se se stavbou vrchního vedení. Na elektrických lokomotivách budou továrny pracovati a jejich dodávka započne částečně již koncem roku 1926.

Ke kapitole XVIII.

Ministerstvo zemědělství.

Zemědělské školství.

Zemědělské školství jest od převratu na stálém vzestupu jak svou organisací, tak i dochovanými výsledky. Dnešní stav se zřetelem na vývoj od škol. roku 1918 jest patrný z připojených tabelárních přehledů:

A. podle vyučovacího jazyka,

B. podle kategorií zemědělských škol.

Z celkového počtu všech škol 260 jest největší počet nižších hospodářských rolnických, odborných, hospodářských a hospodyňských 194, kterých také od převratu nejvíce přibylo, což odpovídá nejlépe potřebám rolníka a malozemědělce. Ovšem prováděná statistika 260 škol neznamená 260 budov, ježto ve velmi častých případech v jedné budově jsou umístěny 2 - 4 různé školy. Děje se tak hlavně z důvodů úsporných, aby náklad na školy se zmenšil.

Ministerstvo zemědělství, do jehož kompetence patří péče o veškeré vyučování zemědělské, kromě škol vysokých, provedlo účelnou jich unifikaci, zavedlo nové učebné plány a osnovy, přizpůsobené duchu doby a poslání jednotlivých kategorií zemědělských škol. V tom směru se dále pokračuje ve zdokonalování.

Na všech zemědělských školách (vyjma vysokých) bylo ve školním roce 1923/24 9843 žáků, z čehož 8531 hochů a 1312 dívek. Návštěva hospodyňských škol a jejich obliba vzrůstá. O získání plně kvalifikovaných učitelek jest postaráno nově upravenými předpisy o kvalifikaci; pedagogicko-didaktické vzdělání získávají kandidátky na státním pedagogicko-didaktickém semináři v Chrudimi, kde se již druhý rok vyučuje. Zvláště nutná potřeba jest upraviti i zastaralé a dnes nevhodné kvalifikační předpisy pro učitele škol zemědělských.

Zvláštní péče jest věnována zemědělskému školství na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které jest vesměs státní. V této části republiky nebylo po převratu ani jedné slovenské zemědělské školy, kdežto nyní ve škol. roce 1925/26 vyučuje se na Slovensku na 24 zemědělských školách z nichž jsou:

2 školy vyšší (státní vyšší hospodářská škola v Košicích a státní vyšší lesnická v Báňské Šťávnici),

6 rolnických (Brezno, Komárno) 2 slov. a maďar., (Sabinov, Rimav. Sobota a Záturčí),

5 odborných hospodářských škol (Hrádek n. Váhom, Komárno, Nitra, Orav. Podzámek, Trnava),

3 jednoroční hospodářské (Košice, Holič, Eberhard u Bratislavy),

1 specielní (meliorační státní škola v Košicích),

4 hospodyňské (Hrachovo u Rim. Soboty, Komárno, Skalice Uher., Veličná u Dolního Kubína); k tomu přistupuje

1 státní škola pro lesní hajné a 1 k ní připojená škola dřevařská v Lipt.,Hrádku a 1 ovocnicko-vinařská škola v Modré.

Školy tyto plní dobře své poslání a to nejen ve třídách, nýbrž jako ohnisko zemědělského pokroku působí mezi okolními rolníky a malozemědělci pořádáním četných odborných přednášek, kratších i delších prakticko-teoretických kursů, udělováním rad a pokynů, šířením ušlechtilých osiv, dobrého plemeniva a p. Návštěva žáků každého roku stoupá, což nejlépe svědčí, že obyvatelstvo těchto zemí již poslání pochopilo. V nejbližší době bude síť slovenských škol rozšířena o zahradnickou školu v Eberhardě a o nižší hospodářskou školu na východ. Slovensku v bývalé župě zemplinské.

Na Podkarpatské Rusi přikročuje se k novostavbě jediné nižší hospodářské školy v Mukačevě, kamž přesídlí hospodářská škola z Dombok, která tam byla umístěna v nedostatečném provisoriu. O odborné vzdělání zemědělských vrchovinců jest postaráno pořádáním celoročních kursů v Nižních Vereckách.

U škol nestátních, jež jsou hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, podporuje podle možnosti ministerstvo zemědělství opatřování učebných pomůcek, doplňování školních knihoven a zejména přispívá na stavby a stavební adaptace, jakož i na vnitřní zařízení. Snahou ministerstva zemědělství jest, aby všechny zemědělské školy byly opatřeny praktickými objekty (škol. statky, polesím, zahradami a pod.), jež nejlépe doplňují teoretickou výchovu poznatky praktickými.

Nutno upozorniti, že v položce zemědělského školství jest zahrnut nejen náklad na zemědělské školy státní, nýbrž i příspěvky na ostatní zemské, soukromé a jiné zemědělské školy a lidové školy hospodářské, dále příspěvky na stipendia, podpory zemědělské literatury, kočovné vyučování a specielní kursy i zemědělské vyučování v armádě, vydávání zemědělských učebnic a knih, dále na zemědělské musejnictví, náklad na ústav pro opatřování učebných pomůcek zemědělským školám, na filmový archiv a diapositivovou centrálu. Také věcná vydání státního zemědělského archivu nachází se letošního roku v rozpočtu zemědělského školství, kdežto léta minulá byly věcné výdaje archivu preliminovány v titulu "ústřední správy" min. zemědělství.

Velmi utěšeně se rozvíjí lidové školy hospodářské, těšící se mimořádné oblibě v nejširších kruzích zemědělských. Jejich vývoj jest patrný z této statistiky.

z kteréhož počtu jest 85 lidových škol hospodářských v Podkarpatské Rusi.

Z uvedených dat jest patrno, že možno označiti naše zemědělské školství za velmi vyspělé, jež dochází všeobecného uznání jak doma, tak i v zahraničí.

A) Podle jazyka vyučovacího.

B. Podle kategorií škol.

Výdaje na zemědělské školství

u porovnání s výdaji na jiná zemědělská odvětví.

Rostlinná výroba.

Ministerstvo zemědělství snaží se veškeru výrobu rostlinnou rok od roku zlepšovati a velikou péči věnuje tomu, aby náš stát byl nejen ve všech svých potřebách soběstačný, nýbrž aby naše vývozní produkty uplatňovaly se víc a více na zahraničních trzích.

Pokud se týče zvýšení sklizní našich kulturních rostlin ukazuje statistika, že tyto rok od roku mají tendenci vzestupnou, jak jest viděti na výnosech hlavních obilovin.

Co se týče vývozu, uvádějí se některá data za rok 1924 našich hlavních vývozních produktů:

Opatření, jimiž ministerstvo zemědělství snaží se zvelebiti naši výrobu rostlinnou, jsou:

I. Vybudování státních výzkumných ústavů a stanic. Doposud byly zřízeny tyto státní ústavy a stanice:

Ústav pedologický a bioklimatický v Praze, ústavy pro výrobu rostlinnou v Praze, výzkumný ústav bramborářský, ústavy lesnické v Praze, Brně a Báň. Šťávnici, zemědělské ústavy v Bratislavě, zemědělské ústavy v Košicích.

Stanice zemědělské:

Stanice ve Valečově spojená s pokusným statkem, stanice v Libějicích s pokusným statkem, stanice v Oseku s pokusným statkem v Liblicich a Domanínku se statkem, stanice v Čáslavi, v Hořicích, Chrudimi, v Plzni, Klatovech, Poděbradech, Roudnici, Táboře, Opavě, ve Zvoleni, Breznu, Komárnu, Rim. Sobotě, Sabinově, Orav. Podzámku a Záturčí.

Se státními výzkumnými ústavy pracují ústavy zemské: moravský zemský výzkumný ústav v Brně, výzkumné ústavy zemědělské rady v Praze, jež ministerstvo zemědělství finančně podporuje.

II. Různé přímé zvelebovací akce:

1. Šíření používání strojených hnojiv demonstračními a srovnávacími pokusy, vhodné konservování animálních hnojiv.

2. Šíření používání vhodného a čistého osiva podporou zřizování čistících stanic na osivo, obilí, jetelových a travních semen, lněného semene atd. u hospodářských družstev, a pořádání srovnávacích pokusů s vybranými odrůdami kulturních rostlin atd.

3. Zřizování státních ovocných a révových školek a podporou zemských a obecních školek k zajištění dostatečného množství ovocných stromků a révového, materiálu, kterážto akce osvědčila se hlavně na Slovensku a Podkarpatské Rusi, podpora zakládání obecních sadů, akce na přešlechťování ovocných stromů, zjednodušení sortimentů, zušlechťování révy atd.

4. Ochrana kulturních rostlin před různými škůdci: mezi těmito akcemi zaujímá prvé místo akce na ochranu před rakovinou bramborů. Akce tato provádí se nákupem imunních bramborů a jich množením u domácích množitelů, aby získáno bylo dostatečné sadby pro ty okresy, jež jsou rakovinou bramborů zamořeny. Jest to jediný prostředek, kterým možno čeliti proti šířeni této zhoubné nemocí bramborů. Z dalších škůdců rostlinných, na jejichž zdolání jsou zaváděny ministerstvem zemědělství různé akce, jsou sněť obilná, mšice chmelová, révokaz, mšice krvavá atd.

III. Různá opatření zákonitá na zvelebení a ochranu výroby rostlinné. Jsou to Povinné značkování chmele, uznávání osiva a sádí, úprava obchodu semeny jetele červeného, ochrana výroby rostlinné atd.

III.

Živočišná produkce.

Stav veškerého hospodářského zvířectva v době přítomné značně se zlepšil. Jakostně i početně stoupá, což nejbližší sčítání k 1. lednu 1926 potvrdí.

Aby výživa, chovná jakost a celková rentabilita hospodářského zvířectva byla co nejdokonalejší, zřizují a vydržují se ve státních ústavech pro každé odvětví živočišné produkce pokusné stanice a podporuje se účinně zřizování pastvin, kde odchovává se cenný plemenný materiál.

IV.

Rozvoj a program melioračních prací v republice Československé.

V celé republice Československé možno v poslední době zaznamenati pozoruhodný vzrůst zemědělsko-technické činnosti ve všech jejích obor°ech.

Jmenovitě o Slovensku budiž vytknuto, že jsou překonány prvé začátky, zvláště pokud jde a porozumění místního obyvatelstva pro zemědělsko-technické práce. Vyžadovalo pečlivé práce, aby obyvatelstvo bylo náležitě poučeno o prospěšnosti zemědělsko-technických prací, zvláště tam, kde jde o meliorace v nejužším slova smyslu, totiž o odvodňování a zavodňování pozemků. V poslední době možno s uspokojením říci, že zájem o tyto práce byl značně zvýšen velmi příznivými výsledky dosud provedených prací a zejména stavbami menších vzorkových podniků.

Také na Podkarpatské Rusi možno zaznamenati příznivý pokrok; tam však bude zapotřebí ještě v mnohém směru namáhavé práce průkopnické.

V jednotlivých zemích a v jednotlivých oborech zemědělsko-technických byly v roce 1924 vykonány tyto práce:

V Čechách byly provedeny plošné meliorace pro 301 podnik na ploše okrouhle 4.051 ha a meliorační úpravy pro 25 podniků v délce okrouhle 305.20 km. Hrazení bystřin bylo prováděno v oblasti řek Labe, Ploučnice, Ohře, Berounky, Litavy, Lužnice, Sázavy, Doubravky a Chrudimky v délce 5.830 km. Pro 18 vodovodů byly provedeny přípravné práce a jímání vody nákladem okrouhle 1,650.000 Kč. Hlavní stavby vodovodů byly provedeny u 27 podniků nákladem okrouhle 12,700.000 Kč.

Na Moravě bylo provedeno 166 podniků plošných meliorací na ploše 4.4475 ha a 24 meliorační úpravy v délce okrouhle 37 km. Hrazení bystřin bylo provedeno v oblasti řek Moravy, Krupé, Svratky a Vláry v délce 15.627 km.

Ve Slezsku byly provedeny plošné meliorace na ploše 59,73 ha a meliorační úpravy v délce 1.970 km. V povodí řeky Odry, Olše a Bělé bylo provedeno zahrazování v délce 3.461 km.

Na Slovensku bylo provedeno plošných meliorací pro 39 podniků na ploše okrouhle 2.340 ha a 10 melioračních úprav v délce 4,40 km. Hrazení bystřin bylo provedeno v délce 0,714 km. Byly zřízeny 2 vodovody a 3 studně.

Na Podkarpatské Rusi bylo provedeno 5 podniků plošných meliorací na ploše okrouhle 133 ha a 3 dílčí úpravy a zajištění břehů haťovými stavbami a zahrazování v délce 1.320 km.

Úhrnem bylo r. 1924 provedeno na území republiky 11.0312,3 ha (roku 1923 9.148 ha) plošných meliorací, 73.890 km (r. 1923 57,8 km) melioračních regulací, 26.952 km (r. 1923 29.836 km) hrazení bystřin, a v oboru zásobování zemědělských obcí vodou bylo postaveno 29 vodovodů a 3 studny (r. 1923 13 vodovodů).

Také v roce 1925 prováděl se, pokud se týče provádí se větší počet plošných meliorací ve všech zemích, a to i tam, kde meliorační ruch byl dosud malý, jako na př. v jižních Čechách, na Českomoravské vysočině a na Slovensku.

Jako podklady meliorace rozsáhlých údolních pozemků provedeny, pokud se týče provádějí se v tomto roce:

V Čechách další soustavná úprava Blanice a Klenice a dílčí úpravy na Cidlině a Malši, na Moravě úprava řeky Bečvy, stavba údolních přehrad u Plumlova a Luhačovic, úprava Třebůvky, Volové, Olšavy, středního toku Moštěnky, Rusovy, Dřevnice a Kyjovky, ve Slezsku úprava Javorníka, Bělé a potoka Porubky, na Slovensku kromě úpravy Sikenice dílčí úpravy Nitry a přítoků, Kysúce, Revúcy a potoka Dubového v Piešťanech; na Podkarpatské Rusi opevňovací práce na ochranných hrázích vodního družstva v Berehově podél řeky Latorice, úprava Uhu a Zaričeva a některé menší úpravy.

V oboru hrazení bystřin pokračováno v roce 1925 dále dle programu zahrazovacího, sjednaného se zemským správním výborem v Praze, moravským zemským výborem a zemskou správní komisí v Opavě. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde bylo nutno činnost v oboru hrazení bystřin teprve organisovati, provedeny zahrážky na potoce Silském, na potoce Popradňance aj.

V oboru zásobování zemědělských obcí vodou r. 1925 nutno uvésti v Čechách rozšíření skupiny Mšeno - Sedlec na větev západní, takže bude míti celkem 43 obce, dále skupina Bechyně a vodovody železný Brod, Žamberk, Kyšperk, Tachov atd. Na Slovensku bylo zásobování vodou dále rozšířeno zejména stavbou vodovodů v Horní Lehotě, Ujpustě, Hronském Sv. Kříži aj.

Vývoj a vzestup melioračního podnikání v našem státu po převratu dosvědčuje nejlépe okolnost, že bylo na státním příspěvku různým druhům podniků zemědělsko-technických vyplaceno v roce 1919 1,813.767,58 Kč, v roce 1920 5,580.477,18 Kč, v roce 1921 13,403.760,62 Kč, v roce 1922 již 26,032.362,20 Kč, v roce 1923 37,255.070,01 Kč a v roce 1924 30,332.746,03 Kč, při čemž se podotýká, že v roce 1924 bylo započato s opatřováním příspěvku melioračního fondu dlouhodobým úvěrem, čímž docíleno bylo v tomto roce poměrného snížení vyplacených podpor. Byla tedy od státního převratu do konce roku 1924 vyplacena ministerstvem zemědělství na státním příspěvku melioračním podnikům celková částka 114,418.183,62 Kč.

Pro další léta jest připraven velký počet projektů na provádění plošných meliorací ve všech zemích.

Mimo to mají se provésti tyto větší meliorační úpravy:

V Čechách další soustavná úprava Blanice a Klenice a dílčí úpravy na Tiché Orlici, Dědině, Cidlině, Doubravce, Bělé, Sázavě a Malé Sázavě, úprava Malé Lužnice od Rožmberského rybníka až k Veselí, Otavy, Jizerky, Úslavy a Úhlavy, na Moravě dokončení úpravy Bečvy, dokončení stavby údolní přehrady u Plumlova, dokončení stavby údolní přehrady u Luhačovic, úprava Olšavy a Veličky, ve Slezsku úprava Javorníku, Stařice, Zlaté Opavice a Stružky, na Slovensku dílčí úpravy Nitry a přítoků, Turce, Várinky, Horního Váhu a-přítoků, Myjavy, Ondavy a Laborce. Na Podkarpatské Rusi je zamýšlena úprava řeky Šopůrky, potoka Bataru, řeky Salvy, Latorice a Vysokobrežného odpadu, Berberky aj.

V oboru hrazení bystřin pokračováno bude dle sjednaného programu pro Čechy, Moravu a Slezsko. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi připravují se zahrážky na některých přítocích Váhu, Várinky, na potoce Silském a na přítocích Horní Terebly.

V oboru zásobení zemědělských obcí vodou přichází v úvahu v Čechách skupina Metujská, která je dosud největší skupinou vodovodní v republice, dále Žatecká, skupina Havraň, skupina Bezvelská, skupina Meziměstí, skupina Mimoň a vodovody Kostelec n. Orl., Libáň atd. Na Moravě bude zvýšena činnost proto, že zemský výbor zahájil v poslední době rozsáhlejší činnost pro zásobení obcí zemědělského rázu vodou pitnou i užitkovou. Na Slovensku zamýšlí se zejména stavba skupiny Modrá Pezinek kromě několika vodovodů pro jednotlivé venkovské obce a na Podkarpatské Rusi stavba menších vodovodů a hlavně hygienicky opatřených studní.